Brutální znásilnění s ublížením na zdraví

Spisová značka: 3 T 14/2015


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl dne 20.12. 2016 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Alice Havlíkové a přísedících Bc. Romany Králové a Marcely Pýchové při hlavním líčení konaném dne 20. prosince 2016 takto:

obžalovaný

xxxxxxxxxxx

je vinen, že: 

dne 30.6. 2014 v době kolem XXXX po dohodě se XXXXX přišla přespat, přičemž v této době XXX na ubytovně přítomen nebyl, přistoupil obviněný k poškozené, která ležela v pyžamu na své posteli, vrhl se na ni, zalehl ji, následně ji tahal za vlasy až spadla z postele, přitom se vulgárními výrazy obsaženými ve spisovém materiálu dožadoval felace, obnažil si penis a strkal ho poškozené do úst, poškozená se bránila, zmítala se a snažila se vymanit, nahlas křičela, obviněný ji násilím zvedl ze země, hodil ji na postel do polohy na zádech, přitom se poškozená udeřila do zátylku o rám postele, následně z ní strhl spodní část pyžama, jednou rukou ji zakryl ústa, aby nemohla křičet, druhou rukou ji svíral pod krkem a vykonal na poškozené nechráněnou vaginální soulož s vyvrcholením na horní část pyžama poškozené,

tedy:

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží.

čímž spáchal:

zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

a odsuzuje se 

Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění na dobu neurčitou.


Odůvodnění:

Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 podal ke zdejšímu soudu dne 17.2. 2015 obalobu na XXX pro jednání právně kvalifikované jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit způsobem blíže uvedeným ve výroku podané obžaloby.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 3 T 14/2015 ze dne 29.3. 2016 byl obžalovaný obžaloby zproštěn. Usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. 44 To 271/2016 ze dne 7.7. 2016 byl předmětný rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Proti obžalovanému bylo vedeno řízení proti uprchlému. Ze zprávy PČR odboru mezinárodní policejní spolupráce bylo zjištěno, že obžalovaný je ruský občan, je registrován v regionu Sverdlovsk, ale nežije na adrese trvalého bydliště, jeho současná adresa je neznámá. Vzhledem k tomu, že v případě uznání viny obžalovaného nepřichází do úvahy uložení vyššího nepodmíněného trestu odnětí svobody než 4 měsíce, nebyl soudem vydán evropský zatýkací rozkaz. Ze zprávy Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 20. 10. 2016 bylo zjištěno, že Ruská federace nevydává do zahraničí vlastní státní příslušníky, proto soud uzavřel, že není účelné podávat žádost o vydání obžalovaného z Ruské federace k trestnímu stíhání do ČR. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že konání řízení proti obžalovanému jako uprchlému je plně důvodné.

Obžalovaný ve své výpovědi v přípravném řízení uvedl, že se s poškozenou seznámil přes své kamarády XXXX ti mu říkali, že ji vyhodil manžel, že nemá kde bydlet. XXXX obžalovaného požádal, aby jel s poškozenou na Xxxxxxxxx vyzvednout její věci. Když tam zazvonili, otevřel nějaký muž, který se ptal, co je zač, odkud a jak dlouho poškozenou zná a řekl mu, aby si dával pozor, že už je pátý, kdo si přišel pro její věci. Domů se obžalovaný vrátil sám, šel spát, když se probudil, byl doma XXXX s poškozenou. Říkal XXX , ať poškozená vypadne, že ji tam nechce. V jednu hodinu ráno mu poškozená volala, že přijede, říkal jí, ať nejezdí. Poté mu volala, že už je na cestě a následně, že už je tady. Šel otevřít, řekl: „tady máš své věci, tak si je vezmi a vypadni“. Poškozená říkala, že se aspoň osprchuje, poté ji znovu řekl, ať vypadne. Chtěla zapnout televizi a pak mu řekla, že by tam chtěla aspoň přespat. Obžalovaný řekl, že když tam chce přespat, ať mu provede felaci. Přitom si stáhla hřeben z vlasů a škrábla ho do boku. Obžalovaný se poté otočil na bok, poškozená přes něj přelezla na postel, lehla si vedle něj a sundala si kalhotky. Začal s ní vykonávat soulož, trvalo to asi 3 minuty, během soulože si ho přitahovala za boky a záda k sobě, vyvrcholil na postel. Poškozená ejakulát vytřela svým oblečením, hodila ho na zem a pak šla pryč. Za nějakou dobu poškozený vstal, volal, kde je, dveře byly otevřené, zavřel je a pak si lehl zpátky do postele. Za chvíli mu poškozená volala, že má jít ven, že je tam policie. Poranění poškozené si vysvětluje tak, že ji plácnul přes ruku, když zapínala světlo a odstrkoval ji od televize. Uvádí, že poškozené si řekl o orální sex a pak už aktivity vyvíjela ona.

Poškozená XXX ve své výpovědi uvedla, že poté, co se pohádala s XXXX, neměla kde spát, sháněla bydlení a její známý XXXX jí řekl, že může být v bytě 2+1, kde bydlel s obžalovaným. Bydlela v jednom pokoji společně s XXX, každý na své posteli. Obžalovaný byl nejprve ve svém pokoji, když si šla lehnout, napadl ji, začal ji škrtit, svlékat. Zamkl byt, schoval klíče, takže nemohla utéci. Škrábla ho, odstrkovala, následně ji donutil k orálnímu sexu. Prali se s obžalovaným, obžalovaný ji bouchl do hlavy, tahal za vlasy, měla modřiny po těle. K pohlavnímu styku ji donutil. Když došlo k vyvrcholení, klíče vyndal, nechal je na lednici. Poškozená se oblékla, utekla naproti do nonstop baru a poprosila barmanku, aby zavolala policii. Křičela, obžalovaný jí však držel pusu. Volala XXX ten přijel, divil se, co se děje. Poškozená plakala, XXXX ji uklidňoval. Po incidentu se vrátila k XXXX. S obžalovaným se pak už nikdy neviděla, XXXX ji říkal, že se obžalovaný někdy opije, přivede si nějaké slečny a ty pak zneužije. Za souhlasu stran byla v hlavním líčení čtena výpověď XXXX z přípravného řízení, ze které bylo zjištěno, že se s obžalovaným XXX zná od roku 2012 ze společné práce. Poškozenou zná od roku 2010, potkali se v Praze v jednom baru. O tom, co se stalo, se dozvěděl jak od obžalovaného, tak od poškozené. U obžalovaného bydlel asi 2 týdny na ubytovně v ulici Xxxxxxxxx v Praze 6, každý tam měl svůj pokoj. Obžalovaný se s poškozenou poznal asi dva týdny předtím, než k té události došlo. Poškozená svědkovi řekla, že nemá kde bydlet, protože odešla od manžela. Kamarád XXXXX se ho ptal, zda má místo na ubytovně, a zda by tam poškozená nemohla bydlet. Svědek uvedl, že na ubytovně bude jen do pátku, pak odjíždí na Ukrajinu a poškozená s tím souhlasila. Na ubytovně přespali v jeho pokoji, každý na samostatné posteli. Ráno řekla, že by potřebovala na ubytovnu přivézt své věci, které měla na Xxxxxxxx u nějakého kamaráda, a protože neměl čas, poprosil obžalovaného, který s ní nakonec pro ty věci jel. V předmětný den šel večer s kamarádem XXX do města, poškozená za nimi přijela a šli společně do nějakého baru v Xxxxxxxx ulici. Kolem třetí nebo čtvrté hodiny ranní šli na procházku na Staroměstské náměstí, pak poškozená řekla že chce domů. Chtěla, aby svědek zavolal obžalovanému, že ji má otevřít. Obžalovanému se dovolal, ten nejprve nechtěl, aby poškozená přišla, protože druhý den vstával do práce, ale nakonec řekl, ať tedy přijde, že jí otevře. Ráno, kolem půl páté, v době, kdy svědek byl ještě na Staroměstském náměstí, mu přišla z telefonního čísla obžalovaného SMS zpráva, že v bytě byla policie. Nic bližšího nesdělil. Svědek za pět až deset minut volal poškozené, chtěl vědět, co se stalo a poškozená mu řekla, že ji znásilnil. Svědek šel spát k XXXX, na ubytovnu se vrátil až večer, společně s poškozenou. Šli do baru, poškozená se jevila být rozrušená, pila vodky. Říkala mu, že ji obžalovaný začal bít, uhodil ji hlavou o stůl, pak s ní praštil o podlahu. Ukazovala svědkovi malé modřiny na rukách, trochu plakala. Poté chtěla, aby s ní svědek jel na ubytovnu, vzala si zde své věci. Obžalovaný mu k incidentu řekl, že sex s poškozenou byl dobrovolný, iniciovala ho poškozená, říkal jí, aby šla pryč.

Svědek XXX ve své výpovědi před soudem uvedl, že obžalovaný byl jeho blízký kamarád. Poškozenou několikrát potkal, je pravdou, že holdovala alkoholu. Vůbec nerozumí tomu, co se tam stalo. Obžalovaný bydlel společně s XXXX, svědek byl u nich doma asi dvakrát. Poškozená nejprve roznášela letáky , pak dělala striptýz. Poškozená mu po incidentu volala, vypadala vystrašená, řekla mu, že ji obžalovaný znásilnil. Řekla mu, aby s ní šel k výslechu, naléhala, aby šel svědčit. Obžalovaného se ptal na jeho verzi, ten mu řekl, že byl nějaký sex, nic víc. Říkal, že tam bylo trochu násilí. Obžalovaného zná dobře, věřil mu více, než poškozené. Obžalovaný nikdy nebyl násilnické povahy. Obžalovaný mu řekl, že poté, co byl sex, poškozená odešla a zavolala policii. Myslí si, že obvolala všechny své kamarády. Když říkala o znásilnění, byla spíš hysterická, než vystrašená.

Svědek XXXX ve své výpovědi před soudem uvedl, že se s poškozenou seznámil na Xxxxxxxxx v baru Xxxxxxx. Poškozená si stěžovala na to, že nemá kde bydlet. Poznal pan XXXX , od něhož se dozvěděl, že poškozená má problémy s alkoholem. Chtěl ji pomoci, tak ji vzal k sobě. Jel s ní pro věci k nějakému Rusovi. Poškozená pije, lítá v tom, občas si něco vymyslí, když nepije, tak je fajn. Byla taková cestovatelka, když udělala nějaký průšvih, tak se objevila u někoho jiného. Když pila, tak řádila. Poškozená každou chvíli vypráví něco jiného, podle toho, jak se jí to hodí. O znásilnění se dozvěděl, až když ho předvolali k výslechu. XXX nezná. O znásilnění s ním nemluvila. Poškozená dělala v baru, propagovala jej, roznášela letáky a tahala tam cizince. Obelhala strašnou spoustu lidí, je živá, s každým si vše hned domluví.

Za souhlasu stran byl v hlavním líčení čten znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie, z jehož závěrů bylo zjištěno, že osobnost poškozené lze popsat v rámci normy, přiměřeně společenskou, přiměřeně flexibilní, dobře se ovládající, tradicionalistickou, s myšlením spíše konkrétním. Intelekt je v rámci normy. Neguje jakékoli potíže s alkoholem, či drogami, neguje emoční nestabilitu, pocity prázdnoty, sebepoškozování a jiné příznaky emočně nestabilní poruchy osobnosti. Je ale pravděpodobné, že upravuje některé informace v sociálně žádoucím směru. Projevuje se jako prakticky orientovaná, s vnímáním práce jako zásadní hodnoty,  potřeby příjmu, stability. Přála by si, aby se její děti vrátily zpět z Klokánku, uvádí tradiční hodnoty, práci, domov a zázemí, dobrého muže. Poškozená je obecně schopna si zapamatovat prožitou událost a reprodukovat ji, spíše než povahové rysy může mít na vnímání a prožívání vliv užívání alkoholu a celkově málo stabilní životní styl. Některé anamnestické informace mohou ukazovat na schopnost menší péče o potomstvo, tendenci k práci v rizikovějších podmínkách, nočních barech, striptýzových klubech. Byla zjištěna pravděpodobná tendence ke zkreslování výpovědi v sociálně žádoucím směru prezentace sebe sama. Při dotazech na znásilnění u ní byla patrná zřetelná tenze, až náznak pláče, zdůrazňovala, že je to již za ní. Znalec nezjistil v její výpovědi zřetelné známky nevěrohodnosti. Posuzovaná se posuzuje jako silná, má pocit, ze se se znásilněním úspěšně vyrovnala, neguje příznaky posttraumatické stresové poruchy. Je spíše pravděpodobné, že se se zážitkem vyrovnala stenicky.

Z protokolu o ohledání místa činu bylo zjištěno, že předmětem ohledání byl apartmán nacházející se na adrese ……….., Praha 6 v suterénu domu, skládající se ze tří malých místností, které jsou průchozí a nejsou odděleny dveřmi. Na místě byla zajištěna věcná stopa, a to dvoudílné dámské pyžamo, dámské kalhotky a osuška. Byly pořízeny fotografie drobných poranění poškozené, i obžalovaného. U poškozené byly zjištěny drobné modřiny, u obžalovaného škrábance od nehtů, v pravé horní a dolní části zad.

Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie, bylo zjištěno, že v horním dílu pyžama na přední části z několika skvrn a otěrů byla zjištěna přítomnost lidského spermatu.

Z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že obžalovaný v něm nemá vedeny žádné záznamy, je osobou dosud bezúhonnou.

