ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jičíně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 10. prosince 2018 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Výmoly a přísedících Věry Domesové a Aleše Kupce
takto:
Obžalovaný
XXX, narozený XXX v XXX., trvale bytem XX, okres XXX, nyní bytem XXX, okres XXX, zaměstnanec společnosti XXX,
je vinen, že
v přesně nezjištěné době po půlnoci dne XXX 2017 v XXX, ve stanu postaveném u řeky XXX v blízkosti OD XXX, před její slovní nesouhlas osahával na intimních místech XXX, nar. XXX, kdy jí pod oblečením sahal mezi nohy a opakovaně strkal prsty do pochvy, a dále téhož dne v podvečerních hodinách ji opět proti její vůli osahával, poté jí svlékl kalhoty a spodní prádlo a vykonal na ní soulož spočívající ve spojení pohlavních orgánů, přičemž tomuto jednání se XXX bránila tím, že se snažila dávat nohy k sobě, ale on je silou roztáhl, a současně jej opakovaně žádala, aby tohoto jednání, které pro ni bylo bolestivé, zanechal, přitom plakala, přesto její odpor překonal,
tedy
jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží,
čímž spáchal
zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku
a odsuzuje se
za to podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) roků za současného vyslovení dohledu.
Odůvodnění:
1. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že obžalovaný v přesně nezjištěné době po půlnoci dne XXX 2017 v XXX, ve stanu postaveném u řeky XXX v blízkosti OD XXX, přes její slovní nesouhlas osahával na intimních místech XXX, nar. XXX, kdy jí pod oblečením sahal mezi nohy a opakovaně strkal prsty do pochvy, a dále téhož dne v podvečerních hodinách ji opět proti její vůli osahával, poté jí svlékl kalhoty a spodní prádlo a vykonal na ní soulož spočívající ve spojení pohlavních orgánů, přičemž tomuto jednání se XXX bránila tím, že se snažila dávat nohy k sobě, ale on je silou roztáhl, a současně jej opakovaně žádala, aby tohoto jednání, které pro ni bylo bolestivé, zanechal, přitom plakala, přesto její odpor překonal.
Obžalovaný v přípravném řízení na svoji obhajobu uvedl, že nesouhlasí s tím, co je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání a popsal to tak, že XXX zná jen podle vidění z XXX, takže když jí viděl v tom stanu, věděl, o koho jde. Byl s ní asi 2-3 minuty sám v době, kdy přítel XXX odešel za kamarádem ohledně kamenů. Oba měli hodně vypito. Chtěla po něm ten stan, který byl původně jeho a chtěla ho za sex. Nabídla se mu sama. Svlíkla si kalhoty, on taky a asi 2x malinko zasunul, ale pak si uvědomil, že je to blbost, ostuda a tak přestal. Oba se oblékli a vše ukončili. Pokud jde o tu noc, kdy s nimi spal ve stanu, nic se nedovolil, XXX byl uprostřed. K přítomnosti spermatu na látce ze stanu uvedl, že to udělala sama XXX, neboť poté, co to ukončili, se ocitli ještě jednou spolu sami, byl opilý a spal a ona mu to udělala rukou, což také řekla jeho přítelkyni. K tomu, aby ho udala na policii, XXX navedla XXX. Při hlavním líčení kromě jiného uvedl, že na své výpovědi z přípravného řízení trvá. Dále kromě jiného dodal, že paní XXX nemluví pravdu. To, co on vypovídal, je čistá pravda. Pokud je v podnapilém stavu, tak se v životě nemohlo stát to, o čem mluvila paní XXX. V životě jí neroztahoval nohy a nešahal mezi ně. Paní XXX se mu chtěla pomstít za to, že okradla XXX z XXX, který už nežije, on byl jako svědek proti ní a ona šla za to sedět. Od té doby se snažila ho dostat do kriminálu. Dne XXX 2017 se s přítelkyní XXX na ubytovně pohádal, přišla i policie a řekla mu, že má jít ven. Spal na lavičce u XXX – lávka k XXX. Policajti mu potom řekli, aby odešel, aby byl klid. Byl jsem trošku napitej a tak odešel, lehl si na lavičku a vyspal se z toho. Okolo 01:00 – 02:00 hodin se vzbudil, potom šel k nádraží a v 05:00 hodin šel do práce. Další den se potkal s paní XXX, která se ho ptala, proč je venku. Říkal jí, že se pohádali jenom kvůli tomu, že když je opitej, tak mu to v posteli nejde a to je čistá pravda. Vyspal se a další den byl na ubytovně s paní XXX, která ho tam vzala. Byla tam paní XXX a XXX, přítel paní XXX. Vypili nějaké víno a šel spát, protože musel ráno do práce, neboť v té době pracoval v XXX. Další den sháněl stan, na který narazil, protože ho neviděl, jelikož špatně vidí a spadl na něj. Byli v něm oba dva a to XXX a XXX. Potom nějak pokecali a on odešel. Další den tam po práci šel, okolo 16.00 – 17.00 hodiny. Pili tam víno, pivo, atd.. XXX řekl, že ho hledal nějaký pán skrz nějaký kameny a on tam šel. XXX mu řekla, že si stan může nechat a nabídla mu za to sex, ale on nemohl, protože byl opitej a nešlo mu to. Jestli to bylo dvakrát, nedokáže říct. S paní XXX měl jednou v XXX rozepři skrz syna. Furt neví, co to je znásilnění. XXX se vůbec nebránila, sama se svlíkla. Pomáhala mu rukou, než do ní dvakrát zasunul v době, když byl XXX asi 1-2 minuty pryč, ale vůbec to nešlo, nebylo to tam zasunutý úplně. Deka, kterou tam měl, byla od něho a od jeho přítelkyně z ubytovny. Jak je možné, že jeho sperma bylo nalezeno ve stanu neví, ale ví, že když vstával, měl svlíknutý montérky pod kolena.
2. Obžalovaný je z posuzovaného jednání usvědčován výpověďmi poškozené XXX a XXX a XXX.
3. Poškozená XXX, v přípravném řízení po řádném poučení jako svědkyně uvedla, že za všechno může paní XXX, která přivedla XXX k nim do stanu. To, co oznámila, se zakládá na pravdě, ale bojí se, protože paní XXX jí vyhrožuje tím, že přijede někdo z XXX, že jí zabijí psa a podpálí stan. XXX chtěl po nich 200 Kč za stan, pak dokonce 5.000,- Kč. Druhý den přišel s tím, že chce jen 2,5 tisíce a za soulož. Přítele poslal pro flaškové pivo a začal si ho honit. Pak ji svlíkl a strčil jí ho tam. Ona se bránila a říkala mu, aby ji nechal být. Dále ji osahával mezi nohama, sahal jí až do dělohy, když spolu leželi ve stanu. To bylo předtím, než jí znásilnil, tedy ze čtvrtka na pátek. Ke znásilnění došlo v pátek. Když jí ho tam strčil, dělal tak, aby se udělal. Ona ležela na zádech a on byl na ní. K výronu semene došlo. Ptal se jí, jestli jí to tam může dát. Ona mu řekla, že jo, že stejně nemůže mít děti. Brečela u toho. K lékaři šla v neděli, neboť měla bolesti, pálila ji moč, měla křeče a výtoky. Tyto obtíže předtím neměla. Pokud jde o stažení obvinění, nutili ji k tomu XXX a XXX, tedy spíš prosili. Nebyli na ni zlí, ale měli strach, že půjde XXX sedět, proto také byla na policii v XXX. Zpátky to chtěla vzít kvůli XXX, která jí vyhrožovala. Celou záležitost nahlásila později, protože se bála. V minulosti již byla několikrát znásilněná, a to i svým synem, který ji uhodil. Při hlavním líčení poškozená uvedla, že si vůbec nic nepamatuje. Neví, co se stalo. Jak byla zmlácená, od té doby špatně vidí. V XXX byla zkopaná panem XXX. Stalo se to XXX 2018. Zkopal ji, protože mu nechtěla dávat peníze. Od té doby se bojí, ztrácí zrak. Ví jenom, že paní XXX jí naváděla. Obžalovaný se tam šel vytahovat, že jí vojel. Tak ji to řekla XXX, že se tam s tím vytahoval. K poměru mezi nimi došlo, ale bylo to se znechucením, bylo ji to nepříjemné, nechtěla to. Nebránila se. Nemohla, měla 30 kg, ještě je po operaci ruky, má tam železo, jak se může bránit, je slabá ženská. Kromě ní a obžalovaného tam nikdo nebyl. O pomoc nevolala. Obžalovanému jenom řekla, že má steh v děloze. Nikomu to nehlásila. XXX je poslala na gynekologii, ať ho žaluje, měla na něj vztek. Chtěla, aby na něj šli žalovat. Za všechno může ona. Vzhledem k obsahu výpovědi poškozené učiněné při hlavním líčení byla v souladu s ustanovením § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu čtena její výpověď z přípravného řízení, kdy po jejím přečtení výslovně prohlásila, že na této výpovědi trvá a dále dodala, že obžalovanému říkala, že nechce, protože tam měla ten steh. Bojí se. Byla už několikrát znásilněná. Bojí se už i na ulici. Aby šla na policii, ji řekla XXX. Ona by obžalovaného v životě nedala udat. Nenapadlo ji jít k doktorovi dřív, než až v neděli. XXX se bojí. Obžalovaný ji vyhrožoval.
4. Svědek XXX uvedl, že obžalovaného zná pouze krátce. Viděli se 2x – 3x. V minulosti jsme spolu žádné neshody neměli. Pokud jde o znásilnění paní XXX, ví jenom to, že obžalovaný ho poslal do krámu – do XXX, že tam na něho čeká nějaký pán, takže neví, co se tam dělo. Když přišel, nic se tam nedělo. V jeho přítomnosti se tam vůbec nic nedělo. Nějaké osahávání, líbání tam bylo, ale to spal. Neví, jestli se paní XXX fyzicky nebo slovně něčemu bránila, protože spal. K němu se obžalovaný násilnicky nebo agresivně nechoval. K události mělo dojít XXX 2017, ale on si to nějak nepamatuje. Obžalovaný k nim do stanu přišel večer, lehli si, spali, ale jestli se tam něco dělo, neví, spal. Pokud jde o požívání alkoholu v předmětné době, on měl 1 – 2 piva, co měl obžalovaný, neví. Paní XXX taky měla možná vypito 1 – 2 piva. Víc neměli. Paní XXX si mu potom stěžovala, že tam k něčemu došlo. Říkala mu letmo o nějakém znásilnění, ale co přesně, to si nepamatuje. Ke XXX jsem odešel proto, že mi obžalovaný říkal, že tam na něho čeká nějaký kamenář, ale kamenář tam nebyl. Kvůli čemu XXX šla do nemocnice, neví, k tomu mu nic neříkala. Paní XXX pije alkohol málo. O tom, že jí někdo ošahával, z paní XXX vylezlo až po čase.
5. Svědek XXX uvedl, že vůbec o ničem neví. U ničeho nebyl. Nikdo mu neříkal, že by měla být paní XXX znásilněna, o tom nic nevím. Že by se chtěla paní XXX obžalovanému pomstít, o tom nic nevím. XXX je jeho přítelkyně. Nikdy se mu nesvěřila s tím, že by se mezi obžalovaným a paní XXX mělo něco stát. Zaslechl, jak XXX obžalovanému začala vyhrožovat, něco v tom smyslu, že ho udá, že jí prý znásilnil. Co říká XXX a XXX, neví, zda to tak je. Ona tak mluvila. Slyšel jenom tohle, jinak nic. Neví přesně, kdy to bylo.
6. Posuzované jednání je dále prokazováno listinnými a to zejména protokol o ohledání místa činu včetně fotodokumentace, protokol o vydání věci, záznam o vyšetření na alkohol, lékařskou zprávou zaznamenávající vyšetření poškozené a odborným vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika.
7. K objektivnímu posouzení celého případu pak byl ve věci vypracován MUDr. XXX znalecký posudek na poškozenou XXX, z odvětví klinické psychologie , který byl se souhlasem stran při hlavním líčení dle § 211 odst. 5 tr. řádu čten a z jehož závěrů vyplývá, že při vyšetření ohledně specifické věrohodnosti, kterou bude posuzovat soud, nebyly shledány průkazné známky návodu, nezjištěn motiv pro falešné obvinění ani známky chorobného oslabení specifické věrohodnosti, přesto se tato jeví jako ne zcela vymizelá, ale oslabená. Důvody k tomuto konstatování lze spatřovat ve snadnější ovlivnitelnosti, kdy poškozená zvažovala i možnost odvolání trestního oznámení, dále není k dispozici objektivní údaj o množství a ovlivnění alkoholem, kdy nelze vyloučit zkreslení v důsledku alkoholového ovlivnění. Rizikovým faktorem je i celková simplicita, kdy uvádí jen málo detailů, nediferencuje mezi znásilněním a strpěným pohlavním stykem a ve společnosti pachatele setrvávala i po předmětných událostech. Vzhledem k simplicitě osobnosti, což vede ke snadnější ovlivnitelnosti a manipulovatelnosti, může být posuzovaná ve svých tvrzeních snadněji ovlivněna jednáním obviněného, např. jeho nátlakem, sliby apod., což pak u ní vyvolává pochyby a je riziko, že svá tvrzení může pragmaticky měnit nebo i odvolat. U posuzované nebyly zjištěny následky v jejím psychickém stavu.
8. Vzhledem k pochybnostem o duševním stavu obžalovaného byl ve věci MUDr. XXX vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který byla při hlavním líčení se souhlasem stran dle § 211 odst. 5 tr. řádu čten a z jehož závěrů vyplývá, že obžalovaný netrpí žádným duševním onemocněním ve vlastním slova smyslu. Byl u něj zjištěn návykový abúzus alkoholu se sociogenní podmíněností, jako součást maladaptivního životního stylu, charakteru prostého zneužívání, bez známek rozvoje syndromu závislosti. V předmětné době se u něj jednalo o prosté alkoholové ovlivnění, jeho schopnost ovládací byla v důsledku středně těžké opilosti snížena do středního pásma mezi oběma krajními stavy, schopnost rozpoznávací byla zachována. Znalec nenavrhuje uložení žádných opatření formou ochranné léčby.
9. Ve věci byli dále vyslechnuti jako svědci XXX, XXX a XXX.
10. Svědkyně XXX uvedla, že s obžalovaným se znají dlouho. Poznali se v XXX. V minulosti s obžalovaným nesrovnalosti ani neshody neměla. Paní XXX byla bezdomovkyně, spala ve stanu a ona byla v XXX na ubytovně XXX k ní chodila. Byla u ní 2x. Dávala jí jídlo. Když u ní byla, s ničím se jí nesvěřovala. Litovala ji a tak jí vařila, protože ona bydlela ve stanu. Neví o tom, že by měla mít nějaké neshody nebo nesrovnalosti s obžalovaným. Nic neslyšela a u ničeho nebyla. Tenkrát taky hodně pila. Poškozenou neinstruovala ani nenaváděla, aby na obžalovaného podala trestní oznámení. Obžalovaný jí nekontaktoval a nechtěl po ní, aby domluvila poškozené, aby stáhla trestní oznámení, které na něj podala.
11. Svědkyně XXX uvedla, že s paní XXX jí seznámila XXX. XXX ji volala, že se něco stalo, že navedla XXX, aby ho šla udat. Když se jí ptala proč, tak jí řekla, že jí poškozená řekla, že jí znásilnil. Ona jí říkala, že to není pravda. Oni furt chlastali. Obžalovaný a poškozená s nimi. XXX ji řekla, že jí XXX vyhrožuje zabitím, když to na něho neřekne. XXX ji řekla, že to chtěla dobrovolně, že na ní šel, ale zaspal, že mu ho honila. XXX ji sama dobrovolně volala, že to jde poškozená stáhnout, že si to všechno vymyslela. Ona ji nenavedla. Obžalovaný v červenci pil. Když pil, byl normální. Policie ho z ubytovny vykázala, protože když slyšela tady to, tak se s ním furt hádala. Podle paní XXX měl sex proběhnout rukou, pak si na něho sedla, obžalovaný byl ožralej. Obžalovaného se ptala a on ji říkal, že ona chtěla dobrovolně, šla na něho a vyhonila mu ho sama.
12. Svědek XXX uvedl, že ta přišla, říkala, že mu dluží 200 Kč. Brácha to vrátil, koupil jí nákup.
Ta osoba, nevím, jak se jmenuje, koupil jí za 200 Kč nákup a ona řekla, že to není pravda, že si vymyslela, že jí znásilnil. On u toho seděl, protože tam čekal na autobus do XXX. Obžalovaný je jeho bratr. Bylo to někdy v období XXX.
