Podpořte práci Bez trestu. Darujte blízkým pod stromeček něco, co má smysl 🎄
Nejnovější aktualita: Lucie Hrdá odešla z Bez trestu
Nejnovější aktualita: Lucie Hrdá odešla z Bez trestu
Spisová značka: 1 T 45/2016
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Plzeň - město rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. 4. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Luboše Patzenhauera a přísedících Václava Boudy a Ing. Vojtěšky Svobodové
takto:
Obžalovaný
XX, nar. XX v XX, vývojář spol. XX, bytem XX, trvale XX, bez přihl. XX,
je vinen, že
v xx dne 13.12.2015 v blíže nezjištěných ranních hodinách v ulici XX v rodinném domě v dětském pokoji po předchozím požití alkoholických nápojů v době přítomnosti v posteli své dcery XX, nar. 6.4.2008, svěřené do jeho péče v rámci styku s dítětem jmenovanou obnažil na spodní části těla, kde jí prsty roztahoval pochvu, což si fotil na svůj mobilní telefon, což učinil vícekrát vždy poté, kdy se nezletilá od něho odvrátila a obžalovaný ji vždy poté otočil zpět,
tedy
jiným způsobem než vykonáním soulože pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let a čin spáchal na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti,
čímž spáchal
zvlášť závažný zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku,
a odsuzuje se
podle § 187 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou (2) roků a šesti (6) měsíců.
Podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu dvou (2) roků a šesti (6) měsíců.
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen zaplatit na náhradě škody pošk. XX, nar. XX 2008, bytem XX, v zastoupení zmocněncem XX nemajetkovou újmu v částce 300.000,- (tři sta tisíc) Kč.
Podle § 229 odst. 2 tr. řádu se tato poškozená XX zastoupená tímto zmocněncem odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
Především nutno uvést, že v této trestní věci byl vyhlášen rozsudek již dne 11. 12. 2017, který však byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 4. 2018 sp. zn. 50 To 124/2018 zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně.
Nalézací soud opětovně uvádí, že z důkazů provedených v hlavním líčení soud zjistil skutkový stav uvedený shora ve výroku o vině.
Obžalovaný XX v přípravném řízení i v hlavním líčení shodně mj. uvedl, že byl tehdy hodně opilý, přičemž před policejní komisařkou mj. uvedl, že se probudil ráno v dětském pokoji v posteli s XX vedle sebe, že vstali a šli dolů, načež během dopoledne v telefonu objevil fotky z noci, na kterých byly fotky malé XX, jak je nahá, takže všechny fotky začal mazat, dále že fotek bylo hodně a že nemůže potvrdit ani vyvrátit, že XX strkal prsty do pochvy, neboť vše smazal, a dále že se začal strašně stydět; dále že tehdy vypil asi 1,5 l vína a 0,6 l Metaxy, že viděl v mobilu jen první fotky, na kterých měla XX stažené pyžamo, načež mobil připojil k počítači, kde fotky smazal, že však si nemyslí, pokud je v usnesení uvedeno, že nedošlo ke zranění dcery, že by jí prsty do pochvy strkal. Posléze před soudkyní ve vazebním zasedání odkázal na svoji předešlou výpověď s tím, že si to opravdu nepamatuje, že se pak sesypal, přičemž to, co dovozoval, bylo na základě těch fotografií, které viděl jako první a druhou, přičemž mu bylo do breku a vše chtěl smazat, a dodal, že malá se chovala celý den normálně, a hrála si s dětmi a byla naprosto v pořádku; k následnému dotazu uvedl, že v minulosti už ho něco takového několikrát napadlo, ale byla to jen myšlenka, že věděl, že by se mu něco takového líbilo, avšak s žádným psychologem či psychiatrem to v minulosti neřešil, neboť se strašně styděl, že však má jednoho sexuologa vybraného, a že toto byla poslední kapka, aby tu věc začal řešit. V hlavním líčení mj. uvedl, že odhadne, že 80 % toho, co uvedla státní zástupkyně, se přibližně stalo, že v podstatě hodně matně nebo spíše už nijak si nepamatuje, jak se do postele ke své dceři dostal, že z celé noci má opravdu záblesky – zda z foťáku nebo že se mu něco objevilo, je strašně těžký to posoudit, přičemž o samotném skutku nevěděl a zjistil to až ráno, kdy si chtěl fotky z předešlého dne prohlédnout; dále že si nemyslí, že by dceři vysloveně strkal prsty dovnitř, že to může být prostě jenom pocit dítěte, že jí samozřejmě strkal prsty okolo nebo ji svlíkal, což chápe; dále uvedl, že od 21. 12. 2015, kdy vylezl z cely, má s nezl. XX zákaz styku. Po zrušení a vrácení věci obžalovaný až v závěrečném jednacím dnu (po předchozím zvolení si jiného obhájce) mj. uvedl, že „těch 10-11 měsíců přemejšlel... a chtěl by svoji výpověď drobně změnit: že pokud dříve uvedl, že se ten čin pravděpodobně stal, a vycházel z dedukcí, že se to stalo, nyní si myslí, že se to pravděpodobně stát nemuselo..., že byl ve velké opilosti, že si doporučení bývalého obhájce špatně vyložil, že si z té noci jenom nic nepamatuje a není schopen stoprocentně říct, jestli se to stalo či nestalo, že po zadržení policií bylo pořád z jeho strany řečeno, že nic takovýho neudělal, že si to nepamatuje a že nic takovýho neví..“, načež v jednací síni nejprve po státním zástupci a poté i po soudci požadoval „zařízení“ jeho výslechu z 19.12. v 10 h dopoledne, neboť „dospěl k závěru, že se to pravděpodobně nestalo, a stál by si na tom, že si z té noci opravdu nic nepamatuje“.
Obrazový a zvukový záznam výslechu svědkyně XX (přepsaný na protokol č.l. 60 – 66) učiněného v přípravném řízení byl v hlavním líčení za podmínek § 102/2 tr. ř. přehrán, přičemž právě z této výpovědi vychází v podstatě skutkový stav shora uvedený: nezletilá mj. vypověděla, že venku už bylo světlo, že v pokojíku byla sama s XX (obžalovaným), že se vzbudila a zjistila, že jí fotí pipinu, že se pořád otáčela na bok, přičemž na předložené panence demonstrovala, že jí XX sundal spodní kalhoty od pyžama a fotil jí; dále že jí roztáhnul nohy, fotil jí a při tom jí sahal na pipinu, kterou jí roztáhnul (u panenky v oblasti přirození ukazovala jeho roztahování od sebe dvěma prsty – palcem a ukazováčkem), ale dovnitř ani nikam jinam jí nesahal, že jí sundal kalhotky, otočil se a fotil jí, ale ona při tom na něho nekoukala a měla zavřené oči, přes které viděla asi 10x – 20x blesk, že při tom focení se pořád otáčela, načež ji XX vzal za bok a zase přetočil, že ji zase přetočil nějak 10x, že při focení měla docela divný pocit, a že když jí dofotil, odešel; že ten den když šla na záchod a chtěla se zvednout, jí úplně bolelo břicho a skoro se zvednout nemohla, ale neví, proč jí bříško bolelo, a že neví, zda na pyžámku měla nějakou krev.
Přítelkyně obžalovaného svědkyně XX té noci v uvedeném rodinném domě přítomná v přípravném řízení mj. vypověděla, že ten večer nepila žádný alkohol, že obžalovaný měl v obýváku točené víno v lahvi v objemu 2 l a že když šla spát, měl už asi jednu skleničku vypitou, že ten večer se s obžalovaným pohádali kvůli Vánocům, přičemž všechny tři děti si šly lehnout do svého pokojíku asi okolo 19 – 20 h, načež ona šla spát kolem 21 h a v průběhu noci přišly za ní do ložnice postupně děti XX a XX, jehož se střevními problémy kolem půlnoci do ložnice přivedl obžalovaný, který pak šel zase do obýváku na televizi; dále že ráno asi kolem 8. h přišli ze shora do kuchyně na snídani nejdřív XX a asi za 2 min obžalovaný s tím, že oba se chovali normálně, byli dobře vyspalí, že XX si šla hrát a smála se, nic jí neřekla a na nic si nestěžovala; i obžalovaný ji přišel normální, ale bylo vidět, že mu po tom alkoholu asi není dobře; dodala, že ráno v obývacím pokoji našla prázdné lahve od alkoholu – úplně prázdnou láhev Metaxy o objemu asi 1 l, přičemž neví, zda ji již měli z minulosti načatou, a úplně prázdná plastová láhev od toho vína. V hlavním líčení oproti své původní výpovědi mj. vypověděla, že toho večera si dala skleničku vína, že obžalovaný do jejího odchodu do ložnice vypil určitě 2, 3 skleničky o objemu 2 dcl, přičemž víno si nalévali z velké lahve, že láhev Metaxy byla úplně nová a nebyla načatá, že obžalovaný ráno vypadal opravdu hrozně a bylo na něm vidět, že je ještě pod vlivem alkoholu, a dodala, že v minulosti obžalovaný nahé děti nefotil, že jí není známo, zda on sám sebe fotil nahého, že si myslí, že ji nahou fotil, že následně s XX o tom nikdy nemluvila, že obžalovaný jí k tomu neřekl nic s tím, že si nic nepamatuje, a že společně bydleli asi do 20.2., kdy se stěhovala k rodičům, přičemž jejich vztah ustal z důvodu, že mu nevěřila, měla pochyby o tom, co se stalo, a měla taky strach o svoje děti. Poté se svědkyně vyjádřila k předloženým fotografiím obsaženým ve znaleckém posudku z odvětví kybernetiky.