Při hodnocení důkazů dle § 2 odst. 6 tr. ř. soud vycházel z výpovědi obžalovaného, poškozené, svědků  XXX znaleckého posudku k věrohodnosti poškozené a odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie. Obžalovaný ve své výpovědi nijak nepopírá, že by k sexu s poškozenou nedošlo, dle výpovědi svědka XXXX mu obžalovaný měl říci, že tam bylo trochu násilí, nicméně sexuální akt byl ze strany poškozené ryze dobrovolný. Obžalovaný dále na svou obhajobu uvedl, že v předmětný den nechtěl, aby poškozená do bytu chodila, řekl jí, ať mu dá pokoj a přijde až s XXXX. Když zazvonila u dveří, šel jí otevřít a znovu jí řekl, ať vypadne. Poškozená naopak ve své výpovědi uvedla, že když si šla lehnout, obžalovaný ji začal škrtit, svlékat, zamkl byt a schoval klíče. Škrábla ho, odstrkovala, následně ji donutil k orálnímu sexu. S obžalovaným se prali, bouchl ji do hlavy, tahal za vlasy, měla po těle modřiny. K pohlavnímu styku ji donutil. Z pořízené fotodokumentace byly zjištěny u poškozené drobné modřinky a u obžalovaného škrábance od nehtů. Obžalovaný ve své výpovědi uvedl, že poškozená vzala své prádlo, tričko a kalhotky a vytřela s nimi ejakulát a hodila je na zem. Poškozená uvedla, že obžalovaný vyvrcholil na její pyžamo, které sundala, hodila na podlahu, když našla klíče na lednici a vyběhla z bytu, byla bosá, měla na sobě kalhotky a tričko. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví bilologie byla zjištěna přítomnost spermatu v materiálu horního dílu pyžama, nikoli v krátkých růžových kalhotách a tmavě růžových spodních kalhotkách s hygienickou slipovou vložkou a materiálu osušky oranžové barvy. Tyto zjištěné skutečnosti korespondují s výpovědí samotné poškozené. Znalcem z odvětví zdravotnictví, oboru klinické psychologie byla potvrzena obecná věrohodnost poškozené, tj, že je schopna si zapamatovat prožitou událost a reprodukovat ji. Byla zjištěna pravděpodobná tendence upravovat některé informace v sociálně žádoucím směru, prezentace sebe sama. Oběma svědky, jak XXXX tak XXXX bylo potvrzeno, že když jim poškozená tuto skutečnost o znásilnění sdělovala, byla rozrušená, plakala. Rovněž tak znalcem byla potvrzena jistá tenze a náznak pláče při dotazech na znásilnění. S ohledem na tyto uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že obžalovaný se předmětného jednání dopustil tak, jak uvedla poškozená a tímto jednáním naplnil veškeré zákonné znaky zločinu znásilnění dle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníků, přičemž tak jednal v úmyslu přímém.

V rámci úvah o druhu výši trestu dle § 39 odst. 1 a § 37 odst. 1 tr. zákoníku je nutné uvést, že obžalovanému polehčuje jeho dosavadní trestní bezúhonnost, kdy z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že nebyl na území ČR soudně projednáván a trestán. S ohledem na skutečnost, že se jedná o cizího státního příslušníka, z hlediska prevence opakování obdobné trestné činnosti v ČR, mu proto soud uložil trest vyhoštění na dobu neurčitou, který považuje za přiměřený jak osobě obžalovaného, tak okolnostem trestní věci.


Poučení: 

proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do osmi dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Rozsudek může napadnout odvoláním:

Státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku.

Obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká.

Zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,

Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odsuzuji-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň z části nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení může poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu. Který rozhodoval v prvním stupni. 

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, jež rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává byť i z části ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného.


V Praze dne 20. prosince 2016


JUDr. Alice Havlíková v.r.

předsedkyně senátu




Přečtěte si další

sp.zn.
1 T 12/2017
Opakované znásilňování mentálně handicapované ženy

číslo jednací: 1 T 12/2017-391

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Senát Okresního soudu v Chebu složený z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Johanna a přísedících Ing. Romana Divíška a Hany Blažejové v hlavním líčení konaném dne 30. listopadu 2017 v Chebu rozhodl a vyhlásil

takto:

Obžalovaný XXX, trvale bytem XXX, narozený posledně na adrese XXX

uznává se vinným, že

ve Františkových Lázních, okres Cheb, zejména v pokoji na ubytovně v XXXXXX, případně na nezjištěném místě v osobním automobilu, který tehdy užíval, v době nejméně od konce ledna 2016 do 15. srpna 2016, přestože věděl, že má omezenou svéprávnost pro mentální retardaci a v důsledku toho jsou podstatně omezeny její schopnosti posoudit závažnost jeho jednání a není schopna odpovídající obrany, nejméně jednou v týdnu YYY narozenou YXY, poté, co ji většinou odvážel z Chebu, především z okolí XXX, kde pobývala, tuto svlékal a pak s ní souložil, a to v období nejméně posledního měsíce i přesto, že s tím nesouhlasila, odstrkovala jej rukama a tak ji bil a takto na ní buď vykonal soulož anebo jí do přirození zasouval nezjištěný předmět, nejspíš vibrátor či ji přiměl k tomu, aby mu sála přirození, přičemž po celou kritickou dobu ji obdarovával zejména cigaretami, penězi různých částek až do výše řádově tisíců korun,

tedy

jednak k pohlavnímu styku souloží s jiným zneužil jeho bezbrannosti,

jednak jiného násilím donutil k pohlavnímu styku, zneužil jeho bezbrannosti, a to k souloži nebo k jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží,

čímž spáchal

pokračující zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odstavec 1, odstavec 2 písmeno a) trestního zákoníku,

a ukládá se mu za to

podle § 185 odstavec 2 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců, jehož výkon se podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu 4 (čtyř) roků. Podle § 82 odstavec 2 trestního zákoníku se obžalovanému XXX. ukládá zákaz styku, jak osobně, tak i zprostředkovaně, písemně i prostřednictvím elektronických komunikací s YYY., narozenou YXY

Odůvodnění:

Státní zástupce podal dne 3. 2. 2017 u zdejšího soudu obžalobu, v níž je XXX. kladeno za vinu, že se dopustil pokračujícího zločinu znásilnění a přečinu omezování osobní svobody podle § 185 odst. 1,2, S 171 odst. 1,2 tr. zákoníku tím, že „po blíže nezjištěnou dobu, pravděpodobně nejméně od ledna 2016 do 25. srpna 2016, v blíže nezjištěném počtu případů v Chebu, okres týž, v ulici XXX přiměl jemu osobně známou poškozenou YYY., nar. XYX, osobu mentálně retardovanou, která zde trvale pobývá, aby nastoupila k němu do vozidla, kdy jí ve vozidle uzamkl a odvezl ji například na parkoviště k XXX v Chebu a na další místa v Chebu, v Aši, kde po ní přímo ve vozidle cca v 10-15 případech proti její vůli vyžadoval pohlavní styk souloží, naléhal na ni, svlékal ji a i přesto, že poškozená se bránila a nesouhlasila s tím, došlo k souloži mezi nimi a dále ji v přesně nezjištěném počtu případů odvezl do Františkových Lázní, okres Cheb, na ubytovnu na XXX, kde v té době bydlel na jednom z pokojů, zde vždy uzamkl a poté na ní bez jejího souhlasu a s jejím aktivním fyzickým a slovním odporem, kdy obviněného odstrkovala rukama a kopala nohama a několikrát mu i sdělila, že sex s ním nechce, přesto v blíže nezjištěném počtu případů na ní vykonal soulož, kdy jí za to poskytoval cigarety a nepravidelně i finanční hotovost v různé výši, pravděpodobně s cílem působení na poškozenou, aby věc neoznamovala a mlčela, přičemž věděl o tom, že poškozená YYY. je omezena na svéprávnosti vzhledem ke svému duševnímu stavu a využil tak její bezbrannosti, neboť po nějakou dobu pracoval jako správce v XXX dílnách, s poškozenou se delší dobu znal a nejméně posledního 3/4 roku s ní udržoval partnerský vztah“.

Obžalovaný se v dosavadním řízení přímo ke skutku, jímž měl se dopustit trestné činnosti, nevyjadřoval, opakovaně ale na svou obhajobu zdůrazňoval, že vzhledem ke svému vztahu k poškozené nikdy by jí neublížil. Jeho obhájce pak sice připustil, že obžalovaný měl s YYY. uváděný intimní vztah, vzhledem k retardaci poškozené a vůbec charakteristikám její osobnosti, jakož i rozdílnému popisu toho, co jednotlivým osobám YYY. tvrdila, není možné bezpečně zjistit, co z jejích tvrzení odpovídá skutečnosti a co si případně vymyslela, když podle provedených důkazů má mít k tomu výrazné sklony. V každém případě existují pochybnosti o vině obžalovaného a pak je třeba rozhodnout v jeho prospěch a obžaloby jej v celém rozsahu zprostit. Státní zástupkyně naopak požadovala, aby byl XXX. uznán vinným podle obžaloby, když tvrzení poškozené, jež obžalovaného usvědčují, potvrzuje znalecký posudek, jakož i samotné věrohodné vystupování YYY. při hlavním líčení. Kromě toho se o útocích na svou osobu, které jsou uvedeny v obžalobě, zmiňovala poškozená více osobám. Přitom sama je snadno manipulovatelná a obžalovaný na ni prokazatelně působil a setkával se s ní i po svém propuštění ze zadržení dne 3. 9. 2016. V posuzovaném případě připadá v úvahu už vzhledem k závažnosti trestné činnosti pouze uložení trestu odnětí svobody podle s 185 odst. 2 tr. zákoníku v sazbě od dvou do deseti roků. Podmíněný odklad výkonu takového trestu je možný pouze za současného uložení omezení a stanovení dohledu. Se závěry státního zástupce se plně ztotožnil také opatrovník poškozené.

Senát Okresního soudu v Chebu, který je příslušný podle § 314a odst. 1, § 16, § 18 odst. 1 tr. řádu k rozhodnutí o podané obžalobě a ve věci vůbec, hodnotil při hlavním líčení provedené důkazy postupem upraveným v § 2 odst. 6 tr. řádu. Potom dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

V posuzovaném případě při procesním dokazování nelze použít v přípravném řízení policejními orgány pořízená vysvětlení AAA (č. 1. 65-66), BBB (č. 1. 70-71), CCC (č. 1. 72-73), DDD (č. l. 78-83) a EEE (č. 1. 84-87), ani samotného až později obviněného XXX. z 1. 9. 2016 (č. l. 88-91). To samé platí pro „úřední záznamy o podaném vysvětlení dle ustanovení § 158 odstavec 6 trestního řádu“, které měli poskytnout FFF, GGG, HHH a III a JJJ, které ani formálně neodpovídají příslušným ustanovením tr. řádu.

Jak už bylo uvedeno, XXX v přípravném řízení po zahájení svého trestního stíhání a pak ani před soudem při hlavním líčení k samotnému skutku fakticky nikdy nevypovídal. Pouze při vazebním zasedání 3. 9. 2016 vyslovil „nesouhlas s tím, co je mu dáváno za vinu“, ale dále se vyjadřovat odmítl. Později v průběhu a na závěr hlavního líčení dne 13. 6. 2017 uvedl, že „nikdy nechtěl YYY ublížit a nic .... nechtěl dělat proti její vůli“, k čemuž zdůraznil, že v té době stále ještě měl k ní hluboký citový vztah a proto také, jak připustil, se s ní stále stýkal, ač to měl rozhodnutím soudu ze dne 3. 9. 2016 od svého propuštění ze zadržení výslovně zakázáno. Ani k těmto kontaktům ovšem neučinil podrobnější výpověd.

V posuzovaném případě ve věci rozhodující senát ve velice složité důkazní situaci, kde si nejen jednotlivé důkazy, ale zčásti i tvrzení poškozené odporují, vycházel především ze svědectví samotné YYY Přes negativní stanovisko znalkyně poškozenou právě z uvedených důvodů dne 5. 4. 2017 jako svědkyni vyslechl, aby si tak učinil vlastní náhled na její osobu a vůbec podání obvinění tak, jak byla obsažena už v jejím procesně použitelném svědectví z 2. 9. 2016. Přitom musel se zaobírat nejen zmíněnými rozpory mezi jednotlivými důkazy a v některých případech i jejich jednotlivými částmi, ale nakonec i tím, nakolik obvinění uváděná YYY orgánům činným v trestním řízení, ale také dalším osobám, jak o nich tyto později svědčily, vztahují se k době před doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obžalovaného tedy 1. 9. 2016, a ve kterých případech tyto poškozenou popisované události mohly se uskutečnit později. Z při hlavním líčení provedených důkazů je totiž zřejmé, že přes usnesení soudce Okresního soudu v Chebu ze dne 3. 9. 2017, sp. zn. 7 Nt 6009/2016, o zákazu styku XXX s YYY obžalovaný v kontaktech s poškozenou pokračoval ještě v průběhu hlavního líčení včetně podle všeho také intimních styků s ní. To ostatně XXX do rozhodnutí senátu v této věci nikdy ani nepopřel. Bylo nutné pak za rozhodující dělítko ohledně obvinění obsažených v postupně dvou učiněných a procesně použitelných svědectvích YYY vzít její výpověď z přípravného řízení z 2. 9. 2016. V té době od už 1. 9. 2016 byl XXX zadržen a k jeho propuštění došlo výše uvedeným usnesením soudce zdejšího

soudu až po 13. hodině dne 3. 9. 2016. Z těchto časových údajů je pak zřejmé, že podle všeho před soudem poškozená dne 5. 4. 2017 vypovídala o útocích na svou osobu z doby jak před 1. 9. 2016, tak ve značném rozsahu i o pozdějších, rozhodně ale jako svědkyně v přípravném řízení mohla popisovat inkriminované jednání XXX pouze z období před zahájením trestního stíhání.