13. Na základě provedeného dokazováni, kdy při hlavním líčení provedené důkazy byly hodnoceny jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jednání, jak je popsáno v odsuzující části výroku tohoto rozsudku se stalo a tohoto jednání se dopustil právě obžalovaný. Obžalovaný nepopírá, že mezi ním a poškozenou došlo k sexu, ale hájí se tím, že jeho iniciátorkou byla poškozená, kdy ze strany poškozené se jednalo o sex dobrovolný a celá věc vznikla pouze z důvodu, že poškozená byla donucena XXX, která se mu snaží pomstít, aby to nahlásila. Obhajoba obžalovaného byla vyvrácena a obžalovaný je z posuzovaného jednání usvědčován výpovědí samotné poškozené, která jak v přípravném řízení, ale i při hlavním líčení při vzájemné konfrontaci s obžalovaným potvrdila, že skutečně mezi ní a obžalovaným k jednání popsanému ve výroku tohoto rozsudku skutečně došlo, přičemž se z její strany nejednalo o sex dobrovolný, kdy obžalovaný tak jednal i přesto, že jej informovala o tom, že si to nepřeje, ale vzhledem ke své fyzické konstituci a zdravotním obtížím však i z důvodu větší fyzické síly na straně obžalovaného větší odpor nekladla, kdy věrohodnost výpovědi poškozené je podporována i svědeckými výpověďmi XXX a XXX, kdy tyto svědecké výpovědi ve spojení s výpovědí poškozené, provedenými listinnými důkazy a závěry znaleckých posudku tvoří ucelený řetězec navzájem se doplňujících a potvrzujících důkazů, na základě něhož lze mít dle přesvědčení soudu za bezpochyby prokázané, že jednání, jak je popsané ve výroku tohoto rozsudku se nejen stalo, ale tohoto jednání se dopustil právě obžalovaný a to navíc za situace, kdy poškozená na zásadních tvrzeních a z nich vyplývajících rozhodných skutečnost svědčících o vině obžalovaného setrvala i při vzájemné konfrontaci s obžalovaným a nebyly zjištěny žádné zásadní skutečnosti, pro které by nebylo možné považovat výpověď poškozené za věrohodnou. Na tomto závěru pak nemohou nic změnit ani výpovědi XXX, XXX či XXX, neboť ani jeden z nich nebyl přítomen na místě činu v době, kdy k posuzovanému jednání mělo dojít, výpověď XXX pak nepřinesla žádné podstatné informace pro objektivní posouzení věci, a jak je zřejmé z výpovědí XXX a XXX, tak tito pouze reprodukovali informace různě získané po předmětné události, kdy navíc vypovídací hodnota jimi sdělených informací je do určité míry snížena jejich příbuzenským či obdobným vztahem k obžalovanému, ale i tím, kdy, od koho a jaké informace k věci získali, kdy je z provedeného dokazování nepochybné, že k posuzované události mělo dojít a následně tato událost byla diskutována v komunitě sociálně slabších osob a mnohdy i pod vlivem alkoholu, což mohlo obsah těchto zprostředkovaně získaných informací, případně jejich prezentaci, vnímání, zapamatování si a reprodukci dosti výrazně zkreslit. Navíc pokud jde o obhajobu obžalovaného, že poškozená měla být k podání trestního oznámení ohledně jejího znásilnění donucena, tak tato je bezpředmětná, neboť pro posouzení věci a zahájení úkonů trestního řízení je popis událostí poskytnutých poškozenou, který je v rozhodných skutečnostech neměnný, nikoliv její trestní oznámení, když orgány činné v přípravném řízení trestním jsou povinny činit úkony z úřední povinnosti, zejména pak u takto závažných trestných činů.
14. Obžalovaný tak jednáním popsaným v odsuzující části výroku tohoto rozsudku, kdy v jednom
případě nejprve přes odpor a nesouhlas osahával poškozenou XXX na intimních místech a poté na ní proti její vůli, kdy se aktivně bránila tím, že dávala nohy k sobě, což překonal tím, že jí je roztáhl, a vykonal na ní soulož, i když ho současně opakovaně žádala, aby svého jednání zanechal, naplnil po subjektivní i objektivní stránce všechny zákonné znaky zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, neboť jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží.
15. Společenská škodlivost jednání obžalovaného je dána tím, že svým jednáním porušil zájem společnosti na ochraně práva ženy na svobodném rozhodování o svém pohlavním životě.
16. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v opisu evidence přestupků má jeden záznam z roku
2017. V opisu rejstříku trestů má do současné doby vykázáno celkem 13 záznamů o odsouzení, vesměs pro majetkovou trestnou činnost. Naposledy byl odsouzen OS v Jičíně dne XXX 2012 pod
sp. zn. 2T XXX/2011, pro trestný čin dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 36 měsíců, kdy tento trest vykonal dne 1.11.2014.
17.Při úvaze o druhu a výši trestu soud vycházel z ustanovení § 37 a § 39 trestního zákoníku. V případě obžalovaného soud k jako okolnosti polehčující přihlédl k tomu, že se po posledním výkonu trestu snažil po poměrně dlouhou dobu chovat řádným způsobem a zajišťovat si prostředky pro obživu řádnou prací a nikoli trestnou činností. K jako okolnosti přitěžující pak soud přihlédl k bohaté trestní minulosti obžalovaného. Po zvážení dosavadního způsobu života obžalovaného, společenské škodlivosti posuzovaného jednání, způsobu provedení a následku, který byl posuzovaným jednáním způsoben, dospěl soud k závěru, že účelu trestu, nápravy obžalovaného a ochrany společenských zájmů chráněných trestním zákoníkem je ještě možné dosáhnout trestem výchovným za současného déle trvajícího přísnějšího dohledu nad chováním a jednáním obžalovaného. Za odpovídající posuzovanému jednání pak tedy soud považuje sice trest odnětí svobody, ale ještě vyměřený při samé spodní hranici zákonné trestní sazby a tedy v trvání 3 ( tří ) roků, kdy tento byl obžalovanému uložen, a navíc podmíněně odložený, ale při stanovení maximálně možné zkušební doby v trvání 5 (pěti) let, během níž obžalovaný dalším svým způsobem života bude muset soud přesvědčit, že k jeho nápravě a dosažení účelu trestu není třeba přistoupit k mnohem přísnějšímu potrestání, kdy zároveň k posílení výchovného účinku uloženého podmíněného trestu odnětí svobody a zvýšení kontroly nad chování odsouzeného byl nad obžalovaným stanoven dohled.
18. K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody nikdo řádně a včas nepřipojil a proto soud
tímto rozsudkem nijak o náhradě škody nerozhodoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku, trojmo, ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu zdejšího. Toto právo však nemají osoby, které se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdaly. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odvoláním je možno napadnout nesprávnost některého výroku, i v případě, že takový výrok chybí. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo. Odvolání lze opřít o nové důkazy a skutečnosti.
Jičín 10. prosince 2018
JUDr. Aleš Výmola v.r.
předseda senátu
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 2. 201
3T 46/2012 - 317
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Blanky Jeňkové a přísedících Františka Tichého a Václava Novotného v hlavním líčení dne 22. ledna 2013, t a k t o :
Obžalovaný XXXX, nar. XXXX v XXXX, nezaměstnaný, trvale bytem XXXX, okr. XXXX,
j e v i n e n , ž e
v přesně nezjištěné době nejméně od září 2006 do 21.5.2007, ve společně obývaném rodinném domě v XXXX, na ulici XXXX č.p. XXXX, okr. XXXX, fyzicky a psychicky týral svou tehdejší družku XXXX, nar. XXXX, zejména tím, že jí opakovaně vulgárně nadával, v blíže nezjištěných případech ji při hádkách škrtil oběma rukama zepředu i zezadu, kopal do ní, bil ji rukou a hadicí od sprchy, zavíral ji přes noc na záchodě a postupně jí z domu odcizil fotoaparát zn. Olympus a zlaté náušnice s modrým kamínkem v hodnotě nejméně 1.500,- Kč, kdy
- v blíže neurčené době, čtrnáct dní před Vánocemi roku 2006 jí slovně nadával a následně ji udeřil do pravé části obličeje, čímž jí způsobil otok tváře,
- v blíže neurčený den před Vánocemi v roce 2006, kdy odmítla strávit svátky u jeho matky, po předchozí slovní hádce, přistoupil k poškozené, která se v této době nacházela ve vaně a oběma rukama jí zatlačil na oblast klíčních kostí, v důsledku čehož se hlava poškozené po dobu nejméně jedné minuty ocitla pod vodní hladinou, čemuž se poškozená bránila tím, že obžalovaného XXXX uchopila za jeho zápěstí a snažila se z tohoto sevření vyprostit, kdy poté sám od sebe svého jednání zanechal a dále večer vstoupil do ložnice, přistoupil k poškozené, která v této době ležela v posteli, uchopil ji za obě ruce a stáhnul ji z postele na zem, kde ji začal měděným drátem přivazovat k otopnému tělesu a poškozenou zde takto zanechal do rána připoutanou
- v blíže neurčené době nejpozději do 21.5.2007, poté co s ním odmítla mít pohlavní styk, ji násilím zatáhl do ložnice, cigaretou jí popálil ruku nad pravým zápěstím, a následně si pod pohrůžkou „vedle v pokoji spí děti, abych jim neublížil“ na poškozené tento pohlavní styk vynutil
- v blíže neurčené době nejpozději do 21.5.2007 ji udeřil otevřenou dlaní přes tvář, následkem čehož narazila levou stranou žeber na roh stolu, čímž jí způsobil 5 cm dlouhou ránu s bolestí žeber
- v době od 10.2.2007 do 22.2.2007 ji nejméně v deseti případech donutil k souloži, pod pohrůžkou, že jinak ublíží jejím dětem, čemuž se poškozená slovně bránila tím, že pohlavní styk nechce a ani mu nechce provádět felaci, ale nakonec ze strachu, kdy chtěla utéct z postele a obžalovaný jí přikázal, ať zůstane ležet nebo ublíží synovi, držel ji přitom za vlasy nebo za ruku, nemohla se hýbat, a poté na ní anální styk vykonal nebo ji takto přinutil k felaci, kdy ze strachu aby jí nebo jejím dětem neublížil, se mu musela při těchto stycích opakovaně podrobit,
- v průběhu měsíce února 2007 ji jednou za dva až čtyři dny slovně napadal, že je blbá, neschopná, že je k ničemu a zakazoval jí užívat antikoncepci,
- dne 10.2.2007 ji přinutil pod pohrůžkou, že ublíží jejím dětem, k uzavření smlouvy o půjčce se spol. XXXX s.r.o. na částku 10.000,-Kč, která byla u společnosti evidována pod č. XXXX a tyto peníze použil pro vlastní potřebu,
- v blíže neurčené době v měsíci květnu 2007 opět přistoupil k poškozené, která se v této době nacházela ve vaně a oběma rukama jí zatlačil na oblast klíčních kostí, v důsledku čehož se hlava poškozené po dobu nejméně jedné minuty ocitla pod vodní hladinou, čemuž se poškozená bránila tím, že obžalovaného XXXX uchopila za jeho zápěstí a snažila se z tohoto sevření vyprostit, kdy poté sám od sebe svého jednání zanechal,
- dne 20.5.2007, poté co odmítla uzavřít smlouvu o úvěru na částku 100.000,-Kč, ji rukou udeřil do obličeje, v důsledku čehož upadla na zem v kuchyni a obžalovaný do ní začal kopat se slovy, „že když nemají na splátky, tak nemůžou uživit další dítě, že on ho nechce a že ho z ní dostane“ přičemž věděl, že je XXXX gravidní,
- dne 21.5.2007 ji pod pohrůžkou, že ji zabije, donutil k uzavření smlouvy o půjčce se spol. XXXX, která byla u společnosti evidována pod č. XXXX, kdy část takto získaných peněz z celkové částky ve výši 100.000,- Kč použil k zaplacení dluhu, který mu vznikl v souvislosti s nákupem motorového vozidla tov. zn. XXXX r.z. XXXX, které zakoupil dne 7.7.2006 od spol. XXXX s.r.o. a část peněz použil pro svou vlastní potřebu,
- v blíže nezjištěné době nejpozději do 21.5.2007, nejméně ve dvou případech, přistoupil zezadu k poškozené, která v koupelně ručně přepírala dětské prádlo a začal ji škrtit sprchovou hadicí, kterou jí omotal kolem krku a postupně ji utahoval, čemuž se poškozená bránila tím, že se oběma rukama snažila utažení hadice zabránit, přičemž obžalovaný XXXX svého jednání po jedné minutě zanechal a z domu odešel, v důsledku čehož se poškozené i bezprostředně po tomto útoku špatně dýchalo
- v blíže nezjištěné době v měsíci srpnu-září 2006, v kuchyni bytu nacházejícím se na dosud neustanoveném místě ve městě XXXX, okr. XXXX, přistoupil zezadu k poškozené a se slovy: „že když ho nevezme zpátky, že ji zabije, že už se prostě k dětem jejich máma nevrátí“, jí přiložil na krk nůž a následně na ni křičel, že ji zpět samotnou nepustí a pod pohrůžkou zabití ho poškozená vzala zpět domů,
t e d y
týral osobu blízkou žijící s ním ve společně obývaném domě, takový čin spáchal zvlášť surovým způsobem a pokračoval v páchání takového činu po delší dobu,
jiného násilím a pohrůžkou násilí nutil, aby něco konal, a takový čin spáchal se zbraní, násilím a pohrůžkou bezprostředního násilí donutil jiného k souloži, a k jinému obdobnému pohlavnímu styku,
č í m ž s p á c h a l
trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odstavec 1, odstavec 2 písmeno a), b) trestního zákona, účinného do 31.12.2009,
trestný čin vydírání podle § 235 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c) trestního zákona, účinného do 31.12.2009,
trestný čin znásilnění podle § 241 odstavec 1 trestního zákona, účinného do 31.12.2009
a o d s u z u j e s e
za tyto trestné činy a za sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, podle § 215a odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 za použití § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
Podle § 39a odst. 1 písm. c) trestního zákona účinného do 31.12.2009 se obžalovaný pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009 se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků.
Podle § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 s e zároveň r u š í výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, jakož i všech dalších rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu.
Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen na náhradě škody zaplatit poškozené XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX, částku ve výši 1.500,-Kč. Podle § 229 odstavec 2 trestního řádu se poškozená XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX, se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.
O d ů v o d n ě n í :
Po provedeném dokazování soud zjistil skutkový stav tak, jak je popsaný ve výrokové části tohoto rozhodnutí.
Obžalovaný XXXX shodně jako v přípravném řízení u hlavního líčení uvedl, že se jednání, které je mu kladeno za vinu, nedopustil. Uvedl, že se svědkyní poškozenou XXXX žil asi jeden rok 5 až 6 let zpátky u XXXX rodičů v XXXX, okres XXXX v jejich rodinném domě. Zde spolu s poškozenou a jejími dětmi XXXX (asi XXXX) a XXXX (asi XXXX) obýval horní patro a její rodiče bydleli v přízemí. První dva měsíce po dobu, co zde bydlel, neměl práci, kterou si následně zajistil u společnosti XXXX ve XXXX, kde pracoval jako popelář asi 2 měsíce. Zde sám ukončil pracovní poměr kvůli exekuci, která proti němu byla vedená. Pak si našel práci jako číšník v restauraci v XXXX. Uvedl, že soužití s poškozenou bylo klidné, jednou do měsíce u nich došlo k slovním hádkám. Pouze v jednom případě, kdy se nechtěl dál dohadovat, jí v domě u rodičů chytil v chodbě za ruku a odstrčil jí od dveří, aby mohl z domu odejít pryč. Řekl jí, že od ní odchází, ona mu následně psala zprávy a tak se po 5 hodinách vrátil. Poté spolu žili ještě další 3 měsíce, přičemž jejich vztah byl normální jako předtím. Obžalovaný uvedl, že byl s poškozenou venku na kolech, kde mu sdělila, že jí bolí břicho, proto se vrátili domů a ona mu řekla, že začala hodně krvácet, a proto druhý den odešla k lékaři. Následně mu sdělila, že je těhotná, že čekala dvojčata, ale o jeden plod přišla. Obžalovaný uvedl, že ho toto sdělení sebralo a v tu chvíli věděl, že s poškozenou nechce dál žít a začal si psát s jinou ženou. Poté jí sdělil, že si dají pauzu, ale ve skutečnosti jí nechtěl říci, že od ní odchází za jinou ženou. Poškozená mu ještě půl roku potom psala SMS zprávy, on jí odepisoval, občas mu i zatelefonovala. Obžalovaný uvedl, že ho těmi zprávami chtěla asi rozzlobit, protože mu nejdřív psala, aby se vrátil, pak že má jiného muže, se kterým jezdí po výletech a že jí je s ním dobře. Po uvedené době mu psát přestala a pak chodily výhružné SMS zprávy od poškozené její matce XXXX, v nichž jí poškozená vyhrožovala, že jestli jí nebude platit alimenty, zabije jeho dítě XXXX. Obžalovaný uvedl, že asi po týdnu, co mu volal cizí muž ze skrytého čísla, za ním poškozená se svým přítelem přijela do XXXX, kde se na něj jen letmo podívala z auta a hned odjeli. Naposledy mu telefonovala asi půl roku před jeho prvním nástupem do výkonu trestu a řekla mu, že jejich dcera XXXX nebude mít otce kriminálníka. Uvedl, že dle jeho názoru si poškozená vše, co je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání vymyslela, protože jí nikdy fyzicky neublížil, nedal jí ani facku. Nikdy jí také ničím nevyhrožoval a k ničemu ji proti její vůli nenutil. V průběhu jejich soužití nepozoroval, že by se nějak zranila nebo jí někdo zranil. V době, kdy pracoval jako číšník, ho navštěvovala v restauraci XXXX, asi ho hlídala, aby jí nepodvedl s jinou ženou. V XXXX se hodně kamarádili se sousedy, na jejichž jméno si již nevzpomene. Otcovství k dceři XXXX bylo určeno soudní cestou, dceru nikdy neviděl, na jeho žádost mu poškozená na telefon poslala fotku nějakého zmutovaného dítěte. Na výživu dcery začal platit pravidelně po dobu, kdy byl ve výkonu trestu. Na svobodě jí poslal na výživném v průběhu roku asi tak kolem 5.000,- Kč. Půjčku od XXXX si bral každý sám, on jí uzavřel před Vánoci, aby si mohli přilepšit. Poté si vzala půjčku poškozená, z té se nakoupilo jídlo, poškozené nový telefon a dětem nějaké hračky. Z počátku půjčky hradili společně, když se rozešli, měl ji hradit každý sám. Druhou půjčku ve výši 100.000,-Kč si brali v době, kdy nemohl chodit do práce, protože byl po úrazu nohy a přitom měli splátky na automobil XXXX, který byl evidovaný na jeho osobu, ale užívali ho společně. Poškozená za ním sama přišla, že by si mohli vzít úvěr, ale on jí sdělil, že mu nikdo úvěr nedá, neboť má exekuce. Poškozená přesto o půjčku v XXXX ve XXXX požádala, on byl jako ručitel, na půjčku bylo poskytnuto asi 60.000,- Kč, které použili na splacení vozidla a zbytek utratili ve společné domácnosti. Hospodaření s penězi neměli vymezené, a kdo potřeboval, tak si peníze vzal. Trestní oznámení poškozená podala kvůli tomu, že od ní odešel.
