č. j. 2 T 91/2018 - 153 

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího  Večeři a přísedících JUDr. Diany Kutnerové a Bc. Zuzany Jahodové v hlavním líčení konaném  dne 25. září 2018 

takto: 

Obžalovaný  

XXXXX, narozený XXXXX v XXXXX, nezaměstnaný, trvale bytem XXXXX, okr. Žďár  nad Sázavou, 

je vinen, že 

dne 25. 11. 2017 v době od 01:41 hodin do 01:58 hodin v prostoru mezi budovami provozovny  Enpeka č. p. XXXXX a Prodejnou oděvů č. p. XXXXX na nám. XXXXX ve XXXXX, 

pod vlivem alkoholu využil podnapilosti XXXXX, nar. XXXXX, kterou nejprve líbal a osahával  přes oblečení mezi nohama, posléze ji začal osahávat pod kalhotami a kalhotkami přímo na  přirození a vzápětí i přesto, že mu poškozená řekla, aby "jí nechal bejt" a bránila se tomu, ji přes  její odpor silou zasunul nejméně dva prsty do pochvy a pohyboval jimi dovnitř a ven, poté  poškozenou povalil na zem, přičemž mu stále opakovala, aby toho nechal, bránila se, kousla ho  a škrábala, avšak i přesto jí vyhrnul sukni, stáhnul legíny a kalhotky a pokoušel se dál překonat její  obranu, různě ji převracel a snažil se rozevřít jí nohy, které svírala k sobě, a zasunout jí svůj penis  do její pochvy, což se mu však i přes několik pokusů nepodařilo, a proto svého jednání zanechal  a z místa odešel, přičemž poškozené XXXXX způsobil odřeniny na zádech a levé ruce, bolesti  svalů krku, zad, stehen, břicha a pohmoždění kloubů, zejména prsteníčku pravé ruky,

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX. 

2 

tedy 

2 T 91/2018 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal jiným pohlavním stykem provedeným  způsobem srovnatelným se souloží. 

Tím spáchal 

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku 

a odsuzuje se 

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. 

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně  odkládá na zkušební dobu 3 (tří) roků. 

Podle § 228 odst. 1 tr.ř. je obžalovaný povinen na náhradě škody zaplatit poškozené XXXXX,  nar. XXXXX, bytem XXXXX, částku 1 500 Kč.  

Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá ochranné  sexuologické ambulantní léčení.  

Odůvodnění: 

Poškozená XXXXX se včas a řádně připojila k trestnímu řízení s náhradou škody ve výši 1 500 Kč, když skutečná výše škody za opravu prstýnků, které v souvislosti s utrpěným zraněním  musely být přeštípnuty, lék Postinor a regulační poplatek byla 1 569 Kč, důvodnost a výše  požadované náhrady škody byla předloženými doklady poškozené a ostatními výsledky  provedeného dokazování prokázána, a proto soud náhradu škody v požadované výši této  poškozené podle § 228 odst. 1 tr.ř. přisoudil.  

Podle § 129 odst. 2 tr.ř. tento rozsudek ve zbývající části neobsahuje odůvodnění, neboť se po  jeho vyhlášení obžalovaný a státní zástupkyně vzdali práva odvolání a prohlásili, že netrvají na  vyhotovení odůvodnění a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch  podaly odvolání jiné oprávněné osoby.  

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného  vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský  soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,  obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok  na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek 

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX. 

3 

2 T 91/2018 

pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl,  jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo  způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem)  odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou  vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Žďár nad Sázavou 25. září 2018 

JUDr. Jiří Večeřa v. r. 

předseda senátu 

Shodu s prvopisem potvrzuje XXXXX. 

‍

4T 19/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. května 2016 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Markové a přísedících Ing. Dany Nehasilové a Věry Clarové
t a k t o :

obžalovaný

xxxxxxx.,

nar. xxx, bytem xxx, zdržuje se na adrese xxx,

j e  v i n e n ,  ž e

1.

V blíže neurčený den roku 2011 v Praze xxx., nezjištěného čísla přistoupil obžalovaný k poškozené xxxxxx., nar. xxx, která v tuto chvíli byla na posteli se slovy, ať je ticho a ať nekřičí, že jinak neuvidí své sourozence, dal ji ruce za záda a spoutal nezjištěným předmětem, poté použil provaz, který ji omotal kolem krku a druhý konec přivázal na kliku okna, tím se poškozená začala dusit a žádala obžalovaného, aby ji provaz povolil, přičemž on reagoval slovy, že jde k sousedům pro cigaretu a pokud bude křičet, tak ji zabije, poté, když ji sundal provaz stažený kolem krku, obžalovaný po ní požadoval, aby ho sexuálně uspokojila, takže si lehl na postel za ní a třel svůj penis o její hýždě, v situaci, kdy poškozená žádala, aby ji uvolnil, že potřebuje na toaletu na velkou stranu, ji obžalovaný odvedl do kuchyně, kde vzal hrnec a přikázal ji, aby vykonala stolici do hrnce, což poškozená nejprve odmítala, ale později ze strachu ho poslechla, následně ji obžalovaný přikázal, aby stolici snědla, což poškozená odmítla, takže obžalovaný vzal nůž, na jehož špičku dal část stolice a se slovy "sežer to" ji nůž přiložil k ústům, což poškozená nejprve odmítala udělat, ale vzhledem k výhrůžkám obžalovaného tak později učinila, obžalovaný odvedl poškozenou zpět na postel, kde si opět lehl za její záda a třel si penis o její hýždě a přitom přes odpor poškozené ji strkal prsty do pochvy a análního otvoru, následně jí rozvázal ruce a vyzval jí, aby ho uspokojila rukou a orálně, poškozená ze strachu třela penis obžalovaného a poté na jeho pokyn ho počala orálně uspokojovat až do jeho vyvrcholení, přičemž při popsaném jednání, zejména škrcením, jí způsobil drobná zranění, ale poškozená lékařskou pomoc nevyhledala a později byla na základě popsaného jednání u poškozené zjištěna posttraumatická stresová porucha,

tedy: jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a tímto činem způsobil těžkou újmu na zdraví

2.

dne 15. 2. 2015 v době od 7.30 hod. do 12.30 hod. v Praze xxx ve společném bytě přistoupil obžalovaný k poškozené xxxxxx., která seděla na židli, chytil ji silně pod krkem a v tomto sevření ji odvedl do ložnice, kde ji povalil zády na postel, klekl si na ni, jednou rukou ji držel pod krkem a druhou rukou sevřenou v pěst jí dával údery do obličeje, poté ji odvedl do dětského pokoje, kde ji při chůzi držel pod krkem, škrtil ji a upozorňoval ji, že nesmí křičet a přes její odpor, když ho prosila, aby zanechal svého jednání, aby to neviděly jejich společné děti, ji dovedl do dětského pokoje, kde ji povalil na postel a to tak, že zaujímali polohu, kdy on ležel zády ke zdi a poškozená byla natočena zády k němu, přitom jí jednou rukou držel ruce za zády, třel se penisem o její hýždě a prsty druhé ruky ji přes její nesouhlas násilně strkal do pochvy a análního otvoru, když v tomto jednání ustal, sdělil poškozené, že jí sváže izolepou, poškozenou uchopil pod krkem a odvedl ji do komory, přičemž poškozená jej prosila, aby to nedělal, že udělá všechno, co chce, jen proto, aby ji nesvazoval, aby to neviděly děti, obžalovaný dále jednou rukou držel poškozenou pod krkem a druhou rukou hledal izolepu, čehož poškozená využila a rozbila o rám dveří skleničku a střep ze skleničky použila vůči obžalovanému, bodla ho do nohy, na což obžalovaný reagoval tak, že ji strhl na zem v předsíni a v situaci, když ležela na zádech, sedl si obkročmo na její nohy a počal ji opět rdousit rukama, a to intenzivněji než dříve, takže se nemohla nadechnout, dusila se, až na chvíli ztratila vědomí a na svoji obranu opět použila střep, takže obžalovaného bodla do nohy a řízla do břicha, na to ji přestal škrtit, postavil ji, šel do komory pro izolační pásku, opět ji chytil pod krkem a odvedl do ložnice, kde ji povalil obličejem na matraci, přitom jí jednou rukou držel ruce za zády a druhou rukou ji zezadu tlačil hlavu na matraci, takže poškozené bylo znemožněno dýchat, poté ji odvedl do obývacího pokoje, kde ji položil na dvoulůžko tak, že poškozená ležela na boku zády k obžalovanému, načež vzal notebook a prohlížel si webové stránky se sexuální tématikou, přičemž v tuto chvíli již měla poškozená od obžalovaného izolační páskou spoutané ruce za zády, v tomto okamžiku obžalovaný opět třel penis o hýždě poškozené a vsouval prsty do pochvy a do jejího análního otvoru, přikládal svetr poškozené na ústa až do úst a druhou část svetru ji ovázal kolem hlavy, poškozená si jazykem svetr z úst sundala, načež jí obžalovaný rozvázal ruce a požadoval, aby ho uspokojila masturbací rukou, což poškozená dělala, aniž by došlo k ejakulaci, v průběhu škrcení nemohla poškozená dýchat, cítila tlak v očích a ztratila vědomi, takže obžalovaný jí způsobil lehké poraněni obočí a oka, hematom levého spánku a krku a zejména toto jednání prohloubilo posttraumatickou stresovou poruchu, která vznikla postupně jako důsledek útoku obžalovaného a soužití s nim,

tedy: jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a tímto činem způsobil těžkou újmu na zdraví,

čímž spáchal

ad. 1) zločin znásilněni podle ustanovení § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, ad. 2) zločin znásilnění podle ustanovení § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku.

a odsuzuje se

podle § 185 odst. 3 trestního zákoníku, za použití § 58 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle 8 81 odst. 1, § 82 odst. 1 a 8 84 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 5 (pěti) let, za současného vyslovení dohledu.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené xxxxxx., nar. XXX, bytem xxx, škodu ve výši 71 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 150.000 Kč.

Odůvodnění

Po provedení všech důkazů a jejich hodnocení dospěl soud ke shora popsaným skutkovým závěrům. Obžalovaný xxxxxx. spolu s poškozenou od roku 2010 žili ve společné domácnosti střídavě v Praze a na Moravě, zde převážně v Kyjově. V roce 2012 a 2013 se jim narodily dvě děti. Jak vyplynulo z výpovědi obžalovaného, poškozené a svědků, jejich soužiti bylo provázeno četnými hádkami i ataky, u obžalovaného vyvolaných vlivem alkoholu. Bylo zjištěno, že v blíže neurčený den roku 2011 v Praze xxx a dne 15. 2. 2015 v době od 7.30 hod. do 12.30 hod. v Praze xxx, jednal obžalovaný shora popsaným způsobem vůči poškozené, u níž se v důsledku jeho jednání vyvinula posttraumatická stresová porucha.

Obžalovaný xxxxxxxx v přípravném řízení i v hlavním líčení první skutek obžaloby popřel. Uvedl, že pouze poškozenou v roce 2011 napadl po návratu z diskotéky, nadával ji, že je kurva, a to proto, že na diskotéce koketovala s ,,kluky". Doznal, že ji škrtil rukama, které jí přiložil zezadu na krk a stiskl a takto ji držel asi minutu a udeřil ji pěstmi. Odmítl znásilnění i tvrzení, že poškozenou nutil jíst výkaly a že ji svazoval ruce za zády. Posléze se jí omluvil, ale poškozená mu začala vyhrožovat, že bude v rodině říkat, že ji znásilnil a svazoval. Ke skutku 2) obžalovaný v přípravném řízení uvedl, že v ranních hodinách dne 15. 2. 2015 se začali s poškozenou hádat, poškozená mu vyhrožovala, že jeho matce řekne, že je zfetovaný. Chytil ji pod krkem, odvedl do ložnice a tam jí dvakrát udeřil pěsti do obličeje. Poté ji vzal za ruku, kterou ji držel za zády, a takto společně šli do dětského pokoje, poškozená šla vedle něho. Leželi spolu na posteli, on se poškozené omlouval a vysvětlovat jí, že nechtěl, aby řekla jeho matce, že je ,,sjetej“. Poškozená mu ukazovala ránu na obličeji u levého oka, které začalo otékat, měla natrhlé obočí. Odešel do koupelny pro ručník a udělal ji obklad. Obžalovaný dále vypověděl, že poškozená ležela, on si lehl k ní, začal ji hladit na zádech a rukách, omlouval se a masíroval ji. Poškozená byla k němu otočená zády a ležela na boku. Další situaci obžalovaný popsal tak, že poškozené řekl, aby šli do obýváku, poškozená šla vedle něho a on ji držel rukou pod krkem. V tu chvíli poškozená rozbila skleničku a střepem ho začala bodat do pravého stehna. On ji začal oběma rukama škrtit pod krkem, pak vzal jednou rukou izolepu a druhou rukou poškozenou stále škrtil. Poškozenou odvedl do ložnice, kde ji povalil na postel, dal její ruce za záda a omotal je izolepou. Potom šel pro ručník a umyvadlo, aby mohl ošetřit rány na noze. Poškozenou, která měla stále spoutané ruce, odvedl do obýváku, kam přinesl nádobu s vodou a začal čistit poškozené rány, přičemž se domlouvali, že budou oba potřebovat lékařské ošetření. On vzal notebook a začal pouštět videa se sexuální tematikou. Obžalovaný dále uvedl, že poškozenou hladil asi hodinu po celém těle. Doznal, že ji hladil nejen na přirození, ale také na análním otvoru a prsou a asi pětkrát zasunul prst do její pochvy. Poškozená se k němu otočila a začala se s ním líbat. Dle výpovědi obžalovaného se nebránila jeho jednání, ani verbálně. Poté co se líbali, sundal jí pásku ze zápěstí, poškozená se k němu otočila a začala mu dlaněmi hladit přirození. Přitom byli oba nazí. Do pokoje přišly děti, tak jim pustil na počítači pohádky a sebe i poškozenou přikryl, aby je neviděly děti. Obžalovaný vypověděl, že neměl erekci, proto se poškozená ji snažila dosáhnout ústy. Bylo 11:30 hod. a oni se s poškozenou začali domlouvat na ošetření ran. On začal uklízet krev na chodbě a WC, stáhl si rány obvazy, čehož poškozená využila k tomu, že zavolala jeho otčíma a později policii.