Ve svém svědectví dne 2. 9. 2016, při němž byly kromě obhájce obžalovaného přítomny také opatrovnice poškozené a znalkyně PhDr. MMM (č. l. 57-63), YYY vesměs po odpovědích na dotazy k trvání a vůbec charakteru vztahů s obžalovaným v době ukončení jejích hospitalizací v XYX, z nichž poslední trval prakticky do konce roku 2015, vypověděla, že ze strany XXX byl po ní vyžadován „sex“, a to v době, kdy ona sama podle tehdejších tvrzení už „ho nebrala jako přítele“. To odůvodnila tím, že jí ještě v době pobytu zřejmě v Psychiatrické nemocnici v XYX „ubližoval“. V průběhu výslechu dále potvrdila poškozená, že se s XXX nadále stýkala odhadem jednou za týden za situace, kdy obžalovaný už v objektu XXX v Chebu na rozdíl od ní nebydlel. Po delší dobu, kterou nebyla schopna upřesnit, rozhodně však delší než řadu měsíců, XXX opakovaně poškozenou „vyhledával“, respektive „odchytával“, přestože se mu podle vlastních tvrzení „vyhýbala“. Při těchto setkáních uskutečněných vesměs mimo ubytovací zařízení na různých místech v Chebu po poškozené obžalovaný „chtěl sex“ a za tím účelem pak ji také vozil osobním automobilem, jak nakonec uvedla, především do Františkových Lázní, kde tehdy podle ní bydlel. K uváděnému „sexu“, o jehož charakteru ale blíže nechtěla se vyjadřovat, vypověděla tehdy YYY, že k němu nejméně v deseti případech došlo přímo v předmětném automobilu, kdy byla také obžalovaným svlékána, a to v některých případech přesněji nespecifikovaných i přesto, že se neuvedeným způsobem „bránila rukama“. K „sexu“ docházelo pak podle tohoto svědectví často také na ubytovně ve XXX, kterou podle dalších soudu předložených důkazů už počátkem září 2016 ukázala policistům na jejich žádost. Na této ubytovně u obžalovaného, kam ji tento sám zpravidla vozil, se zdržovala jak ve volných, tak i v pracovních dnech až odhadem do doby nejdéle dvou týdnů před výslechem. Právě tehdy mělo dojít ze strany obžalovaného na označené ubytovně k tomu, že ji uzamkl a také „mlátil“. Zamykána ovšem byla i v dalších předcházejících případech „v tom bytě“, podle ostatních provedených důkazů ve Františkových Lázních, za situace, kdy „chtěla odejít“. K samotnému „sexu“ bez bližšího popisu a upřesnění tehdy výslovně YYY uvedla, že v přesně neoznačené době už „ho nechtěla“ a právě v takovém případě z ní měl podle všeho obžalovaný strhat ošacení a uskutečňovat uváděný sex, přestože požadovala, aby ji nechal být. Nejméně v jednom z těchto případů na neoznačeném místě mělo dojít „k tomu sexu“ za situace, kdy poškozená spala. Pokud pak se snažila bránit, v neuvedeném počtu případů „překonal její obranu, obžalovaný jí dával pěstí". Nejméně jednou přitom „měla modřiny“, ale „paní asistentce řekla, že ... upadla“. Právě při tomto výslechu zmínila se poškozená také o použití technického prostředku při sexu v podobě „robertka“, který jí měl pořídit právě XXX k Vánocům roku 2015. V závěrečné obsáhlé části svého svědectví k mnoha dotazům poškozená tvrdila, že po celé předcházející období nejméně řady měsíců, kdy už jako dříve nepovažovala obžalovaného za svého přinejmenším intimního přítele, tento ji vyhledával a opakovaně jí poskytoval i několikatisícové částky, jakož i především cigarety a jídlo. K setkání se svou sestrou a jejím manželem, s biologickým otcem a manželem zemřelé své babičky, k němuž mělo dojít v letních měsících roku 2015, tehdy jako svědkyně YYY uvedla, že zejména později „rodině lhala, že se s obžalovaným nestýká“, ačkoli její kontakty pokračovaly, přičemž setkání probíhala z části v automobilu, ale zejména v policistům ukázaném „hotelu“.

Z větší části svá obvinění opakovala YYY jako svědkyně také při hlavním líčení konaném dne 5. 4. 2017 (č. 1. 275-286). Z tehdejší výpovědi, jak už bylo dříve uvedeno, nelze však většinou bezpečně zjistit, které z popisovaných útoků sexuálního charakteru na její osobu staly se před počátkem září, respektive koncem srpna 2016 a které později, jestliže styky XXX s poškozenou podle při hlavním líčení provedených důkazů včetně zřejmě intimních probíhaly nejméně do letních měsíců roku 2017. V tomto případě je ale možné z uvedených údajů rozlišit období, kdy XXX bydlel do konce března 2014 v objektu XXX v Chebu, poté ve XXX u Aše, kdy mimo jiné měl také proběhnout jeden z léčebných pobytů YYY v Psychiatrické nemocnici v XYX a ve Františkových Lázních, kde je bezpečně zjištěno bydlení XXX v domě. V každém případě i tehdy při vystoupení, které bylo doprovázeno podle přesvědčení senátu zcela odpovídající gestikulací, mimikou a vůbec citovými projevy poškozené, jako svědkyně opět v přítomnosti opatrovnice a znalkyně PhDr. MMM poškozená potvrdila, že přinejmenším od roku 2015 požadoval po ní XXX „pohlavní styk“, respektive, „aby měli spolu sex, aby byl spokojenej“. Vesměs pak ke kontaktům a domluvám docházelo prostřednictvím mobilních telefonů, ale i osobně a to v souvislosti nejméně pro část kritické doby s poskytováním peněz a cigaret ze strany obžalovaného. K návštěvám na ubytovně v XXX ve Františkových Lázních se pak zřejmě vztahují údaje poškozené o jejich časté frekvenci „skoro každý den“, ale průměrně nejméně jednou v týdnu vždy v souvislosti s požadavky obžalovaného na „sex“. Ten pak probíhal podle svědkyně YYY. i tak, že „musela mu ho vykouřit“, což bylo skoro „pokaždé, když tam byla“, a to ještě v průběhu roku 2016, „než to začala řešit kriminálka“. Opakovaně přitom podle vlastních tvrzení obžalovaným požadovaný pohlavní styk tehdy odmítala, zejména v podobě „kouření“. Přesto k tomuto došlo „za ty měsíce hodněkrát“. Takto jednal podle tohoto svědectví obžalovaný „dokud nebyl ve vězení“. Avšak i poté, kdy byl propuštěn, se s XXX poškozená stýkala i nadále včetně zřejmě uskutečňování pohlavních styků v četnosti, ale také co do způsobu stejně jako dříve při občasném použití „robertka“ anebo dokonce přímého fyzického násilí. Opakovaně pak mělo být obžalovaným poškozené zabráněno v odchodu z pokoje na ubytovně a nakonec dojít údajně i ke gynekologickému poranění při jednom z pohlavních styků za použití technického prostředku. Intenzita násilí a „surovost“ pak měly mít podle všeho vzrůstající intenzitu. V této části však není možné zjistit z tohoto svědectví poškozené ani za využití ostatních dostupných důkazů, zda YYY popisovala přesně časově nezařazené útoky z doby před zahájením trestního stíhání obžalovaného anebo až po něm. Nakonec se opakovaně zmínila o tom, že vůči ní nepochybně po svém propuštění ze zadržení, k němuž došlo dne 3. 9. 2016, obžalovaný uskutečňoval aktivity, které si vyložila tak, aby svá obvinění uvedená při výslechu na policii vzala zpět. To také chtěla YYY učinit, nakonec to ale neudělala proto, že ještě v době výslechu v hlavním líčení počátkem dubna 2017 považovala obžalovaného za blízkou osobu, měla ho ráda a nadále s ním udržovala styky. Přitom iniciativa k nim vycházela občas i z její strany a to přesto, že pociťovala předcházející útoky obžalovaného za jednání, kterým „jí ublížil“. V závěru své svědecké výpovědi před soudem po připomenutí závažnosti obvinění YYY trvala na tom, že vše, co o útocích XXX na svou osobu uvedla, „je pravda“ s tím, že sama by „si to nevymyslela“.

Při obou výsleších byla přítomna výše již uvedená znalkyně PhDr. MMM. Tato ve svých písemných závěrech (č. 1. 119-121), ale pak osobně před soudem dne 5. 4. 2017 po výpovědi poškozené potvrdila, že se jedná o osobu, která „trpí vrozeným defektem rozumových schopností, poruchou osobnosti a emočně nestabilní poruchou“. Osobnost její znalkyně hodnotila jako „nezralou, mentálně handicapovanou, v popředí s těžkou poruchou osobnosti“, když „dispozičně daný intelekt je v pásmu lehké mentální retardace (dříve debility), ve struktuře nevyrovnaný“. U poškozené jsou přitom „patrné projevy emoční lability, infantility (zvýšené sugestibility, naivní důvěřivosti a snadné manipulativnosti)“. V souvislosti s vysloveným podezřením na syndrom týrané osoby poukázala znalkyně v případě poškozené na „projevy nejistoty, nerozhodnosti, závislosti, popírání skutečnosti, popírání viny obviněného, zlehčování intenzity a nebezpečnosti útoků“, jakož i na „návraty k obviněnému“. Tato pak projevuje zvýšenou emoční nestabilitu a závislost, zjištěn však byl obecně také „sklon ke lžím, konfabulování a fantazírování“, čímž je také mimo jiné ovlivňována proměnlivost vztahu poškozené k obviněnému. Podle závěrů znalkyně pak YYY za uvedených okolností posoudit význam odporu proti případnému jednání pachatele, postrádá náhled na proběhlé jednání, není schopna odhadnout následky a není schopna adekvátní obrany“. Po upozornění na nepřípustné závěry uvedené v písemném posudku v úvodu odpovědi pod bodem 7 setrvala PhDr. MMM na tom, že ve vztahu k obviněním uváděným nejen před soudem, ale i v přípravném řízení, tato považuje za „reprodukci skutečně prožitých událostí“ s tím, že pro tento závěr „svědčí nestrukturovaná produkce výpovědi poškozené, množství uváděných detailů, popis interakcí, reprodukce konverzace, líčení vlastního psychického vztahu i přiznání mezer v paměti“. V konkrétních obviněních přitom nezaznamenala znalkyně známky fabulace. Nakonec však připustila, že na podkladě dostupných údajů včetně uskutečněného vyšetření nelze v případě poškozené dospět k bezpečnému závěru o přítomnosti „syndromu týrané osoby“.

Jak už bylo výše uvedeno, závěry o vině uvedené ve výroku tohoto rozsudku podporují ještě další při hlavním líčení provedené důkazy. Samotné zařízení XYX již 11. 5. 2016 upozornilo zdejší soud na výstřelky v chování poškozené a na to, že se u ní objevuje větší množství finančních prostředků a také věci, které neodpovídají její osobní situaci s vysloveným podezřením na zneužívání její osoby. To ještě s další písemností z 2. 8. 2016 a aktivitami opatrovnice Bc. XYX. vedlo k zahájení tohoto trestního řízení. Podle samotné jmenované opatrovnice postupovala v souladu s doporučením zdejšího soudu k vysloveným podezřením ze zneužívání YYY K tomu nad rámec obsahu písemných sdělení XYX. před soudem ve svém svědectví potvrdila, že nejméně od jara roku 2015 byl zjišťován u poškozené výskyt většího množství peněz, ale také věcí včetně mobilního telefonu a cigaret či oblečení, k čemuž měla opatrovnici YYY potvrdit, že tyto věci vesměs pocházejí od obžalovaného. Ovšem až právě v souvislosti s formálním oznámením sdělila opatrovnici poškozená své obavy z obžalovaného, který podle informací, jež svědkyně od YYY získala, poškozenou „nutí k sexu a vozí ji autem do nějakého starého baráku“. Zde a případně na dalším neuvedeném místě podle tehdejších tvrzení poškozené „po ní pan S. požaduje sex, ... bil ji, ... zamykal ji“ a nakonec měl jí také vyhrožovat pro případ, že to někomu oznámí. V průběhu už trestního řízení pak podle toho, co svědkyni XYX YYY sdělila, měl po ní sám i prostřednictvím další osoby požadovat, aby „zrušila trestní stíhání“ proti němu. Konkrétní informace o vyžadování, případně dokonce vymáhání pohlavních styků až do doby, kdy se s poškozenou obrátila na příslušníky Policie ČR, svědkyně podle vlastních tvrzení od YYY neměla. Později však podle svědkyně při líčení útoků jí samotné, ale i dalším osobám, vždy jí připadala poškozená ustrašená a měla za to, že se obžalovaného skutečně bojí, nehledě na to, že o záležitostech, na které byla tázána, bylo jí nepříjemné hovořit. Obdobné okolnosti uváděly při svých výsleších v hlavním líčení AAA, ředitelka výše uvedeného zařízení jmenované společnosti a BBB jako sociální pracovnice XYXY. Podle těchto skutečně nejpozději v průběhu letních měsíců roku 2015 objevovaly se opakovaně u poškozené nevysvětlitelné finanční částky, ale také věci, na které neměla mít vzhledem k jim známé finanční situaci poškozená k dispozici finanční prostředky. Podle obou svědkyň a pak také uvedeným zařízením poskytnutých zpráv obžalovaný byl ubytován vXYX v Chebu od počátku července či srpna 2013 do konce března 2014. Jeho pobyt „byl ukončen výpovědí“, když bylo zjištěno, že obžalovaný si měl půjčovat od klientů zařízení peníze, které nevracel. Kromě toho již tehdy měl přinejmenším ojediněle udržovat nepovolené styky s YYY, zejména v době, kdy působil v ubytovacím zařízení jako recepční. Sama poškozená pak pracovala v chráněných dílnách společnosti do počátku března 2016, přičemž vykázala větší množství neomluvených absencí a vůbec se projevovaly u ní nedostatky a výstřelky v chování včetně nevhodného přístupu k ostatním klientům. Po opakovaných hospitalizacích už zřejmě v průběhu probíhající intimní známosti podle obou svědkyň stýkala se poškozená s obžalovaným mimo zařízení, ve kterém bydlela, nejprve před počátkem roku 2015 v jeho tehdejším bydlišti v okolí Aše, pak zejména v Chebu a nakonec ve Františkových Lázních. Přes časté a dlouhodobé kontakty před koncem srpna 2016 však ani jedné z nich nezmínila se YYY. o tom, že by ze strany obžalovaného vůči její osobě mělo docházet k útokům uvedeným později v usnesení o zahájení trestního stíhání a nakonec v obžalobě. Přesto měly podezření ze zneužívání poškozené dalšími osobami včetně obžalovaného. Nakonec až na přelomu srpna a září roku 2016 podle svědectví QQQ. tvrdila jí YYY, že „pan XXX ji měl zavírat, svazovat jí ruce, vyžadovat pohlavní styk“, a to dokonce bolestivého charakteru. Při vyšetření, uskutečněném ale až po zahájení trestního stíhání obžalovaného, odborným lékařem žádná zranění či vůbec známky násilí případně použitého při pohlavním styku zjištěny nebyly. Nicméně podle posledně jmenované svědkyně před ní osobně později svá obvinění obžalovaného poškozená neodvolala a předcházející tvrzení nepopřela, i když podle všeho projevovala snahu, aby XXX nebyl nijak postižen. Obdobně podle svědectví BBB. až po zjištění nevysvětlených finančních částek ve výši až několika tisíc korun a cigaret i dalších věcí, které ze svých příjmů nemohla si poškozená pořídit, měla YYY po zahájení šetření policejními orgány potvrdit v přítomnosti ještě další osoby, že obžalovaný „jí ubližoval, že jí uhodil pěstí nebo něco takového“, což se podle všeho mělo stát nejspíš „v penzionu“ ve Františkových Lázních, kde měl od blíže nezjištěné doby roku 2015 obžalovaný pobývat. Údaje o použití vibrátoru a případně také o gynekologických poraněních, která měly souviset s pohlavním stykem vykonávaným údajně obžalovaným, také svědkyni AAA. měla poškozená sdělit až delší dobu po zahájení tohoto trestního řízení. Na druhé straně, pokud jí osobně poškozená popisovala útoky obžalovaného sexuálního charakteru, pak to odpovídalo tomu, co později YYY tvrdila, zejména při svých výsleších. Sama svědkyně ovšem nebyla schopna posoudit věrohodnost obvinění obžalovaného, zejména vzhledem k tomu, že sama měla osobní zkušenost s jednáním poškozené, kdy jí neuváděla pravdu, snažila se dalšími osobami manipulovat a projevovala svou agresivitu.

