Pohlavní zneužívání předškolní dívky

č. j. 3 T 7/2019 - 292 

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 21. 7. 2020 v senátě složeném  z předsedy Mgr. Tomáše Mahra a přísedících Moniky Dalily Delrosall a Miroslava Zezuly 

takto: 

Obžalovaný XX, nar. v XX, bez zaměstnání, trvale bytem XX, toho času bytem XX, 

se uznává vinným, že 

v přesně nezjištěných dnech přibližně od 25. 5. 2018 do února 2019 v XX, XX , v bytě užívaném XY, nar. XY, s níž žil v partnerském vztahu, a v místnosti náležející k bytu, umístěné vedle vstupu do bytu, v době, kdy matka poškozené nebyla doma, v přesně nezjištěném počtu případů ve snaze se sexuálně uspokojit po její nezletilé dceři XYZ, nar. XYZ, jejíž věk znal, požadoval, aby  mu třela rukou penis, hladil ji na přirození pod kalhotkami a zasouval jí do přirození prsty, a s tímto nepřestával, ani když mu říkala, ať toho nechá, na což poškozené odpověděl, že je velká holka a tatínci to normálně holčičkám dělají, přičemž nezletilá byla s ohledem postavení obžalovaného jako partnera její matky a strach z trestu schopna dát mu najevo odpor pouze  slovně,  

tedy 

dítě mladší patnácti let jiným způsobem než souloží pohlavně zneužil a tento čin spáchal na dítěti  mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje svého postavení a z něho vyplývajícího  vlivu,

 

čímž spáchal 

pokračující zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku 

a odsuzuje se za to  

podle § 187 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. 

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se mu výkon tohoto trestu podmíněně  odkládá na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let.  

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen uhradit poškozené XYZ , nar. XYZ, bytem XYZ, na náhradě nemajetkové újmy částku 100 000 Kč.  

Odůvodnění: 

1. Obžalovaný XX v přípravném řízení popřel, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Výpovědi paní XY a její dcery označil za lež, kdy poškozená musela být ovlivněna svou matkou, neboť sama by si to nevymyslela. 

V lednu se s paní XY rozešli, své věci si mohl vyzvednout jen pod dozorem policie. Pak zjistil, že v garáži chybí některé jeho věci, například motorová pila a nářadí. Na to mu paní XY řekla, že tam nic takového nebylo. Při rozchodu mu vyhrožovala, že je kriminálník, že jí krade doma věci, že patří do kriminálu a že ho tam dostane. 

S paní XY začali bydlet od ledna 2018. Asi po třech nebo čtyřech měsících od začátku vztahu začaly problémy. Paní XY byla stále mimo domov, děti po příchodu ze školy hlídal on. Jemu se nelíbilo, že ZZ má zameškané hodiny, chtěl to řešit s paní XY, ale ta mu řekla, že mu do toho nic není. Pak se poprvé rozešli. Po týdnu zase orodovala, aby se vrátil. Nakonec se s  ním rozešla ona z toho důvodu, že její syn jí řekl, že obžalovaný doma krade věci a rozprodává je. To už byl definitivní rozchod. 

Úplně sám s nezl. XYZ nikdy nezůstával, vždy byli doma její bratři. S poškozenou vycházeli dobře. Nezletilá mu říkala XX, občas tati. Co se týče hygieny malé XY, tak s koupáním nepomáhal, myla se sama, a když něco potřebovala, řekla matce. 

V sexuálním životě s paní XY neměli vážný problém. Vedle bytu měl místnost, kde si lepil modely. Tam děti nechodily, malá XYZ tam přišla za celou dobu tak 2x. XYZ si stěžovala, že na ní kluci dělají sexuální posunky, že jí obtěžují, osahávají a jeden spolužák, že je dotěrný. On jí vždy odpověděl, že to musí řešit s mámou. Ona odpověděla, že se jí bojí, že jí zase bude vyčítat. Obžalovaný si myslí, že je to celé pomsta matky poškozené, že nevycházel s jejím nejstarším synem. Neví, proč by to poškozená jinak říkala, když spolu neměli žádný problém. 

V hlavním líčení na svém  popěrném stanovisku setrval s tím, že ale nedokázal uvést konkrétně, za co by se mu měla  matka poškozené nepravdivým obviněním mstít.  

2. Na obžalovaného byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví - odvětví  psychiatrie, sexuologie a psychologie. Podle znalce z oboru psychiatrie a sexuologie obžalovaný netrpí duševní poruchou, pouze forenzně nevýznamnou poruchou osobnosti. Byl schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a toto jednání ovládat. Jeho pobyt na svobodě z psychiatrického hlediska není nebezpečný. Jeho sexuální zaměření  je gynefilní a hebefilní, to však bez síly parafilie (sexuální deviace).  

3. Podle znalce psychologa je obžalovaný intelektově slabě průměrný, jeho osobnost je simplexní, strukturovaná anomálně s převládajícími rysy citové i sociální maladaptace. Emocionalita je nezralá a málo diferencovaná, afektivita a psychika stabilní. Motivace jednání nebude podmíněna žádnou psychickou nebo sexuální patologií a souvisí z psychologického hlediska především s jeho osobnostními charakteristikami. Anomální osobnostní struktura je trvalého charakteru, a i vzhledem ke kriminální anamnéze obžalovaného a k jeho postojové uzavřenosti (popírání, absence pocitů viny) jsou možnosti jeho resocializace málo nadějné.  

4. Nezl. XYZ, nar. XYZ, byla vyslechnuta jako svědkyně před zahájením trestního stíhání dne 27. 2. 2019 za účasti soudce postupem dle § 158a trestního řádu. Podle § 102 odst. 2 trestního řádu byl v hlavním líčení přehrán záznam o výslechu nezletilé  svědkyně. 

Svědkyně při výslechu uvedla, že ví, že se na policii sešli kvůli tomu, že jí dělal nepříjemné věci, co si dělají dospělí, když se mají rádi. XX jí sahal rukou tady (ukázala na panence). Když byla mamka v práci, bráchové byli v pokojíku, ale koukali se na počítač a neslyšeli to její křičení, protože většinou mají zapnutej počítač. Nebylo to jen v ložnici, jednou se to stalo taky, když byla v kuchyni. On jí sundal takhle…(ukázala na panence  sundání sukně a kalhotek) a sahal jí jednou rukou tam… (prstem mezi nohy). Taky mu musela sahat na „finfulu“. Vyndal svého „finfulu“ a musela mu na to rukou přejíždět. V kuchyni jí sahal na pipinku a taky ještě vzadu v místnosti, říkal, ať takhle tím přejíždí, bylo to i v ložnici. Na pipince jí občas sahal i do dírky. Ale spíš jí tam jenom přejížděl, moc jí tam dovnitř nesahal. Občas cítila i bolest, ale nelíbilo se jí to. 

Řekla mu, ať toho nechá, ale on jí řekl, že to přece není tak hrozný, že je velká holka, že se to normálně dělá. Ona říkala, že se to normálně nedělá, on říkal, že občas to tatínci normálně holčičkám dělají. Říkal, ať to nikomu neříká. Ona se bála, nevěděla, jak to má říct. Ale zjistila, že když to řekla mamině, tak teď lépe jí a i líp jí pracuje mozek, protože se zlepšila v matice. Měla v sobě tolik stresu. 

Poprvé se to stalo asi v kuřárně, jak mu sahala na ten „finfulu“. Kuřárna je kumbál mimo byt.  Začalo to od jejích XYZ let. Bylo to různý, někdy třeba jednou týdně nebo dva týdny si dával  pauzy nebo dokonce měsíc, nebo třikrát týdně. 

Poprvé to bylo po jejích narozeninách (2018), to mu sahala v kuřárně na to…ona si tam za ním přišla povídat. Začalo to tímhle a až trošku dýl na ni začal sahat. On prostě rozepl kalhoty, vyndal to a ona vzala ruku a musela mu takhle jezdit…ale ona to vůbec moc nechtěla. On jí to nejdřív ukázal a ona to pak  měla dělat. Ona mu řekla, že to dělat nechce. Říkal, že to je prostě normální, že je to určitě  hezký a bude jí to příjemný, ale nebylo. I jí to tam občas lechtalo. Ona mu řekla, ať to nedělá. Neměla odvahu ho praštit, protože má hodně silnou ruku, prostě ten kdyby jí ji napálil…. Už  jednou dostala hodně velkou facku. Kvůli něčemu se naštval, bolelo jí to. 

On jí tam dal ruku, a když tam přišel ZZ, tak si na ní lehl a dělal, že ji morduje, že ji lechtá, občas ji i zalehl. Když to nechtěla dělat, tak ji začal lechtat. Ona je hrozně lechtivá, jí to hrozně vadilo,  protože když lechtáte člověka dlouho, tak to pak štípe, takže neměla jinou volbu. Někdy jí zalehl a začal dělat takhle…(na panence ukázala podle vyslýchající policistky kopulační pohyby), ale byl oblečený. Tu ruku jí tam strkal a jezdil tam pod kalhotkami. Ona prostě jen křičela, aby toho nechal, že tohle nedělají holčičky tatínkům. On řekl, že se má klidně zeptat svých kamarádek, že jim to tatínci taky dělají. Ale ona to nikomu neříkala. Nechal toho až po chvilce, když on chtěl. Na „finfulína“ mu taky šahala vícekrát než jednou. Neví, jestli to bylo 5x nebo 6x, bylo to, když byly letní prázdniny. Naposledy to dělal asi někdy před lednem, po XYZ vysvědčení už ne. S tím „finfulínem“ to bylo naposledy před prázdninami, v červnu. Když  mu na něj sahala, tak neviděla, že by mu z toho „finfulína“ něco vyteklo. V ruce to cítila jako  nějakou měkkou věc. Ona to nemačkala, prostě jen třela tu kuličku, jak je na tom, jezdila tou kuličkou. Když jí dala dolů, tak tam bylo něco červenýho, takovej červenej páreček. Nebyl tvrdej. Řekla o tom bráchovi ZZY, ale jeho to moc nezajímalo, zapomněl na to. Nikomu jinému to neřekla, protože se bála, protože kdyby to máma řekla XX, tak by asi pěkně  dostala.  

5. S ohledem na to, že výpověď poškozené je stěžejním důkazem, byla zkoumána znalcem - psychologem. 

Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že mentální výkony nezl. XYZ mají značné výkyvy odpovídající nerovnoměrnému dozrávání centrální nervové soustavy. Její celkový verbální výkon je nadprůměrný. Kvalita vnímání může být vývojovými  nerovnoměrnostmi v určitých případech narušena, tyto nerovnoměrnosti však nenarušily kvalitu vnímání vyšetřované věci. 

Poškozená trpí syndromem ADHD, tedy poruchou aktivity a pozornosti s hyperaktivitou. Tato porucha však nemohla ovlivnit její vjemové poznávací složky intelektové výbavy tak, aby se nemohla správně orientovat ve vyšetřovaných událostech. Je nadprůměrně intelektově vybavené dítě, žádající odpovědi na velké množství  otázek. Zvýšeně si nevěří, a proto je zvýšeně závislá na podpoře svého okolí. 

Ve své rodině nemá protějšek, se kterým by probírala svoje zážitky. Se staršími bratry příliš nekomunikuje, na mladšího bratra musí spíše dohlížet. K obžalovanému proto přilnula jako k někomu, kdo byl pro ni posluchačem a kdo odpovídal na její otázky. Ač ji obžalovaný svým chováním značně poškodil, stále si vyčítá, že porušila slovo, které mu dala. Je schopna podat obecně věrohodnou výpověď. 

Pokud jde o specifickou věrohodnost, tak podala před dětským psychiatrem i na policii velice podrobné, neodporující si výpovědi. Tyto výpovědi podala svým slovníkem, nevyskytují se v ní pasáže, které by mohly být součástí předem naučené výpovědi. Z psychologického hlediska lze její výpovědi považovat za specificky věrohodné. Znalecké zkoumání neodhalilo postranní motivy svědkyně, jako je motiv msty nebo nenávisti. Zazněla i určitá sympatie k obžalovanému, protože si s ním během jeho pobytu v domácnosti rozuměla. Nezletilá byla schopna chápat nesprávnost takového jednání, nebyla schopna dostatečně posoudit jeho smysl a význam. 

Pokud se týče odporu, naznačila, že se obžalovanému snažila vyhýbat, ale dál ho navštěvovala v kumbálu, což vysvětluje tím, že si s ním chtěla povídat, protože je chytrý. Byla přesvědčená, že své chování nebude opakovat. Její odpor byl slabý, ovšem je nutno si rovněž představit zmatek, který prožívala - obávala se, že jí nikdo nebude věřit, a že ji obžalovaný potrestá, neboť měla předchozí zkušenost z jednoho trestu. 

Znalkyně se domnívá, že poškozená je v rámci rodiny osamělá, jednala tedy podle schématu, že ji nikdo nevyslyší a naopak jí může čekat trest, když bude o věci mluvit. U poškozené byla diagnostikována smíšená úzkostná a depresivní reakce, která byla pozorována i třídní učitelkou - zamlklost a málomluvnost, smutek. Její osobnost je již nyní formována jako podrobivá, s nedostatečnou schopností odporovat svému okolí. Znalkyně opakování výslechu poškozené nedoporučila kvůli pravděpodobnosti sekundární viktimizace.  

6. Matka poškozené - XY jako svědkyně v procesně použitelné výpovědi v přípravném řízení popsala, jak navázala vztah s obžalovaným. Začal u nich bydlet od února  2018. Zpočátku nebyly mezi nimi problémy, vztah byl v pořádku. Jelikož obžalovaný v té době neměl zaměstnání, souhlasil s hlídáním dětí, aby svědkyně mohla pracovat. Nic špatného mezi dcerou a obžalovaným nepozorovala. Rozešla se s ním v únoru 2019. Cítila, že něco není v pořádku a první důkaz jí podal syn ZZ, který si v mobilu obžalovaného všiml, že tam má vyfocené jejich věci, které se ztratily. Proto obžalovanému řekla, aby odešel. 

Po odchodu obžalovaného večer seděla s dětmi a syn sdělil, že dcera má z obžalovaného trauma. Dcera začala mluvit, že ji obžalovaný nutil, aby mu sahala na penis, že jí říkal, že to je normální, že to holčičky tatínkům dělají, že jí sahal do kalhotek a jednou v kuchyni jí stáhl  kalhoty. Dcera se jí pak svěřovala postupně, každý den něco. 

Svědkyně hned druhý den  volala dětské psychiatričce, ta řekla, ať k ní přijdou a ať podá trestní oznámení. Před  psychiatričkou pak měla dcera sdělit, že jí pan XX řekl, že si na ní počká do 18ti let a pak bude náhradou za matku. Dcera jí též řekla, že se obžalovaného bála, a když jí hrozilo, že jí dá facku, tak ho prosila, aby jí dal jiný trest. Obžalovaný odpověděl tak, že si to vybere jinak, a pak ji osahával. 

Syn ZZ svědkyni říkal, že když přišel do pokoje a obžalovaný ležel na poškozené, tak to maskoval tím, že ji lechtá. Vedle bytu je kumbál, ve kterém obžalovaný bydlel, když byly mezi nimi neshody. V tom kumbálu měl vyndavat penis před dcerou. Svědkyně sama nikdy neviděla žádné závadové jednání. Vztah mezi obžalovaným a XY se měnil, občas jí nadával. Dcera si s obžalovaným ráda povídala, a někdy vyhledávala jeho přítomnost. Dcera se myla sama. 

K obžalovanému uvedla, že měl nadmíru vysoký sexuální apetit. Byl bez zábran, řekl jí, že by mu nedělalo problém souložit před dětmi. Obžalovaný sledoval porno na počítači nebo na svém mobilu. Od podání trestního oznámení s obžalovaným v kontaktu nebyla. Jeho matka jí řekla, že děti navedla a že ničí jejich rodinu. Na  této výpovědi svědkyně setrvala i v hlavním líčení.  

7. Ze strany obhajoby byl navržen důkaz v podobě psychologického znaleckého zkoumání matky poškozené stran její věrohodnosti. Tento důkazní návrh soud zamítl jako nadbytečný, neboť výpověď matky poškozené je z pohledu prokázání viny zcela marginální vedle výpovědi samotné nezletilé poškozené, která znalecky zkoumána byla. Matka poškozené  nebyla přítomna žádnému závadovému jednání a není tak vůbec zřejmé, co by mohl na důkazní situaci změnit znalecký posudek ohledně její věrohodnosti.  

8. Postupem podle § 102 odst. 2 trestního řádu byl v hlavním líčení čten protokol o výslechu  nezletilého svědka ZZY (ročník ZZY). Podle něho byl obžalovaný zlý. Používal  tvrdé tresty, několikrát svědka praštil a hodně na ně řval. Taky znásilňoval jeho sestru. Ta mu řekla, že se před ní obžalovaný svlékal. 

Jednou obžalovaný svědka navedl, aby se zamkl se sestrou v koupelně a sundal si kalhoty a trenýrky s tím, že když to neudělá, že ho potrestá. Svědek to udělal a potom ho obžalovaný z koupelny pustil. Sestře to bylo nepříjemné, říkala, ať to nedělá, ale svědek nemohl nic dělat, neboť obžalovaný na něj tlačil svou autoritou. 

Svědek taky viděl, jak obžalovaný v ložnici XYZ zalehával, což jí bylo nepříjemné. Při tom byli oblečení. Vždy to dělal, když šla máma do práce. Od sestry ví, že když měla dostat trest, tak obžalovaného prosila, ať ji netrestá, aby jí vybral jiný trest a on vybral, že ji znásilní.  Sestra měla strach z autority obžalovaného. Párkrát za ním XYZ šla na návštěvu na pokec do kumbálu. Obžalovaný se k XYZ choval normálně, taky jí občas mlátil, taky na ní řval. 