V řízení před soudem doplnil, že poškozená po dobu, co s ním žila, chodila denně ven, poznali spoustu lidí. V restauraci, kde pracoval do noci, za ním chodila v krátkých tričkách, seděla tam celý večer a určitě by si někdo všimnul, pokud by na sobě měla nějaké popáleniny nebo otoky. V současné době žije sám, není zaměstnán, pracuje na černo nebo brigádně na stavbě kvůli dluhům, které dosahují výše 100.000,- Kč. Dále má dvě vyživovací povinnosti na své děti, na úřadu práce není veden. Po celou dobu, co žil s poškozenou, fungovali jako normální rodina, jezdili na výlety autem, byl to milý vztah. Seznámili se spolu přes rádio na seznamku, volal jí každý den, občas za ním přijela a po měsíci známosti se domů k ní nastěhoval. Měl rád její děti, zejména dceru XXXX. Syn XXXX musel na jejich pokyn někdy klečet, neboť utíkal pořád k babičce. Obžalovaný uvedl, že v průběhu života měl 5 žen, se kterými byl déle než rok, asi s 20 ženami byl dobu kratší. Žádná z jeho přítelkyň na něj nic podobného neoznámila. Žádné společné dítě s poškozenou neplánoval, bez jeho vědomí vysadila antikoncepci a pak mu přišla oznámit, že je těhotná. S poškozenou také ještě bydlel v bytě v XXXX spolu s dětmi, nikdo další tam s nimi nebyl, navštěvoval je jeho kamarád XXXX s přítelkyní. Pravidelně jezdili za jeho dcerou XXXX. S matkou poškozené si nerozuměli, neboť měl každý z nich jiný názor na věci.
Z výpovědi poškozené svědkyně XXXX soud zjistil, že se s obžalovaným seznámila roku 2006 přes seznamku. Poté si spolu psali, volali, navštívil ji. Chtěl se k ní nastěhovat, s dětmi si ze začátku rozuměl, ale ona mu řekla, že je to ještě brzy. Poté, co jí sdělil, že bydlí u matky ve sklepě, souhlasila s tím, aby se k ní přestěhoval. Přišel k ní s jednou igelitkou, v níž měl pár věcí, a proto mu nakoupila i oblečení z mateřské, kterou v té době pobírala. Zpočátku vše probíhalo v pořádku, pak začaly hádky kvůli XXXX synovi, neboť chodil často k babičce a trávil u ní hodně času. Následně však obžalovaný začal syna XXXX trestat klečením pro maličkosti, kterých se dopustil - rozlil čaj, rozbil skleničku atd. Syn musel klečet za to, že si třeba stěžoval u babičky. Při klečení musel natáhnout ručičky, obžalovaný mu na ně dal velkou tlustou knížku, šel ven a syn musel v této pozici klečet. Ve chvíli, kdy svědkyně začala syna bránit, nechtěla, aby ho tímto způsobem trestal, jí obžalovaný nadával, občas jí uhodil. Její XXXX dcera XXXX pro něj byla zlatíčko, byl na ní hodný. Když se útoky začaly stupňovat, sdělila obžalovanému, že to nemá cenu, že kluk nebude trpět za to, že si na něj vylévá vztek, neboť neměl v té době práci a celou domácnost táhla sama. Poprvé ji obžalovaný uhodil, když syna pustila z klečení a ani jí neřekl, proč to udělal. Když se toto obžalovaného chování opakovalo, řekla mu, že má odejít. V tu chvíli jí ale řekl, že se vše změní a na chvíli vše ustálo. Následně jí ale opět začal napadat ještě častěji, nadával jí také že je blbá, že nedokáže sehnat víc peněz, když on potřebuje. Poté jí řekl, že chce mít dítě, a aby vysadila antikoncepci. Svědkyně uvedla, že dávala potraviny i jeho matce, která se starala o dceru obžalovaného - XXXX. Obžalovaný si zakoupil vozidlo, přesto že jak se svědkyně dozvěděla později, neměl ani řidičský průkaz. Zpočátku je párkrát vzal s sebou, potom začal jezdit sám. Bral jí kreditní karty, vybíral z nich peníze, co měla na mateřskou i výživné na děti. Když mu nechtěla peníze dát s tím, že nebudou mít na jídlo, řekl jí, aby si šla pro peníze k rodičům. Když neposlechla, začal ji bít. Svědkyně uvedla, že když mu odmítla sex, odtáhl ji do ložnice, spálil jí cigaretou a řekl, že když neudělá to, co on chce, že ublíží synovi XXXX. Vyhrožoval jí, že ublíží dětem, když něco neudělá tak, jak jí řekne. Po celou dobu mu říkala, že pohlavní styk s ním nechce. Poté, co mu párkrát sexuální styk odmítla, topil ji ve vaně, přivázal k radiátoru, zavřel na záchodě. Svědkyně v řízení před soudem stvrdila všechny zásadní skutečnosti ohledně násilí, které na ní obžalovaný po dobu, co spolu žili, páchal, tak jak jsou tyto události podrobně popsány ve skutkové větě vyhlášeného rozsudku. Svědkyně dále uvedla, že v době, kdy s ní chtěl obžalovaný založit rodinu, měli pohlavní styk každý druhý den. Svědkyně uvedla, že ji obžalovaný napadal nejen slovně, ale kopal do ní, bil jí rukou a hadicí od sprchy. Také ji natlačil na vanu a začal ji škrtit hadicí. Po chvilce přestal, odešel a nevyjádřil se k tomu, z jakého důvodu to udělal. Někdy ji škrtil zepředu, kdy měl ruce kolem jejího krku, někdy zezadu. Obžalovaný ji přinutil k tomu, aby si vzala sama půjčku u XXXX, neboť potřebuje sehnat 90.000,- Kč na vozidlo, které si zakoupil, ale neuhradil. Poté, co mu svědkyně sdělila, že do banky nepůjde, ji uhodil, začal do ní kopat, přesto, že věděl, že je již těhotná. Řekl jí, že když nemají na splátky, tak nemůžou uživit další dítě, že on ho nechce a že ho z ní dostane. Aby od něj svědkyně měla klid, jeli druhý den do banky, ona si u XXXX vzala půjčku ve výši 100.000,- Kč a poté, co jí peníze schválili, si je pan obžalovaný vzal s tím, že jede za panem XXXX zaplatit vozidlo. Svědkyně následně od pana XXXX zjistila, že obžalovaný mu zaplatil pouze část z kupní ceny vozidla a ona doposud neví, co se stalo se zbytkem peněz. Svědkyně uvedla, že poté, co jí napadl v kuchyni a zbil kvůli předmětné půjčce, přišla o jedno dítě v době těhotenství. Svědkyně uvedla, že obžalovaného si nastěhovala k sobě domů, neboť mu důvěřovala. Přesvědčil ji, že děti by měly mít otce, ze začátku jí přišel milý, myslela si, že o dětech něco ví a má je rád. Domů chodil obžalovaný často opilý, choval se agresivně, občas rozbil nějaký hrnek apod. Uhodil jí většinou za to, že není připravená večeře, že on má hlad a že to tak musí být. Svědkyně uvedla, že se s ním odstěhovala na čas do XXXX, s tím, že tam bude mít práci, ale po měsíci se vrátila zpátky k rodičům. Po dvou dnech jí sdělil, že si tam zapomněla nějaké věci, aby se pro ně vrátila. Za dva dny, když si přišla pro věci, ji v kuchyni přiložil ke krku nůž a začal jí vyhrožovat, že jí zabije, že už se k dětem jejich máma nevrátí. Svědkyně uvedla, že v okamžiku, kdy ji přestal ohrožovat, tak viděla, jak pokládá nůž. Pod pohrůžkou, že jí zabije, ho vzala zpátky v noci a nastěhovala k sobě. Její soužití s obžalovaným trvalo od dubna - května 2006 do května 2007. Obžalovaný také odcizil šperky - náušnice, prstýnek, fotoaparát. Svědkyně uvedla, že nechtěla obžalovanému provádět anální styk ani felaci a on ji vždy přinutil. Držel ji za vlasy, ruku a musela mu to provádět. K análnímu styku také došlo, z její strany to bylo nechtěné. Svědkyně doslova uvedla: „Chtěla sem mu utéct z postele, řekl mi, ať zůstanu ležet, nebo ublíží synovi. Pak to na mě vykonal. Většinou mě držel za ruce nebo za vlasy. Držel mě za zápěstí, nemohla jsem se hýbat. Bylo to opakované.“ Svědkyně uvedla, že v době, kdy u nich pan obžalovaný žil, se s nikým nestýkala, ani se nepřátelili se sousedy. V době, kdy se svědkyni narodila dcera, jí obžalovaný vyhrožoval, že když jí nemá on, tak jí zabije. Z důvodu obavy z obžalovaného podala trestní oznámení. Svědkyně uvedla, že znala pouze kamaráda obžalovaného pana XXXX a jeho partnerku, když bydleli v XXXX, a ta jí vypomáhala finančně, když neměla peníze na jídlo. Poté, co si vzala půjčku, řekla rodičům, že chování obžalovaného již dál nesnese, neboť oni do té doby netušili, jak jejich vztah vypadá, a aby jí pomohli obžalovaného vyhodit. Otec svědkyně si kvůli tomu vzal volno, vyměnil zámky a obžalovaného již nepustili domů. Svědkyně uvedla, že již nikomu nevěří, nestýká se s žádnými cizími lidmi, nikam sama nechodí, s nikým nežije, je jenom s dětmi a rodiči, stýká se pouze s nejbližšími z rodiny. Peníze z půjček u XXXX si brala proto, aby měl obžalovaný dost peněz k uspokojení svých potřeb.
Z výpovědi svědka Ing. XXXX soud zjistil, že do kontaktu s obžalovaným přišel dvakrát v roce 2006, kdy jejich firma prostřednictvím autobazaru XXXX prodala obžalovanému vozidlo XXXX r.z. XXXX r.v. XXXX zelené barvy za 89.900,-Kč s tím, že obžalovaný bude splácet kupní cenu celkem ve 20 splátkách zhruba po 4.500,- Kč. Splácení mělo probíhat od 1.8.2006, ale obžalovaný nic nezaplatil a společnost XXXX, která vozidlo prodávala prostřednictvím advokátní kanceláře Mgr. XXXX podala trestní oznámení na obžalovaného, na základě něhož byl odsouzen uhradit škodu a odpracovat 200 hodin veřejně prospěšných prací, byla nařízena exekuce. V roce 2007 přivezl obžalovaný do společnosti 60.000,- Kč na splacení vozidla, spolu s nějakou ženou a dítětem, které od něj přebíral svědek a vydal mu na to potvrzení. Zbývající nezaplacenou část 29.900,- Kč však obžalovaný již neuhradil a ani na telefonním kontaktu nebyl dostupný. Svědek předložil soudu omluvný dopis obžalovaného, který zaslal společnosti a žádal o odpuštění zbytku dluhu. Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že obžalovaného zná jako číšníka z restauračního zařízení XXXX, kam chodil. Obžalovaného tam také navštěvovala po poledni nějaká žena. Chovala se normálně, svědek s ní do kontaktu nepřišel.
Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že poškozená XXXX je její dcera. Svědkyně dále uvedla, že obžalovaný se do jejich domu nastěhoval asi v roce 2006-2007. Žili ve společném domě, který je rozdělen na dva byty, společný je pouze vchod a schodiště. S dcerou se nenavštěvují, novou známost dcery neschvalovala, nelíbil se jí. V době, kdy žil obžalovaný s poškozenou, utíkaly děti za svědkyní, nechtěly tam být. Později bylo pořád slyšet křik obžalovaného, pokud byl doma. Následně se dcery dotazovala, co se děje a ta jí sdělila, že se obžalovaný většinou zlobil pro něco, že něco neudělala, něco nebylo tak, jak chtěl. Obžalovaný měl stále nějaké požadavky. Svědkyně uvedla, že na poškozené neviděla modřiny ani podlitiny, ale byla svědkem strkání a smýkání obžalovaného s její dcerou. Vzal ji za ruku a táhl ji do schodů nebo jí strkal před sebou do schodů. Bylo to bez připuštění odporu, kdy nechtěl, aby zůstala s nimi sama. Když se dozvěděla, že je dcera s obžalovaným těhotná a svědkyně sdělila, že nechtěla otěhotnět, sdělila jí, aby to dala pryč. Svědkyně uvedla, že měla o poškozenou jako matka strach a snažila se zjistit, co se děje, ale poškozená pak už za nimi vůbec nechodila, nechodila ven. Bylo to takové, že buď bude tam nebo nikam nebude chodit. Syn dcery si u nich stěžoval, že musí klečet. V okamžiku, když odešli do XXXX si svědkyně myslela, že on už tam zůstane, že on už se nevrátí, ale přišli jako zloději v noci, dostrkal jí domů, a oni by nenechali dceru s dětmi venku. V době, kdy u nich obžalovaný bydlel, chodila poškozená uplakaná, ale ze začátku ho vyhodit nechtěla, a pak na konci přišla požádat o pomoc, zda jsou schopni zajistit, aby se nedostal domů. Vyměnili veškeré zámky v domě a svědkyně jí pomohla sbalit obžalovaného věci. Poté, co se obžalovaný odstěhoval, se začalo všechno srovnávat, občas jí dcera říkala, že jí volal nebo psal a že jí vyhrožuje. O intimních věcech poškozené s obžalovaným s dcerou nikdy nehovořili. V době, kdy obžalovaný pracoval u pana XXXX mu dcera nosila obědy do zaměstnání. S žádnými sousedy ani jinými lidmi se obžalovaný s dcerou v době, kdy u nich bydlel, nestýkali, dcera na tom byla mizerně finančně, po odchodu obžalovaného zjistila, že se jí ztratily zlaté náušnice. Sousedé si také začali stěžovat, že se jim ztrácí věci, ale ona to nemůže nikomu dokázat. Dcera ještě dlouho splácela půjčky, které si vzala od XXXX. Děti poškozené svědkyni řekly, že by nechtěly již pana obžalovaného potkat, že se ho bojí.
Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že obžalovaného zaměstnal jako číšníka na 3-4 měsíce v hostinci XXXX v XXXX. Poškozená ho tam navštěvovala i s dětmi, žádný konflikt v době, kdy tam byla, mezi ní a obžalovaným nezaznamenal. Nevšiml si ani žádných modřin na poškozené. Obžalovaný byl pracovitý, ale poté, co mu přišly dvě exekuce na plat, s ním svědek ukončil pracovní poměr. V době, kdy u svědka pracoval, se v restauraci nevařilo a obědy mu nosila poškozená.
Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že se s obžalovaným zná zhruba 10-12 let z období, kdy žil v obci XXXX, okres XXXX a také z doby, kdy žil s poškozenou v XXXX. Zde bydlel s XXXX v pronajatém bytě v panelovém domě, navštěvovali se jednou za 14 dní. Při těchto setkáních byl jak obžalovaný, tak jeho přítelkyně XXXX, která se snažila spíš budit dojem, že jsou mladý úspěšný pár, který v podstatě nemá žádné potíže, přičemž blízké okolí pana obžalovaného vědělo, že se to nezakládá na pravdě, ale že jsou tam problémy finančního rázu. Poškozená se snažila, aby obžalovaný nosil domů víc finančních prostředků, byl často po různých brigádách. Pokud s ní svědek měl příležitost mluvit o samotě, na nic si nestěžovala, nebyl svědkem ani společné hádky ani násilí, na jejím těle nebyly patrné modřiny, podlitiny a škrábance. Nesvěřila se s ničím ani jeho přítelkyni, s níž v té době chodil.
Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že před deseti roky žila s obžalovaným asi půl roku po jejich seznámení. V bytě žila s obžalovaným, jeho sestrou XXXX a jeho matkou XXXX, jíž byt patřil. Matka obžalovaného také zajišťovala a vedla domácnost. Svědkyně zde měla ještě svoji dceru XXXX z dřívějšího vztahu. Svědkyně uvedla, že žádné nátlaky ani fyzické týrání na ní obžalovaný nevyvíjel. Poté, co přišla s obžalovaným do jiného stavu, soužití s ním jí nevyhovovalo, hádali se stále kvůli penězům, neboť obžalovaný byl bez práce a ona ze svých peněz nedovedla vše uhradit, tak odešla. V době, kdy pobývala na azylovém domě se narodilo společné dítě s obžalovaným, dcera XXXX. Dcera se narodila XXXX, ale byla jí odebrána a předána do výchovy a péče matky obžalovaného paní XXXX, kde je doposud. S dcerou nemá kontakt od září 2003. Svědkyně také uvedla, že z obžalovaného nemá dobrý pocit od doby, co jí dceru vzali. Doslova uvedla: „S dcerou bych se chtěla stýkat, ale já prostě se bojím pana XXXX.“ Svědkyně uvedla, že za jejich spolužití jí obžalovaný stále sděloval, že si hledá práci, bral si od ní soustavně peníze na průšvihy, které udělal. Svědkyně uvedla, že byla na základě trestního oznámení paní XXXX odsouzena za neplacení výživného. V době, kdy žila s obžalovaným u nich, byla přítomna tomu i jak svědkyně XXXX denně domlouvala obžalovanému, aby si našel práci, že vše finančně nemůže zvládat sama. V současné době svědkyně pracuje ve firmě XXXX. Omamné psychotropní látky neužívala, psychicky se neléčila.
Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že v době, kdy obžalovaný, její syn, žil ve vztahu se svědkyní XXXX, k ní chodili zpočátku na návštěvy. Ona u nich doma nikdy nebyla. Svědkyně uvedla, že jí nebylo zřejmé, že jejich vztah by byl nějaký agresivní nebo násilný, hádali se. Svědkyně XXXX si jí na nic nestěžovala, vždy byla spokojená, chválila obžalovaného. Pokud se obžalovaný se svědkyní XXXX hádali, bylo to spíš kvůli dětem a zejména kvůli penězům. Po synovi žádala placení výživného na jeho dítě, které má ve své péči. Zpočátku jí poškozená připadala jako dobrá holka, ale postupem času byla hrubější a poté již k ní nechodila, chodil sám obžalovaný s dětmi. Dceru paní XXXX, která se jí narodila s obžalovaným, doposud neviděla. Svědkyně uvedla, že jí měl telefonovat přítel paní XXXX a vyhrožoval jí, aby zaplatili peníze. S ohledem na výchovné problémy, které měla s obžalovaným v dětství, ho nechala umístit v dětském domově v sedmi letech. Musela chodit do práce, neměla dostatek finančních prostředků, a proto požádala, aby jí syna vzali do dětského domova. V dětském domově byl umístěn do 15ti let, pak si ho vzala zpátky domů. Svědkyně uvedla, že o svěření dcery XXXX, dcery svědkyně XXXX, sama požádala soud. Svědkyně potvrdila, že poškozená XXXX jí přinesla nějaké jídlo do domácnosti. Uvedla, že přehled o tom, kde se obžalovaný pohybuje a kde pracuje, nemá. Když má peníze, tak jí nepotřebuje, když je nemá, tak ji vyhledá. Se svědkyní XXXX měla špatné zkušenosti, neměla hygienické návyky a nedalo se s ní žít.
Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a výslechu znalkyně MUDr. XXXX vyplynulo, že obžalovaný XXXX, nar. XXXX, v době spáchání trestné činnosti, pokud se jí dopustil, netrpěl duševní poruchou, která by byla forenzně závažná. Obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, která je především dissociální, narcistická a histriónská. Obžalovaný byl v době spáchání trestných činů (pokud se jich dopustil) schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a byl schopen své jednání ovládat. Obžalovaný není závislý na alkoholu ani na jiné návykové látce. Současný duševní stav obžalovaného XXXX je stabilizovaný. Posuzovaný je schopen účasti v trestním řízení a je schopen chápat smysl trestního řízení, eventuelně uloženého trestu. Pobyt obžalovaného na svobodě z psychiatrického hlediska není nebezpečný. Znalkyně nenavrhla uložení žádného druhu ochranného léčení.
V řízení před soudem znalkyně doplnila, že nezjistila u obžalovaného, že by trpěl duševní poruchou, která by mohla být z forenzního hlediska závažná. Obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, tedy povahovou vadou, která je především dissociální, narcistická a histriónská. Jeho osobnostní vlastnosti tak nevylučují, že by se mohl dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Nebylo zjištěno, že by byl osobou primárně agresivní, má normální rozumové schopnosti a z tohoto pohledu, tak byl schopen rozpoznat i ovládat své jednání. Jeho osobnostní rysy jsou fixované a nejsou léčbou změnitelné. Znalkyně uvedla, že smíšenou poruchou osobnosti rozumíme závažnou povahovou vadu, a podle toho jaký druh těchto vlastností se vyskytuje, tak se povaha nazývá. Znalkyně zjistila, že se u obžalovaného jedná o rysy dissociální, to znamená, že má sklon k páchání takového jednání, které se neslučuje se společenskými konvencemi, nemá problém porušovat zákon. Dále obžalovaný trpí narcistickými rysy, záleží mu na sobě, preferuje sám sebe, rád se prezentuje, rád se ukazuje, strhává na sebe pozornost, velmi mu záleží na prezentaci vlastního já, upřednostnění své osoby oproti jiným osobám, upozorňování na sebe, histriónské rysy jeho osobnosti souvisí s emoční labilitou, náladovostí, rád se předvádí, rád zdůrazňuje některé city, ale ve skutečnosti je taková osoba hlavně citlivá vůči sobě, než vůči ostatním. Tyto rysy jsou u obžalovaného naprosto dominantní a to v jeho způsobu jednání, kdy sám obžalovaný dokáže, pokud je motivován, působit velmi dobře, nenápadně, ale v dalším průběhu, pokud motivace u něho se zmírní nebo už není natolik motivován, aby se prezentoval v tom lepším světle, protože je si vědom, že tyto vlastnosti ho svým způsobem handicapují, tak potom dochází k dekompenzaci těchto rysů a dochází ke konfliktním situacím, které tyto rysy právě umožňují. Popis těchto rysů vychází z takto stanovené anamnézy, ze způsobu života, jednání, sebeprezentace obžalovaného, ale také na tyto rysy ukazují výpovědi svědků, a způsob života, kterým procházel. Obžalovaný je osobou sociálně nezakotvenou, osobou nestabilní, jednak v prostředí, ve kterém se nachází, to znamená, že verbálně, po tom tedy touží, stále upřednostňuje, že by si přál mít rodinu a zaměstnání, ale fakticky praktické kroky pro to neučiní, aby to fungovalo. Pro dissociální osobnost svědčí jednak to, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky, že nemá dlouhodobé stabilní zaměstnání, čili je sociálně nestabilní a pokud měl příležitost, tak nebylo to jednou, bylo to opakovaně, páchal trestnou činnost zejména majetkového rázu. Po stránce vlastního života obžalovaného je vidět, že nedokáže vytvářet pravidelné dlouhodobé citové vztahy, velmi rychle selhává v těchto vztazích, protože i když se prezentuje nebo se snaží prezentovat velmi dobře, tak dochází ke konfliktům, je vidět, že upřednostňuje sebe, a i když prezentuje svoji lásku a své pocity, tak nedokáže se podle toho chovat, nedokáže podřídit hodnotný systém tomu, co sděluje. Narcistický prvek v jeho chování je v tom, jaké má nároky na sebe, upřednostňuje své potřeby, svou osobu i vůči lidem, kteří svým způsobem jsou omezeni, ať už ve finančních příjmech nebo prostě ve svých jiných požadavcích. Narcistické upřednostňování jeho vlastní osoby je prostě evidentní v celém průběhu jeho života. Dissociální, sebeprezentační, ať už histriónské nebo narcistické prvky prolínají celou jeho životní anamnézou. Taková osobnostse domáhá i určitých profitů. Slova obžalovaného, že má rád malé děti, že je preferuje, znamenají, že ví, že toto chování je žádoucí, líbí se mu to, ale praktické kroky pro to nedělá. U obžalovaného se jedná o poruchu osobnosti, která není těžká, neboť s osobností jako takovou se rodíme, ale každá povaha člověka se v podstatě tvaruje prostředím, ve kterém žije a dalšími výchovnými vlivy, které během svého života je schopen každý člověk nějakým způsobem vnímat. Z hlediska forenzního porucha osobnosti obžalovaného není významná, a je zapotřebí na ni pohlížet jako na jakousi širší normu, která člověka vybízí k určitým možnostem chování a zkušenost ho usměrňuje, kdy osobnost člověka je fixovaná již tak kolem třiceti let věku. Pobyt obžalovaného v dětském domově od sedmi do čtrnácti let, na něj neměl zásadní negativní vliv, v dětském domově se mohl naučit správné normy chování, které potom mohl uplatňovat v rámci svého vedeného způsobu života, a zcela jistě zde byly ještě další vlivy, další osobní zkušenosti, včetně zkušenosti ze vztahů, ve kterých se nacházel, kdy však i z výslechu obžalovaného vyplynulo, že těchto možností k tomu, aby výrazněji změnil svůj životní přístup, nevyužil. Pokud se obžalovaný dopouštěl násilí na paní poškozené, tak jak bylo popsáno v soudním spisu, je evidentní, že se jednalo o násilí skryté, čili se nejednalo o primární agresivitu, kterou by vyvíjel třeba za velice jednoduchých nebo méně důležitých okolností. U takového typu osobnosti není vyloučeno, že navenek vystupuje jako ideální osobnost s proklamacemi své vlastní osobnosti, ale ve skrytu ve své podstatě může potom uplatnit jiné své rysy osobnosti.
Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se specializací klinická psychologie a výslechu znalce PhDr. XXXX, který byl po celou dobu trestního řízení přítomen výslechu svědků, vyplynulo, že poškozená XXXX, má k obžalovanému XXXX, nar. XXXX negativní vztah, má z něj strach, poslední tři roky s ním nebyla v přímém kontaktu. Osobnost poškozené je uzavřená, jednodušeji strukturovaná, méně vyzrálá. Její rozumové a paměťové schopnosti jsou značně podprůměrné. Poškozená je schopna správně vnímat prožitky a reprodukovat je a je možno na obecné i konkrétní rovině ji považovat za osobu dostatečně věrohodnou. U poškozené nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci. Jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat nebo zda se již jedná o obtíže trvalého rázu. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly (poruchy spánku a příjmu potravy), jiné se zmírnily (poruchy emocí), jiné stále přetrvávají ve značně intenzitě (obtíže v sociálním, partnerském a rodinném životě). K rozvoji stockholmského syndromu nedošlo.
V řízení před soudem znalec uvedl, že jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Na základě výpovědi u hlavního líčení znalec konstatoval, že tyto potíže u poškozené stále přetrvávají. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat, nebo zda se jedná již o obtíže trvalého rázu. Je tu předpoklad, že po ukončení celého případu, tak ještě může dojít k pozitivním změnám v této oblasti. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly jako byly poruchy spánku a příjmu potravy, u hlavního líčení konstatovala, že za poslední roky přibrala na váze, jiné se zmírnily, to jsou poruchy emocí, které už nejsou tak výrazné, ale i u hlavního líčení ventilovala, že má strach ze tmy, strach chodit sama do neznámého prostředí a ve značné intenzitě přetrvávají potíže v sociální oblasti, v partnerském a rodinném životě. Výpověď poškozené není v rozporu s výpovědí, kterou učinila při znaleckém vyšetření, na dotazy soudu reagovala rychle bez nějakého většího rozmýšlení, spontánně. Její výpověď je věrohodná. Přestože z inteligenčních testů vyšlo, že rozumové schopnosti poškozené jsou snížené, jsou ale na takové úrovni, že je schopna vnímat a zapamatovat si prožitý děj. Spojení emoci s nějakým zážitkem vede k lepšímu zapamatování nebo upevnění si vlastní vzpomínky.
Ve věci bylo dále provedeno dokazování listinnými důkazy, a to zejména trestním oznámením (č.l. 23-29), protokolem o ohledání místa činu (č.l. 46), náčrtkem (č.l. 47), fotografickou dokumentací s CD XXXX-3246/TČ-2011-161471 (č.l. 48-51), seznamem a popisem odcizených věcí (č.l. 52), odborným ohodnocením věcí (č.l. 53), protokolem o prohlídce těla (č.l. 54), fotografickou dokumentací s CD XXXX-3246/TČ-2011-161471 (č.l. 55-59), úředním záznamem (č.l. 73), prohlášením (č.l. 78), lékařskou zprávou (č.l. 80), smlouvou o úvěru (č.l. 84-85), pokladním dokladem (č.l. 86), zprávou XXXX s.r.o. (č.l. 88- 89), údaji o smlouvě (č.l. 90-91,92-93), zprávou XXXX, a.s. (č.l. 96), e-mail (č.l. 97,104), přehledy (č.l. 98-101), úředním záznamem (č.l. 102), návrhem na pozastavení pohledávky (exekuce) (č.l. 103), exekutorským zápisem (č.l. 106-110), kopií zdrav. záznamu (č.l. 114- 115), lékařskou zprávou (č.l. 117), kopií zdravotnické dokumentace a zdravotní záznamy týkající se těhotenství pacientky XXXX (č.l. 120-132), zprávou Městského úřadu XXXX, odbor sociální (č.l. 134), zprávou Psychocentra - manželská a rodinná poradna XXXX (č.l.
135), zprávou Městského úřadu XXXX, odbor majetkoprávní (č.l. 136), opisem z evidence rejstříku trestů (č.l. 137), kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla (č.l. 165-166) se splátkovým kalendářem (č.l. 167).
K důkazu byly čteny a konstatovány podstatné obsahy spisů Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a to sp.zn. 2T 140/2006, obžaloba (č.l. 50-51), trestní příkaz ze dne 22.11.2006, právní moc dne 28.4.2007 (č.l. 53), usnesení ze dne 25.9.2008, právní moc dne 24.10.2008 (č.l. 86), sp.zn. 2T 143/2007, návrh na potrestání (č.l. 21-22), trestní příkaz ze dne 18.7.2007, právní moc dne 2.10.2007 (č.l. 27), usnesení ze dne 15.4.2010, právní moc dne 20.4.2010 (č.l. 52), usnesení ze dne 31.3.2011, právní moc dne 19.4.2011 (č.l. 74), spis sp.zn. 6C 52/2005, a to zejména návrh na rozvod manželství (č.l. 1), rozsudek ze dne 27.9.2005, č.j. 6C 52/2005 - 7 (právní moc dne 3.10.2005), spis sp.zn. 1T 175/2011 a to zejména obžaloba (č.l. 81-83), trestní příkaz ze dne 28.12.2011 (č.l. 85) (právní moc dne 16.2.2012) a spis sp.zn. ZT 492/2006, který je obsahem přílohy (č.l. 201).
Trestní minulost obžalovaného vyplynula z opisů rejstříků trestů (č.l. 195,217,224, 265), z připojených spisů uvedených výše, rozhodnutí, hodnocení z výkonu trestu odnětí svobody (č.l. 189), z nichž je patrné, že obžalovaný byl doposud sedmkrát soudně trestán, u posledních dvou odsouzení z roku 2011 a 2012 dospěl soud v rámci řešení předběžné otázky k závěru, že tato odsouzení podléhají amnestii prezidenta republiky účinné od 1.1.2013 a na obžalovaného se hledí jako by nebyl odsouzen.
Ze zpráv o pověsti a to zpráva Městského úřadu XXXX (č.l. 190), zpráva Městského úřadu XXXX, odbor majetkoprávní (č.l. 191), zpráva Obecního úřadu XXXX (č.l. 192,193), zpráva Městského úřadu XXXX (č.l. 194), zejména ze zprávy o pověsti Obecního úřadu XXXX (č.l. 192) vyplývá, že obžalovaný se zde od roku 2006 nezdržuje, v době pobytu v obci byl nezaměstnaný, nevyučený, svobodný. Je otcem dcery, která navštěvuje zdejší základní školu, soudním rozhodnutím ji má v péči jeho matka XXXX. Trvalé bydliště má v bytě na adrese XXXX, ale tento byt byl již před několika lety prodán, pan XXXX se odstěhoval, aniž by se přehlásil na jinou adresu. Ze zpráv o pověsti (č.l. 190-194) nebylo zjištěno, že by obžalovaný byl řešen pro přestupek. Provedení ostatních listinných důkazů, tak jak jsou založeny ve spise, nepřineslo k meritu věci nic podstatného.
Po vyhodnocení všech provedených důkazů, které soud hodnotil podle svého vnitřního přesvědčení založeném na pečlivém uvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, dospěl soud na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, k závěru o vině obžalovaného, tak jak je popsána ve výroku odsuzujícího rozsudku, a to i přestože obžalovaný XXXX, stejně jako v přípravném řízení na svoji obhajobu uvedl, že se jednání popsaného v podané obžalobě nedopustil, že soužití s poškozenou bylo v intencích normálního, běžného společného soužití, tak jako u ostatních lidí. Co se týká finančních prostředků ty využívali s poškozenou společně na úhradu domácnosti.