V další výpovědi v přípravném řízení, po propuštění z vazby, obžalovaný uvedl, že s poškozenou komunikuje velmi sporadicky prostřednictvím skypu a především o dětech.

U hlavního líčení obžalovaný doplnil svou výpověď z přípravného řízení o některá tvrzení. Setrval na tom, že k prvnímu skutku obžaloby nedošlo, došlo pouze k potyčce, ale ne k tomu, co vypovídala  xxxx. Ke skutku druhému uvedl, že poškozenou k sexuálnímu styku nenutil ani pod pohrůžkou, naopak ona ho chtěla orálně uspokojit ve chvíli, když už byl v obývacím pokoji pobodaný a pořezaný. Chtěl jít uklízet a ona řekla „počkej, já ti ho aspoň vykouřím“. Odpověděl, že musejí uklidit, že tam jsou děti a mezi záchodem a koupelnou je spousty krve. Doznal, že poškozenou napadl, protože požil pervitin a  mu začala vyhrožovat, že to řekne rodičům. Je pravda, že ji povalil a dal jí dva nebo tři údery do levé části tváře. Ostatní skutečnosti, které jsou uváděny v obžalobě, že ji vsouval prsty do pochvy, do análního otvoru apod. jsou pravda, ale poškozenou k tomu nenutil. Svázal ji ruce za zády izolační páskou, když ho bodala a řezala, nevěděl, co v tu chvíli má dělat. Nejdříve ji svázal a pak ji vsouval prsty do pochvy, do análního otvoru, ale nedělal to pod pohrůžkou, nenutil ji k tomu. Ruce měla svázané asi 4 minuty, chtěl, aby do něj přestala bodat.

Není pravda, že při odchodu z dětského pokoje do obývacího poškozené vyhrožoval, že ji sváže ruce, ale bylo to tak, že děti si hrály se stojanem na květináč a dělalo to rámus. Řekl, že stojan da do komory, a když otevřel komoru, poškozená rozbila skleničku s whisky a začala do něj bodat. Chytil jí pravou rukou a levou rukou vzal izolepu s tím, ať ho přestane bodat. Ona nepřestávala, začala ho řezat do břicha a on ji svázal ruce až v ložnici. Řekl sv. xxxxx, ať jde s ním do obývacího pokoje, kde si lehli. Zkontroloval, zda nemá nějaké střepy v ruce a izolepu sundal. Svetr ji na ústa nepřikládal, ona si ošetřovala rány, které měla na ústech, myslí, že jí tekla krev i z úst. K bezvědomí poškozené došlo na chodbě nebo v ložnici, i nikoliv v obýváku. Snažil se ji ,,vzkřísit“, křičel, „xxxxxxx, co je s Tebou“, byla v bezvědomí 5 - 10 vteřin, déle ne. K bezvědomí svědkyně došlo poté, když do něj bodala a on jí škrtil.

K dotazům obžalovaný uvedl, že první dva roky soužití byly dobré, hádat se začali po narození dětí. Hádky byly kvůli nedostatku financí, on změnil zaměstnání, aby mohl dělat přesčasy a víkendy. Poškozená mu neustále něco vyčítala. Neměl problémy s drogami, hádky řešil alkoholem, až později drogami. 15. 2. 2015 sehnal pervitin na Lužinách a požil ho cestou domů nebo až doma večer 14. 2. 2015. Celou noc byl doma, droga na něj působí hned, nespal. Pervitin užíval Ix za 1/2 až 3/4 roku, „hodně užíval alkohol“. 15. 2. 2015 byli v obýváku, na počítači si pouštěli s poškozenou porno. Při zhlédnutí porna poškozená vyžadovala sex, do sexu ji nenutil. Děti byly v dětském pokoji. Když přišly do obývacího pokoje, začal jim pouštět pohádky.

Obžalovaný dále uvedl, že do bytu přišel xxxx., jeho otčím, kterého zavolala poškozená s tím, že ji ztloukl“. Při příchodu xxxx on seděl v dětském pokoji,xxxxxxxx mu vyčítal, jak xxxxxxxxx vypadá a řekl, že oba potřebují lékaře. Po jeho odchodu xxxxxxxxxx zavolala policii, která ho odvezla na stanici PČR na Lukách.

S otcem poškozené, dle obžalovaného, neměl přátelské vztahy a v létě r. 2012, či 2013 v Kyjově mezi nimi došlo ke konfliktu, když napadl svou dceru xxxxxx a on ji začal bránit. Konflikt začal tím, že sv. xxxxxxxxx po otci hodila nůž, který se mu zapíchl do zad. On se otočil a začal dceru mlátit. Obžalovaný začátek konfliktu neviděl, ale na obranu sv. xxxxxxxxx zasáhl a vše dopadlo tak, že na místo přijela policie, která zasáhla proti němu. Dle obžalovaného hádky mezi sv. xxxxxx a jejím otcem sv. xxxxx, v době kdy u něj bydleli, byly časté. A v době, když on jezdil na montáže, sv. Xxxxxxx mu volala, že se s otcem pohádali.

Obžalovaný dále vypověděl, že v současné době má se sv. xxxxxxxxx dobré vztahy. Začal jezdit do Kyjova za dětmi, komunikují spolu, píší si, telefonuji si a baví se o dětech.

K dalším dotazům obžalovaný vypověděl, že k potyčkám mezi ním a poškozenou došlo většinou doma. Pohádali se, on většinou z bytu utekl, vracel se za 2 hodiny a pak konflikt řešili. Někdy ,,se požďuchovali“ navzájem, ale nikdy poškozenou nemlátil. Několikrát zasahovala policie, kterou poškozená zavolala. Rodiče mu vztah s poškozenou rozmlouvali, „protože se jim v něčem nezdála". A se sousedy měli konflikty, sousedé v xxx ulici jim dvakrát napsali vzkazy na dveře, „ať už neřve na děti". Poškozenou od 3 - 5 let vychovával otec, který ji dostal do péče, poté co je její matka opustila. Na přání poškozené se opakovaně stěhovali z Prahy na Moravu a zpět, kvůli zaměstnání do Prahy, kvůli rodině poškozené na Moravu. Obžalovaný popřel, že by poškozenou nutil k sexu, že by ji vydíral či ponižoval, naopak ona na něj žárlila, činila na něj nátlak, s tím, že ho kupř. zažaluje, že ji znásilnil, že ji navštěvuje jiný muž apod.

Poškozená xxxxxxxxxx shodně u hlavního líčení jako v přípravném řízení uvedla, že s obžalovaným se seznámila v roce 2009 a začali spolu chodit na počátku roku 2010. Asi po měsíci spolu začali i společně žít. Poškozená první dítě potratila, v roce 2012 a 2013 se jim narodil syn a dcera.

K prvnímu skutku obžaloby došlo asi po roce společného soužiti, poškozená u hlavního líčení upřesnila, že v roce 2011. Poškozená skutek popsala. Obžalovaný ji svazoval ruce, pak měla jeden konec provazu omotaný kolem krku a druhý konec byl přivázaný na kliku okna u postele. Ona přitom musela klečet, nemohla dýchat, chraptěla a nemohla popadnout dech. Poté co se vyprostila ze svázání na krku, žádala obžalovaného, aby ji rozvázal. Obžalovaný ležel za ní a třel se svým penisem o její hýždě. Snažil se vzrušit a chtěl, aby mu sahala na přirození, byl nahý. Po chvíli ji odvedl do kuchyně, protože mu řekla, že ,,se ji chce na velkou“, kde ji obžalovaný přinutil, aby potřebu vykonala do hrnce a nutil jí, aby výkaly pojídala. Poté se jí začal obžalovaný omlouvat a ona zjistila, že má krvavé oko. Poškozená se domnívá, že obžalovaný nebyl opilý, byl velmi agresivní a úplně, mimo“.

Ke druhému skutku obžaloby poškozená vypověděla, že dne 14. 2. 2015 před 19.00 hod odešel obžalovaný do restaurace za kamarádem, o němž svědkyně věděla, že bere drogy a nepřála si to. Obžalovaný přesto odešel, ale slíbil, že bude do osmi hodin doma. Přišel ve 22.30 hodin, lehl si na dvoulůžko v obývacím pokoji a čekal, až ona mu půjčí notebook. K jejímu dotazu řekl, že vypil šest piv a tvrdil, že drogy neměl, čemuž nevěřila, protože ji „připadal divný“. Odešla spát do dětského pokoje k dětem, pokoj zamkla, aby je nenapadl. Následujícího dne se všichni vzbudili po 07.00 hod a ona šla s dětmi do obývacího pokoje, děti se chtěly dívat na pohádku. Obžalovaný ležel na posteli s notebookem a k jejímu dotazu, zda spal, odpověděl, že ano. Opět se ho zeptala na drogy, a přestože tvrdil, že je neměl, protože z něj začala mít strach, řekla, že zavolá jeho matce, aby k nim přišla. Obžalovaný vstal, mobil jí vytrhl z ruky, chytil ji pod krkem a odvedl ji do ložnice. V ložnici ležela na zádech na posteli a obžalovaný ji silně škrtil tak, že nemohla popadnout dech. Potom ji opakovaně uhodit pěsti do obličeje z levé strany, druhou rukou ji dále škrtil a vyhrožoval, že pokud bude křičet, tak ji zabije. Poškozená dále uvedla, že když byli oba nazí, pokoušel se obžalovaný vzrušit, zasouval ji prst do pochvy a konečníku. Zejména zasouvání prstu do konečníku ji bolelo, protože má hemoroidy. Opakovaně žádala obžalovaného, aby ji nechal být i proto, aby to neviděly děti. Obžalovaný jí stále držel pod krkem, odvedl jí do chodby, ona zde, aby se bránila, rozbila skleničku a pobodala s ní obžalovaného na noze a pořezala na břiše. Obžalovaný v reakci na její jednání ji stále více škrtil, až ztratila vědomí. Poté ji opět odvedl do ložnice, kde se ji snažil dusit a zanechal toho, až když mu slíbila, že bude v klidu. Opětovně ji odvedl do obývacího pokoje, měla omotaná zápěstí a do úst jí obžalovaný nacpal svetr, aby nemohla mluvit a druhou část svetru ji omotal kolem hlavy. Ji se podařilo vyprostit částečně ze svetru a mluvila na děti, které k nim přišly. Přitom oba leželi na levém boku, obžalovaný pustil porno na notebooku a svým přirozením se otíral o její hýždě a zasouval ji prsty do pochvy a konečníku. Ze strachu, aby jí obžalovaný opět neškrtil, se nebránila, jen prosila, aby přestal. Dle svědkyně obžalovaný v tu dobu vyndal malý průhledný balíček z peněženky, vysypal z něj hmotu žlutobílé barvy na notebook, vzal ruličku a látku šňupnul. Poté opět požadovat, aby ho poškozená uspokojovala rukou, takže ho požádala, aby jí proto rozvázal ruce. Do pokoje přišly děti, obžalovaný jim pustil pohádku a na poškozené opět požadoval, aby ho vzrušovala třením pohlavního údu. Když si děti hrály, znovu pouštěl na notebooku porno. Poškozená vypověděla, že již ráno napsal obžalovaný sv. xxxxxx, aby ten den nechodili na návštěvu, že chtějí být sami. Poté začali řešit svoje ošetření. Kolem 12.30 hod šla poškozená udělat jídlo dětem, obžalovaný se ošetřoval a do bytu přišel sv. xxxxxx, kterého ona zavolala a po jeho odchodu svědkyně zavolala policii.

K dotazům svědkyně uvedla, že když přijela policie, zavolala sv. xxxxxxxx, aby přijel pohlídat děti, že jedou na ošetření, a když se ona z ošetření vrátila, tak xxxxxxx hned odjeli domů a o tom co se stalo, nemluvili. Hned po té události děti nijak nereagovaly, ale když se přestěhovali do Kyjova, říkaly, že ona měla ,,bobino“, že „táta udělal bum mámě“. Ona dětem nic nepřipomínala, začaly o tom, čemu byly přítomny, mluvit samy. Kdy naposledy komunikovala s manžely xxxxxxx, neví, asi následující den po té události. Obžalovaný byl zadržen a vzat do vazby, takže s ním už do kontaktu nepřišla, jedině se xxxxxxxx, ale co se stalo „moc“ nepopisovala, nechtěla zabíhat do detailů, bylo jí nepříjemné o tom s nimi mluvit. Matka obžalovaného se jí pouze ptala, jak ji mohl obžalovaný znásilnit a ona odpověděla, že „klasickým způsobem to nebylo". Notebook měli půjčený od xxxxxxxx, o souboru se sadomasochistickými obrázky neví, s obžalovaným pornografii nesledovala, nenutil ji k tomu, ani to po ní nechtěl, ani když ji napadl, díval se sám. Před napadením mezi nimi byly hádky, vytýkal jí, že je k ničemu, že se nestará o děti, že neuklízí. Schopnost účastnit se na sexuálním soužití, ji nevytýkal. Manželům xxxxxxxxx se svěřovala o hádkách, věděli, že mají občas problémy. Paní xxxxxxxxx věděla i o prvním útoku v Praze. Svým rodičům to řekla až po nějaké době, ale nezabíhala do detailů. Oboje rodiče jí říkali, že se mají rozejit. Když byl obžalovaný propuštěn z vazby, navázali kontakt přes Facebook, protože se chtěl vidět s dětmi, nebránila mu v tom, protože OSPOD jí řekl, že na to má právo. Potkali se až rok poté, co byl obžalovaný propuštěn z vazby.