K znásilnění svědek uvedl, že to znamená, že chlap vezme ženskou a bez povolení jí začne  osahávat. Dokud se obžalovaný neodstěhoval, tak si XYZ nestěžovala. Do té doby se báli, aby je nezmlátil.  

9. Starší bratr poškozené - svědek ZZ (nar. ZZ) v procesně použitelné výpovědi v přípravném řízení uvedl, že poprvé se XX odstěhoval, protože neměl práci, a matka ho v bytě nechtěla, podruhé to bylo proto, že u nich kradl věci a to už bylo definitivní. U nich se dlouhodobě ztrácely věci. Svědek nahlédl do mobilu obžalovaného a ten prodával jejich věci, které se ztratily, měl je vyfocené. 

Na svědka XX hodně křičel, stále s ním měl nějaký spor, ale nemlátil ho. Na ZZY křičel taky, občas ho mlátil. Jednou ho i chytil pod krkem a ZZY se počůral. To hlásila na policii matka. Na XYZ byl obžalovaný hodný, na tu jen občas křičel a občas jí pohlavkoval. 

Když u nich ještě XX byl, tak svědek viděl, že třeba spolu s XYZ leželi v posteli v ložnici, byli přikrytý peřinou, byli oblečený. Obžalovaný říkal, že XYZ lochtá, že si hrajou, ona to odsouhlasila. Nic neříkala, na nic si nestěžovala, měla divný výraz, ale svědka nenapadlo, že se něco děje. Tohle viděl vícekrát, většinou v ložnici. 

Jak se pak odstěhoval, tak jim XYZ řekla, co se dělo. Ona to už dřív řekla ZZY, ale oni o tom nevěděli. Myslí si, že ten den, co odešel, tak seděli v kuchyni, on, máma, XYZ a  ZZY a XYZ jim začala říkat, že jí XX ukazoval penis, že jí nutil, aby na ten penis sahala. Když za ním chodila do kumbálu, tak tam ji k tomu taky nutil. XYZ prý říkal, že tohle je  normální, že to dělá každá dcera tatínkům a že je nějak náhrada za mámu a že na ní počká, až jí bude 18, a pak s ní bude chodit. Pak to máma začala řešit, jela s XYZ za psychiatričkou. XYZ si na XX stěžovala, že na ni křičí nebo že se ho bojí, že jí něco udělá, když měla nepořádek v pokoji. XX jí hodně využíval, aby mu udělala kafe nebo mu přinesla jídlo. Svědek si myslel, že ho má ráda, když i za ním chodila do toho kumbálu a nosila mu kafe. Ničeho neobvyklého si nevšiml. Neviděl, že by XX XYZ nějak osahával. Na této výpovědi pak svědek setrval i u hlavního líčení.  

10. Matka obžalovaného YYY jako svědkyně v přípravném řízení uvedla, že s  manželem se vztahem svého syna a paní XY nesouhlasili. Malou XYZ viděla jen několikrát, myslí si, že vztah jejího syna s ní byl dobrý. Když je viděla pohromadě, tak XYZ  šla víc k němu než k mámě. Nijak se mu nesnažil vyhýbat. Problém měl její syn jen s nejstarším synem paní XY, který mu kradl cigarety. V hlavním líčení potvrdila správnost své výpovědi z přípravného řízen a doplnila, že matka poškozené měla v prodejně Albert pravidelnou pracovní dobu od tří hodin do půl deváté večer (odpolední směna). Na ranní chodila pouze v neděli. Stíhání svého syna chápe jako mstu ze strany matky poškozené, avšak nedokázala uvést, za co by se přesně mstila. Matka poškozené je podle ní nevyrovnaný  člověk.  

11. Dále byla opatřena zpráva dětské psychiatričky, k níž matka s dcerou docházela a která měla  iniciovat oznámení celé věci na policii. Ze zprávy MUDr. B ze dne 20. 2. 2019 vyplývá, že poškozená u ní sdělila, že se to dělo od jara, XX k ní přišel, sahal jí mezi nohy  pod kalhotkami, někdy si na ni i lehal, chtěl, aby jej vzala za penis a posunovala, dokud neřekl, že to stačí. Dělo se to několikrát do měsíce, během letních a vánočních prázdnin ne, naposledy nyní v únoru.  

12. Ze zpráv orgánu sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu vyplývá, že XY st. navázala vztah s XX na přelomu let 2017/2018. Od února 2018 žili ve společné domácnosti. Nezl. XYZ je od září 2019 žákyní XYZ třídy ZŠ. Ze  zprávy školy vyplývá, že nezletilá se jevila od začátku školní docházky jako tichá, hodně  úzkostlivá dívka, málo samostatná. Měla časté omluvené absence pro nemoc. Prospěchem patřila k lepším žákům, prospívá s vyznamenáním. Její chování se změnilo v průběhu XYZ třídy, byla tišší, zaraženější. Na obtěžování a osahávání ze strany spolužáků si nikdy  nestěžovala, ani třídní učitelka v tomto směru nic nezpozorovala. I před spolužačkou  řekla o sexuálním obtěžování ze strany přítele své matky, XYZtřídní učitelce řekla, že mu musela sahat mezi nohy.  

13. Z připojeného přestupkového spisu Městského úřadu vyplývá, že obžalovaný byl rozhodnutím ze dne 9. 8. 2019 uznán vinným přestupkem spočívajícím v nepřiměřeném fyzickém trestání dětí XY v době jejich společného soužití a potrestán pokutou 1 500 Kč.  

14. Oznámení ZZ na obžalovaného stran krádeže věcí bylo policií ČR odevzdáno k projednání přestupku Městskému úřadu v XX, který do okamžiku rozhodování soudu ve věci nerozhodl.  

15. Soud vyžádal i zprávy od známých zaměstnavatelů obžalovaného, z nichž zjistil, že obžalovaný pracoval:  

- v březnu a dubnu 2018 ve společnosti XX, spol. s r.o. 

- od 2. ledna do 15. března 2019 ve společnosti XX s.r.o. v XX,  

- od 6. ledna 2020 ve společnosti XX, k.s. v XX.  

16. K návrhu obhajoby byla jako svědkyně vyslechnuta i současná přítelkyně obžalovaného - XXY (dříve XXY). Podle obhajoby mělo být její výpovědí prokázáno, že ačkoli má taktéž nezletilou dceru, obžalovaný se žádného závadového jednání vůči ní nedopouštěl. To sice svědkyně potvrdila, zároveň však z její výpovědi vyplynulo, že se s obžalovaným stýkají pouze o víkendech, tudíž nenastává vůbec situace, kdy by obžalovaný  zůstával s její 14-tiletou dcerou sám, potažmo ve večerních hodinách.  

17. Z připojeného spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 3 T 139/2017 vyplývá, že obžalovaný je otcem dvou dcer (ročníky XX a XX), kdy matkou je XXX  (ročník XXX).  

18. Při hodnocení důkazů vyšel soud z toho, že vina obžalovaného je prokazována především  výpovědí poškozené, přičemž věrohodnost jejích tvrzení je podpořena závěry znaleckého  posudku z psychologie. 

Poškozená nemá žádný motiv ke křivé výpovědi vůči obžalovanému. Takový motiv by s ohledem na konfliktnost vztahů bylo možno snad dovozovat u její matky,  ovšem při zohlednění použitého jazyka, detailů a podrobností sdělených poškozenou je zcela vyloučené, že by se mohlo jednat o výpověď naučenou. Nelze odhlédnout ani od toho, jak celá věc vyšla najevo, tj. nestalo se tak ve snaze poškozené zbavit se obžalovaného, nýbrž až  po jeho odchodu ze společné domácnosti, který s žalovaným jednáním neměl přímou souvislost. 

Tvrzení poškozené jsou nepřímo podpořena i výpověďmi jejích bratrů ZZ a  ZZY , kteří viděli, jak obžalovaný poškozenou zalehává v posteli s tím, že poškozenou lochtá. Poškozená byla sice vyslechnuta jako svědkyně ještě před zahájením trestního stíhání, avšak s ohledem na judikáty Nejvyššího soudu (např. 4 Tdo 1379/2017 a 7 Tdo 1269/2017) lze takový postup výjimečně připustit. V daném případě totiž policejní orgán neměl na začátku trestního řízení dostatek informací k tomu, aby bez výslechu nezletilé zahájil trestní stíhání obžalovaného. V dané věci proti sobě stojí právo obviněného vyslýchat svědky osobně a právo nezletilého dítěte, jakožto zvlášť zranitelné oběti, aby bylo k takto citlivé záležitosti vyslýcháno jen jednou. Toto právo dítěte vyplývá z ustanovení § 2 odst. 4 písm. a),  d) zákona č. 45/2013 Sb. zákona o obětech trestných činů a z ustanovení § 102 odst. 2  trestního řádu. 

Výslech poškozené byl navíc zaznamenán na obrazový záznam a je možno vnímat i její vystupování při líčení uvedených skutečností. Lze souhlasit se závěrem státního zástupce uvedeným v obžalobě, že opakování výslechu by znamenalo sekundární viktimizaci  poškozené a že tudíž není v zájmu jejího vývoje. 

Na druhou stranu však nedostatek spočívající v tom, že poškozená nebyla dotázána blíže na řadu skutečností, které mají význam pro rozhodnutí ve věci, nelze přičítat k tíži obžalovaného, což bude rozvedeno níže.  

19. Pro výše uvedená skutková zjištění podle soudu svědčí nepřímo i to, že ačkoli podle  znaleckého zkoumání je obžalovaný hebefilní, tj. je zaměřen na pubertální stadium ženské atraktivity, min. ve třech po sobě jdoucích případech si našel výrazně starší partnerky (XY o 14 let, XXY dokonce o 20 let, ZZX o 8 let), které však mají dcery v pubertálním, resp. předpubertálním věku. To je podle soudu  logickým výrazem snahy obžalovaného dostat se legálním způsobem do trvalé blízkosti  mladých děvčat, kam by se bez vztahů s jejich matkami neměl možnost se dostat. Jinak totiž  nelze vysvětlit jeho reálné sexuální chování, které je v příkrém rozporu s výsledky znaleckého  zkoumání (ač zaměřen na pubertální stadium ženské atraktivity trvale vyhledává výrazně starší partnerky než je on sám).  

20. Při vymezení počátku doby páchání skutku vycházel soud z výpovědi poškozené, že mělo k  prvnímu případu dojít až po jejích XYZ narozeninách (tj. po 2018), ale zároveň se tak  mělo stát ještě před skončením školního roku 2017/2018 (tj. před 30. 6. 2018). Poslední případ se pak měl podle poškozené odehrát před odstěhováním obžalovaného ze společné domácnosti, k němuž došlo podle výpovědi matky poškozené v únoru 2019. Tento časový údaj je pak upřesněn ve zprávě dětské psychiatričky ze dne 20. 2. 2019, kterou uvedeného dne poškozená s matkou navštívily, a kde se již žalovaný skutek řešil.  

21. Pokud jde o právní kvalifikaci, v obžalobě bylo jednání posouzeno jako pokračující zločin  znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního  zákoníku, neboť obžalovaný měl k činu zneužít bezbrannosti poškozené, která byla velmi  nízkého věku let), byla zvyklá obžalovaného poslouchat jako partnera matky, chovala k němu zpočátku kladný vztah, ale měla z něj i strach, měla obavu z jeho reakcí v případě nevyhovění, takže nebyla schopna mu dát najevo odpor jinak než slovními protesty.  

22. Pokud jde o pojem bezbrannosti, pak dle komentáře k trestnímu zákonu (C.H.Beck) se  rozlišuje bezbrannost absolutní, fyzická a psychická. O případ bezbrannosti absolutní jistě nejde, neboť ta vyžaduje oběť, která nevnímá (např. kvůli bezvědomí). Stejně tak určitě nejde o případ bezbrannosti fyzické, kdy oběť není schopna vzdorovat pachateli pro nedostatek tělesných sil (např. osoba spoutaná či ochrnutá). Mohlo by se tedy jednat o bezbrannost  psychickou, kdy oběť vnímá okolní svět, ale její duševní a rozumové schopnosti nejsou na takové úrovni, aby oběť dokázala svou situaci vyhodnotit a přiměřeně a účinně na ni  reagovat, např. proto, že nechápe, co se po ní požaduje nebo nechápe, co je smyslem jednání pachatele. Jako příklad takových obětí se uvádí osoby trpící duševní chorobou, kvůli níž nechápou význam pachatelova jednání, či osoby mentálně zaostalé nebo děti, které nemají  dostatečné znalosti a zkušenosti, aby posoudily význam odporu proti vynucovanému  pohlavnímu styku apod.  

23. V daném případě si však poškozená byla velmi dobře vědoma toho, že se obžalovaný vůči ní  chová nevhodně („Dělal to, co si dělají dospělí, když se mají rádi, a nemyslím líbání, ale tu  druhou stranu. Víte, o čem mluvím, ne? Je to vážně choulostivá záležitost.“). Z citované partie výpovědi poškozené (čl. 37 spisu) lze dovodit, že v době provedení výslechu měla poškozená celkem obstojné vědomosti ze sexuální oblasti, vč. toho, že se děti rodí poté, „co spolu dělají dospělí“ (str. 46). Vyslýchající policistkou však nebyla dostatečně dotázána, co  vše je jí známo ze sexuální oblasti. 

Chvílemi se naopak role vyslýchající a vyslýchané měnily. Tím soud míní to, že poškozená několikrát odpověděla na položený dotaz otázkou. Např. na dotaz, zda obžalovanému z „finfulína“ něco vyteklo (čl. 46), reagovala otázkou („Nevím, co by to mělo být, myslíte moč? Nebo něco jinýho?“) a policistku donutila k výkladu o „bílé  tekutince, která klukům potom…když spolu dospělí dělají některé věci, když se spolu  milujou“. Podobně na otázku, zda nebyl „finfulín“ obžalovaného tvrdý (čl. 47), reagovala  otázkou („Ale proč by byl tvrdej?“), čímž opět policistku donutila k výkladu o tom, že k tomu, aby vznikly děti, musí „finfulín“ ztvrdnout. Takový nedostatek výslechu poškozené spočívající v tom, že poškozená nebyla dotázána blíže na řadu skutečností, které mají význam pro rozhodnutí ve věci, nelze ale přičítat k tíži obžalovaného a nelze dovozovat, že  poškozená neměla dostatečné znalosti a zkušenosti ze sexuální oblasti, což by ji řadilo do kategorie obětí psychicky bezbranných. 

V již zmiňovaném komentáři k trestnímu zákonu  (C.H.Beck) se totiž uvádí, že za bezbrannost se nepovažuje stav poškozené, která je sice nezletilá, ale natolik fyzicky a duševně vyspělá, že je schopna pochopit jednání pachatele a svůj nesouhlas s tímto jednáním dát dostatečně zřetelně najevo. O takový případ přitom evidentně šlo, tj. poškozená věděla, že se obžalovaný vůči ní chová nevhodně, a dala mu verbálně jasně najevo svůj nesouhlas (řekla mu, ať toho nechá/ať to nedělá/že to dělat nechce). Stejně tak byla schopna poškozená správně vyhodnotit „blafování“ ze strany obžalovaného, že je velká holka a že se má klidně zeptat svých kamarádek, že jim to tatínci  taky dělají, že se to normálně dělá.  

24. Další problematickou partií výslechu poškozené je podle soudu otázka toho, co by se stalo,  pokud by poškozená obžalovanému nevyhověla. Poškozená se totiž v rámci své výpovědi  vyjádřila dvakrát zcela odlišně ohledně možnosti volně odejít v případě nesouhlasu s jednáním obžalovaného. Nejprve na čl. 42 uvedla, že v případě tření penisu obžalovaného tomuto řekla, že to dělat nechce a odešla z kumbálu, aniž by jí v tom obžalovaný jakkoli bránil, zatímco na čl. 48 naopak k dotazu negovala možnost volně odejít v případě, že by se jí jednání obžalovaného nelíbilo, byť s douškou, že odejít nikdy ani nezkusila. Tento rozpor však za situace, kdy není vhodné opakovat výslech poškozené, je třeba vykládat ve prospěch obžalovaného, tj. že možnost odejít poškozená měla. Za takové důkazní situace nelze ale dojít v žádném případě k závěru, že by se obžalovaný dopustil žalovaného jednání za využití násilí vůči poškozené.  

25. Co se týče osahávání poškozené na intimních místech a tření penisu obžalovaného rukou,  pak tyto sexuální praktiky poškozená popsala zcela jasně a soud nemá pochyb o tom, že k  takovému jednání skutečně došlo a že jde o trestný čin. 

Jinak je tomu ale u části žalovaného jednání spočívajícího v zalehávání poškozené a v naznačování kopulačních pohybů. Poškozená totiž takto jednání slovně nepopsala, a jde pouze o subjektivní hodnocení vyslýchající policistky toho, co jí poškozená ukázala s hadrovými panenkami. Podle výpovědi poškozené při tomto jednání byli oba dva oblečení a nelze zcela s jistotou vyloučit, že šlo o  nezávadný tělesný kontakt spojený s lechtáním v podpaždí. Je běžné, že děti ve věku  poškozené chtějí být ve fyzickém kontaktu s dospělými (mazlení), přičemž poškozená nikdy neuvedla, že by byl jakýkoli fyzický kontakt ze strany obžalovaného nechtěný a proti její vůli.  I znalkyně naznačila, že situace v rodině byla taková, že poškozené se matka nevěnovala tolik, jako třeba jejímu autistickému bratrovi, a proto u obžalovaného hledala to, čeho se jí  nedostávalo od matky. 

