Mnohonásobný recidivista, znásilnění ženy cizím mužem

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní  soud  v  Jičíně  rozhodl  v  hlavním  líčení  konaném  dne  10.  prosince  2018  v senátě složeném z předsedy  JUDr. Aleše Výmoly a přísedících Věry Domesové a Aleše Kupce

takto:

Obžalovaný

XXX, narozený XXX v XXX., trvale bytem XX, okres XXX, nyní bytem XXX, okres XXX, zaměstnanec společnosti XXX,

je vinen, že

v přesně nezjištěné době po půlnoci dne XXX 2017 v XXX, ve stanu postaveném u řeky XXX v blízkosti OD XXX, před její slovní nesouhlas osahával na intimních místech XXX, nar. XXX, kdy jí pod oblečením sahal mezi nohy a opakovaně strkal prsty do pochvy, a dále téhož dne v podvečerních hodinách ji opět proti její vůli osahával, poté jí svlékl kalhoty a spodní prádlo a vykonal na ní soulož spočívající ve spojení pohlavních orgánů, přičemž tomuto jednání se XXX bránila tím, že se snažila dávat nohy k sobě, ale on je silou roztáhl, a současně jej opakovaně žádala, aby tohoto jednání, které pro ni bylo bolestivé, zanechal, přitom plakala, přesto její odpor překonal,

tedy

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží,

čímž spáchal

zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku

a odsuzuje se

za to podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle § 84  trestního  zákoníku  a  §  85  odst.  1  trestního  zákoníku  se  výkon  tohoto  trestu podmíněně  odkládá  na  zkušební  dobu  v trvání  5  (pěti)  roků  za  současného  vyslovení dohledu.

Odůvodnění:

1.   Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že obžalovaný v přesně nezjištěné době po půlnoci dne XXX 2017 v XXX, ve stanu postaveném u řeky XXX v blízkosti OD XXX, přes její slovní nesouhlas osahával na intimních místech XXX, nar. XXX, kdy jí pod oblečením sahal mezi nohy a opakovaně strkal prsty do pochvy, a dále téhož dne v podvečerních hodinách ji opět proti její vůli osahával, poté jí svlékl kalhoty a spodní prádlo a vykonal na ní soulož spočívající ve spojení pohlavních orgánů, přičemž tomuto jednání se XXX bránila tím, že se snažila dávat nohy k sobě, ale on je silou roztáhl, a současně jej opakovaně žádala, aby tohoto jednání, které pro ni bylo bolestivé, zanechal, přitom plakala, přesto její odpor překonal.

Obžalovaný v přípravném řízení na svoji obhajobu uvedl, že nesouhlasí s tím, co je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání a popsal to tak, že XXX zná jen podle vidění z XXX, takže když jí viděl v tom stanu, věděl, o koho jde. Byl s ní asi 2-3 minuty sám v době, kdy přítel XXX odešel za kamarádem ohledně kamenů. Oba měli hodně vypito. Chtěla po něm ten stan, který byl původně jeho a chtěla ho za sex.  Nabídla se mu sama. Svlíkla si kalhoty, on taky a asi 2x malinko zasunul, ale pak si uvědomil, že je to blbost, ostuda a tak přestal. Oba se oblékli a vše ukončili. Pokud jde o tu noc, kdy s nimi spal ve stanu, nic se nedovolil, XXX byl uprostřed. K přítomnosti spermatu na látce ze stanu uvedl, že to udělala sama XXX, neboť poté, co to ukončili, se ocitli ještě jednou spolu sami, byl opilý a spal a ona mu to udělala rukou, což také řekla jeho přítelkyni. K tomu, aby ho udala na policii, XXX navedla XXX. Při hlavním líčení kromě jiného uvedl, že na své výpovědi z přípravného řízení trvá. Dále kromě jiného dodal, že paní XXX nemluví pravdu. To, co on vypovídal, je čistá pravda. Pokud je v podnapilém stavu, tak se v životě nemohlo stát to, o čem mluvila paní XXX. V životě jí neroztahoval nohy a nešahal mezi ně. Paní XXX se mu chtěla pomstít za to, že okradla XXX z XXX, který už nežije, on byl jako svědek proti ní a ona šla za to sedět. Od té doby se snažila ho dostat do kriminálu. Dne XXX 2017 se s přítelkyní XXX na ubytovně pohádal, přišla i policie a řekla mu, že má jít ven. Spal na lavičce u XXX – lávka k XXX. Policajti mu potom řekli, aby odešel, aby byl klid. Byl jsem trošku napitej a tak odešel, lehl si na lavičku a vyspal se z toho. Okolo 01:00 – 02:00 hodin se vzbudil, potom šel k nádraží a v 05:00 hodin šel do práce. Další den se potkal s paní XXX, která se ho ptala, proč je venku. Říkal jí, že se pohádali jenom kvůli tomu, že když je opitej, tak mu to v posteli nejde a to je čistá pravda. Vyspal se a další den byl na ubytovně s paní XXX, která ho tam vzala. Byla tam paní XXX a XXX, přítel paní XXX. Vypili nějaké víno a šel spát, protože musel ráno do práce, neboť v té době pracoval v XXX. Další den sháněl stan, na který narazil, protože ho neviděl, jelikož špatně vidí a spadl na něj. Byli v něm oba dva a to XXX a XXX. Potom nějak pokecali a on odešel. Další den tam po práci šel, okolo 16.00 – 17.00 hodiny. Pili tam víno, pivo, atd.. XXX řekl, že ho hledal nějaký pán skrz nějaký kameny a on tam šel. XXX mu řekla, že si stan může nechat a nabídla mu za to sex, ale on nemohl, protože byl opitej a nešlo mu to. Jestli to bylo dvakrát, nedokáže říct. S paní XXX měl jednou v XXX rozepři skrz syna. Furt neví, co to je znásilnění. XXX se vůbec nebránila, sama se svlíkla. Pomáhala mu rukou, než do ní dvakrát zasunul v době, když byl XXX asi 1-2 minuty pryč, ale vůbec to nešlo, nebylo to tam zasunutý úplně. Deka, kterou tam měl, byla od něho a od jeho přítelkyně z ubytovny. Jak je možné, že jeho sperma bylo nalezeno ve stanu neví, ale ví, že když vstával, měl svlíknutý montérky pod kolena.

2.   Obžalovaný je z posuzovaného jednání usvědčován výpověďmi poškozené XXX a XXX a XXX.

3.   Poškozená XXX, v přípravném  řízení  po  řádném  poučení  jako  svědkyně  uvedla,  že  za  všechno může paní XXX, která přivedla XXX k nim do stanu. To, co oznámila, se zakládá na pravdě, ale bojí se, protože paní XXX jí vyhrožuje tím, že přijede někdo z XXX, že jí zabijí psa a podpálí stan. XXX chtěl po nich 200 Kč za stan, pak dokonce 5.000,- Kč. Druhý den přišel s tím, že chce jen 2,5 tisíce a za soulož. Přítele poslal pro flaškové pivo a začal si ho honit. Pak ji svlíkl a strčil jí ho tam. Ona se bránila a říkala mu, aby ji nechal být. Dále ji osahával mezi nohama, sahal jí až do dělohy, když spolu leželi ve stanu. To bylo předtím, než jí znásilnil, tedy ze čtvrtka na pátek. Ke znásilnění došlo v pátek. Když jí ho tam strčil, dělal tak, aby se udělal. Ona ležela na zádech a on byl na ní. K výronu semene došlo. Ptal se jí, jestli jí to tam může dát. Ona mu řekla, že jo, že stejně nemůže mít děti. Brečela u toho. K lékaři šla v neděli, neboť měla bolesti, pálila ji moč, měla křeče a výtoky. Tyto obtíže předtím neměla. Pokud jde o stažení obvinění, nutili ji k tomu XXX a XXX, tedy spíš prosili. Nebyli na ni zlí, ale měli strach, že půjde XXX sedět, proto také byla na policii v XXX. Zpátky to chtěla vzít kvůli XXX, která jí vyhrožovala.  Celou záležitost nahlásila později, protože se bála.  V minulosti již byla několikrát znásilněná, a to i svým synem, který ji uhodil. Při hlavním líčení poškozená uvedla, že si vůbec nic nepamatuje. Neví, co se stalo. Jak byla zmlácená, od té doby špatně vidí. V XXX byla zkopaná panem XXX. Stalo se to XXX 2018. Zkopal ji, protože mu nechtěla dávat peníze. Od té doby se bojí, ztrácí zrak. Ví jenom, že paní XXX jí naváděla. Obžalovaný se tam šel vytahovat, že jí vojel. Tak ji to řekla XXX, že se tam s tím vytahoval. K poměru mezi nimi došlo, ale bylo to se znechucením, bylo ji to nepříjemné, nechtěla to. Nebránila se. Nemohla, měla 30 kg, ještě je po operaci ruky, má tam železo, jak se může bránit, je slabá ženská. Kromě ní a obžalovaného tam nikdo nebyl. O pomoc nevolala. Obžalovanému jenom řekla,  že  má  steh  v děloze.  Nikomu to nehlásila.  XXX je poslala na gynekologii, ať ho žaluje, měla na něj vztek. Chtěla, aby na něj šli žalovat. Za všechno může ona. Vzhledem k obsahu výpovědi poškozené učiněné při hlavním líčení byla v souladu s ustanovením § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu čtena její výpověď z přípravného řízení, kdy po jejím přečtení výslovně prohlásila, že na této výpovědi trvá a dále dodala, že obžalovanému říkala, že nechce, protože tam měla ten steh. Bojí se. Byla už několikrát znásilněná. Bojí se už i na ulici. Aby šla na policii, ji řekla XXX. Ona by obžalovaného v životě nedala udat. Nenapadlo ji jít k doktorovi dřív, než až v neděli. XXX se bojí. Obžalovaný ji vyhrožoval.

4. Svědek XXX uvedl, že obžalovaného zná pouze krátce. Viděli se 2x – 3x. V minulosti jsme spolu žádné neshody neměli. Pokud jde o znásilnění paní XXX, ví jenom to, že obžalovaný ho poslal do krámu – do XXX, že tam na něho čeká nějaký pán, takže neví, co se tam dělo. Když přišel, nic se tam nedělo. V jeho přítomnosti se tam vůbec nic nedělo. Nějaké osahávání, líbání tam bylo, ale to spal. Neví, jestli se paní XXX fyzicky nebo slovně něčemu bránila, protože spal. K němu se obžalovaný násilnicky nebo agresivně nechoval. K události mělo dojít XXX 2017, ale on si to nějak nepamatuje. Obžalovaný k nim do stanu přišel večer, lehli si, spali, ale jestli se tam něco dělo, neví, spal. Pokud jde o požívání alkoholu v předmětné době, on měl 1 – 2 piva, co měl obžalovaný, neví. Paní XXX taky měla možná vypito 1 – 2 piva. Víc neměli. Paní XXX si mu potom stěžovala, že tam k něčemu došlo. Říkala mu letmo o nějakém znásilnění, ale co přesně, to si nepamatuje. Ke XXX jsem odešel proto, že mi obžalovaný říkal, že tam na něho čeká nějaký kamenář, ale kamenář tam nebyl. Kvůli čemu XXX šla do nemocnice, neví, k tomu mu nic neříkala. Paní XXX pije alkohol málo. O tom, že jí někdo ošahával, z paní XXX vylezlo až po čase.

5.   Svědek XXX uvedl, že vůbec o ničem neví. U ničeho nebyl. Nikdo mu neříkal, že by měla být paní XXX znásilněna, o tom nic nevím. Že by se chtěla paní XXX obžalovanému pomstít, o tom nic nevím. XXX je jeho přítelkyně. Nikdy se mu nesvěřila s tím, že by se mezi obžalovaným a paní XXX mělo něco stát. Zaslechl, jak XXX obžalovanému začala vyhrožovat, něco v tom smyslu, že ho udá, že jí prý znásilnil. Co říká XXX a XXX, neví, zda to tak je. Ona tak mluvila. Slyšel jenom tohle, jinak nic. Neví přesně, kdy to bylo.

6.   Posuzované jednání je dále prokazováno listinnými a to zejména protokol o ohledání místa činu včetně fotodokumentace, protokol o vydání věci, záznam o vyšetření na alkohol, lékařskou zprávou  zaznamenávající vyšetření  poškozené  a  odborným  vyjádření  z oboru  kriminalistika, odvětví genetika.

7.   K objektivnímu posouzení celého případu pak byl ve věci vypracován MUDr.  XXX znalecký posudek na poškozenou XXX, z odvětví klinické psychologie , který byl se souhlasem stran při hlavním líčení dle § 211 odst. 5 tr. řádu čten a z jehož závěrů vyplývá, že  při vyšetření ohledně  specifické  věrohodnosti,  kterou  bude  posuzovat  soud,    nebyly  shledány  průkazné známky návodu, nezjištěn motiv pro falešné obvinění ani známky chorobného oslabení specifické věrohodnosti,  přesto  se  tato  jeví  jako  ne  zcela  vymizelá,  ale  oslabená.  Důvody k tomuto konstatování lze spatřovat ve snadnější ovlivnitelnosti, kdy poškozená zvažovala i možnost odvolání trestního oznámení, dále není  k dispozici  objektivní  údaj  o  množství  a  ovlivnění alkoholem, kdy nelze vyloučit zkreslení v důsledku alkoholového ovlivnění. Rizikovým faktorem je i celková simplicita, kdy uvádí jen málo detailů, nediferencuje mezi znásilněním a strpěným pohlavním stykem a ve společnosti pachatele setrvávala i po předmětných událostech. Vzhledem k simplicitě  osobnosti,  což  vede  ke  snadnější  ovlivnitelnosti  a  manipulovatelnosti,  může  být posuzovaná ve svých tvrzeních snadněji ovlivněna jednáním obviněného, např. jeho nátlakem, sliby apod., což pak u ní vyvolává pochyby a je riziko, že svá tvrzení může pragmaticky měnit nebo i odvolat. U posuzované nebyly zjištěny následky v jejím psychickém stavu.

8.   Vzhledem  k pochybnostem  o  duševním  stavu  obžalovaného  byl  ve  věci  MUDr.  XXX vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který byla při hlavním líčení se souhlasem stran dle § 211 odst. 5 tr. řádu čten a z jehož závěrů vyplývá, že obžalovaný netrpí žádným duševním onemocněním ve vlastním slova smyslu. Byl u něj zjištěn návykový abúzus alkoholu  se  sociogenní  podmíněností,  jako  součást  maladaptivního  životního  stylu, charakteru prostého zneužívání, bez známek rozvoje syndromu závislosti. V předmětné době se u něj jednalo o prosté alkoholové ovlivnění, jeho schopnost ovládací byla v důsledku středně těžké opilosti snížena do středního pásma mezi oběma krajními stavy, schopnost rozpoznávací byla zachována.  Znalec nenavrhuje uložení žádných opatření formou ochranné léčby.

9.   Ve věci byli dále vyslechnuti jako svědci XXX, XXX a XXX.

10. Svědkyně XXX uvedla, že s obžalovaným se znají dlouho. Poznali se v XXX. V minulosti s obžalovaným nesrovnalosti ani neshody neměla. Paní XXX byla bezdomovkyně, spala ve stanu  a ona byla v XXX na ubytovně XXX k ní chodila. Byla u ní 2x. Dávala jí jídlo. Když u ní byla, s ničím se jí nesvěřovala. Litovala ji a tak jí vařila, protože ona bydlela ve stanu. Neví o tom, že by měla mít nějaké neshody nebo nesrovnalosti s obžalovaným. Nic neslyšela a u ničeho nebyla. Tenkrát taky hodně pila. Poškozenou neinstruovala ani nenaváděla, aby na obžalovaného podala trestní oznámení. Obžalovaný jí nekontaktoval a nechtěl po ní, aby domluvila poškozené, aby stáhla trestní oznámení, které na něj podala.

11. Svědkyně XXX uvedla, že s paní XXX jí seznámila XXX. XXX ji volala, že se něco stalo, že navedla XXX, aby ho šla udat. Když se jí ptala proč, tak jí řekla, že jí poškozená řekla, že jí znásilnil. Ona jí říkala, že to není pravda. Oni furt chlastali. Obžalovaný a poškozená s nimi. XXX ji řekla, že jí XXX vyhrožuje zabitím, když to na něho neřekne.  XXX ji řekla, že to chtěla dobrovolně, že na ní šel, ale zaspal, že mu ho honila. XXX ji sama dobrovolně volala, že to jde poškozená stáhnout, že si to všechno vymyslela. Ona ji nenavedla. Obžalovaný v červenci pil. Když pil, byl normální. Policie ho z ubytovny vykázala, protože když slyšela tady to, tak se s ním furt hádala. Podle paní XXX měl sex proběhnout rukou, pak si na něho sedla, obžalovaný byl ožralej. Obžalovaného se ptala a on ji říkal, že ona chtěla dobrovolně, šla na něho a vyhonila mu ho sama.

12. Svědek XXX uvedl, že ta přišla, říkala, že mu dluží 200 Kč. Brácha to vrátil, koupil jí nákup.

Ta osoba, nevím, jak se jmenuje, koupil jí za 200 Kč nákup a ona řekla, že to není pravda,    že si vymyslela, že jí znásilnil. On u toho seděl, protože tam čekal na autobus do XXX. Obžalovaný je jeho bratr. Bylo to někdy v období XXX.

13. Na základě provedeného dokazováni, kdy při hlavním líčení provedené důkazy byly hodnoceny jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jednání, jak je popsáno v odsuzující části výroku tohoto rozsudku se stalo a tohoto jednání se dopustil právě obžalovaný. Obžalovaný nepopírá,  že  mezi  ním  a  poškozenou  došlo  k sexu,  ale  hájí  se  tím,  že  jeho iniciátorkou byla poškozená, kdy ze strany poškozené se jednalo o sex dobrovolný a celá věc vznikla pouze z důvodu, že poškozená byla donucena XXX, která se mu snaží pomstít, aby to nahlásila.  Obhajoba  obžalovaného  byla  vyvrácena  a  obžalovaný  je  z posuzovaného  jednání usvědčován výpovědí samotné poškozené, která jak v přípravném řízení, ale i při hlavním líčení při vzájemné konfrontaci s obžalovaným potvrdila, že skutečně mezi ní a obžalovaným k jednání popsanému ve výroku tohoto rozsudku skutečně došlo, přičemž se z její strany nejednalo o sex dobrovolný, kdy obžalovaný tak jednal i přesto, že jej informovala o tom, že si to nepřeje, ale vzhledem ke své fyzické konstituci a zdravotním obtížím však i z důvodu větší fyzické síly na straně obžalovaného větší odpor nekladla, kdy věrohodnost výpovědi poškozené je podporována i svědeckými výpověďmi XXX a XXX, kdy tyto svědecké výpovědi ve spojení s výpovědí poškozené, provedenými listinnými důkazy a závěry znaleckých posudku tvoří ucelený řetězec navzájem se doplňujících a potvrzujících důkazů, na základě něhož lze mít dle přesvědčení soudu za bezpochyby prokázané, že jednání, jak je popsané ve výroku tohoto rozsudku se nejen stalo, ale tohoto jednání se dopustil právě obžalovaný a to navíc za situace, kdy poškozená na zásadních tvrzeních  a z nich vyplývajících rozhodných skutečnost svědčících o vině obžalovaného setrvala i při vzájemné konfrontaci s obžalovaným a nebyly zjištěny žádné zásadní skutečnosti, pro které by nebylo možné považovat výpověď poškozené za věrohodnou. Na tomto závěru pak nemohou nic změnit ani výpovědi XXX, XXX či XXX, neboť ani jeden z nich nebyl přítomen na místě činu v době, kdy k posuzovanému jednání mělo dojít, výpověď XXX pak nepřinesla žádné podstatné informace pro objektivní posouzení věci, a jak je zřejmé z výpovědí XXX a XXX, tak tito pouze reprodukovali informace různě získané po předmětné události, kdy navíc vypovídací hodnota jimi sdělených informací je do určité míry snížena jejich příbuzenským či obdobným vztahem k obžalovanému, ale i tím, kdy, od koho a jaké informace k věci získali, kdy je z provedeného dokazování nepochybné, že k posuzované události mělo dojít a následně tato událost byla diskutována v komunitě sociálně slabších osob a mnohdy i pod vlivem alkoholu, což mohlo obsah těchto zprostředkovaně získaných informací, případně jejich prezentaci, vnímání, zapamatování si a reprodukci dosti výrazně zkreslit. Navíc pokud jde o obhajobu obžalovaného, že poškozená měla být k podání trestního oznámení ohledně jejího znásilnění donucena, tak tato je bezpředmětná, neboť pro posouzení věci a zahájení úkonů trestního řízení je popis událostí poskytnutých poškozenou, který je v rozhodných skutečnostech neměnný, nikoliv její trestní oznámení, když orgány činné v přípravném řízení trestním jsou povinny činit úkony z úřední povinnosti, zejména pak u takto závažných trestných činů.

14. Obžalovaný tak jednáním popsaným v odsuzující části výroku tohoto rozsudku, kdy v jednom

případě nejprve přes odpor a nesouhlas osahával poškozenou XXX na intimních místech a poté na ní proti její vůli, kdy se  aktivně bránila tím, že dávala nohy k sobě, což překonal tím, že jí je roztáhl, a vykonal na ní soulož, i když ho současně opakovaně žádala, aby svého jednání zanechal, naplnil po subjektivní i objektivní stránce všechny zákonné znaky zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a)  trestního zákoníku, neboť jiného násilím donutil k pohlavnímu styku  a čin spáchal souloží.

15. Společenská  škodlivost  jednání  obžalovaného  je  dána  tím,  že  svým  jednáním  porušil  zájem společnosti na ochraně práva ženy na svobodném rozhodování o svém pohlavním životě.

16. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v opisu evidence přestupků má jeden záznam z roku

2017. V opisu rejstříku trestů má do současné doby vykázáno celkem 13 záznamů o odsouzení, vesměs pro majetkovou trestnou činnost. Naposledy byl odsouzen OS v Jičíně dne XXX 2012 pod

sp. zn. 2T XXX/2011, pro trestný čin dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 36 měsíců, kdy tento trest vykonal dne 1.11.2014.

17.Při úvaze o druhu a výši trestu soud vycházel z ustanovení § 37 a § 39 trestního zákoníku. V případě obžalovaného soud k jako okolnosti polehčující přihlédl k tomu, že se po posledním výkonu trestu snažil po poměrně dlouhou dobu chovat řádným způsobem a zajišťovat si prostředky pro obživu řádnou prací a nikoli trestnou činností. K jako okolnosti přitěžující pak soud přihlédl k bohaté trestní minulosti obžalovaného. Po zvážení dosavadního způsobu života obžalovaného, společenské škodlivosti posuzovaného jednání, způsobu provedení a následku, který byl posuzovaným jednáním způsoben, dospěl soud k závěru, že účelu trestu, nápravy obžalovaného a ochrany společenských zájmů chráněných trestním zákoníkem je ještě možné dosáhnout trestem výchovným za současného déle trvajícího přísnějšího dohledu nad chováním a jednáním obžalovaného. Za odpovídající posuzovanému jednání pak tedy soud považuje sice trest odnětí svobody, ale ještě vyměřený při samé spodní hranici zákonné trestní sazby a tedy v trvání 3 ( tří ) roků, kdy tento byl obžalovanému uložen, a navíc podmíněně odložený, ale při stanovení maximálně možné zkušební doby v trvání 5 (pěti) let, během níž obžalovaný dalším svým způsobem života bude muset soud přesvědčit, že k jeho nápravě a dosažení účelu trestu není  třeba  přistoupit  k mnohem  přísnějšímu  potrestání,  kdy  zároveň  k posílení  výchovného účinku uloženého podmíněného trestu odnětí svobody a zvýšení kontroly nad chování odsouzeného byl nad obžalovaným stanoven dohled.

18. K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody nikdo řádně a včas nepřipojil a proto soud

tímto rozsudkem nijak o náhradě škody nerozhodoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku, trojmo, ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu zdejšího. Toto právo však nemají  osoby,  které  se  jej  po  vyhlášení  rozsudku  výslovně  vzdaly.  Státní  zástupce  může odvoláním   napadnout   rozsudek   pro   nesprávnost   kteréhokoliv   výroku,   obžalovaný   pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro  nesprávnost  výroku  o  náhradě  škody.  Odvoláním  je  možno  napadnout  nesprávnost některého výroku, i v případě, že takový výrok chybí. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo. Odvolání lze opřít o nové důkazy a skutečnosti.

Jičín 10. prosince 2018

JUDr. Aleš Výmola v.r.

předseda senátu

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 2. 201

Přečtěte si další

sp.zn.
3 T 46/2012
Roční domácí násilí s opakovaným znásilňováním s těžkými následky

3T 46/2012 - 317 


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK


JMÉNEM REPUBLIKY


Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Blanky Jeňkové a přísedících Františka Tichého a Václava Novotného v hlavním líčení dne 22. ledna 2013, t a k t o :


Obžalovaný XXXX, nar. XXXX v XXXX, nezaměstnaný, trvale bytem XXXX, okr. XXXX,


j e v i n e n , ž e


v přesně nezjištěné době nejméně od září 2006 do 21.5.2007, ve společně obývaném rodinném domě v XXXX, na ulici XXXX č.p. XXXX, okr. XXXX, fyzicky a psychicky týral svou tehdejší družku XXXX, nar. XXXX, zejména tím, že jí opakovaně vulgárně nadával, v blíže nezjištěných případech ji při hádkách škrtil oběma rukama zepředu i zezadu, kopal do ní, bil ji rukou a hadicí od sprchy, zavíral ji přes noc na záchodě a postupně jí z domu odcizil fotoaparát zn. Olympus a zlaté náušnice s modrým kamínkem v hodnotě nejméně 1.500,- Kč, kdy

- v blíže neurčené době, čtrnáct dní před Vánocemi roku 2006 jí slovně nadával a následně ji udeřil do pravé části obličeje, čímž jí způsobil otok tváře,

- v blíže neurčený den před Vánocemi v roce 2006, kdy odmítla strávit svátky u jeho matky, po předchozí slovní hádce, přistoupil k poškozené, která se v této době nacházela ve vaně a oběma rukama jí zatlačil na oblast klíčních kostí, v důsledku čehož se hlava poškozené po dobu nejméně jedné minuty ocitla pod vodní hladinou, čemuž se poškozená bránila tím, že obžalovaného XXXX uchopila za jeho zápěstí a snažila se z tohoto sevření vyprostit, kdy poté sám od sebe svého jednání zanechal a dále večer vstoupil do ložnice, přistoupil k poškozené, která v této době ležela v posteli, uchopil ji za obě ruce a stáhnul ji z postele na zem, kde ji začal měděným drátem přivazovat k otopnému tělesu a poškozenou zde takto zanechal do  rána připoutanou

- v blíže neurčené době nejpozději do 21.5.2007, poté co s ním odmítla mít pohlavní styk, ji násilím zatáhl do ložnice, cigaretou jí popálil ruku nad pravým zápěstím, a následně si pod pohrůžkou „vedle v pokoji spí děti, abych jim neublížil“ na poškozené tento pohlavní styk vynutil

- v blíže neurčené době nejpozději do 21.5.2007 ji udeřil otevřenou dlaní přes tvář, následkem čehož narazila levou stranou žeber na roh stolu, čímž jí způsobil 5 cm dlouhou ránu s bolestí žeber

- v době od 10.2.2007 do 22.2.2007 ji nejméně v deseti případech donutil k souloži, pod pohrůžkou, že jinak ublíží jejím dětem, čemuž se poškozená slovně bránila tím, že pohlavní styk nechce a ani mu nechce provádět felaci, ale nakonec ze strachu, kdy chtěla utéct z postele a obžalovaný jí přikázal, ať zůstane ležet nebo ublíží synovi, držel ji přitom za vlasy nebo za ruku, nemohla se hýbat, a poté na ní anální styk vykonal nebo ji takto přinutil k felaci, kdy ze strachu aby jí nebo jejím dětem neublížil, se mu musela při těchto stycích opakovaně podrobit,

- v průběhu měsíce února 2007 ji jednou za dva až čtyři dny slovně napadal, že je blbá, neschopná, že je k ničemu a zakazoval jí užívat antikoncepci,

- dne 10.2.2007 ji přinutil pod pohrůžkou, že ublíží jejím dětem, k uzavření smlouvy o půjčce se spol. XXXX s.r.o. na částku 10.000,-Kč, která byla u společnosti evidována pod č. XXXX a tyto peníze použil pro vlastní potřebu,

- v blíže neurčené době v měsíci květnu 2007 opět přistoupil k poškozené, která se v této době nacházela ve vaně a oběma rukama jí zatlačil na oblast klíčních kostí, v důsledku čehož se hlava poškozené po dobu nejméně jedné minuty ocitla pod vodní hladinou, čemuž se poškozená bránila tím, že obžalovaného XXXX uchopila za jeho zápěstí a snažila se z tohoto sevření vyprostit, kdy poté sám od sebe svého jednání zanechal,

- dne 20.5.2007, poté co odmítla uzavřít smlouvu o úvěru na částku 100.000,-Kč, ji rukou udeřil do obličeje, v důsledku čehož upadla na zem v kuchyni a obžalovaný do ní začal kopat se slovy, „že když nemají na splátky, tak nemůžou uživit další dítě, že on ho nechce a že ho z ní dostane“ přičemž věděl, že je XXXX gravidní,

- dne 21.5.2007 ji pod pohrůžkou, že ji zabije, donutil k uzavření smlouvy o půjčce se spol. XXXX, která byla u společnosti evidována pod č. XXXX, kdy část takto získaných peněz z celkové částky ve výši 100.000,- Kč použil k zaplacení dluhu, který mu vznikl v souvislosti s nákupem motorového vozidla tov. zn. XXXX r.z. XXXX, které zakoupil dne 7.7.2006 od spol. XXXX s.r.o. a část peněz použil pro svou vlastní potřebu,

- v blíže nezjištěné době nejpozději do 21.5.2007, nejméně ve dvou případech, přistoupil zezadu k poškozené, která v koupelně ručně přepírala dětské prádlo a začal ji škrtit sprchovou hadicí, kterou jí omotal kolem krku a postupně ji utahoval, čemuž se poškozená bránila tím, že se oběma rukama snažila utažení hadice zabránit, přičemž obžalovaný XXXX svého jednání po jedné minutě zanechal a z domu odešel, v důsledku čehož se poškozené i bezprostředně po tomto útoku špatně dýchalo

- v blíže nezjištěné době v měsíci srpnu-září 2006, v kuchyni bytu nacházejícím se na dosud neustanoveném místě ve městě XXXX, okr. XXXX, přistoupil zezadu k poškozené a se slovy: „že když ho nevezme zpátky, že ji zabije, že už se prostě k dětem jejich máma nevrátí“, jí přiložil na krk nůž a následně na ni křičel, že ji zpět samotnou nepustí a pod pohrůžkou zabití ho poškozená vzala zpět domů,


t e d y


týral osobu blízkou žijící s ním ve společně obývaném domě, takový čin spáchal zvlášť surovým způsobem a pokračoval v páchání takového činu po delší dobu,

jiného násilím a pohrůžkou násilí nutil, aby něco konal, a takový čin spáchal se zbraní, násilím a pohrůžkou bezprostředního násilí donutil jiného k souloži, a k jinému obdobnému pohlavnímu styku,


č í m  ž s p á c h a l


trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odstavec 1, odstavec 2 písmeno a), b) trestního zákona, účinného do 31.12.2009,

trestný čin vydírání podle § 235 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c) trestního zákona, účinného do 31.12.2009,

trestný čin znásilnění podle § 241 odstavec 1 trestního zákona, účinného do 31.12.2009


a  o d s u z u j e  s e


za tyto trestné činy a za sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, podle § 215a odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 za použití § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.