Matka nezletilé XX svědkyně XX v přípravném řízení mj. vypověděla, že v neděli 13.12.2015 v 18:00 h jí obžalovaný přivezl nezl XX, která se s otcem normálně rozloučila s pozdravem ahoj a dala mu pusu, načež už při chůzi nahoru po schodech se držela za pusu a kroutila hlavou ze strany na stranu, načež jí řekla, že jí musí něco říct, načež doslova řekla „XX je úchyl“ s tím, že na následné dotazy se jí nejprve styděla odpovídat, aby posléze řekla, že jí XX fotil nahou pipinku, že jí to vzbudilo, jak jí sundavá kalhoty od pyžámka a blesky od foťáku, dále že pindíkem jí nedělal nic, jen prstama, a že když se šla vyčůrat, že jí to při čůrání bolelo a pálilo; svědkyně dodala, že když asi ve svých 16 letech začala s obžalovaným chodit, nabízel jí, zda by se s ním chtěla dívat na nějaké dětské porno, a že ví, že obžalovaný podniká přes počítače a provozuje i nějaké pornostránky. V hlavním líčení se po některých odchylkách odvolala na svoji původní výpověď s tím, že tehdy si to pamatovala lépe.
Bratr obžalovaného svědek XX před soudem využil svého práva odepřít výpověď. Matka obžalovaného svědkyně XX před soudem vypověděla jen o tom, co se dozvěděla od bývalé manželky obžalovaného, přičemž dodala, že v lednu 2016 se s XX viděly naposledy při koupi bot a holčička byla veselá.
Odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení zejména uložil soudu okresnímu, aby dovyslechl obžalovaného k časovému údaji, kdy naposledy před souzeným jednáním si obžalovaný vzal lék wellbutrin, aby následně přibral znalce z odvětví soudního lékařství za účelem posouzení vlivu případné kombinace alkoholu s léky, který by případně po konzultaci se znalcem se specializací na toxikologii či alkohologii určil hladinu alkoholu v krvi obžalovaného v době činu, a vyjádřil se i k tomu, jaký vliv na obžalovaného mělo případné užití léku wellbutrin, a následně aby s těmito závěry seznámil znalce z odvětví psychiatrie za účelem, zda v návaznosti na výstupy z uvedeného posudku hodlá nějak doplnit či změnit své dříve učiněné závěry.
Nalézací soud splnil veškeré pokyny soudu odvolacího, takže z doplňujícího výslechu obžalovaného zjistil odvolacím soudem požadovaný údaj tak, aby jej měl k dispozici následně přibraný znalec z oboru zdravotnictví odvětví soudního lékařství, který ve svém znaleckém posudku stanovil hladinu alkoholu v krvi obžalovaného pro dvě varianty jeho tělesné hmotnosti (98 kg a 100 kg), pro tři varianty množství a druhu alkoholu údajně obžalovaným požitého, a pro pět variant konkrétního času, přičemž pro případ požívání alkoholu v době od 21.15 h do 24.00 h dne 12. 12. 2015 stanovil dosažení maximálních hodnot na dobu kolem 01.00 h dne 13. 12. 2015, kdy by se hladina alkoholu v krvi pohybovala v rozpětí do 3,53 g/kg do 5,72 g/kg, přičemž při hladině alkoholu v krvi v rozmezí od 3,5 do 4,5 g/kg dochází u osoby nenavyklé alkoholických nápojů k bezvědomí až smrti a u osoby navyklé pití k otravě s poruchou vědomí až bezvědomím, při hladině nad 4,5 g/kg končí hodnoty ve většině případů bez poskytnutí lékařské péče ohrožením života dlouhodobým bezvědomím, případně smrtí; hladina alkoholu v krvi by se pohybovala: v době 05.00 h v rozmezí od 2,73 do 3,43 g/kg, v době 06.00 h v rozmezí od 2,53 do 3,31 g/kg, v době 07.00 h v rozmezí od 2,33 do 3,19 g/kg a v době 08.00 h v rozmezí od 1,93 do 3,07 g/kg, načež konkretizoval, jaká množství odpovídají jakému stupni opilosti a jaké jsou pro tyto jednotlivé stupně u poživatele projevy. Pokud jde o teoretický účinek léku wellbutrin - znalec uvedl, že takové posouzení překračuje rámec jeho odbornosti a odkázal na odborníka z klinické farmakologie či z klinické toxikologie. Proto nalézací soud přibral znalkyni z oboru zdravotnictví odvětví toxikologie, která ve svém znaleckém posudku mj. uvedla, že lék wellbutrin obsahuje účinnou látku bupropion hydrochlorid, přičemž obecně se sice během léčby bupropionem nedoporučuje pít alkohol, neboť může dojít k zesílení účinku alkoholu lékem a naopak, avšak užitím wellbutrinu v množství uvedeném obžalovaným by nemělo mít účinky nežádoucí, nýbrž pouze léčebné, tudíž by pravděpodobně ani současné užití tohoto léku a požití alkoholu v bezvýznamném množství obžalovaného výrazně neovlivnilo. Oba předešlé zmíněné znalecké posudky měl k dispozici Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii s. r. o. Praha, jehož nalézací soud přibral - i z důvodu již v původním rozsudku naznačených pochybností - ke zpracování revizního znaleckého posudku, v němž znalci mj. uvedli (a v hlavním stvrdili), že ani lék wellbutrin v časech a množstvích obžalovaným uváděných nijak neovlivnil jeho schopnost rozpoznat společenskou škodlivost jeho jednání a schopnost toto jednání volně ovládat; i v tomto znaleckém posudku dospěli znalci mj. k závěru, že obžalovaný netrpí a ani v době páchání trestné činnosti netrpěl duševní chorobou, poruchou nebo sexuální deviací (v důsledku čehož nalézací soud již nemá důvodu iniciovat případné řízení o uložení ochranného opatření), přičemž navíc u obžalovaného konstatovali zvýšenou pravděpodobnost manifestně agresivních reakcí, a to i v běžných nebo stresových situacích.
I po takovém doplnění dokazování ve směru pokynů odvolacího soudu, přičemž nalézací soud opětovně zdůrazňuje, že obžalovanému (ani svědkyni XX) neuvěřil jeho zjevně účelovou snahu zbavit se trestní odpovědnosti tvrzením o požití značného množství alkoholu, lze opětovně uvést, že po zhodnocení všech důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. dospěl nalézací soud k závěru, že skutek v obžalobě uvedený se v tam uvedené podstatě stal, že naplňuje znaky žalovaného zvlášť závažného zločinu a že jej spáchal obžalovaný. Kromě jeho původního částečného doznání ve vztahu k tomu, co zjistil až ex post, bylo jeho jednání jednoznačně prokázáno výpovědí jeho nezletilé dcery XX, jejíž zvukový i obrazový záznam z přípravného řízení byl v hlavním líčení přehrán a který nutno hodnotit i z hlediska závěrů znaleckého posudku z oboru školství a kultura odvětví psychologie dětí a mladistvých, dle něhož osobnost nezletilé zcela odpovídá jejímu věku, přičemž nejsou patrné žádné vývojové ani situačně nebo sociálně podmíněné rizikové faktory, její rozumové schopnosti jsou vysoce nadprůměrné a kvalita činnosti a schopnost sebereflexe a kontroly vlastních výkonů podporují její obecnou věrohodnost, vzhledem ke kvalitě intelektu a vyspělosti osobnosti je schopna si přiměřeně svým možnostem zapamatovat a vybavit prožitý děj, u níž nebyly zjištěny sklony k fabulacím nebo konfabulacím, na informace jí poskytnuté je v zásadě spolehnutí, jejíž sensitivita a sugestibilita je vzhledem k věku zcela přiměřená, je sebekritická a je schopna realisticky hodnotit svoje výkony a vidět své chyby, která však vzhledem k autoritě obžalovaného a jeho otcovské roli nebyla schopna vzhledem ke svému věku posoudit smysl jeho jednání a nebyla schopna cíleného odporu, odpor byl podle popisu spíše spontánní jako odpor proti spánek rušícímu a rušivému vlivu; pokud se znalec vyjádřil též k věrohodnosti specifické, k takovému vyjádření soud nepřihlížel, neboť posouzení specifické věrohodnosti přísluší výlučně soudu po skončení provedeného dokazování. Bylo tak prokázáno, že obžalovaný se takového skutku dopustil vůči své dceři ve věku přes 7,5 roku – tedy dítěti mladšímu 15 let, kterážto byla v rámci stanoveného styku svěřena na víkend do jeho péče a dozoru, přičemž jeho kontakty a doteky v oblasti genitálií nezletilé měly být toliko povrchové, a