K současnému stavu poškozená uvedla, že po nějaké době vyhledala psychologa, kterého navštěvuje dosud, dělá ji problémy „o tom“ vůbec mluvit, dochází na ambulantní terapii. Žije na Moravě u otce. Obžalovaný se chová dobře, mají dobrý vztah, jezdí za dětmi zhruba každý měsíc, děti ho přijímají pěkně, jejich schůzkám je přítomen vždy někdo z jejich rodičů. Obžalovaný se jí omluvil, o věci spolu nemluví, protože na to mají každý jiný názor, obžalovaný ji však nevyčítal, že věc oznámila policii. Obžalovaný na děti platí výživné, platí dle domluvy a včas.

V době útoku, když se vzbudila, měla na sobě fialkový svetřík a kalhotky a obžalovaný zelené tričko a boxerky. V průběhu útoku ji ošacení vzal, potom byla nahá. Stěhovat se chtěla ona, z Prahy se stěhovali kvůli napadení, bála se a chtěla být blízko rodiny. Když byli v Kyjově a byl klid, tak si myslela, že „už to asi všechno skončí" a obžalovaný říkal, že ,,už to dělat nebude". Nějakou dobu bydleli u Xxxxxxx v Karviné, asi měsíc a to proto, že v Kyjově „vznikla nějaká hádka", protože obžalovaný pil a matka jejího otce nesouhlasila, aby tam bydlel, protože dělal po Kyjově ostudu. Dostali se do sporu, obžalovaný „se naštval“, začal balit sebe a děti a odjeli do Karviné. Odtud odešli do Prahy. Za pět let soužití byl vícekrát opilý, ona 4x volala policii, avšak k sexuálním narážkám a k svazování došlo častěji, což neoznámila, protože si myslela, že to skončí. Nevěděla, že Xxxxxxx užívá drogy, viděla ho jen při popisovaném útoku. Měli společné peníze, peníze obžalovaného chodily na její účet.

Svědkyně také uvedla, že při výslechu na policii sice na ní nebyl činěn nátlak, jenom ji bylo řečeno, že když obvinění stáhne, bude „pod dohledem sociálky, že si na ní dají pozor“.

Výslech svědkyně Xxxxxxx byl u hlavního líčení proveden prostřednictvím hlasitého odposlechu videotelefonu a výslech svědkyně byl opakovaně přerušován jejím pláčem.

Svědek xxxxxxx., otčím obž. xxxxxxxxx., vypověděl, že ho zná od jeho 10ti let jako pracovitého, sportovně založeného a hodného člověka, nevnímá ho jako násilníka. Jeho vztah k alkoholu popsal jako běžný. Poškozenou xxxxxx poznal jako partnerku obžalovaného. Obžalovaný pracuje tak, aby zajistil rodinu, kromě toho ještě nakoupí a uvaří, dle svědka má pro rodinu má velký smysl. Dne 15. 2. 2015 dostal kolem deváté hodiny zprávu od syna, aby ten den k nim nechodil, že chtějí být sami. Další SMS zpráva mu přišla kolem poledního od poškozené. Spojil se s ní s tím, že pokud se hádají, ať si to vyřeší sami, ale další zprávu (neví, jestli telefonickou SMS nebo ústní) dostal od poškozené v tom směru, že je hodně zbitá. Odešel k nim, viděl je oba zraněné a vynadal obžalovanému a zejména poukazoval na jeho výšku a váhu ve srovnání s poškozenou. Obžalovaný nic neřekl, jenom plakal. Svědek uvedl, že neví o tom, že by měl syn zálibu v neobvyklých sexuálních praktikách. Druhý den po 15. 2. 2015 při obědě u nich doma hovořili o události den předtím, ale konkrétně již neví co, sv. Xxxxxxx jen řekla, že je ,,dole čistá“, že k žádnému sexuálnímu styku nedošlo. Obžalovaný po propuštění z vazby se vrátil k nim domů, předtím ho svědek navštěvoval ve vazbě a mluvili o tom, co se stalo. Obžalovaný byl na sebe naštvaný, byl naštvaný na xxxxxxxxxx. Svědek dodal, že on je ,,naštvaný“ na oba kvůli dětem.

O škrcení poškozené a v roce 2010 o násilném jednání obžalovaného vůči sv. xxxxxx nic neví.

Poškozenou hodnotí jako dobrou matku, ale vše ostatní nechávala na obžalovaném. Brali si půjčky, veškeré jednání a zařizování nechávala na obžalovaném. Svědek uvedl, že byl u toho, když poškozená kupř. obžalovanému volala, že má milence, když on byl v práci, psychicky ho vydírala. Neví, zda obžalovaný užíval drogy. Viděl ho celkem 3x - 4x v podnapilém stavu, ale byl v pohodě, spal, nedošlo k žádnému incidentu.

Svědkyně xxxxxxxx, matka obžalovaného vypověděla, že 15. 2. 2015 byla v práci, domů přišla v 22.30 hod. a manžel jí řekl, že syn měl údajně napadnout fyzicky sv. xxxxxxx, měl ji dát facku přes ústa. Odešli do jejich bytu, kde svědkyně viděla „hodně“ krve v chodbě a na posteli. Zhrozila se, co syn sv. xxxxxx udělal a ta ji řekla, že k ničemu nedošlo, že ona pořezala xxxxxxxxxxx a „hodila k tomu ironický úsměv“. Nesměla se ničeho dotýkat. Sv. xxxxxxx odjela na výslech, čekali na ni do 3.00 hod. do rána v jejich bytě s dětmi. Poškozená říkala, že je syn obviněný i ze znásilnění, že to nechápe, protože vlastně k ničemu nedošlo a je ,,dole čistá". Řekla to poté, když přijela z výslechu a na otázku svědkyně z čeho je krev, odpověděla, že rozbila sklenici od piti a tou sklenici pořezala xxxxxxx, že se bránila, protože měla z obžalovaného strach. Poté pomohli s manželem sv. Xxxxxxx děti odnést do jejich bytu, ona tak chtěla. Druhý den byla poškozená s dětmi u nich na obědě. Při obědě se nic neodehrávalo, poškozená byla v klidu, měla ,,modré oko“. Svědkyně uvedla, že nechápala jsem, proč je syn ve vyšetřovací vazbě, když k ničemu nedošlo. Později zjistila, že poškozená vypovídala jinak na policii a jinak se mnou. Další den svědkyně cestou na odpolední směnu, potkala sv. xxxxxxxx a její matku, sv. xxxxx ji nepozdravila a od té doby se neviděly. O vztazích v rodině svědkyně vypověděla, že poškozenou do rodiny přijala pozitivně jako svoji dceru. Nelíbilo se ji, že se opakovaně stěhovali a již v minulosti se ptala, zda nejsou nějaké problémy s jejím synem a poškozená ji vždy říkala, že ,,dobrý“. Hned první den, kdy se seznámili v Praze ji poškozená řekla, že ji matka odložila a vychovával ji otec s babičkou, ze kterého nemá dobrý pocit, domnívá se, že ji otec sleduje. Svědkyně popsala některé konflikty v rodině poškozené, kupř., že sv. xxxxxxxx napadala její babička a oni pak bydleli asi 6 týdnů u nich v Karviné, dále že jí sv. Xxxxxxxx popisovala fyzický konflikt se svým otcem, kdy na něho hodila nůž.

Vypověděla také, že rodinu syna finančně podporovali, zaplatili kauci včetně nájmů a peníze poškozená použila na stěhování. Když něco potřebovala, zavolala, peníze posílala na účet poškozené. Za dobu soužití syna s poškozenou několikrát ji slyšela ,, hádavě křičet" a syn řekl," my jsme se pohádali". Poškozená si nikdy nestěžovala, že by syn byl opilý, nebo jí ubližoval. Ona sama nemá se synem negativní zkušenosti s alkoholem, agresivitou či s drogami. Svědkyně dodala, že žila 13 let v manželství, kde ji manžel týral, nevěřím tomu, že by syn něco udělal, pomohl jí, když ona byla manželem týrána – matka obž.

Otec poškozené svědek xxxxxxxx u hlavního líčení shodně jako v přípravném řízení vypověděl, že od dcery věděl o některých útocích obžalovaného, v minulosti došlo k napadení poškozené, které musel pomoci řešit i on sám. Rozchody obžalovaného s dcerou probíhaly tak, že dcera odešla např. na 3 týdny k nim, pak s obžalovaným opět navázala vztah a vrátila se k němu. Obžalovaný pil a dceru fyzicky napadal, to byly důvody k rozchodu. Ke skutku ze dne 15. 2. 2015 nic neuvedl. Vztahy dcery i své k rodičům obžalovaného hodnotí jako nekonfliktní. Také současný vztah obž. xxxxxxx k dětem není problémový, stýkají se v jeho přítomnosti, nebo za přítomnosti matky poškozené.

V přípravném řízení byly zpracovány znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětvi psychiatrie, klinická psychologie a sexuologie k osobě obžalovaného a z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie k poškozené. Soud znalce u hlavního líčení slyšel.

K osobě obžalovaného znalci PhDr. Petr Weiss Ph.D. a MUDr. Ondřej Trojan dospěli k závěru, že obžalovaný netrpí a v době spáchaného trestného jednání netrpěl žádnou duševní chorobou nebo poruchou. Znalci nezjistili ani závislost obžalovaného na návykových látkách nebo alkoholu, či sexuální deviaci. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v době páchání trestného činu zachovány. MUDr. Ondřej Trojan po zjištění, že v notebooku obžalovaný měl nahrány fotografie a videonahrávky se sado-masochistickou tématikou, uvedl, že tyto skutečnosti mohou svědčit o určitých sklonech obžalovaného k sadomasochismu. Nicméně vyšetření obžalovaného a zejména PPG vyšetření, takovéto sklony neprokazují.

K dotazům u hlavního líčení znalec Weiss dodal, že účinek pervitinu je individuální a není dostatečně silný, aby obžalovaný nemohl kontrolovat své chování. Znalec MUDr. Ondřej Trojan zdůraznil, že většinou si lidé prohlížejí pornografii za účelem sexuálního vzrušeni. Alkohol a pervitin jsou drogy psychotropní, snižují sebeovládání, alkohol má zejména ve větších dávkách z hlediska sexuálních funkcí roli spíše tlumivou, i když podporuje chuť, libido, zatímco pervitin je typické stimulans, takže obě tyto složky zvyšují chuť k sexu, i akčnost a pervitin přímo neohrožuje schopnost ztopoření, na rozdíl od alkoholu. To, že si někdo prohlíží mezi jiným i sadomasochistické snímky v rámci vzrušování se pornografii neznamená ještě samo osobě, že by to byla preferovaná aktivita a že by to byla parafilie. Struktura sexuality u obžalovaného se blížila k normě.

Znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. Zuzana Švehláková a z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie PhDr. Blanka Špíšková které zkoumaly poškozenou, společně dospěly k závěru, že u poškozené byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha, která vznikla jako následek fyzického i psychického násilí ze soužití s obžalovaným. Tato porucha ji nejméně do doby vyšetření omezuje v běžném životě, hlavně výrazně sníženou důvěrou vůči mužům a neschopností uvažovat o partnerském vztahu. Znalkyně výpověď poškozené hodnotí jako specificky věrohodnou. V dodatku ke znaleckému posudku znalkyně konstatuji, že vznik této poruchy u poškozené lze vztahovat i na skutek popsaný v bodě 1) rozsudku. Vznik této poruchy je podmíněn komplexem událostí, které se ve vztahu staly v průběhu času a nelze je oddělovat z psychiatrického a psychologického hlediska. V závěru znalkyně konstatuji, že v případě poškozené zjistili, že indikátory syndromu týraného partnera jsou splněny všechny.

U hlavního líčení znalkyně MUDr. Zuzana Švehláková uvedla, že v rámci pohovoru poškozená popisovala události, které jsou předmětem obžaloby a i věci, které se děly mezi tím, nějaké výhrůžky, nějaká omezení. Čin nemusí být výrazný natolik, aby sám o sobě byl žalovatelný, ale podílí se na posttraumatické stresové poruše, jestliže je to posttraumatická stresová porucha, která vzniklá během manželského nebo partnerského vztahu. Naopak to může být skladba více mírnějších méně výrazných podnětů, které se doplňují nějakými významnějšími. Tak tomu, dle znalkyně, bylo zřejmě v posuzovaném případě. Posttraumatická stresová porucha se může rozvinout až po ukončení stresoru, u poškozené tato porucha vznikla půl roku po ukončení vztahu s obžalovaným. Jsou případy, kdy může začít i později než po půl roce, půl rok je uváděn ve všech klasifikacích. V mnoha případech nemusí být posttraumatická stresová porucha ani léčena, aby odezněla, může odeznít spontánně, za kratší nebo delší dobu. Jak dlouho trvá posttraumatická stresová porucha, se nedá říct obecně, ve většině případů odezní bez následků. Dle znalkyně současné kontakty poškozené s obžalovaným v rámci dobrých vztahů kvůli dětem jsou možné i rozumné, vztah obžalovaného k dětem, dle obžalované byl vždy dobrý, nikdy jim neubližoval.