K objasnění věci a zejména k prověření věrohodnosti tvrzení a obvinění YYY byli vyslechnuti příbuzní a známí poškozené. Z nich BBB dne 12. 4. 2017 před soudem vypověděla, že styky se svou biologickou sestrou YYY začala uskutečňovat po aktivitě manžela CCC, který poškozenou vyhledal v léčebně. Ji samotné o pohlavním zneužívání, natož o případném s tím spojeném násilí, nikdy poškozená žádné údaje neuvedla. V době kolem svatby svědkyně 18. 7. 2015 pak při osobním setkání ve Františkových Lázních spolu se svým manželem ve shodě také s požadavky ředitelky XYX dali najevo nesouhlasné stanovisko s kontakty obžalovaného s poškozenou. Mělo k tomu dojít za přítomnosti XXX, který se tehdy hájil tím, že poškozenou miluje, aniž by se přímo ke stykům s ní a k budoucím kontaktům vyjádřil. Sám CCC pak při stejném soudním jednání potvrdil, že byl o něco dříve, než uvedla jeho manželka, upozorněn na větší částky peněz, jimiž má poškozená disponovat, jakož i na věci, které si ze svého známého příjmu nemůže pořídit v souvislosti se známostí a styky s obžalovaným. V uváděné době, tedy v letních měsících roku 2015, při setkání s obžalovaným a s poškozenou, jakož i s jejím biologickým otcem, měl po XXX výslovně svědek požadovat, aby se s YYY už v jejím zájmu stýkat přestal. Někdy v té době měl pak od poškozené se dozvědět, že „ji pan XXX. otravuje“, přestože „s ním být nechce“ a dokonce že „ji svazoval do skříně“, že „ji sleduje, pronásleduje, že se jí to nelíbí“. To podle pozdějšího telefonického rozhovoru mělo ale pokračovat, i když obžalovaný měl při osobním rozhovoru přislíbit, že „jí dá pokoj“. Styky s poškozenou ale podle svědka nepřerušil až do doby zřejmě jeho výslechu v hlavním líčení, přestože obžalovanému pohrozil trestním oznámením. Naposledy CCC poškozená měla tvrdit, že „ji znásilňoval, že ji přivazoval k posteli“ právě před zahájením soudního jednání dne 12. 4. 2017. Sám se pak domníval, přestože považuje poškozenou za nevěrohodnou a osobu, která má sklony ke lži, vzhledem k jejímu založení, že před soudem zřejmě řekla pravdu. Obdobně vyzněla, pokud jde o pobyt a chování poškozené v zařízení v této době, svědectví výrobního ředitele chráněných dílen PPP. a pracovníků HHH., GGG. a FFF.

Z výpovědí především známých III a JJJ je možné zjistit v souvislosti také s dále uvedenými zprávami, že nejméně od počátku roku 2015 do „konce zimy“ téhož roku v jejich domácnosti XXX bydlel a zde ho také navštěvovala YYY. Po ukončení pobytu a přestěhování podle obou svědků do Františkových Lázní je odhadem v létě 2016 navštívil a svěřoval se jim, že známost s poškozenou z dřívější doby udržuje i nadále. Počátek pobytu obžalovaného ve Františkových Lázních v domě  XYX je pak možné časově zařadit do počátku roku 2016 na základě údajů III a JJJ a především podle svědectví HHH, který dle je spolumajitelem nemovitosti, v níž XXX bydlí až do současné doby. Jmenovaný svědek k tomu také při hlavním líčení konaném dne 13. 6. 2017 vypověděl, že přinejmenším od března 2016 zaregistroval u obžalovaného časté návštěvy ženy, v níž podle předloženého vyobrazení identifikoval YYY. K těmto kontaktům mělo docházet velmi často, když svědek osobně viděl poškozenou na návštěvách v bydlišti obžalovaného „tak jednou týdně, jednou za 14 dní“, a to nejdéle tři měsíce po nastěhování XXX. Přitom sám obžalovaný měl si svědkovi opakovaně stěžovat, že jeho stykům s poškozenou měli bránit pracovníci zařízení, v němž byla ubytována. Přímo od obžalovaného měl se také dozvědět, že se jedná o ženu, která je „částečně nebo úplně nesvéprávná a měla mít problémy s někým, kdo snad za ni nesl zodpovědnost a ten někdo nesouhlasil s kontaktem s obžalovaným a podal na něj trestní oznámení za to, že pokračoval v kontaktu a odvážel ji“. Hovory se stejným obsahem vedl s ním ovšem obžalovaný nejen před tím, než byl uvězněn, ale i potom. Svědek potvrdil, že alespoň v jeho přítomnosti později vystupoval XXX tak, že kontakty s poškozenou odmítá právě s poukazem na hrozící „vězení“. Časté pobyty podle provedených důkazů YYY v domě a dokonce na pokoji, kdeXXX přinejmenším od počátku roku 2016 do zahájení trestního stíhání bydlel, potvrdili jako spolubydlící obžalovaného manželé FFF a HHH. Podle nich se většinou obžalovaný se ženou, která ho navštěvovala, zdržovali na jeho pokoji. V průběhu hlavního líčení byl vyslechnut jako svědek SSS. Ten nejméně od března 2016 poskytoval obžalovanému pro jeho potřeby svůj osobní automobil, a to především proto, aby jej pravidelně téměř denně odvážel z Františkových Lázní do Chebu zejména v pracovních dnech. Odtud v některých případech při zpáteční cestě, ale i jindy, často měl XXX vozit s sebou do tehdejšího svého bydliště také poškozenou.

Z obou svědectví poškozené, především z jejích obvinění uvedených při výslechu policejním orgánem dne 2. 9. 2016 a pak také z výpovědí dalších výše uvedených svědků vyvodil ve věci rozhodující senát závěr, že XXX nejméně od konce ledna 2016, kdy již prokazatelně byl ubytován v domě a o málo později užíval pro svou potřebu osobní automobil SSS, v samotném motorovém vozidle, ale pak především v pokoji na ubytovně poškozenou nejméně jednou v týdnu svlékal a buďto s ní souložil anebo se s ní jinak pohlavně stýkal. Nakonec především v období nejméně posledního měsíce soulože a další pohlavní styky uskutečňoval obžalovaný, přestože již YYY s tím nesouhlasila a dávala to někdy také najevo tím, že jej odstrkovala rukama. Přitom ji v některých případech dokonce bil. V této době obžalovaný pak podle provedených důkazů zasouval do přirození YYY nezjištěný předmět, nejspíš poškozenou a její opatrovnicí zmiňovaný vibrátor, ale také ji opakovaně přiměl k tomu, aby mu sála jeho přirození. Za to jí obdarovával vedle peněz také cigaretami. Přitom věděl z dřívějšího svého pobytu v XYX v Chebu, že v případě poškozené jde o mentálně retardovanou osobu s omezenou svéprávností a že v důsledku duševní poruchy jsou z těchto důvodů podstatně omezeny nejen schopnosti posoudit samotnou závažnost pohlavních styků, které po ní obžalovaný v kritické době vyžadoval, ale také, že je tím fakticky v případě YYY vyloučena schopnost odpovídající obrany proti jeho útokům.

Již v posudku z 9. 8. 2014 pořízeném pro účely tehdejšího opatrovnického řízení znalec z oboru psychiatrie MUDr. VVV dospěl k závěru, že YYY trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, a to v podobě lehké debility a komplikované nestabilní poruchy osobnosti se sníženým až chybějícím smyslem pro zodpovědnost, osobnostní nezralostí a výraznou sugestibilitou. Znalec zmínil tehdy komplikace vyplývající také z citového a sexuálního vztahu k sociálně problematickému muži. Podle tehdejších závěrů MUDr. VVV YYY nebyla schopna porozumět žádnému druhu smlouvy, nedovedla jednat na úřadech, vyřizovat doklady, pořizovat a spravovat majetek, porozumět smyslu, účelu a důsledku voleb, když její duševní porucha omezuje schopnost samostatně právně jednat i v běžných záležitostech každodenního života. Na podkladě toho také zdejší soud rozsudkem z 15. 10. 2014, sp. zn. O P 18/2013, rozhodl o omezení svéprávnosti poškozené na dobu 3 roků s účinností od 4. 11. 2014 Také výše uvedená znalkyně v tomto řízení PhDr. MMM dospěla k závěru, že v důsledku své duševní poruchy a vrozeného defektu rozumových schopností, jakož i poruchy osobnosti a emočně nestabilní poruchy YYY „není schopna posoudit význam odporu proti jednání pachatele“, když „postrádá náhled na proběhlé jednání, není schopna odhadnout následky a není schopna ani adekvátní obrany“. Potom se ovšem jedná v případě YYY z hlediska obžalovaného u všech forem pohlavních styků v kritické době o zneužití její bezbrannosti ve smyslu § 185 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku. Za takový pak podle stávající judikatury se považuje stav poškozeného, v němž není schopen vzhledem k závažným okolnostem projevovat svou vůli anebo jeho duševní a rozumové schopnosti nejsou na takové úrovni nebo takové kvality, aby si ve své mysli dokázal situaci, v níž se nachází, náležitě za všech potřebných souvislostí vyhodnotit a odpovídajícím způsobem a přitom účinně na ni reagovat. Zpravidla právě u mentálně zaostalých osob pak dochází k tomu, že ani nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, aby byly schopny posoudit význam odporu proti vymáhanému pohlavnímu styku. Za těchto okolností s přihlédnutím také k poškozenou opakovaně uváděnému citovému vztahu k obžalovanému soud I. stupně dospěl k závěru, že v kritické době XXX ve všech případech pohlavních styků zneužíval bezbrannost poškozené. Při svém jednání pak podle ní užíval obžalovaný někdy také násilí především ve formě bití. Přitom se podle provedených důkazů jednalo nejen o soulože, ale také v nezjištěném počtu opakovaně o zasouvání předmětu, nejspíš vibrátoru, do její pochvy, anebo případy, kdy požadoval obžalovaný, aby YYY brala do úst a sála jeho přirození. V těchto případech připomínala poškozená, že zejména tento způsob pohlavního styku odmítala.

Podle závěrů ve věci rozhodujícího senátu tedy XXX v kritické době vždy zneužil bezbrannosti poškozené k pohlavním stykům s ní, přičemž v některých případech k tomu použil také násilí. Pokud jde o samotné pohlavní styky, jimiž se rozumí jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, ať už stejného či odlišného pohlaví, pak šlo prokaz soulože, tedy spojení pohlavních orgánů muže a ženy anebo jiné pohlavní styky provedené způsobem se souloží srovnatelným, jako je ve výroku popsané zasouvání předmětu do pochvy anebo sání přirození obžalovaného poškozenou. Na rozdíl od státního zástupce pak soud I. stupně kvalifikoval čin XXX popsaný ve výroku jako jeden pokračující zvlášť závažný zločin znásilnění podle S 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, když ke všem pohlavním stykům zneužil bezbrannosti poškozené, ať už se jednalo o soulože anebo pohlavní styky s ní srovnatelné, přičemž také v některých případech použil násilí. Právní posouzení činu XXX také jako pokračujícího přečinu omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 tr. zákoníku podle soudu I. stupně v posuzovaném případě nepřipadá v úvahu. Jednak za výše popsané komplikované důkazní situace nebylo možné ve skutkových zjištěních samostatně vyjádřit okolnosti, které by případně skutkovou podstatu uvedeného přečinu naplňovaly, ale i kdyby to možné bylo, takové jednání by zřejmě bylo součástí některého z útoků samotného zvlášť závažného zločinu znásilnění, jímž byl tímto rozsudkem obžalovaný uznán vinným.

Při rozhodování o druhu trestu a jeho výměře přihlížel soud jak k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, tak i k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života, k možnosti jeho nápravy a zčásti také k jeho chování po činu, jak mu ukládá ustanovení § 39 odst. 1 tr. zákoníku. V tomto ohledu bylo zjištěno, že XXX byl postupně Okresním soudem v Karviné odsouzen v letech 1996 až 1997 nejprve pro tehdejší trestné činy krádeže a podvodu a pak opakovaně pro zanedbání povinné výživy nakonec k nepodmíněným trestům odnětí svobody, z nichž poslední odpykal formálně 6. 1. 1998. Všechna tato odsouzení již jsou však rozhodnutím zdejšího soudu z 11. 10. 2011, sp. zn. 6 Nt 1255/2011, zahlazena. Podle zprávy Městského úřadu v Aši byl obžalovaný postižen za přestupek v blokovém řízení pokutou v roce 2006. V evidenční kartě řidiče má dva záznamy o postihu za vcelku běžné přestupky z roku 2011 a 2013. Podle vlastních tvrzení je obžalovaný invalidním důchodcem, svobodný, nemajetný, bez vyživovacích povinností s příjmem 9.200 Kč měsíčně. Tímto rozsudkem byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku, za který nepřipadá v úvahu uložení jiného trestu, než odnětí svobody a to v sazbě od dvou do deseti roků. V neprospěch obžalovaného bylo pak nutné vzít v úvahu, že v trestné činnosti pokračoval po delší dobu, aniž by na druhé straně byly zjištěny jakékoli polehčující okolnosti. Předcházející, i když zahlazená odsouzení, totiž znamenají, že před spácháním ve výroku uvedené trestné činnosti nežil obžalovaný řádně, když ještě navíc měl se dopustit celkem tří přestupků výše uvedených. Na druhé straně není možné přehlédnout, že jednání poškozené obžalovanému páchání trestné činnosti přinejmenším usnadňovalo. Není pak důvod nevěřit tomu, že nenásilné pohlavní styky byly obžalovaným uskutečňovány v době, kdy choval k poškozené odpovídající silný citový vztah, který YYY nejspíš alespoň v období předcházejícím kritické době opětovala. Za této situace přes opakované porušení zákazu vysloveného v usnesení soudce zdejšího soudu z 3. 9. 2016 ve věci rozhodující senát vyměřil jedině v úvahu připadající trest odnětí svobody spíše při spodní hranici sazby v trvání 30 měsíců. Výkon tohoto trestu pak ještě odložil, ale podmíněně na výrazně dlouhou zkušební dobu 4 roků za použití S 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku. Přitom právě vzhledem k přístupu XXX k dříve již vyslovenému zákazu k dosažení účelu trestu a k ochraně poškozené bylo nutné obžalovanému stanovit podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku omezení v podobě zákazu styku s YYY a to jak osobního, tak i zprostředkovaného, písemně i prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků. Další omezení za situace zjištěné v době rozhodování nepovažoval soud I. stupně za potřebná.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení u podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Plzni. Odvolání má odkladný účinek. Obžalovaný i státní zástupce mohou podat odvolání pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozsudku a všichni pak také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Odvolání musí být ve stanovené osmidenní lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené soudem odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je pak povinen v odvolání uvést, zda toto podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Pokud odvolání státního zástupce či obžalovaného sepsané obhájcem tyto náležitosti nebudou splňovat a tato vada nebude odstraněna ve stanovené pětidenní lhůtě, bude takové odvolání odvolacím soudem odmítnuto podle S 253 odst. 3 tr. řádu.