nebylo prokázáno, že by obžalovaný zasouval prsty do jejích vnitřních částí. Přesto však bylo nutno oproti obžalobě výrok o vině upřesnit: pakliže v obžalobě bylo mj. uvedeno, že obžalovaný nezletilé roztahoval pochvu palcem a ukazováčkem, lze usoudit, že užití takových prstů uvedla ve své výpovědi nezletilá, která však současně zmínila, že se na obžalovaného při tom nekoukala, neboť měla zavřené oči, přičemž viděla akorát 10x až 20x světlo blesku; za této situace soud zaměnil palec a ukazováček za obecnější výraz ,,prsty“. Dále soud vypustil z původního výroku o vině i činnost spočívající v tom, že se nezletilé ,,dotýkal v oblasti genitálií“, neboť skutečnost, že jí prsty roztahoval pochvu, zahrnuje v sobě i takto formulované obecné dotyky. Současně soud v původním výroku zaměnil ,,podnapilý stav“ obžalovaného za stav ,,po předchozím požití alkoholických nápojů“: obžalovaný i jeho tehdejší družka svědkyně XX zejména v hlavním líčení až přehnaně zdůrazňovali co největší množství alkoholu té noci obžalovaným požitého, což jmenovaná konkretizovala vypitím pet lahve objemu 2 l vína a lahev objemu 1 l koňaku Metaxa; původně přibraný znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a sexuologie XX označil tehdejší stav obžalovaného za stav těžké opilosti prosté – nikoliv patické, neboť nic nenasvědčuje tomu, že by dotyčný v inkriminované době ztratil vědomí vlastní identity, vlastní osobnostní kontinuity či spojitosti své osoby se svým konáním, přičemž jeho jednání nebylo chaotické, nebylo přítomno chorobné vnímání reality s neexistujícími podněty, bylo cílené a nebylo v hrubém rozporu s jeho osobnostním uspořádáním. Soud však v rámci hodnocení tohoto znaleckého posudku (ostatně jako všech dalších důkazů) posuzoval označení opilosti za těžkou jako hypotetické, neboť bylo lze dovodit, že sled jednotlivých úkonů obžalovaného v době po skončení požívání alkoholu – a zejména v ranních hodinách (kdy v prosinci už mělo být světlo) byl sledem úkonů zcela vědomých – ostatně znalec v hlavním líčení k jednoznačnému dotazu soudu potvrdil, že takové focení bylo činností vědomou: je nepochybné, že obžalovaný po ukončení požívání alkoholu v obývacím prostoru domku musel vědomě vyjít po schodech do prvního patra, kam si s sebou vědomě nesl mobilní telefon, načež v prvním patře domku vědomě vstoupil do dětského pokoje, kde přespávaly děti (na rozdíl od druhého dětského pokoje neobývaného), kde vědomě přilehl do postele, kde spala jeho nezletilá dcera XX, přičemž vědomě ve chvíli, kdy tam zůstal s XX sám (ostatní dvě děti v mezidobí pokojík postupně opustily), jmenované vědomě stáhl spodní kalhoty od pyžama, načež jí vědomě prsty jedné ruky roztahoval pochvu, zatímco druhou rukou držící mobil vědomě pořizoval fotografie, po jejichž pořízení vzápětí vědomě pokoj opustil. Ostatně obžalovaný měl již v minulosti sklony k focení nahých osob dětského či dospělého věku včetně sebe při sexuální činnosti – např. situaci, kdy mu partnerka prováděla felaci nebo kdy si sám přidržoval svůj pohlavní úd (viz znalecký posudek z oboru kybernetiky a elektroniky). Již výše jmenovaný znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a sexuologie se ve vztahu k právě zmíněným fotografiím vyjádřil, že jejich případné pořízení obžalovaným nic na závěrech jeho znaleckého posudku nemění s tím, že posuzovaný netrpí a ani v době, kdy se měl dopouštět trestné činnosti, netrpěl duševní chorobou ve smyslu psychózy a sexuální deviace ve smyslu chorobné preference patologických vzorců sexuálního chování u něho nebyla prokázána; nalézací soud však byl současně nejméně překvapen způsobem, jakým znalec jednání obžalovaného před soudem bagatelizoval, pokud mj. uvedl, že pokud si opilý fotografoval holčičku, tak byl ožralý, a v opilosti se dělají různé s prominutím kraviny..., tudíž za „kraviny“ označil jednání naplňující znaky zvlášť závažného zločinu! Pokud obžalovaný ve své výpovědi učiněné ve vazebním zasedání, kde ke stíhanému skutku mj. uvedl, že v minulosti už ho něco takového několikrát napadlo, ale byla to jen myšlenka, a že věděl, že by se mu něco takového líbilo, avšak s žádným psychologem ani psychiatrem to v minulosti neřešil, neboť se strašně styděl a chtěl utéci sám před sebou, ale to nejde, pochybnosti nalézacího soudu ve vztahu k jeho případnému zdravotnímu omezení, které by mohlo mít za následek nejméně podstatné snížení jeho rozpoznávacích či ovládacích schopností, vyvrátil obsah shora zmíněného revizního znaleckého posudku. Pakliže obžalovaný jiným způsobem než souloží pohlavně zneužil dítě mladší 15 let svěřené jeho dozoru a zneužívaje jeho závislosti, naplnil tím znaky zvlášť závažného zločinu pohlavního zneužití podle § 187/1, 2 tr. zákoníku, přičemž pod pojmem „jiným způsobem pohlavně zneužije“ se rozumí pohlavní zneužití v jiné formě než vykonáním soulože, a to v podobě takových zásahů do pohlavní sféry osoby mladší patnácti let, jako je např. ohmatávání pohlavních orgánů, popřípadě i jiné formy ukájení pohlavního pudu na těle takové osoby, přičemž za takový jiný způsob pohlavního zneužití je považován i natolik intenzivní zásah do pohlavní sféry poškozené, jakým je i osahávání poškozené přes oděv na přirození, třebaže trvající krátkou dobu, zatímco v projednávaném případě si obžalovaný nezletilou dceru na přirození obnažil; rozhodně se v daném případě nejednalo toliko o letmý dotyk na přirození dítěte s cílem dítě uklidnit. O „jiné zneužití“ osoby mladší než patnáct let jde tehdy, jestliže se pachatel dotýká takové osoby, aby se pohlavně vydráždil (ukojil nebo jinak uspokojil), i když k pohlavnímu vydráždění nakonec nedojde (dle odborného vyjádření PČR OKTE z odvětví biologie nebyla na pyžamu nezletilé ani ve stěrech z její pochvy a zevních rodidel zjištěna přítomnost krve ani spermatu). Za zneužití závislosti dítěte svěřeného dozoru pachatele se považuje situace, kdy dítě mladší patnácti let dá pachateli souhlas k souloži nebo k jinému pohlavnímu zneužití pod určitým psychickým nátlakem vyplývajícím z poměru mezi dozorujícím pachatelem a jemu svěřeným dítětem, přičemž naplnění znaku zneužití závislosti předpokládá stav, kdy poškozená osoba je v určitém směru odkázána na pachatele, a tím je omezena svoboda jejího rozhodování, přičemž právě tohoto nedostatku úplné svobody pachatel využívá k realizaci svých záměrů; v daném případě jednání obžalovaného coby otce své dcery i tento znak bezezbytku naplňuje.
Nalézací soud zamítl návrh obžalovaného na „zařízení“ jeho výslechu ze dne 19.12., neboť obžalovanému bylo v této trestní věci sděleno obvinění dne 19.12.2015 ve 13.10 h, zatímco jeho požadovaný výslech byl výslechem osoby podezřelé ve smyslu § 76 odst. 3 tr. řádu sepsaným na protokol dne 19.12.2015 v době od 09:56 h do 10:12 h (č.l. 13-15), tedy v době před sdělením obvinění a navíc v nepřítomnosti a bez vyrozumění obhájce ve věci, kde byla povinná nutná obhajoba ( dle záznamu č.l. 6 byl obhájce kontaktován a obhajobu přijal dne 19.12.2015 až ve 12:00 hodin); tudíž taková výpověď je jako důkaz v této trestní věci naprosto nepoužitelná! Pokud obžalovaný v průběhu celého trestního řízení zdůrazňoval svoji tehdejší „velkou opilost“, soud vycházeje ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví odvětví soudního lékařství a psychiatrie zdůrazňuje, že by obžalovaný po požití jím deklarovaného množství a druhu alkoholu nejen nebyl schopen provádět tak vědomé postupné úkony, ale nacházel by se v bezvědomí či již po smrti způsobené otravou alkoholem!