Znalkyně PhDr. Blanka Špišková k dotazům u hlavního líčení uvedla, že poškozená u vyšetření vypovídala ke své rodině. Citově má blíže k otci, je závislá na jeho opoře, a kdyby to nebyl otec, o kterého se opírá, našla by si někoho jiného. U poškozené byly zjištěny dominantní osobnostní rysy závislosti, když je potřeba, všeho se zřekne a dělá to ve prospěch druhého člověka. I tato znalkyně potvrdila věrohodnost výpovědi poškozené a dodala, že k posouzení osoby poškozené a zejména věrohodnosti její výpovědi, použila dotazníku dr. xxxx , který se přímo týká domácího násilí.

Ze čteného znaleckého posudku z oboru kriminalistika odvětví výpočetní technika zejména vyplynulo, že na notebooku, který užíval obžalovaný, byly nalezeny soubory, v nichž jsou záběry obsahující pornografickou tématiku zaměřenou sado-masochisticky.

Dalšími důkazy byly lékařské zprávy, z nichž bylo zjištěno, že poškozená dne 15. 2. 2015, v důsledku útoků obžalovaného (údery, škrcení a svazování), utrpěla lehké poranění obočí a oka, hematom levého spánku a krku. Lékařské zprávy dokumentuje fotografie poškozené z téhož dne. Z lékařských zpráv byla zjištěna také řezná a bodná poranění obžalovaného. Obžalovaný byl vyšetřen i toxikologicky, bylo zjištěno, že požil pervitin, byl zjištěn metamfetamin.

Soud měl k dispozici také fotodokumentaci z místa činu ad skutek 2) rozsudku a věci doličné - střepy, izolační tkanou pásku a obvaz s červenohnědými skvrnami, u nichž odborná vyjádření prokazují, že se taktéž týkají skutku 2) rozsudku.

Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k jednoznačnému přesvědčení, že skutky se staly tak, jak jsou popsány ve výroku rozsudku, a žalované protiprávní jednání bylo obžalovanému xxxxxxx v plném rozsahu prokázáno. Zjištění soudu vedla ke stejným skutkovým závěrům, jaké učinila i obžaloba. Došlo pouze k drobné úpravě, když k prvnímu skutku dle svědeckých výpovědí došlo v roce 2011 a nikoli 2010, jak bylo uvedeno v obžalobě. S ohledem na důkazní situaci však nelze čas prvního útoku vice upřesnit.

Zcela zásadním důkazem v dané věci, a pokud jde o skutek 1. rozsudku, také v podstatě důkazem jediným, je výpověď poškozené xxxxxxx. Tuto výpověď' vyhodnotil soud jako zcela věrohodnou, nevzbuzující pochyb o tom, že předmětné události se skutečně staly tak, jak je poškozená popsala. Věrohodnost výpovědi je kromě jejího autentického podání, které měl senát možnost vidět, podpořena její konzistentnosti a zjevnou snahou podat informace střízlivě, nedomýšlet si nad rámec skutečně zapamatovaného. Poškozená podrobně popsala oba inkriminované útoky, přičemž její popis má (přes poměrně otřesné okolnosti) vnitřní logiku a působí zcela reálně. Lékařské zprávy, týkající se druhého skutku, které popisují zranění poškozené i obžalovaného, taktéž nejsou v rozporu s její výpovědi. Konečně i znalkyně z odvětví psychologie potvrdila věrohodnost výpovědi poškozené, výpověď' označila za specificky věrohodnou. Spolehlivě diagnostikovaná posttraumatická stresová porucha taktéž ukazuje na to, že poškozená během soužití s obžalovaným prožila silně traumatické zážitky. Je zřejmé, že posttraumatická stresová porucha se nerozvine u člověka bez příčiny. Okolnost, že poškozená první skutek po dlouhou dobu neoznámila, soud nepovažuje za příliš podstatnou pro posouzení, zda se útok skutečně odehrál. U obdobných činů je to poměrně běžná věc a soud si je vědom, že mnoho takových útoků zůstane v úrovni latentní trestné činnosti. Svědci uvedli, že soužití obžalovaného s poškozenou bylo poměrně živé, že nebyla nouze o hádky. Zdánlivě překvapivý fakt, že poškozená od obžalovaného neodešla po prvním útoku a soužiti dospělo až do útoku druhého, kterému byly přítomny jejich společné děti, není předmětem obžaloby a nijak nesnižuje věrohodnost poškozené. Věrohodnost nesnižuje ani to, že poškozené mělo být řečeno, že když obvinění stáhne, bude „pod dohledem sociálky, že si na ni dají pozor“. Takové vyjádření ze strany orgánu činného v trestním řízení je sice krajně nešťastné, ale nevypovídá nic o pravdivosti původní svědecké výpovědi poškozené.

Výpovědi obžalovaného, která stála částečně v opozici oproti výpovědi poškozené, soud naopak neuvěřil. Obžalovaný jednání popsané pod bodem 1. odmítá, připouští jen napadení poškozené spočívající ve škrcení a udeření pěstí. Znásilnění či nucení k pojídání výkalů popřel. U druhého skutku pak popisuje průběh události a některé partie souboje s poškozenou odlišně a v jiném světle. Nicméně připouští, že ji napadl, protože nechtěl, aby rodičům řekla, že požil pervitin. Obžalovaný zdůrazňuje, že sexuální aktivity si nevynucoval násilím, a že poškozená vše činila dobrovolně. Tvrzení obžalovaného posoudil senát jako účelová, motivovaná snahou bagatelizovat závažnost jednotlivých útoků. Jednání obžalovaného bylo motivováno dosažením sexuálního uspokojení, a pokud by poškozená jednala dobrovolně, nebylo by násilí třeba. Jako daleko reálnější se tudíž jeví tvrzení poškozené, že sexuální praktiky podrobně popsané ve výroku rozsudku strpěla pouze ze strachu, že jí obžalovaný fyzicky ublíží ještě víc a v případě druhého skutku, že ublíží také dětem. Na chování obžalovaného měl také nepochybně vliv alkohol, případně i pervitin, když u něj tyto látky snižovaly schopnost sebeovládání a naopak zvyšovaly chuť k sexu. Ačkoli ze závěrů znalců vyplývá, že obžalovaný svou sexualitou nijak zásadně nevybočuje z normy, nález fotografií a videonahrávek se sado-masochistickou tématikou v jeho počítači mohou svědčit o určitých sklonech k uplatňování násilí v sexuální oblasti, o zálibě ve svazování či alespoň o touze takové praktiky vyzkoušet. Poškozená taktéž uvedla, že obdobným incidentům se sexuálním podtextem, kde hrál roli alkohol a svazování, došlo víckrát, ale že je nenahlásila s tím, že doufala, že útoky ustanou. Obhajobu obžalovaného tak soud považuje s ohledem na výše uvedené za vyvrácenou.

Výpovědi ostatních svědků, rodičů obžalovaného a otce poškozené soud považuje pouze za doplňující, neboť nijak neosvětlují průběh jednotlivých útoků. Svědci se vyjádřili k soužití poškozené a obžalovaného a k událostem, které následovaly po druhém útoku. Tvrzení xxxxx, že poškozená měla prohlásit, že k žádnému sexuálnímu styku nedošlo, je vyvráceno výpověďmi poškozené i obžalovaného.

Také pokud jde o právní kvalifikaci jednání obžalovaného, ztotožnil se soud s podanou obžalobou. Oběma skutky se dopustil zvlášť závažného zločinu znásilnění podle ustanovení § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, neboť poškozenou xxxxxxx násilím nebo pohrůžkou násilí donutil k pohlavnímu styku jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a tímto činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví, konkrétně posttraumatickou stresovou poruchu. Bylo prokázáno, že obžalovaný použil násilí značné intenzity, aby mohl s poškozenou nakládat tak, aby dosáhl sexuálního uspokojení. O jeho motivaci jednoznačně svědčí aktivity, které na poškozené vykonával. Obžalovaný poškozenou svazoval, škrtil, vyhrožoval zabitím, zasouval jí prsty do pochvy a análního otvoru a nutil i k dalším sexuálním praktikám. Vzhledem k fyzickým proporcím neměla obrana poškozené šanci na úspěch. U druhého skutku pak nepochybně hrál roli i strach o děti, které se v bytě nacházely. Donucením se rozumí překonání vážně míněného odporu nebo podlehnutí při seznání beznadějnosti kladení odporu. Za jiný pohlavní styk provedeny způsobem srovnatelným se souloží se považuje takový styk, při jehož realizaci dochází k situaci srovnatelné s tou, jaká nastává u soulože. Jestliže se u soulože předpokládá současné spojení pohlavního orgánu muže a ženy, pak srovnat s tím lze situace, kdy do pohlavního orgánu ženy neproniká pohlavní úd muže, ale tato situace je simulována jiným mechanismem, např. jazykem, prsty, jiným předmětem. Kvalifikovaná skutková podstata dle odstavce třetího je jednoznačně dána tím, že u poškozené byla diagnostikována posttraum.stresová porucha. Tato porucha ji po delší dobu omezuje v běžném životě, hlavně výrazně sníženou důvěrou vůči mužům a neschopností uvažovat o partnerském vztahu. Posttraumatická stresová porucha je považována za těžkou újmu na zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) trestního zákoníku. Skutečnost, že se porucha neprojevila už po prvním útoku, vysvětlila u hlavního líčení znalkyně MUDr. Zuzana Švehláková, když uvedla, že porucha se může rozvinout až po ukončení stresoru a u poškozené tato porucha vznikla půl roku po ukončení vztahu s obžalovaným. Porucha vznikla jako následek fyzického i psychického násilí zažívaného po dobu soužití s obžalovaným. To však neznamená, že oba dva projednávané extrémní útoky obžalovaného vůči poškozené, nehrály zcela zásadní roli v rozvinutí dané poruchy. Soud má za to, že je v daném případě nutné a právně přiléhavé oba útoky kvalifikovat taktéž dle odstavce třetího. Jiný postup by nerespektoval smysl tohoto ustanovení a také přehlížel specifika dané újmy na zdraví. Skutečnost, že aktuální stav poškozené jí umožňuje se s obžalovaným setkat v rámci předávání dětí, nic na právní kvalifikaci nemění.

Otázka odpovědnosti obžalovaného byla rozebrána znalci z oboru zdravotnictví odvětví klinické psychologie a odvětví psychiatrie, kteří jednoznačně uvedli, že v době deliktu obžalovaný netrpěl žádnou duševní chorobou, ani duševní poruchou stejné forenzní závažnosti, rozpoznávací a ovládací schopnosti obžalovaného v inkriminované době byly zachovalé, a to i s ohledem na rozebíranou konzumaci alkoholu a pervitinu. Soud shledal obžalovaného plně trestně odpovědným.

Společenskou škodlivost jednání obžalovaného hodnotí soud jako vysokou, a to s ohledem na obecnou typovou závažnost jednání, ze kterého je obžalovaný usvědčován. Jednání obžalovaného je vzhledem k obecnému zájmu na právu člověka na svobodné rozhodování o svém pohlavním životě natolik společensky škodlivé, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, ale je na místě použití trestního zákoníku.

Obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku.

Při úvaze o výši a druhu trestu soud pečlivě zvažoval všechny okolnosti daného případu, poměry pachatele i poškozené. Trestní sazba v § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku je stanovena na pět až dvanáct let odnětí svobody. Soud neshledal u obžalovaného, kromě dosavadní trestní bezúhonnosti, žádné zásadní polehčující okolnosti. Obžalovaný sice nad svým jednáním projevil lítost, nicméně pouze částečně, protože se k němu jako k celku nedoznal. V podobných intencích byly i omluvy směrem k poškozené. I přes uvedené dospěl senát nalézacího soudu k přesvědčení, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v rámci uvedené trestní sazby by v případě obžalovaného nevedlo k naplnění účelu trestu. S ohledem na osobnost obžalovaného a jeho poměry by pobyt ve věznici s největší pravděpodobnosti možnost jeho nápravy spíše ztížil. Zároveň uložení nepodmíněného trestu dle názoru soudu nevyžaduje ochrana společnosti. Obžalovaný je v řádném pracovním poměru a plní své povinnosti. Jednou z těchto povinnosti je i vyživovací povinnost vůči svým dětem, které jsou v péči jejich matky - poškozené Xxxxxxxx. Ta uvedla, že obžalovaný platí výživné dle domluvy a včas. Výkon nepodmíněného trestu by tuto praxi patrně zkomplikoval. Také s ohledem na uloženou povinnost obžalovaného nahradit poškozené nemajetkovou újmu, je důležité, aby mohl i nadále pracovat, vydělávat peníze a tuto náhradu splácet. V neposlední řadě je zde také oprávněný zájem dětí na tom, aby měly možnost se, byť občasně, stýkat se svým otcem. Obžalovaný se poměrně věrohodně vyjádřil v tom směru, že se o děti chce starat, a že „žije jenom pro ně“. K tomu je třeba připomenout výpověď poškozené, která uvedla, že obžalovaný se v současné době chová dobře, mají dobrý vztah, jezdí za dětmi zhruba každý měsíc, děti ho přijímají pěkně, přičemž jejich schůzkám je přítomen vždy někdo z jejich rodičů. Poškozené také uvedla, že je pro ni náročné se dvěma dětmi ekonomicky fungovat, zvláště pak v Kyjově, kde je těžké najít práci. Výživné na děti je tak pro ni důležité. Tyto úvahy vycházejí i z ustanovení § 38 odst. 3 trestního zákoníku, který stanoví, že při ukládání trestních sankcí se přihlédne i k zájmům poškozených. Aby mohl soud uložit trest podmíněný, využil ustanovení § 58 odst. 1 trestního zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Jedná se o postup zcela mimořádný, zejména pak v případech, kdy se jedná o tak závažný trestný čin. Postup podle § 58 tu umožňuje řešit situace, kdyby trest odnětí svobody uloženy v rámci zákonné trestní sazby neodpovídal okolnostem konkrétního případu a osobě pachatele a jestliže dolní hranice tohoto trestu stanovená v zákoně by byla důvodně pociťována jako překážka, která brání uložení přiměřeného trestu v intencích § 39. Okolnosti případu i osoba pachatele tento postup v daném případě umožňuji. Ustanovení § 58 je prostředkem soudcovské individualizace trestu a projevem depenalizace v trestním zákoníku. Soud tedy po zralé úvaze uložil obžalovanému trest odnětí svobody v trvání tří let a tento trest odložil na maximální zkušební dobu pěti let. Zároveň nad obžalovaným vyslovil dohled. Soud má za to, že takto uložený trest bude mít na obžalovaného dostatečný výchovný efekt a zároveň mu umožní nadále plnit své povinnosti. Dohled probačního úředník zajistí, že soud bude mít dostatek informací o tom, jestli obžalovaný vede řádný život, ale také zda splácí poškozené způsobenou nemajetkovou újmu. V případě, že by tomu tak nebylo, rozhodne soud o tom, že obžalovaný nastoupí trest odnětí svobody. Soud je přesvědčen, že takto uložený trest, ač může vzbuzovat dojem, že je trestem mírným, je trestem přiměřeným a spravedlivým. Závěrem lze vyjádřit naději, že se obžalovaný z trestního řízení a uloženého trestu poučil, napříště se vyvaruje obdobných excesů a povede řádný život.