Soud má však trestnou činnost obžalovaného za bezpečně prokázanou z výpovědi svědkyně XXXX, která svou výpovědí stvrdila všechny základní skutečnosti o způsobu, době páchání trestné činnosti i okolnostech uváděných ve výroku odsuzujícího rozsudku, a soud neměl pochybnosti o její věrohodnosti. Z obsahu výpovědi poškozené má soud za prokázanou intenzitu a způsob psychického týrání ze strany obžalovaného vůči ní, tak i celkovou dobu, kdy k tomu docházelo, kdy brutálnost týrání poškozené ze strany obžalovaného dostoupilo vrcholu tím, že jí kromě kopání, nadávek, ran pěstí, přikládal hadici od sprchy kolem krku a škrtil jí, jak zepředu, tak zezadu, a požadoval po ní i finanční prostředky na uspokojování svých potřeb. Poškozená podrobně popsala i způsob opakovaného násilí, kterým si přes její zjevný nesouhlas, kdy jí vyhrožoval, že ublíží jejím dětem, které byly ve vedlejší místnosti, opakovaně vynucoval kromě koitálního styku, jak anální styk, tak felaci, přestože věděl, že poškozená nechce, aby tak činil. Poškozená ve své výpovědi přesně popsala, i událost, kdy jí obžalovaný pod pohrůžkou, že ji zabije a přiložením nože na její krk, donutil, aby jej vzala zpět k sobě. Poškozená uvedla, že poté, co obžalovaný ukončil vyhrožování, položil na kuchyňskou linku nůž, kterým ji ohrožoval, což viděla. Soud nemá pochybnosti o násilí obžalovaného vůči poškozené, které vyplynuly z její výpovědi, neboť i matka poškozené potvrdila, že se k nim obžalovaný opět nastěhoval v noci, kdy o tom nikdo nevěděl.
Věrohodnost poškozené v hlavním líčení, kde je upřednostňována zásada ústnosti a bezprostřednosti, podpořilo i vystupování poškozené, kdy na ní byla vidět obava, strach, silné rozrušení z přítomnosti obžalovaného, kdy odmítla i vypovídat v jeho přítomnosti. Patrné bylo, že hrůzné zážitky se poškozené emočně zafixovaly, velmi přesvědčivě a pravdivě vypovídala o jednotlivých okolnostech, kdy to byly okolnosti, které musela zažít i vzhledem k popsaným detailům událostí.
Soud tedy nemá důvod pochybovat o věrohodnosti poškozené. Poškozená uvedla, že se styděla za to, jak se k ní obžalovaný chová a nebyla schopna se nikomu svěřit, neboť se bála o děti. Uvedla, že obžalovaný, zejména syna, trestal za každou banální špatně udělanou věc, např. vylití šálku a běžné drobnosti, klečením, a dokonce mu obžalovaný, dával na natažené ruce knihu, a v tomto postoji musel malý syn setrvávat. Jednání obžalovaného zanechalo na poškozené trvalé následky, kdy poškozená trpí syndromem týrané ženy, ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, spočívající především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. K výpovědi poškozené nepřímo přistupuje a stvrzuje její věrohodnost, výpověď matky poškozené XXXX, která uvedla, že poškozená po dobu, co žila s obžalovaným v jejich domě, byla uplakaná, viděla i dominantní chování obžalovaného i jeho určité fyzické ústrky vůči poškozené. Uvedla, že poškozená s nimi po určité době dokonce přestala komunikovat, přestala je navštěvovat, a ona nevěděla, co se děje, ale věděla, že věci nejsou v pořádku, neboť od dětí poškozené, které za ní chodily, se dozvídala, že obžalovaný, zejména syna, trestá za každou sebemenší špatně udělanou věc, vylití šálku a běžné drobnosti, klečením. Svědkyně také uvedla, že v závěru poškozená za nimi přišla a požádala je o pomoc, že dál již takhle nemůže žít, že to nemůže vydržet a poprosila, aby jí pomohli se obžalovaného zbavit. Což také učinili, vystěhovali mu věci, vyměnili zámky, aby se k nim již nedostal. Tvrzení poškozené je dále stvrzováno svědkem Ing. XXXX, který potvrdil, že si obžalovaný u jejich společnosti koupil vozidlo, které nesplácel, a po upomínkách, uhradil částku asi 60.000,-Kč, přičemž zbytek peněz již neuhradil, pouze zaslal žádost o odpuštění zbytku platby s ohledem na svou situaci.
Věrohodnost obsahu výpovědi poškozené je potvrzována i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se specializací klinická psychologie a výslechu znalce PhDr. XXXX, který byl po celou dobu trestního řízení přítomen výslechu poškozené. Z něho vyplynulo, že poškozená XXXX má k obžalovanému XXXX negativní vztah, má z něj strach, poslední tři roky s ním nebyla v přímém kontaktu. Osobnost poškozené je uzavřená, jednodušeji strukturovaná, méně vyzrálá. Její rozumové a paměťové schopnosti jsou značně podprůměrné. Poškozená je schopna správně vnímat prožitky a reprodukovat je a je možno na obecné i konkrétní rovině ji považovat za osobu dostatečně věrohodnou. Znalec jednoznačně uvedl, že výpověď poškozené není v rozporu s výpovědí, kterou učinila při znaleckém vyšetření, na dotazy soudu reagovala rychle, bez nějakého většího rozmýšlení, spontánně. Přestože z inteligenčních testů vyšlo, že rozumové schopnosti poškozené jsou snížené, jsou ale na takové úrovni, že je schopna vnímat a zapamatovat si prožitý děj. U poškozené nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci. Její výpověď je věrohodná. Jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat nebo zda se již jedná o obtíže trvalého rázu. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly (poruchy spánku a příjmu potravy), jiné se zmírnily (poruchy emocí), jiné stále přetrvávají ve značně intenzitě (obtíže v sociálním, partnerském a rodinném životě). Skutečnosti uváděné ve výpovědi poškozené jsou dále potvrzovány i listinnými důkazy provedenými ve věci. Z trestního oznámení podaného dne 27.4.2011 (č.l. 23-29) má soud za prokázanou intenzitu a stupňující se násilí obžalovaného vůči poškozené kvůli finanční situaci, včetně nedobrovolných opakovaných pohlavních styků. Z lékařské zprávy ze dne 28.4.2011 (č.l. 80) jsou lékařem potvrzovány nalezené jizvy staršího data na těle poškozené. Ze smlouvy o úvěru č. XXXX (č.l. 84) u XXXX je prokázáno, že byla uzavřena XXXX dne 21.5.2007 na částku, kterou ji poskytla banka na úvěr ve výši 100.000,-Kč.
Z protokolu o ohledání místa činu (č.l. 46) vyplynul popis bytové jednotky situované ve druhém patře rodinného domu, který se nachází XXXX čp. XXXX v obci XXXX. Z náčrtku a fotografické dokumentace (č.l. 47-51) vyplývá zadokumentování předmětného objektu. Ze seznamu odcizených věcích (č.l. 52) je patrné množství a popis odcizených věcí poškozené. Odborným vyjádřením (č.l. 53) je stanovena cena odcizených věcí. Z protokolu o prohlídce těla a fotografické dokumentace (č.l. 54-59) soud zjistil zranění na těle poškozené XXXX. Z pokladního dokladu (č.l. 86) vyplývá, že poškozená XXXX dne 25.5.2007 přijala čerpáním úvěru částku 100.000,-Kč. Z listin na (č.l. 88-110) vyplývají pohledávky z úvěru XXXX.
Z lékařské zprávy (č.l. 117) a dále na (č.l. 120-132) je patrný průběh těhotenství svědkyně XXXX k diagnostikovanému těhotenství dvojčat dne 4.4.2007. Ze zprávy psychocentra (č.l. 135) vyplývá, že dne 9.5.2011 se na ně obrátila poškozená z důvodu přetrvávajících následků domácího násilí v minulosti na současný psychický stav. Ze zprávy o pověsti (č.l. 136) a opisu rejstříku trestů (č.l. 137) vyplývá, že svědkyně XXXX nebyla doposud soudně trestána a jedná se o osobu zcela bezúhonnou. Z kupní smlouvy na (č.l. 165) vyplývá, že obžalovaný XXXX zakoupil u společnosti XXXX s.r.o. motorové vozidlo zelené barvy zn. XXXX, rok výroby XXXX, splátkový kalendář (č.l. 167).
Soud s ohledem na složitost dané věci, neboť páchané trestné jednání se konalo v rámci intimního spolužití dvou osob, a obžalovaný se obhajoval zcela odlišnou verzí o událostech od tvrzení poškozené, doplnil dokazování znaleckým zkoumáním znalkyně MUDr. XXXX, kterým je jednak podporována výpověď poškozené o chování a jednání obžalovaného a jednak prokazuje i motivaci páchaného jednání obžalovaným vůči poškozené. Znalkyně uvedla, že obžalovaný v době spáchání trestné činnosti, netrpěl duševní poruchou, která by byla forenzně závažná, ale trpí smíšenou poruchou osobnosti, která je především dissociální, narcistická a histriónská, kdy obžalovaný má sklon k páchání takového jednání, které se neslučuje se společenskými konvencemi, nemá problém porušovat zákon. Jeho osobnostní rysy jsou fixované a nejsou léčbou změnitelné. Obžalovaný dále trpí narcistickými rysy, záleží mu na sobě, preferuje sám sebe, rád se prezentuje, rád se ukazuje, strhává na sebe pozornost, velmi mu záleží na prezentaci vlastního já, upřednostnění své osoby oproti jiným osobám, upozorňování na sebe, histriónské rysy jeho osobnosti souvisí s emoční labilitou, náladovostí, rád se předvádí, rád zdůrazňuje některé city, ale ve skutečnosti je citlivý vůči sobě, než vůči ostatním a tyto rysy jsou u obžalovaného naprosto dominantní a to jak v jeho způsobu jednání, kdy sám obžalovaný dokáže, pokud je motivován, působit velmi dobře, nenápadně, ale v dalším průběhu, pokud motivace u něho se zmírní nebo už není natolik motivován, aby se prezentoval v tom lepším světle, protože je si vědom, že tyto vlastnosti ho svým způsobem handicapují, tak potom dochází k dekompenzaci těchto rysů a dochází ke konfliktním situacím. Popisu těchto rysů odpovídá i způsob života, jednání, sebeprezentace obžalovaného, který je osobou sociálně nezakotvenou, osobou nestabilní, kdy pro dissociálnost osobnosti obžalovaného svědčí i to, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky, že nemá dlouhodobé stabilní zaměstnání, čili je sociálně nestabilní a pokud měl příležitost, tak nebylo to jednou, bylo to opakovaně, páchal trestnou činnost zejména majetkového rázu. Taková osobnost se domáhá i určitých profitů. Narcistický prvek v jeho chování je v tom, jaké má nároky na sebe, upřednostňuje své potřeby, svou osobu i vůči lidem, kteří svým způsobem jsou omezeni, ať už ve finančních příjmech nebo prostě ve svých jiných požadavcích. Narcistické upřednostňování jeho vlastní osoby je evidentní v celém průběhu jeho života. Po stránce vlastního života obžalovaného je vidět, že nedokáže vytvářet pravidelné dlouhodobé citové vztahy, velmi rychle selhává v těchto vztazích, protože i když se prezentuje nebo se snaží prezentovat velmi dobře, tak dochází ke konfliktům, je vidět, že upřednostňuje sebe, a i když prezentuje svoji lásku a své pocity, tak nedokáže se podle toho chovat, nedokáže podřídit hodnotný systém tomu, co sděluje a sám ani nevyužil možnosti, aby výrazněji změnil svůj životní přístup. Pokud se obžalovaný dopouštěl násilí na paní poškozené, tak jak bylo popsáno v soudním spisu, je evidentní, že se jednalo o násilí skryté, kdy u takového typu osobnosti není vyloučeno, že navenek vystupuje jako ideální osobnost s proklamacemi své vlastní osobnosti, ale ve skrytu ve své podstatě může potom uplatnit jiné své rysy osobnosti.
Soud ohledně výpovědi svědka XXXX dospěl k závěru, že znal poškozenou zpočátku jejího vztahu s obžalovaným, kdy sama poškozená uvedla, že se vůči ní obžalovaný v té době choval v mezích normy a dále nebyl osobou, k níž by měla poškozená skutečnou důvěru. Z výpovědi svědka XXXX má soud za prokázané, že krátkodobě zaměstnal obžalovaného jako číšníka, a poté co zjistil, že je proti obžalovanému vedeno exekuční řízení, ho propustil. Tak jako svědek XXXX potvrdil, že poškozenou zahlédl v restauraci sporadicky jen krátce, když přinesla oběd obžalovanému, sám s ní nehovořil. Pouze potvrdil to, že zaměstnal pana obžalovaného.
Soud dále hodnotil výpovědi svědků, kteří byli voláni z návrhu obhajoby, a to matky obžalovaného XXXX, která potvrdila, že obžalovaný ji s poškozenou zpočátku jejich vztahu navštěvoval, poškozená jí dala i jídlo, ale pak již k ní poškozená nejezdila, u nich svědkyně nikdy nebyla a není ji známo, jak se vyvíjel jejich vztah. Svědkyně uvedla, že vychovává dceru obžalovaného z jeho předchozího vztahu se svědkyní XXXX, s níž v jejím bytě asi půl roku žil. Obžalovaného kvůli jeho výchovným problémům umístila do dětského domova, kde byl do patnácti let. Výpověď svědkyně byla jednoznačně vedena ve prospěch obžalovaného, ve snaze vyvinit ho ze stíhaného jednání.
Výpověď svědkyně XXXX, která nepotvrdila násilné jednání ve vztahu, kdy žila s obžalovaným vůči ní, soud však vyhodnotil jako zcela nevěrohodnou, neboť bylo zjištěno, že matka obžalovaného XXXX podala návrh na svěření dcery svědkyně XXXX, XXXX, kterou měla ze vztahu s obžalovaným, do své péče, což se také stalo, a ona nyní její dítě vychovává. Dále na svědkyni XXXX podala trestní oznámení, na základě něhož byla XXXX pravomocně odsouzena. Z výpovědi svědkyně XXXX nicméně vyplynulo, že v době, kdy žila s obžalovaným v bytě jeho matky, tam nebyli sami, kromě XXXX, bydlela ještě s jeho sestrou a svou dcerou XXXX. Z výpovědi svědkyně XXXX krátce zaznělo to, že se pana obžalovaného v něčem bojí, nicméně bylo na svědkyni patrné, že konkrétněji se vyjadřovat nechce. Ani jeden ze svědků a to XXXX, XXXX, XXXX, XXXX, však nebyli v rozhodném období přímými svědky a osobami, s nimiž se obžalovaný či poškozená denně stýkali, a kteří by mohli uvést relevantní skutečnosti a uvést, co se skutečně dělo ve vztahu pana obžalovaného a poškozené.
Ve světle všech shora provedených důkazů, které tvoří ucelený na sebe logicky navazující řetězec důkazů, má soud obhajobu obžalovaného za účelovou a nevěrohodnou, ve snaze vyhnout se tak trestní odpovědnosti, s ohledem na výši trestu, která obžalovanému hrozila, v případě uznání na vinu. Co se týká potom zamítnutí návrhu obhajoby na výslech svědka XXXX, zde soud uvádí, že jde o bývalého manžela poškozené, od níž se v roce 2004 odstěhoval, nestýkal se s ní, a jak vyplynulo z listinných důkazů, které soud provedl ze spisu
Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp.zn. 6C 52/2005 a to návrh na rozvod manželství (č.l. 1), oddací list (č.l. 3), rozsudek č.j. 5 Nc 1624/2005 - 17 ze dne 29.8.2005 (č.l. 4-5), protokol o jednání z 27.9.2005 (č.l. 6), rozsudek ze dne 27.9.2005 (č.l. 7) (právní moc dne 3.10.2005), pan XXXX ukončil vztah s poškozenou a jejich manželství bylo rozvedeno na základě jejich vzájemné dohody. Soud dospěl k závěru, že tento svědek nemůže přispět k osvětlení relevantních skutečností trestného jednání, pro které je obžalovaný stíhán, s ohledem na výše uvedené.
K námitkám obhajoby o časové prodlevě, kdy podala poškozená trestní oznámení a to teprve v roce 2011, přestože k páchání trestného jednání došlo již v roce 2006-2007, musí soud konstatovat, že se jedná o druh trestné činnosti, ke které dochází zejména v intimním spolužití dvou osob, jako i v případě obžalovaného a poškozené. Typické u těchto trestných činů je, že týraný partner se dostává do role oběti, a poté začne vnímat druhého partnera - agresora, který je dominantní odlišným způsobem, který není standardní v rámci běžných společenských norem, začne stupňující se agresi pachatele vůči sobě přijímat, a s tím se další ataky agresora potom stupňují, kdy poškozená přestávala mít i sílu se účinně bránit. V tomto případě bylo ještě více podloženo skutečností, že obžalovaný žil v domácnosti s poškozenou, kde byly dvě její malé děti. Zde již obžalovaný i vůči synovi poškozené uplatňoval tresty, které byly dle samotné poškozené zcela neodpovídající a velmi nepřiměřené vzhledem k jeho věku i bagatelnosti provinění, které měl jako dítě spáchat. Poškozená měla oprávněnou obavu o to, že může ublížit i dětem. Týrání poškozené se odráželo i v její psychice, nedovedla se adekvátně bránit obžalovanému, bála se chodit do svého okolí, styděla se za to, co se děje a nebyla schopna adekvátně reagovat na danou situaci a vyhledat pomoc, což učinila teprve až po delší době, kdy již nebyla v blízkosti obžalovaného po delší dobu a začaly fungovat běžné obranné mechanismy.