Při stanovení druhu a výměry trestu přihlédl soud ke všem hlediskům §§ 37 a 39 tr. zákoníku, zejména bylo přihlédnuto v neprospěch obžalovaného k poměrně nízkému věku nezletilé (lze spáchat i vůči osobě stáří 14 let) i k charakteru a intenzitě kontaktu obžalovaného, k němuž sice došlo ojediněle, ale v jehož průběhu dala nezletilá fyzicky, tj. svým pootočením od obžalovaného opakovaně – nejméně cca 10x - najevo svůj nesouhlas s takovým jednáním /takové jednání se může blížit i naplnění znaků zločinu dle § 185/1,2 a),3 a) tr.zákoníku, neboť pohlavním stykem ve smyslu tohoto zákonného ustanovení se rozumí i jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, přičemž do pohlavního styku obecně patří mj. osahávání genitálií ženy/, jakož i ke skutečnosti, že jeho jednání způsobilo u nezletilé psychické trauma po zatím zjištěnou dobu cca 8 měsíců (zda bude delší, déletrvající či doživotní by měla odhalit až její vyšetření následná); naopak ve prospěch obžalovaného k časovému odstupu od spáchání skutku, který v době vyhlášení v pořadí prvého rozsudku činil téměř 2 roky. I když do dnes vyhlášeného rozsudku uplynula doba dalších cca 1 roku a 4 měsíců, nelze přehlédnout, že ani tento další časový úsek nevedl u obžalovaného ke kritickému náhledu na své jednání, event. k projevům omluvy, lítosti či snahy po náhradě škody, naopak – obžalovaný popřel i to málo, co původně přiznal či připustil! Pokud jde o osobu obžalovaného, vzal soud v úvahu, že dosud nebyl soudně trestán, z místa bydliště k němu nejsou negativní připomínky. Obžalovanému zatím polehčuje okolnost, že před spácháním nyní souzeného skutku vedl řádný život /§ 41 písm. o) tr. zákoníku/, neboť v důsledku zásady presumpce neviny zatím nelze přihlížet k jeho dalšímu trestnímu stíhání ve věci zdejšího soudu původně vedené pod sp.zn. 1T 57/2018 pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254/1 tr. zákoníku pro skutek páchaný v letech 2012-2014 dílem již projednávaný společně s touto věcí, na druhé straně mu přitěžovalo, že trestný čin spáchal ke škodě osoby blízké /§ 42 písm. h) tr. zákoníku/. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že k nápravě obžalovaného nutno uložit trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, tedy při dolní hranici zákonné trestní sazby (která činí od 2 roků do 10 let), tudíž že na původně uloženém trestu není třeba cokoliv měnit.
Vzhledem k osobě a poměrům obžalovaného, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije, jakož i k okolnostem případu, přihlížeje zejména k tomu, že u obžalovaného již od tohoto skutku není realizován jeho styk s nezletilou dcerou, přičemž s ní ani nebydlí ve společné domácnosti, má soud důvodně za to, že k působení na něho, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu. Proto byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na přiměřenou zkušební dobu 2 roků a 6 měsíců, tedy ještě v dolní polovině zákonného rozpětí (které činí od 1 roku do 5 let). V rámci této zkušební doby soud obžalovanému dohled neukládal, neboť dle dřívější zprávy probační a mediační služby obžalovaný dohled probačního úředníka uložený náhradou za vazební důvod včetně uloženého zákazu styku s nezletilou XX vykonával od 22.12.2015 bez závad, přičemž vzhledem k jeho dosavadní délce, jakož i vzhledem k předešle uváděným důvodům, jej má soud zatím za dostatečný; dospěl tak k závěru, že projednání této věci s trestem zde uloženým by pro obžalovaného mělo být dostatečným varováním.
Poškozená XX zastoupená zmocněncem se sice připojila k trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy řádně a včas, přičemž požadovala částku 500.000,- Kč. Vzhledem však k následkům dosud zjištěným vycházeje z přísl. znaleckého posudku, dílem z výpovědi matky nezletilé a dílem ze zatím nejaktuálnější zprávy terapeutické intervence (č.l. 385) soud považuje za přiměřenou částku 300.000,-Kč s tím, že v budoucnu v případě zjištění následků dalších není vyloučeno žádat další náhradu škody v řízení občanskoprávním. Se zbytkem požadovaného nároku byla tudíž odkázána právě na takové řízení. Na takto přiznaný nárok by neměla mít vliv skutečnost, že se obžalovaný má nacházet v insolvenci. Odvolací soud v tomto směru nalézacímu soudu vytknul stručné zdůvodnění výroku o náhradě škody: nalézací soud si je vědom toho, že v mezidobí došlo k rozšíření seznamu znalců právě o odbornost z oboru stanovení výše nemajetkové újmy, přesto však sám rozhodl alespoň o části požadovaného nároku, což konkretizuje poukazem na obsah již zmíněné zprávy terapeutické intervence ze dne 18. 8. 2017, dle níž byla nezletilá – byť na podnět matky – vyšetřena v srpnu 2016, přičemž v této době cca 8 měsíců po spáchání nyní souzeného skutku byly u nezletilé zjištěny zvýšené hladiny agresivity a citové závislosti jako důsledek odeznívání traumatu, což zjistila mj. z jejích konkrétních údajů zejména v tom směru, že nezletilá se k prožitým událostem nechce vracet, a že když svého otce (obžalovaného) viděla ve městě, udělalo se jí špatně a chtělo se jí zvracet; tudíž z uvedeného je zjevné, že nezletilá v důsledku jednání obžalovaného utrpěla psychické trauma (zřejmě však v nikoli takové intenzitě, aby se jednalo o posttraumatický stresový syndrom ve směru těžké újmy na zdraví), jímž trpěla po dobu nejméně oněch cca 8 měsíců, přičemž až aktuálnější vyšetření nezletilé by mělo zjistit, zda takový následek u ní přetrvává i v době vyhlášení tohoto dalšího rozsudku, případně zda se u ní bude jednat o trauma celoživotní. Lékařská zpráva nově navrhovaná obhajobou, dle níž došlo dne 22.5.2017 v ordinaci PLDD a endokrinologa k preventivní prohlídce nezletilé XX v jejích 9 letech, při níž došlo k vyplnění tiskopisu a do něho stručného dopsání jejího aktuálního stavu fyziologického, je pro posouzení tehdejšího psychického stavu nezletilé nicotná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů od doručení, ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího.
Případné odvolání musí být do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku odůvodněn tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.
Státní zástupce může rozsudek odvoláním napadnout pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody.
Plzeň 25. dubna 2019
Luboš Patzenhauer v.r.
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 5. 9. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Hostaše a přísedících Mgr. Jany Barbory Pirasové a Ing. Ladislava Podhorce
takto:
Obžalovaný
XX
narozený XX ve XX, trvale bytem XXXX
je vinen, že
tedy
pod body 1 až 8 jednak jiného pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu sebeukájení a k obnažování, takový čin spáchal na dítěti (v bodě 1 a 8) a na dítěti mladším patnácti let (v bodech 2 až 7), přičemž pod body 2, 5 a 8 čin dokonal a pod body 1, 3, 4, 6 a 7 k dokonání nedošlo a dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu v úmyslu trestný čin spáchat,
pod body 1, 2 a 5 jednak zároveň vyrobil pornografické dílo, které zobrazuje dítě,
tedy
přiměl dítě k výrobě pornografického díla
tedy pod body 10. a 11. vyrobil pornografické dílo, které zobrazuje dítě,
čímž spáchal
pod body 1 až 8 pokračující dílem dokonaný (v bodech 2, 5 a 8), dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (v bodech 1, 3, 4, 6 a 7) zločin sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, odst. 3, písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku
pod body 1, 2, 5 v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku
pod bodem 9 přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 trestního zákoníku
pod body 10 a 11 pokračující přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku
a odsuzuje se
Podle § 186 odst. 5 a § 43 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 40 odst. 2 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let s dohledem, který bude vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákoníkem.
Podle § 99 odst. 1 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá ambulantní ochranné léčení sexuologické.
Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to
Podle § 129 odst. 2 trestního řádu rozsudek neobsahuje odůvodnění, neboť po jeho vyhlášení se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, přičemž obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.
Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověření péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně.
Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni.
Plzeň 5. 9. 2019
Mgr. Jan Hostaš, v. r.
předseda senátu
Spisová značka: 5 T 15/2014
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miroslava Rákosníka a soudců Aleny Prokopové a Bc. Dany Kostúrové v hlavním líčení konaném dne 16. června 2014
t a k t o :
I.
Obžalovaný XXXXX, trvale bytem a adresa k doručování XXXXX,
j e v i n e n , ž e
dne 1.12.2013 v přesně nezjištěné době od 15:00 do cca 19:30 hod, v XXXXX, v ul. XXXXX, v neoznačené stavební buňce, bílé barvy, která se nachází na neoznačeném stavebním pozemku, v blízkosti sloupu veřejného osvětlení č. XXXXX, po předchozím požití alkoholu a po dohodě, že poškozená XXXXX může splatit svůj dluh, tím že se nechá obejmout a políbit, vybočil z této dohody a začal poškozenou svlékat, poté do ní strčil, aby si lehla na postel, kde jí vyzul boty a kalhoty, posléze se sám vysvlékl donaha a začal pod peřinou poškozenou osahávat přes kalhotky a poté i pod kalhotkami, přičemž jí líbal na ústa, krk a prsa a opakovaně jí zasouval prsty do vagíny, čemuž se poškozená bránila tím, že jej odstrkovala, poté jí svlékl kalhotky a požadoval po poškozené, ať si na něho lehne a když odmítla, lehl si sám na ni a snažil se o pohlavní styk s tím, že se s ní chce milovat a když poškozená počala křičet o pomoc, vyhrožoval jí, že pokud nebude ticho, tak si jí vyfotí na mobilní telefon a foto zveřejní na Facebooku, následně po poškozené požadoval provedení orálního styku a když s tím nesouhlasila, uchopil jí oběma rukama za hlavu a strčil svůj penis do jejích úst, následně po poškozené žádal, aby v tomto jednání pokračovala, přičemž si vše fotil na mobilní telefon a snažil se poškozenou, která se pokusila z postele vstát, zatáhnout zpět, následně jí umožnil se obléci a když se posadila na židli ke stolu, opětovně požadoval provedení orálního sexu a když projevila nesouhlas, vyndal si penis z kalhot, uchopil poškozenou za hlavu a strčil jí svůj úd do úst a také toto jednání fotil na mobilní telefon, poškozená opakovaně projevila nesouhlas s tímto jednáním, přičemž k němu byla donucena fyzickou převahou obžalovaného, z něhož začala mít strach, přičemž následně se poškozené XXXXX podařilo vymanit z držení obžalovaného a odejít z buňky pryč,
t e d y :
jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a spáchal čin jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, a to na dítěti,
č í m ž s p á c h a l :
zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku,
a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 /dva a půl/ roku.
Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3,5 /tři a půl/ roku.
II.
Podle § 226 písm. a) tr. řádu se obžalovaný zprošťuje obžaloby OSZ Praha 8, sp. zn. ZT 506/2013 - 52 pro skutek, že v přesně nezjištěné době od měsíce prosince 2012 do 1.12.2013, na témže místě, tedy ve stavební buňce, v XXXXX, ul. XXXXX po delší dobu ohrožoval citový a mravní vývoj poškozené XXXXX tím, že při opakovaných společných schůzkách ve stavební buňce osahával poškozenou na jejím pozadí, dával jí polibky, objímal ji a nabízel jí ke konzumaci alkoholické nápoje, přičemž toto jednání vyvrcholilo tím, že jí dne 01.12.2013 násilím přiměl k orálnímu styku a toto jednání zachytil na svůj mobilní telefon, v čemž je podanou obžalobou spatřován trestný čin ohrožování mravní výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.
O d ů v o d n ě n í :
Obžalovaný jednání kladené mu za vinu popíral. Na svoji obhajobu uvedl, že s poškozenou se znal asi rok, chodila za ním do jeho stavební buňky. Po dobu jejich návštěv si povídali, popíjeli kávu. V neděli 1.12.2013 obžalovaný zjistil, že mu poškozená krade peníze, to se muselo stát, když ji nechal ve stavební buňce samotnou. Obžalovaný napsal poškozené SMS, domluvili se, že se sejdou u něho ve stavební buňce. Když k němu dorazila, nabídl ji kolu k pití, a ptal se jí, jak to je s těmi penězi. Poškozená doznala, že mu je vzala, on chtěl vše říci jejím rodičům, to poškozená nechtěla.
Obžalovaný průběžně půjčoval poškozené drobné částky od 50,- Kč do 100,- Kč, postupně, ale její dluh dosáhl výše 2.000,- Kč. Obžalovanému se ještě ztratilo 6.000,- Kč. Obžalovaný chtěl dluh vrátit, vedl si přesnou evidenci všech částek, které měl poškozené půjčit, vše to zapisoval do zeleného sešitu. Termín vrácení dohodnut nebyl, poškozená to měla splácet z kapesného nebo by pro něj dělala nějaké brigády. Poškozená podepsala, že mu uvedené částky dluží, rovněž se doznala ke krádeži, dokonce přiznala, že v minulosti kradla peníze i svým rodičům. Obžalovaný trval na tom, že to musí říci rodičům poškozené, aby věděli, jakou mají dceru, ona začala plakat a na kolenou ho prosila, aby jim nic neříkal. Poté se o tom již nebavili, otevřel další láhev vína, to už byl obžalovaný trochu opilý. Poškozená si měla sednout vedle něho, začala ho lochtat po těle, sahala mu do rozkroku. Když mu poškozená sahala do rozkroku, lehl si na postel, smál se, bylo mu to příjemné, je chlap, ale není násilník. Poškozenou násilím k ničemu nenutil, je pravdou, že měli orální sex, při tom ji obžalovaný jednou rukou držel hlavu, a druhou rukou ji fotografoval. Vyfotit se při tom byl nápad obžalovaného, říkal, že pokud mu nepřestane dělat sexuální nabídky, vyfotografuje ji při tom a ukáže to vše rodičům. Poškozená ho měla svléknout, svlékla i sebe, chtěla po něm sex. Obžalovaný neví, proč ji nevyhodil z buňky, když s ní sex mít nechtěl. Poškozená říkala, že chce sex, obžalovaný nechtěl. Byl nahý, styděl se. Fotoaparát musela zapnout poškozená, on na to neviděl. Fotografie nechtěl dát na Facebook, chtěl je jen ukázat jejím rodičům. Když ji fotografoval, řekla u toho: „Ty vole, co mi to děláš?“. Nakonec poškozenou odstrčil, řekl jí, ať se oblékne, ona měla reagovat slovy: „Ty vole, proč mě nikdo nechce?“. S evidencí dluhu a doznáním poškozené ke krádeži a s fotografiemi chtěl obžalovaný jít za rodiči, aby viděli, jakou mají dceru. Fotografie měly být důkaz. Poškozená po celou dobu neplakala, plakala, až když odcházela, a to bylo kvůli tomu, jak jí odmítl.
Poškozené se jednou zastal, měli ji v partě mlátit, chodila po stavbách, pila alkohol. Obžalovaný věděl, kolik jí let, že chodí do školy. Sex mezi ním a poškozenou nebyl za ten dluh, poškozená pouze řekla, že pro něj udělá vše.
Poškozená vypověděla, že k obžalovanému přišla na návštěvu do jeho stavební buňky kolem 16.00 hodin. Obžalovaný ji nalil červené víno, nechtěla ho, míchala ho s kolou. Již před tím za ním chodila, povídali si spolu, kouřili a bavili se. V minulosti se jí chtěl obžalovaný dotknout, sáhl ji na zadek, nebo ji dal pusu na tvář, ale nepřikládala tomu význam. Od obžalovaného dostávala peníze, drobné částky. Obžalovaný to nikdy vrátit nechtěl, brala to jako dárek. Někdy si mu i sama o peníze říkala, jednou mu vzala pár stovek. Psali do deníku, že to splatí, kolik dluží a tak že mu ukradla, to bylo 600,- Kč a 2.100,- Kč to se potom škrtlo, jako že se spolu pomazlí, poškozená mu dá pusu a on ji obejme a tím se ten dluh smaže. Zbytek by pak odpracovala. Měli spolu dohodu, ale poškozená se cítí podvedená protože, obžalovaný dohodu nedodržel. Dohodu, že jí sáhne na zadek a bude to dobrý, navrhl obžalovaný. S touto dohodou ona souhlasila. Obžalovaný ji řekl, ať si stoupne, on si také stoupl a začal ji svlékat. Když se ho dotazovala proč, odvětil jí, ať je v klidu. Když ji vysvlékl, to se nebránila, položil ji na postel, to už obžalovanému říkala, co dělá, že nechce. Na posteli ji svlékl kalhoty, nakonec i spodní prádlo. Obžalovaný se svlékl úplně donaha a lehl si k ní, že se s ní jenom pomazlí. Poté poškozená začala brečet, že nechce, obžalovaný, ale nereagoval, pokračoval, pohlavní styk, ale neměli. Měla si lehnout na něj, nechtěla, tak si lehl on na ní, asi se pokoušel o pohlavní styk, ale nedostal se dovnitř. Když se do ní nedostal, šel pro telefon, a chtěl ho nastavit na fotoaparát. Donutil ji k orálnímu sexu a fotil ji u toho. Nechtěla, ale nějak ji přinutil. Poškozená říkala, že nechce, to myslela orální sex i to fotografování. Možná křikla o pomoc. Pak se začala oblékat, vysmekla se obžalovanému. Bylo zamčeno, ale klíč byl v zámku. Cestou domů poškozená plakala, doma řekla mámě, že se jí stalo něco horšího než, že by pila alkohol. Během večera moc nepila, pil hlavně obžalovaný, mohl vypít 2 až 3 lahve vína. Obžalovaného považovala za kamaráda, byl na ni hodný a milý.
Svědkyně XXXXX, matka poškozené, vypověděla, že dcera přišla později než obvykle a byla divná, vystresovaná a ubrečená. Ptala se jí, zda pila alkohol ona odvětila, že něco horšího. Když se jí ptala, řekla, že byla znásilněná. Svědkyně hned volala na policii, než přijela, ptala se jí, co se stalo konkrétně, řekla, že ke styku nedošlo, jenom k orálnímu styku. Pak přijela policie a řekla vše, jak bylo.
Obžalovaného nezná. Dcera měla dovoleno být venku do 20.00 hod, výjimečně přišla později, maximálně vždy přišla do 21.30 hod. Svědkyně jí důvěřovala, že je venku s kamarády, že chodí za obžalovaným, nevěděla. Dceři vyplácí kapesné 200,- Kč na měsíc, nestalo by se, že by dcera kapesné nechtěla, když potřebuje, nějaké další peníze dostane je. Stalo se, že jim v rodině vzala peníze, vše vrátila a doznala. Měla to na cigarety pro partu, aby se jim zavděčila.