Podle § 39a odst. 1 písm. c) trestního zákona účinného do 31.12.2009 se obžalovaný pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009 se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků.

Podle § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 s e zároveň r u š í výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, jakož i všech dalších rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen na náhradě škody zaplatit poškozené XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX, částku ve výši 1.500,-Kč. Podle § 229 odstavec 2 trestního řádu se poškozená XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX, se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.


O d ů v o d n ě n í :


Po provedeném dokazování soud zjistil skutkový stav tak, jak je popsaný ve výrokové části tohoto rozhodnutí.

Obžalovaný XXXX shodně jako v přípravném řízení u hlavního líčení uvedl, že se jednání, které je mu kladeno za vinu, nedopustil. Uvedl, že se svědkyní poškozenou XXXX žil asi jeden rok 5 až 6 let zpátky u XXXX rodičů v XXXX, okres XXXX v jejich rodinném domě. Zde spolu s poškozenou a jejími dětmi XXXX (asi XXXX) a XXXX (asi XXXX) obýval horní patro a její rodiče bydleli v přízemí. První dva měsíce po dobu, co zde bydlel, neměl práci, kterou si následně zajistil u společnosti XXXX ve XXXX, kde pracoval jako popelář asi 2 měsíce. Zde sám ukončil pracovní poměr kvůli exekuci, která proti němu byla vedená. Pak si našel práci jako číšník v restauraci v XXXX. Uvedl, že soužití s poškozenou bylo klidné, jednou do měsíce u nich došlo k slovním hádkám. Pouze v jednom případě, kdy se nechtěl dál dohadovat, jí v domě u rodičů chytil v chodbě za ruku a odstrčil jí od dveří, aby mohl z domu odejít pryč. Řekl jí, že od ní odchází, ona mu následně psala zprávy a tak se po 5 hodinách vrátil. Poté spolu žili ještě další 3 měsíce, přičemž jejich vztah byl normální jako předtím. Obžalovaný uvedl, že byl s poškozenou venku na kolech, kde mu sdělila, že jí bolí břicho, proto se vrátili domů a ona mu řekla, že začala hodně krvácet, a proto druhý den odešla k lékaři. Následně mu sdělila, že je těhotná, že čekala dvojčata, ale o jeden plod přišla. Obžalovaný uvedl, že ho toto sdělení sebralo a v tu chvíli věděl, že s poškozenou nechce dál žít a začal si psát s jinou ženou. Poté jí sdělil, že si dají pauzu, ale ve skutečnosti jí nechtěl říci, že od ní odchází za jinou ženou. Poškozená mu ještě půl roku potom psala SMS zprávy, on jí odepisoval, občas mu i zatelefonovala. Obžalovaný uvedl, že ho těmi zprávami chtěla asi rozzlobit, protože mu nejdřív psala, aby se vrátil, pak že má jiného muže, se kterým jezdí po výletech a že jí je s ním dobře. Po uvedené době mu psát přestala a pak chodily výhružné SMS zprávy od poškozené její matce XXXX, v nichž jí poškozená vyhrožovala, že jestli jí nebude platit alimenty, zabije jeho dítě XXXX. Obžalovaný uvedl, že asi po týdnu, co mu volal cizí muž ze skrytého čísla, za ním poškozená se svým přítelem přijela do XXXX, kde se na něj jen letmo podívala z auta a hned odjeli. Naposledy mu telefonovala asi půl roku před jeho prvním nástupem do výkonu trestu a řekla mu, že jejich dcera XXXX nebude mít otce kriminálníka. Uvedl, že dle jeho názoru si poškozená vše, co je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání vymyslela, protože jí nikdy fyzicky neublížil, nedal jí ani facku. Nikdy jí také ničím nevyhrožoval a k ničemu ji proti její vůli nenutil. V průběhu jejich soužití nepozoroval, že by se nějak zranila nebo jí někdo zranil. V době, kdy pracoval jako číšník, ho navštěvovala v restauraci XXXX, asi ho hlídala, aby jí nepodvedl s jinou ženou. V XXXX se hodně kamarádili se sousedy, na jejichž jméno si již nevzpomene. Otcovství k dceři XXXX bylo určeno soudní cestou, dceru nikdy neviděl, na jeho žádost mu poškozená na telefon poslala fotku nějakého zmutovaného dítěte. Na výživu dcery začal platit pravidelně po dobu, kdy byl ve výkonu trestu. Na svobodě jí poslal na výživném v průběhu roku asi tak kolem 5.000,- Kč. Půjčku od XXXX si bral každý sám, on jí uzavřel před Vánoci, aby si mohli přilepšit. Poté si vzala půjčku poškozená, z té se nakoupilo jídlo, poškozené nový telefon a dětem nějaké hračky. Z počátku půjčky hradili společně, když se rozešli, měl ji hradit každý sám. Druhou půjčku ve výši 100.000,-Kč si brali v době, kdy nemohl chodit do práce, protože byl po úrazu nohy a přitom měli splátky na automobil XXXX, který byl evidovaný na jeho osobu, ale užívali ho společně. Poškozená za ním sama přišla, že by si mohli vzít úvěr, ale on jí sdělil, že mu nikdo úvěr nedá, neboť má exekuce. Poškozená přesto o půjčku v XXXX ve XXXX požádala, on byl jako ručitel, na půjčku bylo poskytnuto asi 60.000,- Kč, které použili na splacení vozidla a zbytek utratili ve společné domácnosti. Hospodaření s penězi neměli vymezené, a kdo potřeboval, tak si peníze vzal. Trestní oznámení poškozená podala kvůli tomu, že od ní odešel.

V řízení před soudem doplnil, že poškozená po dobu, co s ním žila, chodila denně ven, poznali spoustu lidí. V restauraci, kde pracoval do noci, za ním chodila v krátkých tričkách, seděla tam celý večer a určitě by si někdo všimnul, pokud by na sobě měla nějaké popáleniny nebo otoky. V současné době žije sám, není zaměstnán, pracuje na černo nebo brigádně na stavbě kvůli dluhům, které dosahují výše 100.000,- Kč. Dále má dvě vyživovací povinnosti na své děti, na úřadu práce není veden. Po celou dobu, co žil s poškozenou, fungovali jako normální rodina, jezdili na výlety autem, byl to milý vztah. Seznámili se spolu přes rádio na seznamku, volal jí každý den, občas za ním přijela a po měsíci známosti se domů k ní nastěhoval. Měl rád její děti, zejména dceru XXXX. Syn XXXX musel na jejich pokyn někdy klečet, neboť utíkal pořád k babičce. Obžalovaný uvedl, že v průběhu života měl 5 žen, se kterými byl déle než rok, asi s 20 ženami byl dobu kratší. Žádná z jeho přítelkyň na něj nic podobného neoznámila. Žádné společné dítě s poškozenou neplánoval, bez jeho vědomí vysadila antikoncepci a pak mu přišla oznámit, že je těhotná. S poškozenou také ještě bydlel v bytě v XXXX spolu s dětmi, nikdo další tam s nimi nebyl, navštěvoval je jeho kamarád XXXX s přítelkyní. Pravidelně jezdili za jeho dcerou XXXX. S matkou poškozené si nerozuměli, neboť měl každý z nich jiný názor na věci.

Z výpovědi poškozené svědkyně XXXX soud zjistil, že se s obžalovaným seznámila roku 2006 přes seznamku. Poté si spolu psali, volali, navštívil ji. Chtěl se k ní nastěhovat, s dětmi si ze začátku rozuměl, ale ona mu řekla, že je to ještě brzy. Poté, co jí sdělil, že bydlí u matky ve sklepě, souhlasila s tím, aby se k ní přestěhoval. Přišel k ní s jednou igelitkou, v níž měl pár věcí, a proto mu nakoupila i oblečení z mateřské, kterou v té době pobírala. Zpočátku vše probíhalo v pořádku, pak začaly hádky kvůli XXXX synovi, neboť chodil často k babičce a trávil u ní hodně času. Následně však obžalovaný začal syna XXXX trestat klečením pro maličkosti, kterých se dopustil - rozlil čaj, rozbil skleničku atd. Syn musel klečet za to, že si třeba stěžoval u babičky. Při klečení musel natáhnout ručičky, obžalovaný mu na ně dal velkou tlustou knížku, šel ven a syn musel v této pozici klečet. Ve chvíli, kdy svědkyně začala syna bránit, nechtěla, aby ho tímto způsobem trestal, jí obžalovaný nadával, občas jí uhodil. Její XXXX dcera XXXX pro něj byla zlatíčko, byl na ní hodný. Když se útoky začaly stupňovat, sdělila obžalovanému, že to nemá cenu, že kluk nebude trpět za to, že si na něj vylévá vztek, neboť neměl v té době práci a celou domácnost táhla sama. Poprvé ji obžalovaný uhodil, když syna pustila z klečení a ani jí neřekl, proč to udělal. Když se toto obžalovaného chování opakovalo, řekla mu, že má odejít. V tu chvíli jí ale řekl, že se vše změní a na chvíli vše ustálo. Následně jí ale opět začal napadat ještě častěji, nadával jí také že je blbá, že nedokáže sehnat víc peněz, když on potřebuje. Poté jí řekl, že chce mít dítě, a aby vysadila antikoncepci. Svědkyně uvedla, že dávala potraviny i jeho matce, která se starala o dceru obžalovaného - XXXX. Obžalovaný si zakoupil vozidlo, přesto že jak se svědkyně dozvěděla později, neměl ani řidičský průkaz. Zpočátku je párkrát vzal s sebou, potom začal jezdit sám. Bral jí kreditní karty, vybíral z nich peníze, co měla na mateřskou i výživné na děti. Když mu nechtěla peníze dát s tím, že nebudou mít na jídlo, řekl jí, aby si šla pro peníze k rodičům. Když neposlechla, začal ji bít. Svědkyně uvedla, že když mu odmítla sex, odtáhl ji do ložnice, spálil jí cigaretou a řekl, že když neudělá to, co on chce, že ublíží synovi XXXX. Vyhrožoval jí, že ublíží dětem, když něco neudělá tak, jak jí řekne. Po celou dobu mu říkala, že pohlavní styk s ním nechce. Poté, co mu párkrát sexuální styk odmítla, topil ji ve vaně, přivázal k radiátoru, zavřel na záchodě. Svědkyně v řízení před soudem stvrdila všechny zásadní skutečnosti ohledně násilí, které na ní obžalovaný po dobu, co spolu žili, páchal, tak jak jsou tyto události podrobně popsány ve skutkové větě vyhlášeného rozsudku. Svědkyně dále uvedla, že v době, kdy s ní chtěl obžalovaný založit rodinu, měli pohlavní styk každý druhý den. Svědkyně uvedla, že ji obžalovaný napadal nejen slovně, ale kopal do ní, bil jí rukou a hadicí od sprchy. Také ji natlačil na vanu a začal ji škrtit hadicí. Po chvilce přestal, odešel a nevyjádřil se k tomu, z jakého důvodu to udělal. Někdy ji škrtil zepředu, kdy měl ruce kolem jejího krku, někdy zezadu. Obžalovaný ji přinutil k tomu, aby si vzala sama půjčku u XXXX, neboť potřebuje sehnat 90.000,- Kč na vozidlo, které si zakoupil, ale neuhradil. Poté, co mu svědkyně sdělila, že do banky nepůjde, ji uhodil, začal do ní kopat, přesto, že věděl, že je již těhotná. Řekl jí, že když nemají na splátky, tak nemůžou uživit další dítě, že on ho nechce a že ho z ní dostane. Aby od něj svědkyně měla klid, jeli druhý den do banky, ona si u XXXX vzala půjčku ve výši 100.000,- Kč a poté, co jí peníze schválili, si je pan obžalovaný vzal s tím, že jede za panem XXXX zaplatit vozidlo. Svědkyně následně od pana XXXX zjistila, že obžalovaný mu zaplatil pouze část z kupní ceny vozidla a ona doposud neví, co se stalo se zbytkem peněz. Svědkyně uvedla, že poté, co jí napadl v kuchyni a zbil kvůli předmětné půjčce, přišla o jedno dítě v době těhotenství. Svědkyně uvedla, že obžalovaného si nastěhovala k sobě domů, neboť mu důvěřovala. Přesvědčil ji, že děti by měly mít otce, ze začátku jí přišel milý, myslela si, že o dětech něco ví a má je rád. Domů chodil obžalovaný často opilý, choval se agresivně, občas rozbil nějaký hrnek apod. Uhodil jí většinou za to, že není připravená večeře, že on má hlad a že to tak musí být. Svědkyně uvedla, že se s ním odstěhovala na čas do XXXX, s tím, že tam bude mít práci, ale po měsíci se vrátila zpátky k rodičům. Po dvou dnech jí sdělil, že si tam zapomněla nějaké věci, aby se pro ně vrátila. Za dva dny, když si přišla pro věci, ji v kuchyni přiložil ke krku nůž a začal jí vyhrožovat, že jí zabije, že už se k dětem jejich máma nevrátí. Svědkyně uvedla, že v okamžiku, kdy ji přestal ohrožovat, tak viděla, jak pokládá nůž. Pod pohrůžkou, že jí zabije, ho vzala zpátky v noci a nastěhovala k sobě. Její soužití s obžalovaným trvalo od dubna - května 2006 do května 2007. Obžalovaný také odcizil šperky - náušnice, prstýnek, fotoaparát. Svědkyně uvedla, že nechtěla obžalovanému provádět anální styk ani felaci a on ji vždy přinutil. Držel ji za vlasy, ruku a musela mu to provádět. K análnímu styku také došlo, z její strany to bylo nechtěné. Svědkyně doslova uvedla: „Chtěla sem mu utéct z postele, řekl mi, ať zůstanu ležet, nebo ublíží synovi. Pak to na mě vykonal. Většinou mě držel za ruce nebo za vlasy. Držel mě za zápěstí, nemohla jsem se hýbat. Bylo to opakované.“ Svědkyně uvedla, že v době, kdy u nich pan obžalovaný žil, se s nikým nestýkala, ani se nepřátelili se sousedy. V době, kdy se svědkyni narodila dcera, jí obžalovaný vyhrožoval, že když jí nemá on, tak jí zabije. Z důvodu obavy z obžalovaného podala trestní oznámení. Svědkyně uvedla, že znala pouze kamaráda obžalovaného pana XXXX a jeho partnerku, když bydleli v XXXX, a ta jí vypomáhala finančně, když neměla peníze na jídlo. Poté, co si vzala půjčku, řekla rodičům, že chování obžalovaného již dál nesnese, neboť oni do té doby netušili, jak jejich vztah vypadá, a aby jí pomohli obžalovaného vyhodit. Otec svědkyně si kvůli tomu vzal volno, vyměnil zámky a obžalovaného již nepustili domů. Svědkyně uvedla, že již nikomu nevěří, nestýká se s žádnými cizími lidmi, nikam sama nechodí, s nikým nežije, je jenom s dětmi a rodiči, stýká se pouze s nejbližšími z rodiny. Peníze z půjček u XXXX si brala proto, aby měl obžalovaný dost peněz k uspokojení svých potřeb.

Z výpovědi svědka Ing. XXXX soud zjistil, že do kontaktu s obžalovaným přišel dvakrát v roce 2006, kdy jejich firma prostřednictvím autobazaru XXXX prodala obžalovanému vozidlo XXXX r.z. XXXX r.v. XXXX zelené barvy za 89.900,-Kč s tím, že obžalovaný bude splácet kupní cenu celkem ve 20 splátkách zhruba po 4.500,- Kč. Splácení mělo probíhat od 1.8.2006, ale obžalovaný nic nezaplatil a společnost XXXX, která vozidlo prodávala prostřednictvím advokátní kanceláře Mgr. XXXX podala trestní oznámení na obžalovaného, na základě něhož byl odsouzen uhradit škodu a odpracovat 200 hodin veřejně prospěšných prací, byla nařízena exekuce. V roce 2007 přivezl obžalovaný do společnosti 60.000,- Kč na splacení vozidla, spolu s nějakou ženou a dítětem, které od něj přebíral svědek a vydal mu na to potvrzení. Zbývající nezaplacenou část 29.900,- Kč však obžalovaný již neuhradil a ani na telefonním kontaktu nebyl dostupný. Svědek předložil soudu omluvný dopis obžalovaného, který zaslal společnosti a žádal o odpuštění zbytku dluhu. Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že obžalovaného zná jako číšníka z restauračního zařízení XXXX, kam chodil. Obžalovaného tam také navštěvovala po poledni nějaká žena. Chovala se normálně, svědek s ní do kontaktu nepřišel.

Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že poškozená XXXX je její dcera. Svědkyně dále uvedla, že obžalovaný se do jejich domu nastěhoval asi v roce 2006-2007. Žili ve společném domě, který je rozdělen na dva byty, společný je pouze vchod a schodiště. S dcerou se nenavštěvují, novou známost dcery neschvalovala, nelíbil se jí. V době, kdy žil obžalovaný s poškozenou, utíkaly děti za svědkyní, nechtěly tam být. Později bylo pořád slyšet křik obžalovaného, pokud byl doma. Následně se dcery dotazovala, co se děje a ta jí sdělila, že se obžalovaný většinou zlobil pro něco, že něco neudělala, něco nebylo tak, jak chtěl. Obžalovaný měl stále nějaké požadavky. Svědkyně uvedla, že na poškozené neviděla modřiny ani podlitiny, ale byla svědkem strkání a smýkání obžalovaného s její dcerou. Vzal ji za ruku a táhl ji do schodů nebo jí strkal před sebou do schodů. Bylo to bez připuštění odporu, kdy nechtěl, aby zůstala s nimi sama. Když se dozvěděla, že je dcera s obžalovaným těhotná a svědkyně sdělila, že nechtěla otěhotnět, sdělila jí, aby to dala pryč. Svědkyně uvedla, že měla o poškozenou jako matka strach a snažila se zjistit, co se děje, ale poškozená pak už za nimi vůbec nechodila, nechodila ven. Bylo to takové, že buď bude tam nebo nikam nebude chodit. Syn dcery si u nich stěžoval, že musí klečet. V okamžiku, když odešli do XXXX si svědkyně myslela, že on už tam zůstane, že on už se nevrátí, ale přišli jako zloději v noci, dostrkal jí domů, a oni by nenechali dceru s dětmi venku. V době, kdy u nich obžalovaný bydlel, chodila poškozená uplakaná, ale ze začátku ho vyhodit nechtěla, a pak na konci přišla požádat o pomoc, zda jsou schopni zajistit, aby se nedostal domů. Vyměnili veškeré zámky v domě a svědkyně jí pomohla sbalit obžalovaného věci. Poté, co se obžalovaný odstěhoval, se začalo všechno srovnávat, občas jí dcera říkala, že jí volal nebo psal a že jí vyhrožuje. O intimních věcech poškozené s obžalovaným s dcerou nikdy nehovořili. V době, kdy obžalovaný pracoval u pana XXXX mu dcera nosila obědy do zaměstnání. S žádnými sousedy ani jinými lidmi se obžalovaný s dcerou v době, kdy u nich bydlel, nestýkali, dcera na tom byla mizerně finančně, po odchodu obžalovaného zjistila, že se jí ztratily zlaté náušnice. Sousedé si také začali stěžovat, že se jim ztrácí věci, ale ona to nemůže nikomu dokázat. Dcera ještě dlouho splácela půjčky, které si vzala od XXXX. Děti poškozené svědkyni řekly, že by nechtěly již pana obžalovaného potkat, že se ho bojí.

Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že obžalovaného zaměstnal jako číšníka na 3-4 měsíce v hostinci XXXX v XXXX. Poškozená ho tam navštěvovala i s dětmi, žádný konflikt v době, kdy tam byla, mezi ní a obžalovaným nezaznamenal. Nevšiml si ani žádných modřin na poškozené. Obžalovaný byl pracovitý, ale poté, co mu přišly dvě exekuce na plat, s ním svědek ukončil pracovní poměr. V době, kdy u svědka pracoval, se v restauraci nevařilo a obědy mu nosila poškozená.

Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že se s obžalovaným zná zhruba 10-12 let z období, kdy žil v obci XXXX, okres XXXX a také z doby, kdy žil s poškozenou v XXXX. Zde bydlel s XXXX v pronajatém bytě v panelovém domě, navštěvovali se jednou za 14 dní. Při těchto setkáních byl jak obžalovaný, tak jeho přítelkyně XXXX, která se snažila spíš budit dojem, že jsou mladý úspěšný pár, který v podstatě nemá žádné potíže, přičemž blízké okolí pana obžalovaného vědělo, že se to nezakládá na pravdě, ale že jsou tam problémy finančního rázu. Poškozená se snažila, aby obžalovaný nosil domů víc finančních prostředků, byl často po různých brigádách. Pokud s ní svědek měl příležitost mluvit o samotě, na nic si nestěžovala, nebyl svědkem ani společné hádky ani násilí, na jejím těle nebyly patrné modřiny, podlitiny a škrábance. Nesvěřila se s ničím ani jeho přítelkyni, s níž v té době chodil.

Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že před deseti roky žila s obžalovaným asi půl roku po jejich seznámení. V bytě žila s obžalovaným, jeho sestrou XXXX a jeho matkou XXXX, jíž byt patřil. Matka obžalovaného také zajišťovala a vedla domácnost. Svědkyně zde měla ještě svoji dceru XXXX z dřívějšího vztahu. Svědkyně uvedla, že žádné nátlaky ani fyzické týrání na ní obžalovaný nevyvíjel. Poté, co přišla s obžalovaným do jiného stavu, soužití s ním jí nevyhovovalo, hádali se stále kvůli penězům, neboť obžalovaný byl bez práce a ona ze svých peněz nedovedla vše uhradit, tak odešla. V době, kdy pobývala na azylovém domě se narodilo společné dítě s obžalovaným, dcera XXXX. Dcera se narodila XXXX, ale byla jí odebrána a předána do výchovy a péče matky obžalovaného paní XXXX, kde je doposud. S dcerou nemá kontakt od září 2003. Svědkyně také uvedla, že z obžalovaného nemá dobrý pocit od doby, co jí dceru vzali. Doslova uvedla: „S dcerou bych se chtěla stýkat, ale já prostě se bojím pana XXXX.“ Svědkyně uvedla, že za jejich spolužití jí obžalovaný stále sděloval, že si hledá práci, bral si od ní soustavně peníze na průšvihy, které udělal. Svědkyně uvedla, že byla na základě trestního oznámení paní XXXX odsouzena za neplacení výživného. V době, kdy žila s obžalovaným u nich, byla přítomna tomu i jak svědkyně XXXX denně domlouvala obžalovanému, aby si našel práci, že vše finančně nemůže zvládat sama. V současné době svědkyně pracuje ve firmě XXXX. Omamné psychotropní látky neužívala, psychicky se neléčila.

Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že v době, kdy obžalovaný, její syn, žil ve vztahu se svědkyní XXXX, k ní chodili zpočátku na návštěvy. Ona u nich doma nikdy nebyla. Svědkyně uvedla, že jí nebylo zřejmé, že jejich vztah by byl nějaký agresivní nebo násilný, hádali se. Svědkyně XXXX si jí na nic nestěžovala, vždy byla spokojená, chválila obžalovaného. Pokud se obžalovaný se svědkyní XXXX hádali, bylo to spíš kvůli dětem a zejména kvůli penězům. Po synovi žádala placení výživného na jeho dítě, které má ve své péči. Zpočátku jí poškozená připadala jako dobrá holka, ale postupem času byla hrubější a poté již k ní nechodila, chodil sám obžalovaný s dětmi. Dceru paní XXXX, která se jí narodila s obžalovaným, doposud neviděla. Svědkyně uvedla, že jí měl telefonovat přítel paní XXXX a vyhrožoval jí, aby zaplatili peníze. S ohledem na výchovné problémy, které měla s obžalovaným v dětství, ho nechala umístit v dětském domově v sedmi letech. Musela chodit do práce, neměla dostatek finančních prostředků, a proto požádala, aby jí syna vzali do dětského domova. V dětském domově byl umístěn do 15ti let, pak si ho vzala zpátky domů. Svědkyně uvedla, že o svěření dcery XXXX, dcery svědkyně XXXX, sama požádala soud. Svědkyně potvrdila, že poškozená XXXX jí přinesla nějaké jídlo do domácnosti. Uvedla, že přehled o tom, kde se obžalovaný pohybuje a kde pracuje, nemá. Když má peníze, tak jí nepotřebuje, když je nemá, tak ji vyhledá. Se svědkyní XXXX měla špatné zkušenosti, neměla hygienické návyky a nedalo se s ní žít.

Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a výslechu znalkyně MUDr. XXXX vyplynulo, že obžalovaný XXXX, nar. XXXX, v době spáchání trestné činnosti, pokud se jí dopustil, netrpěl duševní poruchou, která by byla forenzně závažná. Obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, která je především dissociální, narcistická a histriónská. Obžalovaný byl v době spáchání trestných činů (pokud se jich dopustil) schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a byl schopen své jednání ovládat. Obžalovaný není závislý na alkoholu ani na jiné návykové látce. Současný duševní stav obžalovaného XXXX je stabilizovaný. Posuzovaný je schopen účasti v trestním řízení a je schopen chápat smysl trestního řízení, eventuelně uloženého trestu. Pobyt obžalovaného na svobodě z psychiatrického hlediska není nebezpečný. Znalkyně nenavrhla uložení žádného druhu ochranného léčení.

