Znásilnění nezletilé

Spisová značka: 5 T 15/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miroslava Rákosníka a soudců Aleny Prokopové a Bc. Dany Kostúrové v hlavním líčení konaném dne 16. června 2014 

t a k t o : 

I.

Obžalovaný XXXXX, trvale bytem a adresa k doručování XXXXX,

j e  v i n e n , ž e

dne 1.12.2013 v přesně nezjištěné době od 15:00 do cca 19:30 hod, v XXXXX, v ul. XXXXX, v neoznačené stavební buňce, bílé barvy, která se nachází na neoznačeném stavebním pozemku, v blízkosti sloupu veřejného osvětlení č. XXXXX, po předchozím požití alkoholu a po dohodě, že poškozená XXXXX může splatit svůj dluh, tím že se nechá obejmout a políbit, vybočil z této dohody a začal poškozenou svlékat, poté do ní strčil, aby si lehla na postel, kde jí vyzul boty a kalhoty, posléze se sám vysvlékl donaha a začal pod peřinou poškozenou osahávat přes kalhotky a poté i pod kalhotkami, přičemž jí líbal na ústa, krk a prsa a opakovaně jí zasouval prsty do vagíny, čemuž se poškozená bránila tím, že jej odstrkovala, poté jí svlékl kalhotky a požadoval po poškozené, ať si na něho lehne a když odmítla, lehl si sám na ni a snažil se o pohlavní styk s tím, že se s ní chce milovat a když poškozená počala křičet o pomoc, vyhrožoval jí, že pokud nebude ticho, tak si jí vyfotí na mobilní telefon a foto zveřejní na Facebooku, následně po poškozené požadoval provedení orálního styku a když s tím nesouhlasila, uchopil jí oběma rukama za hlavu a strčil svůj penis do jejích úst, následně po poškozené žádal, aby v tomto jednání pokračovala, přičemž si vše fotil na mobilní telefon a snažil se poškozenou, která se pokusila z postele vstát, zatáhnout zpět, následně jí umožnil se obléci a když se posadila na židli ke stolu, opětovně požadoval provedení orálního sexu a když projevila nesouhlas, vyndal si penis z kalhot, uchopil poškozenou za hlavu a strčil jí svůj úd do úst a také toto jednání fotil na mobilní telefon, poškozená opakovaně projevila nesouhlas s tímto jednáním, přičemž k němu byla donucena fyzickou převahou obžalovaného, z něhož začala mít strach, přičemž následně se poškozené XXXXX podařilo vymanit z držení obžalovaného a odejít z buňky pryč,

t e d y :

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a spáchal čin jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, a to na dítěti,

č í m ž   s p á c h a l :

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku,

a  o d s u z u j e   s e

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 /dva a půl/ roku.

Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3,5 /tři a půl/ roku.

II.

Podle § 226 písm. a) tr. řádu se obžalovaný zprošťuje obžaloby OSZ Praha 8, sp. zn. ZT 506/2013 - 52 pro skutek, že v přesně nezjištěné době od měsíce prosince 2012 do 1.12.2013, na témže místě, tedy ve stavební buňce, v XXXXX, ul. XXXXX po delší dobu ohrožoval citový a mravní vývoj poškozené XXXXX tím, že při opakovaných společných schůzkách ve stavební buňce osahával poškozenou na jejím pozadí, dával jí polibky, objímal ji a nabízel jí ke konzumaci alkoholické nápoje, přičemž toto jednání vyvrcholilo tím, že jí dne 01.12.2013 násilím přiměl k orálnímu styku a toto jednání zachytil na svůj mobilní telefon, v čemž je podanou obžalobou spatřován trestný čin ohrožování mravní výchovy dítěte dle §  201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.

O d ů v o d n ě n í :

Obžalovaný jednání kladené mu za vinu popíral. Na svoji obhajobu uvedl, že s poškozenou se znal asi rok, chodila za ním do jeho stavební buňky. Po dobu jejich návštěv si povídali, popíjeli kávu. V neděli 1.12.2013 obžalovaný zjistil, že mu poškozená krade peníze, to se muselo stát, když ji nechal ve stavební buňce samotnou. Obžalovaný napsal poškozené SMS, domluvili se, že se sejdou u něho ve stavební buňce. Když k němu dorazila, nabídl ji kolu k pití, a ptal se jí, jak to je s těmi penězi. Poškozená doznala, že mu je vzala, on chtěl vše říci jejím rodičům, to poškozená nechtěla.

Obžalovaný průběžně půjčoval poškozené drobné částky od 50,- Kč do 100,- Kč, postupně, ale její dluh dosáhl výše 2.000,- Kč. Obžalovanému se ještě ztratilo 6.000,- Kč. Obžalovaný chtěl dluh vrátit, vedl si přesnou evidenci všech částek, které měl poškozené půjčit, vše to zapisoval do zeleného sešitu. Termín vrácení dohodnut nebyl, poškozená to měla splácet z kapesného nebo by pro něj dělala nějaké brigády.  Poškozená podepsala, že mu uvedené částky dluží, rovněž se doznala ke krádeži, dokonce přiznala, že v minulosti kradla peníze i svým rodičům. Obžalovaný trval na tom, že to musí říci rodičům poškozené, aby věděli, jakou mají dceru, ona začala plakat a na kolenou ho prosila, aby jim nic neříkal. Poté se o tom již nebavili, otevřel další láhev vína, to už byl obžalovaný trochu opilý. Poškozená si měla sednout vedle něho, začala ho lochtat po těle, sahala mu do rozkroku. Když mu poškozená sahala do rozkroku, lehl si na postel, smál se, bylo mu to příjemné, je chlap, ale není násilník. Poškozenou násilím k ničemu nenutil, je pravdou, že měli orální sex, při tom ji obžalovaný jednou rukou držel hlavu, a druhou rukou ji fotografoval. Vyfotit se při tom byl nápad obžalovaného, říkal, že pokud mu nepřestane dělat sexuální nabídky, vyfotografuje ji při tom a ukáže to vše rodičům. Poškozená ho měla svléknout, svlékla i sebe, chtěla po něm sex. Obžalovaný neví, proč ji nevyhodil z buňky, když s ní sex mít nechtěl.  Poškozená říkala, že chce sex, obžalovaný nechtěl. Byl nahý, styděl se. Fotoaparát musela zapnout poškozená, on na to neviděl. Fotografie nechtěl dát na Facebook, chtěl je jen ukázat jejím rodičům. Když ji fotografoval, řekla u toho: „Ty vole, co mi to děláš?“. Nakonec poškozenou odstrčil, řekl jí, ať se oblékne, ona měla reagovat slovy: „Ty vole, proč mě nikdo nechce?“. S evidencí dluhu a doznáním poškozené ke krádeži a s fotografiemi chtěl obžalovaný jít za rodiči, aby viděli, jakou mají dceru. Fotografie měly být důkaz. Poškozená po celou dobu neplakala, plakala, až když odcházela, a to bylo kvůli tomu, jak jí odmítl.

Poškozené se jednou zastal, měli ji v partě mlátit, chodila po stavbách, pila alkohol. Obžalovaný věděl, kolik jí let, že chodí do školy. Sex mezi ním a poškozenou nebyl za ten dluh, poškozená pouze řekla, že pro něj udělá vše.

Poškozená vypověděla, že k obžalovanému přišla na návštěvu do jeho stavební buňky kolem 16.00 hodin. Obžalovaný ji nalil červené víno, nechtěla ho, míchala ho s kolou. Již před tím za ním chodila, povídali si spolu, kouřili a bavili se. V minulosti se jí chtěl obžalovaný dotknout, sáhl ji na zadek, nebo ji dal pusu na tvář, ale nepřikládala tomu význam. Od obžalovaného dostávala peníze, drobné částky. Obžalovaný to nikdy vrátit nechtěl, brala to jako dárek. Někdy si mu i sama o peníze říkala, jednou mu vzala pár stovek. Psali do deníku, že to splatí, kolik dluží a tak že mu ukradla, to bylo 600,- Kč a 2.100,- Kč to se potom škrtlo, jako že se spolu pomazlí, poškozená mu dá pusu a on ji obejme a tím se ten dluh smaže. Zbytek by pak odpracovala. Měli spolu dohodu, ale poškozená se cítí podvedená protože, obžalovaný dohodu nedodržel. Dohodu, že jí sáhne na zadek a bude to dobrý, navrhl obžalovaný. S touto dohodou ona souhlasila. Obžalovaný ji řekl, ať si stoupne, on si také stoupl a začal ji svlékat. Když se ho dotazovala proč, odvětil jí, ať je v klidu. Když ji vysvlékl, to se nebránila, položil ji na postel, to už obžalovanému říkala, co dělá, že nechce. Na posteli ji svlékl kalhoty, nakonec i spodní prádlo. Obžalovaný se svlékl úplně donaha a lehl si k ní, že se s ní jenom pomazlí. Poté poškozená začala brečet, že nechce, obžalovaný, ale nereagoval, pokračoval, pohlavní styk, ale neměli. Měla si lehnout na něj, nechtěla, tak si lehl on na ní, asi se pokoušel o pohlavní styk, ale nedostal se dovnitř. Když se do ní nedostal, šel pro telefon, a chtěl ho nastavit na fotoaparát. Donutil ji k orálnímu sexu a fotil ji u toho. Nechtěla, ale nějak ji přinutil. Poškozená říkala, že nechce, to myslela orální sex i to fotografování. Možná křikla o pomoc. Pak se začala oblékat, vysmekla se obžalovanému. Bylo zamčeno, ale klíč byl v zámku. Cestou domů poškozená plakala, doma řekla mámě, že se jí stalo něco horšího než, že by pila alkohol. Během večera moc nepila, pil hlavně obžalovaný, mohl vypít 2 až 3 lahve vína. Obžalovaného považovala za kamaráda, byl na ni hodný a milý.

Svědkyně XXXXX, matka poškozené, vypověděla, že dcera přišla později než obvykle a byla divná, vystresovaná a ubrečená. Ptala se jí, zda pila alkohol ona odvětila, že něco horšího. Když se jí ptala, řekla, že byla znásilněná. Svědkyně hned volala na policii, než přijela, ptala se jí, co se stalo konkrétně, řekla, že ke styku nedošlo, jenom k orálnímu styku. Pak přijela policie a řekla vše, jak bylo.

Obžalovaného nezná. Dcera měla dovoleno být venku do 20.00 hod, výjimečně přišla později, maximálně vždy přišla do 21.30 hod. Svědkyně jí důvěřovala, že je venku s kamarády, že chodí za obžalovaným, nevěděla. Dceři vyplácí kapesné 200,- Kč na měsíc, nestalo by se, že by dcera kapesné nechtěla, když potřebuje, nějaké další peníze dostane je. Stalo se, že jim v rodině vzala peníze, vše vrátila a doznala. Měla to na cigarety pro partu, aby se jim zavděčila.

Soud dále vyslechl svědky, kamarády poškozené, kteří rovněž znali obžalovaného. Svědek XXXXX uvedl, že poškozenou zná, vyrůstali spolu. Obžalovaného zná také, scházeli se s ním u rybníku, v hospodě a bavili se s ním. Obžalovaný svědkovi nikdy nedával peníze, ani cigarety ani alkohol. Obžalovaný svědka a ostatní z jejich party zval k sobě na návštěvu, on tam byl 2x, pil tam kolu. Poškozená tam chodila taky. Obžalovaný je nařknul z krádeže, svědek pak musel na policii podat vysvětlení, měl mu odcizit 5.000,- Kč, ale od barmanek z hospody se svědek potom dozvěděl, že obžalovaný v hospodě udělal vysoký účet a neměl na zaplacení. Po tom obvinění tam přestali chodit, slyšel, že mělo něco proběhnout mezi obžalovaným a poškozenou. Svědek zaslechl dvě verze, že ji měl znásilnit nebo se o to pokusit. Poškozenou potkával i potom, ale nebavili se o tom.