Soud dále vyslechl svědky, kamarády poškozené, kteří rovněž znali obžalovaného. Svědek XXXXX uvedl, že poškozenou zná, vyrůstali spolu. Obžalovaného zná také, scházeli se s ním u rybníku, v hospodě a bavili se s ním. Obžalovaný svědkovi nikdy nedával peníze, ani cigarety ani alkohol. Obžalovaný svědka a ostatní z jejich party zval k sobě na návštěvu, on tam byl 2x, pil tam kolu. Poškozená tam chodila taky. Obžalovaný je nařknul z krádeže, svědek pak musel na policii podat vysvětlení, měl mu odcizit 5.000,- Kč, ale od barmanek z hospody se svědek potom dozvěděl, že obžalovaný v hospodě udělal vysoký účet a neměl na zaplacení. Po tom obvinění tam přestali chodit, slyšel, že mělo něco proběhnout mezi obžalovaným a poškozenou. Svědek zaslechl dvě verze, že ji měl znásilnit nebo se o to pokusit. Poškozenou potkával i potom, ale nebavili se o tom.
Svědkyně XXXXX uvedla, že ví, co se mělo stát její kamarádce XXXXX. XXXXX volala jí tehdy její máma, jestli náhodou není s poškozenou, že tam je policie. Obžalovaného zná z venku, bavil se s jejich partou. Byla i v jeho stavební buňce, pozval je. Bylo jich víc. Sám tam nikdo nechodil. Měli s obžalovaným incident ohledně odcizení peněz, jednou je pozval do restaurace na jídlo a pití, pak řekl, že mu ukradli peníze, ale ty on utratil v restauraci za pohoštění. Platil za všechny, říkal, že je má rád.
Svědek XXXXX, kamarád poškozené, rovněž zná obžalovaného. Zval holky na všechno, co chtěly. U něho v buňce byl jen jednou, jedli tam pizzu a pili alkohol, vše platil obžalovaný.
Obžalovaný byl někdy až vlezlý, na všechny se snažil být kamarádský, klukům občas koupil nějakou láhev, holkám nabízel víc než klukům.
Z výslechu prof. PhDr. Petra Weisse, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie bylo zjištěno, že poškozená je intelektově mírně nadprůměrná (IQ 115), přičemž vyšetřením znalce nebyly shledány žádné znaky svědčící o duševní chorobě, těžším neurotickém onemocnění, hysterických osobnostních rysech, tendencích ke konfabulacím. Osobnost poškozené je ve vývoji, přiměřeně věku, strukturována bez anomálií. Na základě vyšetření je možné konstatovat, že poškozené nic nebrání, aby si prožité skutečnosti zapamatovala a následně je reprodukovala. Nic nesnižuje její obecnou věrohodnost. Od poškozené vzhledem k její tělesné konstituci nelze očekávat větší či účinnější fyzickou aktivitu při obraně vůči eventuálnímu násilí dospělého muže průměrné výšky a váhy.
Z výslechu znalce MUDr. Ivo Procházky, CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví sexuologie, bylo zjištěno, že obžalovaný netrpí sexuální deviací, netrpí ani žádným duševním onemocněním v pravém slova smyslu. Obžalovaný není osobou se zvýšenou hladinou agresivity, požití alkoholu, přičemž v době spáchání skutku byl obžalovaný ve stavu středně těžké opilosti, mírně snížilo jeho schopnost ovládat jeho jednání, alkohol působil jako neliberující činitel. Účinky alkoholu je obžalovaný schopen předvídat, je schopen požívání alkoholu kontrolovat. Obžalovaný není na svobodě nebezpečný, je schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení.
Soud v rámci dokazování provedl listinné důkazy, a to jednak přehrál videozáznamy ze zajištěného mobilního fotoaparátu, které v obrazu nic neukázaly, pouze byl zachycen zvuk, respektive konverzace mezi poškozenou a obžalovaným a další hlasové projevy. Dále byly jako důkaz provedeny fotografie pořízené mobilním telefonem obžalovaného, na kterých je zachycena poškozená, jak provádí orální styk muži.
Protokol o ohledání místa činu podává popis místa činu, které je zadokumentováno fotografiemi.
Z opisu z evidence Rejstříku trestů se dokládá dosavadní trestní bezúhonnost obžalovaného.
Z protokolů z přístroje Drager je zjistitelné, že ve výdechu obžalovaného dne 1.12. 2013 v čase 20.42.13 hod. bylo obsaženo 1,55 ‰ alkoholu, zatímco v dechu poškozené ve stejný den v čase 21.27.54 hod. nebyl zjištěn žádný alkohol.
Jako důkaz byl proveden zelený sešit označen kalendářní rok 2011 hypoteční banka, přičemž na úvodní stránce je rukou psaný text: „XXXXX Já hloupá jsem ukradla 6.000 + 2.100. Domluvíme se na termínu, splatím do 30.12.2014, 1.12.2013,“ nečitelný podpis. Číslice 6 uvedené částky je přepisovaná, částka 2.100 je přeškrtnutá.
Po takto provedeném dokazování, soud přistoupil k jejich zhodnocení. Každý z provedených důkazů hodnotil soud zvlášť i v jejich vzájemných souvislostech ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu, přičemž dospěl k závěru, že všechny shora provedené důkazy dostatečně dokládají to, že se shora uvedený skutek pod bodem 1) obžaloby skutečně stal a že ho spáchal právě obžalovaný. Hlavními usvědčujícími důkazy jsou výpověď poškozené, videozáznamy a fotografie z mobilního telefonu obžalovaného, jeho sešit, ve kterém si vedl evidenci dluhů poškozené. Předně je třeba vyjít z výpovědi poškozené, která je pro soud důvěryhodná, na rozdíl od výpovědi obžalovaného je v mnohém podporována ostatními provedenými důkazy. Poškozená byla vzhledem ke svému nízkému věku slyšena v přípravném řízení, přičemž tato její výpověď, které byl účasten obhájce obžalovaného a měl možnost položit své dotazy poškozené, je procesně použitelná, ve svém obsahu zcela vypovídající a vcelku přesvědčující. Ačkoli si byl soud vědom, že opakování výslechu poškozené k události, která je projednávána, bude pro ni stresující, s ohledem na její věk, který se již blíží zletilosti, vyslechl poškozenou i v řízení před soudem, neboť pouze tak mohl soud zcela hodnotit tento důkaz z hlediska bezprostřednosti. Je nutné konstatovat, že poškozená nechtěla o prožité události již vypovídat, nicméně i z toho co vypověděla, bylo možné usuzovat, že její výpověď lze považovat za pravdivou a skutečnou. Stěžejním momentem celého dokazování je prokázání motivu obžalovaného k jeho jednání, kdy uzavřel s poškozenou dohodu o tom, že se s ní pomazlí, obejme ji a dá pusu, čímž mu poškozená smaže svůj dluh. Z provedeného dokazování, sešitu, kde byl uveden text o dluhu, vyplývá, že část dluhu (ve výši 2.100,- Kč) byla poškozenou uhrazena. O úhradě není rozporu, poškozená i obžalovaný uvedli, že údaje zapisovali. Nutno také zohlednit tu skutečnost, že poškozená nebyla s to uhradit uvedenou částku, neb měla jen nízké kapesné, uvažovala o odpracování případně o splácení po nízkých částkách. Nicméně v evidenci dluhu je uvedená částka škrtnuta, což nepochybně dokládá, že obžalovaný toto považoval za splacené, ačkoliv nedošlo k peněžitému plnění. Sama poškozená, při výpovědi před soudem uvedla, že s návrhem na splacení touto formou přišel obžalovaný, pro ni to byl zřejmě jediný možný způsob úhrady tak vysoké částky a souhlasila s pohlazením po zadku případně odejmutím. V tomto nelze souhlas poškozené vztahovat i na to, co se stalo poté, neboť pokus o pohlavní styk a následný orální sex byly praktiky zjevně mimo rámec domluvy, proti její vůli, kdy těchto se obžalovaný domohl násilně. Poškozená, ačkoliv obžalovanému zpočátku důvěřovala, cítila následně pocit křivdy, neboť obžalovaný nedodržel dohodu, a způsob, jakým si vybral splacení svého dluhu, byl pro ni nepříjemný a stresující. V tomto ohledu je nutné poukázat i na požitý alkohol obžalovaného, který zjevně uvolnil jeho sexuální zdrženlivost. Obžalovaný využil nezkušenosti poškozené, a aniž by musel přistoupit k velké intenzitě fyzického násilí, přiměl poškozenou k orálnímu styku.