Cheb dne 30. listopadu 2017

JUDr. Zdeněk Johann v. r. předseda senátu

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.06.2018. Připojení doložky provedla XYXY dne 09.08.2018.

sp.zn.
8 T 152/2020
Odškodnění 360 000 Kč
Týrání dětí a partnerky, kuplířství a cca 80x brutální znásilnění

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY
(anonymizovaný opis)

Okresní soud v Tachově rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne XY senátem ve složení Mgr Ing Miroslava Vajganta předseda senátu a soudců přísedících Moniky Stuchlové a Štěpána Kuhna

takto:

Podle § 314r odst. 4 tr. řádu se schvaluje dohoda o vině a trestu uzavřená dne X mezi obviněným XY, narozeným XX, trvale bytem XXY, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň a státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v XY tak, že

Obviněný

XX,

    XY, trvale bytem YX, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň

se uznává vinným, že

  1. nejméně v době od konce května 2016 nejdéle však do 07:30 hodin listopadu 2019, s výjimkou období od března 2019 do konce října 2019, na adrese XXX, opakovaně surovým způsobem bezdůvodně nebo jen kvůli drobným neshodám slovně urážel, kdy ji hlasitě nadával:„ hovado, kreténe, krávo, apod.“ a častěji ji pak fyzicky napadal, kdy ji jednou za měsíc až dva měsíce bil údery otevřenou rukou většinou do oblasti obličeje, přičemž ji fackoval. K poškozené se choval majetnicky a despoticky, musela jej poslouchat na slovo, dobře se chovat, nesměla mu odporovat, opakovaně jí vyčítal, že má koutky u úst dolů, že se neusmívá, že se„ blbě“ tváří, nestojí rovně, že se hrbí. Když mu poškozená odvětila, že neví, proč se tak tváří, dostala od obviněného facku za drzost. Když se poškozená snažila facce uhnout nebo se bránit reflexivním vložením ruky před obličej nebo uhnutí hlavy, říkal jí, že musí přijímat svůj trest a opakovaně ji při„ propleskávání tváří“ říkal:„ Tak jsi hodná, tak jsi poslušná.“ V blíže nezjištěném období roku 2016 poškozené dvakrát způsobil i zranění žeber, kdy po fackách si poškozená lehla na zem, chránila si hlavu a prosila ho, ať to nedělá. To celé obviněného vydráždilo, tak ji několikrát nohou nakopl do žeber a způsobil ji bolestivé zranění v levé části těla. V prosinci 2017 poškozená otěhotněla a obviněný ji nejméně v jednom případě s velkou intenzitou zbil nejméně pěti ranami pískem přes zadek. V měsíci listopadu 2019 obviněný poškozené vulgárně vynadal, nato ji zatáhl do domu, kde ji zfackoval a poté ji začal bít spíše do horní poloviny těla páskem nebo gumovou hadičkou o průměru 1-2 cm přes oblečení za to, že autem vyjela dle něho špatně ze vrat. Dále nejméně v době od počátku března 2020 do XY po poškozené opakovaně vyžadoval pohlavní styk s fyzickým násilím, s odůvodněním, že chce zažít v sexu to, co jí může způsobit bolest, kdy před samotným stykem musela poškozená stát či klečet nahá s rukama za hlavou a obviněný ji páskem, gumovou hadicí, prutem či kuchyňskou obracečkou bil po celém těle, prsou a genitáliích. Dával jí povely a trestal v případě jejich nesplnění. Připínal jí na bradavky a přirození kovové svorky, za které pak tahal či na ně za hák věšel kovové závaží, nutil ji k orálnímu sexu, až v ní vyvolával dávivý reflex, kdy zpočátku takovýto sex, který trval zpravidla 45 minut, vyžadoval přibližně jednou za tři dny a v posledních čtrnáct dnech i dvakrát denně, přestože mu poškozená řekla, že se jej hodně bojí a že se necítí v bezpečí. Poškozená s tímto jednáním nesouhlasila, avšak z obavy dalšího možného napadení k tomu svolila. Výše popsaným jednáním způsoboval poškozené bolestivé podlitiny a mírně krvácející rány, se kterými ani v jednom případě poškozená nevyhledala lékařské ošetření z obavy dalšího napadení a též z důvodu, že se jednalo o drobná zranění, která ji vždy omezovala po krátkou dobu a zahojila se do jednoho týdne. Uvedené sexuální praktiky s použitím fyzického násilí, které obviněnému způsobovaly sexuální vzrušení, obviněný přes výslovný nesouhlas poškozené střídal a propojoval se samotným pohlavním stykem. Když poškozená s tímto jednáním nesouhlasila, obviněný ji zbil a následně se již obviněná bála, protože věděla, že by ji potrestal a také obviněný měl nad ní velkou fyzickou převahu. Dále v blíže nezjištěné době již od září 2011 nejdéle však do konce roku 2019 na seznamovacím internetovém portálu XXX z profilu par-a- sex obviněný poškozenou nabízel na internetu náhodným mužům, kdy postupně vyhledal přibližně 30 náhodných mužů, se kterými následně domluvil schůzku z počátku na adrese XY, YX a později i na adrese XY část obce XY EX, kdy po poškozené požadoval, aby s těmito muži soulož. Obviněný převážně náhodné muže sám kontaktoval a domlouval se s nimi na schůzce. Někdy si s náhodnými muži na popud obviněného psala i sama poškozená. Soulož s náhodnými muži obviněný zpovzdálí pozoroval, nebo se i aktivně zapojil, ale pak už se jen za účelem sexuální vzrušení díval. Někdy po ukončení pohlavního styku poškozené s cizím mužem, musela poškozená mít pohlavní styk i s obviněným. Obviněný po poškozené také požadoval, aby od části těchto neznámých mužů inkasovala za pohlavní styk částku ve výši XXX, kterou mu poté musela předat. Poškozená s takovými pohlavními styky nesouhlasila a zpočátku neodporovala, protože chtěla obviněnému vyhovět. Poškozená chtěla mít spokojený život a také chtěla zachovat rodinu pohromadě. XYXX s tímto souhlasila pod hrozbou fyzického napadení. Dále obviněný poškozenou soustavně psychicky týral tím způsobem, že v domácnosti nic nedělal, o děti se nestaral a poškozená musela vše dělat sama tak, jak obviněný chtěl. Vícekrát poškozené zakazoval i uklízet, protože chtěl, aby byla s ním, a pak se rozčiloval, že je v domě nepořádek. Pravidelně kontroloval poškozené obsah mobilního telefonu. Když se mu obsah zpráv nelíbil, hned poškozené vyndal, omezoval ji v sociálním kontaktu. Dále v blíže nezjištěné době v měsíci srpnu 2018 obviněný v místě bydliště našel deník poškozené, do kterého si zaznamenávala skutečnosti týkající se jeho hrubého chování ve vztahu k poškozené, kdy ji donutil deník spálit. Panovačné, despotické a surové chování obviněného vyvrcholilo dne XY tím, že jej poškozená kolem 07:30 hodin přišlo vzbudit a když mu řekla, že zavřela v noci kamna, protože jí bylo v noci špatně a horko, osočil se na ni, že každý den říká, že jí je špatně, že to přehrává. Poškozená mu sdělila, že šla v noci na záchod, že jí horko nevzbudilo. Obviněný ji začal vyčítat a nadávat, že mu lže, což poškozená odmítla a začala se omlouvat. Poškozená a obviněný stáli v jídelně, kde jí obviněný nejméně třikrát udeřil otevřenou dlaní do obličeje, jednou do levého oka, kdy v rámci trestu ji opět dal na bradavky přes oblečení kovové svorky s tím, že tam poškozená musí zůstat do doby, než přijde z krmení dobytka. Když přišel zpět do jídelny, začal křičet, proč nejsou otevřená vrata. Poškozená se začala omlouvat, že tam nešla, protože nechtěla, aby ji nezletilý syn viděl se svorkami. Obviněný na ni začal křičet, že jako jeho manželka nastavuje svá pravidla, že syn by stejně nic neviděl. Nakázal ji, aby se pohnula, že mu ještě do auta nepřipravila věci a svačinu do práce. Když poškozená otevřela vrata a vracela se k domu, tak ji obviněný začal vyčítat, že stojí jako„ kretén“, pěstí ji udeřil do levé klíční kosti, až se poškozená zapotácela. Řekl ji:„ Ty svině, ty budeš dělat, že omdlíváš?“, zatáhl ji na chodbu, strhnul z ní mikinu, vyhrnul ji triko přes hlavu a přes nahé tělo jí začal bít hadičkou švihem přes prsa a bradavky, kdy ji uhodil nejméně 20krát. Tímto způsobem jí způsobil na pravém prsu dva škrábance o celkové velikosti 8x4 cm a nad nimi hematom o velikosti 4x4 cm, dále zkrvavení bradavky na pravém prsu a škrábance o velikosti 8x4 cm na levém prsu, při tom musela mít ruce za hlavou a po každé jeho ráně musela říkat„ děkuji pane“, což musela i v předchozích případech, když ji bil. Následně obviněný šel ke svému autu, viděl, že poškozená má ubrečený obličej, zatáhl ji do nedaleké stáje, kde ji opět nařídil, aby se postavila s rukama za hlavou, vyhrnul ji triko přes hlavu a nejméně 20krát ji uhodil kovovou částí zahnutého štětce do jednoho místa levé poloviny břicha, čímž jí v oblasti břišní stěny vlevo od pupku způsobil hematom o velikosti 9x8 cm. Posléze po odchodu ze stáje obviněný poškozenou silou chytl za břicho a sdělil jí, že již předchozího dne si všiml, jak ji visí břicho. Jestli na ní večer sáhne a zjistí, že zhubla, tak ji„ seřeže“ jako nikdy předtím, což poškozenou vyděsilo, klekla si před ním na zem a prosila jej, aby jí neubližoval. Omlouvala se mu, aniž by měla k tomu důvod. Obviněný ji chytl za bradavky přes oděv a silou ji vytáhl z kleku do stoje, křičel na ní, že tohle si nebude dovolovat a začal ji fackovat. Obviněný s fackováním přestal až poté, co si uvědomil, že stojí venku a mohl by je někdo vidět. Přičemž před odjezdem autem do práce XY ještě poškozené pohrozil, že ji večer seřeže jako psa, na což poškozená následně reagovala tak, že z panického strachu z manžela kontaktovala Bílý kruh bezpečí a obrátila se na XX ČR, z důvodu, že po dobu soužití s XX poškozená byla nucena snášet jeho despotické a hrubé chování, se u ní projevovaly psychické obtíže, kdy špatně spala, v noci se budila leknutím, měla strach z toho, co bude, proto se po celou dobu snažila dělat vše, aby byl XX spokojený, aby jí znovu nenapadal.


  1. Dále obviněný v období nejméně od XX do XX v místě trvalého bydliště uplatňováním neadekvátní velice přísné výchovy a používáním bolestivých tělesných trestů za použití gumové hadičky, koženého pásku a taháním za ucho fyzicky a psychicky týral své dvě děti vlastní děti XY, XXX XY, XXX a zejména svou osvojenou nezl. dceru XY, XXX. Děti měly v rámci jeho despotické výchovy stanovený přísný režim, v jehož rámci měly den přesně rozdělen na dobu, po kterou se budou vzdělávat v rámci uplatňování domácí výuky a po kterou budou pracovat v domácnosti a při péči o domácí zvířata s minimem volného času. Pokud včas nedovedly svou přidělenou práci, kdy jako děti musely každé ráno uklízet kuchyň a chodbu (s vytíráním a vysáváním), nestihly se ani nasnídat, protože jim obviněný nařídil, že jíst mohou až poté, co uklidí. Nejméně třikrát se stalo, že musely vydržet bez snídaně až do oběda. Obviněný po dětech vyžadoval tvrdou disciplínu, když děti něco udělaly špatně, zlobily, nebo třeba jen nestály rovně, tak je obviněný nejméně vícekrát týdne bolestivě bil gumovou vzduchovací hadičkou švihnutím nejméně jedním až čtyřmi údery přes obě ruce, které musely před praktikováním tělesného trestu předpažit před sebe. Dále děti trestal bolestivým taháním či vedením za ucho a bitím páskem přes zadek. Když děti udělaly sebemenší prohřešek, nadával jim do debilů a cucáků. Když brečely, tak jim nadával slovy„ nedělej na mě ten ksicht, tu hubu“. Dále nezl. XX v blíže nezjištěné době v zimním období potrestal švihnutím hadičkou přes prsty, i když měla zmrzlé ruce, přičemž v důsledku potrestání pociťovala naražení malíčku. Dále blíže nezjištěného dne nezl. XX zbil páskem přes zadek, a když u toho nechtěně strčila do dvířek, přidal jí další rány. Blíže nezjištěného dne v měsíci dubnu 2020 potrestal nezl. XX z důvodu, že si dovolila odmlouvat své matce, přestože se matce nezl. XX za domlouvání sama omluvila. Na příkaz obviněného musela vyžehlit celý koš prádla za jeden večer a následně obviněný nezl. XX, která byla ve spodním prádle, potrestal nejméně deseti bolestivými údery koženým páskem vyjmutým z kalhot přes zadek, přičemž u toho nezletilá musela ležet na posteli a když jí to bolelo, otočila se na záda a obviněný ji páskem udeřil i přes přirození. Dále obviněný všem jeho dětem nadával, že chodí pozdě spát, že pak nemá čas s maminkou na sebe. Zakazoval dětem si s matkou hrát jakékoli hry z důvodu, aby se matka mohla věnovat pouze obviněnému, ve skutečnosti však XX matku dětí XY, XXX rovněž psychicky a fyzicky týral (za což je trestně stíhán od XX), toto týrání mělo často i sexuální kontext, kdy měl na poškozené XY uplatňovat sadistické sexuální praktiky, kromě toho měl XY na seznamovacím internetovém portálu nabízet za účelem sexu náhodným mužům, aby s nimi soulož, i proto svým dětem XX zakazoval, aby ze svého pokoje nevycházely v době po 19:30 hodin, kdy děti na jeho příkaz nemohly jít ani na toaletu, protože jim XX  řekl, že kdo vyjde po půl osmý z postele, tak dostane na zadek, vše nezletilé děti pociťovaly jako těžké příkoří, zejména XX, která nejvíce pociťovala strach ze svého otce, přičemž se dne XX jako jedenáctiletá svěřila své tetě, že odpočítává roky, kdy jí bude 18 let a bude moci se od táty odstěhovat a bydlet sama,