Svědkyně XXXXX uvedla, že ví, co se mělo stát její kamarádce XXXXX. XXXXX volala jí tehdy její máma, jestli náhodou není s poškozenou, že tam je policie. Obžalovaného zná z venku, bavil se s jejich partou. Byla i v jeho stavební buňce, pozval je. Bylo jich víc. Sám tam nikdo nechodil. Měli s obžalovaným incident ohledně odcizení peněz, jednou je pozval do restaurace na jídlo a pití, pak řekl, že mu ukradli peníze, ale ty on utratil v restauraci za pohoštění. Platil za všechny, říkal, že je má rád.

Svědek XXXXX, kamarád poškozené, rovněž zná obžalovaného. Zval holky na všechno, co chtěly. U něho v buňce byl jen jednou, jedli tam pizzu a pili alkohol, vše platil obžalovaný.

Obžalovaný byl někdy až vlezlý, na všechny se snažil být kamarádský, klukům občas koupil nějakou láhev, holkám nabízel víc než klukům.

Z výslechu prof. PhDr. Petra Weisse, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie bylo zjištěno, že poškozená je intelektově mírně nadprůměrná (IQ 115), přičemž vyšetřením znalce nebyly shledány žádné znaky svědčící o duševní chorobě, těžším neurotickém onemocnění, hysterických osobnostních rysech, tendencích ke konfabulacím. Osobnost poškozené je ve vývoji, přiměřeně věku, strukturována bez anomálií. Na základě vyšetření je možné konstatovat, že poškozené nic nebrání, aby si prožité skutečnosti zapamatovala a následně je reprodukovala. Nic nesnižuje její obecnou věrohodnost. Od poškozené vzhledem k její tělesné konstituci nelze očekávat větší či účinnější fyzickou aktivitu při obraně vůči eventuálnímu násilí dospělého muže průměrné výšky a váhy.

Z výslechu znalce MUDr. Ivo Procházky, CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví sexuologie, bylo zjištěno, že obžalovaný netrpí sexuální deviací, netrpí ani žádným duševním onemocněním v pravém slova smyslu. Obžalovaný není osobou se zvýšenou hladinou agresivity, požití alkoholu, přičemž v době spáchání skutku byl obžalovaný ve stavu středně těžké opilosti, mírně snížilo jeho schopnost ovládat jeho jednání, alkohol působil jako neliberující činitel. Účinky alkoholu je obžalovaný schopen předvídat, je schopen požívání alkoholu kontrolovat. Obžalovaný není na svobodě nebezpečný, je schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení.

Soud v rámci dokazování provedl listinné důkazy, a to jednak přehrál videozáznamy ze zajištěného mobilního fotoaparátu, které v obrazu nic neukázaly, pouze byl zachycen zvuk, respektive konverzace mezi poškozenou a obžalovaným a další hlasové projevy. Dále byly jako důkaz provedeny fotografie pořízené mobilním telefonem obžalovaného, na kterých je zachycena poškozená, jak provádí orální styk muži.

Protokol o ohledání místa činu podává popis místa činu, které je zadokumentováno fotografiemi.

Z opisu z evidence Rejstříku trestů se dokládá dosavadní trestní bezúhonnost obžalovaného.

Z protokolů z přístroje Drager je zjistitelné, že ve výdechu obžalovaného dne 1.12. 2013 v čase 20.42.13 hod. bylo obsaženo 1,55 ‰ alkoholu, zatímco v dechu poškozené ve stejný den v čase 21.27.54 hod. nebyl zjištěn žádný alkohol.

Jako důkaz byl proveden zelený sešit označen kalendářní rok 2011 hypoteční banka, přičemž na úvodní stránce je rukou psaný text: „XXXXX Já hloupá jsem ukradla 6.000 + 2.100. Domluvíme se na termínu, splatím do 30.12.2014, 1.12.2013,“ nečitelný podpis. Číslice 6 uvedené částky je přepisovaná, částka 2.100 je přeškrtnutá.

Po takto provedeném dokazování, soud přistoupil k jejich zhodnocení. Každý z provedených důkazů hodnotil soud zvlášť i v jejich vzájemných souvislostech ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu, přičemž dospěl k závěru, že všechny shora provedené důkazy dostatečně dokládají to, že se shora uvedený skutek pod bodem 1) obžaloby skutečně stal a že ho spáchal právě obžalovaný. Hlavními usvědčujícími důkazy jsou výpověď poškozené, videozáznamy a fotografie z mobilního telefonu obžalovaného, jeho sešit, ve kterém si vedl evidenci dluhů poškozené. Předně je třeba vyjít z výpovědi poškozené, která je pro soud důvěryhodná, na rozdíl od výpovědi obžalovaného je v mnohém podporována ostatními provedenými důkazy. Poškozená byla vzhledem ke svému nízkému věku slyšena v přípravném řízení, přičemž tato její výpověď, které byl účasten obhájce obžalovaného a měl možnost položit své dotazy poškozené, je procesně použitelná, ve svém obsahu zcela vypovídající a vcelku přesvědčující. Ačkoli si byl soud vědom, že opakování výslechu poškozené k události, která je projednávána, bude pro ni stresující, s ohledem na její věk, který se již blíží zletilosti, vyslechl poškozenou i v řízení před soudem, neboť pouze tak mohl soud zcela hodnotit tento důkaz z hlediska bezprostřednosti. Je nutné konstatovat, že poškozená nechtěla o prožité události již vypovídat, nicméně i z toho co vypověděla, bylo možné usuzovat, že její výpověď lze považovat za pravdivou a skutečnou. Stěžejním momentem celého dokazování je prokázání motivu obžalovaného k jeho jednání, kdy uzavřel s poškozenou dohodu o tom, že se s ní pomazlí, obejme ji a dá pusu, čímž mu poškozená smaže svůj dluh. Z provedeného dokazování, sešitu, kde byl uveden text o dluhu, vyplývá, že část dluhu (ve výši 2.100,- Kč) byla poškozenou uhrazena. O úhradě není rozporu, poškozená i obžalovaný uvedli, že údaje zapisovali. Nutno také zohlednit tu skutečnost, že poškozená nebyla s to uhradit uvedenou částku, neb měla jen nízké kapesné, uvažovala o odpracování případně o splácení po nízkých částkách. Nicméně v evidenci dluhu je uvedená částka škrtnuta, což nepochybně dokládá, že obžalovaný toto považoval za splacené, ačkoliv nedošlo k peněžitému plnění. Sama poškozená, při výpovědi před soudem uvedla, že s návrhem na splacení touto formou přišel obžalovaný, pro ni to byl zřejmě jediný možný způsob úhrady tak vysoké částky a souhlasila s pohlazením po zadku případně odejmutím. V tomto nelze souhlas poškozené vztahovat i na to, co se stalo poté, neboť pokus o pohlavní styk a následný orální sex byly praktiky zjevně mimo rámec domluvy, proti její vůli, kdy těchto se obžalovaný domohl násilně. Poškozená, ačkoliv obžalovanému zpočátku důvěřovala, cítila následně pocit křivdy, neboť obžalovaný nedodržel dohodu, a způsob, jakým si vybral splacení svého dluhu, byl pro ni nepříjemný a stresující. V tomto ohledu je nutné poukázat i na požitý alkohol obžalovaného, který zjevně uvolnil jeho sexuální zdrženlivost. Obžalovaný využil nezkušenosti poškozené, a aniž by musel přistoupit k velké intenzitě fyzického násilí, přiměl poškozenou k orálnímu styku.

Obžalovaný je ve své výpovědi nekonzistentní a rozporuplný. V jedné části své výpovědi popírá s poškozenou sex zcela, jindy poukazuje na svoji mužnost, kdy přirozeně neodolal sex mu nabízející mladé dívce. V jedné části výpovědi obžalovaný uvádí, že poškozenou odmítal, ačkoliv na druhé straně to byl on, kdo si z této události pořizoval videozáznam a fotografie poškozené při orálním sexu s ním. Jeho tvrzení, že fotografie pořizoval za účelem jejich předložení rodičům poškozené v rámci uspokojení své pohledávky se jeví soudu jako nereálné, reálnější motiv se jeví ten zmíněný v obžalobě, tedy ke zvýšení tlaku na poškozenou, aby konala v sexuální oblasti dle jeho přání. Výhružkami o zveřejnění pro poškozenou velmi intimních fotografií ji přiměl k opakovanému orálnímu sexu, případně si chtěl zajistit, aby poškozená o této události nikomu nic neřekla. Jsou to i tyto fotografie a zvukové stopy, které soud utvrzují v tom, že obžalovaný poškozenou znásilnil, z krátké na videozáznamu zachycené a slyšitelné konverzace mezi poškozenou a obžalovaným, vyplývá nesouhlas poškozené s jednáním obžalovaného. Obžalovaný striktně během své výpovědi odmítal jakékoliv násilí vůči poškozené, neboť se nepovažuje za násilníka. Lze souhlasit s tvrzením obžalovaného, že není násilnický, ostatně znalecký posudek ani jeho agresivitu nepotvrzuje, nicméně svůj čin spáchal násilně, neboť překonal odpor poškozené, které byla v očekávání, že v rámci jejich dohody dojde k polibku či pohlazení po zadku, nikoliv k sexu. Obžalovaný na poškozenou naléhal, pokud se bránila, snadno překonal její odpor, tím že ji odstrčil, položil do postele, ujišťoval, ať je v klidu. Odpor poškozené překonával i tím, že zneužil její finanční závislost vyplývající z jejich vzájemného věřitelsko-dlužnického vztahu, kdy poškozená měla obavy ze zveřejnění existence dluhu před rodiči, ale i výhružkami, že pořízené intimní fotografie poškozené zveřejní ať již na Facebooku či ukáže rodičům poškozené. Obžalovaný téměř dokonale využil životní nezkušenosti poškozené, kdy ji přiměl k tomu, čeho se dopustil, aniž by musel na poškozenou nějak výjimečně násilnicky působit. Z celé události je patrná nevyváženost, kdy na jedné straně je vyzrálý zkušený padesátiletý muž a na druhé 15 letá nezkušená dívka.

Výpověď poškozené potvrzují již zmiňované ostatní další provedené důkazy. Obžalovaného obhajoba neobstojí, neboť např. pro evidenci dluhu resp. splacení jeho části (přeškrtnutá částka) nedává téměř žádné věrohodné vysvětlení. Nutno zdůraznit, že evidenci dluhu si vedl obžalovaný, a proto pokud došlo k odepsání nějaké částky, muselo to být s jeho souhlasem, tedy že mu muselo být poskytnuto protiplnění. Neobstojí jeho tvrzení o tom, že to škrtla poškozená jen tak, zejména ve světle toho, že obžalovaný vedl tak pečlivou evidenci svých půjček poškozené. Pokud zavedl evidenci dluhu, vedl i evidenci splácení.

Svědectví matky poškozené, potvrzuje výpověď poškozené, ale jen nepřímo, neboť poškozená o prožité události nebyla až do doby příjezdu police příliš sdílná. Soud navíc vyslechl kamarády z party poškozené, kteří obžalovaného znali od vidění. Závěr o těchto důkaz potvrzuje tu skutečnost, že obžalovaný byl vůči mladým dívkám vstřícný, byl vůči nim kamarádský, jak lze usuzovat z výpovědi svědka XXXXX, obžalovaný preferoval v kamarádství dívky před chlapci.

Provedené důkazy sestavují poměrně plastický obraz toho, co se poškozené ve stavební buňce odehrálo. Výpověď obžalovaného je nepřesvědčivá, i kdyby soud přistoupil na verzi obžalovaného, že poškozená byla sexuchtivá, nabízela se obžalovanému, zatímco on ji odmítal, nevysvětluje to existenci fotografií, které obžalovaný měl pořizovat, aby je ukázal rodičům poškozené, ani záznam o uhrazení části dluhu poškozenou. Lze uzavřít, že v hodnocení všech důkazů je vina obžalovaného prokázána.