Skutkový děj soud upřesnil s ohledem na výpověď poškozené, která byla vyslechnuta na svědka až v řízení před soudem. Co se týká námitky obhájkyně soud uvádí, že v rámci stíhaného trestného jednání v dané věci byla totožnost skutku zachována a nezáleží na tom, jednotlivých útoků. Zde si soud neodpustí uvést, že již v přípravném řízení u těchto druhů jednání, mají být poškození vyslechnuti na protokol o výslechu svědka, i s ohledem na vzdálenost časovou, kdy k jednání došlo a zejména připomínání si hrůzných zážitků, které poškozená již vypověděla do trestního oznámení a poté musela vše opakovat, neboť soud musel celou její výpověď k jednotlivým dílčím útokům provést v řízení před soudem. Došlo tak k viktimizaci poškozené, u níž byl znalcem navíc konstatován syndrom týrané ženy jako následek jednání obžalovaného. Z provedeného dokazování je tedy nepochybné, že obžalovaný týral osobu blízkou konkrétně poškozenou, která byla jeho družkou, páchal své jednání po celé předmětné období, kdy se jeho chování vyznačovalo výraznou intenzitou, hrubostí, ponižováním poškozené, vysokým stupněm psychického napadání, vyhrožování, psychického týrání, které vyústilo ve fyzické násilí, až brutálního charakteru. S ohledem na dlouhodobost, trvalost, na četnost opakujících se útoků, stupňující se brutalitu, která přerostla i do intimní oblasti, kdy poškozená byla opakovaně znásilněná a přinucená obžalovaným vykonávat i anální styk a felaci. Nepochybně poškozená jednání obžalovaného cítila jako těžké příkoří, které bylo na její osobě pácháno. Již shora uváděný znalecký posudek prokazuje a potvrzuje, že se následkem jednání obžalovaného, u poškozené rozvinul i syndrom týrané ženy. Obžalovaný v průběhu svého jednání přinutil s nožem poškozenou, aby vykonala, co po ní požadoval, pod pohrůžkou, že ji zabije. Jednání obžalovaného jak vyplynulo i ze znaleckého zkoumání MUDr. XXXX bylo podpořeno i osobností pana obžalovaného, bylo prokázáno, že trvale nikde nepracoval, pokud tak krátkodobě. Poškozená ve své podstatě neznala jeho volný čas, pohyboval se tak, jak potřeboval, stále požadoval a potřeboval finanční prostředky pro uspokojování svých potřeb, činil to způsobem, aby je co nejrychleji získal, tzn. nejblíže byla poškozená, která měla příjem, žila s rodiči, a proto na ni i předmětným násilím a podrobováním si poškozené vymáhal obžalovaný finanční prostředky, aby uspokojovala jeho potřeby. Vzhledem k tomu, jak dlouho probíhalo fyzické a psychické týrání, jak se stupňovalo toto jednání obžalovaného vůči poškozené, poškozená ztratila nejzákladnější pud sebezáchovy adekvátně reagovat, kdy se ve své podstatě snažila ochránit zejména své děti. Na základě provedených důkazů, byl takto zjištěn skutkový děj, o němž soud nemá pochybnosti a to vzhledem ke všem provedeným důkazům, které umožňují učinit jednoznačný závěr o trestní odpovědnosti obžalovaného XXXX ve smyslu § 2 odst. 5 trestního řádu.
Pokud jde o právní kvalifikaci, tak na začátek soud předesílá, že podle § 2 odst. 1 trestního zákoníku (zákon číslo 40/2009 Sb.) účinného od 1. ledna 2010 je třeba trestnost jednání, pro které je obžalovaný pod body 1 až 4 postaven před soud posuzovat podle zákona účinného v době spáchání tedy podle trestního zákona (zákon číslo 140/1961 Sb.) účinného do 31. prosince 2009, neboť je pro obžalovaného příznivější. Po novele a účinnosti nového trestního zákoníku (zákon číslo 40/2009 Sb.) účinného od 1. ledna 2010, který absentuje skutkovou podstatu podle § 180d (dle z.č. 140/1961 Sb.), proto s ohledem na příznivější stav pro obžalovaného nebyla tato právní kvalifikace uplatňována v rámci ukládání souhrnného trestu.
Na základě výše uvedených skutkových zjištění je zcela evidentní, že obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odstavec 1, odstavec 2 písmeno a),b) trestního zákona účinného do 31.12.2009. Kvalifikovaný znak skutkové podstaty § 215a odstavec 2 trestního zákona písmeno a), zvlášť surovým způsobem b) a pokračoval v páchání takového činu po delší dobu je prokázán časovou dlouhodobostí a zejména intenzivností a brutálností jak psychického, tak i fyzického týrání, s ohledem na shora popsaný způsob týrání ve výroku rozsudku, které vyvrcholilo tím, že jednání obžalovaného zanechalo na poškozené trvalé následky na psychickém zdraví ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Tyto potíže u poškozené stále přetrvávají. Oproti obžalobě pak bylo jednání ohledně časového rozpětí upraveno, kdy na základě provedeného dokazování soud upřesnil období, kdy docházelo k psychickému týrání a k jednotlivým útokům obžalovaného. Ohledně odcizení věcí, kdy poškozená určila dvě předmětné věci, tak jak jsou uvedeny ve vyhlášeném rozsudku, stejně a shodně v rámci celého řízení, soud přistoupil na odcizení těchto dvou věcí, které jako prokázané zazněly z výpovědi dalších svědků. Existenci dalších věcí neměl soud za jednoznačně prokázanou.
Dále v jednočinném souběhu obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu vydírání podle § 235 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c) trestního zákona, účinného do 31.12.2009, kdy obžalovaný nutil poškozenou pod pohrůžkou zabití s nožem na jejím krku, aby ho vzala zpět. Kvalifikovaný znak skutkové podstaty odst. 2 písm. c) trestního zákona účinného do 31.12.2009, byl naplněn ve smyslu ustanovení podle § 89 odst. 5 trestního zákona účinného do 31.12.2009, kdy nůž je zbraní. A dále se v jednočinném souběhu dopustil trestného činu znásilnění podle § 241 odstavec 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009, kdy násilím a pohrůžkou bezprostředního násilí donutil poškozenou k souloži a k jinému obdobnému pohlavnímu styku, jakým je jak styk anální, tak felace.
U skutku byly též naplněny všechny znaky trestní odpovědnosti uvedené v § 3 trestního zákona účinného do 31.12.2009. S ohledem na vysoký stupeň společenské nebezpečnosti byly naplněny kvalifikované skutkové podstaty jmenovaných trestných činů.
Z hlediska stránky subjektivní vzal soud za prokázané vzhledem k charakteru trestné činnosti, způsobu provedení a také jednoznačnému motivu jednání obžalovaného, že ten jednal v úmyslu přímém ve smyslu ustanovení § 4 písmeno a) trestního zákona, kdy svým jednáním chtěl porušit tímto zákonem chráněný zájem a to konkrétně zájem společnosti na ochraně svobodného rozhodování člověka, i v oblasti pohlavního života a dále zájem na zdraví a životě osob a obecný zájem na ochraně rodiny.
Při rozhodování o druhu a výši trestu vycházel soud z účelu trestu podle § 23 odst. 1 trestního zákona a při ukládání trestu přihlédl podle § 31 odst. 1 trestního zákona k dosaženému stupni nebezpečnosti pro společnost, možnosti nápravy a k poměrům obžalovaného. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že je svobodný, má dvě děti, jedno je v péči jeho matky, jedno ve výchově poškozené, v místě trvalého bydliště není k jeho osobě bližších informací, z dalších míst, kde se zdržoval nemá záznam v evidenci přestupců. Nicméně obžalovaný byl již doposud sedmkrát soudně trestán, jedná se o osobu kriminálně závadnou, u posledních dvou odsouzení z roku 2011 a 2012 dospěl soud v rámci řešení předběžné otázky k závěru, že tato odsouzení podléhají amnestii prezidenta republiky účinné od 1.1.2013 a na obžalovaného se hledí jako by nebyl odsouzen. Alternativně ukládané tresty u dalších odsouzení obžalovaný nevykonával a byly mu přeměněny na tresty odnětí svobody.
Žádné polehčující okolnosti k osobě obžalovaného soud neshledal. Naopak projevy chování obžalovaného v řízení před soudem, kdy se smál v průběhu výslechu svědků, bez známek jakéko-li lítosti, soud vyhodnotil jako velmi negativní. Co se týká přitěžujících okolností zde soud přihlédl ke skutečnosti, že došlo v jednočinném souběhu ke spáchání více trestných činů obžalovaným a k páchání týrání a násilí poškozené došlo v době těhotenství poškozené. Stupeň společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného dosahuje typové nebezpečnosti projednávaných trestných činů, zejména s ohledem na charakter a okolnosti spáchání skutku. Obžalovaný byl ohrožen stanovenou trestní sazbou v zákonném rozpětí od dvou do osmi let, podle § 215a odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009, a to za splnění zákonných podmínek podle § 35 odst. 2 trestního zákona pro ukládání souhrnného trestu, k citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007- 27, který nabyl právní moci 2.10.2007. Po zvážení všech konkrétních okolností s ohledem na osobu pachatele a okolnosti nyní projednávaného případu dospěl soud k závěru, že již nejsou splněny zákonné podmínky pro podmíněný odklad uvedené v § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 trestního zákona a to i s odkazem na skutečnost, že obžalovaný se projevuje i s ohledem na zjištěnou poruchu jeho osobnosti a kriminální minulost, nezdrženlivě pácháním trestné činnosti, na úkor jiné osoby, ohrožujíce, tak její život a zdraví a doposud ukládané alternativní tresty na něj neměly dostatečný vliv, aby změnil své chování a trestné činnosti se již nedopouštěl.
Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že na obžalovaného nelze působit v dané věci jiným druhem trestu, než trestem odnětí svobody spojeným s přímým výkonem. S ohledem na shora uvedené je důvodný předpoklad, že právě tímto druhem trestu a v něm obsaženými represivními a výchovnými prvky lze potlačovat sklony obžalovaného k páchání další trestné činnosti. Za trest úměrný povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, osoby obžalovaného považuje soud souhrnný trest odnětí svobody ve výměře tří roků dle určené právní kvalifikace. Pro výkon uloženého trestu soud za splnění všech zákonných podmínek obžalovaného zařadil do věznice s ostrahou dle ustanovení § 39a odst. 1 písm. c) trestního
zákona účinného do 31.12.2009. Soud dále zopakoval podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009 trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků, který byl již vykonán. Podle § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 zároveň soud zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu. Soud má za to, že takový druh trestu plně respektuje jak hledisko individuální, tak i generální prevence a přiměje obžalovaného k nápravě, aby změnil své životní postoje ve vztahu ke stanoveným společenským normám.
V rámci adhezního řízení se řádně a včas se svým nárokem na náhradu škody připojila poškozená XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX. Vzhledem k tomu, že provedenými důkazy byla zjištěna příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a vzniklou majetkovou škodou odcizením věcí, kterou poškozená uplatňuje (§ 420 odst. 1 občanského zákoníku), byl obžalovaný zavázán povinností způsobenou škodu uhradit. Výše vyčíslené škody byla stanovena podle odborného vyjádření a to za odcizený fotoaparát Olympus částkou 1.000,- Kč, a zlatých náušnic ve výši 500,-Kč.
S ohledem na složitost daného případu bude třeba k posouzení důvodnosti a výše nároku na náhradu škody, provést další skutková zjištění, které přesahují potřeby vlastního trestního stíhání, pro přiznání nároku do zásahu osobnostních práv ve smyslu § 11 občanského zákoníku a dále nároku na náhradu ve výši 10.000,-Kč z titulu půjčky a úvěru ve výši 100.000,-Kč uzavřenou u XXXX, kdy další dokazování by podstatně protáhlo řízení, proto soud odkázal se zbytkem nároku na náhradu škody poškozenou podle § 229 odst. 2 trestního řádu na řízení ve věcech občanskoprávních.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě prostřednictvím podepsaného soudu. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Z obsahu odvolání musí být patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou
dne 22. ledna 2013
Mgr. et Mgr. Blanka Jeňková, v.r.
předsedkyně senátu
č. j. 10 T 12/2018-
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. června 2020 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Cukerové a přísedících JUDr. Marcely Lukešové a Zory Hedvábné, takto:
Obžalovaný
XXXXXXXX XXXXXXXX,
nar. XXXXXXXX, OSVČ, trvale bytem XXXXXXXX
je vinen, že
1)
v přesně nezjištěné době, nejméně od roku 2012 do června roku 2015, kdy poškozená Ing. XXXXXXXXXXXX XXXXXX, nar. XXXXXXXX, opustila společnou domácnost, v bytech, kde společně žili a to v XXXXXXXX, a v XXXXXXXX psychicky týral poškozenou, která v této době byla jeho družkou, a s níž vychovával společného nezletilého syna XXXXXXXXX XXXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, požadoval po ní, aby zanechala studia vysoké školy s tím, že je špatná matka, neboť studuje, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na délku vycházek na hřiště s nezl. synem XXXXXXXXX a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vůli anální sex, kdy taktéž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, ta jí to „spočítá", a že se jejich syn XXXXXXXXX bude mít špatně, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil, aby v době od července 2013 do června 2015 pracovala jako tanečnice a striptérka v erotických klubech, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky ve výši 800,- Kč až 3.500,- Kč za noc mu musela odevzdávat a dále opakovaně poškozenou v přesně nezjištěné době od podzimu 2013 do června 2015 pod pohrůžkami, že jí vyhodí z bytu, sebere a doveze nezl. Syna XXXXXXXX a jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil k prostituci, kterou musela vykonávat v jím vybraných podnicích v XXXXXXXX a v XXXXXXXX v XXXXXXXX, XXXXXXXX, a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám včetně live chatu s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela ve shora uvedených erotických klubech a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám, poskytovat blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito muži platili obžalovaným stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, přičemž obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednání obžalovaného jako stupňující se těžké příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém psychickém stresu,
tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,
jednak jinou osobu než díže za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednáni a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci,
2)
v přesně nezjištěné době, poté, co se dne 16.1.2016 vrátila poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX do společné domácnosti ke svému druhovi - obžalovanému XXXXXXXX XXXXXXXX, do bytu v XXXXXXXX nejméně od ledna 2017 do 6.9.2017, kdy opětovně společnou domácnost opustila, psychicky týral poškozenou, s níž vychovával společné syny, a to nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, s nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na odvedení nezl. Syna XXXXXXXX do školky, na délku vycházek na hřiště s nezl. syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", a vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vpůli anální sex, přičemž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, tak jí to „spočítá", že jejich synové nezl. XXXXXXXX a nezl. XXXXXXXX se budou mít špatně a budou hladovět, že řekne jejím rodičům, že pracovala jako prostitutka, že sebere a odveze nezletilé syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, že jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, a za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil opakovaně k pohlavním stykům a dalším sexuálním aktivitám s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela na podkladě inzerátů vydaných obžalovaným opakovaně poskytovat v hodinových hotelech XXXXXXXX ulice XXXXXXXX, v XXXXXXXX a jinde, blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito platili stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy za tímto účelem obžalovaný založil agenturu XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, kdy obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednáni obžalovaného jako stupňující se příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém stresu,
tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,
jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavními styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví
čímž spáchal
pod bodem ad 1)
zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku,
pod bodem ad 2)
zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm a) trestního zákoníku,
a odsuzuje se
podle § 168 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
Podle § 84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku se mu výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání. 5-ti ( let ) let, za současného vyslovení dohledu v rozsahu stanoveným trestním zákonem.
Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30.
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovanému ukládá povinnost uhradit poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, trvale bytem XXXXXXXX, škodu ve výši 200.000 Kč.
Odůvodnění
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze a rozhoduje o něm Vrchní soud v Praze.
Odvolání musí být v této lhutě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti ve prospěch či neprospěch obžalovaného.
Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, která se ho přímo dotýká, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí.
Toto právo nepřísluší osobám, které se jej prohlášením výslovně vzdaly.
Byl-li obžalovaný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a poškozenému byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, vzniká poškozenému možnost požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu, rozhodoval v prvním stupni.
Praha 26. června 2020
JUDr. Veronika Cukerová
předsedkyně senátu
č. j. 1 T 137/2018-
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Domažlicích rozhodl v hlavním líčení konaném dne 12. 7. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Anderle a přísedících Vojtěcha Váchala a Mgr. Bc. Kamila Františka Šefla
Obžalovaný
X Y
narozen v , okres , zaměstnance společnosti a.s., trvale bytem ,
je vinen, že
1. v přesně nezjištěné době od roku 2008 do léta roku 2010, v , v místech společných bydlišť, nejprve v bytě na adrese a dále v domě čp. v ulici , v podnapilém stavu po vzájemné hádce odhodil manželku Y X , nar. , na radiátor topení, v důsledku čehož jí způsobil podlitiny, dále ji opakovaně psychicky ponižoval s tím, že on pracuje u policie a ona není nic, neumožnil jí rozhodovat o společných financích, nesměla chodit sama za známými a to z důvodu toho, že poté ji obviňoval, že byla někde souložit. Poškozené opakovaně křičel, že ji vyhodí z bytu, když se nechovala podle jeho představ, přiměl ji k podpisu smlouvy na hypotéku, byť dům byl napsán na jeho syna z prvního manželství, když šla s kamarádkou ven, zamkl dveře s klíčem v zámku a nechtěl ji pustit do domu s tím, že byla někde souložit a ať táhne. Jednou ji prohodil vchodovými dveřmi, když ani v jednom případě poškozená lékařské ošetření z obavy z obviněného nevyhledala, a její případná poranění si lékařské vyšetření nevyžadovala.