Obžalovaný je ve své výpovědi nekonzistentní a rozporuplný. V jedné části své výpovědi popírá s poškozenou sex zcela, jindy poukazuje na svoji mužnost, kdy přirozeně neodolal sex mu nabízející mladé dívce. V jedné části výpovědi obžalovaný uvádí, že poškozenou odmítal, ačkoliv na druhé straně to byl on, kdo si z této události pořizoval videozáznam a fotografie poškozené při orálním sexu s ním. Jeho tvrzení, že fotografie pořizoval za účelem jejich předložení rodičům poškozené v rámci uspokojení své pohledávky se jeví soudu jako nereálné, reálnější motiv se jeví ten zmíněný v obžalobě, tedy ke zvýšení tlaku na poškozenou, aby konala v sexuální oblasti dle jeho přání. Výhružkami o zveřejnění pro poškozenou velmi intimních fotografií ji přiměl k opakovanému orálnímu sexu, případně si chtěl zajistit, aby poškozená o této události nikomu nic neřekla. Jsou to i tyto fotografie a zvukové stopy, které soud utvrzují v tom, že obžalovaný poškozenou znásilnil, z krátké na videozáznamu zachycené a slyšitelné konverzace mezi poškozenou a obžalovaným, vyplývá nesouhlas poškozené s jednáním obžalovaného. Obžalovaný striktně během své výpovědi odmítal jakékoliv násilí vůči poškozené, neboť se nepovažuje za násilníka. Lze souhlasit s tvrzením obžalovaného, že není násilnický, ostatně znalecký posudek ani jeho agresivitu nepotvrzuje, nicméně svůj čin spáchal násilně, neboť překonal odpor poškozené, které byla v očekávání, že v rámci jejich dohody dojde k polibku či pohlazení po zadku, nikoliv k sexu. Obžalovaný na poškozenou naléhal, pokud se bránila, snadno překonal její odpor, tím že ji odstrčil, položil do postele, ujišťoval, ať je v klidu. Odpor poškozené překonával i tím, že zneužil její finanční závislost vyplývající z jejich vzájemného věřitelsko-dlužnického vztahu, kdy poškozená měla obavy ze zveřejnění existence dluhu před rodiči, ale i výhružkami, že pořízené intimní fotografie poškozené zveřejní ať již na Facebooku či ukáže rodičům poškozené. Obžalovaný téměř dokonale využil životní nezkušenosti poškozené, kdy ji přiměl k tomu, čeho se dopustil, aniž by musel na poškozenou nějak výjimečně násilnicky působit. Z celé události je patrná nevyváženost, kdy na jedné straně je vyzrálý zkušený padesátiletý muž a na druhé 15 letá nezkušená dívka.
Výpověď poškozené potvrzují již zmiňované ostatní další provedené důkazy. Obžalovaného obhajoba neobstojí, neboť např. pro evidenci dluhu resp. splacení jeho části (přeškrtnutá částka) nedává téměř žádné věrohodné vysvětlení. Nutno zdůraznit, že evidenci dluhu si vedl obžalovaný, a proto pokud došlo k odepsání nějaké částky, muselo to být s jeho souhlasem, tedy že mu muselo být poskytnuto protiplnění. Neobstojí jeho tvrzení o tom, že to škrtla poškozená jen tak, zejména ve světle toho, že obžalovaný vedl tak pečlivou evidenci svých půjček poškozené. Pokud zavedl evidenci dluhu, vedl i evidenci splácení.
Svědectví matky poškozené, potvrzuje výpověď poškozené, ale jen nepřímo, neboť poškozená o prožité události nebyla až do doby příjezdu police příliš sdílná. Soud navíc vyslechl kamarády z party poškozené, kteří obžalovaného znali od vidění. Závěr o těchto důkaz potvrzuje tu skutečnost, že obžalovaný byl vůči mladým dívkám vstřícný, byl vůči nim kamarádský, jak lze usuzovat z výpovědi svědka XXXXX, obžalovaný preferoval v kamarádství dívky před chlapci.
Provedené důkazy sestavují poměrně plastický obraz toho, co se poškozené ve stavební buňce odehrálo. Výpověď obžalovaného je nepřesvědčivá, i kdyby soud přistoupil na verzi obžalovaného, že poškozená byla sexuchtivá, nabízela se obžalovanému, zatímco on ji odmítal, nevysvětluje to existenci fotografií, které obžalovaný měl pořizovat, aby je ukázal rodičům poškozené, ani záznam o uhrazení části dluhu poškozenou. Lze uzavřít, že v hodnocení všech důkazů je vina obžalovaného prokázána.
Po právní stránce hodnotil jednání obžalovaného jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, neboť obžalovaný násilím donutil poškozenou k pohlavnímu styku provedeného orálním stykem a čin provedl na dítěti. Na základě provedených důkazů lze učinit závěr o tom, že obžalovaný užil násilí, neboť za násilí se považuje fyzická síla ze strany pachatele k překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení pohlavního styku proti její vůli. Poškozená vypověděla, že obžalovaný ji nutil, držel, říkal, aby se uklidnila, ačkoliv říkala, že nechce a snažila se ho odstrčit a vymanit se z jeho moci, obžalovaný ji svoji silou přemohl. Nad to svoji fyzickou převahu umocňoval výhružkami o tom, že předloží intimní fotografie rodičům poškozené nebo je zveřejní na Facebooku. Poškozená toto vnímala velmi účinně, zároveň věděla o tom, že by mohl obžalovaný zmínit dluh jejím rodičům, přičemž pro ni bylo v uvedený moment snazší podvolit se vůli obžalovaného, strpět jeho jednání, které vybočovalo z jejich dohody o úhradě části dluhu. Z provedeného dokazování, znalecký posudek prof. Weisse vyplývá, že od poškozené nelze požadovat nějakou aktivní účinnou ochranu proti jednání obžalovaného, plynoucí z její slabé tělesné konstituce, nad to byla v psychickém rozpoložení, kdy pro obžalovaného bylo téměř snadné přinutit ji k tomu, co nakonec vykonal. Soud uzavírá, že obžalovaný spáchal čin násilím, došlo k naplnění tohoto zákonného znaku uvedeného zločinu.
Kvalifikovaná skutková podstata vyplývá z toho, že čin byl spáchán na dítěti, přičemž dítětem se ve smyslu § 126 tr. zákoníku rozumí osoba mladší 18 let, přičemž poškozené bylo v době znásilnění 15 let.
Obžalovaný jednal v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl ohrozit zájem společnosti na svobodném rozhodování v sexuální oblasti, a také tento zájem svým jednáním ohrozil.
Při úvaze o druhu a výši trestu za shora uvedený zločin, za který byl obžalovaný uznán vinen, vycházel soud z účelu trestu a při ukládání trestu přihlédl k obecným zásadám pro ukládání trestů stanovených dle § 39 odst. 1 tr. zákoníku k závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele. Dále vzal soud v úvahu všechny okolnosti, které obžalovanému polehčovaly i přitěžovaly. Za polehčující okolnost je třeba považovat zejména to, že obžalovaný nebyl doposud nikdy soudně trestán, trestný čin spáchal poprvé a před jeho spácháním vedl řádný život. Přitěžující okolnosti soud neshledal.
Vzhledem k okolnostem případu, kdy soud zohlednil zejména skutečnost, že se obžalovaný dopustil trestné činnosti poprvé, a kdy v jeho případě v jeho jednání resp. nezdrženlivosti sehrál určitou úlohu alkohol, a zároveň bylo prokázáno, že poškozené fyzicky nijak zásadně neublížil, volil soud v potrestání obžalovaného trest odnětí svobody vyměřený nad spodní zákonnou hranicí. Jednání obžalovaného je závažné, svoji sexuální potřebu ukojil na mladistvé dívce, přičemž neváhal zneužit její důvěry, její závislosti plynoucí ze skutečnosti, že mu dlužila finanční prostředky. V případě obžalovaného soud věří, že se jednalo o mimořádný exces jinak z řádného života obžalovaného, kdy obžalovaný v České republice pracuje a nedostává se do konfliktu s právním řádem, a proto výkon trestu podmíněně odložil na přiměřenou zkušební dobu. Obžalovaný by si měl napříště uvědomit, že kamarádství s tak mladou dívkou, pokud ho přenese do sexuální oblasti navíc proti vůli a bránící se, není ve společnosti tolerováno. Obecně by obžalovaný volil rozhodně lépe, pokud by se v budoucnu stýkal s ženami věkově jemu bližšími než s dívkami pubertálního věku.
Takto uložený trest soud považuje, vzhledem k osobnímu profilu obžalovaného, jako postačující k tomu, aby se napříště trestné činnosti vyvaroval, již během soudního jednání a to od zahájení hlavního líčení a jeho výpovědi jako obžalovaného až po jeho poslední slova bylo možné vysledovat jistý posun v jeho náhledu na věc. Ze všech těchto skutečností lze usuzovat, že i podmíněný trest za shora uvedený zločin bude dostačující a z hlediska vzájemné souvislosti individuální a generální prevence lze očekávat, že účelu trestu bude dosaženo. Soud nevyhověl návrhu státního zástupce na uložení trestu vyhoštění z území České republiky. S přihlédnutím ke všem k okolnostem, kdy obžalovaný se zde zdržuje delší dobu, vytvořil si převážně pracovní zázemí, by byl v jeho případě trest vyhoštění nepřiměřeně přísný. Soud nesdílí závěr obhajoby, že na straně obžalovaného jsou zákonné překážky pro uložení trestu vyhoštění, nicméně trest podmíněně odložený na přiměřenou zkušební dobu je dle názoru soudu zcela přiměřený škodlivosti jednání obžalovaného. Znovu soud opakuje, že jednání obžalovaného považuje za vybočení z jeho jinak řádného života, nic z provedených důkazů nesvědčí o tom, že by se v případě obžalovaného mělo jednat o sexuálního devianta, před kterým by bylo třeba společnost např. formou trestu vyhoštění ochránit. Obžalovaný pochopil během řízení, čeho se dopustil a rovněž se vyslovil v tom směru, že pokud mu bude ponechána šance, žádného trestného jednání se nedopustí. Soud má ten názor, že v případě obžalovaného mu lze ještě věřit a volit spíše volit potrestání v podobě podmíněného odsouzení před represí a čistě preventivní funkcí trestu. Nepochybně bude účelnější, že obžalovaný bude absolvovat delší zkušební dobu pod pohrůžkou výkonu trestu, přičemž právě obava z výkonu trestu ho nakonec přiměla i ke změně v postoji k projednávané trestné činnosti, což bylo patrné zejména v rámci projevu práva posledního slova.