Po právní stránce hodnotil jednání obžalovaného jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, neboť obžalovaný násilím donutil poškozenou k pohlavnímu styku provedeného orálním stykem a čin provedl na dítěti. Na základě provedených důkazů lze učinit závěr o tom, že obžalovaný užil násilí, neboť za násilí se považuje fyzická síla ze strany pachatele k překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení pohlavního styku proti její vůli. Poškozená vypověděla, že obžalovaný ji nutil, držel, říkal, aby se uklidnila, ačkoliv říkala, že nechce a snažila se ho odstrčit a vymanit se z jeho moci, obžalovaný ji svoji silou přemohl. Nad to svoji fyzickou převahu umocňoval výhružkami o tom, že předloží intimní fotografie rodičům poškozené nebo je zveřejní na Facebooku. Poškozená toto vnímala velmi účinně, zároveň věděla o tom, že by mohl obžalovaný zmínit dluh jejím rodičům, přičemž pro ni bylo v uvedený moment snazší podvolit se vůli obžalovaného, strpět jeho jednání, které vybočovalo z jejich dohody o úhradě části dluhu. Z provedeného dokazování, znalecký posudek prof. Weisse vyplývá, že od poškozené nelze požadovat nějakou aktivní účinnou ochranu proti jednání obžalovaného, plynoucí z její slabé tělesné konstituce, nad to byla v psychickém rozpoložení, kdy pro obžalovaného bylo téměř snadné přinutit ji k tomu, co nakonec vykonal. Soud uzavírá, že obžalovaný spáchal čin násilím, došlo k naplnění tohoto zákonného znaku uvedeného zločinu.

Kvalifikovaná skutková podstata vyplývá z toho, že čin byl spáchán na dítěti, přičemž dítětem se ve smyslu § 126 tr. zákoníku rozumí osoba mladší 18 let, přičemž poškozené bylo v době znásilnění 15 let.

Obžalovaný jednal v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl ohrozit zájem společnosti na svobodném rozhodování v sexuální oblasti, a také tento zájem svým jednáním ohrozil.

Při úvaze o druhu a výši trestu za shora uvedený zločin, za který byl obžalovaný uznán vinen, vycházel soud z účelu trestu a při ukládání trestu přihlédl k obecným zásadám pro ukládání trestů stanovených dle § 39 odst. 1 tr. zákoníku k závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele. Dále vzal soud v úvahu všechny okolnosti, které obžalovanému polehčovaly i přitěžovaly. Za polehčující okolnost je třeba považovat zejména to, že obžalovaný nebyl doposud nikdy soudně trestán, trestný čin spáchal poprvé a před jeho spácháním vedl řádný život. Přitěžující okolnosti soud neshledal.

Vzhledem k okolnostem případu, kdy soud zohlednil zejména skutečnost, že se obžalovaný dopustil trestné činnosti poprvé, a kdy v jeho případě v jeho jednání resp. nezdrženlivosti sehrál určitou úlohu alkohol, a zároveň bylo prokázáno, že poškozené fyzicky nijak zásadně neublížil, volil soud v potrestání obžalovaného trest odnětí svobody vyměřený nad spodní zákonnou hranicí. Jednání obžalovaného je závažné, svoji sexuální potřebu ukojil na mladistvé dívce, přičemž neváhal zneužit její důvěry, její závislosti plynoucí ze skutečnosti, že mu dlužila finanční prostředky. V případě obžalovaného soud věří, že se jednalo o mimořádný exces jinak z řádného života obžalovaného, kdy obžalovaný v České republice pracuje a nedostává se do konfliktu s právním řádem, a proto výkon trestu podmíněně odložil na přiměřenou zkušební dobu. Obžalovaný by si měl napříště uvědomit, že kamarádství s tak mladou dívkou, pokud ho přenese do sexuální oblasti navíc proti vůli a bránící se, není ve společnosti tolerováno. Obecně by obžalovaný volil rozhodně lépe, pokud by se v budoucnu stýkal s ženami věkově jemu bližšími než s dívkami pubertálního věku.

Takto uložený trest soud považuje, vzhledem k osobnímu profilu obžalovaného, jako postačující k tomu, aby se napříště trestné činnosti vyvaroval, již během soudního jednání a to od zahájení hlavního líčení a jeho výpovědi jako obžalovaného až po jeho poslední slova bylo možné vysledovat jistý posun v jeho náhledu na věc. Ze všech těchto skutečností lze usuzovat, že i podmíněný trest za shora uvedený zločin bude dostačující a z hlediska vzájemné souvislosti individuální a generální prevence lze očekávat, že účelu trestu bude dosaženo. Soud nevyhověl návrhu státního zástupce na uložení trestu vyhoštění z území České republiky. S přihlédnutím ke všem k okolnostem, kdy obžalovaný se zde zdržuje delší dobu, vytvořil si převážně pracovní zázemí, by byl v jeho případě trest vyhoštění nepřiměřeně přísný. Soud nesdílí závěr obhajoby, že na straně obžalovaného jsou zákonné překážky pro uložení trestu vyhoštění, nicméně trest podmíněně odložený na přiměřenou zkušební dobu je dle názoru soudu zcela přiměřený škodlivosti jednání obžalovaného. Znovu soud opakuje, že jednání obžalovaného považuje za vybočení z jeho jinak řádného života, nic z provedených důkazů nesvědčí o tom, že by se v případě obžalovaného mělo jednat o sexuálního devianta, před kterým by bylo třeba společnost např. formou trestu vyhoštění ochránit. Obžalovaný pochopil během řízení, čeho se dopustil a rovněž se vyslovil v tom směru, že pokud mu bude ponechána šance, žádného trestného jednání se nedopustí. Soud má ten názor, že v případě obžalovaného mu lze ještě věřit a volit spíše volit potrestání v podobě podmíněného odsouzení před represí a čistě preventivní funkcí trestu. Nepochybně bude účelnější, že obžalovaný bude absolvovat delší zkušební dobu pod pohrůžkou výkonu trestu, přičemž právě obava z výkonu trestu ho nakonec přiměla i ke změně v postoji k projednávané trestné činnosti, což bylo patrné zejména v rámci projevu práva posledního slova.

Oproti zločinu znásilnění, tak jak byl pospán shora, soud nenašel v dokazování dostatečný podklad pro vyslovení viny druhým žalovaným trestným činem, a to konkrétně přečinu ohrožování mravní výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Podstatou tohoto jednání obžalovaného mělo být, že od nezjištěné doby až po incident ze dne 1.12.2013 měl obžalovaný ohrožovat citový a mravní vývoj poškozené při jejich vzájemných schůzkách v jeho stavební buňce tím, že ji osahával na zadku, dával jí polibky, objímal ji a nabízel alkoholické nápoje, přičemž vše vyvrcholilo tím, že ji dne 1.12.2013 měl opakovaně přimět k orálnímu styku. Předně je nutné odkázat na výsledky dokazování, které nepotvrzuje jednoznačně dobu, po kterou měl obžalovaný skutkovou podstatu naplňovat. Konstrukce uvedené skutkové podstaty vyžaduje, aby působení pachatele bylo dlouhodobější, případně působení projevující se opakovaným jednáním. Pokud by šlo o působení krátkodobé, musí být v takové intenzitě, aby mělo účinek jako působení dlouhodobé. Bylo prokázáno, že se obžalovaný s poškozenou znal, v posledním roce před incidentem se občas scházeli. Jak uvedla poškozená, jejich schůzky byly přátelské, často se jich účastnili i ostatní členové party, jak dívky, tak chlapci, které všechny obžalovaný hostil. Skutečnost, že někdy mělo dojít ke konzumaci alkoholu během těchto návštěv dětí u obžalovaného, ještě nečiní obžalovaného odpovědného za uvedený trestný čin, neboť to nebylo nijak ve významné míře. Obecně lze uvažovat, že teenageři jako je poškozená považují za běžné ochutnat alkohol v tomto věku, experimentovat s ním, což ostatně vyplynulo z výslechů všech kamarádů poškozené i jí samotné. Nad to je třeba poukázat i na výsledky kontrolních výdechů, a to u poškozené, která ačkoliv uvedla, že nějaký alkohol vypila, žádný alkohol v jejím dechu po incidentu dne 1.12. 2013 detekován nebyl. Je to tedy třeba brát s jistou tolerancí, nelze obžalovaného považovat za toho, kdo by poškozenou přiváděl k alkoholismu, vytvářel ji návyk na alkohol. To by s jistou nadsázkou museli být stíháni právě pro takový nedbalostní delikt např. i rodiče poškozené, kteří by to umožnili a z jejich pozice vychovatelů tomu měli a mohli zabránit. Nicméně ani v části popisu skutku spočívající v tom, že poškozenou přiměl k orálnímu styku nelze spatřovat naplnění uvedené skutkové podstaty. Jak vyplynulo z dokazování, šlo o ojedinělou záležitost, kdy obžalovaný svůj hospodářský zájem nahradil sexuálním. Pokud obžalovaný poškozenou násilím přiměl k orálnímu styku, nelze bez dalšího toto považovat za ohrožení mravního vývoje poškozené tím, že ji sváděl k zahálčivému nebo nemravnému životu. Takový útok bude mít zpravidla převážně dopad na psychickou integritu poškozené a následky v podobě možných poruch v navazování přirozených partnerských nebo sexuálních vztahů v dospělosti. V tomto lze odkázat na ustálenou judikaturu např. R 47/1992. Nutně soud ještě konstatuje, že jednání, kladené obžalovanému za vinu, v popisu skutku 2 obžaloby, v určitém směru postihuje již zmíněné, soudem odsouzené, jednání pod bodem 1) obžaloby. Z hlediska podstaty právní věci by tak muselo jít spíše o jedno jednání, kterým by došlo k naplnění skutkových podstat více trestných činů, nicméně vzhledem k odlišné povaze obou trestných činů, kdy jeden byl spáchán jednorázově, a k páchání druhého mělo docházet po delší dobu, aby byl naplněn i tento zákonný znak (po delší dobu), je jednočinný souběh téměř vyloučen.

Bylo by přeceněním výpovědi poškozené, deformací důkazu, pokud by z jejího tvrzení, že ji obžalovaný někdy sáhl na zadek, objal a nabízel alkohol, což mělo vyvrcholit orálním sexem, dospěl soud k závěru o naplnění uvedené skutkové podstaty trestného činu. Ze všech těchto důvodů soud obžalovaného v bodě 2) obžaloby zprostil.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu k Městskému soudu v Praze.

Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, proti kterému výroku směřuje a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo.

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch či neprospěch obžalovaného.

Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody.

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný či chybí.

V řízení vedeném proti obviněnému jako proti uprchlému má obviněný právo v případě, že pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, podat návrh do osmi dnů od doručení rozsudku, aby soud prvého stupně odsuzující rozsudek zrušil a v rozsahu dle ustanovení § 306a odst. 1 tr. ř. se hlavní líčení provede znovu.

V Praze dne 16. června 2014

Mgr. Miroslav Rákosník, v.r. předseda senátu 

Za správnost vyhotovení: XXXXX

Přečtěte si další

sp.zn.
2 T 91/2018
1 500 Kč
Znásilnění cizím mužem

č. j. 2 T 91/2018 - 153 

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího  Večeři a přísedících JUDr. Diany Kutnerové a Bc. Zuzany Jahodové v hlavním líčení konaném  dne 25. září 2018 

takto: 

Obžalovaný  

XXXXX, narozený XXXXX v XXXXX, nezaměstnaný, trvale bytem XXXXX, okr. Žďár  nad Sázavou, 

je vinen, že 

dne 25. 11. 2017 v době od 01:41 hodin do 01:58 hodin v prostoru mezi budovami provozovny  Enpeka č. p. XXXXX a Prodejnou oděvů č. p. XXXXX na nám. XXXXX ve XXXXX, 

pod vlivem alkoholu využil podnapilosti XXXXX, nar. XXXXX, kterou nejprve líbal a osahával  přes oblečení mezi nohama, posléze ji začal osahávat pod kalhotami a kalhotkami přímo na  přirození a vzápětí i přesto, že mu poškozená řekla, aby "jí nechal bejt" a bránila se tomu, ji přes  její odpor silou zasunul nejméně dva prsty do pochvy a pohyboval jimi dovnitř a ven, poté  poškozenou povalil na zem, přičemž mu stále opakovala, aby toho nechal, bránila se, kousla ho  a škrábala, avšak i přesto jí vyhrnul sukni, stáhnul legíny a kalhotky a pokoušel se dál překonat její  obranu, různě ji převracel a snažil se rozevřít jí nohy, které svírala k sobě, a zasunout jí svůj penis  do její pochvy, což se mu však i přes několik pokusů nepodařilo, a proto svého jednání zanechal  a z místa odešel, přičemž poškozené XXXXX způsobil odřeniny na zádech a levé ruce, bolesti  svalů krku, zad, stehen, břicha a pohmoždění kloubů, zejména prsteníčku pravé ruky,

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX. 

tedy 

2 T 91/2018 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal jiným pohlavním stykem provedeným  způsobem srovnatelným se souloží. 