V řízení před soudem znalkyně doplnila, že nezjistila u obžalovaného, že by trpěl duševní poruchou, která by mohla být z forenzního hlediska závažná. Obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, tedy povahovou vadou, která je především dissociální, narcistická a histriónská. Jeho osobnostní vlastnosti tak nevylučují, že by se mohl dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Nebylo zjištěno, že by byl osobou primárně agresivní, má normální rozumové schopnosti a z tohoto pohledu, tak byl schopen rozpoznat i ovládat své jednání. Jeho osobnostní rysy jsou fixované a nejsou léčbou změnitelné. Znalkyně uvedla, že smíšenou poruchou osobnosti rozumíme závažnou povahovou vadu, a podle toho jaký druh těchto vlastností se vyskytuje, tak se povaha nazývá. Znalkyně zjistila, že se u obžalovaného jedná o rysy dissociální, to znamená, že má sklon k páchání takového jednání, které se neslučuje se společenskými konvencemi, nemá problém porušovat zákon. Dále obžalovaný trpí narcistickými rysy, záleží mu na sobě, preferuje sám sebe, rád se prezentuje, rád se ukazuje, strhává na sebe pozornost, velmi mu záleží na prezentaci vlastního já, upřednostnění své osoby oproti jiným osobám, upozorňování na sebe, histriónské rysy jeho osobnosti souvisí s emoční labilitou, náladovostí, rád se předvádí, rád zdůrazňuje některé city, ale ve skutečnosti je taková osoba hlavně citlivá vůči sobě, než vůči ostatním. Tyto rysy jsou u obžalovaného naprosto dominantní a to v jeho způsobu jednání, kdy sám obžalovaný dokáže, pokud je motivován, působit velmi dobře, nenápadně, ale v dalším průběhu, pokud motivace u něho se zmírní nebo už není natolik motivován, aby se prezentoval v tom lepším světle, protože je si vědom, že tyto vlastnosti ho svým způsobem handicapují, tak potom dochází k dekompenzaci těchto rysů a dochází ke konfliktním situacím, které tyto rysy právě umožňují. Popis těchto rysů vychází z takto stanovené anamnézy, ze způsobu života, jednání, sebeprezentace obžalovaného, ale také na tyto rysy ukazují výpovědi svědků, a způsob života, kterým procházel. Obžalovaný je osobou sociálně nezakotvenou, osobou nestabilní, jednak v prostředí, ve kterém se nachází, to znamená, že verbálně, po tom tedy touží, stále upřednostňuje, že by si přál mít rodinu a zaměstnání, ale fakticky praktické kroky pro to neučiní, aby to fungovalo. Pro dissociální osobnost svědčí jednak to, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky, že nemá dlouhodobé stabilní zaměstnání, čili je sociálně nestabilní a pokud měl příležitost, tak nebylo to jednou, bylo to opakovaně, páchal trestnou činnost zejména majetkového rázu. Po stránce vlastního života obžalovaného je vidět, že nedokáže vytvářet pravidelné dlouhodobé citové vztahy, velmi rychle selhává v těchto vztazích, protože i když se prezentuje nebo se snaží prezentovat velmi dobře, tak dochází ke konfliktům, je vidět, že upřednostňuje sebe, a i když prezentuje svoji lásku a své pocity, tak nedokáže se podle toho chovat, nedokáže podřídit hodnotný systém tomu, co sděluje. Narcistický prvek v jeho chování je v tom, jaké má nároky na sebe, upřednostňuje své potřeby, svou osobu i vůči lidem, kteří svým způsobem jsou omezeni, ať už ve finančních příjmech nebo prostě ve svých jiných požadavcích. Narcistické upřednostňování jeho vlastní osoby je prostě evidentní v celém průběhu jeho života. Dissociální, sebeprezentační, ať už histriónské nebo narcistické prvky prolínají celou jeho životní anamnézou. Taková osobnostse domáhá i určitých profitů. Slova obžalovaného, že má rád malé děti, že je preferuje, znamenají, že ví, že toto chování je žádoucí, líbí se mu to, ale praktické kroky pro to nedělá. U obžalovaného se jedná o poruchu osobnosti, která není těžká, neboť s osobností jako takovou se rodíme, ale každá povaha člověka se v podstatě tvaruje prostředím, ve kterém žije a dalšími výchovnými vlivy, které během svého života je schopen každý člověk nějakým způsobem vnímat. Z hlediska forenzního porucha osobnosti obžalovaného není významná, a je zapotřebí na ni pohlížet jako na jakousi širší normu, která člověka vybízí k určitým možnostem chování a zkušenost ho usměrňuje, kdy osobnost člověka je fixovaná již tak kolem třiceti let věku. Pobyt obžalovaného v dětském domově od sedmi do čtrnácti let, na něj neměl zásadní negativní vliv, v dětském domově se mohl naučit správné normy chování, které potom mohl uplatňovat v rámci svého vedeného způsobu života, a zcela jistě zde byly ještě další vlivy, další osobní zkušenosti, včetně zkušenosti ze vztahů, ve kterých se nacházel, kdy však i z výslechu obžalovaného vyplynulo, že těchto možností k tomu, aby výrazněji změnil svůj životní přístup, nevyužil. Pokud se obžalovaný dopouštěl násilí na paní poškozené, tak jak bylo popsáno v soudním spisu, je evidentní, že se jednalo o násilí skryté, čili se nejednalo o primární agresivitu, kterou by vyvíjel třeba za velice jednoduchých nebo méně důležitých okolností. U takového typu osobnosti není vyloučeno, že navenek vystupuje jako ideální osobnost s proklamacemi své vlastní osobnosti, ale ve skrytu ve své podstatě může potom uplatnit jiné své rysy osobnosti.

Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se specializací klinická psychologie a výslechu znalce PhDr. XXXX, který byl po celou dobu trestního řízení přítomen výslechu svědků, vyplynulo, že poškozená XXXX, má k obžalovanému XXXX, nar. XXXX negativní vztah, má z něj strach, poslední tři roky s ním nebyla v přímém kontaktu. Osobnost poškozené je uzavřená, jednodušeji strukturovaná, méně vyzrálá. Její rozumové a paměťové schopnosti jsou značně podprůměrné. Poškozená je schopna správně vnímat prožitky a reprodukovat je a je možno na obecné i konkrétní rovině ji považovat za osobu dostatečně věrohodnou. U poškozené nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci. Jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat nebo zda se již jedná o obtíže trvalého rázu. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly (poruchy spánku a příjmu potravy), jiné se zmírnily (poruchy emocí), jiné stále přetrvávají ve značně intenzitě (obtíže v sociálním, partnerském a rodinném životě). K rozvoji stockholmského syndromu nedošlo.

V řízení před soudem znalec uvedl, že jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Na základě výpovědi u hlavního líčení znalec konstatoval, že tyto potíže u poškozené stále přetrvávají. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat, nebo zda se jedná již o obtíže trvalého rázu. Je tu předpoklad, že po ukončení celého případu, tak ještě může dojít k pozitivním změnám v této oblasti. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly jako byly poruchy spánku a příjmu potravy, u hlavního líčení konstatovala, že za poslední roky přibrala na váze, jiné se zmírnily, to jsou poruchy emocí, které už nejsou tak výrazné, ale i u hlavního líčení ventilovala, že má strach ze tmy, strach chodit sama do neznámého prostředí a ve značné intenzitě přetrvávají potíže v sociální oblasti, v partnerském a rodinném životě. Výpověď poškozené není v rozporu s výpovědí, kterou učinila při znaleckém vyšetření, na dotazy soudu reagovala rychle bez nějakého většího rozmýšlení, spontánně. Její výpověď je věrohodná. Přestože z inteligenčních testů vyšlo, že rozumové schopnosti poškozené jsou snížené, jsou ale na takové úrovni, že je schopna vnímat a zapamatovat si prožitý děj. Spojení emoci s nějakým zážitkem vede k lepšímu zapamatování nebo upevnění si vlastní vzpomínky.

Ve věci bylo dále provedeno dokazování listinnými důkazy, a to zejména trestním oznámením (č.l. 23-29), protokolem o ohledání místa činu (č.l. 46), náčrtkem (č.l. 47), fotografickou dokumentací s CD XXXX-3246/TČ-2011-161471 (č.l. 48-51), seznamem a popisem odcizených věcí (č.l. 52), odborným ohodnocením věcí (č.l. 53), protokolem o prohlídce těla (č.l. 54), fotografickou dokumentací s CD XXXX-3246/TČ-2011-161471 (č.l. 55-59), úředním záznamem (č.l. 73), prohlášením (č.l. 78), lékařskou zprávou (č.l. 80), smlouvou o úvěru (č.l. 84-85), pokladním dokladem (č.l. 86), zprávou XXXX s.r.o. (č.l. 88- 89), údaji o smlouvě (č.l. 90-91,92-93), zprávou XXXX, a.s. (č.l. 96), e-mail (č.l. 97,104), přehledy (č.l. 98-101), úředním záznamem (č.l. 102), návrhem na pozastavení pohledávky (exekuce) (č.l. 103), exekutorským zápisem (č.l. 106-110), kopií zdrav. záznamu (č.l. 114- 115), lékařskou zprávou (č.l. 117), kopií zdravotnické dokumentace a zdravotní záznamy týkající se těhotenství pacientky XXXX (č.l. 120-132), zprávou Městského úřadu XXXX, odbor sociální (č.l. 134), zprávou Psychocentra - manželská a rodinná poradna XXXX (č.l.

135), zprávou Městského úřadu XXXX, odbor majetkoprávní (č.l. 136), opisem z evidence rejstříku trestů (č.l. 137), kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla (č.l. 165-166) se splátkovým kalendářem (č.l. 167).

K důkazu byly čteny a konstatovány podstatné obsahy spisů Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a to sp.zn. 2T 140/2006, obžaloba (č.l. 50-51), trestní příkaz ze dne 22.11.2006, právní moc dne 28.4.2007 (č.l. 53), usnesení ze dne 25.9.2008, právní moc dne 24.10.2008 (č.l. 86), sp.zn. 2T 143/2007, návrh na potrestání (č.l. 21-22), trestní příkaz ze dne 18.7.2007, právní moc dne 2.10.2007 (č.l. 27), usnesení ze dne 15.4.2010, právní moc dne 20.4.2010 (č.l. 52), usnesení ze dne 31.3.2011, právní moc dne 19.4.2011 (č.l. 74), spis sp.zn. 6C 52/2005, a to zejména návrh na rozvod manželství (č.l. 1), rozsudek ze dne 27.9.2005, č.j. 6C 52/2005 - 7 (právní moc dne 3.10.2005), spis sp.zn. 1T 175/2011 a to zejména obžaloba (č.l. 81-83), trestní příkaz ze dne 28.12.2011 (č.l. 85) (právní moc dne 16.2.2012) a spis sp.zn. ZT 492/2006, který je obsahem přílohy (č.l. 201).

Trestní minulost obžalovaného vyplynula z opisů rejstříků trestů (č.l. 195,217,224, 265), z připojených spisů uvedených výše, rozhodnutí, hodnocení z výkonu trestu odnětí svobody (č.l. 189), z nichž je patrné, že obžalovaný byl doposud sedmkrát soudně trestán, u posledních dvou odsouzení z roku 2011 a 2012 dospěl soud v rámci řešení předběžné otázky k závěru, že tato odsouzení podléhají amnestii prezidenta republiky účinné od 1.1.2013 a na obžalovaného se hledí jako by nebyl odsouzen.

Ze zpráv o pověsti a to zpráva Městského úřadu XXXX (č.l. 190), zpráva Městského úřadu XXXX, odbor majetkoprávní (č.l. 191), zpráva Obecního úřadu XXXX (č.l. 192,193), zpráva Městského úřadu XXXX (č.l. 194), zejména ze zprávy o pověsti Obecního úřadu XXXX (č.l. 192) vyplývá, že obžalovaný se zde od roku 2006 nezdržuje, v době pobytu v obci byl nezaměstnaný, nevyučený, svobodný. Je otcem dcery, která navštěvuje zdejší základní školu, soudním rozhodnutím ji má v péči jeho matka XXXX. Trvalé bydliště má v bytě na adrese XXXX, ale tento byt byl již před několika lety prodán, pan XXXX se odstěhoval, aniž by se přehlásil na jinou adresu. Ze zpráv o pověsti (č.l. 190-194) nebylo zjištěno, že by obžalovaný byl řešen pro přestupek. Provedení ostatních listinných důkazů, tak jak jsou založeny ve spise, nepřineslo k meritu věci nic podstatného.

Po vyhodnocení všech provedených důkazů, které soud hodnotil podle svého vnitřního přesvědčení založeném na pečlivém uvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, dospěl soud na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, k závěru o vině obžalovaného, tak jak je popsána ve výroku odsuzujícího rozsudku, a to i přestože obžalovaný XXXX, stejně jako v přípravném řízení na svoji obhajobu uvedl, že se jednání popsaného v podané obžalobě nedopustil, že soužití s poškozenou bylo v intencích normálního, běžného společného soužití, tak jako u ostatních lidí. Co se týká finančních prostředků ty využívali s poškozenou společně na úhradu domácnosti.

Soud má však trestnou činnost obžalovaného za bezpečně prokázanou z výpovědi svědkyně XXXX, která svou výpovědí stvrdila všechny základní skutečnosti o způsobu, době páchání trestné činnosti i okolnostech uváděných ve výroku odsuzujícího rozsudku, a soud neměl pochybnosti o její věrohodnosti. Z obsahu výpovědi poškozené má soud za prokázanou intenzitu a způsob psychického týrání ze strany obžalovaného vůči ní, tak i celkovou dobu, kdy k tomu docházelo, kdy brutálnost týrání poškozené ze strany obžalovaného dostoupilo vrcholu tím, že jí kromě kopání, nadávek, ran pěstí, přikládal hadici od sprchy kolem krku a škrtil jí, jak zepředu, tak zezadu, a požadoval po ní i finanční prostředky na uspokojování svých potřeb. Poškozená podrobně popsala i způsob opakovaného násilí, kterým si přes její zjevný nesouhlas, kdy jí vyhrožoval, že ublíží jejím dětem, které byly ve vedlejší místnosti, opakovaně vynucoval kromě koitálního styku, jak anální styk, tak felaci, přestože věděl, že poškozená nechce, aby tak činil. Poškozená ve své výpovědi přesně popsala, i událost, kdy jí obžalovaný pod pohrůžkou, že ji zabije a přiložením nože na její krk, donutil, aby jej vzala zpět k sobě. Poškozená uvedla, že poté, co obžalovaný ukončil vyhrožování, položil na kuchyňskou linku nůž, kterým ji ohrožoval, což viděla. Soud nemá pochybnosti o násilí obžalovaného vůči poškozené, které vyplynuly z její výpovědi, neboť i matka poškozené potvrdila, že se k nim obžalovaný opět nastěhoval v noci, kdy o tom nikdo nevěděl.

Věrohodnost poškozené v hlavním líčení, kde je upřednostňována zásada ústnosti a bezprostřednosti, podpořilo i vystupování poškozené, kdy na ní byla vidět obava, strach, silné rozrušení z přítomnosti obžalovaného, kdy odmítla i vypovídat v jeho přítomnosti. Patrné bylo, že hrůzné zážitky se poškozené emočně zafixovaly, velmi přesvědčivě a pravdivě vypovídala o jednotlivých okolnostech, kdy to byly okolnosti, které musela zažít i vzhledem k popsaným detailům událostí.

Soud tedy nemá důvod pochybovat o věrohodnosti poškozené. Poškozená uvedla, že se styděla za to, jak se k ní obžalovaný chová a nebyla schopna se nikomu svěřit, neboť se bála o děti. Uvedla, že obžalovaný, zejména syna, trestal za každou banální špatně udělanou věc, např. vylití šálku a běžné drobnosti, klečením, a dokonce mu obžalovaný, dával na natažené ruce knihu, a v tomto postoji musel malý syn setrvávat. Jednání obžalovaného zanechalo na poškozené trvalé následky, kdy poškozená trpí syndromem týrané ženy, ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, spočívající především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. K výpovědi poškozené nepřímo přistupuje a stvrzuje její věrohodnost, výpověď matky poškozené XXXX, která uvedla, že poškozená po dobu, co žila s obžalovaným v jejich domě, byla uplakaná, viděla i dominantní chování obžalovaného i jeho určité fyzické ústrky vůči poškozené. Uvedla, že poškozená s nimi po určité době dokonce přestala komunikovat, přestala je navštěvovat, a ona nevěděla, co se děje, ale věděla, že věci nejsou v pořádku, neboť od dětí poškozené, které za ní chodily, se dozvídala, že obžalovaný, zejména syna, trestá za každou sebemenší špatně udělanou věc, vylití šálku a běžné drobnosti, klečením. Svědkyně také uvedla, že v závěru poškozená za nimi přišla a požádala je o pomoc, že dál již takhle nemůže žít, že to nemůže vydržet a poprosila, aby jí pomohli se obžalovaného zbavit. Což také učinili, vystěhovali mu věci, vyměnili zámky, aby se k nim již nedostal. Tvrzení poškozené je dále stvrzováno svědkem Ing. XXXX, který potvrdil, že si obžalovaný u jejich společnosti koupil vozidlo, které nesplácel, a po upomínkách, uhradil částku asi 60.000,-Kč, přičemž zbytek peněz již neuhradil, pouze zaslal žádost o odpuštění zbytku platby s ohledem na svou situaci.

Věrohodnost obsahu výpovědi poškozené je potvrzována i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se specializací klinická psychologie a výslechu znalce PhDr. XXXX, který byl po celou dobu trestního řízení přítomen výslechu poškozené. Z něho vyplynulo, že poškozená XXXX má k obžalovanému XXXX negativní vztah, má z něj strach, poslední tři roky s ním nebyla v přímém kontaktu. Osobnost poškozené je uzavřená, jednodušeji strukturovaná, méně vyzrálá. Její rozumové a paměťové schopnosti jsou značně podprůměrné. Poškozená je schopna správně vnímat prožitky a reprodukovat je a je možno na obecné i konkrétní rovině ji považovat za osobu dostatečně věrohodnou. Znalec jednoznačně uvedl, že výpověď poškozené není v rozporu s výpovědí, kterou učinila při znaleckém vyšetření, na dotazy soudu reagovala rychle, bez nějakého většího rozmýšlení, spontánně. Přestože z inteligenčních testů vyšlo, že rozumové schopnosti poškozené jsou snížené, jsou ale na takové úrovni, že je schopna vnímat a zapamatovat si prožitý děj. U poškozené nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci. Její výpověď je věrohodná. Jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat nebo zda se již jedná o obtíže trvalého rázu. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly (poruchy spánku a příjmu potravy), jiné se zmírnily (poruchy emocí), jiné stále přetrvávají ve značně intenzitě (obtíže v sociálním, partnerském a rodinném životě). Skutečnosti uváděné ve výpovědi poškozené jsou dále potvrzovány i listinnými důkazy provedenými ve věci. Z trestního oznámení podaného dne 27.4.2011 (č.l. 23-29) má soud za prokázanou intenzitu a stupňující se násilí obžalovaného vůči poškozené kvůli finanční situaci, včetně nedobrovolných opakovaných pohlavních styků. Z lékařské zprávy ze dne 28.4.2011 (č.l. 80) jsou lékařem potvrzovány nalezené jizvy staršího data na těle poškozené. Ze smlouvy o úvěru č. XXXX (č.l. 84) u XXXX je prokázáno, že byla uzavřena XXXX dne 21.5.2007 na částku, kterou ji poskytla banka na úvěr ve výši 100.000,-Kč.

Z protokolu o ohledání místa činu (č.l. 46) vyplynul popis bytové jednotky situované ve druhém patře rodinného domu, který se nachází XXXX čp. XXXX v obci XXXX. Z náčrtku a fotografické dokumentace (č.l. 47-51) vyplývá zadokumentování předmětného objektu. Ze seznamu odcizených věcích (č.l. 52) je patrné množství a popis odcizených věcí poškozené. Odborným vyjádřením (č.l. 53) je stanovena cena odcizených věcí. Z protokolu o prohlídce těla a fotografické dokumentace (č.l. 54-59) soud zjistil zranění na těle poškozené XXXX. Z pokladního dokladu (č.l. 86) vyplývá, že poškozená XXXX dne 25.5.2007 přijala čerpáním úvěru částku 100.000,-Kč. Z listin na (č.l. 88-110) vyplývají pohledávky z úvěru XXXX.

Z lékařské zprávy (č.l. 117) a dále na (č.l. 120-132) je patrný průběh těhotenství svědkyně XXXX k diagnostikovanému těhotenství dvojčat dne 4.4.2007. Ze zprávy psychocentra (č.l. 135) vyplývá, že dne 9.5.2011 se na ně obrátila poškozená z důvodu přetrvávajících následků domácího násilí v minulosti na současný psychický stav. Ze zprávy o pověsti (č.l. 136) a opisu rejstříku trestů (č.l. 137) vyplývá, že svědkyně XXXX nebyla doposud soudně trestána a jedná se o osobu zcela bezúhonnou. Z kupní smlouvy na (č.l. 165) vyplývá, že obžalovaný XXXX zakoupil u společnosti XXXX s.r.o. motorové vozidlo zelené barvy zn. XXXX, rok výroby XXXX, splátkový kalendář (č.l. 167).

Soud s ohledem na složitost dané věci, neboť páchané trestné jednání se konalo v rámci intimního spolužití dvou osob, a obžalovaný se obhajoval zcela odlišnou verzí o událostech od tvrzení poškozené, doplnil dokazování znaleckým zkoumáním znalkyně MUDr. XXXX, kterým je jednak podporována výpověď poškozené o chování a jednání obžalovaného a jednak prokazuje i motivaci páchaného jednání obžalovaným vůči poškozené. Znalkyně uvedla, že obžalovaný v době spáchání trestné činnosti, netrpěl duševní poruchou, která by byla forenzně závažná, ale trpí smíšenou poruchou osobnosti, která je především dissociální, narcistická a histriónská, kdy obžalovaný má sklon k páchání takového jednání, které se neslučuje se společenskými konvencemi, nemá problém porušovat zákon. Jeho osobnostní rysy jsou fixované a nejsou léčbou změnitelné. Obžalovaný dále trpí narcistickými rysy, záleží mu na sobě, preferuje sám sebe, rád se prezentuje, rád se ukazuje, strhává na sebe pozornost, velmi mu záleží na prezentaci vlastního já, upřednostnění své osoby oproti jiným osobám, upozorňování na sebe, histriónské rysy jeho osobnosti souvisí s emoční labilitou, náladovostí, rád se předvádí, rád zdůrazňuje některé city, ale ve skutečnosti je citlivý vůči sobě, než vůči ostatním a tyto rysy jsou u obžalovaného naprosto dominantní a to jak v jeho způsobu jednání, kdy sám obžalovaný dokáže, pokud je motivován, působit velmi dobře, nenápadně, ale v dalším průběhu, pokud motivace u něho se zmírní nebo už není natolik motivován, aby se prezentoval v tom lepším světle, protože je si vědom, že tyto vlastnosti ho svým způsobem handicapují, tak potom dochází k dekompenzaci těchto rysů a dochází ke konfliktním situacím. Popisu těchto rysů odpovídá i způsob života, jednání, sebeprezentace obžalovaného, který je osobou sociálně nezakotvenou, osobou nestabilní, kdy pro dissociálnost osobnosti obžalovaného svědčí i to, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky, že nemá dlouhodobé stabilní zaměstnání, čili je sociálně nestabilní a pokud měl příležitost, tak nebylo to jednou, bylo to opakovaně, páchal trestnou činnost zejména majetkového rázu. Taková osobnost se domáhá i určitých profitů. Narcistický prvek v jeho chování je v tom, jaké má nároky na sebe, upřednostňuje své potřeby, svou osobu i vůči lidem, kteří svým způsobem jsou omezeni, ať už ve finančních příjmech nebo prostě ve svých jiných požadavcích. Narcistické upřednostňování jeho vlastní osoby je evidentní v celém průběhu jeho života. Po stránce vlastního života obžalovaného je vidět, že nedokáže vytvářet pravidelné dlouhodobé citové vztahy, velmi rychle selhává v těchto vztazích, protože i když se prezentuje nebo se snaží prezentovat velmi dobře, tak dochází ke konfliktům, je vidět, že upřednostňuje sebe, a i když prezentuje svoji lásku a své pocity, tak nedokáže se podle toho chovat, nedokáže podřídit hodnotný systém tomu, co sděluje a sám ani nevyužil možnosti, aby výrazněji změnil svůj životní přístup. Pokud se obžalovaný dopouštěl násilí na paní poškozené, tak jak bylo popsáno v soudním spisu, je evidentní, že se jednalo o násilí skryté, kdy u takového typu osobnosti není vyloučeno, že navenek vystupuje jako ideální osobnost s proklamacemi své vlastní osobnosti, ale ve skrytu ve své podstatě může potom uplatnit jiné své rysy osobnosti.

Soud ohledně výpovědi svědka XXXX dospěl k závěru, že znal poškozenou zpočátku jejího vztahu s obžalovaným, kdy sama poškozená uvedla, že se vůči ní obžalovaný v té době choval v mezích normy a dále nebyl osobou, k níž by měla poškozená skutečnou důvěru. Z výpovědi svědka XXXX má soud za prokázané, že krátkodobě zaměstnal obžalovaného jako číšníka, a poté co zjistil, že je proti obžalovanému vedeno exekuční řízení, ho propustil. Tak jako svědek XXXX potvrdil, že poškozenou zahlédl v restauraci sporadicky jen krátce, když přinesla oběd obžalovanému, sám s ní nehovořil. Pouze potvrdil to, že zaměstnal pana obžalovaného.

Soud dále hodnotil výpovědi svědků, kteří byli voláni z návrhu obhajoby, a to matky obžalovaného XXXX, která potvrdila, že obžalovaný ji s poškozenou zpočátku jejich vztahu navštěvoval, poškozená jí dala i jídlo, ale pak již k ní poškozená nejezdila, u nich svědkyně nikdy nebyla a není ji známo, jak se vyvíjel jejich vztah. Svědkyně uvedla, že vychovává dceru obžalovaného z jeho předchozího vztahu se svědkyní XXXX, s níž v jejím bytě asi půl roku žil. Obžalovaného kvůli jeho výchovným problémům umístila do dětského domova, kde byl do patnácti let. Výpověď svědkyně byla jednoznačně vedena ve prospěch obžalovaného, ve snaze vyvinit ho ze stíhaného jednání.

Výpověď svědkyně XXXX, která nepotvrdila násilné jednání ve vztahu, kdy žila s obžalovaným vůči ní, soud však vyhodnotil jako zcela nevěrohodnou, neboť bylo zjištěno, že matka obžalovaného XXXX podala návrh na svěření dcery svědkyně XXXX, XXXX, kterou měla ze vztahu s obžalovaným, do své péče, což se také stalo, a ona nyní její dítě vychovává. Dále na svědkyni XXXX podala trestní oznámení, na základě něhož byla XXXX pravomocně odsouzena. Z výpovědi svědkyně XXXX nicméně vyplynulo, že v době, kdy žila s obžalovaným v bytě jeho matky, tam nebyli sami, kromě XXXX, bydlela ještě s jeho sestrou a svou dcerou XXXX. Z výpovědi svědkyně XXXX krátce zaznělo to, že se pana obžalovaného v něčem bojí, nicméně bylo na svědkyni patrné, že konkrétněji se vyjadřovat nechce. Ani jeden ze svědků a to XXXX, XXXX, XXXX, XXXX, však nebyli v rozhodném období přímými svědky a osobami, s nimiž se obžalovaný či poškozená denně stýkali, a kteří by mohli uvést relevantní skutečnosti a uvést, co se skutečně dělo ve vztahu pana obžalovaného a poškozené.

Ve světle všech shora provedených důkazů, které tvoří ucelený na sebe logicky navazující řetězec důkazů, má soud obhajobu obžalovaného za účelovou a nevěrohodnou, ve snaze vyhnout se tak trestní odpovědnosti, s ohledem na výši trestu, která obžalovanému hrozila, v případě uznání na vinu. Co se týká potom zamítnutí návrhu obhajoby na výslech svědka XXXX, zde soud uvádí, že jde o bývalého manžela poškozené, od níž se v roce 2004 odstěhoval, nestýkal se s ní, a jak vyplynulo z listinných důkazů, které soud provedl ze spisu

Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp.zn. 6C 52/2005 a to návrh na rozvod manželství (č.l. 1), oddací list (č.l. 3), rozsudek č.j. 5 Nc 1624/2005 - 17 ze dne 29.8.2005 (č.l. 4-5), protokol o jednání z 27.9.2005 (č.l. 6), rozsudek ze dne 27.9.2005 (č.l. 7) (právní moc dne 3.10.2005), pan XXXX ukončil vztah s poškozenou a jejich manželství bylo rozvedeno na základě jejich vzájemné dohody. Soud dospěl k závěru, že tento svědek nemůže přispět k osvětlení relevantních skutečností trestného jednání, pro které je obžalovaný stíhán, s ohledem na výše uvedené.

K námitkám obhajoby o časové prodlevě, kdy podala poškozená trestní oznámení a to teprve v roce 2011, přestože k páchání trestného jednání došlo již v roce 2006-2007, musí soud konstatovat, že se jedná o druh trestné činnosti, ke které dochází zejména v intimním spolužití dvou osob, jako i v případě obžalovaného a poškozené. Typické u těchto trestných činů je, že týraný partner se dostává do role oběti, a poté začne vnímat druhého partnera - agresora, který je dominantní odlišným způsobem, který není standardní v rámci běžných společenských norem, začne stupňující se agresi pachatele vůči sobě přijímat, a s tím se další ataky agresora potom stupňují, kdy poškozená přestávala mít i sílu se účinně bránit. V tomto případě bylo ještě více podloženo skutečností, že obžalovaný žil v domácnosti s poškozenou, kde byly dvě její malé děti. Zde již obžalovaný i vůči synovi poškozené uplatňoval tresty, které byly dle samotné poškozené zcela neodpovídající a velmi nepřiměřené vzhledem k jeho věku i bagatelnosti provinění, které měl jako dítě spáchat. Poškozená měla oprávněnou obavu o to, že může ublížit i dětem. Týrání poškozené se odráželo i v její psychice, nedovedla se adekvátně bránit obžalovanému, bála se chodit do svého okolí, styděla se za to, co se děje a nebyla schopna adekvátně reagovat na danou situaci a vyhledat pomoc, což učinila teprve až po delší době, kdy již nebyla v blízkosti obžalovaného po delší dobu a začaly fungovat běžné obranné mechanismy.