Oproti zločinu znásilnění, tak jak byl pospán shora, soud nenašel v dokazování dostatečný podklad pro vyslovení viny druhým žalovaným trestným činem, a to konkrétně přečinu ohrožování mravní výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Podstatou tohoto jednání obžalovaného mělo být, že od nezjištěné doby až po incident ze dne 1.12.2013 měl obžalovaný ohrožovat citový a mravní vývoj poškozené při jejich vzájemných schůzkách v jeho stavební buňce tím, že ji osahával na zadku, dával jí polibky, objímal ji a nabízel alkoholické nápoje, přičemž vše vyvrcholilo tím, že ji dne 1.12.2013 měl opakovaně přimět k orálnímu styku. Předně je nutné odkázat na výsledky dokazování, které nepotvrzuje jednoznačně dobu, po kterou měl obžalovaný skutkovou podstatu naplňovat. Konstrukce uvedené skutkové podstaty vyžaduje, aby působení pachatele bylo dlouhodobější, případně působení projevující se opakovaným jednáním. Pokud by šlo o působení krátkodobé, musí být v takové intenzitě, aby mělo účinek jako působení dlouhodobé. Bylo prokázáno, že se obžalovaný s poškozenou znal, v posledním roce před incidentem se občas scházeli. Jak uvedla poškozená, jejich schůzky byly přátelské, často se jich účastnili i ostatní členové party, jak dívky, tak chlapci, které všechny obžalovaný hostil. Skutečnost, že někdy mělo dojít ke konzumaci alkoholu během těchto návštěv dětí u obžalovaného, ještě nečiní obžalovaného odpovědného za uvedený trestný čin, neboť to nebylo nijak ve významné míře. Obecně lze uvažovat, že teenageři jako je poškozená považují za běžné ochutnat alkohol v tomto věku, experimentovat s ním, což ostatně vyplynulo z výslechů všech kamarádů poškozené i jí samotné. Nad to je třeba poukázat i na výsledky kontrolních výdechů, a to u poškozené, která ačkoliv uvedla, že nějaký alkohol vypila, žádný alkohol v jejím dechu po incidentu dne 1.12. 2013 detekován nebyl. Je to tedy třeba brát s jistou tolerancí, nelze obžalovaného považovat za toho, kdo by poškozenou přiváděl k alkoholismu, vytvářel ji návyk na alkohol. To by s jistou nadsázkou museli být stíháni právě pro takový nedbalostní delikt např. i rodiče poškozené, kteří by to umožnili a z jejich pozice vychovatelů tomu měli a mohli zabránit. Nicméně ani v části popisu skutku spočívající v tom, že poškozenou přiměl k orálnímu styku nelze spatřovat naplnění uvedené skutkové podstaty. Jak vyplynulo z dokazování, šlo o ojedinělou záležitost, kdy obžalovaný svůj hospodářský zájem nahradil sexuálním. Pokud obžalovaný poškozenou násilím přiměl k orálnímu styku, nelze bez dalšího toto považovat za ohrožení mravního vývoje poškozené tím, že ji sváděl k zahálčivému nebo nemravnému životu. Takový útok bude mít zpravidla převážně dopad na psychickou integritu poškozené a následky v podobě možných poruch v navazování přirozených partnerských nebo sexuálních vztahů v dospělosti. V tomto lze odkázat na ustálenou judikaturu např. R 47/1992. Nutně soud ještě konstatuje, že jednání, kladené obžalovanému za vinu, v popisu skutku 2 obžaloby, v určitém směru postihuje již zmíněné, soudem odsouzené, jednání pod bodem 1) obžaloby. Z hlediska podstaty právní věci by tak muselo jít spíše o jedno jednání, kterým by došlo k naplnění skutkových podstat více trestných činů, nicméně vzhledem k odlišné povaze obou trestných činů, kdy jeden byl spáchán jednorázově, a k páchání druhého mělo docházet po delší dobu, aby byl naplněn i tento zákonný znak (po delší dobu), je jednočinný souběh téměř vyloučen.
Bylo by přeceněním výpovědi poškozené, deformací důkazu, pokud by z jejího tvrzení, že ji obžalovaný někdy sáhl na zadek, objal a nabízel alkohol, což mělo vyvrcholit orálním sexem, dospěl soud k závěru o naplnění uvedené skutkové podstaty trestného činu. Ze všech těchto důvodů soud obžalovaného v bodě 2) obžaloby zprostil.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu k Městskému soudu v Praze.
Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, proti kterému výroku směřuje a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo.
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch či neprospěch obžalovaného.
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody.
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný či chybí.
V řízení vedeném proti obviněnému jako proti uprchlému má obviněný právo v případě, že pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, podat návrh do osmi dnů od doručení rozsudku, aby soud prvého stupně odsuzující rozsudek zrušil a v rozsahu dle ustanovení § 306a odst. 1 tr. ř. se hlavní líčení provede znovu.
V Praze dne 16. června 2014
Mgr. Miroslav Rákosník, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: XXXXX
ČESKÁ REPUBLIKA
T R E S T N Í P Ř Í K A Z
Samosoudce Okresního soudu v Benešově vydal dne 21. prosince 2017 v Benešově podle § 314e odst. 1 tr.ř. následující t r e s t n í p ř í k a z :
Obviněný
Xxx xxx,
nar. xxx ve Vlašimi , trvale bytem xxx, řidič kamionu u XXXXXXXXXXXXXX , XXXXXXX,
j e v i n e n, ž e
1) dne 22.6.2017 v době kolem 19:00 hod. ve společném bytě na adrese XXXXXXX, za užití bezprostředního fyzického násilí, nejprve chytil zepředu oběma rukama okolo těla svoji manželku Xxx XXX, nar. xxx, se kterou je od počátku roku 2017 v rozvodovém řízení, tuto zvedl do výšky téměř tak, že si ji hodil přes rameno a ačkoliv se poškozená Xxxa Xxx aktivně bránila, odnesl jí do ložnice, kde jí hodil na postel, poté se sám svlékl donaha, následně poškozené vyhrnul sukni, stáhl jí kalhotky, nalehl tělem na poškozenou a rukama se jí násilím snažil roztáhnout nohy a vykonat na ní soulož, což se mu nepodařilo, jelikož poškozená se aktivně bránila kopáním a škrábáním, přičemž svůj nesouhlas vyjadřovala i slovně, což nakonec vedlo k tomu, že obviněný od svého dalšího jednání upustil a nechal poškozenou z bytu odejít,
t e d y
dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu tím, že jiného násilím donutí k pohlavnímu styku, v úmyslu trestný čin spáchat, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo,
2) dne 24.6.2017 okolo 16:45 hod., bez použití násilí, neoprávněně vnikl na oplocený pozemek u rodinného domu č. xxx ve Vlašimi, ul. XXXXXXX následně i do samotného rodinného domu, který je s ohledem na probíhající rekonstrukci volně přístupný, patřící do vlastnictví xxx, nar. xxx a xxx, nar. xxx, rodičů poškozené Xxx Xxx, nar. xxx, která zde od konce ledna 2017 bydlela s výslovným souhlasem svých rodičů, poté co se od něj odstěhovala ze společné domácnosti, přičemž zde neoprávněně setrval i přes předchozí výslovný zákaz majitelů domu a přes opakované výzvy poškozené Xxxy Xxx, aby opustil ihned pozemek rodinného domu, jí na pozemku domu fyzicky napadl tak, že jí při přetahování se o její mobilní telefon strhl brýle a udeřil jí dlaní do čela, uhodil jí pěstí do ramene a poté co upadla na zem jí roztrhl tanga a způsobil jí drobná poranění, která si nevyžádala lékařské ošetření ,
t e d y
neoprávněně vnikl do obydlí jiného,
3) dne 25.6.2017 v 02:31 hodin poté, co požil větší množství alkoholických nápojů, kdy hladina alkoholu v jeho krvi zjištěná dechovou zkouškou činila minimálně 2,67 g/kg, řídil osobní motorové vozidlo PEUGEOT 306, RZ: xxx, po silnici II. třídy č. 125 z obce XXXX do obce XXXXX,
t e d y
vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku,
t í m s p á c h a l
pod bodem 1:
přečin znásilnění ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 185 odst. 1 trestního zákoníku,
pod bodem 2:
přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 trestního zákoníku,
pod bodem 3:
přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku
a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku.
Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) roků.
Poučení: Proti tomuto trestnímu příkazu lze do osmi dnů od jeho doručení podat u zdejšího soudu odpor. Právo podat odpor nenáleží poškozenému. Pokud je odpor podán včas a oprávněnou osobou, trestní příkaz se ruší a ve věci bude nařízeno hlavní líčení. Při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkaze. Nebude-li odpor řádně a včas podán, trestní příkaz se stane pravomocným a vykonatelným. V případě, že obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.
V Benešově dne 21. prosince 2017 Mgr. Pavel Vosmanský, v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení: XXXXXX