Tím spáchal 

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku 

a odsuzuje se 

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. 

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně  odkládá na zkušební dobu 3 (tří) roků. 

Podle § 228 odst. 1 tr.ř. je obžalovaný povinen na náhradě škody zaplatit poškozené XXXXX,  nar. XXXXX, bytem XXXXX, částku 1 500 Kč.  

Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá ochranné  sexuologické ambulantní léčení.  

Odůvodnění: 

Poškozená XXXXX se včas a řádně připojila k trestnímu řízení s náhradou škody ve výši 1 500 Kč, když skutečná výše škody za opravu prstýnků, které v souvislosti s utrpěným zraněním  musely být přeštípnuty, lék Postinor a regulační poplatek byla 1 569 Kč, důvodnost a výše  požadované náhrady škody byla předloženými doklady poškozené a ostatními výsledky  provedeného dokazování prokázána, a proto soud náhradu škody v požadované výši této  poškozené podle § 228 odst. 1 tr.ř. přisoudil.  

Podle § 129 odst. 2 tr.ř. tento rozsudek ve zbývající části neobsahuje odůvodnění, neboť se po  jeho vyhlášení obžalovaný a státní zástupkyně vzdali práva odvolání a prohlásili, že netrvají na  vyhotovení odůvodnění a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch  podaly odvolání jiné oprávněné osoby.  

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného  vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský  soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,  obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok  na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek 

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX. 

2 T 91/2018 

pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl,  jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo  způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem)  odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou  vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Žďár nad Sázavou 25. září 2018 

JUDr. Jiří Večeřa v. r. 

předseda senátu 

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX. 

sp.zn.
33 T 1/2019
Sexuální nátlak na děti a nucení je k natáčení dětské pornografie

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 5. 9. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Hostaše a přísedících Mgr. Jany Barbory Pirasové a Ing. Ladislava Podhorce

takto:

Obžalovaný

XX

narozený XX ve XX, trvale bytem XXXX

je vinen, že

  1. dne 27. 8. 2015 v době od 17:15 do 17:36 hodin ve svém bydlišti v XXXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou XX, nar. XX, bytem XX, vystupující pod jménem XXX, a s vědomím, že poškozená tehdy ještě nedovršila věku 18 let, tuto bez použití pohrůžek požádal, aby masturbovala před webkamerou, čemuž poškozená XXX vyhověla a činila tak dle požadavků XXX, kdy XX během uvedené komunikace prostřednictvím programu vyhotovil celkem 3 videa, na kterých je zachycena nahá nezletilá XXX při masturbaci, následně se dožadoval další masturbace poškozené před kamerou, to ale poškozená XX odmítla, ačkoli jí vyhrožoval, že jinak zveřejní videa, která si z komunikace pořídil, načež s ním poškozená komunikaci ukončila,

  1. dne 13. 3. 2016 nejméně v době od 13:34 hodin do 13:49 hodin ve svém bydlišti v XXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX, nar. XX, bytem XX, a s vědomím, že poškozená nedovršila v tu dobu věku 15 let, ji pohrůžkou, že zveřejní fotografii jejího obličeje, kterou si uložil do počítače během jejich video komunikace, přinutil k obnažování před webkamerou a k zasouvání fixu a spreje do pochvy a konečníku, čemuž poškozená XXX v obavě ze zveřejnění své fotografie, kdy v důsledku svého velmi nízkého věku a naivity se bála, že bude potrestána, vyjde-li najevo, že komunikovala s cizím člověkem, vyhověla a učinila vše dle požadavků XX, kdy XXX během uvedené komunikace prostřednictvím programu XXX vyhotovil celkem 2 videa, na kterých je zachycena nahá nezletilá XX při masturbaci a při zasouvání fixu a spreje do konečníku a pochvy,

  1. v blíže nezjištěný den v červenci 2017 ve svém bydlišti v XXXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím sociální sítě pod přezdívkou XX elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX, nar. XXX, bytem XX, okres XXX, a s vědomím, že je tato mladší 15 let, po ní žádal zaslání jejích nahých fotografií, kdy poškozená mu zaslala prostřednictvím XXX blíže nezjištěný počet svých nahých fotografií s včetně obličeje, následně s ním přestala komunikovat, opětovně jí kontaktoval dne 30. 9. 2017 přes sociální síť XXX pod přezdívkou XXX a pod pohrůžkou zveřejnění jejích nahých fotografií, které mu zaslala dříve, na internetu po ní požadoval zaslání dalších nahých fotografií, avšak poškozená mu již žádné další fotografie nezaslala a jeho jednání oznámila své matce XXX, nar. XXX,

  1. v období od 8. 6. 2017 do 10. 7. 2017 ve svém bydlišti v XX, XX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal ze svého mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A prostřednictvím programu Skype pod přezdívkou XXX) chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX, nar. XX, bytem XX, vystupující pod přezdívkou XX, a s vědomím, že jí je 14 let, po ní požadoval zaslání jejích nahých fotografií s detaily genitálií a videí, kde masturbuje, poškozená mu nejprve zcela dobrovolně zaslala blíže nezjištěný počet nahých fotografií a videí, kde provádí masturbaci, následně po ní požadoval zaslání fotografií konečníku a videí, kde se poškozená uspokojuje do konečníku, a když to XXXX odmítla, vyhrožoval jí, že pokud mu požadované fotografie a videa nezašle, zveřejní její dříve zaslané nahé fotografie na internetu, na tuto výhrůžku poškozená nijak nereagovala a komunikaci s ním ukončila bez zaslání dalších fotografií a videí,

  1. v blíže nezjištěné dny v období od 10. 7. 2016 do 11. 8. 2016 ve svém bydlišti v XXXX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XXX, nar. XX, bytem XX, kdy po ní požadoval, aby se obnažovala před webovou kamerou a zasouvala si prsty do pochvy, na což tato přistoupila, přičemž z video komunikace bylo zřejmé, že poškozená nedovršila 15. rok věku, následně pod pohrůžkou zveřejnění tohoto videa, které si uložil do počítače prostřednictvím programu, na internetu, přinutil poškozenou XXXX k dalšímu obnažování před webkamerou a dále k zasouvání prstů, fixů, štětce a dalších nezjištěných předmětů do pochvy a konečníku, čemuž poškozená XXX vyhověla z obavy ze zveřejnění videa se svojí masturbací, kdy XX tuto videokomunikaci nahrál a vyhotovil tak celkem 14 videí, na kterých je zachycena nahá nezletilá XXX při masturbaci a při zasouvání fixu do konečníku a pochvy,
  2. dne 26. 11. 2017 v době od 16:26 do 18:00 hodin ve svém bydlišti v XXX a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal ze svého mobilního telefonu zn. XXXX prostřednictvím programu Skype pod přezdívkou XXX) chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XXX, nar. XX, bytem XXX, vystupující pod přezdívkou XXX, a s vědomím, že jí je 13 let po ní požadoval zaslání jejích nahých fotografií, když to poškozená odmítla, vyhrožoval jí, že pokud mu své obnažené fotografie nezašle, tak provede fotomontáž, využije profilovou fotografii jejího obličeje a přidá k ní nějakou nahou fotografii jiné osoby a zveřejní ji na internetu, na tuto výhrůžku poškozená nereagovala a komunikaci s XX ukončila bez zaslání jakékoli fotografie,

  1. v blíže nezjištěné době nejméně v září a v říjnu 2017 ve svém bydlišti v XXX a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím anonymní internetové chatovací stránky XX chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou XXX, nar. XX, bytem okres XXX, následně jejich komunikace probíhala přes mobilní aplikaci XX a prostřednictvím jeho mobilního telefonu zn. XXX, přičemž s vědomím, že poškozená v tu dobu nedovršila věku 15 let, ji požádal o zaslání jejích nahých fotografií s detaily genitálií, zadku a prsou, čemuž poškozená XX vyhověla a dobrovolně mu zaslala nejméně 3 fotografie svého nahého těla s detaily genitálií, následně se dožadoval zaslání dalších takových fotografií a když to pošk. XX odmítla, tak jí vyhrožoval, že pokud mu požadované fotografie nezašle, zveřejní její číslo na sociálních sítích s tím, aby jí lidé psali a volali o nahé fotky, poškozená s ním však komunikaci ukončila,

  1. v období od 4. 6. 2017 do 8. 1. 2018 ve svém bydlišti v XXX a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal ze svého mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A prostřednictvím programu Skype pod přezdívkou XXX chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX nar. XX, bytem okres XXX, vystupující pod přezdívkou XXX, a s vědomím, že byla mladší 18 let, po ní požadoval zaslání jejích nahých fotografií s detaily genitálií, čemuž poškozená vyhověla a dobrovolně mu zaslala blíže nezjištěný počet nahých fotografií, následně po ní XX požadoval zaslání fotografií konečníku a genitálií a videí, kde poškozená masturbuje, a když to XX odmítla, tak jí vyhrožoval, že pokud mu požadované fotografie nezašle, rozešle její dříve zaslané nahé fotografie kamarádům, čemuž XXX v obavě ze zveřejnění fotografií vyhověla a XX zaslala nejméně jednu fotografii svých genitálií,

tedy

pod body 1 až 8 jednak jiného pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu sebeukájení a k obnažování, takový čin spáchal na dítěti (v bodě 1 a 8) a na dítěti mladším patnácti let (v bodech 2 až 7), přičemž pod body 2, 5 a 8 čin dokonal a pod body 1, 3, 4, 6 a 7 k dokonání nedošlo a dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu v úmyslu trestný čin spáchat,

pod body 1, 2 a 5 jednak zároveň vyrobil pornografické dílo, které zobrazuje dítě,   

  1. v blíže nezjištěné době od ledna 2018 do února 2018 ve svém bydlišti v XXX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím anonymní internetové chatovací stránky XXX chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou mladistvou XXX, nar. XX, bytem XXX následně s ní komunikoval ze svého mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A přes mobilní aplikaci XX, a s vědomím, že poškozená v tu dobu nedovršila věku 18 let, ji požádal o zaslání jejích nahých fotografií, čemuž poškozená vyhověla a dobrovolně mu zaslala nejméně 10 fotografií svého nahého těla, včetně genitálií a prsou, a dále na jeho žádost vytvořila a zaslala mu video, kde močí ve vaně,

tedy

přiměl dítě k výrobě pornografického díla

  1. dne 27. 3. 2016 v době od 22:43 do 22:58 hodin ve svém bydlišti v XX, XX, a na dalších blíže nezjištěných místech navázal prostřednictvím programu Skype chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XX nar. XX, bytem XX, a s vědomím, že tato tehdy ještě nedovršila věku 18 let, tuto požádal, aby se obnažila před webkamerou, zasouvala si tužku do pochvy a sebeuspokojovala se, čemuž poškozená XX vyhověla a postupovala dle požadavků XX, přičemž XX během této komunikace prostřednictvím programu XX vyhotovil celkem 5 videí, na kterých je zachycena nahá nezletilá XXX při masturbaci a při zasouvání tužek do konečníku a pochvy,

  1. v období od 11. 7. 2016 do 25. 12. 2016 ve svém bydlišti v XX, XX, a na dalších blíže nezjištěných místech nejprve navázal prostřednictvím programu chatovou elektronickou komunikaci s poškozenou nezletilou XXX, nar. XXX, bytem okres XXX, a požádal ji, aby se obnažovala před webovou kamerou a zasouvala si prsty, propisku a hřeben do pochvy a močila do misky, ač mu bylo z video komunikace zcela zřejmé, že poškozená nedovršila 15. rok věku, poškozená XX jeho požadavkům vyhověla, přičemž XX  během uvedené komunikace vyhotovil celkem 11 videí, na kterých je zachycena nahá nezletilá XX při masturbaci a při zasouvání propisky a hřebenu do pochvy,

tedy pod body 10. a 11. vyrobil pornografické dílo, které zobrazuje dítě, 

čímž spáchal

pod body 1 až 8 pokračující dílem dokonaný (v bodech 2, 5 a 8), dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (v bodech 1, 3, 4, 6 a 7) zločin sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, odst. 3, písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku

pod body 1, 2, 5 v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku

pod bodem 9 přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 trestního zákoníku

pod body 10 a 11 pokračující přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku

a odsuzuje se

Podle § 186 odst. 5 a § 43 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 40 odst. 2 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let s dohledem, který bude vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákoníkem. 