V rámci adhezního řízeno soud dále rozhodoval o nároku poškozené na náhradu majetkové i nemajetkové újmy v penězích. Poškozená se prostřednictvím zmocněnce řádně a včas se svým nárokem připojila k trestnímu řízení. Poškozená k návrhu na přiznání nároku na nemajetkovou újmu doložila Prohlášení oběti o dopadu trestného činu a lékařskou zprávu o průběhu poskytované psychologické péče. Z těchto listin, jakož i z vypracovaného znaleckého posudku i samotného výslechu poškozené před soudem, je více než zřejmé, že v souvislosti s jednáním obžalovaného skutečně utrpěla nemajetkovou újmu. Poškozené byla způsobena postrtraum. stres. porucha a kromě psychické a emoční újmy jí v souvislosti s trestným činem vznikla i celá řada dalších obtíží, kdy se jako samoživitelka byla nucena přestěhovat, změnit prostředí či zvyky. Poškozená se nadále nachází v psychologické péči. Soud si je samozřejmě vědom toho, že v souvislosti s trestním řízením, kdy byla poškozená nucena opakovaně si vybavovat prožité události, docházelo k její sekundární viktimizaci, nicméně s ohledem na důkazní situaci, bylo její opakované slyšení nezbytné pro řádné projednání věci. S ohledem na tyto skutečnosti soud vyhodnotil částku 150.000 Kč, kterou poškozená požadovala, jako zcela adekvátní a přiměřenou jak obdobným případům, tak možnostem obžalovaného. Konečně soud rozhodli o povinnosti obžalovaného uhradit poškozené náklady na cestu k psychiatrickému vyšetření do Brna, a to v částce 71 Kč. Částku představující náhradu nemajetkové újmy v penězích poškozená žádá poukázat na účet zmocněnce poškozené č. XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX/XXXX vedený u spol. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., a to za použití poznámky pro příjemce ve znění: „XXXX náhrada újmy Xxxxxxxx"

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e  p o d a t  odvolání do  o s m i  dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvoláni podané osobou oprávněnou a včas má odkladný účinek.

Rozsudek může odvoláním napadnout
a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku,
b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká,
c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,
d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok nebyl učiněn, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohaceni.

Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.

Odvoláni musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo.

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává byť i z části ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.

V Praze dne 25. května 2016

JUDr. Marie Marková, v. r.

předsedkyně senátu

‍

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Romana Šustra a přísedících Mgr. Ivany Parkosové a Ivany Ondřichové v hlavním líčení dne 18. září 2015 ve Strakonicích, takto:

Obžalovaný: XXXXX, nar. XXXXX ve XXXXX, trvalý pobyt XXXXX, zaměstnán jako operátor lití XXXXX, občan ČR,

je vinen, že

1) dne 6.11.2014 v době od 20:30 hodin do 24:00 hodin v průběhu návštěvy XXXXX., nar. XXXXX, v bytě v domě č.p. XXXXX, ve XXXXX, kam vstoupil s jejím souhlasem, při rozhovoru ohledně jejich vzájemného vztahu a následné rozepři, kdy obžalovaný začal požadovat, že tam přespí a při následně vzniklé hádce začal slovně vyhrožovat poškozené, že ji nechá zabít a že ji uřízne hlavu, začal na poškozenou sahat a svlékat ji, při tom si obžalovaný sundal kalhoty a chtěl po poškozené pohlavní styk, poškozená ho odstrkovala, brečela a když na ni obžalovaný lehl, tak ho odkopávala, přičemž obžalovaný poškozené sundal i přes její odpor kalhoty a tričko a vysvlékl ji pouze do spodní prádla, a pokusil se svůj ztopořený penis zasunout do pochvy poškozené, ale k dokonání pohlavního styku nedošlo zejména z důvodu, že z vedlejšího pokoje přišla jejich čtyřletá dcera a obžalovaný byt opustil a před odchodem z bytu dal poškozené tzv. "hlavičku", když ji udeřil silně hlavou do čela, tedy - dopustil se jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu tím, že jiného násilím a pod pohrůžkou jiné těžké újmy nutil k pohlavnímu styku souloží, avšak vlivem okolností, na obviněném nezávislých, k dokonání činu nedošlo,

2) v době od 16:30 hodin do 16:45 hodin dne 19.2.2015 v kavárně XXXXX na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával v prostoru dětského koutku poškozené kde byli s dcerou nar. XXXXX, slovy: ”vietnamská kurvo, děvko" a dále jí vyhrožoval, že ji zničí a ve svém jednání pokračoval v době od 16:45 hodin do 17:00 hodin dne 19.2.2015 v prostoru prodejny XXXXX v ulici XXXXX ve XXXXX, kde opětovně na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával před dcerou XXXXX na poškozenou, která však v této době nebyla na uvedeném místě, že je ”vietnamská kurva, děvka” a dožadoval se, aby ji obsluha bufetu zavolala,

tedy dopustil se na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti, zejména tím, že napadl jiného

‍

čímž spáchal

‍

ad 1) zločin znásilnění podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, 

‍

ad 2) přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku,

‍

a odsuzuje se

‍

podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 (dvě) léta.

‍

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 2,5 (dva a půl) roku.

‍

Odůvodnění:

Na základě dokazování, provedeném v hlavním líčení, má soud za prokázaný skutkový děj, kdy obžalovaný dne 6. 1 1. 2014 v době od 20:30 hod. do 24:00 hod. v průběhu návštěvy XXXXX, ve XXXXX s jejím souhlasem, při rozhovoru ohledně jejich vzájemného vztahu a následné rozepři, kdy obžalovaný začal požadovat, že tam přespí a při následně vzniklé hádce začal slovně vyhrožovat poškozené, že ji nechá zabít a že ji uřízne hlavu, začal na poškozenou sahat a svlékat ji, při tom si obžalovaný sundal kalhoty a chtěl po poškozené pohlavní styk, poškozená ho odstrkovala, brečela a když na ni obžalovaný lehl, tak ho odkopávala, přičemž obžalovaný poškozené sundal i přes její odpor kalhoty a tričko a vysvlékl ji pouze do spodní prádla, a pokusil se svůj ztopořený penis zasunout do pochvy poškozené, ale k dokonání pohlavního styku nedošlo zejména z důvodu, že z vedlejšího pokoje přišla jejich čtyřletá dcera a obžalovaný byt opustil a před odchodem z bytu dal poškozené tzv. "hlavičku”, když ji udeřil silně hlavou do čela, a dále v době od 16:30 hodin do 16:45 hodin dne 19.2.2015 v kavárně XXXXX ve XXXXX na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával v prostoru poškozené XXXXX, nar. XXXXX, kde byli s dcerou XXXXX, nar. XXXXX, slovy: ”vietnamská kurvo, děvko” a dále jí vyhrožoval, že ji zničí a ve svém jednání pokračoval v době od 16:45 hodin do 17:00 hodin dne 19.2.2015 v prostoru prodejny XXXXX na místě veřejnosti 

přístupném hlasitě nadával před dcerou na poškozenou, která však v této době nebyla na uvedeném místě, že je ”vietnamská kurva, děvka" a dožadoval se, aby ji obsluha bufetu zavolala.

‍

Obžalovaný XXXXX uvedl, že na událost z 6.11.2014 si pamatuje pouze matně, protože když je někdo křivě obviněn, tak se snaží na to zapomenout. Ta událost se nestala. S poškozenou XXXXX chodili necelých 5 let a od září 2014 už spolu nebydlí. Rozešli se, ale chodil za ní na návštěvu a jedenkrát až dvakrát týdně spolu měli pohlavní styk. Důvodem rozchodu bylo, že poškozená si našla práci a brala si dceru do práce. Obžalovaný se domnívá, že čtyřleté dítě nepatří na bar, to se mu nelíbilo. Poškozená není vyučená, ale učiliště si mohla dodělat i v době, kdy byla těhotná a navíc jí od září sehnal učiliště, kde jí uznali první ročník a mohla si ho dodělat dálkově. Ona se na to však vykašlala. Dne 13.11.2014 měli mít soud o dceru a 6.11.2014 šel za poškozenou se domluvit, že by chtěl dceru do střídavé péče. Poškozená však říkala, že když půjde dcera do střídavé péče, nebude schopna zaplatit nájem, a tak se domluvili, že mu bude dceru půjčovat a on jí ustoupil. Poškozená není ani teď schopna bez alimentů dceru uživit. Dne 6.11.2014 za poškozenou přišel kolem deváté hodiny večer a byl tam minimálně tři hodiny. Celou dobu se domlouvali na výchově dcery a mezitím měli pohlavní styk. Pohlavní styk měli před odchodem obžalovaného v jedenáct nebo půl dvanácté a potom obžalovaný odešel. Začalo to v kuchyni, pak šli do pokoje, kde spala dcera, ale ta se začala budit, a proto se přemístili do koupelny. Při pohlavním styku byli oba zcela vysvlečeni. Antikoncepci řešili přerušovanou souloží a obžalovaný vyvrcholil na podlahu koupelny. Neuklízel to, možná to setřel toaletním papírem, automaticky po sobě uklízí, ale ten den si nepamatuje. Po pohlavním styku se zdržel asi ještě půl hodiny. Že má poškozená modřinu na levé noze pod kolenem, si všiml již při svém příchodu, protože mu přišla otevřít v kraťasech. Podlitina měla průměr asi 10 cm a fialovou barvu, stáří tipuje na 1 až 2 dny. Ten den poškozené určitě nevyhrožoval, pouze jí řekl, že uvidí, jak bude péče o dceru vypadat a pokud se o ni poškozená nebude starat, tak si jí vezme do péče. To není žádná výhružka. V průběhu jejich vztahu byl obžalovaný hodně v práci a musel často poškozené ustupovat, byla hodně hysterická a měla sklony k sebepoškozování. Chtěl ji dostat na vyšetření k psychologovi, někdy poškozené něco vyčetl, například, že neuvařila, i když mu před tím práce volala, že je uklizeno a že holce uvařila. Když přišel domů, byl tam nepořádek, dcera seděla na notebooku, koukala na pohádky a poškozené to bylo úplně jedno. Tak jí to vyčetl a ona odešla do koupelny, kde si vzala žiletku a začala si řezat ruku. Řezala se povrchově a udělala to několikrát za jejich vztah. Na ošetření s tím nikde nebyla. Na ošetření byl pouze obžalovaný a to l.1.2014. Obžalovaný byl v XXXXX a poškozené se nelíbilo, že se tam baví s kamarádkou. Poškozená utekla domů, a když domů přišel obžalovaný, začala na něho křičet a hodila po něm nůž, který mu propíchl nohu. Obžalovaný byl ošetřen na chirurgii, ale nikde to nehlásil, protože by mu nikdo nevěřil. Nikdy to poškozené neoplatil a nůž by po ní nikdy nehodil. Byl na ní pouze naštvaný, protože u toho byla i dcera. Někdy jí nadával, například, že je blbeček nebo kráva, ale myslí si, že v partnerské hádce se to během pěti let stát může. Nikdy jí nevyhrožoval, neměl proto důvod. Po rozchodu obžalovaný navštěvoval poškozenou, ale ona jeho ne, protože měla nového přítele a nechtěla, aby byla viděna s obžalovaným. Dne 6.11.2014 když šel k poškozené na návštěvu tak nepožíval alkoholické nápoje, pil pouze čaj. Asi 14 dní po soudu (13.11.2014) se poškozená začala obžalovanému opět ozývat a až do ledna 2015 spolu udržovali sexuální vztah. Psala mu SMS zprávy, ať se k ní vrátí.