Proto soud vypustil část o zalehávání a kopulačních pohybech, neboť toto jednání nemá za bezpečně prokázané na základě provedených důkazů, zejména z  výpovědi poškozené, resp. nemá za bezpečně prokázané, že by takové jednání bylo jednoznačně jednáním trestným. Tak by se nepochybně stalo, pokud by poškozená s  panenkami explicitně předvedla či slovně popsala, že při zalehnutí došlo k jednání, které by jednoznačně mělo sexuální podtext (např. roztahování nohou poškozené, nalehnutí pohlavním údem obžalovaného na oblast rozkroku poškozené apod.). I podle výpovědi samotné poškozené (čl. 43 - 4. odst. zdola) jí měl dát obžalovaný na výběr, že pokud nechce provozovat závadové jednání (osahávání), bude ji obžalovaný lechtat. I z toho lze dovodit, že  fyzický kontakt spojený s lochtáním poškozená vnímala jako alternativu k závadovému  jednání, přičemž tuto aktivitu nelze považovat za aktivitu s jasným sexuálním motivem,  kterou by bylo možno podřadit pod některou z forem jednání, kterými lze spáchat trestný čin  znásilnění.  

26. Obdobně soud vypustil ze skutkových zjištění i pasáž popisující křičení poškozené a to proto, že podle soudu došlo k nepřesné interpretaci výpovědi poškozené. Ta totiž křičení nedala jednoznačně do souvislosti sosaháváním na intimních místech či s drážděním penisu  obžalovaného rukou (tedy se závadovým jednáním), ale pouze do souvislosti s lechtáním (str.  43 - pátý odstavec zdola), u něhož však soud došel shora k závěru, že jej nelze mít  jednoznačně za závadové jednání.  

27. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud jednání obžalovaného popsané ve výroku  tohoto rozsudku kvalifikoval jako pokračující zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, neboť obžalovaný dítě mladší patnácti let (tj poškozenou, ročník XYZ) jiným způsobem než souloží pohlavně zneužil a tento čin spáchal na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje svého postavení a z něho vyplývajícího vlivu.  

Obžalovaný musel vědět, že poškozená je mladší 15-ti let, neboť se jednalo o dceru jeho  družky. Obžalovaný jednak sám aktivně jednal vůči poškozené (osahával ji na intimních místech, zasunul jí prsty do přirození), jednak po poškozené chtěl, aby aktivitu vůči němu naopak vyvíjela ona (dráždění penisu obžalovaného rukou). Jednal v úmyslu uspokojit svůj pohlavní pud na těle jiného, přičemž nedošlo přímo k souloži. 

Poškozená byla dcerou družky obžalovaného a v době, kdy matka poškozené odešla do zaměstnání, byla svěřena dozoru obžalovaného, který suploval roli otce poškozené. Nebylo prokázáno, že by obžalovaný vůči poškozené užil násilí či pohrůžky takovým násilím. Stejně tak soud nehodnotil jednání obžalovaného jako zneužití bezbrannosti poškozené. 

Nastalý vztah mezi poškozenou a  obžalovaným podle soudu lépe vystihuje kvalifikovaná skutková podstata podle § 187 odst. 2 trestního zákona, tedy že obžalovaný zneužil svého postavení v rodině poškozené a z něho vyplývajícího vlivu na poškozenou, kterou se snažil mj. přemluvit k žalovanému jednání (řekl, že to přece není tak hrozné/že je to určitě hezké/že je to poškozené určitě příjemné“). Obžalovaný poškozené též řekl, aby o tom, co se mezi nimi děje, nikomu neříkala.  Poškozená se s jednáním obžalovaného skutečně nesvěřila ani své matce, neboť jak sama  uvedla, předpokládala, že matka to řekne obžalovanému a ten ji pak potrestá. Poškozená tedy  jednala pod vlivem toho, že obžalovaný byl partnerem její matky a mohl matku poškozené  ovlivňovat. Poškozená se proti jednání obžalovaného verbálně ohradila, v některých  případech i odešla od obžalovaného, aniž by jí tento v odchodu bránil. Poškozená zvažovala i  to, že se proti jednání obžalovaného vymezí i fyzicky (praští ho), ale ustoupila od toho,  protože se bála jeho fyzické odvety. Takovou odvetu by přitom obžalovaný mohl snadno maskovat jako partner matky poškozené výchovnými tresty.  

28. Ačkoli ve zprávě psychiatričky i ve znaleckém posudku z psychologie jsou konstatovány určité nepříznivé následky na psychice poškozené (zamlklost, málomluvnost, smutek, výčitky - porucha přizpůsobení), nelze mít za to, že by u poškozené došlo k tak vážnému zásahu do běžného způsobu života, který by představoval těžkou újmu na zdraví, jako je tomu např. u posttraumatické stresové poruchy. 

Ze zprávy psychiatričky je navíc zřejmé, že poškozená byla v její péči (mimo jiné pro úzkostné rysy osobnosti) již od března 2017, tedy již v době před příchodem obžalovaného do rodiny poškozené. Psychické potíže zjištěné v rámci trestního řízení tedy nemusely být způsobeny jednáním obžalovaného.  

29. Všechny dílčí útoky jednání obžalovaného byly posouzeny jako jeden pokračující trestný čin ve smyslu § 116 trestního zákoníku. Případů bylo více, mezi jednotlivými útoky mohly sice  být určité časové prodlevy, ovšem přesný počet útoků, ani přesná data spáchání nelze určit.  Rozhodné je, že obžalovaný měl od počátku záměr zneužívat poškozenou, pokud se mu k tomu naskytne příležitost. Jednotlivými útoky obžalovaný naplňoval shodnou skutkovou podstatu zločinu pohlavního zneužití, byť různými formami (osahávání, tření penisu).  

30. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v rejstříku trestů má od roku 2008 celkem 9 záznamů, převážně pro nerespektování zákazu řízení, jednou pro přečin zanedbání povinné výživy. Ve třech případech mu byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody v celkové délce 13 měsíců. V chronologicky posledním případě byl odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 19. 12. 2017 sp. zn. 1 T 177/2017 k souhrnnému trestu odnětí svobody na 12 měsíců se zkušební dobou v trvání 2 let, tj. do 13. 10. 2019.  

31. Při ukládání trestu vyšel soud z ustanovení § 187 odst. 2 trestního zákoníku, které umožňuje  uložit pachateli trest odnětí svobody na 2 až 10 let. Obžalovanému nepolehčuje nic ve smyslu § 41 trestního zákoníku. Naopak mu ve smyslu § 42 písm. p) trestního zákoníku přitěžuje jeho recidiva obecná, tj. skutečnost, že byl již pro trestný čin odsouzen. Nyní žalovaného jednání se dokonce dopustil ve zkušební době podmíněného odsouzení, nicméně pro druhově zcela odlišnou trestnou činnost. Nabízelo se tedy uložení již nepodmíněného trestu odnětí svobody. Soud nicméně zohlednil to, že od žalovaného jednání uplynulo již 1,5 roku, že způsob pohlavního zneužití byl na pomyslné stupnici závažnosti (počínající osaháváním a končící vykonáním soulože) spíše při hranici méně závažného jednání a že žalované jednání nezanechalo na poškozené trvalých následků, a proto uložil ještě výchovný - podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let, tedy trest v 1/8 zákonné trestní sazby. Nicméně s ohledem na recidivu obžalovaného stanovil soud maximální možnou délku zkušební doby a to na 5 let.  

32. S nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč se řádně a včas připojila  prostřednictvím svého zmocněnce poškozená XYZ, nar. XYZ. Tento nárok zmocněnec odůvodnil tak, že obžalovaný žalovaným jednáním zasáhl do osobní sféry  poškozené v psychické rovině, v intimní sféře, způsobil jí duševní útrapy a snížil její  důstojnost. S ohledem na to, že obžalovaný byl uznán vinným trestným činem, jehož obětí byla nezletilá poškozená a s ohledem na výši průměrného čistého výdělku v současném zaměstnání ve společnosti ve výši téměř 11 000 Kč, uložil soud podle § 228 odst. 1 tr.  řádu obžalovanému povinnost uhradit poškozené na náhradě nemajetkové újmy částku 100 000 Kč, když takovou částku nepovažuje za nepřiměřenou jak výdělkovým schopnostem obžalovaného, tak délce doby, po kterou bylo jednání pácháno (cca 8 měsíců).  

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému  soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce  může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to i v neprospěch  obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu  škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o  zabrání věci. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo  dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto  porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného  mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho  sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného  podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je zbaven způsobilosti  k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, může za něho v jeho  prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. 

Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou  senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je  rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni. 

Plzeň 21. 7. 2020 

Mgr. Tomáš Mahr v. r.  

předseda senátu

Přečtěte si další

sp.zn.
4 T 5/2016
Pokus znásilnění cizím mužem s těžkým ublížením na zdraví

Číslo jednací: 4 T 5/2016 - 277



ČESKÁ REPUBLIKA 




ROZSUDEK 




JMÉNEM REPUBLIKY 




Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 20. 5. 2016 v Plzni v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Přemysla Špicara a přísedících Aleny Rážové a Mgr. Daniela Továrnického, t a k t o: 


obžalovaný 


xxxxxxxxxxx



nar. XXX, skladník, trvale bytem XXX, 


je vinen, že



dne 4. 10. 2015 v době kolem 05:20 hodin v Plzni, v prostoru křižovatky ulic Masarykova a V Homolkách přistoupil k poškozené xxxxxxxXXX, a v úmyslu se na ní sexuálně uspokojit jí s rozepnutým poklopcem a obnaženým penisem řekl, že se mu líbí a že by ji chtěl, a když ho xxxxxxxx odmítla, chytil ji za rukáv bundy, odtáhl ji za roh do ulice V Homolkách před výlohu obchodu, natlačil ji zády na výlohu, rozepnul jí pásek na kalhotách, až jí kalhoty spadly ke kolenům, následně ji začal osahávat přes oblečení na prsou a přestože se mu poškozená snažila bránit tím, že ho odstrkovala a křičela „pomoc“, po dobu několika minut se snažil stáhnout jí i punčocháče a spodní kalhotky, což se mu pro odpor poškozené nepovedlo, říkal jí při tom, že to vydrží a jaký by to s ním bylo krásný, že by mu to stačilo mezi půlky, a nabízel jí, že za styk zaplatí, dále xxxxxxx kousl do pravé tváře, čímž jí způsobil krvavé poranění, k uskutečnění pohlavního styku ale nedošlo, neboť ho od poškozené odtrhla náhodná kolemjdoucí, poté z místa utekl; v důsledku tohoto jednání se u poškozené xxxxxxxx posléze rozvinula posttraumatická stresová porucha s úzkostnými stavy, která se u ní projevuje pocity strachu, úzkostí, neustálými obavami o život a špatným spánkem a která ji na běžném životě omezovala od přesně nezjištěného dne nejméně po dobu 2 měsíců a trvá do současné doby, 


t e d y 


dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu spočívajícího v tom, že jiného násilím donutí k pohlavnímu styku, čin spáchá souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, a to v úmyslu trestný čin spáchat, k dokonání trestného činu nedošlo, přičemž takovým činem způsobil těžkou újmu na zdraví, 


čímž spáchal 


pokus zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku 


a za to se odsuzuje 


podle § 185 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 58 odst. 5 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání t ř í (3) roků. 


Podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá. 


Podle § 82 odst. 1 trestního zákoníku se zkušební doba stanoví v trvání pěti (5) roků za současného stanovení dohledu podle § 84 trestního zákoníku. 


Podle § 48 odst. 4 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá, aby se ve zkušební době podmíněného odsouzení zdržel požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek.





O d ů v o d n ě n í 



Dne 21. 3. 2016 byla ke zdejšímu krajskému soudu jako věcně a místně příslušnému podána obžaloba na xxxxxx pro pokus zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. V rámci konaného dokazování u hlavního líčení byl vyslechnut obžalovaný, svědkyně xxxxx, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. R. Podle § 211 odst. 1 tr. ř. byly přečteny protokoly o výslechu svědků – poškozené xxxxx, xxxxxxxx., xxxxxxxxxx a xxxxxxxxx. Za souhlasu stran byl přečten znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie (týkající se osoby obžalovaného). Dále byly podle § 213 odst. 1, event. odst. 2) tr. ř. stranám předloženy k nahlédnutí, a nebo přečteny, další listinné důkazy. Návrhy na doplnění dokazování nebyly vzneseny.


Obž. xxxxxxxxx v přípravném řízení vypověděl, že podrobnosti si pro opilost nepamatuje. Vypověděl, že dne 3.10.2015 byl od 19:30 hod. v hospodách. Postupně vypil dvě malá piva, láhev portského 0,5 l s kamarádem, 3-4 piva 11°, další piva, panáky colu s rumem, 4-5 panáků tvrdého alkoholu. Už si ty události předtím nepamatuje, byl hodně opilý. Z toho incidentu si pamatuje, že obtěžoval nějakou ženu, že na ni sahal rukama a použil asi i nějakou sílu. Snad ji přirazil i na sklo nebo výlohu, potom si pamatuje, že ho někdo okřikl, pak se pamatuje na pocit jako „Co dělám?“ a odešel domů. Probudil se někdy po obědě nebo nějak tak. Když viděl to video na internetu, tak si ho vybavil a přišel se nahlásit na policii. Kam té paní sahal, si nepamatuje. V době incidentu měl na sobě džíny, mikinu, slabou bundu. Neví, proč to udělal, jako kdyby mu přeskočilo. Vůbec neví, jak se to mohlo stát, lituje toho.


U hlavního líčení mimo jiné vypověděl, že tenkrát byl Pilsnerfest a s kamarády popíjeli, tam byli zhruba do půlnoci a potom šli do klubu 21 a pak si to přestávám pamatovat, už ani nevím jak jsem se dostal zpět ke svému bydlišti. Když se doma probudil, tak si vybavil, že nejspíš měl ráno nějaký konflikt, ale vůbec si nevybavil co. Nepamatuje se na to, nedokáže si to vysvětlit, myslí si, že musel použít nějakou drogu nevědomě. Když se později viděl na kamerovém záznamu, šel se přihlásit na policii. Svého jednání lituje. 


Za souhlasu stran byl u hlavního líčení přečten znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie. Ze závěrů znalce k osobě obžalovaného plyne, že obžalovaný netrpí a ani v době činu netrpěl duševní chorobou. Sexuální deviace u něj nebyla zjištěna. Nenese ani znaky poruchy osobnosti. V době činu byl ve stavu středně těžké opilosti. Vzhledem k opilosti mohlo dojít k nepodstatnému snížení rozpoznávacích schopností až k podstatnému snížení schopností ovládacích. Do stavu středně těžké opilosti se ale přivedl sám, zcela dobrovolně znalý účinků alkoholu na sebe a své jednání. Závislost na alkoholu prokázána nebyla, o patickou opilost se nejednalo. Na inkriminovanou událost, byť útržkovitě, si pamatuje. Z hlediska medicínského není pobyt posuzovaného na svobodě zvýšeně nebezpečný, znalec nenavrhuje žádná léčebná opatření. 


Obžalovaný k závěrům znaleckého posudku neměl připomínky. 


Poškozená xxxxxxx vypověděla, že dne 4.10.2015 vystoupila v 05:19 hod. z autobusu na zastávce IV.poliklinika, šla na zastávku autobusu č. 30 směrem na Slovany, na zastávce nikdo nestál. U obchodu s květinami MILT se najednou zjevila postava mladíka. Koukal na ni, najednou šel směrem k ní. Předtím ležel na jednom z mramorových soklů u vchodu do květinářství. Jak šel k ní, tak si všimla, že má rozepnutý poklopec a přirození venku, myslí, že to přirození neměl úplně ztopořené. Přišel k ní a řekl, že by ji chtěl. Ona řekla, že zájem nemá, aby si našel mladší. On říkal, že se mu líbí. Pak začal boj. Chytil ji za rukáv bundy a odtáhl ji za roh ulice, ona se mu bránila. On ji chytil za rukáv bundy a odtáhl ji za roh do vedlejší ulice. Ona do něj strkala, odstrkovala ho od sebe a snažila se ho udeřit igelitkou. Odtáhl ji do ulice Na Homolkách za rukáv bundy. Snažila se mu bránit, ale měl větší sílu než ona. Za rohem ji pak opřel o výlohu obchodu, snažil se jí dostat do kalhot, ona se celou dobu bránila. Pak se mu podařilo rozepnout jí pásek na kalhotách, jí spadly kalhoty ke kotníkům. Měla na sobě ještě tlusté punčocháče a spodní kalhotky, ty punčocháče se mu už ale stáhnout nepodařilo, snažil se o to celých 15 minut, co se s ním prala. Snažil se ji osahávat na celém těle, přes oblečení jí sáhnul na prsa. Pořád při tom něco mumlal, ale nerozuměla mu. Držel ji přimáčknutou na výloze, ona dvakrát úplně nemohla dýchat. On jí řekl „To vydržíš“ a nepustil ji. Celou dobu křičela o pomoc, aby ji nechal být. On jí vykládal, jaký by to s ním bylo krásný. Říkal, že by mu to stačilo třeba mezi půlky a takové věci. Asi 5 minut před koncem jí kousl do pravé tváře, neví proč. Okolo šla její kamarádka xxxxx, ona zakřičela pomoc, xxxxxxxx hned přišla, strhla ho z ní. On potom nic neříkal, v klidu odešel ulicí V Homolkách směrem k sídlišti. Rozhodla se, že to oznámí až po práci. Myslí, že mu bylo okolo 20 let, byl snědší pleti, měl tmavé vlasy, nakrátko ostříhané. Cítila, že něco pil. Moc opilý jí ale nepřišel, protože se nepotácel, ani neměl setřelou řeč, když mluvil. Neví, zda u toho držel své přirození v ruce a dělal s ním pohyby. Nabízel jí, že jí za ten styk zaplatí. Šlo mu rozhodně o soulož. Kromě kousnutí na tváři měla zhmožděniny na obou palcích rukou, palce měla červené a nateklé, nemohla je vůbec ohnout, měla to od toho, jak se bránila. Byla z toho všeho hodně v šoku, od té doby vidí na ulici v každém chlapovi násilníka. Bojí se, občas nemůže spát, je hodně roztržitá. Dohodla se, že využije nabídku psychologické pomoci. Výpověď poškozené byla u hlavního líčení přečtena podle § 211 odst. 1 tr. ř. 