Podle § 99 odst. 1 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá ambulantní ochranné léčení sexuologické.  

Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to 

  • flash disku ADATA UV50/32 GB (uloženo v bezpečnostní obálce č. ES00155255), 
  • mobilního telefonu zn. Sony C1905, IMEI 358097056276409 včetně SIM karty (uloženo v bezpečnostní obálce č. ES00155253) a 
  • mobilního telefonu zn. Lenovo P70-A, IMEI 1: 865897023830311, IMEI 2: 865897023880811 včetně dvou SIM karet (vše uloženo v bezpečnostní obálce č. 00261529). 

Podle § 129 odst. 2 trestního řádu rozsudek neobsahuje odůvodnění, neboť po jeho vyhlášení se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, přičemž obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.

Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověření péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně.

Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 5. 9. 2019

Mgr. Jan Hostaš, v. r. 

předseda senátu

sp.zn.
54 T 10/2015
Odškodnění 200 000 Kč
Znásilnění s těžkými následky

 




ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě jednal v hlavním líčení, v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jiřího Richtera, přísedících Karla Ševčíka a Oldřicha Janků, a dne 12.4.2016 rozhodl
t a k t o:


Obžalovaný

xxxxxxxxx


nar, xxx ve xxx, trvale bytem xxx,


j e  v i n e n,


že


dne 6.6.2015 v dopoledních hodinách, ve xxx, ulice xxx, v bytě obytného domu obývaném xxxxxxx, nar. xxx, s níž udržoval partnerský vztah, negativně ovlivněn jak předchozím vlastním opakovaným selháním při pohlavním styku se jmenovanou, tak duševní poruchou, tzv. organických psychosyndromem, projevující se mj. větší popudlivostí, poté, kdy xxxxxxxxx vyčetl její předchozí partnerský vztah, ve vzteku znenadání reagoval tak, že xxxxx., oblečenou toliko v noční košili, hrubě fyzicky napadl bitím pěstmi do celého těla, včetně hlavy a obličeje, i kopáním do nohou, následně vzal z lednice rostlinu pórku, délky asi 50 cm, kterou chtěl zasunout xxxxxxxxxx do pochvy, pročež se snažil silou roztáhnout její nohy, což se mu však v důsledku její aktivní obrany nepodařilo, proto ji touto rostlinou pórku začal bít po celém jejím těle, pak svého jednání na krátkou dobu zanechal, v mezidobí opět xxxxxxxx vyčetl její předchozí partnerský vztah a následně pokračoval ve fyzickém násilí vůči jmenované nejdříve tak, že z kuchyňské linky uchopil do ruky velký kuchyňský nůž, který jí přiložil ke krku s výhružkami, že jí vypíchne oko, zapíchne, rozpáře přirození a zabije, za současného pronášení vulgárních nadávek a výčitek ve vztahu k sexuálním aktivitám, na to, aniž nožem xxxxxxxx jakkoli zranil, nůž odhodil na zem, načež vzal z lednice půl litrovou skleněnou lahev od lihoviny Fernet Stock s obsahem domácí pálenky, a to v úmyslu hrdlo této lahve zasunout xxxxxxxxxxxx do pochvy, což se mu, přes aktivní obranu a odpor jmenované, zejména pro fyzickou převahu opakovaně podařilo a s lahví násilně zasunutou v pochvě rovněž otáčel, v důsledku čehož xxxxxxxxxx pociťovala bolest, proto, při průběžné marné snaze jej odstrčit, jej rovněž prosila, aby jednání zanechal, na což reagoval tak, že vyňal lahev z pochvy poškozené, odšrouboval víčko uzávěru, krátce se napil a zbývající podstatnou část obsahu lahve vylil na tělo poškozené, kdy po celou dobu tohoto jednání xxxxxxxxxxx vulgárně nadával a vyčítal předchozí sexuální praktiky s bývalým přítelem, nakonec se podařilo xxxxxxxxx vymluvit na potřebu jít na toaletu, čehož využila a z bytu utekla k sousedům, kde vyčkala příjezdu přivolané hlídky policie, popsaným násilným jednáním poškozené xxxxxxxxx způsobil fyzická zranění, spočívající v mnohočetných krevních podlitinách lokalizovaných v oblasti hlavy, hrudníku a končetinách, pohmatovou bolestivost měkkých pokrývek lebních v temenní krajině hlavy oboustranně, krevní podlitiny v oblasti levé očnice a výrony do spojivky levého oka, zhmoždění měkkých tkání levého ramene, hřbetní strany levého předloktí a ruky, vnitřní plochy levého stehna s krevními podlitinami tamtéž, s celkovou dobou léčení v délce do 6 týdnů bez nutnosti hospitalizace,


dále utrpěla xxxxxxxxxxx psychickou újmu, a to tzv. posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní rozvinula jako reakce na tuto prožitou stresovou událost, s trvajícími psychickými obtížemi úzkostných a depresivních stavů, s projevy vegetativních symptomů – zejména bušení srdce, nervozita, třes celého těla, neklidný spánek s úzkostnými sny, vybavování děsivých vzpomínek na událost (tzv. flashbacky), a omezeními při běžném životě
spočívajícími v obavách či úzkosti z jiných osob, což vedlo až k odstěhování z dřívějšího bydliště, projevující se dlouhodobě, s mírným zlepšením stavu až do současnosti,


t e d y 


jiného násilím donutil k pohlavnímu styku, spáchal takový čin jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a se zbraní, a způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví,



č í m ž   s p á c h a l 


zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2, písm. a), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku,



a   o d s u z u j e   s e 


Dle § 185 odst. 3 trestního zákoníku, za použití § 58 odst. 1 trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody na 3 (tři) roky.


Dle § 81 odst. 1, § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá na zkušební dobu v délce 5 (pěti) roků.


Dle § 228 odst. 1 trestního řádu se obžalovanému xxxxxxx ukládá zaplatit na náhradu majetkové škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČ 41197518, sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, peněžní částku ve výši 5.133,-Kč.


Dle § 228 odst. 1 trestního řádu se obžalovanému xxxxxxx ukládá zaplatit na náhradu nemajetkové újmy poškozené xxxxxxxx, nar. xxx, bytem xxx, peněžní částku ve výši 200.000,-Kč.


Dle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená xxxxx odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.


O d ů v o d n ě n í :


Na podkladě dokazování, provedeného u hlavního líčení, vzal soud za prokázaný následující skutkové okolnosti a skutkový děj:



- dne 6.6.2015 v dopoledních hodinách, ve xxx, ulice xxx, v bytě obytného domu obývaném xxxxxxxxxxxx., nar. xxx, s níž udržoval partnerský vztah, negativně ovlivněn jak předchozím
vlastním opakovaným selháním při pohlavním styku se jmenovanou, tak duševní poruchou, tzv. organických psychosyndromem, projevující se mj. větší popudlivostí, poté, kdy xxxxxxx  vyčetl její předchozí partnerský vztah, ve vzteku znenadání reagoval tak, že xxxxxxxxx, oblečenou toliko v noční košili, hrubě fyzicky napadl bitím pěstmi do celého těla, včetně hlavy a obličeje, i kopáním do nohou, následně vzal z lednice rostlinu pórku, délky asi 50 cm, kterou chtěl zasunout xxxxxxxxx. do pochvy, pročež se snažil silou roztáhnout její nohy, což se mu však v důsledku její aktivní obrany nepodařilo, proto ji touto rostlinou pórku začal bít po celém jejím těle, pak svého jednání na krátkou dobu zanechal, v mezidobí opět xxxxxxxxxxxx vyčetl její předchozí partnerský vztah a následně pokračoval ve fyzickém násilí vůči jmenované nejdříve tak, že z kuchyňské linky uchopil do ruky velký kuchyňský nůž, který jí přiložil ke krku s výhružkami, že jí vypíchne oko, zapíchne, rozpáře přirození a zabije, za současného pronášení vulgárních nadávek a výčitek ve vztahu k sexuálním aktivitám, na to, aniž nožem xxxxxxxxxx jakkoli zranil, nůž odhodil na zem, načež vzal z lednice půllitrovou skleněnou lahev od lihoviny Fernet Stock s obsahem domácí pálenky, a to v úmyslu hrdlo této lahve zasunout xxxxxxxxx do pochvy, což se mu, přes aktivní obranu a odpor jmenované, zejména pro fyzickou převahu opakovaně podařilo a s lahví násilně zasunutou v pochvě rovněž otáčel, v důsledku čehož xxxxxxx. pociťovala bolest, proto, při průběžné marné snaze jej odstrčit, jej rovněž prosila, aby jednání zanechal, na což reagoval tak, že vyňal lahev z pochvy poškozené, odšrouboval víčko uzávěru, krátce se napil a zbývající podstatnou část obsahu lahve vylil na tělo poškozené, kdy po celou dobu tohoto jednání xxxxxxxxx vulgárně nadával a vyčítal předchozí sexuální praktiky s bývalým přítelem, nakonec se podařilo xxxxxxxxx vymluvit na potřebu jít na toaletu, čehož využila a z bytu utekla k sousedům, kde vyčkala příjezdu přivolané hlídky policie.

Popsaným násilným jednáním způsobil obžalovaný xxxxxxxxx poškozené xxxxxxx fyzická zranění, spočívající v mnohočetných krevních podlitinách lokalizovaných v oblasti hlavy, hrudníku a končetinách, pohmatovou bolestivost měkkých pokrývek lebních v temenní krajině hlavy oboustranně, krevní podlitiny v oblasti levé očnice a výrony do spojivky levého oka, zhmoždění měkkých tkání levého ramene, hřbetní strany levého předloktí a ruky, vnitřní plochy levého stehna s krevními podlitinami tamtéž, s celkovou dobou léčení v délce do 6 týdnů bez nutnosti hospitalizace.


V důsledku jednání obžalovaného xxxxxxxxx dále utrpěla poškozenáxxxxxxxxxxxx psychickou újmu, a to tzv. posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní rozvinula jako reakce na tuto prožitou stresovou událost, s trvajícími psychickými obtížemi úzkostných a depresivních stavů, s projevy vegetativních symptomů – zejména bušení srdce, nervozita, třes celého těla, neklidný spánek s úzkostnými sny, vybavování děsivých vzpomínek na událost (tzv. flashbacky), a omezeními při běžném životě spočívající v obavách či úzkosti z jiných osob, což vedlo až k odstěhování z dřívějšího bydliště, projevující se dlouhodobě, s mírným zlepšením stavu až do současnosti.




Krajský soud provedl v hlavním líčení dokazování, z něhož je možno
konstatovat zejména následující údaje a informace.



Výpověď obžalovaného


Obžalovaný xxxxxxxxxx.

(č.l.62-63, 65-66, 226-229)


Podstatou obhajoby obžalovaného, jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení, bylo   tvrzení, že si na kritické momenty vytýkaného jednání nepamatuje. Jednotlivé verze popisu, včetně konkrétních sdělovaných údajů, se však odlišují.