  1. Dále v blíže nezjištěné době v období od měsíce května 2016 do konce roku 2016, na adrese XY u YX, okr. XXY poté co XY, XX, jako svou tehdejší družku zfackoval, neboť dle něho byla údajně drzá, jí následně nařídil, aby šla k němu, že se mu nebude vzpouzet, v přístavku domu, v tzv. roubence ji hodil břichem na postel se slovy: "Tak takhle vypadá znásilnění ty svině", kdy jak poškozená ležela na zádech, XX, s použitím hrubého slovního i fyzického zacházení, přes vážně míněný slovní odpor a nesouhlas poškozené s pohlavním stykem, na ní po zalehnutí za použití fyzické převahy vykonal vaginální soulož s následnou ejakulací, i když jej poškozená prosila, aby to nedělal a snažila se z pod něho dostat šoupáním těla směrem doprava, což se jí ale nepodařilo, dále v blíže nezjištěné době v průběhu roku 2018 až 2019, na adrese XY u YX, okr. XXY, v době, kdy svou partnerku XY, XX dlouhodobě psychicky a fyzicky týral, poté, co toho dne ji v jídelně fyzicky potrestal bitím koženým páskem, za to, že se nechovala při trestání tak, jak on chtěl, tak v momentě, když poškozená se už chtěla zvednout a odejít, neboť bití páskem už pro ni bylo nesnesitelné, XX si ji, když ležela na břiše, přitáhl k sobě za nohy a po zalehnutí na ní s použitím fyzické převahy, přes vážně míněný slovní odpor a nesouhlas poškozené s pohlavním stykem, vykonal vaginální soulož, při tom na poškozenou křičel, že je jeho žena, že musí poslouchat, že bude dělat to, co on chce,

tedy

jednak týral osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí * a tento čin páchal po delší dobu,

* způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví * 

jednak jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku, a tento čin spáchal souloží

jednak jiného přiměl k provozování prostituce a nebo kořistil z prostituce provozované jiným

jednak týral osobu, která je v jeho péči a tento čin spáchal nejméně na dvou osobách a páchal tento čin po delší dobu,

čímž spáchal

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. * d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinem kuplířství dle § 189 odst. 1 trestního zákoníku,

zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) trestního zákoníku

* písm. b) *

a odsuzuje se za to

Podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře tří (3) let.

Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu ve výměře pěti (5) let za současného uložení dohledu nad obviněným.

Podle § 85 odst. 2 trestního zákoníku ve spojení s § 48 odst. 4 písm. f) trestního zákoníku se obviněnému ukládá povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhledávání a styku s poškozenou XYXX, narozenou XXX a dětmi XYX, narozenou XX XYX narozenou XX, XYX, narozeným XX a XYX, narozeným XX bez souhlasu poškozené a dětí.

Obviněný je povinen uhradit poškozené způsobenou škodu dle dohody tak, že částku 300 000 Kč uhradí nejpozději do XXXX a zbytek uhradí formou měsíčních splátek ve výši 10 000 Kč splatných vždy do 20-tého dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2021 pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné z nich.

Podle § 75 odst. 1 trestního zákoníku se obviněnému ukládá trest zákazu pobytu na okrese XXX na dobu pěti (5) let.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku trest propadnutí věci:

  1. 1 ks dřevěné vařečky o délce 29 cm,
  2. 2 ks hliníkových svorek, 1 ks oboustranného háku, 2 ks zahnutých železných plných tyčí se závitem o délce 15 cm a 23 cm,
  3. 1 ks plochého malířského štětce o délce 40 cm červené barvy,
  4. 1 ks průhledné gumové hadice, o délce 39 cm o průměru 1 cm, 1 ks dřevěného proutku o délce 50 cm,
  5. 1 ks koženého pásku hnědé barvy o délce 123 cm s kovovou sponou o šířce 3,3 cm.

Podle § 99 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku se obviněnému ukládá ochranné léčení psychiatrické – sexuologické v ambulantní formě.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu se obviněnému ukládá povinnosti nahradit škodu za nemajetkovou újmu poškozené XY, narozené XX částku ve výši XXX, na bolestném částku ve výši XYX a za majetkovou újmu částku ve výši XYX.


Odůvodnění podle § 129 odst. 2 tr. řádu odpadá, neboť se obžalovaný i státní zástupkyně po vyhlášení rozsudku vzdali odvolání, prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od jeho doručení u podepsaného soudu ve trojím vyhotovení, pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválen v podobě, s níž souhlasil. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Tachov 6. listopadu 2020

Mgr. Ing. Miroslav Vajgant

předseda senátu 



sp.zn.
1 T 137/2018
Dlouhodobé týrání před dítětem a znásilnění

č. j. 1 T 137/2018-  

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK  

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud v Domažlicích rozhodl v hlavním líčení konaném dne 12. 7. 2019 v senátě  složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Anderle a přísedících Vojtěcha Váchala a Mgr. Bc.  Kamila Františka Šefla  

Obžalovaný 

X Y 

narozen v , okres , zaměstnance společnosti   a.s., trvale bytem ,  

je vinen, že 

1. v přesně nezjištěné době od roku 2008 do léta roku 2010, v , v místech  společných bydlišť, nejprve v bytě na adrese a dále v domě čp.  v ulici , v podnapilém stavu po vzájemné hádce odhodil manželku  Y X , nar. , na radiátor topení, v důsledku čehož jí způsobil  podlitiny, dále ji opakovaně psychicky ponižoval s tím, že on pracuje u policie a ona  není nic, neumožnil jí rozhodovat o společných financích, nesměla chodit sama za  známými a to z důvodu toho, že poté ji obviňoval, že byla někde souložit.  Poškozené opakovaně křičel, že ji vyhodí z bytu, když se nechovala podle jeho  představ, přiměl ji k podpisu smlouvy na hypotéku, byť dům byl napsán na jeho  syna z prvního manželství, když šla s kamarádkou ven, zamkl dveře s klíčem v zámku  a nechtěl ji pustit do domu s tím, že byla někde souložit a ať táhne. Jednou ji prohodil  vchodovými dveřmi, když ani v jednom případě poškozená lékařské ošetření z obavy  z obviněného nevyhledala, a její případná poranění si lékařské vyšetření nevyžadovala. 


2. v přesně nezjištěné době od roku 2014 do 27. 4 2018, v , v místě  společného bydliště v domě čp- v ulici , poté co jeho manželka,  poškozená Y X, nar. , začala pracovat v SRN, ji opakovaně  telefonicky kontroloval, zda je v zaměstnání, proti její vůli ji sledoval, vyhrožoval 

1

   Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová 





       1 T 137/2018  

v případě, že okamžitě nepřijede domů, že může se rozloučit s A a že se nedostane  do jejich domu. Po příjezdu domů ji opakovaně osočoval z toho, že místo práce byla  někde souložit, nadával jí do kurev a kund, vyhrožoval, že přijde o střechu nad hlavou,  poté ji opakovaně při nadávkách chytal pod krkem. Poté, co s ním v roce 2014  otěhotněla, a obžalovaný zjistil, že byla na umělém přerušení, neboť s ním žádné děti  již nechtěla mít, poškozené nadával do kurev. Dále poté, co byla v lednu 2015 na  firemním večírku v SRN, ji po návratu nejprve opětovně nechtěl pustit domů, poté co  jí otevřel, jí chytil za bundu a v kuchyni s ní opakovaně hodil na barové židle a dal jí  několik facek. Dále ji v tomto období říkal, že přestane plnit insolvenci a ona to  odnese, nadávky a fyzické útoky ze strany obviněného se stupňovaly a opakovaly,  poškozenou opakovaně škrtil, kroutil ji rukama a sprostě nadával, když v několika  případech byla nadávkám přítomna i jejich nezletilá dcera X X  , nar.  XXX.

Od roku 2016 si vynucoval sexuální styk s tím, že jí vyhrožoval, že přestane platit  insolvenci, když nechtěla, tak poškozeno chytal pod krkem, házel s ní po pokoji,  poškozená opakovaně z obavy z dalšího podobného jednání raději s pohlavním  stykem souhlasila. Ke konci období poškozenou opětovně vyhazoval z domu,  zakazoval nezletilé dceři, aby šla s matkou s tím, že zůstane s ním, poté co poškozená  dne 28. 4. 2018 odvezla dceru k rodičům, přijel za ní obviněný a křičel, že to přehnala a  uvidí, co se bude dít. 


3. dne 10. 4 2018, v , v místě společného bydliště v domě čp- v ulici XXX , ve večerních hodinách při opětovném vynucování pohlavního styku,  který jeho manželka X Y , nar. , odmítala, ji odhodil na  pohovku v přízemí domu, křičel na poškozenou „můžeš mrdat jinde, budeš mrdat i  doma, když nebudeš mrdat, tak tu nebudeš bydlet", na to jí dal facku na tvář, poté, co  mu řekla, že odejde, aby ji nechal být, že nechce, z poškozené rval kalhoty přitom jí  tři krát uhodil přes tvář, svlékl jí kalhoty a spodní kalhotky, přičemž se poškozená  bránila, kopala nohama, až se jí podařilo kopnout obžalovaného a posadit se na  pohovku, chytil jí za hlavu a strčil jí penis do úst, přitom křičel „kuř líp, kuř líp, umíš  to líp", načež ho kousla do penisu, což obviněného značně rozzlobilo, zkroutil jí  pravou ruku a pak ji přehodil do kleku a vnikl zezadu penisem do vagíny, načež mu  poškozená řekla, že se ho štítí, kdy poté obviněný přestal, dále jí vynadal, že když  nebude mrdat, tak aby táhla a vystrčil ji ke dveřím z pokoje do garáže, kde ji chytil a  hodil s ní na dveře, přičemž poškozená oběma rukama rozbila skleněnou výplň dveří  a krvácela na obou rukou, měla pořezané dlaně a prsty rukou, přičemž krvácení viděla  i jejich nezletilá dcera A . Poté, kdy chtěla odjet k lékaři, vzal klíče od auta s tím,  aby zapomněla na to, že někam pojede, křičel, že dneska spát nebude, že budou  mrdat, pak jí chytil pod krkem a křičel, že když může mrdat jinde, může mrdat i  doma, že jí má plné zuby a když nebude mrdat, tak se neovládne a potom teprve  uvidí, co znamená, když je zle a poté svého jednání zanechal 




2

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018

tedy  

ad. 1)  

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po  delší dobu.  

ad. 2)  

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu ad. 3) 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku  a čin spáchal souloží, čímž spáchal 

zločiny ad. 1) týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d)  trestního zákoníku, ad. 2) týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2  písm. d) trestního zákoníku a ad. 3) znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního  zákoníku 


a odsuzuje se 

se podle § 43 odst. 1 za použití § 185 odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí  svobody v trvání 3 roky, jehož výkon se mu podle § 81 odst. 1, 82 odst. 1 podmíněně  odkládá na zkušební dobu v trvání pěti let. 

Odůvodnění: 

1. Na základě důkazů provedených při hlavním líčení zjistil soud následující skutkový děj:  Soužití obžalovaného s poškozenou bylo od počátku problematické. Již po uzavření  manželství poškozená pociťovala jako příkoří vystupování obžalovaného, ačkoliv je  evidentní, že ji nejprve imponovalo, když se obžalovaný choval tak, že díky svému postavení  u policie není „leckdo“. Posléze, když mezi nimi docházelo k neshodám, ji nejprve, v období  popsaném ve skutku pod bodem jedna chování obžalovaného vadilo. Později z obžalovaného  začala podle vlastních slov, mít strach. Obžalovaný na poškozenou žárlil, vyjadřoval své  obavy, že by mu poškozená mohla být nevěrná a to způsobem podrobně popsaným ve  skutkové větě. Za poškozenou rozhodoval a poškozená se takovým rozhodnutím dílem  z respektu před obžalovaným a později i dílem ze strachu z něj podvolovala. Akceptovala i  nevhodné a násilnické chování obžalovaného, neboť pod vlivem společného soužití a svých  osobnostních charakteristik trpěla představou „omnipotence“ obžalovaného. Jednání  obžalovaného vyšlo najevo poté, co se toho vložil nestandardním způsobem policista. Ten se  dozvěděl o tom, že dcera obžalovaného a poškozeného se jednání obžalovaného svěřila ve  škole. Poškozenou následně kontaktoval s „poučením“ o tom, že pokud to nebude řešit  sama, bude muset ve věci zasáhnout orgán péče o děti a mládež. Tím ji přiměl k tomu, aby o  jednání obžalovaného učinila oznámení na policii. 



3

Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018  

2. Obžalovaný v přípravném řízení popřel, že by se stíhaného jednání dopouštěl, když na  poškozené se žádného násilí nedopustil. Poměrně obsáhle se vyjádřil k soužití s poškozenou,  poukázal na to, že jí byla odebrána její první dcera a byla svěřena otci. Připomněl úmrtí  společné starší dcery. Poškozenou, kterou si bral v době, kdy měla dluhy a byly na ni vedeny  exekuce, hodnotí jako hysterickou, která jej sama fyzicky napadala údery rukama, za které ji  musel v obraně držet. Od toho mohla mít případné modřiny. Jako motivaci oznámení nabízí  skutečnost, že poškozená se nechtěla finančně podílet na chodu domácnosti. Popřel, že by  poškozené někdy bránil v tom, aby se dostala domů, když policií zaznamenaný případ, měl  být o tom, že si zapomněla klíče. Na otázky policejního orgánu připustil, že mezi nimi  docházelo k hádkám, které mohla slyšet i jejich dcera. Popřel, že by byl pod vlivem alkoholu  agresivní, když alkoholické pije jen střídmě. K pohlavnímu styku poškozenou nikdy nenutil,  byl po domluvě. Poškozená si měla o sex říkat právě slovy, která jsou uvedena ve skutkové  větě rozsudku. 