Obžalovaný k výpovědi svědkyně znovu uvedl, že toho lituje a připomínky k výpovědi neměl žádné. 


Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie na pošk.xxxxxxx, který byl rovněž vypracován v přípravném řízení, vyplývá, že poškozená byla znalkyní vyšetřena dne 3.12.2015 a byla u ní zjištěna posttraumatická stresová porucha, která se rozvinula jako následek prožitého traumatu při přepadení dne 4.10.2015. Porucha se u ní projevila potížemi psychickými i tělesnými. Jde o váhový úbytek, úzkostné stavy, strach z cestování a pohyb po ulici, znovuvybavování si traumatické události pravidelně v místě, kudy musí pravidelně cestovat, či provokované setkáním, pohledem muže připomínajícího mladíka, který ji napadl. Vyžaduje doprovod další dospělé osoby, při nemožnosti této jistoty má psychosomatické potíže centrované na zažívací trakt, nucení na stolici, svírání v oblasti břicha, bušení srdce, dušnost, vše s doprovodem úzkostí, strachem. Má zvýšenou nervozitu, poruchy koncentrace, zvýšené pocity hněvu, mrzutou náladu, ztrátu pozitivních emocí, tendenci silně se izolovat. Tyto příznaky významně snižují kvalitu života posuzované. K otázce trvalých následků je možno se vyjádřit až po dvou letech trvání či léčby. Znalkyně doporučuje, aby při soudním jednání nebyla poškozená vyslýchána v přítomnosti obžalovaného, hrozí zhoršení zdravotního stavu. 


Ke znaleckému posudku byl vyžádán dodatek, z posudku je zřejmé, že znalkyně poškozenou znovu vyšetřila dne 11.2.2016 a i v této době, po uplynutí dvou měsíců od předchozího vyšetření, poškozená nadále trpí posttraumatickou stresovou poruchou a pokračuje v jejím léčení antidepresivy. 


Znalkyně byla vyslechnuta u hlavního líčení, přičemž setrvala na svých závěrech. Nad rámec těchto závěrů uvedla, že poškozená za ty dva měsíce, co užívala větší dávku antidepresiv (a viděla jsem jí v té polovině února 2016), tak došlo výraznému zlepšení jejího stavu, zcela odezněly ty denní sny, ty děsivé vzpomínky na tu událost, ale přetrvávaly ty potíže vegetativní tělesné a ta symptomatika úzkostná a depresivní na testovém vyšetření vyšla pouze středně těžká, takže je prognosticky naděje na vyléčení. 


Obžalovaný neměl k závěrům znalce připomínky. 


Svědkyně xxxxxxx vypověděla, že šla na autobus v 05:48 hodin na zastávku IV. Poliklinika na Masarykově třídě. Přešla přes ulici směrem ke květinářství MILT, uslyšela volání „Pomoc! X.!“. Uviděla, že tam je paní xxxxx s nějakým mužem, paní xxxxxxxx byla opřená o zeď, držel ji tam přimáčknutou nějaký muž. Chytla toho muže za ramena a odtrhla ho od paní xxxxxxx, pak ho ještě zezadu bouchala pěstičkama do zad. Říkala mu: „Co si to dovolujete na moji kamarádku?!“ a že zavolá policii. On na to vůbec nic neřekl, byl úplně potichu, jen se otočil doleva a odešel tou krátkou ulicí směrem k bytovému domu. Paní xxxxxxx se potom už sama postavila, ona si tam stála na džínech, které měla úplně spadlé na zemi. Měla také ještě na sobě černé teplé punčocháče. Teprve v autobusu si všimla, že má na pravé tváři kousanec. 


K důkazu bylo provedeno přehrání záznamu z bezpečnostní kamery (z nedaleké prodejny tabáku – viz protokol o vydání věci sepsaný dne 5.10.2015 s xxxxxxxx). Vyhodnocením kamerového záznamu bylo zjištěno, že v čase 04:16 hod. hod. přichází ke stojící ženě muž, žena ho odstrkuje, muž ji přitom chytá za její igelitovou tašku, natlačí ji na prodejnu, poté po odstrkování ustupuje. Posléze k ní znovu přistupuje na zastávce trolejbusu, kam žena poodešla. V čase 04:17 muž vytlačil ženu mimo záběry kamery. Čas je dle obsluhy na kameře oproti reálnému času zpožděn o 1 hodinu a 7 minut. Jako pachatele poznali na videozáznamu obžalovaného svědci xxxxxx a xxxxxxxxx(viz výpovědi těchto svědků). 


Svědek xxxxxxxx. uvedl, že někdy v říjnu 2015 se díval na internetu na článek o pokusu znásilnění seniorky v Plzni na Doubravce. Prohlédl si připojené video z autobusové zastávky u polikliniky na Doubravce, byl tam nějaký mladík, který strkal do starší paní, bylo i vidět, že má přirození venku. Ihned poznal, že mladík na záznamu je xxxxxxx. Poznal ho podle obličeje. Hned potom zavolal na číslo 158, kde uvedl, o koho se na nahrávce jedná. 


Svědkyně xxxxxxx  uvedla, že její přítel xxxxxx jí pustil video, kde byl záznam, jak nějaký muž běhá na trolejbusové zastávce v Plzni na Doubravce, u polikliniky, s penisem venku a napadá tam nějakou starší paní. Podle pohybů, fyzických propozic a obličeje poznala, že ten muž na záznamu  je xxx. Přítel řekl, že si to také myslí. 


Svědek xxxxx vypověděl, že večer z 03.10.2015 na 04.10.2015 před půlnocí se na Pilsner Festu potkal s xxxxx, pak byli v klubu 21 v Plzni, odtud odcházeli okolo 5 hodiny ráno. Na Pilsner Festu spolu měli každý jedno velké pivo, pak v 21 pili asi stejně, mohl tedy vypít asi také tak pět panáků rumu, nějaké pivo. xxxxx byl také dost opilý. Nepřišlo mu, že by během toho večera byl xxxxx. úplně mimo, neměli problém se domluvit. Šli potom každý na jinou zastávku; kam jel xxxxxxxx, to neví. 


Obžalovaný k výpovědím svědků neměl připomínky. 


Z lékařské zprávy ze dne 5.10.2015 je zřejmé, že na pravé tváři měla poškozená otisk po kousnutí, bez zarudnutí a výraznějšího otoku. Z následně opatřeného odborného vyjádření vyplývá, že zranění na pravé tváři mohlo vzniknout kousnutím do tváře, tímto zraněním nebyla poškozená omezena na běžném způsobu života. 


Z protokolu o ohledání místa činu ze dne 4.10.2015 plyne, že byla zajištěna pachová stopa z mramorové desky u domu na křižovatce ulic Masarykova a V Homolkách, kde měl pachatel ležet. Z poranění poškozené na pravé tváři byl vzat biologický stěr. Poranění poškozené na tváři je patrné i na pořízené fotodokumentaci. Zajištěné stopy byly podrobeny expertizám. Odborným vyjádřením z metody pachové identifikace byla prokázána shoda mezi pachovou stopou z místa činu (resp. z mramorové desky poblíž místa činu) a pachovým vzorkem xxxxxxxxx Ze znaleckého posudku z genetiky vyplývá, že z biologické stopy z místa činu byl stanoven úplný smíšený DNA profil, majoritní složka se shoduje s DNA profilem xxxxxxxxx, v minoritní složce nelze vyloučit přítomnost DNA profilu z bukálního stěru obžalovaného xxxxxxxx. 


Právní kvalifikace 


Zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 tr. zákoníku se dopustí ten, 


(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, 


(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 


a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, 


(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, 


c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. 


Obžalovaný je z trestné činnosti usvědčován především výpovědí poškozené, částečně výpověďmi svědků xxxxxxxxxxxxxx, a v neposlední řadě i svým doznáním. Věrohodnost výpovědí svědků, kterou obžalovaný nezpochybnil, je pak podpořena rovněž záznamem z bezpečnostní kamery. Obžalovaný na svoji obhajobu neuvedl nic, co by jej mohlo zbavit trestní odpovědnosti. Dle závěrů znalce z odvětví psychiatrie a sexuologie je obžalovaný plně zodpovědný za své jednání, i když jeho ovládací schopnosti byly podstatně snížené v důsledku požitého alkoholu. Znalec ale upozorňuje, že obžalovaný se do stavu středně těžké opilosti přivedl dobrovolně a sám, znalý účinků alkoholu na sebe a své jednání. Pokud jde o výpověď obžalovaného u hlavního líčení, že mu snad mohl někdo hodit do pití nějakou drogu, tomuto tvrzení soud neuvěřil, neboť obžalovaným o svém podezření dříve vůbec nehovořil a jak plyne např. z výpovědi svědka xxxx, který kritického dne byl ve společnosti obžalovaného, a společně odcházeli domu, nepřišlo mu, že by xxxxx(obžalovaný) byl úplně mimo, neměli problém se domluvit. I poškozená vypověděla, že jí ten muž moc opilý nepřišel, protože se nepotácel, ani neměl setřelou řeč, když mluvil. Také svědkyně xxxxxx vypověděla, že obžalovaný když odcházel od nich, šel klidným krokem. 


Jednání obž. xxxxxxx bylo kvalifikováno jako pokus zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, neboť obžalovaný použil proti poškozené násilí, když ji proti její vůli silou odtáhl, držel a tlačil na zeď, přičemž toto násilí zjevně směřovalo k překonání odporu poškozené za účelem vykonání pohlavního styku s ní. To je zřejmé z toho, že jí stáhl kalhoty, osahával na prsou, měl obnažený pohlavní úd, poškozené říkal, že se mu líbí a nabízel jí (zjevně za možný pohlavní styk) peníze. Tento pohlavní styk měl mít formu soulože či minimálně srovnatelného styku se souloží, neboť obžalovaný poškozené sundal kalhoty a snažil se jí svléci prádlo, které měla pod kalhotami a které jí zakrývalo přirození, a během jednání řekl, že by mu to stačilo i mezi půlky, což by bylo jednáním srovnatelným se souloží. Toto jednání zůstalo nedokonané ve fázi pokusu, neboť obžalovaný byl vyrušen další osobou a musel jednání zanechat. 


Bylo prokázáno (znaleckým posudkem z odvětví psychiatrie), že obžalovaný svým jednáním způsobil u poškozené vznik posttraumatické stresové poruchy, tedy těžké újmy na zdraví, čímž došlo k naplnění kvalifikačního znaku uvedeného v § 185 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Tato duševní porucha zásadním způsobem snižovala po dobu nejméně 2 měsíců kvalitu jejího života, neboť byla spojena s tím, že se jí neustále vracely vzpomínky na událost, prožívala pocity strachu, úzkosti, měla i tělesné potíže. Jde tedy o takovou poruchu, na kterou je nutno považovat za těžkou újmu na zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku. Ve vztahu k tomuto těžšímu následku je možno dovodit zavinění obžalovaného minimálně ve formě nevědomé nedbalosti, neboť obžalovanému muselo být zřejmé, že jeho násilné jednání vzbudí v poškozené strach a že pro ni bude velmi traumatizující, takže měl počítat s tím, že může zanechat závažné následky na její psychice. 


Z uvedených důvodů byl uznán vinným ve smyslu podané obžaloby. 


K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že nebyl v místě bydliště projednáván pro přestupek. Zaměstnavatel, společnost XXX, ho jako zaměstnance hodnotí pozitivně. Dosud nebyl soudně potrestán. 


Obžalovanému polehčovalo, že dosud vedl řádný život, nebyl soudně potrestán a k jednání se v podstatě doznal, čímž napomohl při objasňování své trestné činnosti. Přitěžující okolnosti soud nezjistil, i když v této souvislosti soud nemohl přehlédnout věk poškozené. 


Pokud jde o ukládaný trest odnětí svobody, zde soud pečlivě zvažoval, zda uložit příslušný trest odnětí svobody v rámci zákonného rozpětí § 185 odst. 3) tr. zákoníku, tedy od 5 do 12 roků, nebo zda jsou zde dány zákonné podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 5 tr. zákoníku. 


Státní zástupce ve své závěrečné řeči v podstatě navrhl různé alternativy. Poukázal jako na přitěžující okolnost věk poškozené, na polehčující okolnost doznání, že se sám oznámil na policii, dosud vedeného řádného života a soudní beztrestnost. Navrhl uložení trestu odnětí svobody při spodní hranici zákonné trestní sazby, případně, aby s ohledem na fázi dokonání činu byl výsledný trest snížen za použití § 58 odst. 5 tr. zákoníku, ne však na méně než tři roky se zařazením k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Navrhl rovněž i možnost podmíněně odloženého trestu odnětí svobody. Obhájce obžalovaného navrhl uložení trestu odnětí svobody pod spodní hranicí zákonné trestní sazby, jako trestu podmíněného s přihlédnutím k jeho postoji k projednávané věci a projevené lítosti. 


Po zvážení všech zákonných hledisek rozhodných pro účel trestu a výměru trestu, s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, osobně obžalovaného, k tomu, že se k jednání v podstatě doznal a své protiprávní jednání oznámil orgánům policie, čímž nepochybně napomohl při objasňování své trestné činnosti. V neposlední řadě přihlédl i k tomu, že podle znalkyně z odvětví psychiatrie došlo u poškozené k výraznému zlepšení jejího stavu. Soud tak dospěl k závěru, že je možné snížit ukládaný trest odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby, a to v trvání 3 roků. 


V podstatě ze stejných důvodů bylo rozhodnuto, že uložený trest je trestem podmíněným, přičemž zkušební doba byla stanovena v nejvyšší možné výměře, a to v trvání 5 roků. Soud zároveň k zajištění bezproblémového chodu této zkušební doby a k tomu, aby se obžalovaný vyvaroval případného dalšího protiprávního jednání, stanovil u obžalovaného dohled probačního úředníka a dále i omezení v tom směru, aby se ve zkušební době podmíněného odsouzení zdržel požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek. 



P o u č e n í : 


Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shoda uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvolání napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. 


Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověření péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně. 


Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 


Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni. 



V Plzni dne 20.5.2016 




JUDr. Přemysl Špicar 

předseda senátu, v.r. 


Za správnost vyhotovení: 

Jana Zemenová



sp.zn.
8 T 152/2020
Odškodnění 360 000 Kč
Týrání dětí a partnerky, kuplířství a cca 80x brutální znásilnění

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY
(anonymizovaný opis)

Okresní soud v Tachově rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne XY senátem ve složení Mgr Ing Miroslava Vajganta předseda senátu a soudců přísedících Moniky Stuchlové a Štěpána Kuhna

takto:

Podle § 314r odst. 4 tr. řádu se schvaluje dohoda o vině a trestu uzavřená dne X mezi obviněným XY, narozeným XX, trvale bytem XXY, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň a státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v XY tak, že