V první výpovědi v přípravném řízení, v procesním postavení obviněného, realizované dne 8.6.2015, tedy téměř bezprostředně po incidentu, ke dni 6.6.2015 uvedl, že toho dne byl od ranních hodin v bytě xxxxxxxxx., neboť u ní z předchozího dne přespal. Dopoledne spolu normálně komunikovali, začali se hádat až někdy kolem poledne. Důvodem hádky byl bývalý přítel poškozené, bylo to „kvůli posteli“ (myšleno v sexuální oblasti). V průběhu hádky praštil xxxxxx do ramene, následně z bytu odešel. Poté se vrátil zpět do tohoto bytu, tam již byla městská policie, kterou byl zadržen. Toho dne žádné alkoholické nápoje nepožíval, vzal si pouze standardně užívané léky na krevní tlak. Ke konkrétním dotazům připustil, že měl toho dne v ruce pórek, s nímž praštil o kuchyňskou linku, xxxxxxxx s tímto pórkem neudeřil. Dále takto uvedl, že držel i lahev od lihoviny Fernet, v níž byla domácí slivovice. Tuto láhev vzal z lednice, napil se z ní a položil ji na stůl, nic jiného s touto lahví neprováděl. Stejně tak připustil, že xxxxx slivovicí polil, z jakého důvodu to udělal, neví, „prostě mu nepracoval mozek“. K dalším konkretizujícím dotazům, vztahujícím se ke konkrétnímu jednání vůči poškozené xxxxxxxxx, uvedl, že si nic dalšího nepamatuje.


V další výpovědi, realizované dne 24.9.2015, v návaznosti na změnu právní kvalifikace stíhaného jednání, k podstatě věci uvedl, že si nevybavuje, co toho dne dělal, měl výpadek paměti. Pokud se vytýkaného jednání dopustil, mrzí jej to, už kvůli poškozené, s níž žil v partnerství celkem dobře. Nicméně jednou mu něco řekla, čímž jej ponížila „jako chlapa“, bylo to v souvislosti se sexuálním stykem. Porovnávala jej se svým bývalým přítelem. Ve vztahu k vytýkanému jednání projevil lítost s tím, že po události se zhroutil, navštěvuje psychiatra, který mu ordinoval léky na spaní a uklidnění. Pracuje u bezpečnostní agentury xxxxxxxxx, jako bezpečnostní pracovník ve firmě xxxxxxxx.


U hlavního líčení primárně uvedl, že to, co je mu kladeno za vinu, je přehnané, například okolnost údajného vyhrožování nožem. Ke svému soužití s poškozenou xxxxxxxxx uvedl, že se poznali po jeho nastěhování do domu, nejdříve se potkávali, poté se sblížili. Měli byty nad sebou, vzájemně se navštěvovali, jejich vztah byl normální, jezdili na výlety, pobývali  společně se svými rodinami. Měli spolu rovněž intimní kontakty, ale z jeho strany to bylo po sexuální stránce špatně, pravděpodobně z důvodu problémů s prostatou. Nedokáže si vysvětlit, jak k vytýkanému jednání mělo dojít, nikdy v minulosti se ničeho podobného nedopustil. K tomu, co je mu kladeno za vinu došlo za situace, kdy s xxxxxxxxxx měli normální dobrovolný pohlavní styk, tato jej však začala srovnávat s jejím předchozím přítelem – motorkářem, který měl být v sexuální oblasti „lepší“. Na další průběh událostí si nepamatuje, neboť po tomto výroku se mu udělalo špatně, před očima měl tmu a neví, co dělal. K dotazům uvedl, že si nepamatuje, že by před incidentem ze dne 6.6.2015 mělo dojít z jeho strany k jinému útoku vůči xxxx. S xxxxxxxx žádné spory neměli, nedokáže si vysvětlit, z jakého důvodu jmenovaná uvedla takové skutečnosti. K dalším dotazům, zejména v návaznosti na předchozí výpovědi, připustil pouze, že se z lahve s alkoholem jednou napil, rovněž připustil úder do ramene poškozené, na další okolnosti si nepamatuje.




Svědecké výpovědi


Svědkyně – poškozená xxxxxxxxxxx

(č.l.67-69, 229-232)


Z hlediska její výpovědi je možno konstatovat, že skutkové okolnosti popsala opakovaně tak, jak jsou prezentovány ve výrokové části tohoto rozsudku, i v odůvodnění výše. K tomu doplnila, že tento fyzický útok ze dne 6.6.2015 byl fakticky vyvrcholením dlouhodobějších problému v partnerském soužití s obžalovaným xxxxxx. K tomu uvedla, že společně s xxxxxxxxx žili ve stejném domě ve xxx, měli byty nad sebou, po prvotních kontaktech se sblížili a následně spolu udržovali blízky partnerský vztah, včetně pohlavních styků. V sexuální oblasti se však u obžalovaného příležitostně projevovaly problémy, s nimiž se  tento obtížně vyrovnával, přestože jej sama uklidňovala. Postupem doby stále více narážel  na jejího předchozího přítele, dožadoval se informací o sexuálních stycích s ním. U obžalovaného se začala projevovat zvýšená žárlivost, připadalo jí, že ji tento vnímá jako svůj majetek. Vedle popisu incidentu z 6.6.2015 svědkyně popsala rovněž předchozí incident ze dne 4.6.2015, který vyplynul z obdobných okolností jako incident následný. V rámci snahy o pohlavní styk došlo k problémům u obžalovaného, což ona sama nijak neřešila, ale vnímala, že to xxxxxxxx vadí, je z toho nešťastný. Měl obavu, že v důsledku tohoto selhání by se   mohla vrátit ke svému bývalému příteli, tuto představu si nenechal vymluvit. Uvedeného dne po snídani se oblékli s tím, že pojedou do Ostravy, zcela náhle a nečekaně ji však  obžalovaný odhodil na postel, kde ji začal fackovat na hlavu, čemuž se bránila. Následně pak sám obžalovaný jednání zanechal a šel do auta. Přesto, že ji zbil, šla za ním do auta a jeli do Ostravy, kde byli nakupovat. V průběhu dne i večera ji stále vyčítal předchozího přítele. Večer se uklidnil, zůstal u ní přes noc. Další den, tj. pátek 5.6.2015, byl zcela klidný a omlouval se jí, co předchozího dne provedl. Ke konkrétním dotazům ohledně zranění v důsledku incidentu ze dne 6.6.2015 poškozená popsala mechanismus napadení i způsobená zranění s tím, že toho dne ji „mlátil hodně“, do celého těla, připadala si jako „boxovací míč“. Rovněž uvedla, že předmětné jednání zanechalo výrazné důsledky i na její psychické stránce, neboť do současnosti navštěvuje psycholožku. Psychické problémy se projevovaly v tom, že byla plačtivá, nervózní, nic ji nebavilo, špatně spala, stále myslela na to, co se stalo. Tyto vzpomínky se jí vrací dodnes. Od napadení nikde nechodila, je stále v těsném kontaktu se svou dcerou a její rodinou. Rovněž se po incidentu odstěhovala z bytu, kde k napadení došlo, od té doby bydlí u své dcery.


Za splnění podmínek § 211 odst. 1 trestního řádu byly čteny protokoly o výpovědi svědků xxxxxxx. (č.l.83-88) a xxxxxxxx (č.l.90-94). Jmenovaní, jako tehdejší sousedé poškozené xxxxxxx v domě ve xxx, ulice xxx, popsali situaci, k níž došlo dne 6.6.2015. Kolem poledních hodin u jejich bytu zazvonila xxxxxxxxxx, měla oblečenou pouze noční košili a byla celá zbitá, což bylo zjevné z viditelných zranění. Rovněž byla velmi rozrušená, v šoku. Žádala je, aby zavolali policii, že byla napadena druhem (obžalovaným), z bytu se dostala poté, kdy využila situace odchodu na WC. Za dané situace proto přivolali policii a lékařskou pomoc. Svědek Xxxxxx Xxxxxxx dále uvedl, že když vyhlížel příjezd policie, viděl obžalovaného xxxxxxx pobíhat v šortkách kolem jejich domu, kdy hledal xxxxxxxxxx. Po příjezdu hlídky městské policie pak byl zadržen. Po příjezdu vozidla záchranné služby byla xxxxxxxxx  ošetřena již mimo jejich byt a poté odvezena do nemocnice. Jaké měly být důvody napadení xxxxxx ze strany obžalovaného xxxxxx, svědkové neví, v důsledku fyzického i psychického stavu se jí sami nijak nevyptávali. Bylo na ní však zjevně vidět, že je „domlácená“, měla viditelná zranění zejména v obličeji, měla nateklou ruku a stěžovala si, že ji tato bolí, rovněž, že ji bolí hlava a celé tělo.


K návrhu obhajoby byl v průběhu hlavního líčení nově vyslechnut svědek xxxxxxxxxxx (č.l.237-238), kdy k realizaci výslechu tohoto svědka soud přistoupil zejména z toho důvodu, že se nacházel a vyčkával před jednací síní. Jmenovaný sdělil, že je přítelem vnučky obžalovaného xxxxxxxx. Obžalovaného vykreslil v pozitivním světle, se zdůrazněním, že není konfliktní typ, alkohol nepije. V dřívějším partnerství obžalovaného a poškozené žádné konflikty nezaznamenal.




Znalecké posudky


K osobě obžalovaného byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, k jehož závěrům byl znalec vyslechnut v hlavním líčení (č.l.121-129, 233-236). Znalec konstatoval, že u obžalovaného shledal duševní poruchu – organickou poruchu osobnosti (organický psychosyndrom), jehož podstatou je lehce porušená mozková činnost v důsledku arteriosklerotických změn cév mozku. Tato duševní porucha se obecně projevuje neurotickými potížemi – lítostivostí, zhoršenou náladou, poruchami spánku, bolestmi hlavy či větší popudlivostí. Tato porucha se u obžalovaného projevovala i v době posuzovaného jednání, a to sklonem k větší popudlivosti a větší zabíravosti na své méně podstatné tělesné a vztahové potíže. U obžalovaného nebyla zjištěna sexuální deviace. Byl u něj zjištěn útlum sexuality, jak v důsledku věku, tak v důsledku srdečně cévního onemocnění. Z hlediska vymezení ovládacích a rozpoznávacích schopností v kritické době znalec konstatoval, že schopnost rozpoznat společenskou nebezpečnost jednání byla zcela zachována a nenarušena, schopnost ovládací byla lehce snížena v důsledku vymezené duševní poruchy, kdy bylo možno předpokládat větší impulsivitu a menší snížení korektivních mechanismů. Šlo zejména o nezvládnutelné afektivní jednání, snížení korektivních mechanismů a posun hodnotového schématu v oblasti sexuality. Snížení ovládací schopnosti však nebylo významné, kdy s přihlédnutím ke všem posuzovaným skutečnostem znalec nakonec konstatoval, že tak mohlo být maximálně do poloviny celkového rozpětí pásma. V dané souvislosti se znalec zaobíral i problematikou léku Lexaurin, jehož aplikace u obžalovaného byla v průběhu dokazování zmíněna. Dle znalce Lexaurin obecně snižuje aktivitu, bdělost a činorodost člověka, ale byly zaznamenány i případy, kdy působil opačně, zvyšoval zmatenost, nekoordinované jednání až agresivitu (jedná se o informace z lékařské literatury), on sám v praxi nic takového dosud nezaznamenal. Lék Lexaurin by měl užívat pravidelně, pokud dojde ke změně užívání nebo k vynechání, reakce může být horší nebo nepředvídatelná, zejména se může zvýšit psychomotorická instabilita, neklid, nervozita a sklon k nepředvídatelným reakcím. Pokud znalci z výpovědi poškozené byly předestřeny sdělené žárlivecké tendence obžalovaného, konstatoval, že hlavním činitelem mohla bát snížená sexualita obžalovaného obecně, negativní vnímání tohoto faktoru a následně nepřiměřené reakce v této oblasti.Znalec nenavrhuje žádná medicínská opatření, je názoru, že osoba obžalovaného by se ve vztahu k protispolečenskému jednání mohla vyvíjet tak, že prožité by mohlo být dostatečným korektivem případného dalšího nekonformního jednání.