2. v přesně nezjištěné době od roku 2014 do 27. 4 2018, v , v místě společného bydliště v domě čp- v ulici , poté co jeho manželka, poškozená Y X, nar. , začala pracovat v SRN, ji opakovaně telefonicky kontroloval, zda je v zaměstnání, proti její vůli ji sledoval, vyhrožoval
1
Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
v případě, že okamžitě nepřijede domů, že může se rozloučit s A a že se nedostane do jejich domu. Po příjezdu domů ji opakovaně osočoval z toho, že místo práce byla někde souložit, nadával jí do kurev a kund, vyhrožoval, že přijde o střechu nad hlavou, poté ji opakovaně při nadávkách chytal pod krkem. Poté, co s ním v roce 2014 otěhotněla, a obžalovaný zjistil, že byla na umělém přerušení, neboť s ním žádné děti již nechtěla mít, poškozené nadával do kurev. Dále poté, co byla v lednu 2015 na firemním večírku v SRN, ji po návratu nejprve opětovně nechtěl pustit domů, poté co jí otevřel, jí chytil za bundu a v kuchyni s ní opakovaně hodil na barové židle a dal jí několik facek. Dále ji v tomto období říkal, že přestane plnit insolvenci a ona to odnese, nadávky a fyzické útoky ze strany obviněného se stupňovaly a opakovaly, poškozenou opakovaně škrtil, kroutil ji rukama a sprostě nadával, když v několika případech byla nadávkám přítomna i jejich nezletilá dcera X X , nar. XXX.
Od roku 2016 si vynucoval sexuální styk s tím, že jí vyhrožoval, že přestane platit insolvenci, když nechtěla, tak poškozeno chytal pod krkem, házel s ní po pokoji, poškozená opakovaně z obavy z dalšího podobného jednání raději s pohlavním stykem souhlasila. Ke konci období poškozenou opětovně vyhazoval z domu, zakazoval nezletilé dceři, aby šla s matkou s tím, že zůstane s ním, poté co poškozená dne 28. 4. 2018 odvezla dceru k rodičům, přijel za ní obviněný a křičel, že to přehnala a uvidí, co se bude dít.
3. dne 10. 4 2018, v , v místě společného bydliště v domě čp- v ulici XXX , ve večerních hodinách při opětovném vynucování pohlavního styku, který jeho manželka X Y , nar. , odmítala, ji odhodil na pohovku v přízemí domu, křičel na poškozenou „můžeš mrdat jinde, budeš mrdat i doma, když nebudeš mrdat, tak tu nebudeš bydlet", na to jí dal facku na tvář, poté, co mu řekla, že odejde, aby ji nechal být, že nechce, z poškozené rval kalhoty přitom jí tři krát uhodil přes tvář, svlékl jí kalhoty a spodní kalhotky, přičemž se poškozená bránila, kopala nohama, až se jí podařilo kopnout obžalovaného a posadit se na pohovku, chytil jí za hlavu a strčil jí penis do úst, přitom křičel „kuř líp, kuř líp, umíš to líp", načež ho kousla do penisu, což obviněného značně rozzlobilo, zkroutil jí pravou ruku a pak ji přehodil do kleku a vnikl zezadu penisem do vagíny, načež mu poškozená řekla, že se ho štítí, kdy poté obviněný přestal, dále jí vynadal, že když nebude mrdat, tak aby táhla a vystrčil ji ke dveřím z pokoje do garáže, kde ji chytil a hodil s ní na dveře, přičemž poškozená oběma rukama rozbila skleněnou výplň dveří a krvácela na obou rukou, měla pořezané dlaně a prsty rukou, přičemž krvácení viděla i jejich nezletilá dcera A . Poté, kdy chtěla odjet k lékaři, vzal klíče od auta s tím, aby zapomněla na to, že někam pojede, křičel, že dneska spát nebude, že budou mrdat, pak jí chytil pod krkem a křičel, že když může mrdat jinde, může mrdat i doma, že jí má plné zuby a když nebude mrdat, tak se neovládne a potom teprve uvidí, co znamená, když je zle a poté svého jednání zanechal
2
shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
tedy
ad. 1)
týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu.
ad. 2)
týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu ad. 3)
jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží, čímž spáchal
zločiny ad. 1) týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, ad. 2) týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku a ad. 3) znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku
a odsuzuje se
se podle § 43 odst. 1 za použití § 185 odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roky, jehož výkon se mu podle § 81 odst. 1, 82 odst. 1 podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání pěti let.
Odůvodnění:
1. Na základě důkazů provedených při hlavním líčení zjistil soud následující skutkový děj: Soužití obžalovaného s poškozenou bylo od počátku problematické. Již po uzavření manželství poškozená pociťovala jako příkoří vystupování obžalovaného, ačkoliv je evidentní, že ji nejprve imponovalo, když se obžalovaný choval tak, že díky svému postavení u policie není „leckdo“. Posléze, když mezi nimi docházelo k neshodám, ji nejprve, v období popsaném ve skutku pod bodem jedna chování obžalovaného vadilo. Později z obžalovaného začala podle vlastních slov, mít strach. Obžalovaný na poškozenou žárlil, vyjadřoval své obavy, že by mu poškozená mohla být nevěrná a to způsobem podrobně popsaným ve skutkové větě. Za poškozenou rozhodoval a poškozená se takovým rozhodnutím dílem z respektu před obžalovaným a později i dílem ze strachu z něj podvolovala. Akceptovala i nevhodné a násilnické chování obžalovaného, neboť pod vlivem společného soužití a svých osobnostních charakteristik trpěla představou „omnipotence“ obžalovaného. Jednání obžalovaného vyšlo najevo poté, co se toho vložil nestandardním způsobem policista. Ten se dozvěděl o tom, že dcera obžalovaného a poškozeného se jednání obžalovaného svěřila ve škole. Poškozenou následně kontaktoval s „poučením“ o tom, že pokud to nebude řešit sama, bude muset ve věci zasáhnout orgán péče o děti a mládež. Tím ji přiměl k tomu, aby o jednání obžalovaného učinila oznámení na policii.
3
Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
2. Obžalovaný v přípravném řízení popřel, že by se stíhaného jednání dopouštěl, když na poškozené se žádného násilí nedopustil. Poměrně obsáhle se vyjádřil k soužití s poškozenou, poukázal na to, že jí byla odebrána její první dcera a byla svěřena otci. Připomněl úmrtí společné starší dcery. Poškozenou, kterou si bral v době, kdy měla dluhy a byly na ni vedeny exekuce, hodnotí jako hysterickou, která jej sama fyzicky napadala údery rukama, za které ji musel v obraně držet. Od toho mohla mít případné modřiny. Jako motivaci oznámení nabízí skutečnost, že poškozená se nechtěla finančně podílet na chodu domácnosti. Popřel, že by poškozené někdy bránil v tom, aby se dostala domů, když policií zaznamenaný případ, měl být o tom, že si zapomněla klíče. Na otázky policejního orgánu připustil, že mezi nimi docházelo k hádkám, které mohla slyšet i jejich dcera. Popřel, že by byl pod vlivem alkoholu agresivní, když alkoholické pije jen střídmě. K pohlavnímu styku poškozenou nikdy nenutil, byl po domluvě. Poškozená si měla o sex říkat právě slovy, která jsou uvedena ve skutkové větě rozsudku.
3. Při výslechu v hlavním líčení obžalovaný poukázal na to, že byl 4 měsíce ve vazbě, kvůli jednání, které je popisováno jako agresivní pod vlivem alkoholu. Agresivní byla ale poškozená, on s alkoholem nikdy problém neměl. Nikdy žádnou partnerku neuhodil. S poškozenou se seznámil v roce 2003. Podrobně popsal, jak jejich vztah vznikl a probíhal. Poukazoval přitom zejména na materiální stránku společného soužití, kdy veškeré platby byly na něm. Připomněl, že do manželství poškozená vstupovala s dluhy. Byla to právě poškozená, která pronásledovala jeho, prohlížela mu telefon. Pozastavuje se nad tím, že podle výpovědi poškozené bylo mezi roky 2011 – 2014 šťastné období, kdy v té době jim zemřela dcera. Popsal, jak za poškozenou platil její dluhy. Závěrem se vyjádřil k tomu, že s poškozenou byl proto, že věřil, že se změní. Měl rovněž strach o dceru. Dále se obsáhle vyjádřil k námitkám, které má vůči policejnímu orgánu a způsobu šetření trestné činnosti. Na dotazy pak vysvětlil, že k rozbití skla dveří došlo tak, že po něm poškozená hodila sklenici. Poškozenou nikdy neškrtil. Při hádkách se ji snažil vysvětlit, že pokud se jí s ním nelíbí, má odejít. K pohlavnímu styku ji nikdy nenutil.
4. Poškozená vypovídala v hlavním líčení v nepřítomnosti obžalovaného. Problémy začaly už po svatbě, ale nešlo o časté konflikty. Zhoršilo se to poté, co obžalovaný odešel od policie. Konflikty byly kvůli penězům, když měl problémy s podnikáním. Vadilo ji, že barák, na který platili hypotéku, byl psaný na jeho syna. Připustila však, že sama měla z doby před uzavřením manželství dluhy a exekuce, které ji obžalovaný uhradil. Kupovalo se drahé vybavení. Obžalovaný ji k jejím připomínkám říkal, že když se jí to nelíbí, může odejít. Když však byl pod vlivem alkoholu, vystrkal ji před dům. To se stalo už měsíc poté, co dům pořídili. Dále se vyjádřila k časové souslednosti a k jednotlivým konfliktům. Když jednání obžalovaného začalo gradovat, chtěla odejít. Ale v tu dobu již probíhala insolvence a ona pod vlivem informací od policisty K , od soudu a Dr. N , nabyla dojmu, že insolvenci by v případě odchodu od obžalovaného, musela hradit sama. Z tohoto důvodu s obžalovaným zůstávala. Uvedla, že během fyzického násilí, si obžalovaný dával pozor, aby ji neuhodil do tváře. Násilné to ale bylo až poslední rok. Roli v tom hrál vliv alkoholu na obžalovaného. Popsala, že byla kontaktována policií, že malá ve školce plakala a mluvila o tom, co se doma děje. Domluvila se s policistou, že se odstěhuje a nic se nebude řešit. Snažila se s obžalovaným domluvit, měla ho ráda a „měli spolu dítě“. Policie ji ale nenutila říci
4
Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
nic, co by říct nechtěla. Oproti informacím s přípravného řízení vypověděla, že mateřskou na účet obžalovaného posílala po vzájemné dohodě, souhlasila s tím, neboť společně hospodařili. A hlavně měla exekuce.
5. Kdykoliv měla k rozhodnutí obžalovaného nějaké připomínky, zdůrazňoval ji, že „on je někdo.“ V té době ji to vadilo, ale nebála se jej. Popsala incident, kdy ji obžalovaný nechtěl pustit domů, to volala policii. V době kdy dělala v SRN, si obžalovaný žádnou práci nehledal. Ohledně podnikání se s ní vůbec nebavil. Svoji výplatu nechávala obžalovanému a sama si nechávala pouze na pohonné hmoty. Vynucování sexu začalo asi od konce roku 2016. Většinou byl obžalovaný opilý. Aby měla klid, vyhověla mu. Odmítala až ke konci. Když odmítla, byla znásilněna, předtím ji k tomu nutil tím, že bude stát před barákem. Pak už ji udeřil i přes tvář, škrtil ji a hodil přes barové židličky. Na dotazy pak uvedla, že odstěhovat se chtěla, ale bála se, že by obžalovaný přestal platit insolvenci. Dále se vyjádřila k pořízení nahrávky komunikace mezi ní a obžalovaným. Po přečtení výslechu z přípravného řízení poškozená svou předchozí výpověď potvrdila.
6. Soud ve věci vyslechl svědky. MUDr. X připustila, že ji poškozená říkala, že je ze strany obžalovaného týrána a že se ho bojí. Mělo to být po incidentu, kdy měla poškozená „prolítnout“ dveřmi. Sama však žádného agresivního chování obžalovaného přítomna nebyla. Svědek X Y , kolega poškozené z McDonaldu v potvrdil, že mu poškozená říkala, že po večírku nebyla vpuštěna domů. O fyzickém násilí se mu nesvěřovala. Y Z , kolegyně poškozené asi rok zpátky, na ni viděla modřiny. Poškozená ji k tomu řekla, že ji obžalovaný prohodil dveřmi., že u toho měla být i jejich dcera a že ji obžalovaný znásilnil. Modřiny měla na rukou a na zádech. Jinak se moc nevyjadřovala. Říkala, že má doma problémy, že ji obžalovaný nechává před domem. Ví to jen z vyprávění od poškozené. M M další z kolegů poškozené uvedl, že se svěřovala v práci, co se u ní doma děje. Obžalovaný se napije a přestává se kontrolovat. Vyhrožuje ji, že půjde z baráku a skončí na ulici. Párkrát ji měl přimáčknout a žádat po ní sex. Na poškozené viděl modřiny. Po tom znásilnění viděl její ruce. Nemohla v práci ani nic držet. Vysvětlila mu, že byla znásilněna a prohozena dveřmi. Jemu se svěřovala proto, že ostatní kolegové byli Němci.
7. Svědek X X popsal vztah mezi obžalovaným a poškozenou jako „Itálii“. Jako „uštvanější“ hodnotí právě poškozenou, když obžalovaný to zvládá s klidem. Nevšiml si, že by poškozená měla z obžalovaného strach. Hádali se ale často a hodně se to týkalo jejich dcery – jejího hlídání. Poškozená používala slova debil, kretén. Obžalovaný reagoval s klidem. XXX , který se s obžalovaným a poškozenou vídal skoro každý víkend, byl rovněž svědkem občasných hádek, „klasická Itálie“. Kdo byl iniciátorem, nedokáže určit. Alkohol obžalovaný přes míru neužíval, nebyl pod jeho vlivem zlý. Ani si nevšiml, že bys jej poškozená bála.
5
shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
8. Podle § 102 odst. 2 tr. řádu soud přečetl výslech nezletilé svědkyně X X . Ta po poučení a při výslechu vedeném s přihlédnutím k jejímu věku vypověděla, že obžalovaný poškozenou vyhazoval, aby se sbalila a odešla. Poškozená jej prosila na kolenou. Poškozenou „..strkal do skla, až měla na rukou.., a bolelo ji to.“. To ji poškozená ukazovala a říkala, svědkyně totiž byla nahoře. Ukazovala ji rozedřené ruce. Sama to svědkyně neviděla, protože se bála jít dolů. Slyšela, jak obžalovaný poškozené říká, že ji srazí ze schodů, aby chcípla. Popsala i další napadení, ale s tím, že to ji říkala poškozená, to sama neviděla. Na poškozené viděla modřiny a slyšela, jak ji obžalovaný říká „běž ty krávo.., do prdele.“ K tomu obžalovaný uvedl, že je zřejmé, že poškozená se v nezletilé snažila vzbudit negativní vztah k němu. Za tím účelem si i pořizovala nahrávky, které pak nezletilé pouštěla.
9. Za stejných podmínek byl přečten protokol o výslechu nezletilé XXX . Ta s odkazem nato, že po nějakou dobu se obžalovaný podílel na její výchově, využila právo odepřít vypovídat.
10. Se souhlasem procesních stran byly čteny protokoly o výpovědi svědkyně B , kamarádky poškozené, která připustila, že si ji poškozená stěžovala, že se pohádali a on ji prohodil dveřmi. Tehdy měla zavázanou ruku. V její přítomnosti se však obžalovaný k poškozené choval normálně. Poškozená si ji rovněž stěžovala, že raději nikam nechodí, aby neměla zle. Svědkyně Z , popsala, že nějaké hádky mezi obžalovaným a poškozenou byly od počátku. Viděla u poškozené ovázanou ruku a ta ji řekla, že ji obžalovaný prohodil dveřmi. Ví, že řešili finance a poškozená „musela“ začít pracovat v Německu. Obžalovaného viděla několikrát pod vlivem alkoholu, „na mol“ ale nebyl. Za přítomnosti svědkyně se ale k poškozené nechoval špatně. XX , byla svědkem toho, jak obžalovaný přijel poškozenou zkontrolovat do práce – objížděl tam parkoviště. Dále poškozené několikrát volal na večírek a ona ji druhý den říkala, že ji nechtěl pustit domů. Další informace pak získala již od poškozené. O tom, že musela obžalovanému odevzdávat výplatu, že ji měl říkat, aby vypadla a hrubě ji nadávat, že ji prohodil dveřmi.
11. Svědek YY , podnájemník v nemovitosti užívané obžalovaným a poškozeným si všiml rozbitých dveří do garáže. Slyšel dohadování, ale nerozuměl mu. Bydlí na druhé straně domu. YY hodnotil domácnost obžalovaného a poškozené, jako „italskou domácnost“. Občas si u poškozené všiml modřin po těle, na to poškozená reagovala tak, že měla jiný názor než obžalovaný. YX otec poškozené, byl svědkem rozmíšek, mezi obžalovaným a poškozenou, ale nebylo to nic vážného. Když na dceři viděl modřiny a pořezanou ruku řekla, že se někde bouchla. Bylo na ni vidět, že je „vyplašená“ ale nechtěla o tom mluvit. Již dlouho ji s manželkou říkali, že má jít pryč, ale ona tvrdila, že nemůže kvůli insolvenci. Svěřila se, až když se rozhodla to řešit, že ji obžalovaný párkrát vyhodil na ulici, že ji shodil ze schodů. I vnučka mu často říkala, že táta je na mámu „zlej“. Obdobně vypovídala i XY , matka poškozené.