Obviněný

XX,

    XY, trvale bytem YX, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň

se uznává vinným, že

  1. nejméně v době od konce května 2016 nejdéle však do 07:30 hodin listopadu 2019, s výjimkou období od března 2019 do konce října 2019, na adrese XXX, opakovaně surovým způsobem bezdůvodně nebo jen kvůli drobným neshodám slovně urážel, kdy ji hlasitě nadával:„ hovado, kreténe, krávo, apod.“ a častěji ji pak fyzicky napadal, kdy ji jednou za měsíc až dva měsíce bil údery otevřenou rukou většinou do oblasti obličeje, přičemž ji fackoval. K poškozené se choval majetnicky a despoticky, musela jej poslouchat na slovo, dobře se chovat, nesměla mu odporovat, opakovaně jí vyčítal, že má koutky u úst dolů, že se neusmívá, že se„ blbě“ tváří, nestojí rovně, že se hrbí. Když mu poškozená odvětila, že neví, proč se tak tváří, dostala od obviněného facku za drzost. Když se poškozená snažila facce uhnout nebo se bránit reflexivním vložením ruky před obličej nebo uhnutí hlavy, říkal jí, že musí přijímat svůj trest a opakovaně ji při„ propleskávání tváří“ říkal:„ Tak jsi hodná, tak jsi poslušná.“ V blíže nezjištěném období roku 2016 poškozené dvakrát způsobil i zranění žeber, kdy po fackách si poškozená lehla na zem, chránila si hlavu a prosila ho, ať to nedělá. To celé obviněného vydráždilo, tak ji několikrát nohou nakopl do žeber a způsobil ji bolestivé zranění v levé části těla. V prosinci 2017 poškozená otěhotněla a obviněný ji nejméně v jednom případě s velkou intenzitou zbil nejméně pěti ranami pískem přes zadek. V měsíci listopadu 2019 obviněný poškozené vulgárně vynadal, nato ji zatáhl do domu, kde ji zfackoval a poté ji začal bít spíše do horní poloviny těla páskem nebo gumovou hadičkou o průměru 1-2 cm přes oblečení za to, že autem vyjela dle něho špatně ze vrat. Dále nejméně v době od počátku března 2020 do XY po poškozené opakovaně vyžadoval pohlavní styk s fyzickým násilím, s odůvodněním, že chce zažít v sexu to, co jí může způsobit bolest, kdy před samotným stykem musela poškozená stát či klečet nahá s rukama za hlavou a obviněný ji páskem, gumovou hadicí, prutem či kuchyňskou obracečkou bil po celém těle, prsou a genitáliích. Dával jí povely a trestal v případě jejich nesplnění. Připínal jí na bradavky a přirození kovové svorky, za které pak tahal či na ně za hák věšel kovové závaží, nutil ji k orálnímu sexu, až v ní vyvolával dávivý reflex, kdy zpočátku takovýto sex, který trval zpravidla 45 minut, vyžadoval přibližně jednou za tři dny a v posledních čtrnáct dnech i dvakrát denně, přestože mu poškozená řekla, že se jej hodně bojí a že se necítí v bezpečí. Poškozená s tímto jednáním nesouhlasila, avšak z obavy dalšího možného napadení k tomu svolila. Výše popsaným jednáním způsoboval poškozené bolestivé podlitiny a mírně krvácející rány, se kterými ani v jednom případě poškozená nevyhledala lékařské ošetření z obavy dalšího napadení a též z důvodu, že se jednalo o drobná zranění, která ji vždy omezovala po krátkou dobu a zahojila se do jednoho týdne. Uvedené sexuální praktiky s použitím fyzického násilí, které obviněnému způsobovaly sexuální vzrušení, obviněný přes výslovný nesouhlas poškozené střídal a propojoval se samotným pohlavním stykem. Když poškozená s tímto jednáním nesouhlasila, obviněný ji zbil a následně se již obviněná bála, protože věděla, že by ji potrestal a také obviněný měl nad ní velkou fyzickou převahu. Dále v blíže nezjištěné době již od září 2011 nejdéle však do konce roku 2019 na seznamovacím internetovém portálu XXX z profilu par-a- sex obviněný poškozenou nabízel na internetu náhodným mužům, kdy postupně vyhledal přibližně 30 náhodných mužů, se kterými následně domluvil schůzku z počátku na adrese XY, YX a později i na adrese XY část obce XY EX, kdy po poškozené požadoval, aby s těmito muži soulož. Obviněný převážně náhodné muže sám kontaktoval a domlouval se s nimi na schůzce. Někdy si s náhodnými muži na popud obviněného psala i sama poškozená. Soulož s náhodnými muži obviněný zpovzdálí pozoroval, nebo se i aktivně zapojil, ale pak už se jen za účelem sexuální vzrušení díval. Někdy po ukončení pohlavního styku poškozené s cizím mužem, musela poškozená mít pohlavní styk i s obviněným. Obviněný po poškozené také požadoval, aby od části těchto neznámých mužů inkasovala za pohlavní styk částku ve výši XXX, kterou mu poté musela předat. Poškozená s takovými pohlavními styky nesouhlasila a zpočátku neodporovala, protože chtěla obviněnému vyhovět. Poškozená chtěla mít spokojený život a také chtěla zachovat rodinu pohromadě. XYXX s tímto souhlasila pod hrozbou fyzického napadení. Dále obviněný poškozenou soustavně psychicky týral tím způsobem, že v domácnosti nic nedělal, o děti se nestaral a poškozená musela vše dělat sama tak, jak obviněný chtěl. Vícekrát poškozené zakazoval i uklízet, protože chtěl, aby byla s ním, a pak se rozčiloval, že je v domě nepořádek. Pravidelně kontroloval poškozené obsah mobilního telefonu. Když se mu obsah zpráv nelíbil, hned poškozené vyndal, omezoval ji v sociálním kontaktu. Dále v blíže nezjištěné době v měsíci srpnu 2018 obviněný v místě bydliště našel deník poškozené, do kterého si zaznamenávala skutečnosti týkající se jeho hrubého chování ve vztahu k poškozené, kdy ji donutil deník spálit. Panovačné, despotické a surové chování obviněného vyvrcholilo dne XY tím, že jej poškozená kolem 07:30 hodin přišlo vzbudit a když mu řekla, že zavřela v noci kamna, protože jí bylo v noci špatně a horko, osočil se na ni, že každý den říká, že jí je špatně, že to přehrává. Poškozená mu sdělila, že šla v noci na záchod, že jí horko nevzbudilo. Obviněný ji začal vyčítat a nadávat, že mu lže, což poškozená odmítla a začala se omlouvat. Poškozená a obviněný stáli v jídelně, kde jí obviněný nejméně třikrát udeřil otevřenou dlaní do obličeje, jednou do levého oka, kdy v rámci trestu ji opět dal na bradavky přes oblečení kovové svorky s tím, že tam poškozená musí zůstat do doby, než přijde z krmení dobytka. Když přišel zpět do jídelny, začal křičet, proč nejsou otevřená vrata. Poškozená se začala omlouvat, že tam nešla, protože nechtěla, aby ji nezletilý syn viděl se svorkami. Obviněný na ni začal křičet, že jako jeho manželka nastavuje svá pravidla, že syn by stejně nic neviděl. Nakázal ji, aby se pohnula, že mu ještě do auta nepřipravila věci a svačinu do práce. Když poškozená otevřela vrata a vracela se k domu, tak ji obviněný začal vyčítat, že stojí jako„ kretén“, pěstí ji udeřil do levé klíční kosti, až se poškozená zapotácela. Řekl ji:„ Ty svině, ty budeš dělat, že omdlíváš?“, zatáhl ji na chodbu, strhnul z ní mikinu, vyhrnul ji triko přes hlavu a přes nahé tělo jí začal bít hadičkou švihem přes prsa a bradavky, kdy ji uhodil nejméně 20krát. Tímto způsobem jí způsobil na pravém prsu dva škrábance o celkové velikosti 8x4 cm a nad nimi hematom o velikosti 4x4 cm, dále zkrvavení bradavky na pravém prsu a škrábance o velikosti 8x4 cm na levém prsu, při tom musela mít ruce za hlavou a po každé jeho ráně musela říkat„ děkuji pane“, což musela i v předchozích případech, když ji bil. Následně obviněný šel ke svému autu, viděl, že poškozená má ubrečený obličej, zatáhl ji do nedaleké stáje, kde ji opět nařídil, aby se postavila s rukama za hlavou, vyhrnul ji triko přes hlavu a nejméně 20krát ji uhodil kovovou částí zahnutého štětce do jednoho místa levé poloviny břicha, čímž jí v oblasti břišní stěny vlevo od pupku způsobil hematom o velikosti 9x8 cm. Posléze po odchodu ze stáje obviněný poškozenou silou chytl za břicho a sdělil jí, že již předchozího dne si všiml, jak ji visí břicho. Jestli na ní večer sáhne a zjistí, že zhubla, tak ji„ seřeže“ jako nikdy předtím, což poškozenou vyděsilo, klekla si před ním na zem a prosila jej, aby jí neubližoval. Omlouvala se mu, aniž by měla k tomu důvod. Obviněný ji chytl za bradavky přes oděv a silou ji vytáhl z kleku do stoje, křičel na ní, že tohle si nebude dovolovat a začal ji fackovat. Obviněný s fackováním přestal až poté, co si uvědomil, že stojí venku a mohl by je někdo vidět. Přičemž před odjezdem autem do práce XY ještě poškozené pohrozil, že ji večer seřeže jako psa, na což poškozená následně reagovala tak, že z panického strachu z manžela kontaktovala Bílý kruh bezpečí a obrátila se na XX ČR, z důvodu, že po dobu soužití s XX poškozená byla nucena snášet jeho despotické a hrubé chování, se u ní projevovaly psychické obtíže, kdy špatně spala, v noci se budila leknutím, měla strach z toho, co bude, proto se po celou dobu snažila dělat vše, aby byl XX spokojený, aby jí znovu nenapadal.


  1. Dále obviněný v období nejméně od XX do XX v místě trvalého bydliště uplatňováním neadekvátní velice přísné výchovy a používáním bolestivých tělesných trestů za použití gumové hadičky, koženého pásku a taháním za ucho fyzicky a psychicky týral své dvě děti vlastní děti XY, XXX XY, XXX a zejména svou osvojenou nezl. dceru XY, XXX. Děti měly v rámci jeho despotické výchovy stanovený přísný režim, v jehož rámci měly den přesně rozdělen na dobu, po kterou se budou vzdělávat v rámci uplatňování domácí výuky a po kterou budou pracovat v domácnosti a při péči o domácí zvířata s minimem volného času. Pokud včas nedovedly svou přidělenou práci, kdy jako děti musely každé ráno uklízet kuchyň a chodbu (s vytíráním a vysáváním), nestihly se ani nasnídat, protože jim obviněný nařídil, že jíst mohou až poté, co uklidí. Nejméně třikrát se stalo, že musely vydržet bez snídaně až do oběda. Obviněný po dětech vyžadoval tvrdou disciplínu, když děti něco udělaly špatně, zlobily, nebo třeba jen nestály rovně, tak je obviněný nejméně vícekrát týdne bolestivě bil gumovou vzduchovací hadičkou švihnutím nejméně jedním až čtyřmi údery přes obě ruce, které musely před praktikováním tělesného trestu předpažit před sebe. Dále děti trestal bolestivým taháním či vedením za ucho a bitím páskem přes zadek. Když děti udělaly sebemenší prohřešek, nadával jim do debilů a cucáků. Když brečely, tak jim nadával slovy„ nedělej na mě ten ksicht, tu hubu“. Dále nezl. XX v blíže nezjištěné době v zimním období potrestal švihnutím hadičkou přes prsty, i když měla zmrzlé ruce, přičemž v důsledku potrestání pociťovala naražení malíčku. Dále blíže nezjištěného dne nezl. XX zbil páskem přes zadek, a když u toho nechtěně strčila do dvířek, přidal jí další rány. Blíže nezjištěného dne v měsíci dubnu 2020 potrestal nezl. XX z důvodu, že si dovolila odmlouvat své matce, přestože se matce nezl. XX za domlouvání sama omluvila. Na příkaz obviněného musela vyžehlit celý koš prádla za jeden večer a následně obviněný nezl. XX, která byla ve spodním prádle, potrestal nejméně deseti bolestivými údery koženým páskem vyjmutým z kalhot přes zadek, přičemž u toho nezletilá musela ležet na posteli a když jí to bolelo, otočila se na záda a obviněný ji páskem udeřil i přes přirození. Dále obviněný všem jeho dětem nadával, že chodí pozdě spát, že pak nemá čas s maminkou na sebe. Zakazoval dětem si s matkou hrát jakékoli hry z důvodu, aby se matka mohla věnovat pouze obviněnému, ve skutečnosti však XX matku dětí XY, XXX rovněž psychicky a fyzicky týral (za což je trestně stíhán od XX), toto týrání mělo často i sexuální kontext, kdy měl na poškozené XY uplatňovat sadistické sexuální praktiky, kromě toho měl XY na seznamovacím internetovém portálu nabízet za účelem sexu náhodným mužům, aby s nimi soulož, i proto svým dětem XX zakazoval, aby ze svého pokoje nevycházely v době po 19:30 hodin, kdy děti na jeho příkaz nemohly jít ani na toaletu, protože jim XX  řekl, že kdo vyjde po půl osmý z postele, tak dostane na zadek, vše nezletilé děti pociťovaly jako těžké příkoří, zejména XX, která nejvíce pociťovala strach ze svého otce, přičemž se dne XX jako jedenáctiletá svěřila své tetě, že odpočítává roky, kdy jí bude 18 let a bude moci se od táty odstěhovat a bydlet sama,


  1. Dále v blíže nezjištěné době v období od měsíce května 2016 do konce roku 2016, na adrese XY u YX, okr. XXY poté co XY, XX, jako svou tehdejší družku zfackoval, neboť dle něho byla údajně drzá, jí následně nařídil, aby šla k němu, že se mu nebude vzpouzet, v přístavku domu, v tzv. roubence ji hodil břichem na postel se slovy: "Tak takhle vypadá znásilnění ty svině", kdy jak poškozená ležela na zádech, XX, s použitím hrubého slovního i fyzického zacházení, přes vážně míněný slovní odpor a nesouhlas poškozené s pohlavním stykem, na ní po zalehnutí za použití fyzické převahy vykonal vaginální soulož s následnou ejakulací, i když jej poškozená prosila, aby to nedělal a snažila se z pod něho dostat šoupáním těla směrem doprava, což se jí ale nepodařilo, dále v blíže nezjištěné době v průběhu roku 2018 až 2019, na adrese XY u YX, okr. XXY, v době, kdy svou partnerku XY, XX dlouhodobě psychicky a fyzicky týral, poté, co toho dne ji v jídelně fyzicky potrestal bitím koženým páskem, za to, že se nechovala při trestání tak, jak on chtěl, tak v momentě, když poškozená se už chtěla zvednout a odejít, neboť bití páskem už pro ni bylo nesnesitelné, XX si ji, když ležela na břiše, přitáhl k sobě za nohy a po zalehnutí na ní s použitím fyzické převahy, přes vážně míněný slovní odpor a nesouhlas poškozené s pohlavním stykem, vykonal vaginální soulož, při tom na poškozenou křičel, že je jeho žena, že musí poslouchat, že bude dělat to, co on chce,

tedy

jednak týral osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí * a tento čin páchal po delší dobu,

* způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví * 

jednak jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku, a tento čin spáchal souloží

jednak jiného přiměl k provozování prostituce a nebo kořistil z prostituce provozované jiným

jednak týral osobu, která je v jeho péči a tento čin spáchal nejméně na dvou osobách a páchal tento čin po delší dobu,

čímž spáchal

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. * d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinem kuplířství dle § 189 odst. 1 trestního zákoníku,

zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) trestního zákoníku

* písm. b) *

a odsuzuje se za to

Podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře tří (3) let.

Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu ve výměře pěti (5) let za současného uložení dohledu nad obviněným.

Podle § 85 odst. 2 trestního zákoníku ve spojení s § 48 odst. 4 písm. f) trestního zákoníku se obviněnému ukládá povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhledávání a styku s poškozenou XYXX, narozenou XXX a dětmi XYX, narozenou XX XYX narozenou XX, XYX, narozeným XX a XYX, narozeným XX bez souhlasu poškozené a dětí.

Obviněný je povinen uhradit poškozené způsobenou škodu dle dohody tak, že částku 300 000 Kč uhradí nejpozději do XXXX a zbytek uhradí formou měsíčních splátek ve výši 10 000 Kč splatných vždy do 20-tého dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2021 pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné z nich.

Podle § 75 odst. 1 trestního zákoníku se obviněnému ukládá trest zákazu pobytu na okrese XXX na dobu pěti (5) let.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku trest propadnutí věci:

  1. 1 ks dřevěné vařečky o délce 29 cm,
  2. 2 ks hliníkových svorek, 1 ks oboustranného háku, 2 ks zahnutých železných plných tyčí se závitem o délce 15 cm a 23 cm,
  3. 1 ks plochého malířského štětce o délce 40 cm červené barvy,
  4. 1 ks průhledné gumové hadice, o délce 39 cm o průměru 1 cm, 1 ks dřevěného proutku o délce 50 cm,
  5. 1 ks koženého pásku hnědé barvy o délce 123 cm s kovovou sponou o šířce 3,3 cm.

Podle § 99 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku se obviněnému ukládá ochranné léčení psychiatrické – sexuologické v ambulantní formě.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu se obviněnému ukládá povinnosti nahradit škodu za nemajetkovou újmu poškozené XY, narozené XX částku ve výši XXX, na bolestném částku ve výši XYX a za majetkovou újmu částku ve výši XYX.


Odůvodnění podle § 129 odst. 2 tr. řádu odpadá, neboť se obžalovaný i státní zástupkyně po vyhlášení rozsudku vzdali odvolání, prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od jeho doručení u podepsaného soudu ve trojím vyhotovení, pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválen v podobě, s níž souhlasil. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Tachov 6. listopadu 2020

Mgr. Ing. Miroslav Vajgant

předseda senátu 



sp.zn.
4 T 19/2015
Odškodnění 150 000 Kč
Pětileté domácí násilí se znásilněním s těžkými následky

4T 19/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY


Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. května 2016 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Markové a přísedících Ing. Dany Nehasilové a Věry Clarové
t a k t o :

obžalovaný

xxxxxxx.,

nar. xxx, bytem xxx, zdržuje se na adrese xxx,

j e  v i n e n ,  ž e


1.