K osobě poškozené xxxxxxx byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, kdy znalec byl vyslechnut v hlavním líčení (č.l.133-139, 232-233). Znalec konstatoval, že v důsledku jednání ze dne 6.6.2015 byla poškozená těžce duševně traumatizována, a to urážkami, vulgarismy, vyhrožováním zraněním, pořezáním i zabitím, což vyvolalo úzkostný a depresivní stav s veškerou vegetativní a orgánovou reaktivitou. Jmenovaná trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která se u ní plně rozvinula jako přímý důsledek této stresové události. Posttraumatická stresová porucha se rozvinula u poškozené v průběhu několika týdnů, jako vývoj z akutní stresové reakce, jež vznikla bezprostředně po stresových událostech. V době vyšetření a primárního zpracování posudku se posttraumatická stresová porucha nacházela v akutní fázi, přičemž není možno předikovat, zda v daném případě dojde k plnému či částečnému uzdravení anebo, zda porucha přejde v chronickou s trvalými následky. Posttraumatická stresová porucha je závazné psychické onemocnění, vznikající na podkladě traumatických stresových událostí, kde se obvykle kombinuje tělesné zranění se závažnou psychickou událostí. Akutní reakce na stres vzniká okamžitě, posttraumatická stresová porucha se rozvíjí pozvolna, obvykle v intervalu 6 až 8 týdnů po stresové události. Mezi její příznaky patří mj. denní a noční návaly stresových zážitků (tzv. flashbacky), depresivní nálady, chronická intenzivní úzkost a obavnost, fobie různého rázu, panické stavy, vegetativní reagování z oblastí kardiální, gastrointestinální, dále poruchy spánku, soustředivosti, kognice a výkonnosti. Tyto příznaky v plně rozvinutém stavu byly zjištěny rovněž u posuzované poškozené. U hlavního líčení znalec doplnil, že vyjma posttraumatické stresové poruchy žádné další negativní faktory na duševní stav zjištěny nebyly. Jmenovaná žila standardním způsobem života, nebyla nijak v průběhu života omezována. Byla osobou plně duševně zdravou a plně výkonnou. Pokud byly u poškozené v dřívější minulosti zaznamenány faktory, které se mohly dotýkat jejího duševního stavu, pak tyto nemají žádnou přímou souvislost s aktuálně diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou.


Dle § 211 odst. 5 trestního řádu provedl soud k důkazu znalecký posudek, předložený zmocněncem poškozené ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy (č.l. 205-224,239). Z předmětného znaleckého posudku, zpracovaného znalcem aprobovaným v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vyplývá, že dle příslušných klasifikačních mechanismů (MKF, MKN) byla výše nemateriální újmy vyjádřena částkou 927.737,-Kč (č.l.211).




Listinné důkazy


Dle § 213 odst. 1 trestního řádu realizoval soud následující důkazy listinné:


- protokol o ohledání místa činu s fotodokumentací a seznamem stop, č.l.3-9,

- protokol o prohlídce těla poškozené xxxxxxx s fotodokumentací, č.l.10-15,

- protokol o prohlídce těla obžalovanéhoxxxxxx s fotodokumentací, č.l.16-20,

- vyčíslení škody VZP, č.l.99, 103-105,

- odborné lékařské vyjádření ke zranění poškozené , č.l.107,

- odborné vyjádřené OKTE, odvětví genetika, č.l.110-111,

- lékařské zprávy k osobě poškozené., regresní hlášení, č.l.145-147,

- lékařská zpráva k osobě obžalovaného., č.l.149,

- zpráva praktické lékařky MUDr. xxxx., č.l.151,

- záznamy o zkoušce na zjištění alkoholu v dechu, č.l.164-165,

- zprávy k osobě obžalovaného, č.l.179-183,

- uplatnění nároku poškozené na náhradu škody, likvidace značného – materiály
  předložené zmocněncem před zahájením dokazování.


Z výše konstatovaných listinných důkazů lze zdůraznit zejména fotografie poškozené, dokumentující zranění na obličeji a těle (četné hematomy), lékařskou zprávu k osobě jmenované z období bezprostředně po incidentu a odborné lékařské vyjádření k vyhodnocení zjištěného fyzického poranění. V lékařské zprávě, vyplývající z vyšetření dne 6.6.20215 v 13:01 hodin, se podává, že na jejím těle – na hlavě, končetinách a hrudníku – byly zjištěny četné hematomy, nicméně k zjištěné fraktuře 6. žebra v zadní axilární čáře (dle rtg) bylo konstatováno, že tato nemá charakter čerstvé fraktury. V rámci gynekologického vyšetření nebyla zjištěna žádná poranění genitálií.




Hodnocení důkazů


Po provedeném dokazování hodnotil soud všechny provedené důkazy ve
smyslu ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, načež dospěl k níže rozvedeným
závěrům.


Z důkazního hlediska je nalézací soud přesvědčen, že bylo provedeno dokazování v dostatečném rozsahu a umožňuje mu ve věci meritorně rozhodnout. Na základě hodnocení provedených důkazů, ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že z hlediska ustanovení § 89 odst. 1 písm. a, b) trestního řádu, bylo prokázáno, že se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výrokové části tohoto rozsudku.


Důkazní situaci tvoří na straně jedné postoj obžalovaného, na straně druhé usvědčující důkazy, ať již ve formě svědeckých výpovědí či důkazů listinných. Postoj obžalovaného, resp. jeho obhajobu, lze vyhodnotit spíše jako vyhýbání se přímé konfrontaci s realitou vlastního jednání. V podstatě tak nepopřel spáchání vytýkaného deliktu, v některých aspektech připustil ve velmi obecných relacích některé z jeho fází, v globále se však spíše uchýlil k tvrzení, že si na průběh případného konfliktu nepamatuje. Jedná se o uplatněnou obhajobu obžalovaného, na tomto místě je vcelku nadbytečné zjišťovat či dovozovat, zda má skutečně jakýkoli medicínský podtext, či zda se jedná toliko o vědomý či nevědomý obranný mechanismu, zejména ve vztahu ke způsobenému následku. Lze konstatovat, že obžalovaný je ze svého jednání zcela jednoznačně usvědčován, zejména přímým důkazem, kterým je výpověď poškozené navazují i další provedené důkazy, resp. s ní zcela korespondují, nebyly shledány žádné skutečnosti, které by svědčily o nevěrohodnosti jmenované. V daných souvislostech lze zdůraznit svědecké výpovědi svědků xxxxxx a xxxxx, fotografickou dokumentaci zranění poškozené a v neposlední řadě lékařské vyšetření poškozené s konstatovanými zraněními, nedává žádný prostor pro případné odchylky, a to časové i skutkové, od verze, kterou sdělila poškozená  ve své výpovědi. Popis incidentu, jak jej popsala poškozená, koresponduje rovněž s protokolem o ohledání místa činu, zejména pak pořízenou fotodokumentaci, na níž jsou v bytě zachyceny předměty, s nimiž měl obžalovaný manipulovat a užít je k násilí vůči poškozené – půllitrová lahev od lihoviny zn. Fernet a pórek. Vzhledem k tomu, že poškozená z bytu utekla a uchýlila se k manželům xxxx. lze dovodit, že neměla přístup do bytu před zákrokem policie, tudíž existence těchto předmětů, které, dle jejího popisu, měly být použity k násilí vůči její osobě je zcela reálná. V širším kontextu lze konstatovat, že chování obžalovaného xxxxxxxxx vůči poškozené xxxxxxxxxx vykazovalo deficit pozitiv již v delším časovém úseku, kritická situace byla toliko vyústěním problémového přístupu jmenovaného v jejich vztahu v oblasti sexuálního života.




Právní kvalifikace


Skutkový dej, ustálený provedeným dokazováním, tak jak je popsán ve výroku rozsudku, byl předmětem právního posouzení.


Trestného činu (§ 13 odst. 1 trestního zákoníku) znásilnění, dle § 185 odst.1 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku.


Kritéria kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu pachatel naplní:

- dle § 185 odst. 2, písm. a) trestního zákoníku, spáchá-li takový čin souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,

- dle § 185 odst. 2, písm. c) trestního zákoníku, spáchá-li takový čin se zbraní,

- dle § 185 odst. 3, písm. c) trestního zákoníku, způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.


Objektem trestného činu znásilnění, dle § 185 trestního zákoníku, je svoboda rozhodování člověka ve sféře pohlavního života. Předmětem útoku je živý člověk, bez ohledu na pohlaví, věk nebo sexuální orientaci a případně další okolnosti či faktory. Pohlavním stykem je jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, jejichž podstatou je fyzický kontakt s druhou osobou, kdy pachatel koná na těle oběti sexuální praktiky, anebo jde o vzájemné pachatelem vynucené jednání s poškozeným v sexuální sféře. Za jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží se považuje zejména situace, kdy průnik do pohlavního orgánu ženy je nahrazován jiným mechanismem, např. jakýmkoli předmětem. Srovnatelný způsob se souloží zde spočívá v tom, že se simulovaným mechanismem navozuje situace stejná, jako když do vagíny (pochvy) ženy pronikne mužský pohlavní úd. Pojmem násilí se rozumí použití fyzické síly k eliminaci odporu, přičemž takové násilí je prostředkem nátlaku pachatele na napadeného a prostředkem k dosažení záměru proti jeho vůli.


Dle 118 trestního zákoníku je trestný čin spáchán se zbraní, jestliže pachatel užije zbraně k útoku; zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.






Za způsobení těžké újmy se považuje jakékoli jednání, jehož následkem je těžká újma na zdraví, vymezená ustanovením § 122 trestního zákoníku.


Z hlediska užití adekvátní právní kvalifikace tak lze konstatovat, že v provedeném trestním řízení bylo jednoznačně prokázáno a ve výroku rozsudku specifikováno, že obžalovaný , za použití hrubého fyzického násilí, realizoval vůči poškozené Xxxxxxx Xxxxxxxxx sexuální praktiky, srovnatelné se souloží. Vzhledem ke skutečnosti, že přinejmenším užití láhve činilo takový útok důraznějším, je nutno tento faktor vyhodnotit ve smyslu § 118  trestního zákoníku, specifikovaného výše. Z hlediska okolností skutku, zejména charakteru útoku vůči poškozené lze konstatovat, že důsledky incidentu, vedle samotného fyzického poranění, na psychické zdraví poškozené rozhodně nelze vnímat jako nereálné. Jak vyplývá z provedených důkazů, v přímé návaznosti na projednávaný skutek se u poškozené projevily dlouhodobé psychické obtíže, které byly znalcem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie jednoznačně vyhodnoceny jako posttraumatická stresová porucha. Jedná se tedy o aspekty dlouhodobě a významně negativně ovlivňující kvalitu života poškozené, v porovnání s předchozím, což lze vyhodnotit jako vážnou poruchu zdraví a v souladu s aplikovanou soudní praxí vyhodnotit jako těžkou újmu na zdraví dle § 122 odst. 2, písm. i) trestního zákoníku. O příčinné souvislosti mezi stíhaným skutkem, spáchaným obžalovaným, a vzniku této poruchy zdraví u poškozené, nemůže být pochyb.


Dle ustanovení § 15 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.


Vedle úmyslného zavinění je trestný čin spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. (§ 16 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku)



Při úvahách o formě, resp. formách, zavinění (subjektivní stránka trestného činu) dospěl soud k závěru, že je nutno rozlišit mezi základní a kvalifikovanou skutkovou podstatou uvedeného trestného činu. Ve vztahu k základní skutkové podstatě (§ 185 odst. 1), obžalovaný spáchal skutek, popsaný ve výroku rozsudku, v úmyslu přímém dle § 15 odst.1, písm. a) trestního zákoníku, neboť zcela cíleně násilím vynucoval na poškozené realizaci sexuálních praktik, charakterizovaných jako pohlavní styk, byť v daném případě provedený nikoli přímou souloží, nýbrž způsobem se souloží srovnatelným. Stejnou formu zavinění je možno shledat i z hlediska kvalifikované skutkové podstaty dle § 185 odst. 2 trestního zákoníku, neboť tato se vztahuje ke způsobu jednání, podřazeného základní skutkové podstatě. Jinou situaci stran formy zavinění je nutno shledat v případě naplnění kvalifikované skutkové podstaty dle § 185 odst. 3 trestního zákoníku, vyjadřující způsobení závažnějšího následku, kdy nelze dovodit úmysl pachatele (a to ani ve formě úmyslu nepřímého) způsobit poškozené těžkou újmu na zdraví. Nicméně okolnosti skutku, jeho hrubost a intenzita dávají dostatečný podklad pro závěr o tom, že pro způsobení závažnějších následků v psychice oběti postačují i standardní vědomosti běžného člověka.