Obžalovaný XXXXX rovněž popřel, že by se vůči poškozené dne 19.2.2015 hrubě choval. S kamarádem byl v bytě poškozené pro nějaké své věci a zjistil, že poškozená si vše odvezla, přestože říkala, že mu tam nějaké věci nechá. Nejednalo se o nic velkého, šlo o spotřebiče a domlouvali se, že mu dá náhradu 1.000 nebo 2.000 Kč a on jí pak zaplatí alimenty. Dne 19.2. s dcerou a s poškozenou se kolem půl páté sešli v XXXXX. Pouze se poškozené zeptal, jestli se nějak majetkově vyrovnají, protože mu z bytu nezbylo vůbec nic a při tom tam jejího absolutně nic nebylo. Ona se sebrala, řekla, že mu stejně nic nedá a šla pryč. Rozhodně jí nenadával, ani ničím nevyhrožoval, a pokud jí řekl, že ho nebude vydírat dcerou, tak to není žádné vyhrožování. Navenek to vypadalo tak, že u sebe stáli hodně blízko, obžalovaný měl ruce dozadu a prohodili spolu pár slov. Možná zvyšoval hlas, protože byl rozčilený, neboť tři týdny neviděl dceru. Hádka trvala maximálně 5 minut. Celkově byli v XXXXX asi 10 minut. Obžalovaný si objednal pivo a poškozená kávu. Hlavním důvodem hádky byla skutečnost, že poškozená nechtěla obžalovanému půjčovat dceru. Obžalovaný neměl telefon a proto, když poškozená odešla z do požádal kolegyni poškozené, zda by nemohla poškozenou zavolat. Požádal jí normálně, jestli by nebyla tak laskava a nemohla zavolat XXXXX. Konkrétně uvedl: „Prosím Vás, nemohla byste zavolat“. Ještě jí řekl, že nechce být popotahovaný policií. Obsluha bufetu zavolala na svého vedoucího a ten poškozené zatelefonoval. Poškozená za chvíli přišla, předal jí dceru před XXXXX a šel pryč. Je absolutní nesmysl, že by použil výrazy vietnamská kurva apod.

Ke vztahu s poškozenou obžalovaný doplnil, že s ní vše řeší již pouze přes třetí osobu. Po 6.11.2014 se s poškozenou nadále stýkal. Poškozená mu psala SMS zprávy, aby za ní přišel, že s ním potřebuje mluvit a zkoušela, jestli se k ní nevrátí. Dokonce mu říkala, že neví, jak vycouvat z obvinění ze znásilnění, chtěla po něm telefon na nějakého právníka, a nevěděla kudy kam, zašlo to příliš daleko. Ptala se obžalovaného, co jí hrozí za křivou výpověď. Rozhovoru byl přítomen pan XXXXX. Po tomto rozhovoru spolu šli na hotel a pokoj platila poškozená. Bylo to asi v červnu 2015.

‍

Poškozená vypověděla, že dne 6.11.2014 jí telefonoval obžalovaný, že se chce zastavit a chce probrat jejich vztah, protože ona již tehdy byla s někým jiným a s obžalovaným být nechtěla. Sedli si v kuchyni na sedačku a rozebírali jejich tehdejší situaci. Obžalovanému říkala, aby jí dal konečně klid, že s ním nechce být. On sní však chtěl spát a chtěl u ní přespat, což nechtěla. Obžalovaný začal být agresivní a nadávat jí. Poté jí začal svlékat, ale protože s ním nechtěla mít nic společného, tak se začala bránit. Nadával jí, že jí podřízne a že si najme lidi, aby jí zničili. Obžalovaný byl opilý, když přijel, tak z něj táhl alkohol. Přišel dvakrát, poprvé to bylo v pohodě, ale zapomněl si klíče, a tak se vrátil. Říkala mu, aby odešel z bytu, ale on nechtěl, chtěl tam spát. Poškozená měla na sobě rifle a triko s krátkým rukávem a v kuchyni na sedačce si k ní sedl a začal na ní šahat a svlékat jí.

Vysvlékl jí kalhoty a triko, přitom si sundal kalhoty a byl pouze v trenýrkách. Bránila se a kopala ho a z toho měla nejspíš modřiny. Než přišel, obžalovaný žádnou modřinu neměla. Poškozená měla na sobě stále kalhotky a obžalovaný měl trenýrky. Měl ztopořený penis a asi ho neměl pořád v trenýrkách. Snažil se do poškozené dostat a možná se do ní i na moment dostal, ale to si není jistá. Snažil se přirážet, ale poškozená se bránila. K vyvrcholení obžalovaného nedošlo a v koupelně spolu vůbec nebyli. Byli pouze v kuchyni a ve vedlejší místnosti, kde spala dcera. Obžalovaný chtěl jít s poškozenou do postele, ale ona nechtěla a ke styku došlo v kuchyni. Z vedlejšího pokoje přišla dcera a brečela, aby jí obžalovaný nechal být. Při odchodu dal obžalovaný poškozené úder čelem do hlavy. Byla to velká rána z blízka a u obžalovaného to bylo běžné chování. Neměla však žádné zranění, pouze jí bolela hlava. Druhý den jí policie vzala na ošetření a lékařka na hlavě nic nenašla. Obžalovaný si sex vynutil silou a řečmi, že jí nechá zabít, že jí uřízne hlavu a že má na to svoje lidi. Hlavičku jí dal na chodbě a říkal, aby si na něho dávala pozor. Věc došla druhý den oznámit na Policii. Po nějaké době si obžalovaný hrál jak je hodný a chtěl se k poškozené vrátit, ale ona už nechtěla. Byl za ní, že se ho nemusí bát, že by byl agresivní nebo jí nadával a byl v pohodě. Řekl jí, aby to došla stáhnout, že nechce mít problémy a tahání po soudech a že jí dá pokoj, když oznámení stáhne. Proto šla na Policii vzít oznámení zpět a on se jí ještě ten den byl zeptat, zda to stáhla. Jinak se s obžalovaným náhodně potkávali ve městě. Se znásilněním se svěřila sestře. Předchozích hádek s obžalovaných bývala přítomna její dcera a slyšeli to všichni sousedé v domě, kde bydleli. Bylo to v XXXXX a je tam asi 7 bytů. Poškozená popírá, že by se někdy pořezala nebo jinak sebepoškozovala. S obžalovaným spolu byli 5 let až do září 2014. Poslední rok jí obžalovaný několikrát do týdne mlátil. Po rozchodu spolu asi jednou týdně mívali pohlavní styk, myslela si, že se obžalovaný změní. Za dobu jejich vztahu byla 2x na ošetření na chirurgii ve Strakonicích, jednou s prsteníčkem na levé ruce, když jí na něj dupnul a jednou s malíčkem, který měla ohnutý, když se bránila jeho agresivnímu útoku. Obě ošetření měli být v roce 2014. Jinak mívala podlitiny, což mohou dosvědčit její známí nebo matka. Ta byla u toho, když za ní obžalovaný běžel a dal jí pěstí a tekla jí krev z pusy. Obžalovanému způsobila řeznou ranku na noze, ale k tomu došlo tak, že jí zahnal do kouta a myslela, že jí zabije.

‍

V průběhu výpovědi obžalovaný znevažujícími úsměvy, poznámkami a gestikulací zasahoval do výpovědi poškozené, ve svém jednání pokračoval i přes několikeré napomenutí předsedou senátu, a musela mu být uložena pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč. Poté se jeho chování zlepšilo.

K události ze dne 19.2.2015 poškozená uvedla, že šla do XXXXX za obžalovaným pro dceru. Chvíli si sedla na bar a obžalovaný jí říkal, aby tam s ním zůstala, ale ona nechtěla. Chtěla si vzít dceru a obžalovaný jí nechtěl dát. Z toho vznikla hádka a obžalovaný začal poškozené nadávat do kurev a do Vietnamek. Přesně si již nepamatuje, co jí obžalovaný řekl, protože je to delší doba, ale bylo to skutečně nepříjemné a ví, že se obžalovaného dost bála. Obžalovaný na ní dokonce 2x plivl. Zároveň jí vyhrožoval, že už si v práci ani neškrtne, že jí zničí, protože ona mu ničila život. Přišlo jí, že je obžalovaný opilý, křičel na ni, nadával ji a měla strach, že jí něco udělá. Chtěla obléci dceru, ale on jí nenechal, že si tam dceru nechá. Poškozená utekla, běžela za sestrou a telefonovala na linku 158, protože jí obžalovaný nechtěl dát dceru. Následně jí telefonoval vedoucí z práce, že obžalovaný s dcerou je na bufetu a že tam vykřikuje nadávky. Rychle tam běžela a obžalovaný stál s dcerou před bufetem. Nepochopila, proč jí obžalovaný dělá takovou ostudu v zaměstnání.

S obžalovaným se k sobě nevrátili, pouze se několikrát viděli, obžalovaný si přišel něco koupit anebo spolu zašli na pivo. Přišlo jí, že se obžalovaný změnil, že není tak agresivní, co býval a že se chová slušně. Intimní poměr spolu neměli a noc spolu nestrávili. Je pravdou, že zaplatila pokoj v penzionu, ale s obžalovaným tam byla asi půl hodiny a pohlavní styk spolu neměli. Na penzionu byli asi proto, že se k němu možná chtěla vrátit, neví. Poškozená si není vědoma, že by obžalovanému posílala nějaká SMS zprávy po 31.3.2015, kdy proběhlo první hlavní líčení. Obžalovaný předložil SMS zprávy s obsahem: „Ahoj, tak, co jak tě to utíká v práci, usínám a slíbila jsem, že ti napíšu”, ze dne 27.4.2015 a z téhož dne: „On už šel domů, pojď na cíčko, počkám pod mostem” a poškozená uvádí, že tyto zprávy psala a na cigaretu spolu šli, protože před tím se s obžalovaným potkali, když šla s novým přítelem do práce a obžalovaný je doběhl na mostě. Je pravdou, že si sháněla advokáta, ale pouze z důvodu, že obžalovaný má také advokátku a ona nechtěla být u soudu sama. Neprobírala s nikým, že by chtěla vzít zpět trestní oznámení, a to ani se svým přítelem.

Z SMS zpráv fotograficky zajištěných policejním orgánem soud zjišťuje, že od 25.11.2014 do 2.12.2014 spolu poškozená a obžalovaný komunikovali a poškozená například píše obžalovanému: „Lásko, už jsem zase sama, nemůžu, je mi smutno, chci být zas jen ty, já a XXXXX lásko” a naopak „Co po mě vlastně chceš, nedokážeš mě ani XXXXX zabezpečit, chceš něco vrátit, ale jak by sis to představoval.” Poškozená uvádí, že zprávy psala ona a že je taková, že když někdo udělá nějakou věc, tak mu dokáže rychle odpustit. Dohromady to však již dát nešlo, poslední rok to mezi nimi neklapalo, a když se spolu viděli, tak byli jako dva kohouti.

Podle rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích č. INC 3121/2014-15 ze dne 11.11.2014 se nezletilá XXXXX, nar. XXXXX, svěřuje do výchovy poškozené a obžalovaný se zavazuje přispívat na její výživu částku 2.500 Kč měsíčně.

Ze sdělení Chirurgického oddělení Nemocnice Strakonice vyplývá, že poškozená u nich nebyla v roce 2013 ošetřena a v roce 2014 pouze dne 21.9.2014 s otokem a hematomem pátého prstu pravé ruky. Uvedla, že došlo k pádu poličky na pravou ruku. Obžalovaný byl ošetřen pouze jednou a to 1.1.2014, kdy uvedl, že se poranil nožem na pravé noze. Zjištěna řezná ranka.

Svědkyně XXXXX matka obžalovaného, na úřední záznam v přípravném řízení vypověděla, že syn s poškozenou a jejich dcerou bydleli u nich a finančně poškozenou podporovali i potom, když se od nich po třech letech odstěhovali. Našli si nájemný byt ve Strakonicích. Ví, že syn do současné doby přispívá na výživu své dcery a když mohl, tak si jí bral a staral se o ni. Ke krizi mezi synem a poškozenou došlo zřejmě také z důvodu, že si poškozená našla nevhodnou práci a měla služby většinou o víkendech a noční. To si brali vnučku k sobě a podílejí se tak na její výchově a výživě. Domnívá se, že syn se snaží vztah udržet, ale jaký mají v současné době (výpověď je ze dne 3.12.2014) intimní vztah, neví. Zpráva, že ze strany syna mělo dojít k násilnému jednání, jí zaskočila. S poškozenou se o tomto nebavili a poškozená se tváří jako kdyby k ničemu nedošlo. Myslí si, že syn by nebyl schopen ublížit.

Svědek XXXXX otec obžalovaného vypověděl, že než se syn s poškozenou v roce 2012 odstěhovali, tak mezi nimi nebyly žádné konflikty. Proč se odstěhovali, přesně neví, byl v té době v nemocnici, ale poškozené bylo 18 a už to začalo, začala si hrát na velkou plnoletou, a tak se odstěhovali. Zda se hádali neví, nebydleli s nimi a syn se mu nesvěřoval. Důvod, proč se rozešli, je asi jednoduchý, poškozená nechtěla přiložit ruku k dílu. Svědek jí říkal, aby si dodělala školu, že má na to času dost a u nich doma klid, ale ono to asi nešlo, ono se nechtělo. Když si člověk odmalička zvykne na nějaké dávky, tak pak bojuje pouze, aby tu dávku bral dál a dál. Důvod rozchodu tedy asi byl, že syn poškozenou honil do práce, ale prostě to asi nemělo cenu.