V blíže neurčený den roku 2011 v Praze xxx., nezjištěného čísla přistoupil obžalovaný k poškozené xxxxxx., nar. xxx, která v tuto chvíli byla na posteli se slovy, ať je ticho a ať nekřičí, že jinak neuvidí své sourozence, dal ji ruce za záda a spoutal nezjištěným předmětem, poté použil provaz, který ji omotal kolem krku a druhý konec přivázal na kliku okna, tím se poškozená začala dusit a žádala obžalovaného, aby ji provaz povolil, přičemž on reagoval slovy, že jde k sousedům pro cigaretu a pokud bude křičet, tak ji zabije, poté, když ji sundal provaz stažený kolem krku, obžalovaný po ní požadoval, aby ho sexuálně uspokojila, takže si lehl na postel za ní a třel svůj penis o její hýždě, v situaci, kdy poškozená žádala, aby ji uvolnil, že potřebuje na toaletu na velkou stranu, ji obžalovaný odvedl do kuchyně, kde vzal hrnec a přikázal ji, aby vykonala stolici do hrnce, což poškozená nejprve odmítala, ale později ze strachu ho poslechla, následně ji obžalovaný přikázal, aby stolici snědla, což poškozená odmítla, takže obžalovaný vzal nůž, na jehož špičku dal část stolice a se slovy "sežer to" ji nůž přiložil k ústům, což poškozená nejprve odmítala udělat, ale vzhledem k výhrůžkám obžalovaného tak později učinila, obžalovaný odvedl poškozenou zpět na postel, kde si opět lehl za její záda a třel si penis o její hýždě a přitom přes odpor poškozené ji strkal prsty do pochvy a análního otvoru, následně jí rozvázal ruce a vyzval jí, aby ho uspokojila rukou a orálně, poškozená ze strachu třela penis obžalovaného a poté na jeho pokyn ho počala orálně uspokojovat až do jeho vyvrcholení, přičemž při popsaném jednání, zejména škrcením, jí způsobil drobná zranění, ale poškozená lékařskou pomoc nevyhledala a později byla na základě popsaného jednání u poškozené zjištěna posttraumatická stresová porucha,

tedy: jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a tímto činem způsobil těžkou újmu na zdraví

2.

dne 15. 2. 2015 v době od 7.30 hod. do 12.30 hod. v Praze xxx ve společném bytě přistoupil obžalovaný k poškozené xxxxxx., která seděla na židli, chytil ji silně pod krkem a v tomto sevření ji odvedl do ložnice, kde ji povalil zády na postel, klekl si na ni, jednou rukou ji držel pod krkem a druhou rukou sevřenou v pěst jí dával údery do obličeje, poté ji odvedl do dětského pokoje, kde ji při chůzi držel pod krkem, škrtil ji a upozorňoval ji, že nesmí křičet a přes její odpor, když ho prosila, aby zanechal svého jednání, aby to neviděly jejich společné děti, ji dovedl do dětského pokoje, kde ji povalil na postel a to tak, že zaujímali polohu, kdy on ležel zády ke zdi a poškozená byla natočena zády k němu, přitom jí jednou rukou držel ruce za zády, třel se penisem o její hýždě a prsty druhé ruky ji přes její nesouhlas násilně strkal do pochvy a análního otvoru, když v tomto jednání ustal, sdělil poškozené, že jí sváže izolepou, poškozenou uchopil pod krkem a odvedl ji do komory, přičemž poškozená jej prosila, aby to nedělal, že udělá všechno, co chce, jen proto, aby ji nesvazoval, aby to neviděly děti, obžalovaný dále jednou rukou držel poškozenou pod krkem a druhou rukou hledal izolepu, čehož poškozená využila a rozbila o rám dveří skleničku a střep ze skleničky použila vůči obžalovanému, bodla ho do nohy, na což obžalovaný reagoval tak, že ji strhl na zem v předsíni a v situaci, když ležela na zádech, sedl si obkročmo na její nohy a počal ji opět rdousit rukama, a to intenzivněji než dříve, takže se nemohla nadechnout, dusila se, až na chvíli ztratila vědomí a na svoji obranu opět použila střep, takže obžalovaného bodla do nohy a řízla do břicha, na to ji přestal škrtit, postavil ji, šel do komory pro izolační pásku, opět ji chytil pod krkem a odvedl do ložnice, kde ji povalil obličejem na matraci, přitom jí jednou rukou držel ruce za zády a druhou rukou ji zezadu tlačil hlavu na matraci, takže poškozené bylo znemožněno dýchat, poté ji odvedl do obývacího pokoje, kde ji položil na dvoulůžko tak, že poškozená ležela na boku zády k obžalovanému, načež vzal notebook a prohlížel si webové stránky se sexuální tématikou, přičemž v tuto chvíli již měla poškozená od obžalovaného izolační páskou spoutané ruce za zády, v tomto okamžiku obžalovaný opět třel penis o hýždě poškozené a vsouval prsty do pochvy a do jejího análního otvoru, přikládal svetr poškozené na ústa až do úst a druhou část svetru ji ovázal kolem hlavy, poškozená si jazykem svetr z úst sundala, načež jí obžalovaný rozvázal ruce a požadoval, aby ho uspokojila masturbací rukou, což poškozená dělala, aniž by došlo k ejakulaci, v průběhu škrcení nemohla poškozená dýchat, cítila tlak v očích a ztratila vědomi, takže obžalovaný jí způsobil lehké poraněni obočí a oka, hematom levého spánku a krku a zejména toto jednání prohloubilo posttraumatickou stresovou poruchu, která vznikla postupně jako důsledek útoku obžalovaného a soužití s nim,

tedy: jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a tímto činem způsobil těžkou újmu na zdraví,

čímž spáchal

ad. 1) zločin znásilněni podle ustanovení § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, ad. 2) zločin znásilnění podle ustanovení § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku.

a odsuzuje se

podle § 185 odst. 3 trestního zákoníku, za použití § 58 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle 8 81 odst. 1, § 82 odst. 1 a 8 84 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 5 (pěti) let, za současného vyslovení dohledu.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené xxxxxx., nar. XXX, bytem xxx, škodu ve výši 71 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 150.000 Kč.


Odůvodnění

Po provedení všech důkazů a jejich hodnocení dospěl soud ke shora popsaným skutkovým závěrům. Obžalovaný xxxxxx. spolu s poškozenou od roku 2010 žili ve společné domácnosti střídavě v Praze a na Moravě, zde převážně v Kyjově. V roce 2012 a 2013 se jim narodily dvě děti. Jak vyplynulo z výpovědi obžalovaného, poškozené a svědků, jejich soužiti bylo provázeno četnými hádkami i ataky, u obžalovaného vyvolaných vlivem alkoholu. Bylo zjištěno, že v blíže neurčený den roku 2011 v Praze xxx a dne 15. 2. 2015 v době od 7.30 hod. do 12.30 hod. v Praze xxx, jednal obžalovaný shora popsaným způsobem vůči poškozené, u níž se v důsledku jeho jednání vyvinula posttraumatická stresová porucha.

Obžalovaný xxxxxxxx v přípravném řízení i v hlavním líčení první skutek obžaloby popřel. Uvedl, že pouze poškozenou v roce 2011 napadl po návratu z diskotéky, nadával ji, že je kurva, a to proto, že na diskotéce koketovala s ,,kluky". Doznal, že ji škrtil rukama, které jí přiložil zezadu na krk a stiskl a takto ji držel asi minutu a udeřil ji pěstmi. Odmítl znásilnění i tvrzení, že poškozenou nutil jíst výkaly a že ji svazoval ruce za zády. Posléze se jí omluvil, ale poškozená mu začala vyhrožovat, že bude v rodině říkat, že ji znásilnil a svazoval. Ke skutku 2) obžalovaný v přípravném řízení uvedl, že v ranních hodinách dne 15. 2. 2015 se začali s poškozenou hádat, poškozená mu vyhrožovala, že jeho matce řekne, že je zfetovaný. Chytil ji pod krkem, odvedl do ložnice a tam jí dvakrát udeřil pěsti do obličeje. Poté ji vzal za ruku, kterou ji držel za zády, a takto společně šli do dětského pokoje, poškozená šla vedle něho. Leželi spolu na posteli, on se poškozené omlouval a vysvětlovat jí, že nechtěl, aby řekla jeho matce, že je ,,sjetej“. Poškozená mu ukazovala ránu na obličeji u levého oka, které začalo otékat, měla natrhlé obočí. Odešel do koupelny pro ručník a udělal ji obklad. Obžalovaný dále vypověděl, že poškozená ležela, on si lehl k ní, začal ji hladit na zádech a rukách, omlouval se a masíroval ji. Poškozená byla k němu otočená zády a ležela na boku. Další situaci obžalovaný popsal tak, že poškozené řekl, aby šli do obýváku, poškozená šla vedle něho a on ji držel rukou pod krkem. V tu chvíli poškozená rozbila skleničku a střepem ho začala bodat do pravého stehna. On ji začal oběma rukama škrtit pod krkem, pak vzal jednou rukou izolepu a druhou rukou poškozenou stále škrtil. Poškozenou odvedl do ložnice, kde ji povalil na postel, dal její ruce za záda a omotal je izolepou. Potom šel pro ručník a umyvadlo, aby mohl ošetřit rány na noze. Poškozenou, která měla stále spoutané ruce, odvedl do obýváku, kam přinesl nádobu s vodou a začal čistit poškozené rány, přičemž se domlouvali, že budou oba potřebovat lékařské ošetření. On vzal notebook a začal pouštět videa se sexuální tematikou. Obžalovaný dále uvedl, že poškozenou hladil asi hodinu po celém těle. Doznal, že ji hladil nejen na přirození, ale také na análním otvoru a prsou a asi pětkrát zasunul prst do její pochvy. Poškozená se k němu otočila a začala se s ním líbat. Dle výpovědi obžalovaného se nebránila jeho jednání, ani verbálně. Poté co se líbali, sundal jí pásku ze zápěstí, poškozená se k němu otočila a začala mu dlaněmi hladit přirození. Přitom byli oba nazí. Do pokoje přišly děti, tak jim pustil na počítači pohádky a sebe i poškozenou přikryl, aby je neviděly děti. Obžalovaný vypověděl, že neměl erekci, proto se poškozená ji snažila dosáhnout ústy. Bylo 11:30 hod. a oni se s poškozenou začali domlouvat na ošetření ran. On začal uklízet krev na chodbě a WC, stáhl si rány obvazy, čehož poškozená využila k tomu, že zavolala jeho otčíma a později policii.

V další výpovědi v přípravném řízení, po propuštění z vazby, obžalovaný uvedl, že s poškozenou komunikuje velmi sporadicky prostřednictvím skypu a především o dětech.

U hlavního líčení obžalovaný doplnil svou výpověď z přípravného řízení o některá tvrzení. Setrval na tom, že k prvnímu skutku obžaloby nedošlo, došlo pouze k potyčce, ale ne k tomu, co vypovídala  xxxx. Ke skutku druhému uvedl, že poškozenou k sexuálnímu styku nenutil ani pod pohrůžkou, naopak ona ho chtěla orálně uspokojit ve chvíli, když už byl v obývacím pokoji pobodaný a pořezaný. Chtěl jít uklízet a ona řekla „počkej, já ti ho aspoň vykouřím“. Odpověděl, že musejí uklidit, že tam jsou děti a mezi záchodem a koupelnou je spousty krve. Doznal, že poškozenou napadl, protože požil pervitin a  mu začala vyhrožovat, že to řekne rodičům. Je pravda, že ji povalil a dal jí dva nebo tři údery do levé části tváře. Ostatní skutečnosti, které jsou uváděny v obžalobě, že ji vsouval prsty do pochvy, do análního otvoru apod. jsou pravda, ale poškozenou k tomu nenutil. Svázal ji ruce za zády izolační páskou, když ho bodala a řezala, nevěděl, co v tu chvíli má dělat. Nejdříve ji svázal a pak ji vsouval prsty do pochvy, do análního otvoru, ale nedělal to pod pohrůžkou, nenutil ji k tomu. Ruce měla svázané asi 4 minuty, chtěl, aby do něj přestala bodat.

Není pravda, že při odchodu z dětského pokoje do obývacího poškozené vyhrožoval, že ji sváže ruce, ale bylo to tak, že děti si hrály se stojanem na květináč a dělalo to rámus. Řekl, že stojan da do komory, a když otevřel komoru, poškozená rozbila skleničku s whisky a začala do něj bodat. Chytil jí pravou rukou a levou rukou vzal izolepu s tím, ať ho přestane bodat. Ona nepřestávala, začala ho řezat do břicha a on ji svázal ruce až v ložnici. Řekl sv. xxxxx, ať jde s ním do obývacího pokoje, kde si lehli. Zkontroloval, zda nemá nějaké střepy v ruce a izolepu sundal. Svetr ji na ústa nepřikládal, ona si ošetřovala rány, které měla na ústech, myslí, že jí tekla krev i z úst. K bezvědomí poškozené došlo na chodbě nebo v ložnici, i nikoliv v obýváku. Snažil se ji ,,vzkřísit“, křičel, „xxxxxxx, co je s Tebou“, byla v bezvědomí 5 - 10 vteřin, déle ne. K bezvědomí svědkyně došlo poté, když do něj bodala a on jí škrtil.

K dotazům obžalovaný uvedl, že první dva roky soužití byly dobré, hádat se začali po narození dětí. Hádky byly kvůli nedostatku financí, on změnil zaměstnání, aby mohl dělat přesčasy a víkendy. Poškozená mu neustále něco vyčítala. Neměl problémy s drogami, hádky řešil alkoholem, až později drogami. 15. 2. 2015 sehnal pervitin na Lužinách a požil ho cestou domů nebo až doma večer 14. 2. 2015. Celou noc byl doma, droga na něj působí hned, nespal. Pervitin užíval Ix za 1/2 až 3/4 roku, „hodně užíval alkohol“. 15. 2. 2015 byli v obýváku, na počítači si pouštěli s poškozenou porno. Při zhlédnutí porna poškozená vyžadovala sex, do sexu ji nenutil. Děti byly v dětském pokoji. Když přišly do obývacího pokoje, začal jim pouštět pohádky.

Obžalovaný dále uvedl, že do bytu přišel xxxx., jeho otčím, kterého zavolala poškozená s tím, že ji ztloukl“. Při příchodu xxxx on seděl v dětském pokoji,xxxxxxxx mu vyčítal, jak xxxxxxxxx vypadá a řekl, že oba potřebují lékaře. Po jeho odchodu xxxxxxxxxx zavolala policii, která ho odvezla na stanici PČR na Lukách.

S otcem poškozené, dle obžalovaného, neměl přátelské vztahy a v létě r. 2012, či 2013 v Kyjově mezi nimi došlo ke konfliktu, když napadl svou dceru xxxxxx a on ji začal bránit. Konflikt začal tím, že sv. xxxxxxxxx po otci hodila nůž, který se mu zapíchl do zad. On se otočil a začal dceru mlátit. Obžalovaný začátek konfliktu neviděl, ale na obranu sv. xxxxxxxxx zasáhl a vše dopadlo tak, že na místo přijela policie, která zasáhla proti němu. Dle obžalovaného hádky mezi sv. xxxxxx a jejím otcem sv. xxxxx, v době kdy u něj bydleli, byly časté. A v době, když on jezdil na montáže, sv. Xxxxxxx mu volala, že se s otcem pohádali.

Obžalovaný dále vypověděl, že v současné době má se sv. xxxxxxxxx dobré vztahy. Začal jezdit do Kyjova za dětmi, komunikují spolu, píší si, telefonuji si a baví se o dětech.

K dalším dotazům obžalovaný vypověděl, že k potyčkám mezi ním a poškozenou došlo většinou doma. Pohádali se, on většinou z bytu utekl, vracel se za 2 hodiny a pak konflikt řešili. Někdy ,,se požďuchovali“ navzájem, ale nikdy poškozenou nemlátil. Několikrát zasahovala policie, kterou poškozená zavolala. Rodiče mu vztah s poškozenou rozmlouvali, „protože se jim v něčem nezdála". A se sousedy měli konflikty, sousedé v xxx ulici jim dvakrát napsali vzkazy na dveře, „ať už neřve na děti". Poškozenou od 3 - 5 let vychovával otec, který ji dostal do péče, poté co je její matka opustila. Na přání poškozené se opakovaně stěhovali z Prahy na Moravu a zpět, kvůli zaměstnání do Prahy, kvůli rodině poškozené na Moravu. Obžalovaný popřel, že by poškozenou nutil k sexu, že by ji vydíral či ponižoval, naopak ona na něj žárlila, činila na něj nátlak, s tím, že ho kupř. zažaluje, že ji znásilnil, že ji navštěvuje jiný muž apod.

Poškozená xxxxxxxxxx shodně u hlavního líčení jako v přípravném řízení uvedla, že s obžalovaným se seznámila v roce 2009 a začali spolu chodit na počátku roku 2010. Asi po měsíci spolu začali i společně žít. Poškozená první dítě potratila, v roce 2012 a 2013 se jim narodil syn a dcera.

K prvnímu skutku obžaloby došlo asi po roce společného soužiti, poškozená u hlavního líčení upřesnila, že v roce 2011. Poškozená skutek popsala. Obžalovaný ji svazoval ruce, pak měla jeden konec provazu omotaný kolem krku a druhý konec byl přivázaný na kliku okna u postele. Ona přitom musela klečet, nemohla dýchat, chraptěla a nemohla popadnout dech. Poté co se vyprostila ze svázání na krku, žádala obžalovaného, aby ji rozvázal. Obžalovaný ležel za ní a třel se svým penisem o její hýždě. Snažil se vzrušit a chtěl, aby mu sahala na přirození, byl nahý. Po chvíli ji odvedl do kuchyně, protože mu řekla, že ,,se ji chce na velkou“, kde ji obžalovaný přinutil, aby potřebu vykonala do hrnce a nutil jí, aby výkaly pojídala. Poté se jí začal obžalovaný omlouvat a ona zjistila, že má krvavé oko. Poškozená se domnívá, že obžalovaný nebyl opilý, byl velmi agresivní a úplně, mimo“.