Skutkový děj soud upřesnil s ohledem na výpověď poškozené, která byla vyslechnuta na svědka až v řízení před soudem. Co se týká námitky obhájkyně soud uvádí, že v rámci stíhaného trestného jednání v dané věci byla totožnost skutku zachována a nezáleží na tom, jednotlivých útoků. Zde si soud neodpustí uvést, že již v přípravném řízení u těchto druhů jednání, mají být poškození vyslechnuti na protokol o výslechu svědka, i s ohledem na vzdálenost časovou, kdy k jednání došlo a zejména připomínání si hrůzných zážitků, které poškozená již vypověděla do trestního oznámení a poté musela vše opakovat, neboť soud musel celou její výpověď k jednotlivým dílčím útokům provést v řízení před soudem. Došlo tak k viktimizaci poškozené, u níž byl znalcem navíc konstatován syndrom týrané ženy jako následek jednání obžalovaného. Z provedeného dokazování je tedy nepochybné, že obžalovaný týral osobu blízkou konkrétně poškozenou, která byla jeho družkou, páchal své jednání po celé předmětné období, kdy se jeho chování vyznačovalo výraznou intenzitou, hrubostí, ponižováním poškozené, vysokým stupněm psychického napadání, vyhrožování, psychického týrání, které vyústilo ve fyzické násilí, až brutálního charakteru. S ohledem na dlouhodobost, trvalost, na četnost opakujících se útoků, stupňující se brutalitu, která přerostla i do intimní oblasti, kdy poškozená byla opakovaně znásilněná a přinucená obžalovaným vykonávat i anální styk a felaci. Nepochybně poškozená jednání obžalovaného cítila jako těžké příkoří, které bylo na její osobě pácháno. Již shora uváděný znalecký posudek prokazuje a potvrzuje, že se následkem jednání obžalovaného, u poškozené rozvinul i syndrom týrané ženy. Obžalovaný v průběhu svého jednání přinutil s nožem poškozenou, aby vykonala, co po ní požadoval, pod pohrůžkou, že ji zabije. Jednání obžalovaného jak vyplynulo i ze znaleckého zkoumání MUDr. XXXX bylo podpořeno i osobností pana obžalovaného, bylo prokázáno, že trvale nikde nepracoval, pokud tak krátkodobě. Poškozená ve své podstatě neznala jeho volný čas, pohyboval se tak, jak potřeboval, stále požadoval a potřeboval finanční prostředky pro uspokojování svých potřeb, činil to způsobem, aby je co nejrychleji získal, tzn. nejblíže byla poškozená, která měla příjem, žila s rodiči, a proto na ni i předmětným násilím a podrobováním si poškozené vymáhal obžalovaný finanční prostředky, aby uspokojovala jeho potřeby. Vzhledem k tomu, jak dlouho probíhalo fyzické a psychické týrání, jak se stupňovalo toto jednání obžalovaného vůči poškozené, poškozená ztratila nejzákladnější pud sebezáchovy adekvátně reagovat, kdy se ve své podstatě snažila ochránit zejména své děti. Na základě provedených důkazů, byl takto zjištěn skutkový děj, o němž soud nemá pochybnosti a to vzhledem ke všem provedeným důkazům, které umožňují učinit jednoznačný závěr o trestní odpovědnosti obžalovaného XXXX ve smyslu § 2 odst. 5 trestního řádu.

Pokud jde o právní kvalifikaci, tak na začátek soud předesílá, že podle § 2 odst. 1 trestního zákoníku (zákon číslo 40/2009 Sb.) účinného od 1. ledna 2010 je třeba trestnost jednání, pro které je obžalovaný pod body 1 až 4 postaven před soud posuzovat podle zákona účinného v době spáchání tedy podle trestního zákona (zákon číslo 140/1961 Sb.) účinného do 31. prosince 2009, neboť je pro obžalovaného příznivější. Po novele a účinnosti nového trestního zákoníku (zákon číslo 40/2009 Sb.) účinného od 1. ledna 2010, který absentuje skutkovou podstatu podle § 180d (dle z.č. 140/1961 Sb.), proto s ohledem na příznivější stav pro obžalovaného nebyla tato právní kvalifikace uplatňována v rámci ukládání souhrnného trestu.

Na základě výše uvedených skutkových zjištění je zcela evidentní, že obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odstavec 1, odstavec 2 písmeno a),b) trestního zákona účinného do 31.12.2009. Kvalifikovaný znak skutkové podstaty § 215a odstavec 2 trestního zákona písmeno a), zvlášť surovým způsobem b) a pokračoval v páchání takového činu po delší dobu je prokázán časovou dlouhodobostí a zejména intenzivností a brutálností jak psychického, tak i fyzického týrání, s ohledem na shora popsaný způsob týrání ve výroku rozsudku, které vyvrcholilo tím, že jednání obžalovaného zanechalo na poškozené trvalé následky na psychickém zdraví ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Tyto potíže u poškozené stále přetrvávají. Oproti obžalobě pak bylo jednání ohledně časového rozpětí upraveno, kdy na základě provedeného dokazování soud upřesnil období, kdy docházelo k psychickému týrání a k jednotlivým útokům obžalovaného. Ohledně odcizení věcí, kdy poškozená určila dvě předmětné věci, tak jak jsou uvedeny ve vyhlášeném rozsudku, stejně a shodně v rámci celého řízení, soud přistoupil na odcizení těchto dvou věcí, které jako prokázané zazněly z výpovědi dalších svědků. Existenci dalších věcí neměl soud za jednoznačně prokázanou.

Dále v jednočinném souběhu obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu vydírání podle § 235 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c) trestního zákona, účinného do 31.12.2009, kdy obžalovaný nutil poškozenou pod pohrůžkou zabití s nožem na jejím krku, aby ho vzala zpět. Kvalifikovaný znak skutkové podstaty odst. 2 písm. c) trestního zákona účinného do 31.12.2009, byl naplněn ve smyslu ustanovení podle § 89 odst. 5 trestního zákona účinného do 31.12.2009, kdy nůž je zbraní. A dále se v jednočinném souběhu dopustil trestného činu znásilnění podle § 241 odstavec 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009, kdy násilím a pohrůžkou bezprostředního násilí donutil poškozenou k souloži a k jinému obdobnému pohlavnímu styku, jakým je jak styk anální, tak felace.

U skutku byly též naplněny všechny znaky trestní odpovědnosti uvedené v § 3 trestního zákona účinného do 31.12.2009. S ohledem na vysoký stupeň společenské nebezpečnosti byly naplněny kvalifikované skutkové podstaty jmenovaných trestných činů.

Z hlediska stránky subjektivní vzal soud za prokázané vzhledem k charakteru trestné činnosti, způsobu provedení a také jednoznačnému motivu jednání obžalovaného, že ten jednal v úmyslu přímém ve smyslu ustanovení § 4 písmeno a) trestního zákona, kdy svým jednáním chtěl porušit tímto zákonem chráněný zájem a to konkrétně zájem společnosti na ochraně svobodného rozhodování člověka, i v oblasti pohlavního života a dále zájem na zdraví a životě osob a obecný zájem na ochraně rodiny.

Při rozhodování o druhu a výši trestu vycházel soud z účelu trestu podle § 23 odst. 1 trestního zákona a při ukládání trestu přihlédl podle § 31 odst. 1 trestního zákona k dosaženému stupni nebezpečnosti pro společnost, možnosti nápravy a k poměrům obžalovaného. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že je svobodný, má dvě děti, jedno je v péči jeho matky, jedno ve výchově poškozené, v místě trvalého bydliště není k jeho osobě bližších informací, z dalších míst, kde se zdržoval nemá záznam v evidenci přestupců. Nicméně obžalovaný byl již doposud sedmkrát soudně trestán, jedná se o osobu kriminálně závadnou, u posledních dvou odsouzení z roku 2011 a 2012 dospěl soud v rámci řešení předběžné otázky k závěru, že tato odsouzení podléhají amnestii prezidenta republiky účinné od 1.1.2013 a na obžalovaného se hledí jako by nebyl odsouzen. Alternativně ukládané tresty u dalších odsouzení obžalovaný nevykonával a byly mu přeměněny na tresty odnětí svobody.

Žádné polehčující okolnosti k osobě obžalovaného soud neshledal. Naopak projevy chování obžalovaného v řízení před soudem, kdy se smál v průběhu výslechu svědků, bez známek jakéko-li lítosti, soud vyhodnotil jako velmi negativní. Co se týká přitěžujících okolností zde soud přihlédl ke skutečnosti, že došlo v jednočinném souběhu ke spáchání více trestných činů obžalovaným a k páchání týrání a násilí poškozené došlo v době těhotenství poškozené. Stupeň společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného dosahuje typové nebezpečnosti projednávaných trestných činů, zejména s ohledem na charakter a okolnosti spáchání skutku. Obžalovaný byl ohrožen stanovenou trestní sazbou v zákonném rozpětí od dvou do osmi let, podle § 215a odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009, a to za splnění zákonných podmínek podle § 35 odst. 2 trestního zákona pro ukládání souhrnného trestu, k citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007- 27, který nabyl právní moci 2.10.2007. Po zvážení všech konkrétních okolností s ohledem na osobu pachatele a okolnosti nyní projednávaného případu dospěl soud k závěru, že již nejsou splněny zákonné podmínky pro podmíněný odklad uvedené v § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 trestního zákona a to i s odkazem na skutečnost, že obžalovaný se projevuje i s ohledem na zjištěnou poruchu jeho osobnosti a kriminální minulost, nezdrženlivě pácháním trestné činnosti, na úkor jiné osoby, ohrožujíce, tak její život a zdraví a doposud ukládané alternativní tresty na něj neměly dostatečný vliv, aby změnil své chování a trestné činnosti se již nedopouštěl.

Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že na obžalovaného nelze působit v dané věci jiným druhem trestu, než trestem odnětí svobody spojeným s přímým výkonem. S ohledem na shora uvedené je důvodný předpoklad, že právě tímto druhem trestu a v něm obsaženými represivními a výchovnými prvky lze potlačovat sklony obžalovaného k páchání další trestné činnosti. Za trest úměrný povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, osoby obžalovaného považuje soud souhrnný trest odnětí svobody ve výměře tří roků dle určené právní kvalifikace. Pro výkon uloženého trestu soud za splnění všech zákonných podmínek obžalovaného zařadil do věznice s ostrahou dle ustanovení § 39a odst. 1 písm. c) trestního

zákona účinného do 31.12.2009. Soud dále zopakoval podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009 trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků, který byl již vykonán. Podle § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 zároveň soud zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu. Soud má za to, že takový druh trestu plně respektuje jak hledisko individuální, tak i generální prevence a přiměje obžalovaného k nápravě, aby změnil své životní postoje ve vztahu ke stanoveným společenským normám.

V rámci adhezního řízení se řádně a včas se svým nárokem na náhradu škody připojila poškozená XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX. Vzhledem k tomu, že provedenými důkazy byla zjištěna příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a vzniklou majetkovou škodou odcizením věcí, kterou poškozená uplatňuje (§ 420 odst. 1 občanského zákoníku), byl obžalovaný zavázán povinností způsobenou škodu uhradit. Výše vyčíslené škody byla stanovena podle odborného vyjádření a to za odcizený fotoaparát Olympus částkou 1.000,- Kč, a zlatých náušnic ve výši 500,-Kč.

S ohledem na složitost daného případu bude třeba k posouzení důvodnosti a výše nároku na náhradu škody, provést další skutková zjištění, které přesahují potřeby vlastního trestního stíhání, pro přiznání nároku do zásahu osobnostních práv ve smyslu § 11 občanského zákoníku a dále nároku na náhradu ve výši 10.000,-Kč z titulu půjčky a úvěru ve výši 100.000,-Kč uzavřenou u XXXX, kdy další dokazování by podstatně protáhlo řízení, proto soud odkázal se zbytkem nároku na náhradu škody poškozenou podle § 229 odst. 2 trestního řádu na řízení ve věcech občanskoprávních.


P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě prostřednictvím podepsaného soudu. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Z obsahu odvolání musí být patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.


Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

dne 22. ledna 2013


Mgr. et Mgr. Blanka Jeňková, v.r.

předsedkyně senátu



sp.zn.
10 T 12/2018
Odškodnění 200 000 Kč
Čtyřleté domácí násilí s prodáváním manželky k prostituci

č. j. 10 T 12/2018-

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. června 2020 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Cukerové a přísedících JUDr. Marcely Lukešové a Zory Hedvábné, takto:


Obžalovaný


XXXXXXXX XXXXXXXX,

nar. XXXXXXXX, OSVČ, trvale bytem XXXXXXXX


je  vinen, že

1)

v přesně nezjištěné době, nejméně od roku 2012 do června roku 2015, kdy poškozená Ing. XXXXXXXXXXXX XXXXXX, nar. XXXXXXXX, opustila společnou domácnost, v bytech, kde společně žili a to v XXXXXXXX, a v XXXXXXXX psychicky týral poškozenou, která v této době byla jeho družkou, a s níž vychovával společného nezletilého syna XXXXXXXXX XXXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, požadoval po ní, aby zanechala studia vysoké školy s tím, že je špatná matka, neboť studuje, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na délku vycházek na hřiště s nezl. synem XXXXXXXXX a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vůli anální sex, kdy taktéž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, ta jí to „spočítá", a že se jejich syn XXXXXXXXX bude mít špatně, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil, aby v době od července 2013 do června 2015 pracovala jako tanečnice a striptérka v erotických klubech, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky ve výši 800,- Kč až 3.500,- Kč za noc mu musela odevzdávat a dále opakovaně poškozenou  v přesně nezjištěné době od podzimu 2013 do června 2015 pod pohrůžkami, že jí vyhodí z bytu, sebere a doveze nezl. Syna XXXXXXXX a jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil k prostituci, kterou musela vykonávat v jím vybraných podnicích v XXXXXXXX a v XXXXXXXX v XXXXXXXX, XXXXXXXX, a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám včetně live chatu s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela ve shora uvedených erotických klubech a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám, poskytovat blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito muži platili obžalovaným stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, přičemž obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednání obžalovaného jako stupňující se těžké příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém psychickém stresu,


tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,

jednak jinou osobu než díže za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednáni a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci,

2)

v přesně nezjištěné době, poté, co se dne 16.1.2016 vrátila poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX do společné domácnosti ke svému druhovi - obžalovanému XXXXXXXX XXXXXXXX, do bytu v XXXXXXXX nejméně od ledna 2017 do 6.9.2017, kdy opětovně společnou domácnost opustila, psychicky týral poškozenou, s níž vychovával společné syny, a to nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, s nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na odvedení nezl. Syna XXXXXXXX do školky, na délku vycházek na hřiště s nezl. syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", a vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vpůli anální sex, přičemž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, tak jí to „spočítá", že jejich synové nezl. XXXXXXXX a nezl. XXXXXXXX se budou mít špatně a budou hladovět, že řekne jejím rodičům, že pracovala jako prostitutka, že sebere a odveze nezletilé syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, že jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, a za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil opakovaně k pohlavním stykům a dalším sexuálním aktivitám s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela na podkladě inzerátů vydaných obžalovaným opakovaně poskytovat v hodinových hotelech XXXXXXXX ulice XXXXXXXX, v XXXXXXXX a jinde, blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito platili stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy za tímto účelem obžalovaný založil agenturu XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, kdy obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednáni obžalovaného jako stupňující se příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém stresu,

tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,

jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavními styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví


čímž spáchal


pod bodem ad 1)

zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku,

pod bodem ad 2)

zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm a) trestního zákoníku,


a odsuzuje se


podle § 168 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle § 84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku se mu výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání. 5-ti ( let ) let, za současného vyslovení  dohledu v rozsahu stanoveným trestním zákonem.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovanému ukládá povinnost uhradit poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, trvale bytem XXXXXXXX, škodu ve výši 200.000 Kč.