6
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holubová
1 T 137/2018
12. Nic podstatného k věci neuvedl XYX mladší. Popsal, že soužití jeho rodičů v prvním manželství obžalovaného bylo normální. Nepamatuje si žádné násilné jednání ze strany otce vůči své matce. S obžalovaným a poškozenou nebydlel, takže o tom nic neví. A Ř první manželka obžalovaného vypověděla, že se s obžalovaným v manželství ani nehádali. Když byl problém, manžel se sebral a odešel z bytu. O týrání poškozené nic neví. Nic významného neuvedl ani YXY , první manžel poškozené. Rozvedli se kvůli neshodám. Následně od roku 2014 bydlí jejich dcera společně s otcem a poškozená o ni nemá žádný zájem. Poškozená jej nožem nebodla, propadl sklem dveří v kuchyni.
13. XYY si také nevšimla žádného týrání. Ví jen o neshodách a slovních potyčkách. Poznala, že domácnosti vévodí obžalovaný a musí být po jeho. Modřin si na poškozené nikdy nevšimla.
14. Obžalovaný je ze svého jednání dále usvědčován listinnými a věcnými důkazy, zejména pořízenou fotografií poranění na ruce poškozené, a výtahem komunikace obžalovaného vůči poškozené. Dále usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2015, jímž bylo schváleno oddlužení dlužníků Mgr. Bc. ZX a X Z , plněním splátkového kalendáře. Byl to insolvenční soud, který dlužníkům (oběma) uložil povinnost, aby vykonávali přiměřenou výdělečnou činnost a pokud jsou nezaměstnaní, aby usilovali o získání příjmů.
15. Soud dále přehrál nahrávku pořízenou poškozenou. Z té je patrno, že komunikuje obžalovaným, který je pod vlivem alkoholu a řeší s ním to, zda může v domě zůstat. Stejně tak jako obžalovaný, na pořízené nahrávce komunikuje i poškozená s použitím slov, která jsou uvedena ve skutkové větě rozsudku, jimiž se obžalovaný domáhal na poškozené pohlavního styku. Nelze přehlédnout snahu poškozené obžalovaného vyprovokovat k případné agravaci výhrůžek případně snad i násilí. Na straně druhé, komunikace ze strany obžalovaného odpovídá popisu poškozené tak, jak jej uvedla jak v přípravném řízení, tak i před soudem.
16. Ve věci byly dále zpracovány znalecké posudky, které byly se souhlasem procesních stran v hlavním líčení přečteny. Podle znalce z oboru zdravotnictví odvětví sexuologie, obžalovaný netrpěl a netrpí žádnou duševní chorobou ani poruchou. Byl tedy schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a své jednání ovládnout. Obžalovaný v době páchání trestné činnosti nadužíval alkohol, ale není na něm závislý. Požití alkoholu mohlo mít odbržďující efekt na jeho jednání. U obžalovaného nelze vyloučit žárlivost. Nebylo navrženo žádné ochranné léčení u obžalovaného. Podle znalkyň z oboru zdravotnictví odvětví klinická psychologie a psychiatrie, PhDr. XXX a MUDr. YYY, je poškozená osobností s akcentovanými rysy s tendencí vytváření emočně závislých vazeb, zvýšenou reaktivností a tendencí k manipulaci. Je schopna podat věrohodnou výpověď. Její věrohodnost je mírně snížena kontextem procesu opatrovnického a rozvodového soudu. Nebyly shledány sklony k patologické lhavosti. Nebyl zjištěn syndrom týrané ženy a netrpí žádnou psychickou poruchou způsobenou šetřenými událostmi.
7
shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
17. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 7. 2019 sp. zn. 13P 162/2018 byla schválena dohoda rodičů (poškozené a obžalovaného o úpravě poměrů nezletilé pro dobu po rozvodu manželství.
18. Po provedeném dokazování dospěl senát nalézacího soudu k závěru, že skutek se stal, tak jak je popsán ve skutkové větě tohoto rozsudku. Pro bližší odůvodněné je třeba uvést, že poškozená v době když obžalovaným uzavřela manželství, měla dluhy a byla v exekuci. Za této situace byla mezi manželi uzavřena dohoda, jak se vyhnout exekučnímu postihu poškozené - tak že mateřská bude zasílána na účet obžalovaného. To potvrdila i poškozená při výslechu v hlavním líčení. Z tohoto důvodu soud pominul při konstrukci skutkové věty pod bodem 1), v obžalobě uvedené, že musela posílat rodičovský příspěvek na účet obžalovaného. Poškozená rovněž při výslechu před soudem uvedla, že do roku 2010 jí chování obžalovaného vadilo, avšak v té době ještě z něj neměla strach. Z tohoto důvodu podle názoru soudu nelze za takového stavu ani vyjádření obžalovaného, že buď si dítě nechá vzít, nebo ať odejde, považovat nucení poškozené k něčemu v takové intenzitě, že by významně zasahovalo do svobodného rozhodování poškozené. Ohledně hození poškozené na vchodové dveře, pak poškozená uvedla, že k tomu došlo až v roce 2011.
19. Obdobně ve skutku pod bodem 2) skutkové věty soud vypustil to, že byla donucena v důsledku neuspokojivé finanční situace a dluhů z podnikání obžalovaného začít pracovat v SRN. Tato povinnost ji, jak výše uvedeno byla uložena jako jednomu z dlužníků v rámci rozhodnutí insolventního soudu.
20. Poškozená byla ve svých výpovědích konzistentní v tom, že nadřazeným způsobem se k ní obžalovaný choval od uzavření manželství. Nejprve docházelo k ojedinělým incidentům z důvodu žárlivosti obžalovaného, tak jak je popsáno ve skutkové větě pod bodem 1). Chování obžalovaného se stupňovalo od roku 2014 a to v době, kdy byl obžalovaný pod vlivem alkoholu a od konce roku 2016 si obžalovaný na ni vynucoval sex. Tato tvrzení poškozené, týkající se násilného chování obžalovaného nacházejí oporu ve výpovědích H , F , M a také nezletilé A. Někteří ze svědků viděli modřiny, poranění na rukou poškozené, jiným se s tím poškozená v průběhu doby svěřovala. Dcera poškozené a obžalovaného pak slyšela hádky mezi nimi a viděla matku poté, co byla ze strany obžalovaného napadena.
21. Ohledně tvrzení poškozené o tom, že obžalovaný se choval agresivně pod vlivem alkoholu a vynucování si sexu, je toto potvrzováno pořízenou nahrávkou. Senát proto nemá žádné pochybnosti o věrohodnosti výpovědi poškozené, byť si je vědom závěrů znaleckého posudku, které hovoří o tom, že poškozená je osobností reaktivní s tendencemi k manipulaci. To je ostatně patrno i z pořízeného záznamu, kde (na rozdíl od zajištěné komunikace přes mobilní telefon mezi obžalovaným a poškozenou) nechybí komunikace ze strany poškozené.
8
shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
22. Pokud jde o svědky, kteří se vyjadřovali k tomu, že obžalovaný byl klidný, zatímco poškozenou hodnotí jako „uštvanější“, je třeba uvést, že i jejich výpověď zapadá do zjištěného stavu. Poškozená je skutečně reaktivní osobností se sklony k impulsivním reakcím. Obžalovaný pak osobou, která je schopna se ovládat. Jak je však patrno z výpovědi poškozené a i ze zpracovaného znaleckého posudku na obžalovaného, požití alkoholu v jeho případě mělo odbržďující efekt, neboť v přehrávaném záznamu je zachyceno, že obžalovaný (jeho slovy) komunikuje na stejné úrovni hrubosti jako poškozená a nikterak se nesnaží situaci řešit v klidu. Právě z důvodu sebekontroly obžalovaného a limitované sebekontroly poškozené, se některým svědkům jevilo soužití obžalovaného a poškozené jako „Itálie“, na které měla mít hlavní podíl právě poškozená, když obžalovaný to snášel v klidu. Každý ze svědků (s výjimkou nezletilé A ) však zároveň připustil, že s obžalovaným a poškozenou stýkali jen občasně, v domácnosti s nimi nežili.
23. Pokud jde o námitky obžalovaného, týkající se způsobu šetření jeho trestné činnosti policejním orgánem, je možno mu dát zčásti za pravdu v tom, že policejní orgán v jeho trestní věci vystupoval (alespoň zpočátku) aktivněji než je z dosavadní praxe obvyklé. Konec konců sama poškozená uváděla, že s policistou K , řešila nejen jakým způsobem, se má zachovat (snaha vyhnout se trestnímu oznámení odstěhováním se), ale i to, zda je obžalovaný v rámci insolvence na rozdíl od ní nepostižitelný. Je však třeba konstatovat, že podle § 2 zákona o policii ČR č. 273/2008 Sb., je úkolem policie předcházet trestné činnosti. § 10 pak ukládá policistům iniciativu. Jednání policie v této trestní věci tak rozhodně nelze hodnotit jako nezákonné, ale naopak je soud shledává jako jednání v souladu se zákonem o policii, pokud jde o činění úkonů k objasnění jednání obžalovaného.
24. Soud proto uznal obžalovaného vinným tak, jak je uvedeno ve skutkové větě tohoto rozsudku.
25. Při právním hodnocení jednání obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný v bodě 1) skutkové věty opakovaným hrubým ponižováním výčitkami a odhozením manželky na radiátor topení, když v té době s ním sdílela s ním společnou domácnost, týral osobu žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu. Stejně tak i jednáním pod bodem 2, kdy navíc postupně gradovalo jeho násilné jednání proti poškozené v podobě kroucení rukou, chytáním pod krkem, házení na židle, a vynucováním si na ni sexuálního styku. Jednáním pod bodem 3) pak pohrůžkami že ji vyhodí, že bude muset ihned odejít a popsaným násilným jednáním donutil poškozenou k pohlavnímu styku, souloží.
26. Obžalovaný tak úmyslně naplnil všechny znaky skutkové podstaty zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, jednáními pod bodem 1) a 2) skutkové věty tohoto rozsudku. Jednáním pod bodem 3) pak zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
9
Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
27. Obžalovaný je za spáchanou trestnou činnost ohrožen úhrnným trestem za přísněji trestný zvlášť závažný zločin v trvání 2 – 10 let.
28. Při rozhodování o druhu a výši trestu vycházel soud z ustanovení §§ 38, 39, 41, 42 a 43 odst. 1 tr. zákoníku.
29. Stupeň společenské škodlivosti jednání obžalovaného je určován zejména chráněným zájmem, kterým je v tomto případě ochrana rodiny a dětí a dále lidská důstojnost v sexuální oblasti. Obžalovaný svým jednáním oba tyto trestním právem chráněné zájmy narušil a to jednak závažným jednáním vůči poškozené a dále též dobou, po kterou takto jednal.
30. Při zjišťování konkrétní míry intenzity, s kterou obžalovaný porušil zájem chráněný trestním zákoníkem, soud zjistil, že obžalovaný se jednání, za které je stíhán dopouštěl po delší dobu zejména útoky, které byly podrobně popsány ve skutkové větě. Z důkazů provedených při hlavním líčení však bylo rovněž zjištěno, že policejní orgán při konstrukci skutkové věty usnesení o zahájení trestního stíhání a také v návrhu na podání obžaloby, popsal škodlivé jednání obžalovaného nad rámec popisu poškozené. Soud musel též přihlédnout k závěrům znaleckého posudku k osobě poškozené, ze kterého vyplývá, že poškozená má trpí tendencí k vytváření emočně závislých vazeb a též sklon k manipulativnímu jednání. Pokud tedy z nahrávky pořízené poškozenou, bylo zjištěno, že obžalovaný s poškozenou spolu vzájemně komunikovali vulgárním způsobem, tak jak vypověděla poškozená, je to nejen důkaz, který podpořil výpověď poškozené, avšak svědčí to i o tom, že slova užitá při zachycené komunikaci byla „běžným“ slovníkem jak obžalovaného, tak ale i poškozené při společné komunikaci. Soud rovněž přihlédl k tomu, že sama poškozená uváděla, že zpočátku stíhaného jednání, z obžalovaného strach neměla. Jeho chování jí vadilo, ale nebála se jej. Strach z obžalovaného a jeho údajné všemocnosti měla až v době, kdy začalo jednání obžalovaného gradovat. Což bylo v době, kdy se mu přestalo dařit i v podnikání a materiální zajištění společné domácnosti začalo být problematičtější. Je tedy otázkou, do jaké míry byla poškozená s obžalovaným proto, že jej měla ráda a chtěla, aby společně umořili splátky v rámci insolvence na straně jedné a do jaké míry ze strachu před jeho „omnipotencí“ a z jeho násilného jednání, jak uváděla při výslechu na policii a před soudem. Tedy jakou měrou se na setrvávání poškozené s obžalovaným podílely obavy z obžalovaného a jakou pak obavy z hrazení dluhů, které za trvání manželství vznikly. Tomu odpovídá i počáteční snaha poškozené, řešit věc bez oznámení policii. Soud rovněž hodnotil míru agrese a násilnického jednání, ze strany obžalovaného vůči poškozené. Stupeň společenské škodlivosti, byl naplněn zejména kroucením rukou, házením poškozenou proti předmětům v domácnosti (barové stoličky, dveře). Jejím škrcením, nikdy však do ztráty vědomí ani dušení poškozené a v jednom případě pak jejím znásilněním, kdy se poškozená následně obžalovanému prakticky vysmála s tím, že mu to ani nejde. Obžalovaný vůči poškozené nepoužil žádné brutálnější násilí, například bitím s pomocí nějakého nástroje, pálení, zavírání v domě, násilnému bránění styku s okolím, nebo jiné trýznivější zacházení, které rovněž naplňuje skutkovou podstatu týrání osoby ve společném obydlí.
10
shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
31. Za situace, kdy ani v případech napadení ze strany obžalovaného nebyla nucena vyhledat lékařské ošetření, senát nalézacího soudu považuje za zjištěné, že intenzita, kterou obžalovaný naplňoval skutkovou podstatu trestných činů týrání osoby ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jednáním pod bodem 1) a 2) skutkové věty rozsudku, sice dosáhla míry škodlivosti trestného činu požadované v § 12 odst. 2 tr. zákoníku, avšak tuto hranici významnějším způsobem nepřesáhla.
32. K obžalovanému bylo zjištěno, že do spáchání trestné činnosti, žil řádným životem. Nemá žádný záznam o přestupkovém jednání a dosud nebyl soudně trestán. Po ukončení služebního poměru podnikal a v době kdy bylo zahájeno trestní řízení, pracoval a i nadále pracuje jako řidič . Zpráva od zaměstnavatele jej hodnotí velmi kladně. Na dotaz policejního orgánu bylo doplněno, že zaměstnavateli nebylo signalizováno, že by bylo na obžalovaného podáno oznámení pro přestupek a zaměstnavateli na obžalovaného nebyla vznesena žádná stížnost.
33. Jako polehčující okolnosti tak soud hodnotil vedení řádného života obžalovaného, jako přitěžující pak skutečnost, že svým jednáním spáchal více trestných činů.
34. S ohledem na výše uvedené, zejména s přihlédnutím k aktuální situaci, kdy se byli obžalovaný a poškozená schopni dohodnout na úpravě rodičovského styku s nezletilou A , má soud zato, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody obžalovanému, které s ohledem na dobu páchání trestné činnosti a její závažnost, přicházelo původně v úvahu, by bylo trestem nepřiměřeně přísným. Za situace, kdy i v průběhu trestního stíhání obžalovaného, je schopen se (po té co ukončili společné soužití) s poškozenou dohodnout ohledně péče nezletilé, lze nyní hodnotit trestnou činnost jako sice závažné selhání obžalovaného, které však i přes dobu trvání, lze hodnotit jako výjimečné v jinak řádném vedení života. Vliv na toto selhání mohla jak ztráta významného postavení obžalovaného u policie, tak i jeho selhání v podnikání.
35. Soud proto, aby neprohluboval krizi obžalovaného navíc i blokování styku s jeho dcerou, přistoupil k uložení pouhé pohrůžky trestem.
36. Obžalovanému byla uložena pohrůžka při samé spodní hranici trestní sazby v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Maximálně možná délka uložené zkušební doby i hrozba trestu by měla být pro obžalovaného dostatečným varováním, aby se napříště vyvaroval dalšího páchání trestné činnosti či jiného protiprávního jednání ať již vůči poškozené nebo jinému a zvažoval požívání alkoholických nápojů, které podle výsledků dokazování mají u něj skutečně odbrzďující účinek.
11
shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová
1 T 137/2018
37. K úvaze o možnosti ukládání kombinace trestů, společně s peněžitým trestem nutno uvést, že obžalovaný (stejně jako poškozená) jsou v současné době v insolvenčním řízení. Uložení peněžitého trestu by tak komplikovalo nejen povinnost obžalovaného hradit splátkový kalendář, ale nepřímo by dopadlo též na poškozenou, která je spoludlužnicí. Soud proto k uložení peněžitého trestu nepřistoupil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu v Domažlicích. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.
Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené soudem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.
Domažlice 12. července 2019
Mgr. Milan Anderle, v. r.
předseda senátu
12
Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holubová