Svědek XXXXX uvádí, že obžalovaného zná od malička. Spravoval dům v XXXXX ve XXXXX a rodina obžalovaného mu přišla harmonická, nebyl přítomen nějakým konfliktům. Co viděl, bylo absolutně v pořádku a neslyšel, že by si někdo ze sousedů stěžoval na nějaký křik nebo hádky. Nevšiml si, že by obžalovaný měl problémy s alkoholem, není mu to známo.

Svědek XXXXX uvedl, že bydlel v XXXXX ulici, obžalovaný s poškozenou byli jeho sousedi. Nejdříve bydlel nad nimi a pak si vyměnili byt a bydlel pod nimi. Osobně slyšel asi dvě hádky, kdy více byl slyšet mužský hlas, ale ten je asi více slyšet obecně. Neslyšel žádné výhružky. Protože je voják z povolání, tak byl většinou mimo domov, ale od manželky ví, že slyšela řev a že si v jednu chvíli bála, jak to u sousedů dopadne. Větší podrobnosti k tomu nezná. Od ostatních žen z domu slyšel, že se obžalovaného bojí, že pořád slyší nějaký křik nebo agresivitu. On sám s obžalovaným žádný problém neměl. Někdy se spolu bavili na zahradě a obžalovaný si mu stěžoval, že mu poškozená doma nepomáhá nebo že se špatně stará o dceru apod. Svědek to příliš nechtěl rozebírat. Později, když už tam spolu nebydleli, za ním přišla poškozená, zda by jí nevyměnil fabku, že se bojí obžalovaného, který má pořád klíče od bytu. On jí fabku vyměnil, více se o to nezajímal.

Svědek XXXXX na úřední záznam vypověděl, že je spolupracovníkem a kamarádem obžalovaného. Dne 29.11.2014 pomáhal obžalovanému na jeho žádost odstěhovat věci z bytu. Poškozená jim předala klíče a po příchodu do bytu viděli, že je tam velký nepořádek. Poškozená měla své věci téměř odstěhované, ale byt neuklidila. Obžalovaný ho požádal, aby nepořádek vyfotil a on tak učinil. Obžalovaný si naložil nějaké svoje věci a nepořádek tam nechal a poškozené zavolal, zda v takovém vztahu, chce předávat byt. V automobilu mu obžalovaný povídal, že ho poškozená přemlouvala, aby tam s ní zůstal. Někdy v listopadu nepřišel obžalovaný do práce, a když se ho následně ptal, co se stalo, tak mu obžalovaný řekl, že byl na policii, že se měl pokusit znásilnit poškozenou. Řekl mu, že to není pravda, že spolu normálně spali. Svědek ví, že obžalovaný s poškozenou měli neshody již delší dobu, kolikrát přišel obžalovaný vzteklý do práce, že poškozená nezaplatila školku nebo, že se špatně stará o dceru, jindy byl poškrábaný na krku a také měl propíchnutou nohu od nože. Asi se často hádali, netvrdil by, že se fyzicky napadali, ale blíže o tom neví, ví pouze to, co mu řekl obžalovaný. Obžalovaný je v práci klidný.

V hlavním líčení byly předloženy tři fotografie z mobilního telefonu XXXXX na kterých je zřejmé, že byt není zcela vyklizený a na podlaze se nachází různé smetí.

Svědek XXXXX uvedl, že o vztahu obžalovaného s poškozenou ví, že to nebylo ono z její strany. Poškozená měla problémy a byl svědkem, že když chtěli s obžalovaným něco podniknout, například, že zajdou do restaurace nebo, že vezmou někam společně děti, tak to díky ní nešlo, vyhrožovala, že si něco udělá a podobně. Koncem listopadu 2014 měli firemní večírek a byl svědkem, že poškozená volala obžalovanému a někam ho zvala. Že obžalovaného zve k sobě, svědkovi řekl obžalovaný, a zároveň ho požádal, aby byl svědkem, že ona sama ho zavolala a že ho k sobě zvala, vábila a že to spolu urovnají. Byl přítomen telefonickému hovoru, ale co říká poškozená, neslyšel. Poškozenou jinak moc nezná, nedala mu šanci, aby jí poznal, jednou když byl u nich na návštěvě, tak zašla do koupelny a vyšla, až když odešel.

Svědek XXXXX uvedl, že s obžalovaným se zná ze zaměstnání. Jednou seděl s obžalovaným i poškozenou, oba se k sobě docela měli a pak se domluvili, že by mohli jít na hotel. Proč tam šli, neví, ale působilo to na něho, že se chtěli asi intimně sblížit. Ani jeden z nich nebyl opilý. Nebyl svědkem, že by poškozená chtěla vzít zpátky nějaké oznámení, ale slyšel, že se před svým novým přítelem přiznala, že si všechno vymyslela. Měli to slyšet kamarádi, kteří však nechtějí svědčit, protože již u soudu něco měli. Kamarády podle jména nezná.

Svědek XXXXX otec poškozené uvedl, že bydlel jinde a neměl přehled o vztahu dcery a obžalovaného. Když si dcera trochu stěžovala, tak to nijak neřešil, protože se do jejich vztahu nechtěl míchat. Dcera si stěžovala, že jsou bez peněz, že jí občas nadává a občas i bije. Nemůže však dokázat, zda je to pravda. Jednou si dcera stěžovala na prst, říkala, že ho snad měla zlomený a že jí ho zlomil obžalovaný. Stěžovala si mu tak jednou za 14 dní, když se viděli, někdy mu i volala, že je to špatné, ale jak to měl řešit, když vlastně neměl důkaz. Nevzpomíná si, jestli na poškozené viděl modřiny. Dcera ho žádala spíše o finanční pomoc, o to, aby domluvil obžalovanému, to ne. Vztah obžalovaného a poškozené probíhal ze začátku dobře, ale jakmile se přestěhovali do Strakonic, tak začaly problémy, důvod svědek neví, ale myslí si, že byl finanční, že se vše točilo okolo peněz.

Svědkyně XXXXX matka poškozené uvedla, že vztah její dcery s obžalovaným byl ze začátku dobrý a neví, co se mezi nimi pokazilo. Dcera platila veškerý nájem, brala mateřskou a na bydlení a peníze jí nezůstávaly. Obžalovaný jí asi nějaké peníze dával, ale dcera jí říkala, že často neměla peníze na jídlo. Dcera říkala, že obžalovaný měl hrát automaty a chodit do hospody. Byla svědkem jedné události, kdy obžalovaný napadl její dceru. Byla s poškozenou a další dcerou domluvena, že půjdou do XXXXX na oběd a popovídají si. Najednou jí dcera volala o pomoc, tak zrychlily a viděly, jak obžalovaný běží za poškozenou a nejednou jí začal mlátit. Ona držela v ruce malou dceru a ta křičela. Když přišla blíž, tak mu říkala, proč jí bije a že si o něm nemyslela, že je takový. Dceři tekla krev z pusy. Tato událost se stala asi před rokem a obžalovaný nechtěl poškozenou pustit s nimi. Dcera potom chtěla, aby s ní šla svědkyně zpátky domů, že se obžalovaného bojí. Obžalovaný doma dělal jako by se nic nestalo, ale před tím jí mlátil hlava nehlava, prostě všude, jako smyslu zbavený. Dceři řekla, že když jí bude ještě mlátit, aby ho šla udat, ale ona nechtěla, bála se ho. Za dobu, co byli dcera a obžalovaný spolu, tak na ní 3x nebo 4x viděla modřiny. Jednou se jí dcera svěřila, že jí obžalovaný doma mlátí, že ležela na zemi a ještě do ní kopal a nadával jí, že je smradlavá cikánka. Také jí dcera řekla, že jí obžalovaný znásilnil, ale víc k tomu neví.

Svědkyně XXXXX sestra poškozené uvedla, že vztah obžalovaného a její sestry byl v pohodě, když ještě bydleli v XXXXX. Jednou šla s matkou na kávu a čekali na poškozenou, která najednou telefonovala matce, brečela a volala o pomoc. Matka tam běžela, svědkyně nemohla příliš rychle, protože byla těhotná a pak viděli, jak poškozená a obžalovaný na sebe křičeli a prali se. Obžalovaný poškozenou mlátil. Obžalovaný nechtěl poškozenou asi pustit na kafe a poškozené tekla krev z nehtu a má za to, že i krev ze rtu, jak jí mlátil. Matka byla v šoku, a obžalovaný na poškozenou pořád křičel, asi se bál, že mu s dcerou uteče a pak říkal, že to je kvůli masu, že nevyndala maso a neuvařila a on jí za to zmlátil. Při odchodu na poškozenou ještě křičel, že se sejdou u soudu. Na kávě se jim potom poškozená svěřila, že nemají peníze, že je prohraje v automatu a nemají, co jíst. Říkala, že jí obžalovaný mlátí. Svědkyně obžalovaného hrát neviděla. Říkaly jí, proč nejde na policii a ona pořád říkala, že nemohla ani jíst. Poškozená také říkala, že jí zlomil prst a ona se za to styděla a nechtěla jít k lékaři. Také říkala, že jí zkopal a malíkovou hranu měla úplně modrou a u lékaře řekla, že se narazila o poličku. Poškozená se jí svěřila, že obžalovaný přišel do bytu, a v koupelně jí chtěl znásilnit. To jí volala druhý den. Na policii šla proto, že jí to řekl její přítel. Ohledně události v únoru svědkyně uvádí, že jí poškozená volala, byla rozrušena, že je obžalovaný na ní agresivní a sprostý a že jí chtěl zmlátit a že čeká na policii před XXXXX. Pak jí volala, že je u XXXXX a že tam obžalovaný zase křičí.

Svědkyně pracovnice kavárny, vypověděla, že přišel obžalovaný s holčičkou a poškozená si přišla holčičku vyzvednout. Na místě se dohadovali, neslyšela přes hluk kávovaru, o čemž se baví, ale viděla, že se o něčem dohadují a působilo to na ní divně. Oba u dohadování stáli a něco si vyříkávali. Kdyby křičeli tak by je slyšela. Připadalo jí to, že se schyluje k hádce a nechtěla hádku na kavárně, a proto jim řekla, ať si to jdou vyřídit ven. Neviděla, že by mezi nimi došlo k fyzickému kontaktu a neregistrovala ani plivání. Celou dobu je však nesledovala.

Svědkyně XXXXX vypověděla, že pracuje XXXXX a dne 19.2.2015 měla odpolední směnu a zaučovala novou kolegyni. Přišel tam obžalovaný s dcerou a hledal poškozenou. Řekli mu, že neví, kde je a on začal sprostě nadávat a že se kvůli ní nenechá zavřít. Nadával skutečně sprostě a škaredě a svědkyni se to vůbec nelíbilo, zvláště když měl s sebou malé dítě, které pořád tahal za sebou. Zaznělo tam, že poškozená je vietnamská kurva, píča a to se pořád opakovalo. Malá holka byla jakoby vyděšená, ne, že by se vyloženě bála obžalovaného, ale vyděšená z toho, co se děje okolo ní. Obžalovaný svědkyni přišel docela opilý, alespoň tak vypadal, byl z něj trochu cítit alkohol, byl neupravený a trochu špatně chodil. Obžalovanému řekla, ať chvíli počká, že zkusí poškozenou sehnat a šla za vedoucím a poškozenou telefonicky sehnali. Poškozená dorazila během 15 minut a venku se ještě hádali o dceru. O jejich vztazích nic nevěděla a z události byla docela překvapená.

‍

Svědek XXXXX uvedl, že je asi 8 měsíců přítelem poškozené. Poškozená mu kolem jedenácté hodiny večer volala, že se obžalovaný dobýval do bytu ohledně nějaké domluvy a pak se vrátil, že si tam zapomněl klíče. Když ho pustila do bytu, choval se agresivně a prý se jí pokoušel znásilnit a potom jí zbil. Probudila se dcera a toho zastavilo. Když odcházel, tak jí měl hlavičkou složit k zemi. Svědek u toho nebyl. Rovněž nebyl u incidentu v baru ale ví, že se obžalovaný měl domáhat dcery a dále udělat scénu v XXXXX. Neví o tom, že by poškozená chtěla vzít své omámení zpět, nebo že by chtěla obžalovanému odpustit. Má strach, jak se matka obžalovaného postaví k tomu, kdyby byl obžalovaný trestaný a také zda by se neobrátila zády k malé dceři. Říkala, že uvažuje o tom, že by to vzala zpět. Když mu poškozená volala ohledně znásilnění, tak jí říkal, aby se hned nechala ošetřit a nahlásila to. Poškozená říkala, že se bojí, že nechce žádné oplétačky, ale svědek jí říkal, ať to oznámí, nebo se to bude neustále opakovat. Svědek věří tomu, že poškozená s obžalovaným neudržuje poměr, i když se ho obžalovaný snaží na sociálních sítích přesvědčit o opaku.

Obhájkyně obžalovaného navrhla doplnit dokazování výslechem svědkyně XXXXX. Tento návrh byl však zamítnut z důvodu, že svědkyně se omluvila s tím, že má rizikové těhotenství a účast u soudu jí nedoporučila gynekoložka a soud nepovažuje za nutné vyčkávat do doby, než svědkyně porodí nebo riskovat případné zdravotní komplikace při výslechu v době těhotenství, neboť svědkyně byla přítomna pouze jednání Obžalovaného v XXXXX, kde byla společně s kolegyní XXXXX a ta tady již byla ve věci jako svědek vyslechnuta. Výslech XXXXX soud považuje za nadbytečný.

