Slovníček pojmů

Viktimizace

Proces poškozování a způsobování újmy jedinci, který se stal obětí
trestného činu. Primární viktimizace se dopouští pachatel.

Sekundární viktimizace

Opětovné poškozování oběti, které se děje ale až po spáchání trestného činu a není bezprostředně způsobeno konáním pachatele. Zdrojem sekundární viktimizace je necitlivost k potřebám oběti, jako je potřeba bezpečí a zachování důstojnosti, která se demonstruje například i nevhodnými otázkami směřujícími do intimní sféry oběti, přenášením viny z pachatele na oběť a bagatelizací jednání pachatele.

Viktimologie

Věda zabývající se oběťmi trestných činů, která se vydělila z odvětví kriminologie. Studuje chování a prožívání obětí nejen v průběhu trestného činu, ale i následně po jeho spáchání a v průběhu objasňování, Zabývá se způsoby pomoci obětem a možnostmi, jak zabránit sekundární viktimizaci.

Oběť trestného činu

Fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem nebo činem jinak trestným ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.

Pachatel

Trestněprávní označení osoby, která trestný čin spáchala buď přímo sama, či prostřednictvím jiného, pokusila se o jeho spáchání, případně ho i jen připravovala. Pokud daný trestný čin spáchalo více osob, jde o spolupachatele.

Bagatelizace

Zlehčování jednání pachatele trestného činu či umenšování utrpení oběti. Bagatelizace se může dopouštět člověk nevhodnými otázkami, jako „Zas tolik se ti ale nestalo, když jsi ho znala, ne?“. Je jednou z příčin sekundární viktimizace.

Trestný čin

Protiprávní čin, který trestní zákon považuje za trestný a vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně

Typy trestných činů

Přečiny (nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.), zločiny – trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny, zvlášť závažné zločiny – úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Znásilnění

§ 185 trestního zákoníku, donucení k pohlavnímu styku násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo zneužití bezbrannosti jiného k takovému činu. Pohlavním stykem není myšlena jen soulož, ale i jakýkoliv jiný způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiného.

Podmínka‍

Podle ustanovení § 81 odst. 1 trestního zákoníku platí, že soud
může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže má vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba výkonu trestu.

Důležité je přitom to, že nerozhoduje horní hranice trestní sazby trestného činu v daném případě, ale skutečný finálně soudem uložený trest. I pokud se tak pachatel dopustí např. pojistného podvodu podle ustanovení § 210 odst. 5 trestního zákoníku, kde je stanoveno rozpět  trestní sazby na dvě léta až   osm let, neznamená to, že „podmínka“ v daném případě není možná – pokud by soud uložil trest odnětí svobody nejvýše na tři léta, může jej stále podmíněně odložit.

Presumpce neviny

Právní domněnka spočívající v tom, že je na obviněného v rámci trestního nebo přestupkového řízení nahlíženo jako na nevinného, pokud není soudem pravomocně rozhodnuto o jeho vině.

Orgány činné v trestním řízení

podle § 12 odst. 1 trestního řádu jsou jimi soud, státní zástupce a policejní orgán, pokud provádějí úkony trestního řízení.

Stadia trestního řízení

Zmocněnec v trestním řízení

Poškozený se může nechat v rámci trestního řízení zastupovat zmocněncem, kterým může být jak fyzická, tak právnická osoba, osoba blízká, příbuzný, známý či advokát, pokud možno se zkušenostmi se zastupováním obětí.

Tento je na základě plné moci oprávněn za poškozeného činit návrhy, podávat za něho žádosti či opravné prostředky. Je také oprávněn účastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit poškozený.

V rámci trestního řízení má zvlášť zranitelná oběť nárok na bezplatnou pomoc zmocněnce, resp. jeho služby hradí stát, a to od počátku trestního řízení vůči pachateli.

Zmocněnec pomáhá oběti tam, kde je ona sama znevýhodněná, osamocená, naplněná pochybnostmi či neví, jaká práva vlastně má.

Zvlášť zranitelná oběť