Ke druhému skutku obžaloby poškozená vypověděla, že dne 14. 2. 2015 před 19.00 hod odešel obžalovaný do restaurace za kamarádem, o němž svědkyně věděla, že bere drogy a nepřála si to. Obžalovaný přesto odešel, ale slíbil, že bude do osmi hodin doma. Přišel ve 22.30 hodin, lehl si na dvoulůžko v obývacím pokoji a čekal, až ona mu půjčí notebook. K jejímu dotazu řekl, že vypil šest piv a tvrdil, že drogy neměl, čemuž nevěřila, protože ji „připadal divný“. Odešla spát do dětského pokoje k dětem, pokoj zamkla, aby je nenapadl. Následujícího dne se všichni vzbudili po 07.00 hod a ona šla s dětmi do obývacího pokoje, děti se chtěly dívat na pohádku. Obžalovaný ležel na posteli s notebookem a k jejímu dotazu, zda spal, odpověděl, že ano. Opět se ho zeptala na drogy, a přestože tvrdil, že je neměl, protože z něj začala mít strach, řekla, že zavolá jeho matce, aby k nim přišla. Obžalovaný vstal, mobil jí vytrhl z ruky, chytil ji pod krkem a odvedl ji do ložnice. V ložnici ležela na zádech na posteli a obžalovaný ji silně škrtil tak, že nemohla popadnout dech. Potom ji opakovaně uhodit pěsti do obličeje z levé strany, druhou rukou ji dále škrtil a vyhrožoval, že pokud bude křičet, tak ji zabije. Poškozená dále uvedla, že když byli oba nazí, pokoušel se obžalovaný vzrušit, zasouval ji prst do pochvy a konečníku. Zejména zasouvání prstu do konečníku ji bolelo, protože má hemoroidy. Opakovaně žádala obžalovaného, aby ji nechal být i proto, aby to neviděly děti. Obžalovaný jí stále držel pod krkem, odvedl jí do chodby, ona zde, aby se bránila, rozbila skleničku a pobodala s ní obžalovaného na noze a pořezala na břiše. Obžalovaný v reakci na její jednání ji stále více škrtil, až ztratila vědomí. Poté ji opět odvedl do ložnice, kde se ji snažil dusit a zanechal toho, až když mu slíbila, že bude v klidu. Opětovně ji odvedl do obývacího pokoje, měla omotaná zápěstí a do úst jí obžalovaný nacpal svetr, aby nemohla mluvit a druhou část svetru ji omotal kolem hlavy. Ji se podařilo vyprostit částečně ze svetru a mluvila na děti, které k nim přišly. Přitom oba leželi na levém boku, obžalovaný pustil porno na notebooku a svým přirozením se otíral o její hýždě a zasouval ji prsty do pochvy a konečníku. Ze strachu, aby jí obžalovaný opět neškrtil, se nebránila, jen prosila, aby přestal. Dle svědkyně obžalovaný v tu dobu vyndal malý průhledný balíček z peněženky, vysypal z něj hmotu žlutobílé barvy na notebook, vzal ruličku a látku šňupnul. Poté opět požadovat, aby ho poškozená uspokojovala rukou, takže ho požádala, aby jí proto rozvázal ruce. Do pokoje přišly děti, obžalovaný jim pustil pohádku a na poškozené opět požadoval, aby ho vzrušovala třením pohlavního údu. Když si děti hrály, znovu pouštěl na notebooku porno. Poškozená vypověděla, že již ráno napsal obžalovaný sv. xxxxxx, aby ten den nechodili na návštěvu, že chtějí být sami. Poté začali řešit svoje ošetření. Kolem 12.30 hod šla poškozená udělat jídlo dětem, obžalovaný se ošetřoval a do bytu přišel sv. xxxxxx, kterého ona zavolala a po jeho odchodu svědkyně zavolala policii.

K dotazům svědkyně uvedla, že když přijela policie, zavolala sv. xxxxxxxx, aby přijel pohlídat děti, že jedou na ošetření, a když se ona z ošetření vrátila, tak xxxxxxx hned odjeli domů a o tom co se stalo, nemluvili. Hned po té události děti nijak nereagovaly, ale když se přestěhovali do Kyjova, říkaly, že ona měla ,,bobino“, že „táta udělal bum mámě“. Ona dětem nic nepřipomínala, začaly o tom, čemu byly přítomny, mluvit samy. Kdy naposledy komunikovala s manžely xxxxxxx, neví, asi následující den po té události. Obžalovaný byl zadržen a vzat do vazby, takže s ním už do kontaktu nepřišla, jedině se xxxxxxxx, ale co se stalo „moc“ nepopisovala, nechtěla zabíhat do detailů, bylo jí nepříjemné o tom s nimi mluvit. Matka obžalovaného se jí pouze ptala, jak ji mohl obžalovaný znásilnit a ona odpověděla, že „klasickým způsobem to nebylo". Notebook měli půjčený od xxxxxxxx, o souboru se sadomasochistickými obrázky neví, s obžalovaným pornografii nesledovala, nenutil ji k tomu, ani to po ní nechtěl, ani když ji napadl, díval se sám. Před napadením mezi nimi byly hádky, vytýkal jí, že je k ničemu, že se nestará o děti, že neuklízí. Schopnost účastnit se na sexuálním soužití, ji nevytýkal. Manželům xxxxxxxxx se svěřovala o hádkách, věděli, že mají občas problémy. Paní xxxxxxxxx věděla i o prvním útoku v Praze. Svým rodičům to řekla až po nějaké době, ale nezabíhala do detailů. Oboje rodiče jí říkali, že se mají rozejit. Když byl obžalovaný propuštěn z vazby, navázali kontakt přes Facebook, protože se chtěl vidět s dětmi, nebránila mu v tom, protože OSPOD jí řekl, že na to má právo. Potkali se až rok poté, co byl obžalovaný propuštěn z vazby.

K současnému stavu poškozená uvedla, že po nějaké době vyhledala psychologa, kterého navštěvuje dosud, dělá ji problémy „o tom“ vůbec mluvit, dochází na ambulantní terapii. Žije na Moravě u otce. Obžalovaný se chová dobře, mají dobrý vztah, jezdí za dětmi zhruba každý měsíc, děti ho přijímají pěkně, jejich schůzkám je přítomen vždy někdo z jejich rodičů. Obžalovaný se jí omluvil, o věci spolu nemluví, protože na to mají každý jiný názor, obžalovaný ji však nevyčítal, že věc oznámila policii. Obžalovaný na děti platí výživné, platí dle domluvy a včas.

V době útoku, když se vzbudila, měla na sobě fialkový svetřík a kalhotky a obžalovaný zelené tričko a boxerky. V průběhu útoku ji ošacení vzal, potom byla nahá. Stěhovat se chtěla ona, z Prahy se stěhovali kvůli napadení, bála se a chtěla být blízko rodiny. Když byli v Kyjově a byl klid, tak si myslela, že „už to asi všechno skončí" a obžalovaný říkal, že ,,už to dělat nebude". Nějakou dobu bydleli u Xxxxxxx v Karviné, asi měsíc a to proto, že v Kyjově „vznikla nějaká hádka", protože obžalovaný pil a matka jejího otce nesouhlasila, aby tam bydlel, protože dělal po Kyjově ostudu. Dostali se do sporu, obžalovaný „se naštval“, začal balit sebe a děti a odjeli do Karviné. Odtud odešli do Prahy. Za pět let soužití byl vícekrát opilý, ona 4x volala policii, avšak k sexuálním narážkám a k svazování došlo častěji, což neoznámila, protože si myslela, že to skončí. Nevěděla, že Xxxxxxx užívá drogy, viděla ho jen při popisovaném útoku. Měli společné peníze, peníze obžalovaného chodily na její účet.

Svědkyně také uvedla, že při výslechu na policii sice na ní nebyl činěn nátlak, jenom ji bylo řečeno, že když obvinění stáhne, bude „pod dohledem sociálky, že si na ní dají pozor“.

Výslech svědkyně Xxxxxxx byl u hlavního líčení proveden prostřednictvím hlasitého odposlechu videotelefonu a výslech svědkyně byl opakovaně přerušován jejím pláčem.

Svědek xxxxxxx., otčím obž. xxxxxxxxx., vypověděl, že ho zná od jeho 10ti let jako pracovitého, sportovně založeného a hodného člověka, nevnímá ho jako násilníka. Jeho vztah k alkoholu popsal jako běžný. Poškozenou xxxxxx poznal jako partnerku obžalovaného. Obžalovaný pracuje tak, aby zajistil rodinu, kromě toho ještě nakoupí a uvaří, dle svědka má pro rodinu má velký smysl. Dne 15. 2. 2015 dostal kolem deváté hodiny zprávu od syna, aby ten den k nim nechodil, že chtějí být sami. Další SMS zpráva mu přišla kolem poledního od poškozené. Spojil se s ní s tím, že pokud se hádají, ať si to vyřeší sami, ale další zprávu (neví, jestli telefonickou SMS nebo ústní) dostal od poškozené v tom směru, že je hodně zbitá. Odešel k nim, viděl je oba zraněné a vynadal obžalovanému a zejména poukazoval na jeho výšku a váhu ve srovnání s poškozenou. Obžalovaný nic neřekl, jenom plakal. Svědek uvedl, že neví o tom, že by měl syn zálibu v neobvyklých sexuálních praktikách. Druhý den po 15. 2. 2015 při obědě u nich doma hovořili o události den předtím, ale konkrétně již neví co, sv. Xxxxxxx jen řekla, že je ,,dole čistá“, že k žádnému sexuálnímu styku nedošlo. Obžalovaný po propuštění z vazby se vrátil k nim domů, předtím ho svědek navštěvoval ve vazbě a mluvili o tom, co se stalo. Obžalovaný byl na sebe naštvaný, byl naštvaný na xxxxxxxxxx. Svědek dodal, že on je ,,naštvaný“ na oba kvůli dětem.

O škrcení poškozené a v roce 2010 o násilném jednání obžalovaného vůči sv. xxxxxx nic neví.

Poškozenou hodnotí jako dobrou matku, ale vše ostatní nechávala na obžalovaném. Brali si půjčky, veškeré jednání a zařizování nechávala na obžalovaném. Svědek uvedl, že byl u toho, když poškozená kupř. obžalovanému volala, že má milence, když on byl v práci, psychicky ho vydírala. Neví, zda obžalovaný užíval drogy. Viděl ho celkem 3x - 4x v podnapilém stavu, ale byl v pohodě, spal, nedošlo k žádnému incidentu.

Svědkyně xxxxxxxx, matka obžalovaného vypověděla, že 15. 2. 2015 byla v práci, domů přišla v 22.30 hod. a manžel jí řekl, že syn měl údajně napadnout fyzicky sv. xxxxxxx, měl ji dát facku přes ústa. Odešli do jejich bytu, kde svědkyně viděla „hodně“ krve v chodbě a na posteli. Zhrozila se, co syn sv. xxxxxx udělal a ta ji řekla, že k ničemu nedošlo, že ona pořezala xxxxxxxxxxx a „hodila k tomu ironický úsměv“. Nesměla se ničeho dotýkat. Sv. xxxxxxx odjela na výslech, čekali na ni do 3.00 hod. do rána v jejich bytě s dětmi. Poškozená říkala, že je syn obviněný i ze znásilnění, že to nechápe, protože vlastně k ničemu nedošlo a je ,,dole čistá". Řekla to poté, když přijela z výslechu a na otázku svědkyně z čeho je krev, odpověděla, že rozbila sklenici od piti a tou sklenici pořezala xxxxxxx, že se bránila, protože měla z obžalovaného strach. Poté pomohli s manželem sv. Xxxxxxx děti odnést do jejich bytu, ona tak chtěla. Druhý den byla poškozená s dětmi u nich na obědě. Při obědě se nic neodehrávalo, poškozená byla v klidu, měla ,,modré oko“. Svědkyně uvedla, že nechápala jsem, proč je syn ve vyšetřovací vazbě, když k ničemu nedošlo. Později zjistila, že poškozená vypovídala jinak na policii a jinak se mnou. Další den svědkyně cestou na odpolední směnu, potkala sv. xxxxxxxx a její matku, sv. xxxxx ji nepozdravila a od té doby se neviděly. O vztazích v rodině svědkyně vypověděla, že poškozenou do rodiny přijala pozitivně jako svoji dceru. Nelíbilo se ji, že se opakovaně stěhovali a již v minulosti se ptala, zda nejsou nějaké problémy s jejím synem a poškozená ji vždy říkala, že ,,dobrý“. Hned první den, kdy se seznámili v Praze ji poškozená řekla, že ji matka odložila a vychovával ji otec s babičkou, ze kterého nemá dobrý pocit, domnívá se, že ji otec sleduje. Svědkyně popsala některé konflikty v rodině poškozené, kupř., že sv. xxxxxxxx napadala její babička a oni pak bydleli asi 6 týdnů u nich v Karviné, dále že jí sv. Xxxxxxxx popisovala fyzický konflikt se svým otcem, kdy na něho hodila nůž.

Vypověděla také, že rodinu syna finančně podporovali, zaplatili kauci včetně nájmů a peníze poškozená použila na stěhování. Když něco potřebovala, zavolala, peníze posílala na účet poškozené. Za dobu soužití syna s poškozenou několikrát ji slyšela ,, hádavě křičet" a syn řekl," my jsme se pohádali". Poškozená si nikdy nestěžovala, že by syn byl opilý, nebo jí ubližoval. Ona sama nemá se synem negativní zkušenosti s alkoholem, agresivitou či s drogami. Svědkyně dodala, že žila 13 let v manželství, kde ji manžel týral, nevěřím tomu, že by syn něco udělal, pomohl jí, když ona byla manželem týrána – matka obž.

Otec poškozené svědek xxxxxxxx u hlavního líčení shodně jako v přípravném řízení vypověděl, že od dcery věděl o některých útocích obžalovaného, v minulosti došlo k napadení poškozené, které musel pomoci řešit i on sám. Rozchody obžalovaného s dcerou probíhaly tak, že dcera odešla např. na 3 týdny k nim, pak s obžalovaným opět navázala vztah a vrátila se k němu. Obžalovaný pil a dceru fyzicky napadal, to byly důvody k rozchodu. Ke skutku ze dne 15. 2. 2015 nic neuvedl. Vztahy dcery i své k rodičům obžalovaného hodnotí jako nekonfliktní. Také současný vztah obž. xxxxxxx k dětem není problémový, stýkají se v jeho přítomnosti, nebo za přítomnosti matky poškozené.

V přípravném řízení byly zpracovány znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětvi psychiatrie, klinická psychologie a sexuologie k osobě obžalovaného a z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie k poškozené. Soud znalce u hlavního líčení slyšel.

K osobě obžalovaného znalci PhDr. Petr Weiss Ph.D. a MUDr. Ondřej Trojan dospěli k závěru, že obžalovaný netrpí a v době spáchaného trestného jednání netrpěl žádnou duševní chorobou nebo poruchou. Znalci nezjistili ani závislost obžalovaného na návykových látkách nebo alkoholu, či sexuální deviaci. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v době páchání trestného činu zachovány. MUDr. Ondřej Trojan po zjištění, že v notebooku obžalovaný měl nahrány fotografie a videonahrávky se sado-masochistickou tématikou, uvedl, že tyto skutečnosti mohou svědčit o určitých sklonech obžalovaného k sadomasochismu. Nicméně vyšetření obžalovaného a zejména PPG vyšetření, takovéto sklony neprokazují.

K dotazům u hlavního líčení znalec Weiss dodal, že účinek pervitinu je individuální a není dostatečně silný, aby obžalovaný nemohl kontrolovat své chování. Znalec MUDr. Ondřej Trojan zdůraznil, že většinou si lidé prohlížejí pornografii za účelem sexuálního vzrušeni. Alkohol a pervitin jsou drogy psychotropní, snižují sebeovládání, alkohol má zejména ve větších dávkách z hlediska sexuálních funkcí roli spíše tlumivou, i když podporuje chuť, libido, zatímco pervitin je typické stimulans, takže obě tyto složky zvyšují chuť k sexu, i akčnost a pervitin přímo neohrožuje schopnost ztopoření, na rozdíl od alkoholu. To, že si někdo prohlíží mezi jiným i sadomasochistické snímky v rámci vzrušování se pornografii neznamená ještě samo osobě, že by to byla preferovaná aktivita a že by to byla parafilie. Struktura sexuality u obžalovaného se blížila k normě.

Znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. Zuzana Švehláková a z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie PhDr. Blanka Špíšková které zkoumaly poškozenou, společně dospěly k závěru, že u poškozené byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha, která vznikla jako následek fyzického i psychického násilí ze soužití s obžalovaným. Tato porucha ji nejméně do doby vyšetření omezuje v běžném životě, hlavně výrazně sníženou důvěrou vůči mužům a neschopností uvažovat o partnerském vztahu. Znalkyně výpověď poškozené hodnotí jako specificky věrohodnou. V dodatku ke znaleckému posudku znalkyně konstatuji, že vznik této poruchy u poškozené lze vztahovat i na skutek popsaný v bodě 1) rozsudku. Vznik této poruchy je podmíněn komplexem událostí, které se ve vztahu staly v průběhu času a nelze je oddělovat z psychiatrického a psychologického hlediska. V závěru znalkyně konstatuji, že v případě poškozené zjistili, že indikátory syndromu týraného partnera jsou splněny všechny.

U hlavního líčení znalkyně MUDr. Zuzana Švehláková uvedla, že v rámci pohovoru poškozená popisovala události, které jsou předmětem obžaloby a i věci, které se děly mezi tím, nějaké výhrůžky, nějaká omezení. Čin nemusí být výrazný natolik, aby sám o sobě byl žalovatelný, ale podílí se na posttraumatické stresové poruše, jestliže je to posttraumatická stresová porucha, která vzniklá během manželského nebo partnerského vztahu. Naopak to může být skladba více mírnějších méně výrazných podnětů, které se doplňují nějakými významnějšími. Tak tomu, dle znalkyně, bylo zřejmě v posuzovaném případě. Posttraumatická stresová porucha se může rozvinout až po ukončení stresoru, u poškozené tato porucha vznikla půl roku po ukončení vztahu s obžalovaným. Jsou případy, kdy může začít i později než po půl roce, půl rok je uváděn ve všech klasifikacích. V mnoha případech nemusí být posttraumatická stresová porucha ani léčena, aby odezněla, může odeznít spontánně, za kratší nebo delší dobu. Jak dlouho trvá posttraumatická stresová porucha, se nedá říct obecně, ve většině případů odezní bez následků. Dle znalkyně současné kontakty poškozené s obžalovaným v rámci dobrých vztahů kvůli dětem jsou možné i rozumné, vztah obžalovaného k dětem, dle obžalované byl vždy dobrý, nikdy jim neubližoval.