Odůvodnění

  1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX dopustil shora uvedeného jednání.
  2. Obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX svou vinu od počátku zcela popírá. V přípravném řízení vypověděl, že celá věc je vykonstruovaná, protože s poškozenou XXXXXXX XXXXXXXX má soud ohledně úpravy poměrů k jejich dětem. Není pravda, že by měli jen problémy, měli se rádi, měli normální vztah. Jezdili společně na chalupu, k vodě, na návštěvy. Chodil k jejím rodičům na obědy, jezdili k jeho rodičům na XXXXXXXX. Obžalovaný si nerozuměl s matkou poškozené, proto později chodila na obědy sama s dětmi. Myslí si, že její matka škodila jejich rodině. Obžalovaný připustil, že se někdy hádali, považoval to však za normální. Hádky vyvolávali oba. Pokud se týká vulgárních urážek, tak to bylo běhen hádek vzájemné. Volný čas plánovali společně, žádné časové limity poškozené neurčoval. Vždy se nějak domluvili. V žádném případě poškozené ani její rodině nevyhrožoval smrtí. Dále vyloučil, že by poškozené vyhrožoval pálkami, že by ji tahal za vlasy. Rovněž popřel, že by jí zakazoval studovat, naopak hlídal děti, aby se mohla večer učit. Podporoval ji. K prvnímu odchodu poškození od obžalovaného uvedl, že to bylo kvůli hádkách, během nichž mezi nimi došlo k citovému odcizení. Dali si půlroční pauzu, během které spolu komunikovali. Bez jakéhokoliv nátlaku z jeho strany, se kolem listopadu 2015 dali zase dohromady. Měli se rádi a chtěli společně vychovávat jejich syna. Také se domluvili, že se pokusí o druhé dítě, což se jim povedlo a v XXXXXXXX 2016 se narodil syn XXXXXXXX. K jednání, kterým je mu kladeno za vinu obchodování s lidmi, obžalovaný uvedl, že s poškozenou se poznal v roce 2009. Tehdy mu poškozená řekla, na počátku jejich mileneckého vztahu, dělala nějaký čas v klubu XXXXXXXX. Co konkrétně tam dělala, obžalovaný neví. Obžalovanému to vadilo, ale srovnal se s tím, byla to minulost. U poškozené vypozoroval kladný vztah k erotice. Nějaký čas žili normálně, ale pak to bylo finančně náročnější. Měli vysoký nájem v bytě 3+1 na adrese XXXXXXXX, a to ve výši 23.000, - Kč. Zde bydleli od roku 2012 do 2016. Proto se s poškozenou domluvil, že by to chtělo nějaký přivýdělek. Nabízel jí poloviční úvazek někde v obchodě nebo něco podobného. Ona sama navrhla, že jsou v erotice rychlé peníze, a tak se domluvili, že bude tančit v XXXXXXXX. Co tam dělala opravdu, obžalovaný neví. Dále chodila tančit k tyči do klubu XXXXXXXX. To bylo v období 2012 až 2014. Obžalovaný vyloučil, že by poškozenou k těmto aktivitám nutil, že by jí nebo její rodině vyhrožoval smrtí nebo že přijde o syna. Nikdy na ni nevztáhl ruku, nikdy jí nijak fyzicky neublížil. Jen se hádali kvůli rozdílným povahám. Po nějakém čase, od ledna 2017, začala poškozená dělat dominu, na čemž se také společně domluvili. Chodila na XXXXXXXX Inzerci a telefony si domlouvala sama. Obžalovaný jí tam pomáhal vozit. Než od něho poškozená poprvé odešla, dělali nějakou dobu společně erotický live chat. Všechny peníze, co poškozená vydělala, neodevzdávala, byly pro rodinu, na děti, výlety, dovolené u moře. Sám obžalovaný z nich nikdy nic neměl. Není schopen říci, kolik za měsíc poškozená v erotickém byznysu mohla vydělat. Po celou dobu jejich soužití, poškozená nikde nepracovala, pouze v době, kdy měli pauzu, začala pracovat v účetní firmě u své matky na poloviční úvazek, kde pokračovala i v době, kdy se k obžalovanému vrátila. Pracovala tam celkem asi rok. Ke svým příjmům obžalovaný uvedl, že asi v roce 2014 dělal řidiče u společnosti XXXXXXXX a ještě byl zaměstnán u XXXXXXXX jako řidič vysokozdvižného vozíku. Poté si pořídil živnostenský list s taxikářskou koncesi a od konce roku 2015 dosud dělá taxikáře s měsíčním výdělkem cca 18.000,- Kč. Předtím také pracoval u firmy XXXXXXXX. Dále obžalovaný uvedl, že než se seznámil s poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX, před rokem 2009, provozoval erotický privát XXXXXXXX, v jehož provozování pokračoval i během jejich soužití a to do roku 2013 - 2014. Pronajímal pokoje holkám, které si tam vodily své klienty. Vše bylo na základě ústní dohody, jeho taxa byla asi 500,- Kč na den. Poškození inzeráty na práci v erotice nezadával, dělala si to sama. Telefony si zvedala také sama. Ví o tom, že v inzerátech poškozená používala přezdívku XXXXXXXX. Na dotaz, zda zadával nějaké inzeráty pro jiné ženy provozující erotické služby, uvádí, že ne, že si je zadávaly samy. Je pravdou, že poškozená ze začátku na jeho privát také chodila, ale dávala si tam pouze skleničku. Dále obžalovaný uvedl, že co se týče hrazení nákupů, oblečení pro děti a nájem, to všechno platil on. Z privátu měl příjem tak 15.000,- Kč až 20.000,- Kč měsíčně. Pak to již nešlo, a musel se privátu zříci. Jako řidič si vydělal kolem 15.000,- Kč až 17.000,- Kč měsíčně, jako taxikář kolem 18.000,- Kč měsíčně čistého. Když jezdila partnerka tančit do klubů, tak vesměs děti hlídal on. Poškozená většinou jezdila taxíkem, někdy ji vezl obžalovaný sám, to pak byly děti v autě s nimi. Poškozená platila spíše jen dětské záležitosti, např. školku. V hlavním líčení pak obžalovaný doplnil, že měl ještě úspory z doby, kdy pracoval v Německu, a to několik set tisíc. Z peněz, které si XXXXXXXX XXXXXXXX vydělala, přispěla část na domácnost a část si nechávala. Doma měly dvě obálky, jednu na dovolenou a jednu na děti, do kterých přispívali dle možností. Po narození prvního dítěte začaly menší hádky, přišla mu na nevěru a odešla k rodičům. Pak se spolu začali opět bavit a řekli si, že to spolu zkusí. Měla kvůli tomu boje doma, její matka je psychicky nemocná, nechtěla ji k obžalovanému pustit. Po návratu nezačala ihned zase s tou původní činností, ale až později, až bylo synovi 2 - 4 měsíce. To si začala domlouvat otroky. Opětovně vypověděl, že inzerci na internetu si poškozená zajišťovala sama, on ji s tím nepomáhal. Připustil, že se s ní nechtěl oženit, protože zjistil, že je hádavá, jedovatá. Nepřišlo mu tak divné, že provozuje erotické služby, protože sám provozoval privát, jasně jí ale říkal, aby měla normální přivýdělek, např. hlídání dětí. Obžalovaný si dále nepamatuje, že by měla XXXXXXXX XXXXXXXX nějaké zdravotní potíže, měla jen nějaké alergie na prach apod. Šavle, kterou má obžalovaný, je historická, mačeta to samé. Také má baseballku, ale nikdo ji s ní nevyhrožoval. Jednání a výpověď poškozené si vysvětluje tak, že je zhrzená žena, která se mu chce pomstít, že si ji nechce vzít. Občas se svěřoval s problémy XXXXXXXX, svému kamarádovi. S dětmi se momentálně stýká jednou za 14 dní, předávají mu je její rodiče. Platí pravidelně výživné na oba 7.500,- Kč. Live chaty chtěla dělat XXXXXXXX XXXXXXXX, sama s tím přišla, ale nechtěla, aby výdělek z nich šel na její účet. Ale bylo to jedno, obžalovaný stejně vkládal více peněz do těch obálek na dovolené a děti. Provozovali je 2x až 3x týdně, ale byl z nich malý výdělek. Provozovali to tak 2 - 3 měsíce. Do klubů chodila poškozená tak jednou týdně, někdy jednou za měsíc. Do podniku ji vezl jednou nebo dvakrát, ale nečekal na ni, hned jel zpět, měl syna v sedačce na zadním sedadle. Pohlavní styk spolu v soukromí měli 1x až 2x týdně, někdy i poté, co se vrátila od těch otroků nebo z podniku, trochu mu to vadilo. Od otroků vždycky přišla s nějakou kabelkou nebo botami, něco si nechala a něco šla vrátit. Měla absolutní volnost.
  3. V rámci dokazování byli u soudu slyšeni svědci poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX.
  4. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že se s obžalovaným XXXXXXXX XXXXXXXX seznámila v březnu 2009 pře inzerát. C té době so hledala nějakou brigádu a XXXXXXXX jí říkal, že má kamaráda v cestovní kanceláři a mohl by jí zprostředkovat nějakou brigádu. Setkávali se 1krát týdně, ke zprostředkování brigády v cestovní kanceláři však nedošlo. Asi po dvou měsících jí obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX řekl, ať s ním jede na Moravu k jeho rodičům. Cestou jí říkal, že má jeho rodičům lhát o svém věku a říkat, že je jí 22 let a že chodí do třeťáku na vysokou. Nechápala proč. Když dorazili na Moravu, říkal své rodině a kamarádům, že spolu chodí, i když si nic takového neřekli. Před rodiči hrál divadlo, byl na ni hrozně hodný, pozorný a slušný. Asi po osmi měsících jejich vztahu, to bylo v listopadu 2009, začal mluvit o dítěti. Chtěl, aby na jaře 2010 vysadila antikoncepci. Zpočátku nechtěla, ale nakonec ji přesvědčil tím, jak o tom pořád mluvil. Sama si představovala, že bude mít dítě až v 25 letech. V roce 2011 otěhotněla, a když byla v 5. měsíci, to bylo v srpnu 2011, tak ji přesvědčil, aby se k němu nastěhovala. Moc se jí do toho nechtělo, ale nakonec se k němu nastěhovala, do bytu v XXXXXXXX. Poté začaly první neshody ohledně dítěte. Obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX chtěl, aby se dítě jmenovalo po něm, aby mělo jeho příjmení, ale vzít si ji nechtěl s tím, že až někdy za pár let. Poškozená chtěla, aby dítě mělo její jméno, a když mu to řekla, začal být na ni hrubý a křičel na ni. Nakonec tedy ustoupila. V roce 2012 se jim narodil syn. Když dodělávala bakalářskou práci na vysoké škole, tak jí rodiče pomáhali, aby to zvládla, a on říkal, že za nimi nesmí jezdit, že to má všechno vyřídit po telefonu. Za celou dobu za nimi mohla jet jen jednou, a to měla ještě vymezený čas, asi tak na dvě hodiny. V roce 2013 se přestěhovali do většího bytu ve stejném areálu, nájem byl asi 22.500,- Kč měsíčně. Jí to přišlo jako hloupost, ale obžalovaný rovnou podepsal smlouvu na pronájem na dva roky a ani to s ní nekonzultoval. Zdálo se jí to hodně peněz vzhledem k tomu, že byla na mateřské a ještě dodělávala školu. V té době obžalovaný tvrdil, že pracuje pro německou společnost, ale když řešili ten vyšší nájem, tak se prořekl, že mu na to holky vydělají. Pozastavila se nad tím a ptala se, jaké holky, a on se jí přiznal, že má erotický privát na adrese svého trvalého bydliště. Ten privát se měl jmenovat XXXXXXXX a měl být na adrese XXXXXXXX. Obžalovaný jí říkal, že ze začátku mu to hodně vynášelo, a to i 200.000,- Kč měsíčně, poté méně, ale nikdy to nešlo pod 100.000,- Kč. Byl to pro ni šok. Další šok přišel následovně, když po podpisu smlouvy na větší byt jí obžalovaný řekl, že mu musí přispívat na nájem. V té době dodělávala školu a byla na mateřské. Rodiče jí posílali každý měsíc na účet 5.000,- Kč a současně pobírala rodičovskou dovolenou ve výši 3.800,- Kč. Následně ji začal citově vydírat, využil její špatné psychické situace a nutil ji chodit tancovat k tyči. Vyhrožoval jí, že se syn bude mít jinak špatně, že s ní zatočí. Vyvíjel na ni citový nátlak, ona tedy nějakou dobu chodila tancovat. To bylo od července 2013, kdy obžalovaný našel na internetu nějaké kluby, XXXXXXXX a XXXXXXXX, do kterých chodila. Pak také do XXXXXXXX. Odměna za tančení u tyče se pohybovala kolem 800,- Kč a také měla provizi, když ji někdo pozval na drink. Provize z těchto drinků byla 40 % pro slečnu a 60 % pro podnik. TO tancování u tyče bylo spojeno i se striptýzem, ale vždy si nechávala kalhotky. Co se týče výdělku, tak za tančení byla odměna 800,- Kč, jak již uváděla, někdy to ale bylo i 2.000,- Kč, a když si nějaký klient zaplatil soukromý tanec, tak se to mohlo vyšplhat i na 3.000,- - 3.500,- Kč. Když dostala vyplacené peníze, musela je doma položit na stůl, protože obžalovaný je chtěl mít položené na stole hned, jak vstane, aby si to mohl přepočítat. Kontroloval, jestli mu dává opravdu všechno. Někdy ji do klubů vozil autem, a to měl jejich syna na zadní sedačce, myslí si, že chtěl na ni takto více působit a stresovat ji. Často mu opakovala, že u tyče tancovat nechce, že to nedělá ráda, ale obžalovaný jí říkal, že má držet hubu a byl na ni hrozně sprostý a vulgární. Vždy se odvolával na syna, že je to pro jeho dobro a že pokud to nebude dělat, že jí to spočítá. Z klubů se vracela až brzo ráno, kdy už vstával jejich syn a musela se o něj hned starat, čímž se jí hromadil spánkový deficit. V té době již byl jejich partnerský vztah hodně narušený a obžalovaný byl na ni sprostý a vulgární, urážel ji, nadával jí, a to i před synem. Konkrétně jí nadával, že je líná veš a „lemra zasraná“. Syn to špatně nesl a začal se uzavírat do sebe. Také se občas stávalo, že ji obžalovaný uhodil například pěstí do nohy, do stehna, z boku, až jí to bolelo. Dále například, když spolu chodili na squash, tak ji zničehonic přetáhl squashovou raketou přes zadek, bok nebo záda, až měla modřinu. Také ji tahal za vlasy. Nelíbilo se mu, že nosí culík. Říkal, že když jde s ním ven, nesmí mít culík a musí mít jenom rozpuštěné vlasy, protože s culíkem vypadá blbě a on se za ní stydí. Od podzimu 2013 ji pak začal nutit dělat i prostituci, protože domů podle něj nenosila dostatek peněz. Tlačil na ni, že tancování už nestačí, našel nové podniky a posílal ji tam. Jí se to hnusilo, vždycky se jí udělalo špatně od žaludku, ale on ji vyhrožoval, že už nikdy neuvidí syna, že s ním odjede do Německa. Také jí vyhrožoval, že ji vyhodí z bytu a že si během týdne za ni najde náhradu. V době, když po ní chtěl, aby vykonávala práci prostitutky, tak spolu vedli normální sexuální život, a to asi jednou nebo dvakrát týdně. Při sexu byl na ni hrubý, měla od něj modřiny na prsou. Říkala mu, že ji to bolí, ale jeho to nezajímalo, říkal, že to je dobře, že jí to bolí a že ženská má co nejvíce trpět. Vynucoval si také anální sex, který odmítala. Později jí připadalo, když ji nutil vykonávat sex, že to bere jako takové placené služby, že ona musí dělat všechno a on se nemusí snažit vůbec. Ze začátku odmítala vykonávat práci prostitutky, ale potom pod jeho psychickým nátlakem a jeho psychickém vydírání skrze syna včetně vyhrožování, že když to nebude dělat, tak se jí „kurevsky“ pomstí a že jí to spočítá, nakonec prostituci začala vykonávat. Nejdříve chodila do XXXXXXXX do XXXXXXXX a pak ještě chodila do klubu XXXXXXXX, kde si vydělala více peněz, neboť tam chodili cizinci. Prostituci začala vykonávat na podzim roku 2013. Musela vždy přijít večer do klubu, vzít si na sebe nějaké spodní prádlo, šaty a sukni a sednout si do velké místnosti, kde byla i zrcadla a nějaká tyč. Klienti sdělovali servírce, jakou holku kdo chce, ta potom šla za konkrétní holkou a řekla jí, že musí jít s tím konkrétním mužem. Rovněž jí sdělila na jak dlouho. Když to bylo úplně poprvé, byl to pro ni hrozný zážitek, myslela si, že to nezvládne. Sahal jí úplně všude, včetně prsty dovnitř s tím, že vše musela strpět. Potom proběhl sex. Prakticky se psychicky složila, neboť pro ni bylo hrozně těžké a psychicky zdrcující vydržet v takovém prostředí celý večer. Když bylo po směně, tak jim vyplatili peníze. Po návratu domů peníze zase musela položit na stůl, obžalovaný si pak mnul ruce, jak na tom vydělal a jak byl spokojený. Bylo mu úplně jedno, že brečí a je na dně. Šlo mu jenom o peníze. Co se týče XXXXXXXX, ten byl o něco na vyšší úrovni, včetně chování klientů, ale stejně to bylo hrozné. Manažer také s nimi dělal pár fotek a klienti měli interaktivní tabule, kde si mohli vybírat holky podle fotek. Co bylo v ceně, si klient nedomlouval s holkou, ale s manažerkou. Pokud si vzpomíná, měla v obou podnicích uzavřenou nějakou smlouvu, ale nic bližšího si nepamatuje. V klubu XXXXXXXX dostávala peníze vyplacené o jeden den zpětně. V tomto klubu posílali holky i na escort. Co se týče peněz, tak v klubu XXXXXXXX dostávala přibližně 45 % z částky, kterou zaplatí klient, 55 % šlo na podnik. V klubu XXXXXXXX to bylo 50 % pro ni a 50 % pro podnik. Do těchto dvou klubů chodila až do konce roku 2014. Když chodila do klubu XXXXXXXX, tak někdy donesla za noc i 9.000,- Kč, minimum bylo 3.000,- Kč. Mohla domů donést kolem 30.000,- Kč. Co se týče XXXXXXXX, z něj nosila 3.000,- - 4.000,- Kč. Veškeré peníze odevzdávala obžalovanému. Začátkem roku 2014 mu ale takto získané peníze nestačily a začal ji nabízet přes internet. Donutil ji nafotit fotky, kde byla ve spodním prádle, a začal je dávat na různé seznamky. V té době chodila do obou klubů, dodělávala si školu, starala se o syna a ještě ji obžalovaný nabízel přes internet. Stále jí vyhrožoval, že jí udělá ze života peklo, sebere jí syna, že se jí pomstí, že si to „kurevsky“ odsere, že si za ní najde náhradu a že jí vykopne z bytu. Bylo to pořád dokola, a to i před synem. Poté, co obžalovaný začal zadávat inzeráty s jejími fotkami, stávalo se, že byla ve škole a on na ni čekal před školou v autě se synem a rovnou ji odvezl na nějaké místo, které předtím domluvil. Mnohokrát to bylo v XXXXXXXX, kam jezdil za jedním klientem i víckrát. Občas jí vezl do nějakých podniků, kde byla vířivka, kterou si klient pronajal, a tam to proběhlo. Také ji vozil do hodinových hotelů, a to do XXXXXXXX a XXXXXXXX. Přesné adresy si nepamatuje. Obžalovaný čekal celou dobu před domem. Musela mu pokaždé napsat SMSku na začátku a na konci a nesměla to ani o chvíli překročit. Pokud by překročila stanovenou dobu, a to byť o minutu, tak na ni začal ječet. Pohlavní styk s klienty byl prováděn vždy s ochranou, doma s ní ale obžalovaný spal bez ochrany, chtěl po ní doma ranní sex, i když předtím byla s klienty. V závěru se již klientům svěřovala, že to dělá nedobrovolně a že jí k tomu nutí přítel, s nímž má syna a že jí vyhrožuje. Později jí obžalovaný vyhrožoval i zabitím a likvidací, a to nejen její, ale i celé její rodiny. Měl doma mačetu, šavli, baseballku, sekeru a vyhrožoval jí, že už si přes kamaráda shání zbraň a že jí to spočítá a všechny postřílí, neboť nemá co ztratit. Co se týče klubů XXXXXXXX a XXXXXXXX, v těchto klubech se nesvěřovala, že prostituci nedělá dobrovolně. Svěřila se ale své nejlepší kamarádce XXXXXXXX XXXXXXXX, poprvé někdy v roce 2014. Neřekla jí všechno, protože se styděla, ale postupně jí říkala víc a víc. Když kamarádce řekla o prostituci, řekla jí, aby od obžalovaného okamžitě odešla. Ona se však bála, protože ji vyhrožoval i tím, že o prostituci řekne jejím rodičům s tím, že to dělá dobrovolně. Oni v té době měli starosti kvůli babičce. Takto vše probíhalo do května 2015. Obžalovaný jí také zakazoval stýkat se s kamarády, rodičům se styděla svěřit s tím, že ji nutí k prostituci, ale svěřila se jim s tím, že jí vyhrožuje zabitím, včetně zabitím celé rodiny. Řekla jim, že to nesmí nikomu říct, že se obžalovaného hrozně bojí, že to opravdu udělá. V červnu 2014 si udělala státnice. V září nebo říjnu 2014 musel obžalovaný zavřít svůj privát, protože tam holky nechtěly pracovat. Vzpomíná si v souvislosti s tím privátem, že obžalovaný říkal, že tam měl jednou nějaký problém, že prý poslal holku na escort a ona se z něj nevrátila. Řešila to i policie. Poté, co přišel o privát, začal pracovat v XXXXXXXX, kde byl ale jenom měsíc. V té době našel na internetu nějaký inzerát, kde sháněli holky na escort a přihlásil ji tam. Musela si do telefonu nainstalovat aplikaci WhatsApp, přes kterou jí chodily pokyny, v kolik a kde má být a za kolik peněz. Když jí přišla přes tuto aplikaci práva, obžalovaný ji chtěl vidět jako první a přečíst si ji, aby nemohla něco vymazat nebo zatajit. Pro tuto agenturu musela dělat jenom 14 dní a musela jít asi na osm escortů. Pak si obžalovaný založil vlastní escortní agenturu, a to bylo někdy v prosinci 2014. Nabízel nejen ji, ale i více slečen. Bylo to potom, co pracoval měsíc v XXXXXXXX, říkal, že se nebude dřít za tak málo peněz a vstávat ráno v 5.00 hodin. Také říkal, že se narodil pro erotický byznys a ví, jak na to, a že ženská jsou podřadná stvoření, že by je měli vyhubit a že ženské by se měly dát do koncentráku apod. On stále sháněl holky do agentury, dělal s nimi pohovory, fotil je. S těmi holkami se domlouval přes internet a telefony. Když měl pro některou klienta, tak ji zavolal nebo poslala SMS zprávu, v kolik hodin a kde má escort a že po escortu mu má donést peníze před XXXXXXXX. Sazba za její osobu byla 2.500,- Kč za hodinu, někdy byla objednána i na dvě hodiny, což bylo 5.000,- Kč. Od března 2015 se chtěl obžalovaný začít snažit o další dítě. V té době začala mít problémy s nohama, musela na ortopedii, kde bylo zjištěno, že má artrózu 2. stupně, a musela chodit na injekce, při nichž nemohla otěhotnět. Křičel na ni, že si to vymýšlí. Nikdy na ni nebral ohled, do klubů včetně escortů musela chodit i nemocná. Dále musela chodit dělat dominu a escorty na dominu. Musela se před klienty svlékat do spodního prádla, někdy i podprsenku, dle přání klientů je musela mlátit bičem, nebo potom, co jí olizovali nohy a sahali na ni, musela čůrat. Toto většinou probíhalo v XXXXXXXX. V té době také poskytovala erotické masáže s vyvrcholením, kdy klienty musela masturbovat rukou nebo se jí otírali pohlavními orgány o nohy a vyvrcholili na její nohy nebo záda. K pohlavnímu styku nedocházelo, a to z důvodu jejího plánovaného těhotenství, které naplánoval obžalovaný. Obžalovaný jí průběžně neustále vyhrožoval. Na jaře 2015 vyhledala pomoc psycholožky XXXXXXXX, které se se vším svěřila. Psycholožka jí řekla, že by měla od obžalovaného odejít do nějakého azylového domu, a to i s dětmi. Dále uvedla, že ji obžalovaný dále nutil, aby si vzala půjčku na byt, který chtěl napsat sám na sebe, což odmítla. Rodiče jí po celou dobu studia platili vysokou školu a posílali 5.000,- Kč měsíčně na účet, který měla u XXXXXXXX. Nakonec se odhodlala a rozhodla se obžalovaného opustit, se vším se svěřila i matce, která ji podpořila. Následně zkontaktovala právního zástupce, který jí řekl, že je hloupost, že odešla bez syna a že se tam má vrátit, dohodli se, že sepíšou žádost o svěření syna do péče. Právník jí doporučil, aby nepodávala trestní oznámení, neboť pro to nejsou důkazy. Kvůli synovi se vrátila do bytu, odmítla však pokračovat v prostituci. Obžalovaný však po ní chtěl peníze na bydlení, a to i zpětně. K tomu jejímu odchodu došlo někdy v květnu 2015. Obžalovaný pak chtěl, aby odjeli na společnou dovolenou, kdy před tím najednou obrátil a říkal, že udělal hroznou chybu, že jí nutil k prostituci. Také říkal, že ji hrozně miluje a chce si jí vzít. Snažil se jí přesvědčit, že všechno bude již dobré, hrál jí na city. Pak odjeli na společnou dovolenou, kde nadále řešil nábor holek a jejich escorty. Po návratu z dovolené přišel obžalovanému dopis, že by chtěla syna do své péče. Když si ho přečetl, byl naštvaný, poté na ni začal vyvíjet nátlak, ať stáhne tu žádost k soudu a že vše má zrušit, jinak že se zabije. Dne 22. 6. 2015 ji obžalovaný odvezl se synek je rodičům. Následně přišlo vyúčtování za služby ve výši 66.000,- Kč, kdy musela obžalovanému poslat na účet 30.000,- Kč. V prosinci 2015 se k obžalovanému vrátila a důvodem bylo, že syn skončil v nemocnici s infekčním průjmem. Byl hospitalizován v nemocnici. Obžalovaný toho využil, že byla psychicky oslabená a že byly Vánoce a začal jí vykládat, jak se hrozně změnil, jak se vším skončil a že by měli být jako rodina pohromadě. Uvěřila mu a vrátila se k němu zpět. Se synem se k němu nastěhovali 16. 1. 2016 do bytu v XXXXXXXX. Rodiče jí to rozmlouvali a říkali jí, že dělá chybu. V průběhu těhotenství s druhým dítětem se k ní obžalovaný opět začal chovat sprostě. Opět chtěla, aby se druhé dítě příjmením jmenovalo po ní, s tím ale obžalovaný opět nesouhlasil. Poté, co se narodil druhý syn, její vztah s obžalovaným byl opět špatný. Ze stresu přišla o mléko. Obžalovaný jí zakazoval kontakt s rodiči a přáteli. Rodiče ji nemohli ani navštěvovat. Začala uvažovat, že by od něho znovu odešla, ale byla těsně po porodu, neměla ustálené hormony a byla psychicky rozhozená. Sice jí nakonec povolil krátkodobé návštěvy rodičů, ale stále jí to vyčítal. Dále uvádí, že v době, když se k němu vrátila, začala chodit do práce na poloviční úvazek, takže disponovala nějakými penězi. Pak brala mateřskou a později rodičovský příspěvek. Obžalovaný v té době jezdil jako taxikář. Po narození druhého syna, tak už kolem Vánoc, na ni obžalovaný zase začal naléhat a tlačil ji, že by měla začít zase chodit do bordelu a poskytovat erotické služby spojené s pohlavním stykem. Odmítala to, ale on na ni stále tlačil s tím, že jí vyhrožoval, že syn nebude mít mléko a pleny a že oba synové budou strádat a že jí to spočítá a udělá jí ze života peklo. Tím ji zase donutil k tomu, že začala poskytovat eskortní služby klientům, které jí obžalovaný sháněl přes mobil. Musela vždy zvednout telefon a klient jí pouze potvrdil místo a termín schůzky. Co se týče těch eskortů, tak opět hrála dominu. Do klubů už nechodila a ani neprobíhal live chat. Dále poškozená vypověděla, že si nikdy z peněz klientů nic nenechávala, úplně vše obžalovanému odevzdala. V té době už ji rodiče nepodporovali. Někdy v srpnu 2017 obžalovaný domluvil eskort, řekl jí, že to bude nějaký dominantní pán a že si chce vyzkoušet opačnou roli, údajně to měl být nějaký primář. Když se s ním sešla, tak šli do pokoje v XXXXXXXX. Byl to vysoký plešatý hodně svalnatý muž. Hned po příchodu na pokoj si dal sprchu a s ručníkem ovázaným kolem pasu si šel lehnout na postel. Přišla k němu a začala ho lehce plácat po zádech a po nohou. Muž chvíli držel, pak se přetočil na bok, povalil ji na zádech a držel ji pod krkem. Pak ji znásilnil. Byla úplně paralyzovaná strachem, když se pokoušela bránit, tak ji vždycky přimáčkl a přitiskl jí ruku na krk, bála se, že se z toho pokoje nedostane. Následně volala na Bílý kruh bezpečí, a to asi 2krát. Říkali jí, že nemá partnerovi (obžalovanému) dopředu říkat, že od něj odejde, že by ji mohl zabít. Poté, co volala na Bílý kruh bezpečí, tak se spojila s organizací Acorus. To je intervenční centrum, kam začala docházet a kam chodí do současné doby. Od obžalovaného odešla dne 19. 6. 2017 i se syny ke svým rodičům. Po jejím odchodu jí obžalovaný psal SMS zprávy s tím, že mu unesla syny a že je drží násilím. Pak ji zase přemlouval, ať se vrátí, že rodina se dvěma malými dětmi musí být pohromadě. V osobním kontaktu nebyli. Poškozená vyloučila že by ještě předtím, než se s obžalovaným seznámila, pracovala v klubu XXXXXXXX na XXXXXXXX. Pouze se mu zmínila, že tam kdysi byla s kamarádkou na víně. Kamarádka ji tam pozvala, přičemž jí dopředu neřekla, o jaký podnik se jedná. Rovněž vyloučila, že by obžalovaný pouze věděl, že chodila tančit k tyči. Co se týče peněz z live chatů, které musela provozovat, tak ty chodily na účet jemu, na účet, který má u XXXXXXXX. Dále ví, že obžalovaný má účet u XXXXXXXX, kde má úspory. Ona sama má účet u XXXXXXXX, na který žádné peníze z prostituce nechodily. V hlavním líčení poté poškozená vypovídala shodně jako v řízení přípravném, kdy se k celé trestní věci již obsáhle vyjádřila. Zopakovala, že jí obžalovaný nutil k poskytování erotických služeb a vyhrožoval jí, že se syn bude mít špatně, že ho odveze do Německa, že ji ze života udělá peklo. Vždy se s konkrétním klubem musela domluvit dopředu, kdy tam přijde. Vydělané peníze musela položit na stůl, když ráno přišla domů. Dále ji pak nutil k eskortům, k live chatům doma, později chtěl, aby dělali párové chaty. Nabízel jí přes internet k eskortům, všechno zařídil, domluvil čas a místo a následně sledoval, jestli opravdu na eskort odejde, případně čekal venku, dokud poskytování služby neskončilo. Po většinou to probíhalo v bytě klienta, případně v hodinovém hotelu v XXXXXXXX. Jednou si také klient pronajal vířivku a saunu, kde to probíhalo. Na návštěvy u rodičů měl vymezený čas, který musela dodržovat. Přišlo jim to divné, říkali, že si nestihnou ani malého užít. V té době se stýkala s kamarádkou XXXXXXXX, ale jen málo, obžalovaný jí to zakazoval. Nesměla se přijít podívat ani na miminko k nim do bytu. V žádném erotickém podniku před seznámením s obžalovaným nepracovala, šla do XXXXXX pouze s kamarádkou jednou na víno. Vrátila se k němu, protože začal vyhrožovat sebevraždou, že jestli nestáhne žádost o svěření syna do péče, že se zabije. Začal ji pak přemlouvat, ona z toho byla špatná, navíc byl syn nemocný a ležel v nemocnici. Obžalovaný tehdy obrátil, říkal jí, že se změnil, že už všechno bude dobré. Proto se vrátila. Rodiče jí od toho zrazovali, že se takový člověk nezmění. Pak ji opět začal nutit jezdit na eskorty, hrozně se ho opět bála. Dále poškozená vypověděla, že od rodičů dobu jejího studia dostávala měsíčně částku 5.000,- Kč, ze kterých platila synovi školku a oblečení jemu i sobě. Rovněž přispívala na společné dovolené. Pokud jí peníze nestačily, tak si řekla rodičům. Obžalovaný hradil jídlo, byt. Když pracovala v účetní firmě na částečný úvazek, vydělala si měsíčně cca 12.500,- Kč. Peníze jí chodily na účet a nechávala si je pro sebe. Dále poškozená uvedla, že někteří klienti ji za poskytnuté služby ještě něco koupili, jednalo se jak o potraviny, tak drogerii, oblečení. Dále poškozená uvedla, že s kamarádkou XXXXXXXX i kamarádem XXXXXXXX XXXXXXXX se stýkala, chodila s nimi s každým na procházky či na kávu. Nebylo to ale každý den. S XXXXXXXX však byla v každodenním kontaktu, kdy si psaly, a když se jí poškozená svěřila, tak XXXXXXXX jí podporovala. Poškozená dále potvrdila, že má nad levým kotníkem tetování štíra, což dostala od obžalovaného jaké dárek k narozeninám, a na zádech v dolní části jméno svého syna XXXXXXXX, ke kterému ji donutil obžalovaný. Na závěr poškozená uvedla, že odbornou lékařskou pomoc v souvislosti s projednávanou věcí nevyhledala, pouze spolupracovala a stále ještě spolupracuje s Acorusem, což je společnost, která pomáhá obětem domácího násilí. Dochází tam na psychoterapie. Absolvovala již asi 34 terapií a asi deset ji ještě čeká. Žádné antidepresiva ani jiné léky neužívá, neboť nechce být jimi ovlivněná, když se stará o děti. Užívá pouze volně dostupný lék Persen kvůli úzkosti a špatnému spánku. Aktuálně bydlí u rodičů a je na mateřské dovolené. V kontaktu s obžalovaným není, děti si přebírá od rodičů poškozené. Obavy, že by obžalovaný mohl s dětmi odjet do zahraničí, u poškozené pramení z toho, že má německý pas. Poškozená připustila, že mimo povolený styk s dětmi, tyto bez jejího svolení ze školky nevyzvedl. Ani nesmí, výslovně to vychovatelkám řekla. Teď má obžalovaný zákaz styku s dětmi, tak pouze vyhrožoval, že poslal dětem svou obrovskou fotografii a hned na to druhý den se uskutečnil telefonát z neznámého čísla.