Z protokolu o ohledání místa činu včetně fotodokumentace soud zjistil uspořádání a vybavení bytu poškozené. K fotografii rozbitého květináče se obžalovaný vyjadřuje, že ten byl rozbitý již asi 14 dní. Na fotografii poškozené je viditelná podlitina pod levým kolenem a podle fotografií obžalovaného na něm nejsou znát žádné stopy násilí. Na základě výpovědi obžalovaného v přípravném řízení provedla policie dodatečné ohledání v koupelně bytu, při kterém zjistila, že na podlaze je dlažba a ani za využití kriminalistické techniky, nebyly nalezeny žádné stopy spermatu. Poškozená policii uvedla, že koupelnu neuklízela a naopak obžalovaný se v hlavním líčení vyjadřuje, že poškozená před ohledání celý byt naklidila. Podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví biologie a genetika nebyla na podprsence, ponožkách, tílku a riflových kalhotách poškozené prokázána přítomnost spermatu. Z poševního stěru nebyl zjištěn hablotyp Y chromozomu. Ten byl zjištěn ze stěru skvrny na rubové straně rozkroku kalhotek, ale neshoduje s haplotypem obžalovaného.

Z úředního záznamu o ohledání restaurace XXXXX ve XXXXX včetně fotodokumentace, soud zjišťuje stavebně technické uspořádání restaurace s tím, že bar, restaurace je dlouhý cca 10 metrů.

K osobě obžalovaného soud ze zprávy Městského úřadu Strakonice zjistil, že nebyl projednáván pro přestupek a podle opisu z evidence rejstříku trestů nebyl soudně trestán. Společnost XXXXX sdělila, že pracovní morálka obžalovaného je na velmi dobré úrovni a své pracovní úkoly plní bez problémů. V kolektivu pracovníků nemá osobní problémy a není konfliktní.

Soud na základě shora uvedených důkazů, které hodnotil pečlivě jednotlivě i v jejich souhrnu, dospěl bez důvodných pochybností k závěru, že obžalovaný XXXXX se jednak dne 6.11.2014 pokusil znásilnit poškozenou a jednak jí dne 19.2.2015 sprostě nadával v kavárně a v místě jejího zaměstnání.

Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, které bylo zaměřeno i na hodnocení dosavadního vztahu a chování obžalovaného a poškozené, aby soud mohl objektivně zhodnotit věrohodnost jejich výpovědí. Rodiče obžalovaného neví o žádném nevhodném chování jejich syna k poškozené a spíše se domnívají, že na rozchodu má větší vinu poškozená. Zejména otec obžalovaného se o poškozené vyjadřuje s despektem, považuje ji za línou a neschopnou přiložit ruku k dílu. Zdá se, že tento postoj přejímá i obžalovaný, viz. vyjádření obžalovaného, že poškozená není schopná bez alimentů uživit dceru, aniž by si přiznal, že právě s ním poškozená otěhotněla ještě na učilišti a porodila jejich dceru v 17-ti letech. Těžko pak může poškozená hledat nějakou kvalifikovanou a dobře placenou práci. Otec poškozené vypověděl, že se mu dcera svěřovala s problémy ve vztahu s obžalovaným, nicméně neví nic konkrétního a zdá se, že o to ani více nezajímal. Konkrétnější informace poskytla až matka a sestra poškozené. Matka poškozené XXXXX i sestra XXXXX byly svědky události, kdy chtěly jít s poškozenou do restaurace XXXXX, obžalovaný si to asi nepřál a poškozenou na ulici napadl údery do celého těla. Poškozená se jim svěřila, že nemají peníze, obžalovaný hraje automaty a nemají co jíst. Matka na poškozené viděla několikrát modřiny a dcera jí řekla, že ji obžalovaný bije. Sestra rovněž uvedla, že poškozenou měl obžalovaný mlátit, měl jí zlomit malíček a poškozená měla u lékaře říct, že se narazila o poličku. Poškozená se jí rovněž svěřila, že se jí obžalovaný pokusil znásilnit a že to byla oznámit na popud svého přítele. Také jí poškozená volala po incidentu v XXXXX, obžalovaný na ni měl být sprostý a agresivní a chtít ji zmlátit. Matka a sestra mají většinou jen zprostředkované informace od poškozené, je však nepochybné, že viděly napadení poškozené obžalovaným před tím, než šly do restaurace XXXXX. Ať již byl důvod napadení poškozené jakýkoli, svědčí tato událost o tom, že obžalovaný byl schopen násilí vůči poškozené a naopak není schopen ovládat své emoce. O neschopnosti obžalovaného ovládnout své jednání ostatně svědčí i skutečnost, kdy v hlavním líčení přes několikeré napomenutí předsedou senátu nevhodně vstupoval do výpovědi poškozené a byla mu uložena pořádková pokuta. Rovněž svědek XXXXX bývalý soused obžalovaného a poškozené hovoří o tom, že slyšel asi dvě hádky a od manželky ví, že slyšela řev a bála se, jak to u sousedů dopadne. Obžalovaného se měly bát i další ženy v domě. Poškozená svědka požádala, aby jí vyměnil zámek ve dveřích, neboť obžalovaný měl klíče i v době, kdy tam již nebydlel a poškozená se ho bála. Většinou ve prospěch obžalovaného hovoří jeho spolupracovníci a kamarádi. neví o žádných konfliktech a ani neslyšel, že by se někdo ze sousedů stěžoval. XXXXX pomáhal obžalovanému stěhovat věci z bytu a potvrzuje, že tam poškozená nechala nepořádek. Obžalovaný mu řekl, že poškozená učinila oznámení o znásilnění, ale že to není pravda, normálně spolu spali. V práci byl obžalovaný klidný, ale kolikrát přišel vzteklý kvůli poškozené. Asi se často hádali. Svědek XXXXX ví, že to nebylo ono kvůli poškozené. Když chtěli s obžalovaným někam vzít děti, poškozená nechtěla a vyhrožovala, že si něco udělá. Koncem roku 2014 volala poškozená obžalovanému a zvala ho k sobě. Byl přítomen telefonickému hovoru, ale neslyšel, co poškozená říkala. Obžalovaný svědka žádal aby byl svědkem, že poškozená sama volala a obžalovaného zvala. Svědek byl u toho, když se obžalovaný a poškozená domluvili, že spolu půjdou na hotel, ale nebyl svědkem, že by poškozená chtěla vzít zpět trestní oznámení, pouze to slyšel od kamarádů, kteří nechtějí svědčit, a nezná je jménem. Žádný z dosud uvedených svědků nebyl přítomen jednání projednávanému dnes v trestním řízení, ale soud zjistil, že vztah obžalovaného a poškozené nebyl rozhodně idylický, docházelo mezi nimi k hádkám, minimálně jednou obžalovaný poškozenou fyzicky napadl a je pravděpodobné, že to mohlo být i vícekrát. Poškozená vypovídala o zranění malíčku, o tom vypovídá i její sestra XXXXX a jejich výpověď je potvrzována lékařskou zprávou z 21.9.2014.

Obžalovaný jednoznačně popírá, že by se poškozenou pokusil znásilnit. Tvrdí, že ke styku došlo dobrovolně a vyvrcholil na podlahu v koupelně. Nepamatuje si však, zda po sobě sperma uklidil. Modřinu na noze měla poškozená již při jeho příchodu, on ji nijak nenapadl. Jeho výpověď je částečně zpochybňována dodatečným ohledáním koupelny, kdy se policejnímu orgánu ani za využití kriminalistické techniky nepodařilo nalézt na podlaze koupelny sperma. Je sice možné, že poškozená mohla koupelnu před ohledáním dokonale uklidit, nicméně poškozená tvrdí, že v koupelně spolu vůbec nebyly a jak bude rozvedeno dále, soud věří spíše výpovědi poškozené. Rovněž poškozená tvrdí, že před příchodem obžalovaného neměla na noze modřinu. Pro posouzení pravdivosti výpovědí obou zúčastněných je nutné nejprve hodnotit incident ze dne 19.2.2015. I zde obžalovaný jednoznačně popírá, že by se jakkoli nevhodně nebo hrubě choval k poškozené. Při prvním hlavním líčení, kdy mu byl předestřen záznam o zahájení úkonů trestního řízení uvedl, že to není pravda a po připojení věci do společného řízení vypověděl, že v XXXXX poškozené nenadával a nevyhrožoval a v XXXXX pouze slušně požádal o zavolání poškozené. Jeho výpověď je jednoznačně a přesvědčivě, vyvrácena výpovědí nestranné svědkyně XXXXX, která popsala sprosté nadávky, které obžalovaný v bufetu adresoval na poškozenou, popsala, že vypadal jako opilý a při nadávání nebral ohled ani na dceru, kterou tahal za sebou. Jeho jednání se jí nelíbilo a byla z něho překvapená. Pracovnice XXXXX sice neslyšela, co obžalovaný poškozené říká, ale je zřejmé, že se dohadovali takovým způsobem, že jim řekla, ať si to jdou vyřídit ven. Soud má na události z 19.2.2015, zejména z chování obžalovaného v XXXXX jednoznačně prokázáno, že obžalovaný při své obhajobě lže. Za této situace soud věří výpovědi poškozené nejenom ohledně dne 19.2.2015, ale nemá důvod pochybovat ani o hodnověrnosti její výpovědí ve vztahu pokusu o znásilnění dne 6.11.2014. Kromě toho je i zde výpověď poškozené, byť nepřímo, potvrzována dalšími důkazy, zejména nenalezením spermatu v koupelně, zadokumentováním podlitiny, skutečností, že se poškozená svěřila své sestře a příteli XXXXX. Soud nevidí jediný důvod, proč by si poškozená měla pokus znásilnění vymyslet, nemělo to žádný vliv pro jednání o výchově dcery, majetkové vyrovnání nebo budoucí kontakt obžalovaného a poškozené. Navíc se k oznámení věci policii se rozhodla až na popud XXXXX.

‍

Na závěrech soudu o hodnověrnosti poškozené nemění nic ani skutečnost, že obžalovaný a poškozená spolu po 6.11.2014 komunikovali, ať již osobně nebo prostřednictvím SMS zpráv, že se poškozená snažila obžalovanému odpustit, možná se k němu chtěla i vrátit a dokonce objednala pokoj v penzionu. Naopak je takovéto jednání pochopitelné, neboť obžalovaný je otcem jejich dcery a vzájemný vztah rodičů dítěte i po rozchodu podléhá dalšímu vývoji. Svědci navržení obžalovaným nepotvrdili, že by poškozená měla někde uvádět, že si znásilnění vymyslela. Proti hodnověrnosti poškozené nesvědčí ani její nejistota, zda do ní obžalovaný krátce nevnikl a nedošlo tak k dokonání zločinu znásilnění. Ve stresové situaci, kdy obžalovaný se pokouší o soulož za použití násilí a výhrůžek je pochopitelné, že si oběť činu nemusí s odstupem času zcela přesně vybavit všechny podrobnosti.

‍

Obžalovaný svým jednáním ze dne 6.11.2014 naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Jednáním ze dne 19.2.2015, zejména v XXXXX spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. I trestního zákoníku. V této věci bylo žalováno i spáchání přečinu nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozená si však v hlavním líčení dne 18.9.2015 již nepamatovala výhrůžky, které by užití takovéto právní kvalifikace umožňovalo, a proto byl obžalovaný uznán na vinu pouze z přečinu výtržnictví. Za spáchané trestné činy je obžalovaný ohrožen úhrnným trestem v trestní sazbě podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku, která činí dvě léta až deset let.

‍

Při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaných trestných činů, zejména zločinu znásilnění, k osobním poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti nápravy. Obžalovanému přitěžuje, že spáchal více trestných činů. Na druhou stranu mu podle § 41 písm. o) trestního zákoníku polehčuje, že před spácháním trestných činů vedl řádný život a u zločinu znásilnění i skutečnost, že nedošlo k dokonání trestného činu. Soud rovněž pozitivně hodnotí, že obžalovaný, vyjma trestné činnosti namířené proti poškozené, nepáchá jinou trestnou činnost a pokud si uvědomí, že své rodinné problémy nemůže řešit takto nepřípustně, je poměrně velká naděje, že v budoucnu žádnou trestnou činnost páchat nebude. K tomuto uvědomění mu snad pomohlo již projednání věci před soudem a soud nepovažuje za nutné zbytečně přísné a exemplární potrestání obžalovaného. Za této situace soud uložil pouze podmíněný trest odnětí svobody na samé spodní hranice zákonné trestní sazby, tedy na dvě léta, s poměrně krátkou zkušební dobou dva a půl roku. 

‍

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (§ 248 odst. 1 tr.ř., 251 tr.ř., § 252 tr.ř.).

Odvolání mohou podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody, a tyto osoby i proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí (§ 246) tr.ř.

‍

V neprospěch obžalovaného může rozsudek v téže lhůtě napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody, má toto právo též poškozený, který uplatnil právo na náhradu škody (§ 247 odst. 1 tr.ř.).

‍

Ve prospěch obžalovaného mohou v téže lhůtě podat odvolání kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce tak může učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce (§ 247 odst. 2 tr.ř.). 

‍

Ve prospěch mladistvého může podat odvolání, a to i proti jeho vůli, příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 72 odst. I zákona č. 218/2003 Sb.)

‍

Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo (§ 249 tr.ř.).

‍

Ve Strakonicích dne 18. září 2015

Za správnost vyhotovení:

XXXXX

‍

Mgr. Roman Šustr v. r. předseda senátu

‍