Po vyhodnocení všech výše uvedených skutečností proto soud kvalifikoval jednání obžalovaného, přesně popsané ve výrokové části tohoto rozsudku, jako zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2, písm. a), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Z hlediska ustanovení § 14 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku, lze předmětné jednání pojmově vyhodnotit jako zvlášť závažný zločin.




K osobě obžalovaného


Z provedeného dokazování nevyplývají k osobě obžalovaného xxxxxxxxxx žádné významné ani negativní skutečnosti. Dle zpráv ČSSZ a úřadu práce je jmenovaný poživatelem invalidního důchodu prvního stupně, od 1.1.2014 byl poživatelem sociální dávky – příspěvku na bydlení. Dle vlastního vyjádření je aktuálně zaměstnán u společnostixxxxxxxx jako ostraha pro objekt xxxxxxxxxx v Nošovicích. Dle zprávy z místa bydliště nebyl projednáván v přestupkovém řízení. V opise rejstříku trestů nemá dosud žádný záznam. 




Ukládání trestu


Při úvahách o trestu hodnotil soud všechny zákonné okolnosti, rozhodné pro jeho druh a výměru, z hledisek ustanovení § 39 trestního zákoníku 40/2009 Sb. Podle citovaného ustanovení


odst. 1)


Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatel po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, a  pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem  přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve  spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.


odst. 2)


Povaha a závažnost trestného činu jsou určování zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.


odst. 3)


Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 41 a 42), k době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné  změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Při posouzení přiměřenosti délky trestního řízení soud přihlédne ke složitosti věci, k postupu orgánů činných v trestním řízení, k významu trestního řízení pro pachatele a k jeho jednání, kterým přispěl k průtahům v trestním řízení.


odst. 7)


Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry.


V tomto konkrétním případě soud, v rámci citovaného ust. § 39 odst. 2 trestního zákoníku, konstatuje, že uvedené demonstrativní znaky zvyšují stupeň škodlivosti trestného činu. Obžalovaný svým jednáním hrubým způsobem porušil významné zájmy společnosti chráněné trestním zákonem, a to jednám zájem na svobodné volbě v oblasti sexuálního života a jednak zájem na ochraně lidského zdraví. Ve vztahu ke způsobu provedení činu, jak již pojednáno výše, lze na jedné straně konstatovat, že obžalovaný jednal vůči poškozené bezdůvodně značně hrubým způsobem. Na straně druhé je však současně nutno vzít v potaz jeho negativní rozpoložení v důsledku ovlivnění předchozím vlastním opakovaným selháním při jejich dobrovolném pohlavním styku v souvislosti s přítomností duševní poruchy, tzv. organického psychosyndromu, projevují se mj. větší popudlivostí. Je samozřejmé, že ani tyto faktory nejsou omluvou pro jednání obžalovaného, nicméně v jejich rámci je toto více uchopitelné z motivačního hlediska. Jednání obžalovaného tak získává na charakteru situační nahodilosti a nelze je vyhodnotit jako plánovaný či cílený akt.


U obžalovaného, který dosud neměl žádný evidovaný konflikt se zákonem, je proto zřejmé, že se jednalo (v rámci jeho života) o ojedinělé vybočení z jinak společensky konformního a bezproblémového životního stylu.


Ve výše uvedených souvislostech proto u obžalovaného nebylo shledáno žádných přitěžujících okolností dle § 42 trestního zákoníku. Na druhé straně, jako okolnosti polehčující, dle § 41 písm. n, o) trestního zákoníku vyhodnotil soud projevenou lítost obžalovaného ve vztahu ke spáchanému jednání i skutečnost, že před spácháním činu vedl řádný život.


Trestní sazba je v daném případě vyjádřena v ustanovení § 185 odst. 3 trestního zákoníku, v rozpětí od 5 do 12 let odnětí svobody.


Po důsledném vyhodnocení všech výše popsaných aspektů, dospěl soud k závěru,
že v daném případě lze shledat naplnění podmínek § 58 odst. 1 trestního zákoníku pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody. Soud je názoru, že i trest na samé dolní hranici zákonné trestní sazby by byl, vzhledem k okolnostem případu a poměrům pachatele nepřiměřeně, nepřiměřeně přísný. Je sice skutečností, že se obžalovaný dopustil nesprávného a společenský nepřijatelného chování a jednání vůči ženě, s níž v té době udržoval bližší partnerský vztah. Oproti tomu však nelze nevidět, že obžalovaný je věku 55  let, je vdovcem, dříve žil v dlouhodobém partnerském svazku, z něhož pochází tři dcery. Jeho minulost nevykazuje žádný konflikt se zákonem. Aktuální delikt je zjevným ojedinělým vybočením z tohoto způsobu života a jeho k spáchání došlo výhradně vlivem situačních aspektů při nezvládnutém afektivním jednání, zejména v důsledku vlastního sexuálního selhání, s nímž se nedokázal vyrovnat. Znalec psychiatr ve svém posudku (str. 8, odpověď na otázku č. 4) konstatuje, že osobnost by se ve vztahu k protispolečenskému jednání mohla dále vyvíjet tak, že prožité by mohlo být korektivem jeho případného dalšího nekonformního jednání. Dle názoru soudu tomu nasvědčuje i vystoupení obžalovaného před soudem a projevená lítost, jde tedy o zřejmou sebereflexi. Oproti jiným případům je soud aktuálně přesvědčen, projev lítosti nebyl formální či účelový, a již projednání takto obsahově citlivé věci před soudem představovalo pro obžalovaného významný korektivní faktor. Jak již bylo uvedeno výše, společensky nepřijatelné jednání obžalovaného nemůže zůstat nepotrestáno, soud je však přesvědčen, že uložení jakéhokoli trestu, spojeného s přímým výkonem trestu odnětí svobody by bylo nepřiměřeně přísné. Uložení výchovného trestu, resp. trestu nespojeného s přímým výkonem trestu odnětí svobody, jeví se soudu jako zcela přiléhavé a dostačující, přičemž je jím možno dosáhnout nápravy pachatele v daném případě podstatně lépe a efektivněji.


S ohledem na všechny popsané relevantních zkušenosti tak dospěl soud k závěru, že trest je sice nutno ukládat jako relativně důrazný, nikoli však charakteru přímého výkonu trestu odnětí svobody. Proto, za splnění podmínek § 58 odst. 1 trestního zákoníku, uložil obžalovanému trest odnětí svobody na 3 roky, jehož výkon byl, dle § 81 odst. 1, § 85 odst. 1 trestního zákoníku, podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 5 roků. Povede-li obžalovaný během zkušební doby řádný život, zejména nedopustí-li se žádné dalšího protiprávního jednání, bude po jejím uplynutí rozhodnuto o jeho osvědčení. V opačném případě by se vystavil nebezpečí výkonu trestu odnětí svobody.




Náhrada škody


Vzhledem k tomu, že ke vzniku škody došlo za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb (OZ). je v adhezním řízení nutno užít tohoto zákona. Obecná odpovědnost za škodu mj. vyplývá z ustanovení § 2910 OZ, podle něhož škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Ust. § 2951 OZ stanoví, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 OZ se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).


Občanský zákoník zakotvil rovněž institut náhrady při újmě na přirozených právech člověka. Dle § 2956 OZ, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Dle § 2957 OZ, způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určení tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Dle § 2958 OZ, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové  újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.


Dle § 2960 OZ, škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil.


K trestnímu řízení se řádně a včas připojily se svým nárokem na náhradu škody, příp. nárokem na náhradu nemajetkové újmy, subjekty:

  • xxxxxxxxxx., zastoupená zmocněncem, s peněžní částkou 930.737,-Kč,
  • Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR s peněžní částkou 5.133,-Kč.


V provedeném dokazování nade vší pochybnost prokázáno, že podstata způsobené škody označeným subjektům vznikla tím, že obžalovaný (jakožto škůdce) zasáhl do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Byly tedy splněny předpoklady pro odpovědnost obžalovaného za takto způsobenou škodu, proto soud, dle § 228 odst. 1 trestního řádu, uložil jmenovanému povinnost k náhradě této školy v penězích, a to za vyhodnocení následujících skutečností a okolností.


V případě poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR představuje částka 5.133,- Kč vyčíslení nákladů, vynaložených v souvislosti s lékařskými úkony u poškozené.
Tento nárok koresponduje s výše citovaným ust. § 2960 OZ, soud jej proto přiznal v plném rozsahu.

Poškozená uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 927.737,-Kč, která byla dokladována předloženým znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví, a související náklady se zpracováním tohoto posudku ve výši 3.000,-Kč. Z předmětného znaleckého posudku vyplývá ohodnocení nemateriální újmy dle příslušných klasifikačních mechanismů, resp. z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví vypracované Světovou zdravotnickou organizací (MKF, MKN). Soud nezpochybňuje nárok na nemajetkovou újmu poškozeného ve smyslu výše citovaných ustanovení OZ. Dle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III ÚS 350/2003, však soudy musí dbát na to, aby přiznaná výše náhrady byla založená na objektivních a rozumných důvodech, a aby mezi přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou újmou na zdraví existoval vztah přiměřenosti. Současně nelze pominout ani řadu jiných rozhodnutí Ústavního soudu, v nichž tento apeluje na rozhodující orgány, že přiznané (majetkové) nároky nesmí být pro povinnou osobu zcela likvidační. Ústavní soudu ve svém rozhodnutí ze dne 2. 2. 2016, sp.zn. IV.ÚS 3122/15, rovněž mj. konstatuje, že novým OZ došlo k celkové koncepční změně právní úpravy, která stanovení konkrétní výše zcela ponechává výhradně na posouzení soudu. Na podkladě těchto zákonných a Ústavním soudem vymezených kritérií pro přiznání nemajetkové újmy je zřejmý důraz na princip přiměřenosti, svěřený výlučně do posouzení soudu.


K předloženému znaleckému posudku, byť tento může splňovat všechna aktuálně požadovaná mezinárodní kritéria pro hodnocení, je nutno v obecné rovině konstatovat, že tento je pro soud fakticky nepřezkoumatelný, resp. tento obsahuje výhradně veličiny, které soud sám není schopen posoudit a vyhodnotit jejich relevantnost. Absolutní závislost soudu na takových závěrech by proto byla absurdní a odporovala výše konstatovaným principům rozhodování.


Proto i v konkrétním případě soud dospěl k závěru, že vyčíslená částka, představující ohodnocení nemajetkové újmy je nepřiměřeně vysoká a pro obžalovaného by v plné výši byla fakticky likvidační. S ohledem na všechny podstatné okolnosti případu, se soudu jeví jako přiměřená výše nemajetkové újmy částka 200.000,-Kč, jejímž zaplacením, dle § 228 odst. 1 trestního řádu, obžalovaného zavázal. Nárokovala-li poškozená peněžní částku vyšší, byla, dle § 229 odst. 2 trestního řádu, odkázána se zbytkem tohoto svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.



P o u č e n í :

Proti rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů od doručení opisu jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, k Vrchnímu soudu v Olomouci.(§ 245 odst. 1, § 248 odst. 1 trestního řádu)


Rozsudek může odvoláním napadnout (§ 246 trestního řádu)

a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,

b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká,

c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,

d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.


Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.


Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 trestního řádu odůvodněný tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. (§ 249 odst. 1 trestního řádu).

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. (§ 249 odst.2 trestního řádu).


Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. (§ 253 odst.3 trestního řádu).



V Ostravě dne 12. dubna 2016




JUDr. Jiří Richter, v.r.

předseda senátu