3. Při výslechu v hlavním líčení obžalovaný poukázal na to, že byl 4 měsíce ve vazbě, kvůli  jednání, které je popisováno jako agresivní pod vlivem alkoholu. Agresivní byla ale  poškozená, on s alkoholem nikdy problém neměl. Nikdy žádnou partnerku neuhodil.  S poškozenou se seznámil v roce 2003. Podrobně popsal, jak jejich vztah vznikl a probíhal.  Poukazoval přitom zejména na materiální stránku společného soužití, kdy veškeré platby byly na něm. Připomněl, že do manželství poškozená vstupovala s dluhy. Byla to právě poškozená,  která pronásledovala jeho, prohlížela mu telefon. Pozastavuje se nad tím, že podle výpovědi  poškozené bylo mezi roky 2011 – 2014 šťastné období, kdy v té době jim zemřela dcera.  Popsal, jak za poškozenou platil její dluhy. Závěrem se vyjádřil k tomu, že s poškozenou byl  proto, že věřil, že se změní. Měl rovněž strach o dceru. Dále se obsáhle vyjádřil k námitkám,  které má vůči policejnímu orgánu a způsobu šetření trestné činnosti. Na dotazy pak vysvětlil,  že k rozbití skla dveří došlo tak, že po něm poškozená hodila sklenici. Poškozenou nikdy  neškrtil. Při hádkách se ji snažil vysvětlit, že pokud se jí s ním nelíbí, má odejít. K pohlavnímu  styku ji nikdy nenutil.  


4. Poškozená vypovídala v hlavním líčení v nepřítomnosti obžalovaného. Problémy začaly už po  svatbě, ale nešlo o časté konflikty. Zhoršilo se to poté, co obžalovaný odešel od policie.  Konflikty byly kvůli penězům, když měl problémy s podnikáním. Vadilo ji, že barák, na který  platili hypotéku, byl psaný na jeho syna. Připustila však, že sama měla z doby před uzavřením  manželství dluhy a exekuce, které ji obžalovaný uhradil. Kupovalo se drahé vybavení.  Obžalovaný ji k jejím připomínkám říkal, že když se jí to nelíbí, může odejít. Když však byl  pod vlivem alkoholu, vystrkal ji před dům. To se stalo už měsíc poté, co dům pořídili. Dále se  vyjádřila k časové souslednosti a k jednotlivým konfliktům. Když jednání obžalovaného  začalo gradovat, chtěla odejít. Ale v tu dobu již probíhala insolvence a ona pod vlivem  informací od policisty K , od soudu a Dr. N , nabyla dojmu, že insolvenci by  v případě odchodu od obžalovaného, musela hradit sama. Z tohoto důvodu s obžalovaným  zůstávala. Uvedla, že během fyzického násilí, si obžalovaný dával pozor, aby ji neuhodil do  tváře. Násilné to ale bylo až poslední rok. Roli v tom hrál vliv alkoholu na obžalovaného.  Popsala, že byla kontaktována policií, že malá ve školce plakala a mluvila o tom, co se doma  děje. Domluvila se s policistou, že se odstěhuje a nic se nebude řešit. Snažila se  s obžalovaným domluvit, měla ho ráda a „měli spolu dítě“. Policie ji ale nenutila říci 

4

Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová



1 T 137/2018 


nic, co  by říct nechtěla. Oproti informacím s přípravného řízení vypověděla, že mateřskou na účet  obžalovaného posílala po vzájemné dohodě, souhlasila s tím, neboť společně hospodařili. A  hlavně měla exekuce. 


5. Kdykoliv měla k rozhodnutí obžalovaného nějaké připomínky, zdůrazňoval ji, že „on je  někdo.“ V té době ji to vadilo, ale nebála se jej. Popsala incident, kdy ji obžalovaný nechtěl  pustit domů, to volala policii. V době kdy dělala v SRN, si obžalovaný žádnou práci nehledal.  Ohledně podnikání se s ní vůbec nebavil. Svoji výplatu nechávala obžalovanému a sama si  nechávala pouze na pohonné hmoty. Vynucování sexu začalo asi od konce roku 2016.  Většinou byl obžalovaný opilý. Aby měla klid, vyhověla mu. Odmítala až ke konci. Když  odmítla, byla znásilněna, předtím ji k tomu nutil tím, že bude stát před barákem. Pak už ji  udeřil i přes tvář, škrtil ji a hodil přes barové židličky. Na dotazy pak uvedla, že odstěhovat se  chtěla, ale bála se, že by obžalovaný přestal platit insolvenci. Dále se vyjádřila k pořízení  nahrávky komunikace mezi ní a obžalovaným. Po přečtení výslechu z přípravného řízení  poškozená svou předchozí výpověď potvrdila. 


6. Soud ve věci vyslechl svědky. MUDr. X připustila, že ji poškozená říkala, že je ze strany  obžalovaného týrána a že se ho bojí. Mělo to být po incidentu, kdy měla poškozená  „prolítnout“ dveřmi. Sama však žádného agresivního chování obžalovaného přítomna nebyla.  Svědek X Y , kolega poškozené z McDonaldu v potvrdil, že mu poškozená  říkala, že po večírku nebyla vpuštěna domů. O fyzickém násilí se mu nesvěřovala. Y Z , kolegyně poškozené asi rok zpátky, na ni viděla modřiny. Poškozená ji  k tomu řekla, že ji obžalovaný prohodil dveřmi., že u toho měla být i jejich dcera a že ji  obžalovaný znásilnil. Modřiny měla na rukou a na zádech. Jinak se moc nevyjadřovala. Říkala,  že má doma problémy, že ji obžalovaný nechává před domem. Ví to jen z vyprávění od  poškozené. M M další z kolegů poškozené uvedl, že se svěřovala v práci, co se u ní  doma děje. Obžalovaný se napije a přestává se kontrolovat. Vyhrožuje ji, že půjde z baráku a  skončí na ulici. Párkrát ji měl přimáčknout a žádat po ní sex. Na poškozené viděl modřiny.  Po tom znásilnění viděl její ruce. Nemohla v práci ani nic držet. Vysvětlila mu, že byla  znásilněna a prohozena dveřmi. Jemu se svěřovala proto, že ostatní kolegové byli Němci. 

7. Svědek X X popsal vztah mezi obžalovaným a poškozenou jako „Itálii“. Jako  „uštvanější“ hodnotí právě poškozenou, když obžalovaný to zvládá s klidem. Nevšiml si, že  by poškozená měla z obžalovaného strach. Hádali se ale často a hodně se to týkalo jejich  dcery – jejího hlídání. Poškozená používala slova debil, kretén. Obžalovaný reagoval s klidem.  XXX , který se s obžalovaným a poškozenou vídal skoro každý víkend, byl rovněž  svědkem občasných hádek, „klasická Itálie“. Kdo byl iniciátorem, nedokáže určit. Alkohol  obžalovaný přes míru neužíval, nebyl pod jeho vlivem zlý. Ani si nevšiml, že bys jej  poškozená bála. 





5

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová




1 T 137/2018 

8. Podle § 102 odst. 2 tr. řádu soud přečetl výslech nezletilé svědkyně X X . Ta po  poučení a při výslechu vedeném s přihlédnutím k jejímu věku vypověděla, že obžalovaný  poškozenou vyhazoval, aby se sbalila a odešla. Poškozená jej prosila na kolenou. Poškozenou  „..strkal do skla, až měla na rukou.., a bolelo ji to.“. To ji poškozená ukazovala a říkala,  svědkyně totiž byla nahoře. Ukazovala ji rozedřené ruce. Sama to svědkyně neviděla, protože  se bála jít dolů. Slyšela, jak obžalovaný poškozené říká, že ji srazí ze schodů, aby chcípla.  Popsala i další napadení, ale s tím, že to ji říkala poškozená, to sama neviděla. Na poškozené  viděla modřiny a slyšela, jak ji obžalovaný říká „běž ty krávo.., do prdele.“ K tomu  obžalovaný uvedl, že je zřejmé, že poškozená se v nezletilé snažila vzbudit negativní vztah  k němu. Za tím účelem si i pořizovala nahrávky, které pak nezletilé pouštěla. 


   9. Za stejných podmínek byl přečten protokol o výslechu nezletilé XXX . Ta  s odkazem nato, že po nějakou dobu se obžalovaný podílel na její výchově, využila právo  odepřít vypovídat. 


10. Se souhlasem procesních stran byly čteny protokoly o výpovědi svědkyně B ,  kamarádky poškozené, která připustila, že si ji poškozená stěžovala, že se pohádali a on ji  prohodil dveřmi. Tehdy měla zavázanou ruku. V její přítomnosti se však obžalovaný  k poškozené choval normálně. Poškozená si ji rovněž stěžovala, že raději nikam nechodí, aby  neměla zle. Svědkyně Z , popsala, že nějaké hádky mezi obžalovaným a poškozenou  byly od počátku. Viděla u poškozené ovázanou ruku a ta ji řekla, že ji obžalovaný prohodil  dveřmi. Ví, že řešili finance a poškozená „musela“ začít pracovat v Německu. Obžalovaného  viděla několikrát pod vlivem alkoholu, „na mol“ ale nebyl. Za přítomnosti svědkyně se ale  k poškozené nechoval špatně. XX , byla svědkem toho, jak obžalovaný přijel  poškozenou zkontrolovat do práce – objížděl tam parkoviště. Dále poškozené několikrát  volal na večírek a ona ji druhý den říkala, že ji nechtěl pustit domů. Další informace pak  získala již od poškozené. O tom, že musela obžalovanému odevzdávat výplatu, že ji měl říkat,  aby vypadla a hrubě ji nadávat, že ji prohodil dveřmi. 


11.   Svědek YY , podnájemník v nemovitosti užívané obžalovaným a poškozeným si všiml  rozbitých dveří do garáže. Slyšel dohadování, ale nerozuměl mu. Bydlí na druhé straně domu.  YY hodnotil domácnost obžalovaného a poškozené, jako „italskou domácnost“.  Občas si u poškozené všiml modřin po těle, na to poškozená reagovala tak, že měla jiný názor  než obžalovaný. YX otec poškozené, byl svědkem rozmíšek, mezi obžalovaným  a poškozenou, ale nebylo to nic vážného. Když na dceři viděl modřiny a pořezanou ruku  řekla, že se někde bouchla. Bylo na ni vidět, že je „vyplašená“ ale nechtěla o tom mluvit. Již  dlouho ji s manželkou říkali, že má jít pryč, ale ona tvrdila, že nemůže kvůli insolvenci. Svěřila  se, až když se rozhodla to řešit, že ji obžalovaný párkrát vyhodil na ulici, že ji shodil ze  schodů. I vnučka mu často říkala, že táta je na mámu „zlej“. Obdobně vypovídala i XY , matka poškozené.


6

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holubová


1 T 137/2018

12. Nic podstatného k věci neuvedl XYX mladší. Popsal, že soužití jeho rodičů v prvním  manželství obžalovaného bylo normální. Nepamatuje si žádné násilné jednání ze strany otce  vůči své matce. S obžalovaným a poškozenou nebydlel, takže o tom nic neví. A Ř  první manželka obžalovaného vypověděla, že se s obžalovaným v manželství ani nehádali.  Když byl problém, manžel se sebral a odešel z bytu. O týrání poškozené nic neví. Nic  významného neuvedl ani YXY , první manžel poškozené. Rozvedli se kvůli  neshodám. Následně od roku 2014 bydlí jejich dcera společně s otcem a poškozená o ni nemá  žádný zájem. Poškozená jej nožem nebodla, propadl sklem dveří v kuchyni.  


13. XYY si také nevšimla žádného týrání. Ví jen o neshodách a slovních potyčkách.  Poznala, že domácnosti vévodí obžalovaný a musí být po jeho. Modřin si na poškozené nikdy  nevšimla. 


14. Obžalovaný je ze svého jednání dále usvědčován listinnými a věcnými důkazy, zejména  pořízenou fotografií poranění na ruce poškozené, a výtahem komunikace obžalovaného vůči  poškozené. Dále usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2015, jímž bylo schváleno  oddlužení dlužníků Mgr. Bc. ZX a X Z , plněním splátkového  kalendáře. Byl to insolvenční soud, který dlužníkům (oběma) uložil povinnost, aby vykonávali  přiměřenou výdělečnou činnost a pokud jsou nezaměstnaní, aby usilovali o získání příjmů. 


15. Soud dále přehrál nahrávku pořízenou poškozenou. Z té je patrno, že komunikuje  obžalovaným, který je pod vlivem alkoholu a řeší s ním to, zda může v domě zůstat. Stejně  tak jako obžalovaný, na pořízené nahrávce komunikuje i poškozená s použitím slov, která  jsou uvedena ve skutkové větě rozsudku, jimiž se obžalovaný domáhal na poškozené  pohlavního styku. Nelze přehlédnout snahu poškozené obžalovaného vyprovokovat  k případné agravaci výhrůžek případně snad i násilí. Na straně druhé, komunikace ze strany  obžalovaného odpovídá popisu poškozené tak, jak jej uvedla jak v přípravném řízení, tak  i před soudem.  


16. Ve věci byly dále zpracovány znalecké posudky, které byly se souhlasem procesních stran  v hlavním líčení přečteny. Podle znalce z oboru zdravotnictví odvětví sexuologie, obžalovaný  netrpěl a netrpí žádnou duševní chorobou ani poruchou. Byl tedy schopen rozpoznat  nebezpečnost svého jednání a své jednání ovládnout. Obžalovaný v době páchání trestné  činnosti nadužíval alkohol, ale není na něm závislý. Požití alkoholu mohlo mít odbržďující  efekt na jeho jednání. U obžalovaného nelze vyloučit žárlivost. Nebylo navrženo žádné  ochranné léčení u obžalovaného. Podle znalkyň z oboru zdravotnictví odvětví klinická  psychologie a psychiatrie, PhDr. XXX a MUDr. YYY, je poškozená  osobností s akcentovanými rysy s tendencí vytváření emočně závislých vazeb, zvýšenou  reaktivností a tendencí k manipulaci. Je schopna podat věrohodnou výpověď. Její  věrohodnost je mírně snížena kontextem procesu opatrovnického a rozvodového soudu.  Nebyly shledány sklony k patologické lhavosti. Nebyl zjištěn syndrom týrané ženy a netrpí  žádnou psychickou poruchou způsobenou šetřenými událostmi. 