Znalkyně PhDr. Blanka Špišková k dotazům u hlavního líčení uvedla, že poškozená u vyšetření vypovídala ke své rodině. Citově má blíže k otci, je závislá na jeho opoře, a kdyby to nebyl otec, o kterého se opírá, našla by si někoho jiného. U poškozené byly zjištěny dominantní osobnostní rysy závislosti, když je potřeba, všeho se zřekne a dělá to ve prospěch druhého člověka. I tato znalkyně potvrdila věrohodnost výpovědi poškozené a dodala, že k posouzení osoby poškozené a zejména věrohodnosti její výpovědi, použila dotazníku dr. xxxx , který se přímo týká domácího násilí.

Ze čteného znaleckého posudku z oboru kriminalistika odvětví výpočetní technika zejména vyplynulo, že na notebooku, který užíval obžalovaný, byly nalezeny soubory, v nichž jsou záběry obsahující pornografickou tématiku zaměřenou sado-masochisticky.

Dalšími důkazy byly lékařské zprávy, z nichž bylo zjištěno, že poškozená dne 15. 2. 2015, v důsledku útoků obžalovaného (údery, škrcení a svazování), utrpěla lehké poranění obočí a oka, hematom levého spánku a krku. Lékařské zprávy dokumentuje fotografie poškozené z téhož dne. Z lékařských zpráv byla zjištěna také řezná a bodná poranění obžalovaného. Obžalovaný byl vyšetřen i toxikologicky, bylo zjištěno, že požil pervitin, byl zjištěn metamfetamin.

Soud měl k dispozici také fotodokumentaci z místa činu ad skutek 2) rozsudku a věci doličné - střepy, izolační tkanou pásku a obvaz s červenohnědými skvrnami, u nichž odborná vyjádření prokazují, že se taktéž týkají skutku 2) rozsudku.

Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k jednoznačnému přesvědčení, že skutky se staly tak, jak jsou popsány ve výroku rozsudku, a žalované protiprávní jednání bylo obžalovanému xxxxxxx v plném rozsahu prokázáno. Zjištění soudu vedla ke stejným skutkovým závěrům, jaké učinila i obžaloba. Došlo pouze k drobné úpravě, když k prvnímu skutku dle svědeckých výpovědí došlo v roce 2011 a nikoli 2010, jak bylo uvedeno v obžalobě. S ohledem na důkazní situaci však nelze čas prvního útoku vice upřesnit.

Zcela zásadním důkazem v dané věci, a pokud jde o skutek 1. rozsudku, také v podstatě důkazem jediným, je výpověď poškozené xxxxxxx. Tuto výpověď' vyhodnotil soud jako zcela věrohodnou, nevzbuzující pochyb o tom, že předmětné události se skutečně staly tak, jak je poškozená popsala. Věrohodnost výpovědi je kromě jejího autentického podání, které měl senát možnost vidět, podpořena její konzistentnosti a zjevnou snahou podat informace střízlivě, nedomýšlet si nad rámec skutečně zapamatovaného. Poškozená podrobně popsala oba inkriminované útoky, přičemž její popis má (přes poměrně otřesné okolnosti) vnitřní logiku a působí zcela reálně. Lékařské zprávy, týkající se druhého skutku, které popisují zranění poškozené i obžalovaného, taktéž nejsou v rozporu s její výpovědi. Konečně i znalkyně z odvětví psychologie potvrdila věrohodnost výpovědi poškozené, výpověď' označila za specificky věrohodnou. Spolehlivě diagnostikovaná posttraumatická stresová porucha taktéž ukazuje na to, že poškozená během soužití s obžalovaným prožila silně traumatické zážitky. Je zřejmé, že posttraumatická stresová porucha se nerozvine u člověka bez příčiny. Okolnost, že poškozená první skutek po dlouhou dobu neoznámila, soud nepovažuje za příliš podstatnou pro posouzení, zda se útok skutečně odehrál. U obdobných činů je to poměrně běžná věc a soud si je vědom, že mnoho takových útoků zůstane v úrovni latentní trestné činnosti. Svědci uvedli, že soužití obžalovaného s poškozenou bylo poměrně živé, že nebyla nouze o hádky. Zdánlivě překvapivý fakt, že poškozená od obžalovaného neodešla po prvním útoku a soužiti dospělo až do útoku druhého, kterému byly přítomny jejich společné děti, není předmětem obžaloby a nijak nesnižuje věrohodnost poškozené. Věrohodnost nesnižuje ani to, že poškozené mělo být řečeno, že když obvinění stáhne, bude „pod dohledem sociálky, že si na ni dají pozor“. Takové vyjádření ze strany orgánu činného v trestním řízení je sice krajně nešťastné, ale nevypovídá nic o pravdivosti původní svědecké výpovědi poškozené.

Výpovědi obžalovaného, která stála částečně v opozici oproti výpovědi poškozené, soud naopak neuvěřil. Obžalovaný jednání popsané pod bodem 1. odmítá, připouští jen napadení poškozené spočívající ve škrcení a udeření pěstí. Znásilnění či nucení k pojídání výkalů popřel. U druhého skutku pak popisuje průběh události a některé partie souboje s poškozenou odlišně a v jiném světle. Nicméně připouští, že ji napadl, protože nechtěl, aby rodičům řekla, že požil pervitin. Obžalovaný zdůrazňuje, že sexuální aktivity si nevynucoval násilím, a že poškozená vše činila dobrovolně. Tvrzení obžalovaného posoudil senát jako účelová, motivovaná snahou bagatelizovat závažnost jednotlivých útoků. Jednání obžalovaného bylo motivováno dosažením sexuálního uspokojení, a pokud by poškozená jednala dobrovolně, nebylo by násilí třeba. Jako daleko reálnější se tudíž jeví tvrzení poškozené, že sexuální praktiky podrobně popsané ve výroku rozsudku strpěla pouze ze strachu, že jí obžalovaný fyzicky ublíží ještě víc a v případě druhého skutku, že ublíží také dětem. Na chování obžalovaného měl také nepochybně vliv alkohol, případně i pervitin, když u něj tyto látky snižovaly schopnost sebeovládání a naopak zvyšovaly chuť k sexu. Ačkoli ze závěrů znalců vyplývá, že obžalovaný svou sexualitou nijak zásadně nevybočuje z normy, nález fotografií a videonahrávek se sado-masochistickou tématikou v jeho počítači mohou svědčit o určitých sklonech k uplatňování násilí v sexuální oblasti, o zálibě ve svazování či alespoň o touze takové praktiky vyzkoušet. Poškozená taktéž uvedla, že obdobným incidentům se sexuálním podtextem, kde hrál roli alkohol a svazování, došlo víckrát, ale že je nenahlásila s tím, že doufala, že útoky ustanou. Obhajobu obžalovaného tak soud považuje s ohledem na výše uvedené za vyvrácenou.

Výpovědi ostatních svědků, rodičů obžalovaného a otce poškozené soud považuje pouze za doplňující, neboť nijak neosvětlují průběh jednotlivých útoků. Svědci se vyjádřili k soužití poškozené a obžalovaného a k událostem, které následovaly po druhém útoku. Tvrzení xxxxx, že poškozená měla prohlásit, že k žádnému sexuálnímu styku nedošlo, je vyvráceno výpověďmi poškozené i obžalovaného.

Také pokud jde o právní kvalifikaci jednání obžalovaného, ztotožnil se soud s podanou obžalobou. Oběma skutky se dopustil zvlášť závažného zločinu znásilnění podle ustanovení § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, neboť poškozenou xxxxxxx násilím nebo pohrůžkou násilí donutil k pohlavnímu styku jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a tímto činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví, konkrétně posttraumatickou stresovou poruchu. Bylo prokázáno, že obžalovaný použil násilí značné intenzity, aby mohl s poškozenou nakládat tak, aby dosáhl sexuálního uspokojení. O jeho motivaci jednoznačně svědčí aktivity, které na poškozené vykonával. Obžalovaný poškozenou svazoval, škrtil, vyhrožoval zabitím, zasouval jí prsty do pochvy a análního otvoru a nutil i k dalším sexuálním praktikám. Vzhledem k fyzickým proporcím neměla obrana poškozené šanci na úspěch. U druhého skutku pak nepochybně hrál roli i strach o děti, které se v bytě nacházely. Donucením se rozumí překonání vážně míněného odporu nebo podlehnutí při seznání beznadějnosti kladení odporu. Za jiný pohlavní styk provedeny způsobem srovnatelným se souloží se považuje takový styk, při jehož realizaci dochází k situaci srovnatelné s tou, jaká nastává u soulože. Jestliže se u soulože předpokládá současné spojení pohlavního orgánu muže a ženy, pak srovnat s tím lze situace, kdy do pohlavního orgánu ženy neproniká pohlavní úd muže, ale tato situace je simulována jiným mechanismem, např. jazykem, prsty, jiným předmětem. Kvalifikovaná skutková podstata dle odstavce třetího je jednoznačně dána tím, že u poškozené byla diagnostikována posttraum.stresová porucha. Tato porucha ji po delší dobu omezuje v běžném životě, hlavně výrazně sníženou důvěrou vůči mužům a neschopností uvažovat o partnerském vztahu. Posttraumatická stresová porucha je považována za těžkou újmu na zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) trestního zákoníku. Skutečnost, že se porucha neprojevila už po prvním útoku, vysvětlila u hlavního líčení znalkyně MUDr. Zuzana Švehláková, když uvedla, že porucha se může rozvinout až po ukončení stresoru a u poškozené tato porucha vznikla půl roku po ukončení vztahu s obžalovaným. Porucha vznikla jako následek fyzického i psychického násilí zažívaného po dobu soužití s obžalovaným. To však neznamená, že oba dva projednávané extrémní útoky obžalovaného vůči poškozené, nehrály zcela zásadní roli v rozvinutí dané poruchy. Soud má za to, že je v daném případě nutné a právně přiléhavé oba útoky kvalifikovat taktéž dle odstavce třetího. Jiný postup by nerespektoval smysl tohoto ustanovení a také přehlížel specifika dané újmy na zdraví. Skutečnost, že aktuální stav poškozené jí umožňuje se s obžalovaným setkat v rámci předávání dětí, nic na právní kvalifikaci nemění.

Otázka odpovědnosti obžalovaného byla rozebrána znalci z oboru zdravotnictví odvětví klinické psychologie a odvětví psychiatrie, kteří jednoznačně uvedli, že v době deliktu obžalovaný netrpěl žádnou duševní chorobou, ani duševní poruchou stejné forenzní závažnosti, rozpoznávací a ovládací schopnosti obžalovaného v inkriminované době byly zachovalé, a to i s ohledem na rozebíranou konzumaci alkoholu a pervitinu. Soud shledal obžalovaného plně trestně odpovědným.

Společenskou škodlivost jednání obžalovaného hodnotí soud jako vysokou, a to s ohledem na obecnou typovou závažnost jednání, ze kterého je obžalovaný usvědčován. Jednání obžalovaného je vzhledem k obecnému zájmu na právu člověka na svobodné rozhodování o svém pohlavním životě natolik společensky škodlivé, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, ale je na místě použití trestního zákoníku.

Obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku.

Při úvaze o výši a druhu trestu soud pečlivě zvažoval všechny okolnosti daného případu, poměry pachatele i poškozené. Trestní sazba v § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku je stanovena na pět až dvanáct let odnětí svobody. Soud neshledal u obžalovaného, kromě dosavadní trestní bezúhonnosti, žádné zásadní polehčující okolnosti. Obžalovaný sice nad svým jednáním projevil lítost, nicméně pouze částečně, protože se k němu jako k celku nedoznal. V podobných intencích byly i omluvy směrem k poškozené. I přes uvedené dospěl senát nalézacího soudu k přesvědčení, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v rámci uvedené trestní sazby by v případě obžalovaného nevedlo k naplnění účelu trestu. S ohledem na osobnost obžalovaného a jeho poměry by pobyt ve věznici s největší pravděpodobnosti možnost jeho nápravy spíše ztížil. Zároveň uložení nepodmíněného trestu dle názoru soudu nevyžaduje ochrana společnosti. Obžalovaný je v řádném pracovním poměru a plní své povinnosti. Jednou z těchto povinnosti je i vyživovací povinnost vůči svým dětem, které jsou v péči jejich matky - poškozené Xxxxxxxx. Ta uvedla, že obžalovaný platí výživné dle domluvy a včas. Výkon nepodmíněného trestu by tuto praxi patrně zkomplikoval. Také s ohledem na uloženou povinnost obžalovaného nahradit poškozené nemajetkovou újmu, je důležité, aby mohl i nadále pracovat, vydělávat peníze a tuto náhradu splácet. V neposlední řadě je zde také oprávněný zájem dětí na tom, aby měly možnost se, byť občasně, stýkat se svým otcem. Obžalovaný se poměrně věrohodně vyjádřil v tom směru, že se o děti chce starat, a že „žije jenom pro ně“. K tomu je třeba připomenout výpověď poškozené, která uvedla, že obžalovaný se v současné době chová dobře, mají dobrý vztah, jezdí za dětmi zhruba každý měsíc, děti ho přijímají pěkně, přičemž jejich schůzkám je přítomen vždy někdo z jejich rodičů. Poškozené také uvedla, že je pro ni náročné se dvěma dětmi ekonomicky fungovat, zvláště pak v Kyjově, kde je těžké najít práci. Výživné na děti je tak pro ni důležité. Tyto úvahy vycházejí i z ustanovení § 38 odst. 3 trestního zákoníku, který stanoví, že při ukládání trestních sankcí se přihlédne i k zájmům poškozených. Aby mohl soud uložit trest podmíněný, využil ustanovení § 58 odst. 1 trestního zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Jedná se o postup zcela mimořádný, zejména pak v případech, kdy se jedná o tak závažný trestný čin. Postup podle § 58 tu umožňuje řešit situace, kdyby trest odnětí svobody uloženy v rámci zákonné trestní sazby neodpovídal okolnostem konkrétního případu a osobě pachatele a jestliže dolní hranice tohoto trestu stanovená v zákoně by byla důvodně pociťována jako překážka, která brání uložení přiměřeného trestu v intencích § 39. Okolnosti případu i osoba pachatele tento postup v daném případě umožňuji. Ustanovení § 58 je prostředkem soudcovské individualizace trestu a projevem depenalizace v trestním zákoníku. Soud tedy po zralé úvaze uložil obžalovanému trest odnětí svobody v trvání tří let a tento trest odložil na maximální zkušební dobu pěti let. Zároveň nad obžalovaným vyslovil dohled. Soud má za to, že takto uložený trest bude mít na obžalovaného dostatečný výchovný efekt a zároveň mu umožní nadále plnit své povinnosti. Dohled probačního úředník zajistí, že soud bude mít dostatek informací o tom, jestli obžalovaný vede řádný život, ale také zda splácí poškozené způsobenou nemajetkovou újmu. V případě, že by tomu tak nebylo, rozhodne soud o tom, že obžalovaný nastoupí trest odnětí svobody. Soud je přesvědčen, že takto uložený trest, ač může vzbuzovat dojem, že je trestem mírným, je trestem přiměřeným a spravedlivým. Závěrem lze vyjádřit naději, že se obžalovaný z trestního řízení a uloženého trestu poučil, napříště se vyvaruje obdobných excesů a povede řádný život.

V rámci adhezního řízeno soud dále rozhodoval o nároku poškozené na náhradu majetkové i nemajetkové újmy v penězích. Poškozená se prostřednictvím zmocněnce řádně a včas se svým nárokem připojila k trestnímu řízení. Poškozená k návrhu na přiznání nároku na nemajetkovou újmu doložila Prohlášení oběti o dopadu trestného činu a lékařskou zprávu o průběhu poskytované psychologické péče. Z těchto listin, jakož i z vypracovaného znaleckého posudku i samotného výslechu poškozené před soudem, je více než zřejmé, že v souvislosti s jednáním obžalovaného skutečně utrpěla nemajetkovou újmu. Poškozené byla způsobena postrtraum. stres. porucha a kromě psychické a emoční újmy jí v souvislosti s trestným činem vznikla i celá řada dalších obtíží, kdy se jako samoživitelka byla nucena přestěhovat, změnit prostředí či zvyky. Poškozená se nadále nachází v psychologické péči. Soud si je samozřejmě vědom toho, že v souvislosti s trestním řízením, kdy byla poškozená nucena opakovaně si vybavovat prožité události, docházelo k její sekundární viktimizaci, nicméně s ohledem na důkazní situaci, bylo její opakované slyšení nezbytné pro řádné projednání věci. S ohledem na tyto skutečnosti soud vyhodnotil částku 150.000 Kč, kterou poškozená požadovala, jako zcela adekvátní a přiměřenou jak obdobným případům, tak možnostem obžalovaného. Konečně soud rozhodli o povinnosti obžalovaného uhradit poškozené náklady na cestu k psychiatrickému vyšetření do Brna, a to v částce 71 Kč. Částku představující náhradu nemajetkové újmy v penězích poškozená žádá poukázat na účet zmocněnce poškozené č. XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX/XXXX vedený u spol. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., a to za použití poznámky pro příjemce ve znění: „XXXX náhrada újmy Xxxxxxxx"


Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e  p o d a t  odvolání do  o s m i  dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvoláni podané osobou oprávněnou a včas má odkladný účinek.

Rozsudek může odvoláním napadnout
a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku,
b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká,
c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,
d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok nebyl učiněn, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohaceni.


Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.

Odvoláni musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo.

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává byť i z části ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.


V Praze dne 25. května 2016

JUDr. Marie Marková, v. r.

předsedkyně senátu