  5. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXX - matka poškozené v přípravném řízeni vypověděla, že její dcera - poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX obžalovaného poznala někdy na jaře roku 2009. Poprvé ho viděli asi v létě na narozeniny poškozené, kdy jim ho představila. Potom k nim moc nechodil. Svědkyni přišlo zvláštní, že třeba měl na poškozenou jen ve středu odpoledne a v sobotu. V roce 2009 se svědkyně podrobila operaci a v roce 2010 absolvovala rehabilitační pobyty, Když tehdy přijela dcera s tetováním, svědkyni se to nelíbilo. Na podzim roku 2010 jí dcera řekla, že obžalovaný chce koupit chalupu ve vesnici, kam oni jezdí, odkud pochází jejich prarodiče. Dcera v té době studovala, chalupu financoval obžalovaný. V současné době ji snad již nevlastní, snad ji prodal. Někdy mezitím říkala dceři, že se jí obžalovaný nelíbí, že je na ni moc starý. Obžalovaného viděla až na pohřbu svého otce, kdy ze smuteční hostiny dceru předčasně odvedl. Svědkyně doufala, že dcera sama přijde na to, že obžalovaný není pro ni úplně vhodný partner. V létě 2011 však přišla s tím, že je těhotná. Tehdy u nich byli oba dva. Obžalovaný říkal, že se o poškozenou postará se vším všudy, že dostuduje, ale brát, že se nebudou. Dcera vypadala spokojeně, stejně jako po celou dobu. Když se dcera k obžalovanému nastěhovala, chodili k nim na návštěvu každý týden na oběd. Obžalovaný se moc do hovorů nezapojoval, vždy si vzal noviny a četl si. Se širší rodinou se stýkat nechtěl. Dcera v té době studovala, dokončovala bakalářské studium na XXXXXXXX a bylo v plánu, že naváže na inženýrské studium na vysoké škole finančně správní. Obžalovaný jim řekl, že pracuje pro německou firmu jako personalista a že má dostatečné příjmy na to, aby vše financoval. Svědkyně požadovala po obžalovaném, aby na její dceru dával pozor. Chtěla, aby dostudovala a mohla si tak vybrat život jaký chce. Obžalovaný se choval odtažitě. Vzhledem k tomu, že byla poškozená v té době bez příjmů, posílali ji s otcem na její účet kapesné ve výši 5.000,- Kč měsíčně. Současně jí platili všechny větší výdaje jako za tramvajenku, oblečení jak pro ni, tak pro vnuka. Dcera ji říkala, že jí obžalovaný žádné peníze nedává, a oblečení na mimino, že je její starost. I po narození prvního vnuka, k nim poškozená s obžalovaným jednou za týden jezdili na oběd, kdy potom sami odjeli ať již za sportem nebo na výlet. Svědkyně s manželem mezitím hlídali vnoučka. Když se vrátili, balili se a svědkyně jim vždy nabalila jídlo, trvanlivější potraviny, aby měli i na druhý den. Obžalovaný je vždy popoháněl. Když byl vnuk větší, začal říkat, že domů nechce, ale svědkyně nevěnovala pozornost, protože vnoučata to říkají. Na oběd k nim jezdili i v létě na chalupu, kde jim vnuka hlídali a oni mohli pracovat na zakoupené chalupě. Již tehdy si svědkyně všimla, že obžalovaný vůči dceři nikdy neprojevoval žádnou ohleduplnost nebo takt. V jednu dobu obžalovaný uvažoval nad hypotékou na byt v XXXXXXXX, kdy se svěřil, že jeho příjmu jsou nad 100.000,- Kč nebo 150.000,- Kč čistého měsíčně. To bylo svědkyni divné. Naštěstí od svého záměru obžalovaný upustil a svědkyně si oddychla, že dceru nezadluží. Nicméně jí v té době poslali na účet dvě stavební spoření, které dceři naspořili. Jednalo se o částku 275.000,- Kč a na věnovém spoření bylo kolem 75.000,- Kč. Jak konkrétně dcera s penězi naložila, svědkyně ani neví. Něco snad použila na nějaké kauce na byty, kdy se jí z toho něco vrátilo. Na přelomu roku 2014 -- 2015 začali mezi nimi problémy. Někdy koncem roku 2014 jí dcera naznačila, že na ni obžalovaný křičí, že ji uráží a že chtěla vztah ukončit a odejít, ale že se ho hrozně bojí, protože jí vyhrožuje. To už k nim obžalovaný přestal jezdit na návštěvy, pouze přivezl poškozenou se synem. Říkala, že by odejít sice mohla, ale že syna jí sebere a ona už ho nikdy neuvidí. Dcera se bála, že by ho mohl obžalovaný odvézt do Německa a ona by ho už nikdy neviděla. Tehdy šla dcera do poradny, kde se dozvěděla, že obě varianty, zůstat nebo odejít, jsou špatné. Proto se rozhodla, že u něho zůstane a uvidí, jak to bude dál. Někdy v březnu 2015 byla dcera s obžalovaným a jejich synem na horách. Na to svědkyni začala psát, že jí obžalovaný vyhrožuje, že jí zabije, nadává jí a ponižuje. Svědkyně jí řekla, že si to nemusí nechat líbit, a sama se začala zajímat o problematiku domácího násilí. Dále svědkyně uvedla, že u obžalovaného vždy pozorovali zálibu ve zbraních, když jim ukazoval nějakou vzduchovku, doma měl šavli, a v kufru auta dle jeho sdělení měl vozit mačetu, aby byl vždy připravený. Od února 2015 začala mít svědkyně zdravotní problémy, a vlastně celá situace pro ni a celou rodinu byla traumatizující. Dcera jí psala stále víc a víc, co se u ní doma děje, že jí obžalovaný nadává, jak jí ubližuje a je na ní ošklivý. Jednou když jela svědkyně od lékaře, tak jí dcera opět volala a stěžovala si na obžalovaného. Tehdy se sešly a společně na nákup, kde se jí dcera svěřila, že obžalovaný je pasák a že ji nutí k prostituci. Tehdy měli o dceru opravdu strach. Začali situaci řešit s právníky, svědkyně se obrátila na Acorus. Nakonec se dcera rozhodla, že od obžalovaného odejde. Když to obžalovanému sdělila, řekl jí, že syna jí nedá. Situace byla tak vyhrocená, že jí svědkyně s manželem radili, aby se tam nevracela. Dcera byla psychicky na dně, vyřízená. Právník jí poradil, aby k obžalovanému a synovi vrátila, a odešla i se synem po vzájemné dohodě. Současně právník sepsal návrh na předběžné opatření na svěření syna do péče matky. Dcera pak někdy na konci června 2015 i se synem od obžalovaného odešla k nim domů. Obžalovaní jí poté osobně i telefonicky vyhrožoval. Dcera rovněž respektovala doporučení právníka a připustila styk obžalovaného se synem a jejich každodenní telefonický kontakt. Dcera pak od června 2015 až do prosince 2015 zůstala u nich doma. Od září 2015 začala dcera pracovat ve stejné společnosti jako svědkyně na částečný úvazek. V prosinci 2015 byl vnuk hospitalizovaný v nemocnici, kam za ním obžalovaný začal jezdit. Tam začal poškozenou přesvědčovat, že v zájmu dítěte je, aby se vrátila domů, aby měl kluk rodinu. Nakonec dceru přesvědčil a ona se k němu v lednu 2016 vrátila. Svědkyně s manželem měli obavy, že se takový typ lidí nemění. Svědkyně opětovně navštívila Acorus, kde popsala situaci dcery. Oni to popsali jako psychické domácí násilí. Fyzicky obžalovaný napadl dceru jen několikrát, kdy jednou do ní strčil, až spadla na zem a také jí tahal za vlasy. S dcerou i po jejím návratu byla v kontaktu. Například se jí svěřila, že nemůže dětem vařit večeři, aby nespotřebovala moc energie apod.. Dceru nechápali, proč dala obžalovanému ještě šanci. Nicméně jí sdělili, že její rozhodnutí respektují, ale že oni obžalovaného vídat nechtějí. I přes nesouhlas obžalovaného, odjela poškozená v únoru 2016 s rodiči na plánovanou dovolenou. Po návratu dcera s vnukem žila u obžalovaného a k rodičům jezdila s vnukem jednou za týden na návštěvu. Domů se musela vracet na vteřinu přesně, aby na ní neřval. Na jaře 2016 jim dcera sdělila, že je těhotná a v listopadu 2016 se jí narodil druhý syn XXXXXXXX. Do porodnice se na vnuka mohli přijít podívat, až když odešel obžalovaný a k nim domů nesměli. Nemohli s tím nic dělat, a jen čekali, až dcera přijde na to sama, kde je pravda, že se obžalovaný nezmění. Někdy v srpnu 2017 jim dcera začala říkat, že měli pravdu. Říkala, že se nezměnil, že jí pořád vyhrožuje zabitím, když od něho odejde a vulgárně jí nadával. Také jí ve všem omezoval, že jí dovoloval kamarádku jednou za dva měsíce, a když se zpozdí, tak až za čtyři měsíce. Dcera díky rodičům opětovně navázala kontakt s psychologem a spojila se s Acorusem, kde jí doporučili, aby od obžalovaného odešla a ukryla se do nějakého azylového domu. Poškozená však 6.9.2017 odešla k rodičům. Čekali, co se bude dít. Báli se výhrůžek obžalovaného, ale postupem času zjistili, že je nenaplnil. Po návratu se jim dcera svěřila, že ji obžalovaný poté, co se k němu vrátila, nutil, aby dělala dominu, kde nebyl pohlavní styk. Jednou však byla v ohrožení života, kdy jí někdo držel pod krkem a znásilnil. Když od obžalovaného dcera poprvé odešla, tak se jí svěřila, že jí nutil chodit do nějakých klubů, ale protože to bylo málo peněz, tak ji nutil, aby za prostitucí jezdila a on ji vozil. Také jí měl nutit, aby byla na telefonu a potom přes počítač provozovat nějaké erotické služby. U hlavního líčení svědkyně vypověděla v podstatných bodech shodně. Potvrdila, že byla s dcerou po celou dobu jejího soužití s obžalovaným v telefonickém kontaktu, kdy si psaly a jednou za týden je poškozená postupně s dětmi navštěvovala. Svědkyně sama přímo z úst obžalovaného žádné výhrůžky na adresu dcery neslyšela, vše měla reprodukované od dcery. Poté co se k nim dcera vrátila, ať již poprvé či podruhé, tak zaznamenala zpočátku, když jí dcera říkala, že obžalovaný čeká u školky a pozoruje, jak vede XXXXXXXX do školky. To bylo někdy v roce 2015. Obžalovaný se jinak nikdy nepokusil syna unést nebo vyzvednout mimo stanovený termín. Na závěr potvrdila, že poškozená pravidelně žádné medikamenty neužívá, jen pije nějaké bylinkové čaje a užívá Persen, který je na rostlinné bázi. Sama svědkyně má i z důvodu celé této události dlouhodobé zdravotní problémy.
  6. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX - otec poškozené v přípravném řízení vypověděl, že asi před deseti lety jim poškozená doma oznámila, že má nějakého přítele, který je o deset let starší než ona. Svědek jí takový věkový rozdíl nedoporučoval. Dcera však s obžalovaným chodila dál. Když ho přivedla domů představit, hned od počátku se svědkovi moc nelíbil. Čišela z něho neosobnost, neupřímnost. O společné plány rodiny se vůbec nezajímal, při návštěvách si četl noviny nebo byl na mobilu. Stále tvrdil, že děla personalistu v nějaké německé společnosti, ale blíže nic nechtěl konkretizovat. Asi po roce se dcera i přes jeho a manželky protesty k obžalovanému nastěhovala. Od počátku bylo vidět, že obžalovaný je ve vztahu dominantní. Vzhledem k tomu, že dcera v té době studovala, poslali jí částku 5.000,- Kč měsíčně na její účet. Když. se ptali na jejich finanční situaci, obžalovaný říkal, že má dost. Po dobu studií dceři kupovali oblečení, mobilní telefon, tablet. Po narození vnuka XXXXXXXX, kupovali oblečení i jemu. Stýkali se jednou za týden buď u nich doma, nebo u svědka s manželkou. Potom obžalovaný přišel s nápadem koupit chalupu ve stejné vesnici, kde mají chalupu svědek s manželkou. Koupi financoval obžalovaný. Aktuálně je již prodaná. O tom, kdy se na chalupu pojede, aby viděli poškozenou a vnuka, rozhodoval obžalovaný. K dceři se nechoval dobře, nechal ji tahat sekačku, křičel na ni a byl sprostý. Dcera se jim tehdy svěřila, že obžalovaný nechce, aby dostudovala, že ji v noci schválné budil, že jí říkal, že studia jsou pro ženu zbytečné. Někdy v červnu nebo červenci se dcera rozhodla, že od obžalovaného odejde. Říkala, že z něho měla strach, protože jí vyhrožoval, že jí zabije a přes ni vyhrožoval i svědkovi a jeho rodině, že je zabije. Do očí to svědkovi nikdy neřekl. Jezdil tehdy před jejich barák a řval. Jednou zavolal i městskou policii, že tnu dcera ukradla dítě. Dle rady advokáta dcery, dávali vnuka obžalovanému. Tehdy se mu poškozená nesvěřila přímo s tím, že by jí měl obžalovaný nutit k prostituci. Vzhledem k tomu, že obžalovaný na dceru stále tlačil, aby se k němu vrátila, tak se k němu v roce 2016 vrátila, aby byl klid. Od té doby s nimi obžalovaný přestal komunikovat a přestal k nim jezdit na návštěvy. Tehdy již dceři částku ve výši 5.000,- Kč neposílali. Po narození druhého vnuka, k nim dcera s vnuky jezdila jednou týdně. I druhému vnukovi nakoupili všechny věci. Pokud jde o fyzické napadení dcery obžalovaným, tak od dcery svědek ví, že jí měl obžalovaný tahat za vlasy, měl ji vyhrožovat basebalovou pálkou, a jednou do ní měl strčit, až upadla. V jednom případě, na té chalupě, přítomen verbálního útoku obžalovaného na poškozenou. Svědkovi obžalovaný konkrétně nevyhrožoval, pouze mu řekl, že si to s ním vyřídí, že ještě uvidí. Dále svědek uvedl, že po nějaké době se situace u dcery doma začala opět zhoršovat a jednou, když byla dcera s vnuky u nich na návštěvě, napsala obžalovanému SMS, že od něho odchází a zůstala u nich. Obžalovaný jí na to odpověděl, aby se vrátila, že se už bude chovat slušně, také se s ní chtěl sejít, ale dcera již zůstala u nich. Až tehdy se jim svěřila o nucení k prostituci, že jí obžalovaný nutil jezdit do nějakých bytů, pak čekal i dítětem venku, a potom mu musela odevzdat všechny peníze. Také prý musela chodit do nějakých klubů, kde ji stále monitoroval. U hlavního líčení svědek na své. výpovědi setrval. Pouze uvedl, že o problémech dcery a obžalovaného, v tom smyslu, že na ni řval, rozkazoval jí, vozil ji, aby mu vydělávala peníze, se dozvěděl již před tím, než ho dcera poprvé opustila. Aktuálně s obžalovaným nekomunikuje.
  7. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že poškozenou zná asi patnáct let. Seznámily se na ozdravném pobytu Mořský koník, kde byly děti. Někdy v roce 2009 si psaly, vídaly se. V té době se poškozená seznámila s obžalovaným. Vídaly se tak jednou za půl roku, jinak byly v kontaktu přes telefon, přes facebook. Zpočátku byl mezi poškozenou a obžalovaným normální vztah. Asi po dvou letech poškozená otěhotněla a k obžalovanému se přestěhovala. Začali si na vzájemné soužití zvykat, měli rozdílné názory na domácnost. Když bylo prvnímu synu poškozeného rok a půl, tak ji obžalovaný začal nutit chodit tančit do klubu. V rodině se změnila finanční situace a obžalovaný chtěl, aby poškozená začala přispívat na domácnost. Svědkyně se o tom dozvěděla až v roce 2015, dříve jí o tom poškozená neřekla. Sama svědkyně nic nezpozorovala. Až tehdy v roce 2015 při skleničce vína, se jí poškozená svěřila, že od jara 2013 do podzimu 2013 jí měl obžalovaný nutit k tancování v klubu XXXXXXXX a další rok chtěl, aby provozovala sex. Začal ji nabízet na internetu a zprostředkovával sex za peníze s klienty. Nutil ji k tomu tak, že jí vyhrožoval s činkami v ruce, že ublíží rodičům. Svědkyně z toho byla v šoku, špatná. Snažila se jí podpořit, že to musí řešit, a doporučila Bílý kruh bezpečí. I přes to, co jí dělal, k čemu jí nutil, ním poškozená, až na půl roku, kdy od něho odešla, zůstávala. Potom se jim narodil druhý syn. Dle názoru svědkyně, jejich vztah nefungoval. Pořád poškozené vyhrožoval, že si nenechá od nikoho rozbít rodinu, nechtěl, aby se rodiče XXXXXXXX stýkali se svými vnuky a snažil se jejich setkání co nejvíce omezovat, časově vyměřovat. Svědkyně viděla obžalovaného pouze jednou to když se s poškozenou seznámil. Ona sama nikdy nebyla svědkem žádných jeho výhrůžek, vše to má zprostředkované od poškozené, se kterou byla v roce 2016 v kontaktu spíše přes facebook. Po narození druhého syna, se již poškozená nezmiňovala, že by ji obžalovaný nutil k prostituci. Od poškozené ví, že obžalovaný se živil tím, že měl provozovat privát na sexuální služby, v současné době se živí jako taxikář. Poškozená se jí svěřila, že si sexem vydělala i 10.000,- Kč za večer. Když ji za klientem vezl obžalovaný, musela mu všechny peníze dát, ale když chodila do erotických klubů XXXXXXXX a XXXXXXXX, snažila si nějaké vydělané peníze nechávat pro sebe, aby mohla synovi něco koupit. Po narození druhého syna poškozené se již nic takového dít nemělo, pouze jí obžalovaný omezoval, že třeba nesměla jít sama se syny ven a museli čekat, až se obžalovaný probudí, kontroval jí, kdy se vrátila domů, když vedla syna do školky. V roce 2017 odešla od obžalovaného podruhé. Co bylo důvodem, svědkyně neví, dle jejího názoru se to tak nějak všechno nahromadilo. V roce 2017 se vídaly ve společnosti obou svou poškozené, tak se kolikrát o obžalovaném nebavily, neboť to nechtěla před starším synem řešit. Pokud jde o fyzický atak obžalovaného a poškozenou, tak jí říkala, že do ní jednou obžalovaný při hádce strčil a ona upadla. Žádných modřin si u poškozené nevšimla. U hlavního líčení pak svědkyně vypověděla, že již po státnicích v roce 2014 se jí poškozená svěřila, že ji obžalovaný nutil k tancování u tyče a pak k prostituci. Prý v roce 2013 chodila tancovat k tyči do XXXXXXXX a provozovat prostituce do XXXXXXXX. Vydělané peníze pak musela všechny odevzdávat obžalovanému. Po návratu k obžalovanému jí měl obžalovaný nutit dělat dominu. Naléhal na ni psychicky, vyhrožoval jí, že jí sebere syna, pak oba, že ublíží jí i jejím rodičům. Rozpory ve své výpovědi svědkyně vysvětlila tak, že se při výpovědi v přípravném řízení spletla, že poškozená se jí o prostituci svěřila již v roce 2014 a nikoli v roce 2015. Toto si uvědomila následně, když po výslechu s poškozenou o tom mluvila. Stejně tak její výpověď z přípravného řízení, kdy vypověděla, že poškozená si něco z vydělaných peněz z prostituce nechávala pro sebe, není pravda, ona musela všechno obžalovanému odevzdávat. Svědkyně takto na policii vypověděla, neboť si to tak myslela. Na závěr svědkyně uvedla, že s poškozenou jsou v kontaktu stále, za poslední rok se setkaly asi sedmkrát.
  8. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděl, že s poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX se zná asi deset let. Zpočátku se vídali zřídka, neboť poškozená se věnovala škole. I v poslední době se vidí méně, neboť svědek má časově náročnou práci. Jinak se vídali tak cca dvakrát do měsíce. Rovněž si píší přes internet, telefonují si. S obžalovaným se svědek viděl jednou, když pomáhal poškozené v roce 2017 se od něho odstěhovat. Pokud jde o jejich vztah, svědek ví, že se seznámili přes její kamarádku. Po narození prvního syna se mu poškozená začala svěřovat, že jí obžalovaný začal dávat ultimáta, kdy musela přijít domů po setkání s kamarádkami v určitou hodinu, jinak na ní byl ošklivý. S poškozenou se svědek vídal dvakrát do měsíce, většinou se chodili projít venku po Praze a to buď s dětmi, nebo když měla poškozená hlídání, tak bez nich. Jejich setkání mohla trvat řádově i několik hodin. Někdy zašli i do restaurace. Dle názoru svědka, poškozená obžalovanému neřekla, že se schází s ním, ale že s nějakou kamarádkou. Od poškozené ví, že se byla v kontaktu i s dalšími přáteli, ale nic bližšího neví. Poškozená si mu stěžovala, že ji obžalovaný například nutí sekat trávu, přestože je alergická, také jí měl máchat činkou před obličejem se slovy: „Bojíš se?”. Také jí měl jednou strčit, až upadla a udělala si něco s rukou. Žádné zranění na ní neviděl. Taky jí měl nadávat, že smrdí. To mu poškozená psala někdy v roce 2017. Až když od obžalovaného odešla, tak se svědkovi asi po 3 - 4 měsících začala svěřovat, že jí obžalovaný nutil k prostituci, kdy ji měl naložit do auta a odvezl k nějakému baráku i dítětem v autě. Pod nějakými pohrůžkami šla nahoru a on na ni čekal dole, a když přišla, musela mu dát všechny peníze. Rovněž se zmiňovala o nějakém kabaretu, kdy ji nutil tančit před live kamerou. Dále říkala, že obžalovaný objednal nějakého chlapa přes internet, který jí měl následně škrtit a znásilnit. Také se zmínila o tom, že měla na internetu vystupovat jako domina. Před jejím odchodem od obžalovaného, někdy v srpnu nebo září 2014, se svědkovi poškozená svěřila, že obžalovaný nechodí do práce a že ho živí ona ze své mateřské, že on prý shání nějakou top práci, dobře placenou. Nakonec mu řekla, že začal jezdit s taxíkem. Oblečení na sebe a děti také kupovala spíše poškozená. Kdo jinak hradil potřeby rodiny, svědek neví. Žádného ataku obžalovaného na poškozenou ať již fyzického nebo slovního přítomen nebyl. Při stěhování obžalovaný pouze seděl na posteli, ničeho dalšího si svědek nevšiml. Rovněž si svědek nevzpomíná, že by si poškozená stěžovala na svou finanční situaci, že by měla málo peněz. Pokud ví, asi měsíc pracovala v nějaké účetnické firmě, jinak o další práci svědek neví. U hlavního líčení svědek vypověděl shodně. Pouze uvedl, že z toho, co mu poškozená o obžalovaném říkala, byl naštvaný, ale jinak to neřešil. Většinou na setkání chodila poškozená sama bez dětí, ty hlídali buď její rodiče, nebo obžalovaný. Svědek připustil, že měl jednu dobu o poškozenou zájem i jiný než kamarádský, ale když se dozvěděl, že má přítele, tak se stáhl. Následně jejich setkání bral tak, že se poškozená potřebovala vypovídat, byla nervózní z toho, co se kolem ní děje. Žádný časový limit určený neměli. I svědek XXXXXXXX XXXXXXXX se odchýlil od své výpovědi z přípravného řízení, kdy uvedl, že se mu poškozená o nucení k prostituci ze strany obžalovaného svěřila na počátku roku 2017, a nikoli po svém odstěhování od obžalovaného v září 2017. Jako správnou a pravdivou svědek označil výpověď z přípravného řízení, s vysvětlením, že s odstupem doby si již vše tak dobře nepamatuje.
  9. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděl, že se s obžalovaným zná od roku 2008, kdy se poznali přes inzerát. Pronajímal si od něho pokoj v XXXXXXXX za dobré finanční částky na různé své aktivity. Zda to fungovalo jako privát, svědek neví. Postupně začal s obžalovaným chodit na pivo, vídali se tak jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Někdy v té době se obžalovaný poznal s poškozenou. Svědek totiž občas obchází priváty a poškozenou poznal ve XXXXXXXX, někdy na konci roku 2008, počátkem roku 2009. Nabízela tam sexuální služby, tak si její služby za 2.500,- Kč na hodinu koupil. Celkem s ní byl asi dvakrát nebo třikrát, byla hezká, šikovná, docela se na ní čekalo. Svědek si zaplatil s poškozenou klasiku, takže orál a klasický sex. K jejímu popisu uvedl, že byla blondýna delšími vlasy přes ramena, prsa velikost č. 3, hubená, vysoká 176-178 cm, a měla větší pihu na zadku. Fungovalo to tak, že se peníze dávali přímo dívce a to podle ceníku, který tam byl. Pak se tam přestala objevovat. Až někdy na jaře 2009 ji svědek náhodně potkal v bytě obžalovaného XXXXXXXX. Řekl mu, že ji potkal v podniku XXXXXXXX. Na to mu obžalovaný řekl, že ví, co dělala a dál to nerozebírali. Dále svědek vypověděl, že je mu známo, že s poškozenou má obžalovaný dvě děti. Moc se pak ale již nestýkali, neboť svědek nastoupil na dva roky, do dubna 2011, do výkonu trestu. Po propuštění svědek hledal kontakty na známé, tak se s obžalovaným zase párkrát viděl. Poškozenou již neviděl, jen se mu obžalovaný svěřil, že mají nějaké problémy. U hlavního líčení pak svědek na své výpovědi setrval a pouze dodal, že když obžalovanému řekl, že poškozenou zná a odkud, tak koukal trochu vytřeštěně a bylo vidět, že je mu to nepříjemné, ale dál to nerozebírali.
  10. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že obžalovaného zná od roku 2015. Seznámila se s ním v době, kdy jezdila za svou kamarádkou, která bydlela ve XXXXXXXX měla děti. Bylo hezky, tak chodili do parku XXXXXXXX, kde se s ním seznámila. On tam také chodil se synem. Děti si společně hráli a oni si povídali. Někdy zašli i na kávu. Poškozenou viděla až u opatrovnického soudu v lednu 2018. Po jejich seznámení se jí obžalovaný svěřil s tím, že od něho poškozená odešla. Kolem Vánoc 2015 se pak k němu vrátila. Obžalovaný jí říkal, že poškozená o něm tvrdila. že ji měl psychicky týrat, že byl násilník. Po jejím návratu, byl obžalovaný rád, že má rodinu pohromadě. Následně se s obžalovaným stýkala jen občas, tak jednou za čtrnáct dní. V září 2017 poškozená od obžalovaného opět odešla. To se začali stýkat zase častěji, tak dvakrát do týdne. Obžalovaný se jí svěřil, že na něho poškozená podala trestní oznámení pro týrání psychické i násilné. Současně to obžalovaný negoval, že to není pravda. V současně době k němu svědkyně chodí na návštěvu, kdy viděla dvě rodinná alba, kde jsou fotky z jejich dovolené, svátků, výletů a podobně, a poškozená na nich nevypadá jako týraná žena. Dle názoru svědkyně si to vymyslela. Na záda si dle slov obžalovaného nechala poškozená vytetovat jméno jejich syna XXXXXXXX XXXXXXXX a na levou nohu znamení štíra. Obžalovaný se o poškozené zmínil, že není normální, že třeba bouchala hlavou o skleněnou výplň. Také měla vymýšlet různé intriky na obžalovaného, když už plánovala svůj odchod. Když byla u obžalovaného na návštěvě doma po odchodu poškozené, viděla tam papírové tašky s názvy luxusnějších značek, které si vyfotila. Dle sdělení obžalovaného, tašky patřily poškozené. Na závěr svědkyně uvedla, že pro obžalovaného nikdy nepracovala, aktuálně je na mateřské dovolené. Obžalovaný se živí jako taxikář. U hlavního líčení svědkyně potvrdila svou výpověď z přípravného řízení. Dále vypověděla, že jsou s obžalovaným i nadále v kontaktu, stýkají se i společně s dětmi.
  11. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla že obžalovaného zná asi 7 až 8 let, říká mu XXXXXXXX. Seznámila se s ním asi někde na baru, když tam před lety pracovala. Skamarádili se, vídali se tak jednou za čtrnácti dní, za týden. Ví, že měl privát, že měl přítelkyni, kterou zná jako XXXXXXXX a se kterou má dvě děti. XXXXXXXX poznala až později, někdy v roce 2013 - 2014, a to XXXXXXXX, kde svědkyně pracovala jako nápojová hosteska. XXXXXXXX tam dělala striptýz, tancovala tam. Někdy v roce 2014 - 2015 se náhodně bavila s obžalovaným o jeho dětech. Řekla mu, že v XXXXXXXX je nějaká slečna, která má vytetované srdce nad zadkem, v němž měla jméno XXXXXXXX. Obžalovaný se zarazil řekl, že to je jeho přítelkyně. S XXXXXXXX se o tom nebavila, až po čase jí řekla, že obžalovaného zná. Mimo XXXXXXXX se spolu nestýkaly, ale tam se viděly častěji, tak se bavily o dětech, o obžalovaném, prostě tak jak si ženský povídají. XXXXXXXX jí říkala, že když je v práci, tak děti hlídá obžalovaný, že jí do XXXXXXXX vozí. Nikdy si na obžalovaného nestěžovala, ba naopak, chválila ho jak je úžasný, že spolu řeší dovolenou. Nikdy si nestěžovala, že by ji do podniku chodit nutil. XXXXXXXX vypadala spokojeně, žádné modřiny neměla, ani psychicky na tom nebyla špatně. Vídala ji asi čtvrt roku. Zda tam poskytovala poškozená nějaké erotické služby, svědkyně neví, viděla ji pouze tančit. Každý si ji zapamatoval, protože byla krásná, chodila krásně oblíkaná, tvz. bila do očí, byla nepřehlédnutelná. Chlapy na ní dle názoru svědkyně stáli frontu. Od holek v klubu slyšela, že poškozená zařizovala ještě eskorty, ale zda to byla pravda, svědkyně neví. V XXXXXXXX si poškozená mohla vydělat i cca 15.000,- Kč za večer. Byla vždy pěkně a decentně upravená, nevypadala, že by strádala. Dle názoru svědkyně jí to bavilo. Nikdy se nezmínila, že vydělané peníze musela obžalovanému odevzdávat. Mohla si je nechat, v klubu byly trezory. U hlavního líčení vypověděla shodně. Potvrdila, že poškozenou zná z XXXXXXXX, kde předváděla striptýz. Obžalovaného znala již předtím, nevěděla, že k sobě patří. To se dozvěděla až s nějakým odstupem. Bylo jí divné, že tam poškozená pracuje, ale ona říkala, že jí to baví, že jsou to snadno vydělané peníze. O obžalovaném mluvila vždy dobře, že je úžasný chlap, že miluje děti, nestěžovala si na něho.