7

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová



1 T 137/2018 

17. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 7. 2019 sp. zn. 13P 162/2018 byla  schválena dohoda rodičů (poškozené a obžalovaného o úpravě poměrů nezletilé pro dobu po  rozvodu manželství. 


18. Po provedeném dokazování dospěl senát nalézacího soudu k závěru, že skutek se stal, tak jak  je popsán ve skutkové větě tohoto rozsudku. Pro bližší odůvodněné je třeba uvést, že  poškozená v době když obžalovaným uzavřela manželství, měla dluhy a byla v exekuci. Za  této situace byla mezi manželi uzavřena dohoda, jak se vyhnout exekučnímu postihu  poškozené - tak že mateřská bude zasílána na účet obžalovaného. To potvrdila i poškozená  při výslechu v hlavním líčení. Z tohoto důvodu soud pominul při konstrukci skutkové věty  pod bodem 1), v obžalobě uvedené, že musela posílat rodičovský příspěvek na účet  obžalovaného. Poškozená rovněž při výslechu před soudem uvedla, že do roku 2010 jí chování obžalovaného vadilo, avšak v té době ještě z něj neměla strach. Z tohoto důvodu  podle názoru soudu nelze za takového stavu ani vyjádření obžalovaného, že buď si dítě nechá  vzít, nebo ať odejde, považovat nucení poškozené k něčemu v takové intenzitě, že by  významně zasahovalo do svobodného rozhodování poškozené. Ohledně hození poškozené  na vchodové dveře, pak poškozená uvedla, že k tomu došlo až v roce 2011.  


19. Obdobně ve skutku pod bodem 2) skutkové věty soud vypustil to, že byla donucena  v důsledku neuspokojivé finanční situace a dluhů z podnikání obžalovaného začít pracovat  v SRN. Tato povinnost ji, jak výše uvedeno byla uložena jako jednomu z dlužníků v rámci  rozhodnutí insolventního soudu. 


20. Poškozená byla ve svých výpovědích konzistentní v tom, že nadřazeným způsobem se k ní  obžalovaný choval od uzavření manželství. Nejprve docházelo k ojedinělým incidentům  z důvodu žárlivosti obžalovaného, tak jak je popsáno ve skutkové větě pod bodem 1).  Chování obžalovaného se stupňovalo od roku 2014 a to v době, kdy byl obžalovaný pod  vlivem alkoholu a od konce roku 2016 si obžalovaný na ni vynucoval sex. Tato tvrzení  poškozené, týkající se násilného chování obžalovaného nacházejí oporu ve výpovědích  H , F , M a také nezletilé A. Někteří ze svědků viděli modřiny,  poranění na rukou poškozené, jiným se s tím poškozená v průběhu doby svěřovala. Dcera  poškozené a obžalovaného pak slyšela hádky mezi nimi a viděla matku poté, co byla ze strany  obžalovaného napadena. 

21. Ohledně tvrzení poškozené o tom, že obžalovaný se choval agresivně pod vlivem alkoholu  a vynucování si sexu, je toto potvrzováno pořízenou nahrávkou. Senát proto nemá žádné  pochybnosti o věrohodnosti výpovědi poškozené, byť si je vědom závěrů znaleckého  posudku, které hovoří o tom, že poškozená je osobností reaktivní s tendencemi k manipulaci.  To je ostatně patrno i z pořízeného záznamu, kde (na rozdíl od zajištěné komunikace přes  mobilní telefon mezi obžalovaným a poškozenou) nechybí komunikace ze strany poškozené. 



8


shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018 

22. Pokud jde o svědky, kteří se vyjadřovali k tomu, že obžalovaný byl klidný, zatímco  poškozenou hodnotí jako „uštvanější“, je třeba uvést, že i jejich výpověď zapadá do  zjištěného stavu. Poškozená je skutečně reaktivní osobností se sklony k impulsivním reakcím.  Obžalovaný pak osobou, která je schopna se ovládat. Jak je však patrno z výpovědi  poškozené a i ze zpracovaného znaleckého posudku na obžalovaného, požití alkoholu v jeho  případě mělo odbržďující efekt, neboť v přehrávaném záznamu je zachyceno, že obžalovaný  (jeho slovy) komunikuje na stejné úrovni hrubosti jako poškozená a nikterak se nesnaží  situaci řešit v klidu. Právě z důvodu sebekontroly obžalovaného a limitované sebekontroly  poškozené, se některým svědkům jevilo soužití obžalovaného a poškozené jako „Itálie“, na  které měla mít hlavní podíl právě poškozená, když obžalovaný to snášel v klidu. Každý ze  svědků (s výjimkou nezletilé A ) však zároveň připustil, že s obžalovaným a poškozenou  stýkali jen občasně, v domácnosti s nimi nežili. 


23. Pokud jde o námitky obžalovaného, týkající se způsobu šetření jeho trestné činnosti  policejním orgánem, je možno mu dát zčásti za pravdu v tom, že policejní orgán v jeho  trestní věci vystupoval (alespoň zpočátku) aktivněji než je z dosavadní praxe obvyklé. Konec  konců sama poškozená uváděla, že s policistou K , řešila nejen jakým způsobem, se má  zachovat (snaha vyhnout se trestnímu oznámení odstěhováním se), ale i to, zda je obžalovaný  v rámci insolvence na rozdíl od ní nepostižitelný. Je však třeba konstatovat, že podle § 2  zákona o policii ČR č. 273/2008 Sb., je úkolem policie předcházet trestné činnosti. § 10 pak  ukládá policistům iniciativu. Jednání policie v této trestní věci tak rozhodně nelze hodnotit  jako nezákonné, ale naopak je soud shledává jako jednání v souladu se zákonem o policii,  pokud jde o činění úkonů k objasnění jednání obžalovaného. 


24. Soud proto uznal obžalovaného vinným tak, jak je uvedeno ve skutkové větě tohoto  rozsudku. 

25. Při právním hodnocení jednání obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný v bodě 1) skutkové  věty opakovaným hrubým ponižováním výčitkami a odhozením manželky na radiátor topení,  když v té době s ním sdílela s ním společnou domácnost, týral osobu žijící s ním ve  společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu. Stejně tak i jednáním pod bodem 2, kdy  navíc postupně gradovalo jeho násilné jednání proti poškozené v podobě kroucení rukou,  chytáním pod krkem, házení na židle, a vynucováním si na ni sexuálního styku. Jednáním pod  bodem 3) pak pohrůžkami že ji vyhodí, že bude muset ihned odejít a popsaným násilným  jednáním donutil poškozenou k pohlavnímu styku, souloží. 


26. Obžalovaný tak úmyslně naplnil všechny znaky skutkové podstaty zločinu týrání osoby žijící  ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, jednáními pod bodem  1) a 2) skutkové věty tohoto rozsudku. Jednáním pod bodem 3) pak zvlášť závažný zločin  znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. 



9

Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018

27. Obžalovaný je za spáchanou trestnou činnost ohrožen úhrnným trestem za přísněji trestný  zvlášť závažný zločin v trvání 2 – 10 let. 


28. Při rozhodování o druhu a výši trestu vycházel soud z ustanovení §§ 38, 39, 41, 42 a 43 odst.  1 tr. zákoníku. 


29. Stupeň společenské škodlivosti jednání obžalovaného je určován zejména chráněným  zájmem, kterým je v tomto případě ochrana rodiny a dětí a dále lidská důstojnost v sexuální  oblasti. Obžalovaný svým jednáním oba tyto trestním právem chráněné zájmy narušil a to  jednak závažným jednáním vůči poškozené a dále též dobou, po kterou takto jednal.  


30. Při zjišťování konkrétní míry intenzity, s kterou obžalovaný porušil zájem chráněný trestním  zákoníkem, soud zjistil, že obžalovaný se jednání, za které je stíhán dopouštěl po delší dobu  zejména útoky, které byly podrobně popsány ve skutkové větě. Z důkazů provedených při  hlavním líčení však bylo rovněž zjištěno, že policejní orgán při konstrukci skutkové věty  usnesení o zahájení trestního stíhání a také v návrhu na podání obžaloby, popsal škodlivé  jednání obžalovaného nad rámec popisu poškozené. Soud musel též přihlédnout k závěrům  znaleckého posudku k osobě poškozené, ze kterého vyplývá, že poškozená má trpí tendencí  k vytváření emočně závislých vazeb a též sklon k manipulativnímu jednání. Pokud tedy  z nahrávky pořízené poškozenou, bylo zjištěno, že obžalovaný s poškozenou spolu vzájemně  komunikovali vulgárním způsobem, tak jak vypověděla poškozená, je to nejen důkaz, který  podpořil výpověď poškozené, avšak svědčí to i o tom, že slova užitá při zachycené  komunikaci byla „běžným“ slovníkem jak obžalovaného, tak ale i poškozené při společné  komunikaci. Soud rovněž přihlédl k tomu, že sama poškozená uváděla, že zpočátku stíhaného  jednání, z obžalovaného strach neměla. Jeho chování jí vadilo, ale nebála se jej. Strach  z obžalovaného a jeho údajné všemocnosti měla až v době, kdy začalo jednání obžalovaného  gradovat. Což bylo v době, kdy se mu přestalo dařit i v podnikání a materiální zajištění společné domácnosti začalo být problematičtější. Je tedy otázkou, do jaké míry byla  poškozená s obžalovaným proto, že jej měla ráda a chtěla, aby společně umořili splátky  v rámci insolvence na straně jedné a do jaké míry ze strachu před jeho „omnipotencí“ a  z jeho násilného jednání, jak uváděla při výslechu na policii a před soudem. Tedy jakou měrou  se na setrvávání poškozené s obžalovaným podílely obavy z obžalovaného a jakou pak obavy  z hrazení dluhů, které za trvání manželství vznikly. Tomu odpovídá i počáteční snaha  poškozené, řešit věc bez oznámení policii. Soud rovněž hodnotil míru agrese a násilnického  jednání, ze strany obžalovaného vůči poškozené. Stupeň společenské škodlivosti, byl naplněn  zejména kroucením rukou, házením poškozenou proti předmětům v domácnosti (barové  stoličky, dveře). Jejím škrcením, nikdy však do ztráty vědomí ani dušení poškozené a  v jednom případě pak jejím znásilněním, kdy se poškozená následně obžalovanému prakticky  vysmála s tím, že mu to ani nejde. Obžalovaný vůči poškozené nepoužil žádné brutálnější  násilí, například bitím s pomocí nějakého nástroje, pálení, zavírání v domě, násilnému bránění styku s okolím, nebo jiné trýznivější zacházení, které rovněž naplňuje skutkovou podstatu  týrání osoby ve společném obydlí. 


10

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová 



1 T 137/2018

31. Za situace, kdy ani v případech napadení ze strany obžalovaného nebyla nucena vyhledat  lékařské ošetření, senát nalézacího soudu považuje za zjištěné, že intenzita, kterou obžalovaný  naplňoval skutkovou podstatu trestných činů týrání osoby ve společném obydlí podle § 199  odst. 1 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jednáním pod bodem 1) a 2) skutkové věty rozsudku, sice  dosáhla míry škodlivosti trestného činu požadované v § 12 odst. 2 tr. zákoníku, avšak tuto  hranici významnějším způsobem nepřesáhla.  


32. K obžalovanému bylo zjištěno, že do spáchání trestné činnosti, žil řádným životem. Nemá  žádný záznam o přestupkovém jednání a dosud nebyl soudně trestán. Po ukončení  služebního poměru podnikal a v době kdy bylo zahájeno trestní řízení, pracoval a i nadále  pracuje jako řidič . Zpráva od zaměstnavatele jej hodnotí velmi kladně. Na dotaz  policejního orgánu bylo doplněno, že zaměstnavateli nebylo signalizováno, že by bylo na  obžalovaného podáno oznámení pro přestupek a zaměstnavateli na obžalovaného nebyla  vznesena žádná stížnost.  


33. Jako polehčující okolnosti tak soud hodnotil vedení řádného života obžalovaného, jako  přitěžující pak skutečnost, že svým jednáním spáchal více trestných činů. 


34. S ohledem na výše uvedené, zejména s přihlédnutím k aktuální situaci, kdy se byli obžalovaný  a poškozená schopni dohodnout na úpravě rodičovského styku s nezletilou A , má soud  zato, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody obžalovanému, které s ohledem na  dobu páchání trestné činnosti a její závažnost, přicházelo původně v úvahu, by bylo trestem  nepřiměřeně přísným. Za situace, kdy i v průběhu trestního stíhání obžalovaného, je schopen  se (po té co ukončili společné soužití) s poškozenou dohodnout ohledně péče nezletilé, lze  nyní hodnotit trestnou činnost jako sice závažné selhání obžalovaného, které však i přes dobu  trvání, lze hodnotit jako výjimečné v jinak řádném vedení života. Vliv na toto selhání mohla  jak ztráta významného postavení obžalovaného u policie, tak i jeho selhání v podnikání. 


35. Soud proto, aby neprohluboval krizi obžalovaného navíc i blokování styku s jeho dcerou,  přistoupil k uložení pouhé pohrůžky trestem.  


36. Obžalovanému byla uložena pohrůžka při samé spodní hranici trestní sazby v trvání tří roků,  jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Maximálně možná  délka uložené zkušební doby i hrozba trestu by měla být pro obžalovaného dostatečným  varováním, aby se napříště vyvaroval dalšího páchání trestné činnosti či jiného protiprávního  jednání ať již vůči poškozené nebo jinému a zvažoval požívání alkoholických nápojů, které  podle výsledků dokazování mají u něj skutečně odbrzďující účinek.  



11

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová 


1 T 137/2018


37. K úvaze o možnosti ukládání kombinace trestů, společně s peněžitým trestem nutno uvést, že  obžalovaný (stejně jako poškozená) jsou v současné době v insolvenčním řízení. Uložení  peněžitého trestu by tak komplikovalo nejen povinnost obžalovaného hradit splátkový  kalendář, ale nepřímo by dopadlo též na poškozenou, která je spoludlužnicí. Soud proto  k uložení peněžitého trestu nepřistoupil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části  tohoto rozsudku.  




Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného  vyhotovení k Okresnímu soudu v Domažlicích. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud  v Plzni. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný  pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu  škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro  nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo  způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené soudem) odůvodněno  tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku  nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Domažlice 12. července 2019 

Mgr. Milan Anderle, v. r. 

předseda senátu




















12

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holubová