  12. Dále byla v rámci dokazování u hlavního líčení slyšena svědkyně Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX, která vypověděla, že obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX nezná, nikdy se s ním nesetkala. Pracuje v Acorusu, což je organizace, která pomáhá osobám ohroženým domácím násilím. Poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX zná od října 2017, je to její pacientka. Již s ní proběhlo 37 konzultací. Klienty svědkyně jako terapeutka přebírá poté, co proběhne konzultace se sociální pracovnicí. Předmětem konzultací je především stabilizace z traumatu. Poškozená typické příznaky posttraumatické stresové poruchy, je disociovaná, má hodně oploštělé prožíváni, vracejí se jí vzpomínky, špatně spí, má silné úzkosti, takže všechny konzultace jsou zaměřeny na její stabilizaci a vrácení do normálního způsobu života. Zpočátku chodila každý týden, nyní jednou za dva týdny. Konzultace trvá 50 minut. Svědkyně poškozené v jedné chvíli doporučila i návštěvu psychiatra, ale protože má malé děti, bála se, aby nebyla ještě utlumenější, takže se to snaží zvládat jen pomocí psychoterapie. Aktuální stav poškozené je takový, že dochází k velmi pozvolné stabilizaci. Proces je však narušen tím, když je znovu konfrontována se vzpomínkami, jako například její výslech apod.. Stále přetrvávají stavy úzkosti, špatný spánek, děsivé sny, ze kterých se budí, takže je velmi vyčerpaná. Dále svědkyně uvedla, že v rámci těchto konzultací nebyla v kontaktu s nikým z okolí poškozené. Je jich plánováno ještě asi deset. Terapie je limitována, následně by poškozená mohla být předána do péče někomu z běžných klinicky pracujících psychologů. V daném případě největší obavou poškozené je se vypořádat s minulostí a prožitky. Dle názoru svědkyně není žádná souvislost mezi inteligencí a možností nechat se týrat. V její klientele je řada vysokoškolaček, které jsou týrány. Toto může ovlivnit pozitivně způsob vyrovnání se s takovou situací, kdy taková oběť může lépe pochopit, co se s ní děje, a tím spíše přispět k nějakému návratu k normálnímu fungování. Dlouhodobou terapií rozhodně nemůže dojít k retraumatizaci oběti, která jí způsobí poruchu, kdy svědkyně zcela vyloučila, že by poruchu poškozené mohla způsobit ona terapií. Svědkyně nesouhlasí s tvrzením znalce, že posttraumatická stresová porucha vymizí v řádech týdnů až měsíců. Vedle vysokého IQ není žádnou překážkou ani funkčnost původní rodiny oběti. O tvrzení poškozené v rámci konzultací svědkyně nemá pochybnosti, její výpovědi jsou zcela konzistentní, je naprosto spolehlivá i ve způsobu spolupráce v tom, jak dochází na terapie, nikdy neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost. Od počátku, co začala s poškozenou pracovat, jevila známky posttraumatu, kdy typickou známkou je disociovanost, tzn. oddělení emocí od chování. Poškozená neprožívala emoce, mluví naprosto klidně, emoce má vytěsněné, což je podvědomý psychologický obranný mechanismus. Dalším znakem posttraumatické stresové poruchy, které poškozená vykazuje, jsou tvz. flashbacky, že se jí vrací vzpomínky. Jedinou emoci, kterou prožívá, je úzkost. U poškozené svědkyně neshledala žádné zvrácené morální hodnoty, není charakterově vadným člověkem. V Acorusu pracuje svědkyně čtyři roky, předtím pracovala v krizovém centru také s oběťmi domácího násilí. Za svou praxi se setkala možná až se stovkami obětí domácího násilí, ale případ poškozené hodnotí jako jeden z nejtěžších. K její stabilizaci může dojít až poté, co bude celý proces ukončen a ona se nebude muset vracet do minulosti. Dále svědkyně uvedla, že jejími metody jsou kontakt, pohovor s klientkou. Není diagnostik, ale dle jejího názoru žádné psychologické metody nedokážou jednoznačně diagnostikovat posttraumatickou stresovou poruchu. Závěry znalců, kteří vypracovávali v této věci znalecký posudek a došli k něčemu jinému, si svědkyně nedokáže vysvětlit. Je otázkou, do jaké míry mají zkušenost s posttraumatickou stresovou poruchou a jak často ji vyhodnocují. Kromě konzultací s poškozenou, svědkyně žádné jiné podklady, dokumenty k dispozici neměla. Pravdivost tvrzení svých klientů a informací, které jim poskytnou, se nijak neprověřují. Na závěr svědkyně uvedla, že poškozená si nikdy nestěžovala na chování obžalovaného po jejím odchodu, že by ji kontaktoval, vyhledával, sledoval, ani nic v tom smyslu, že by nefungoval vztah s dětmi, že by děti nepředal tak, jak má, že by je odvezl na neznámé místo apod.. Poškozená má dle názoru svědkyně velmi mateřský, pečující vztah k dětem.
  13. V rámci přípravného řízení byli přibráni znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klos, Ph.D. k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie k posouzení duševního stavu obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX v inkriminovaném období. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že psychiatr MUDr. Kubej neshledal u obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX žádnou duševní chorobu ani duševní poruchu stejné forensní závažnosti. Jeho osobnost nese zvýrazněné povahové rysy, což je varianta širší formy, nikoli stav poruchový. Nebylo ti něho zjištěno zneužívání alkoholu ani jiných návykových látek. Ani nic nesvědčí pro tvz. patologické hráčství. Rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v celém inkriminovaném období u posuzovaného zachovalé. Je schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení, jeho pobyt na svobodě není z úzce psychiatrického hlediska pro společnost nebezpečný, protože duševní poruchou netrpí. Psycholog PhDr. Klos, Ph.D. ve znaleckém posudku konstatuje, že úroveň intelektových dispozic se u obžalovaného pohybuje v pásmu průměru, kognitivní (pozornostní, paměťové a exekutivní) funkce jsou v zátěži méně odolné, mentální dispozice jednotlivých funkcí paměti (vštípivost, udržení i znovuvybavení) jsou dostatečně spolehlivé a nevykazují hrubou psychopatologii. Psychologickým vyšetřením nebylo prokázáno organické poškození CNS a jeho případný vliv na vnímání, jednání a chování posuzovaného. Při psychologickém vyšetření v aktuálním objektivním psychopatologickém nálezu nebyly zjištěny žádné projevy duševní choroby ve vlastním slova smyslu, nebo forensně podstatné duševní poruchy či obdobný klinický stav. Osobnost posuzovaného je akcentovaná, jednodušeji strukturovaná, se zvýšenými rysy, se zvýrazněnými sklony k poruchovému přizpůsobení, s pokřiveným systémem hodnot a vyšších citů. Emočně je méně vyvážený, se sníženou úrovní frustrační tolerance, zvýšené prožívající. Sociálně je aktuálně problematicky zakotven v primárních a dalších interpersonálních vztazích, sociálně s rysy zvýšené sebeprosazujících postojů. Pokud bude obžalovanému jednání soudem prokázáno, neboť sám jej odmítá, pak lze uvést, že z psychologického hlediska v motivaci, ani realizaci posuzovaného jednání nebylo zřejmé uplatnění žádných patických motivů ani jiných psychopatologických mechanismů, např. bludů, poruch vnímání či vědomí, jeho spjatost s realitou není a nebyla chorobně narušena. Jednání mělo psychologicky srozumitelné pozadí. Posuzovaný jednal v intencích své osobnosti, v případě skutku obchodováni s lidmi mělo jednání zištný motiv. Obžalovaný není osobou primárně agresivní, která by byla disponována k násilnému jednání bez provokace či zátěže. Jeho obecná věrohodnost není narušena žádnou psychopatologií osobnosti intelektu, pohybuje se v pásmu normy, je schopen správně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat prožité události. Po zvážení všech souvislostí, hodnotí znalec prognózu resocializace jako reálnou, dobrou. Oba znalci v rámci hlavního líčení své závěry potvrdili. Akcentovanost osobnosti obžalovaného znalci spatřují ve zvýšené vztahovačnosti, se zohledňováním svých osobnostních motivů, snaha s rysem sebeprosazení, což však u něho nedosahuje patologickou normu a už vůbec nevedou na hranu agresivního jednání. Dá se říci, že jeho sociální manipulace je v mezích běžné širší normy, nejedná se o dominantní rys jeho osobnostní struktury. Znalec PhDr. Klos Ph.D. po seznámení s částí jiného znaleckého posudku vypracovaného Dr. Jindřiškou Záhorskou, v části týkající se obžalovaného, potvrdil shodu, pouze poukázal na to, že v citovém znaleckém posudku jsou použity ostřejší termíny.
  14. Dále byli v rámci přípravného řízení přibráni znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klos, Ph.D. k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie k posouzení duševního stavu poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že psychiatr MUDr. Petr Kubej u posuzované nezjistil žádnou duševní chorobu, ani duševní poruchu stejné forensní závažnosti. Nebyl zjištěn abúzus alkoholu, ani jiných návykových látek. Nebyla zjištěna porucha osobnosti, jen zvýrazněné povahové rysy, což je varianta širší normy, nikoli stav poruchový. Při aktuálním psychiatrickém a psychologickém vyšetření nebyla zjištěna závažná psychopatologie. V roce 2015 a v roce 2017 byla u posuzované při intervenci u psychologa a sociální pracovnice popsána posttraumatická symptomatika, která však nevedla k zavedení řádné psychiatrické léčby a neomezila posuzovanou prokazatelně v její běžné životní aktivitě. Popsané potíže dle závěru znalce nelze hodnotit jako těžkou újmu na zdraví. Ze závěrů psychologického vyšetření PhDr. Jiřího Klose Ph.D., vyplývá, že posuzovaná má celkově dobře průměrnou úroveň intelektu, kognitivní (pozornostní, paměťové a exekutivní) funkce odpovídají zjištěnému intelektu, v jednotlivých fázích paměti (vštípivost, udržení i znovuvybavení paměťového materiálu) jsou výkony spolehlivé, v zátěži dostatečně odolné, celkově intaktní (nezasaženy patologickým procesem). Vyšetřením nebylo prokázáno organické poškození CNS a jeho případný vliv na chování a jednání posuzované. Poškozená netrpí ani netrpěla žádnou duševní chorobou či poruchou stejné forensní významnosti, tedy psychózou. Osobnost posuzované je výrazněji akcentovaná, s hypochondrickými a histriónskými rysy, se zvýšenou afektivní odezvou, prožívající, s tendencemi k sociální závislosti. Emočně je senzitivní, se sníženou úrovní frustrační tolerance, se sklonem zvýšenému emocionálnímu prožívání v situační zátěži s tendencemi k rozvoji neurotické symptomatiky. V sociální oblasti je dostatečně primárně socializovaná, sociálně plně kompetentní, přiměřeně ukotvená ve vztahové interpersonální oblasti, se zvýšeným sklonem k rozvinutí sociálně závislého chování. Psychologickým vyšetřením nebyla prokázána žádná porucha kognitivních dispozic, nebyly prokázány žádné znaky poruchy osobnosti, které by patologicky ovlivňovaly schopnost prožité události správně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat. Obecná věrohodnost je u posuzované plně zachovalá. Ke specifické věrohodnosti znalec uvedl, že posuzovaná je schopna vyjádřit své postoje a názory, v hodnocení prožitých událostí se však uplatňují rysy její osobnosti, kdy interpretace prožitých událostí je z psychologického hlediska reálná, pravděpodobně je však v reprodukci mírně ovlivněna zjištěnými popsanými osobnostními rysy, v jejichž důsledku může posuzovaná akcentovat a zvýraznit některé jednotlivosti či intenzivněji prožívané situace. Posuzovaná je schopna v základním rámci reprodukovat fakticky prožité skutečnosti, které mohou být výrazněji emočně a afektivně zabarveny, katathymně (emocionálně) zkresleny, celkově tedy se sníženou specifickou věrohodností. Psychiatricky se posuzovaná nikdy neléčila, u klinické psycholožky PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX absolvovala čtyři sezení v rozmezí období 7.5.-17.5.2015, kdy řešila svůj vztah s partnerem (obžalovaným), nyní od září 2017 dochází znovu na psychoterapii. Po událostech v průběhu inkriminovaného období udávala psychické problémy z okruhu neurotických příznaku, špatně spala, byla úzkostná, tenzní, zhoršil se i její tělesný zdravotní stav, byla přecitlivělá, měla pocity svíráni a úzkosti, psychicky se již cítí lépe, je na mateřské dovolené. Aktuálně tedy znalci neprokazují u poškozené závažnou psychopatologii, jako důsledek prožitých traumatických událostí, neprokazují znaky týrané osoby. U hlavního líčení znalci své závěry i po přítomnosti u výslechu poškozené před soudem potvrdili. U poškozené znaky týrání dle jejich názoru naplněny nebyly. Pojem týraná osoba je jakési označení mediální osobnosti v partnerské vztahu nesoucí znaky opakovaného psychického či fyzického násilí, izolovanost, kontrola nad nimi, nemožnost nebo znemožnění standardní reakce, jak se vymanit, nutný bývá nejčastěji psychiatrická léčba. Tyto znaky v daném případě jasně, zřetelně u poškozené prokázány nebyly. Znalci poukázali na skutečnost, že v rámci zpracování znaleckého posudku měli k dispozici lékařské zprávy poškozené jednak ze střediska Acorus, a dále od klinické psycholožky dr. XXXXXXXX, u které v květnu 2015 poškozená absolvovala čtyři sezení. Dr. XXXXXXXX ve své zprávě uvádí, že poškozená cítí kromě jiného lítost a nostalgii k partnerovi, kdy její postoje a motivy psycholožka označila jako naivní, přičemž nedoporučila žádnou psychiatrickou léčbu poškozené. Pouze jí v tom květnu 2015 doporučila, aby se šla poradit do příslušného zařízení, přičemž poškozená vyhledala sociální pracovnice až v roce 2017, nikoli odbornou psychiatrickou pomoc. Úzkosti, obavy poškozené znalci připisují situaci, ve které se poškozená nachází, kdy na základě svého podání vytvořila situaci, kdy otec jejích dětí může být zavřen na řadu let do vězení a je tedy pochopitelné a normální, že se necítí emočně příjemně. Jedná se o přirozenou psychologickou reakci. Dále znalci poukazují na skutečnost, že poškozená v průběhu dlouhého protiprávního období vystudovala vysokou školu a stala se inženýrkou, kdy někdo kdo je významně duševně chorý, není schopen takové extrémní zátěže. Pokud jde o výhrůžky, které poškozená popisuje, tak dle názoru znalců, kdy měli k dispozici kromě vlastního vyšetření poškozené také celou dokumentaci, dospěli k závěru, že to, co udává, je její prožitek, její vnímání situace, ale vnějškově, to co se dělo kolem, úplně tak neodpovídá. Poškozená mohla kdykoliv odejít, nebyla sama, byla obklopena rodinou, měla se na koho obrátit. Bylo na její svobodné vůli kdykoli to skončit.
  15. V doplňujícím výslechu v hlavním líčení se znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klose, Ph.D. vyjadřovali k závěrům ústavního znaleckého posudku Znaleckého institutu pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, vypracovaného na poškozenou. MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klose uvedli, že v době, kdy zpracovávali posudek, to je v květnu 2018, tak prokazatelně nezjistili posttraumatickou stresovou poruchu. Ve svém posudku popsali určité příznaky a chápali je jako situační reakci na prožitý stres, které ale nevybočovaly z širší normy. To, že další znalci přiznávají symptomy posttraumatické stresové poruchy, může být dáno vývojem té situace, ve které se poškozená nachází. Na to mohla reagovat rozvojem psychopatologických symptomů, ale to už oni nehodnotili. Nevylučují to. Je možné, že znaky týrané a zneužívané osoby se mohou rozvinout později po ukončení stresoru, a to v řádu měsíců. Podle názorů znalců je možné, aby posttraumatická stresová porucha vznikla nebo se rozvinula na základě okolností, jako je probíhající trestní řízení, spory o děti, zákaz styku s dětmi atd. Už to působí na oslabený terén, je to další negativum, probírají se skutečnosti, které jsou mimořádně stresující. V tomto ohledu souhlasí se znalci, kteří zpracovali revizní ústavní posudek.
  16. Dále byl v rámci přípravného řízení přibrán znalec RNDr. Vlastimil Klíma k vypracování znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Znalci byly ke zkoumání předloženy notebook zn. Lenovo, typ G50-30, mobilní telefon zn. LG, IMEI: XXXXXXXXXXXXXXXXXXX se SIM kartou T-Mobile číslo 894 200 11 5029 817 9380 a černým pouzdrem, tel. č.: XXXXXXXXX, mobilní telefon zn. Nokia, typ RM - 443, model 6303c stříbrné barvy se SIM kartou 02 č. 894 202032 210 047 756 a paměťovou kartou Micro SD I GB, tel.č.: XXXXXXXXX, PIN XXXX a Gold USB Credit card 16 GB, číslo 448 866 771 245 4530 (flashdisk). Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že pokud jde o mobilní telefon zn. LG, byly v něm nalezeny SMS zprávy, z nichž dvě se týkají uveřejnění inzerátů na portálech XXXXXXXX a XXXXXXXX. Rovněž byla zkoumána SIM karta z tohoto mobilního telefonu, který neobsahovala žádná zájmová data. Pokud jde o mobilní telefon zn. Nokia 6303c, v tomto nebyla zjištěna žádná zájmová data, rovněž tak i v SIM kartě a paměťové kartě z tohoto mobilního telefonu. Pokud jde o flashdisk zn. Noname, provedeným znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že tento je nefunkční, tudíž nebylo provedeno další zkoumání. Pokud jde o notebook zn. Lenovo, bylo zjištěno, že na pevném disku je uložena 1.046 fotografií, z toho přibližně 95 fotografií zájmových. Na těchto je zobrazena poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX v různých erotických polohách, na jiných je společně s obžalovaným XXXXXXXX XXXXXXXX při SM, dále se jedná o fotografie, na nichž jsou vyfotografovány pomůcky na provozování SM, peníze, privát a jeho vybavení a další dosud neztotožněné ženy. Rovněž byly nalezeny dva soubory, kde jsou inzeráty - vizitky ve znění „řidič, nonstop, XXXXXXXX telefon XXXXXXXX a email XXXXXXXX“. Podložka jpg obsahuje 384 fotek, ze kterých je 96 zájmových fotografií, na kterou jsou zobrazeny nahé ženy v různých sexuálních polohách, některé stažené z internetu, dále obžalovaný s poškozenou, sexuální pomůcky SM. Otevřením složky VID bylo zjištěno, že tato obsahuje podsložku USER, která obsahuje podsložku XXXXXX a tato podsložka obsahuje podsložky Desktop a Downloads, kde se nachází dotazník pro „levely“ pro praktiky SM.
  17. V rámci řízení před soudem, v odvolacím řízeni, byl zmocněnkyní poškozené předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaný za účelem posouzení duševního stavu poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX v inkriminované době ze dne 15. 2. 2019, znalkyní MUDr. Monikou Cendelínovou. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyplývá, že u poškozené se velmi pravděpodobně již v době, kdy žila s XXXXXXXX rozvinula duševní porucha, a to posttraumatická stresová porucha. Poškozená Ing. XXXXXXXX dle znalkyně aktuálně naplňuje diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu, přičemž netrpí jinou duševní poruchou. Její osobnost zapadá do pásma širší normy. Dle znalkyně rozvoj posttraumatické stresové poruchy je přímým důsledkem jednání bývalého partnera pošk. Ing. XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX. Z forenzně psychiatrického hlediska se jedná o těžkou újmu na zdraví. Znalkyně dále uvedla, že rozhodně nelze vyloučit z pohledu psychiatrie, že by osoba vysokoškolsky vzdělaná mohla být obětí domácího násilí. Totéž platí i co se týče rodinného zázemí, kdy nelze vyloučit, že by osoba, která má rodinné zázemí, mohla být obětí domácího násilí. Dále se znalkyně vyjádřila k závěrům znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaného znalcem MUDr. Petrem Kubejem a k výpovědi tohoto znalce před soudem, a to k případným rozporům mezi závěry znalce, zjištěními a závěry znalkyně MUDr. Cendelínové ve vztahu k pošk. Ing. XXXXXXXX, kdy uvedla, že ačkoliv MUDr. Kubej v posudku vypracovaném společně s psychologem PhDr. Klosem v závěrech posudku uvádí, že poškozená po událostech v průběhu inkriminovaného období udávala psychické problémy z okruhu neurotických příznaků, špatně spala, byla úzkostná, tenzní, zhoršil se i tělesný zdravotní stav, byla přecitlivělá, měla pocity svírání, úzkosti a docházela na psychoterapii, přesto u ní znalec nediagnostikoval žádnou duševní poruchu. Ta část vyšetření, která se vztahuje k vlastní exploraci psychopatologie od poškozené, se omezuje na čtyři řádky, a je nedostatečně zpracována. Znalec by měl ve znaleckém posudku důkladněji explorovat a popsat psychopatologii, což znalec MUDr. Kubej neudělal. Rovněž není pravdou, jak znalec MUDr. Kubej vyvozuje, že když psychoterapeutická péče nevedla k zavedení psychiatrické péče, nejde o těžkou újmu na zdraví. Fakt, že člověk trpící duševní nemocí nevyhledá nebo odmítá péči psychiatra, ještě neznamená, že tato péče není indikována, nebo že ji nepotřebuje. Dále není pravdou, že poškozená nebyla omezena na obvyklém způsobu života, to zcela jistě dle znalkyně v době, kdy poškozenou vyšetřoval, byla, a je i nyní. Zejména je poškozená omezena v oblasti navazování sociálních kontaktů, a to zejména s muži. Závažně je narušena její schopnost navázat partnerský vztah. V obvyklém způsobu života ji omezuje dále zejména vyhýbavé chování, úzkosti, poruchy spánku a flashbacky. K výpovědi znalce MUDr. Kubeje před soudem znalkyně MUDr. Cendelínová uvádí, že je zarážející obviňování poškozené z vytvoření situace, kdyby se otec jejich dětí mohl dostat do vězení. Je nutno se rovněž ohradit proti dovozováni, že pokud poškozená nevyhledala nebo odmítala psychiatrickou péči, pak netrpěla závažnou duševní poruchou, k čemuž se znalkyně vyjadřovala již výše. V neposlední řadě znalkyně poukazuje na bagatelizaci příznaků posttraumatické stresové poruchy u poškozeně ze strany znalce MUDr. Kubeje. Závěrem uvádí, že její nález je v souladu se zprávou psycholožky ACORUSU. Znalkyně MUDr. Monika Cendelínová v hlavním líčení ztvrdila shora citované závěry svého znaleckého posudku a dále vypověděla, že posttraumatická stresová porucha může vzniknout ihned po traumatizující události, případně, když je událost dlouhodobá, chronická, tak se posttraumatická stresová porucha může rozvinout až do půl roku po události, což je uvedeno v diagnostických kritériích. Příznaky poškozené se váží k osobě obžalovaného, a to flashbacky, vyhýbavé chování, nepříjemné pocity, kdy jí obžalovaný něco připomene. Je naprostý nesmysl, že by osoba, která má rodinné zázemí nebo je schopna vystudovat VŠ, nemohla být obětí domácího násilí. Nelze jednoznačně říct, že příznaky posttraumatické stresové poruchy budou ustupovat, v některých případech může naopak dojít až k trvalé změně osobnosti. Obava o ztrátu dětí, obava, že jí hrozí trestní stíhání, že ji zavrhne rodina, že přijde o zázemí, finance můžou být dle znalkyně stresové faktory schopné vyvolat poruchu přizpůsobení na stres, nikoli však posttraumatickou stresovou poruchu.
  18. V řízení před soudem byl následně přibrán Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, s. r. o. k podání ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, ohledně posouzení duševního stavu poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX, vypracovaný MUDr. Ondřejem Trojanem, Ph.D., PhDr. Pavlem Králem a Mgr. Anetou Bláhovou. Cílem přibrání znaleckého ústavu bylo kriticky zhodnotit doposud vypracované znalecké posudky na poškozenou a vyjádřit se k protichůdným závěrům vyplývajících z těchto posudků a zároveň odpovědět na obdobné dotazy, k nimž se vyjadřovali znalci v předešlých posudcích. Ze závěrů psychiatrické části ústavního posudku vyplývá, že v době, kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu, poškozená netrpěla dle dostupné dokumentace žádnou duševní poruchou ani chorobou. Aktuální stav v době zpracování posudku byl stabilizovaný, poškozená však trpěla posttraumatickou stresovou poruchou s četnými příznaky takového onemocnění. Posttraumatická stresová porucha vznikla poškozené v souvislosti s vyšetřovanou trestní věci a tuto újmu lze ze soudně lékařského hlediska hodnotit jako těžkou újmu na zdraví. Ze závěru psychologické části posudku vyplynulo, že poškozená se jeví jako podrobivá, přizpůsobivá, snaží se vyhovět, a to jak z obav ze zahanbení, přesvědčení o vlastní nedostatečnosti, tak také z důvodu nedostatku vnitřních zdrojů k vyvážení rolí. Jde o osobnost submisivní, zranitelnou, introvertovanou, vztahově závislou, snadno manipulovatelnou. Intelektově se pohybuje v populačním průměru. Její schopnost posuzované prožité události vnímat, zapamatovat si je, hodnotit a reprodukovat, se jeví jako neporušená. Specifická věrohodnost výpovědi poškozené z přípravného řízení a z hlavního líčení se jeví jako plně zachovalá. Výpovědi obsahově konzistentní s odpovídajícím emočním doprovodem, posuzovaná zcela v souladu s normální funkcí paměti není schopna vybavit všechny detaily zcela přesně, ale osa příběhu je intaktní a stabilní. Poškozená vykazuje z psychologického hlediska znaky týrané a zneužívané osoby. Svou submisivitou a snadnou manipulovatelností má předpoklady k tomu stát se obětí týrání a zneužívání. V jejím příběhu jsou přítomny typické prvky střídání lepších a horších období, snaha expartnera o její izolaci od sociálních podpor, obviňování, že do vztahu neinvestuje dost, pocity viny za to, že díky jejím chybám není vztah idylický, vydírání blahem dětí a hrozbou jejich ztrátou. ponižování a nadávky. Ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, vypracovaný MUDr. Petrem Kubejem a PhDr. Jiřím Klosem uvedli znalci v ústavním posudku, že dle vyjádření a popisu poškozené byl samotný proces vypracování posudku traumatizující. Samozřejmě může jít o zkreslené vnímání, nicméně posudek sám nedává důvod domnívat se, že je líčení poškozené nepravdivé. Situace, kdy sexuálně traumatizovanou ženu vyšetřují dva muži najednou je odborně přinejmenším diskutabilní. V posudku chybí detailní popis explorace, popis rozhovoru znalců s poškozenou je velmi krátký. Znalci uzavírají, že má histrionské a hypochondrické rysy, aniž by uváděli, které konkrétní rysy to jsou, aniž by z jejich posudku bylo jasné, na základě jakých poznatků tak soudí, a aniž by to doložili na konkrétních životních okolnostech poškozené. V hlavním líčení uvedli MUDr. Trojan a MUDr. Pavel Král, že trvají na písemném vyhotovení znaleckého posudku. MUDr. Trojan uvedl, že nebyla zjištěna jiná příčina, která by mohl způsobit u poškozené posttraumatickou stresovou poruchu. Znalci vycházeli z podrobné anamnézy, z celého průběhu jejího života a nenalezli jiné traumatizující momenty, které by post trauma mohly zapříčinit. Míru nátlaku je obtížné zhodnotit. Dle výpovědi poškozené tam nátlak byl a poškozená si netroufala vzdorovat, údajně tam byly i výhružky ublížením, zabitím, ublížením dětem. To všechno jsou nátlakové metody. Pokud to tak opravdu bylo, tak to bylo jednoznačně rozdáno tak, že ona neměla volbu odmítat. Dospěli zkrátka k jiným závěrům, než dospěli předchozí znalci. Post trauma se vyvine většinou do 6 měsíců po skončení stresového působení, ale může se někdy vyvinout i později. Dle znalce se obětí takového trestného činu může stát kdokoliv, kdo je ve stejné domácnosti s násilníkem, a to napříč věkovými a sociálními strukturami. Bývá dosti časté, že oběti domácího násilí nic po nějakou dobu nehlásí, nikomu se nesvěřují a udělají to až později. Znalci vyjádřili obdobné diagnostické závěry, jako učinila MUDr. Cendelínová ve svém znaleckém posudku. V soudně forenzní psychiatrii je explicitně uvedeno, že tato porucha je ze soudně psychiatrického hlediska klasifikována jako těžká újma na zdraví. K rozporu mezi posudky znalec uvedl, že je možné, že při prvotním posudku poškozená neprojevila symptomy, které jsou pro posttraumatickou stresovou poruchu příznačné, nebo tyto projevy znalci neregistrovali. Znalec dále uvedl, že obava z přijetí okolí poté, co osoba koná něco společensky nepřijatelného, nemůže být příčinou ke vzniku posttraumatické stresové poruchy. Znalci na jinou příčinu vzniku posttraumatické stresové poruchy. Revidovat závěry posudku by bylo možné poté, co by byla zjištěna jiná možná příčina. PhDr. Pavel Král dále k psychologické části posudku uvedl, že trvá na svých závěrech a podrobněji se vyjádřil k charakteru domácího násilí, kdy uvedl, že osobnost poškozené koreluje s popsaným průběhem, když poškozená je ne sebevědomá, submisivní, velmi snadno podlehne nátlaku, jako osobnost je velmi slabá, nedokáže se vzepřít. K těmto charakterovým vlastnostem se poté přidají výhružky sebevraždou partnera, tím, že přijde o děti, že je již neuvidí, že dětem ublíží, což jsou motivační momenty, které v rozhodnutí udělat nějaký radikální řez, hrají velmi podstatnou roli. K rozdílu mezi posudky uvedl, že měli na své straně spoustu výhod oproti prvotnímu posudku. Měli víc zpráv o poškozené o terapiích, soudně znalecké posudku z opatrovnických řízení, takže měli více informací. Měli i více času na zpracování, protože se jedná o ústavní posudek, dělali ho dva psychologové a mohli si dovolit, aby poškozenou vyšetřila žena. Dále uvedl, že ve vztahu, kde jedna osoba týraná tak to může fungovat tak, že pokud ten tyran jeden den v týdnu je na druhého partnera hodný a milý, koupit květiny, uvaří večeři a ve vztahu tedy zažívají i pěkné věci, tak to úplně stačí na to, aby bylo vše zapomenuto, a pak zase může týden následovat peklo. To je něco, co je známo a není to nepochopitelné. Krátkodobý příjemný prožitek může držet osobu poměrně dlouho v něčem, co je patologické a škodlivé. Návraty, pořízení si druhého dítěte je typické, souvisí to se submisivitou a podléháním tlaku od partnera, kterému podlehne a od rodičů odejde. Věří, že to bude lepší, čemuž uvěří snadno, protože poškozená neměla jen negativní prožitky. Z pohledu zvenčí se to zdá nelogické, z pohledu odborného je to pochopitelné. Poškozená se dle testů a validizačních škál nesnažila nijak lhát, nějak překrucovat, tak chytrá a takovou přípravu, aby se dokázala naučit dotazník s 567 otázkami, to by ji musel nějaký psycholog připravit. Znalci vyloučili, že by se posttraumatická stresová porucha mohla rozvinout na základě trestního řízení, řízení o děti apod..
  19. V průběhu dokazováni u soudu byly konstatovány listinné důkazy a to z přípravného řízení protokol o zadržení obžalovaného ze dne 15.11.2017, V průběhu přípravného řízení byly vyžádány dle § 8/2 tr. řádu bankovní informace k účtům obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX, kdy bylo zjištěno ze zprávy XXXXXXXX a z výpisu z účtů, že obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX má u XXXXXXXX a. s., veden účet č. XXXXXXXX, který si založil dne XXXXXXXX. Na tento účet nebyly vkládány ani zasílány v letech 2013 - 2015 žádné vysoké částky. Co se týče let 2013 - 2015, v roce 2013 byl počáteční zůstatek na tomto účtu 1.877,24 Kč, konečný zůstatek 835,36 Kč, v roce 2014 byl počáteční zůstatek 835,36 Kč, konečný zůstatek 1.101 Kč, v roce 2015 počáteční zůstatek byl1.101 Kč a konečný zůstatek 25.939,73 Kč. V období od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2015 byly na účet zasílány finanční částky od spol XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX. V roce 2016 byl počáteční zůstatek na tomto účtu 25.939,73 Kč a konečný zůstatek ve výši 798.689,14 Kč, v roce 2017 byl počáteční zůstatek na účtu 798.689,14 Kč a konečný zůstatek ke dni 31. 8. 2017 ve výši 759.274,53 Kč. V letech 2016 a 2017 byly na účet zasílány různé finanční částky od firem XXXXXXXX, a XXXXXXXX. Ze zprávy XXXXXXXX, a zaslaných výpisů vyplývá, že u tohoto bankovního ústavu měl obžalovaný XXXXXXXX vedený běžný účet č. XXXXXXXX, který byl zrušen ke dni XXXXXXXX, dále termínovaný vklad XXXXXXXX, který byl zrušen ke dni XXXXXXXX, termínovaný vklad č. XXXXXXXX, který byl založen dne XXXXXXXX s vkladem 1.000.000,- Kč a zrušen ke dni XXXXXXXX se zůstatkem 1.000.143,01 (č.l.XXXXXXXX) a termínovaný vklad XXXXXXXX, který byl založen dne XXXXXXXX s vkladem 501.370,20 Kč a vkladem 501.403,21 Kč a zrušen ke dni XXXXXXXX se zůstatkem 1.000.165,65 Kč. Z bankovních informací k účtům poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXX bylo ze zprávy bankovního ústavu XXXXXXXX, č.l. XXXXXXXX vyplývá, že poškozená je u tohoto bankovního ústavu majitelem běžného účtu č. XXXXXXXX, kdy tento účet byl otevřen dne XXXXXXXX. Provedením vyhodnocením pohybu financí na účtu bylo zjištěno, že v období od roku 2012 do roku 2015 byly na účet zaslány finanční částky ve výši od 2.000,- do 15.500,- Kč, a to celkem ve čtrnácti případech, kdy odesílatelem těchto finančních prostředků byla XXXXXXXX XXXXXXXX, dále na tento účet byla od obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX zaslána částka 300.000,- Kč a v šesti případech částka ve výši 2.600,- Kč. Rovněž byly na tento účet zasílány finanční částky z úřadu práce a ze společnosti XXXXXXXX. Celkový příjem na účtu byl 1.419,429 Kč a výdaje 1.407.388,- Kč. Zůstatek na účtu Činil 5.608,24 Kč ke dni XXXXXXXX. U bankovního ústavu XXXXXXXX měla poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX dále založen termínovaný vklad č. XXXXXXXX, kdy tento účet byl otevřen dne XXXXXXXX a zůstatek na tomto účtu byl 573,74 Kč ke dni 26. 7. 2018. Ze zprávy bankovního ústavu XXXXXXXX, a z výpisu z účtu (č.l.XXXXXXXX) vyplývá, že poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX měla u XXXXXXXX založeno stavební spoření - účet č. XXXXXXXX, kdy provedeným vyhodnocením pohybu finančních částek na účtu bylo zjištěno, že počáteční částka na účtu byla k 1. 1. 2012 z předchozího období 212.417,60 Kč a následně byla na účet zasílána hotovost ve výši 20 000 Kč, a to celkem 3krát od XXXXXXXX XXXXXXXX k datu 8. 12. 2014 byla vybrána naspořená hotovost ve výši 276.708,10 Kč,  a to Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX. Celkový zůstatek k 30. 9. 2017 činí 0 Kč. Dále má poškozená u XXXXXXXX, založeno další stavební spoření - účet č. XXXXXXXX. Provedeným vyhodnocením pohybu finančních částek na účtu bylo zjištěno, že počáteční částka na účtu byla ke dni 19. 11. 2014  0,- Kč a následně byla na účet zasílána hotovost ve výši 13.000,- Kč, a to celkem dvakrát od Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX a jednou hotovost ve výši 5.000 Kč. K datu 9. 9. 2016 byla na tento účet vložena poškozenou částka ve výši 100.000 Kč, kdy celkový zůstatek ke dni 30. 9. 2017 činí 133.980,30 Kč. Dále byly v rámci vyšetřování v přípravném řízení k osobě poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX osloveny kluby XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, a XXXXXXXX. Ze zprávy XXXXXXXX (č. l. 618) vyplývá, že poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX není v jejich klubu vedena a ani nebyla a tuto osobu neznají. Ze zprávy XXXXXXXX (č.l.620) bylo zjištěno, že poškozená pro tento bar nikdy nepracovala, a to ani na hlavní či vedlejší zaměstnanecký poměr, dohodu o pracovní činnosti, či provedení práce, to ani brigádně. Této společnosti není známo, že by se Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX vyskytovala v prostorách jí provozovaných jako bar. Ze zprávy spol. XXXXXXXX (č.l. 621A) rovněž vyplývá, že ani zde nebyla poškozená vedena jako zaměstnanec. Ze zprávy společnosti XXXXXXXX (č.l.622) vyplývá, že poškozená se u této společnosti, konkrétně v nočním klubu XXXXXXXX, ucházela dne XXXXXXXX o práci hostesky. Její osobní údaje byly ve společnosti XXXXXXXX, evidovány pod číslem smlouvy XXXXXXXX a v nočním klubu XXXXXXXX byla známa pod pseudonymem XXXXXXXX. Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX při nástupu uváděla, že již v XXXXXXXX v minulosti pracovala, což by znamenalo, že smlouvě č. XXXXXXXX předcházela jiná smlouva staršího data, kdy také mohla pracovat pod jiným pseudonymem. Tyto údaje však již nejsou schopni dohledat. Z evidence vyplývá, že Ing XXXXXXXX byla v klubu XXXXXXXX ve dnech XXXXXXXX za což jí byly vyplaceny honoráře v celkové výši 13.500,- Kč. Ode dne XXXXXXXX do současnosti neevidují žádnou další spolupráci s touto osobou. Součástí spisového materiálu jsou dále zjištěné obsahy e-mailových schránek, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, z nichž bylo zjištěno, že obžalovaný sjednával klienty pro poškozenou prostřednictvím shora uvedených e-mailových adres. Vyhodnocením obsahu e-mailové adresy XXXXXXXX bylo zjištěno, že tento e-mail obsahuje celkem 464 kontaktních emailových adres bez uvedení bližších osobních údajů a několik e-mailů týkajících se doručených vzkazů od uživatelů serveru XXXXXXXX, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, dále zprávu - žádost o smazání účtu na severu XXXXXXXX. Další komunikace prostřednictvím tohoto e-mailu byla nezájmová. Co se týče e-mailové adresy XXXXXXXX vyhodnocením obsahu této e-mailové adresy bylo zjištěno, že e-mail obsahuje celkem 753 kontaktních adres bez uvedení bližších osobních údajů a několik e-mailů ohledně sledování komunikace na TWITTRU. Další komunikace je nezájmová. Co se týče e-mailové adresy XXXXXXXX společnost XXXXXXXX sdělila, že shora uvedený e-mail není u nich registrován. Ve spise jsou dále založeny lékařské zprávy. Ze zprávy klinické psycholožky PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX ( čl. 850) ze dne 18.9.2017 vyplývá, že poškozená u ní absolvovala čtyři sezení v rozmezí 7.5.-17.7.2015, kdy řešila svůj vztah s partnerem. Uváděla, že partner se živí provozováním eskortní služby a ji také nutil k prostituci. Choval se k ní hrubě, křičel, sprostě nadával a to i před dítětem, byl na ní hrubý při sexu, zakazoval jí kamarádky, musela být v určitou hodinu doma, vyhrožoval jí násilím, kdy jí mával činkou před obličejem. Dne 29.6.2015 partnera se synem opustila a odešla k rodičům. Poškozená uvedla, že cítí lítost a nostalgii, lítost k partnerovi. Psycholožka dále hodnotí postoje a motivy poškozené jako dosti nejasné, přijde jí hodně naivní. Z motivů se dala vysledovat přílišná „upjatá” výchova, strach z partnera a posléze obavy o dítě. V době sezení, rodina poškozené o tom, že ji partner nutil k prostituci nevěděla. Následně kontakt jednání až do dalšího jednání soudu ve věci péče o nezletilé poškozená přerušila a již psycholožku nekontaktovala. Dále je ve spise zpráva ACORUS-centra pro osoby ohrožené domácím násilím ze dne XXXXXXXX č.l. (676-678) vyplývá, že poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX kontaktovala jejich organizaci poprvé dne XXXXXXXX, kdy uvedla, že před týdnem odešla od partnera, který ji často urážel, nadával jí, zastrašoval ji a v minulosti ji i fyzicky napadl. K násilí dle slov XXXXXXXX začalo docházet v roce 2011. Její partner jí měl sprostě nadávat, vyhrožovat jí zabitím, zakazovat veškeré kontakty, a to i s rodiči, určovat jí časové limity na cesty mimo domov, přičemž, když je nedodržela, měl jí nadávat a křičet na ni. Rovněž ji měl nutit k prostituci a k erotickému chatování s muži. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX popsala velmi traumatizující situace, kdy ji partner proti její vůli vozil za muži za účelem poskytování sexuálních služeb a kdy se bála o svůj život. Mluvila i o tom, že má z bývalého partnera strach a že má obavy, že by mohl odvézt syny a nevrátit se. Další konzultace se uskutečnila dne XXXXXXXX, kdy se poškozená opět svěřila se svými z bývalého partnera. Hovořila o tom, že když si byla za účastí policie pro věci v bytě u bývalého partnera, viděla, že má ve skříni sekyru, což ji velmi vyděsilo. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX dochází do ACORUSu na pravidelné terapeutické konzultace, kdy v době od XXXXXXXX již absolvovala pět konzultací. Poškozená trpí v souvislosti s nucením služeb k poskytování sexuálních služeb bývalým partnerem četným posttraumatickými projevy, kdy má tzv. flashbacky, děsivé sny, masivní úzkosti a k tomu strach z bývalého partnera, který jí dle jejich slov vyhrožoval zabitím jí nebo jejich členů rodiny a únosem dětí. Závěrem je konstatováno, že poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX působí důvěryhodně při popisu agresivního chování bývalého partnera, a že její prožívání odpovídá popisovaným skutečnostem. Na základě jejich pozorování konstatují, že poškozená vykazuje posttraumatické symptomy a setkání s bývalým partnerem při soudním jednání by podle jejich názoru výrazně přitížilo jejímu psychickému stavu. Ze zprávy v Acorusu ze dne XXXXXXXX (čl. 795-796) vyplývá, že poškozená stále do tohoto centra dochází na terapeutické konzultace, kdy jich absolvovala již 31. Při popisu agresivního chování bývalého partnera působí poškozená důvěryhodně. Její prožívání odpovídá popisovaným skutečnostem. Dle závěru psycholožky a sociální pracovnice, které s poškozenou pracují, se domnívají, že poškozená jednoznačně vykazuje posttraumatické symptomy. Součástí spisového materiálu jsou dále výpisy některých SMS zpráv předložených u hlavního líčení poškozenou, které zaznamenávají komunikaci poškozené se svou matkou a to v období červen 2015 až září 2017. V těchto zprávách poškozená zejména informuje o péči o děti a stěžuje si na chování obžalovaného, který na ni křičí a stále něco vytýká. Současně poškozená reprodukuje jeho výhružky, které by se daly charakterizovat, jako že si obžalovaný ublíží. Podstatnou součást spisového materiálu tvoří rozhodnutí opatrovnického soudu Obvodního soudu pro Prahu 3, kde je rozhodováno o svěření péče o nezletilé syny obžalovaného XXXXXXXX a XXXXXXXX, výši vyživovací povinnosti a o úpravě styku obžalovaného se syny. V rámci tohoto řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací psychologie (čl. 833-848) vypracovaného PhDr. Jindřiškou Záhorskou, Ph.D. dne 18.9.2017. Ze závěru tohoto znaleckého posudku mj. vyplývá, že u posuzované poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX ani u obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX se aktuálně nevyskytují znaky svědčící pro psychické onemocnění v pravém slova smyslu. Z vyhodnocení posudku bylo zjištěno, že obž. XXXXXXX je osobou egocentrickou, vztahovačnou, zvýrazněně kritickou vůči svému okolí. Narušen je vztah k osobám opačného pohlaví, k autoritám. Ženy považuje za submisivní a méně podstatné ve vztazích. Poškozená byla vykreslena jako submisivní, závislá, sociálně naivní, mírně nezralá se sklony unikat do fantazijního světa. Má kolísavou vnitřní sebejistotu, obavu z direktivního jednání a mužské autority. Jako listinný důkaz jsou ve spise (č.l. 633-676) založeny listiny z XXXXXXXX, odbor sociálních věcí, které se týkají obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX, poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX a jejich dětí - nezl. XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX a to za období 2015 — 2017. Ke spisovému materiálu byl dále přiložen vyšetřovací spis Policie ČR, OŘ XXXXXXXX, SKPV, č.j.: XXXXXXXX, kde bylo trestní stíhání obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXXXX pro přečin kuplířství podle § 189 odst. 1 tr. zákoníku usnesením ze dne XXXXXXXX odloženo, neboť z nashromážděných skutečností se nepodařilo objektivně prokázat, že by obžalovaný byl zadavatelem inkriminovaných inzerátů a že by provozoval v inkriminované době privát XXXXXXXX, rovněž se nepodařilo zjistit, že by provozoval jakýkoli privát, případně eskortní služby nebo že by lákal ženy k provozování prostituce.
  20. Listinné dokazování bylo následně doplněno o podklady založené jak obhajobou, tak ze strany poškozené. Jedná se především o různé protokoly o šetření ze strany OSPOD pro XXXXXXXX k nezletilým dětem obžalovaného a poškozené a k jejich styku s obžalovaným. Z obou stran zaznívají protichůdná tvrzení. Součástí jsou i fotografie prokázat tvrzené týrání dětí ze strany otce spolu s lékařskou zprávou, zároveň ale i vyjádření PČR ze dne 31. 1. 2020, že nebylo prokázáno spáchání trestné činu. Ze souhrnné zprávy OSPOD pro XXXXXXXX ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že OSPOD navrhl po zvážení všech skutečností rozšíření styku obžalovaného s dětmi. Z dostupných dokumentů nelze mít za to, že probíhá či probíhalo týrání dětí ze strany obžalovaného, neboť pro takové jednání nebyl obžalovaný pravomocně odsouzen a nebylo ani zahájeno trestní stíhání. Poškozená dále doplnila listinné důkazy o fotokopie ze sešitu obžalovaného, kdy se jedná o vizitku XXXXXXXX a kontaktní údaje a údaje ze sešitu, kde se nachází jména dívek, k tomu jejich míry a služby, které poskytuji s kontaktním údajem. Na dalších stránkách sešitu pak vypsané hodinové ceny a na další fotografii jsou tři mobilní telefony se jmény dívek.
  21. K osobě obž. XXXXXXXX bylo z aktuálního rejstříku trestů zjištěno, že doposud nebyl soudně trestán.
  22. Soud po provedeném dokazování v hlavním líčení hodnotil všechny provedené důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém zvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu a dospěl k závěru, že se obžalovaný XXXXXXXX dopustil shora uvedeného jednání. Obžalovaný od počátku svou vinu zcela popírá a hájí se tím, že celé jeho trestní stíhání je mstou jeho bývalé partnerky, že si ji nechtěl vzít a následně vykonstruován snahou, aby byl co nejvíce minimalizován či spíše eliminován jeho kontakt se syny. Hájí se tím, že poškozená měla velmi pozitivní vztah k sexu a provozování prostituce se nijak nebránila, líbilo se jí, že jsou to snadno vydělané peníze, a naopak byla v tomto směru sama aktivní. Obžalovaný připustil, že ji do klubů či za zákazníky vozil, ale vždy to bylo vzájemné dohodě. Poškozená si tedy musela být vědoma, že společně brali do vozu i jejich malého syna, neboť ho nemohli doma nechat bez dozoru. Obžalovaný zcela negoval, že by poškozené někdy fyzicky ublížil, nikdy by toho dle svého vyjádření nebyl schopen, měl ji rád. Současně poukázal na dle jeho názoru negativní vliv rodičů na poškozenou ve vztahu k jejímu soužití s obžalovaným. Obžalovaný sám uvedl, že od roku 2009 provozoval privát, kde měl pronajímat pokoje klientkám za určitou sazbu, které si tam pak vodily své klienty, popřel ale, že by cokoliv domlouval. Privát provozoval až do roku 2013 - 2014, 2014, tedy do doby kdy už měl poškozenou za partnerku. Je tedy zřejmé, že obžalovaný se v této branži pohyboval už předtím, než poznal poškozenou, byť to nebylo policií vyhodnoceno jako trestná činnost. Obžalovaný má tedy k erotice kladný vztah a projednávaná trestná činnost v tomto ohledu zapadá do jeho způsobu života.
  23. Ve věci bylo v řízení před soudem provedeno poměrně rozsáhle dokazování, kdy bylo vyhověno prakticky všem návrhům na doplnění dokazování. V rámci řízení byl ze strany poškozené dále předložen znalecký posudek MUDr. Cendelínové, která ve svém posudku shledala rozvinutí posttraumatické stresové poruchy (dále jen „PTSD“) v souvislosti s jednáním obžalovaného XXXXXXXX. Tento posudek ze dne 15. 2. 2019 stál v přímém rozporu s posudkem vypracovaným MUDr. Kubejem a PhDr. Klosem v přípravném řízení, a to z května 2018. Soud následně na základě rozporů těchto posudků přibral Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, který ve svém posudku ze dne 13. 1. 2020, zpracovaný jedním psychiatrem a dvěma psychology, kriticky zhodnotil doposud vypracované posudky a sám se k osobě poškozené vyjádřil jednoznačně tak, že u poškozené je posttraumatická stresová porucha v příčinné souvislosti s projednávaným jednáním obžalovaného XXXXXXXX. Soud vzal v potaz, že se jedná o ústavní znalecký posudek, vypracovaný psychiatrem a dvěma psychology, a to s časovém odstupem, kdy znalci mohli vycházet z většího množství podkladů a z předchozích znaleckých posudku. Sami ve své výpovědi uvedli, že rozpory s posudkem z přípravného řízení mohou být dány i tím, že oni, jakožto ústavní znalci měli k dispozici více materiálů, více zpráv a celkově měli lepší podmínky ke zpracování i co se týče času a počtu osob zpracovávající posudek. Zároveň je třeba zmínit, že ústavní revizní posudek zpracovávala z psychologického hlediska spolu s PhDr. Králem i Mgr. Bláhová. která jakožto osoba ženského pohlaví je mnohem vhodnější osobou k provedení vyšetření poškozené v takovéto trestní věci. Původní znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose se ve své doplňující výpovědi vyjádřili v tom smyslu, že v době kdy oni zpracovávali posudek, tak ještě neshledali rozvinutí posttraumatické stresové poruchy. Soud je toho názoru, že je možné, že znalci PTSD neshledali, protože ještě nebyla plně rozvinuta, a to proto, že PTSD se může rozvinout až po 6 měsících od traumatizujícího zážitku. Znalci zpracovávali posudek na začátku roku 2018, přičemž k odchodu poškozené od obžalovaného došlo v září roku 2017, což splňuje uvedené časové rozmezí. Znalci shledali pouze určité symptomy, které ale vyhodnotili jako reakční situaci na stres, která nevybočovala z normy. Připustili však, že je možné, aby se posttraumatická stresová porucha rozvinula později, a to na základě prožívaného stresu, jako probíhající trestní stíhání, spory o děti, strach o jejich ztrátu apod. V takovém případě by stresory působily již na oslabený terén, vzhledem k symptomům, které znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose u poškozené shledali. Znalci zpracovávající revizní znalecký posudek však toto vyloučili a jednoznačně uvedli, že se PTSD rozvinulo v reakci na jednání obžalovaného. Dále znalci MUDr. Cendelínová a znalecký institut neshledali v životě poškozené jakýkoliv jiný moment, který by mohl mít za následek rozvinutí PTSD. Soud si je vědom toho, že znalecké posudky z oborů psychiatrie a psychologie jsou založeny především na vyšetření poškozené a znalci vychází především z toho, co poškozená říká a jak se chová, případně co říkala a jak se chovala při předchozích výsleších a vyšetřeních. Důležité je tedy pro soud psychologické posouzení věrohodnosti poškozené spolu s tím, zda je poškozená ve svých výpovědích konzistentní, zda se neobjevují velké rozpory, případné i zda svědecké výpovědi osob, kterým se poškozená svěřovala, souhlasí v podstatných bodech s výpovědi poškozené. Zaprvé je třeba uvést, že v otázce věrohodnosti poškozené se oba znalecké posudku nerozcházejí tolik, jako v posouzení rozvinutí PTSD. PhDr. Klose k věrohodnosti poškozené uvedl, že reprodukce prožitých událostí je u poškozené z psychologického hlediska reálná, pravděpodobně je však v reprodukci mírně ovlivněna zjištěnými popsanými osobnostními rysy, v jejichž důsledku může posuzovaná akcentovat a zvýraznit některé jednotlivosti či intenzivněji prožívané situace. Posuzovaná je schopna v základním rámci reprodukovat fakticky prožité skutečnosti, které mohou být výrazněji emočně a afektivně zabarveny, katathymně (emocionálně) zkresleny, celkově tedy se sníženou specifickou věrohodností. PhDr. Klose tak neoznačil poškozenou za nevěrohodnou, pouze uvedl, že ve své výpovědi může být ovlivněna osobnostními rysy. Ústavní znalecký posudek, který z psychologického hlediska zpracovávali dva psychologové, pak uvedl, že její schopnost posuzované prožité události vnímat, zapamatovat si je, hodnotit a reprodukovat, se jeví jako neporušená. Specifická věrohodnost výpovědi poškozené z přípravného řízení a z hlavního líčení se jeví jako plně zachovalá. Výpovědi jsou obsahově konzistentní s odpovídajícím emočním doprovodem, posuzovaná zcela v souladu s normální funkcí paměti není schopna vybavit všechny detaily zcela přesně, ale osa příběhu je intaktní a stabilní. Dále znalec PhDr. Král uvedl, že se poškozená dle testů a validizačních škál nesnažila nijak lhát, nějak překrucovat. Musela by být chytrá mít takovou přípravu, aby se dokázala naučit dotazník s 567 otázkami, a to by ji musel nějaký psycholog připravit. Soud k tomuto musí konstatovat, že výpověď poškozené u hlavního líčení byla konzistentní s tím, co vypověděla v přípravném řízení. Poškozená se svěřila v roce 2014-2015 svědkyni XXXXXXXX XXXXXXXX, ve stejném období pak svým rodičům a v roce 2017 svědkovi XXXXXXXX XXXXXXXX. Zároveň se svěřovala i Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX, pracovnici organizace Acorus, kam opakovaně docházela na terapii. Mgr. XXXXXXXX explicitně uvedla, že v rámci několika desítek konzultací poškozená neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost, bal naprosto spolehlivá. Stejně tak se v roce 2015 svěřila klinické psycholožce PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX. Ze všech citovaných výpovědi je zřejmé, že poškozená je v podstatných bodech konzistentní v tom, co o projednávaném jednání sděluje od roku 2014 do výpovědi u hlavního líčení. V ústavním revizním posudku dále znalci uvedli, že u poškozené jde o osobnost submisivní, zranitelnou, introvertovanou, vztahově závislou, snadno manipulovatelnou. Intelektově se populačním průměru. Poškozená vykazuje z psychologického hlediska znaky týrané a zneužívané osoby. Svou submisivitou a snadnou manipulovatelností má předpoklady k tomu stát se obětí týrání a zneužívání. Naopak u obžalovaného znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose dospěli k závěru, že je to osoba akcentovaná, jednodušeji strukturovaná, se vztahovačnými rysy, má pokřivený systém hodnot a vyšších citů, je emočně méně vyvážený, se sníženou mírou frustrační tolerance, je sociálně problematicky ukotven a projevují se u něj sociální rysy zvýšeně sebeprosazujících postojů. Osobnost obžalovaného byla dále vykreslena i ve ZP z občanskoprávního řízení, který byl konstatován jako listinný důkaz, ve kterém byly uvedeny shodné osobností rysy obžalovaného jako v posudku MUDr. Kubeje a PhDr. Kloseho a nadto byl obžalovaný vykreslen i jako osoba, která považuje ženy za submisivní a méně důležité ve vztazích. Osobnostní rysy obžalovaného i poškozené korelují se průběhem trestné činnosti. Znalci dále uvedli, že vzhledem k těmto osobnostním rysům poškozené je z odborného hlediska jednoduše pochopitelné, že se poškozená vrátila k obžalovanému, že s ním měla další dítě, jezdila na dovolenou a dokázala vystudovat během inkriminovaného období vysokou školu a starat se o děti. Ve vztahu, kde je jedna osoba týraná to může fungovat tak, že pokud ten tyran jeden den v týdnu je na druhého partnera hodný a milý, koupí květiny, uvaří večeři a ve vztahu tedy zažívají i pěkné věci, tak to úplně stačí na to, aby bylo vše zapomenuto, a pak zase může týden následovat peklo. To je něco, co je známo a není to nepochopitelné. Krátkodobý příjemný prožitek může držet osobu poměrně dlouho v něčem, co je patologické a škodlivé, byť ta osoba má kam utéct, má zázemí u rodičů. Návraty, pořízení si druhého dítěte je typické, souvisí to se submisivitou podléháním talku od partnera, kterému podlehne a od rodičů odejde. Věří, že to bude lepší, čemuž uvěří snadno, protože poškozená neměla jen negativní prožitky. Z pohledu zvenčí se to zdá nelogické, z pohledu odborného je to pochopitelné. Dle znalce se oběti takového trestného činu může kdokoliv, kdo je ve stejné domácnosti s násilníkem, a to napříč věkovými a sociálními strukturami. Bývá dosti časté, že oběti domácího násilí nic po nějakou dobu nehlásí, nikomu se nesvěřuji a udělají to až později. Dle znalců tedy nelze říci, že svým chování poškozená nevykazovala známky týrané osoby, protože jezdila na dovolenou nebo studovala VŠ a starala se o děti, případně, že udržovala kontakt s rodiči a měla tak možnost kdykoliv od tyrana odejít. Podle znalců, kteří zpracovávali ústavní posudek, jsou tyto indicie irelevantní. MUDr. Kubej byl ve své výpovědi sice jiného názoru, nicméně ostatní znalci si v hlavním líčení srozumitelně a věrohodně obhájili svůj názor. Závěry ústavního revizního posudku a posudku MUDr. Cendelínové podporuje i zpráva organizace Acorus a výpověď Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX.
  24. Ve světle revizního ústavního znaleckého posudku je tak třeba na výpověď poškozené hledět jako na věrohodnou a zároveň podle toho posuzovat další důkazy v této trestní věci. Z žádné jiné svědecké výpovědi sice neplyne, že by některý ze svědků byl přítomen nějakému shora popsanému jednání. Jedná se o trestnou činnost, z jejíhož charakteru je zřejmé, že se bude odehrávat za „zavřenými dveřmi” a bude prokazována především výpovědí poškozené, jakožto hlavním důkazem. Nelze opět zjednodušeně říct, že pokud není další svědek, který by mohl jednání obžalovaného potvrdil, pak se toto jednání nestalo. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX vypověděla jak v přípravném řízení, tak i před soudem zcela shodně, kdy popsala soužití s obžalovaným a zejména jeho útoky vůči její osobě ať slovní, či fyzické, včetně výhrůžek, že ublíží dětem nebo její rodině, ve snaze ji donutit podrobit se dennímu režimu dle jeho instrukcí, tanci u tyče, prostituci, natáčení live chatů, praktikování SM technik. Jako první se měla poškozená svěřit ohledně chování obžalovaného vůči ní, kamarádce XXXXXXXX XXXXXXXX v roce 2014, a posléze matce až těsně před prvním jejím odchodem od obžalovaného, ke konci prvního pololetí roku 2015. Podrobení se nátlaku obžalovaného, poškozená vysvětlovala svými obavami z újmy na zdraví dítěte, posléze obou dětí, újmy na zdraví u osoby a u rodičů. Toto vedle svých tvrzení doložila některými SMS zprávami, které dokumentují období cca roku 2015 až 2017, ve kterých poškozená informuje svou matku o svém denním režimu, o dětech a o chování obžalovaného. Soud zde musí konstatovat, že rozsáhlé výpovědi jsou prakticky poškozené jsou prakticky shodné, poškozená nemá v průběhu trestního řízení tendenci obžalovanému přitěžovat, nestupňuje a nepřikresluje svou výpověď. Ve výpovědi svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX jsou dány určité rozpory mezi její výpovědí v hlavním líčení a v přípravném řízení, svědkyně původně vypověděla, že poškozená se jí o vážných problémech v soužití s obžalovaným, kdy ji měl nutit k tanci u tyče, striptýzu či prostituci, svěřila v roce 2015 při skleničce vína, včetně toho, že si část takto vydělaných peněz v erotických klubech XXXXXXXX a XXXXXXXX měla nechávat pro svou potřebu. U hlavního líčení svou původní výpověď svědkyně změnila a uvedla, že poškozená se jí se vším svěřila po státnicích v roce 2014, včetně toho, že všechny takto vydělané peníze musela odevzdávat obžalovanému. Změnu ve své výpovědi nebyla svědkyně schopna logickým způsobem vysvětlit. Je však nepravděpodobné, že by svědkyně stupňovala svou výpověď v neprospěch obžalovaného, když to nedělá ani sama poškozená. Je pravděpodobné, že rozpory jsou dány především delším časovým odstupem, když se jedná svědkyni, které se poškozená svěřila již někdy v letech 2014 - 2015. Dalším důvěrníkem poškozené byl svědek XXXXXXXX XXXXXXXX . Tomuto svědkovi si zpočátku poškozená stěžovala na chováni obžalovaného v tom smyslu, že ji přikazoval, kdy má být doma, dělat práce, na které měla alergii a podobně. O tom, že ji nutil k prostituci, se mu poškozená i přes shora nastíněný poměrně intenzivní kontakt svěřila až po jejím druhém odchodu od obžalovaného, až koncem roku 2017, což je pochopitelné, neboť se jedná o osobu mužského pohlaví. I z výpovědi matky poškozené je zřejmé, že poškozená se svěřila až s poměrně velkým časovým odstupem a to krátce před tím, než obžalovaného poprvé opustila, někdy v průběhu května června roku 2015. Otec poškozené vypověděl, že se vše dozvěděl, až když poškozená od obžalovaného i se syny odešla podruhé, až v září 2017. Ve světle revizního ústavního znaleckého posudku, jak je popsáno výše, jsou větší časové rozestupy mezi traumatizujícím zážitkem a svěřením se kamarádům, rodině nebo nízkoprahové organizaci běžné a z odborného hlediska pochopitelné.
  25. Shora uvedené svědecké výpovědi XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a rodičů poškozené lze zařadit do skupiny svědků patřících do blízkého okolí poškozené, kteří mají k poškozené určitou citovou vazbu, a kterým se poškozená různě postupně svěřovala, jak jí obžalovaný ubližuje, křičí na ni, vyhrožuje jí, že ublíží jí nebo rodině, anebo jí vezme nezletilé syny. Jak již bylo shora zmíněno, ani jeden z těchto svědků nebyl osobně přítomen žádnému takovému ataku či počínání obžalovaného vůči poškozené, vyjma případu o kterých se zmínili rodiče poškozené, kdy obžalovaný na poškozenou neadekvátně zvýšil hlas na chalupě při nějaké činnosti a dále po jejím odchodu ze společné domácnosti, když chtěl vidět své syny. V této souvislosti soud poukazuje na SMS zprávy předložené poškozenou, kdy tyto jednoznačně nedokumentují nátlak, výhrůžky obžalovaného vůči poškozené. Z těchto SMS zpráv je zřejmé, že soužití poškozené a obžalovaného z pohledu poškozené, neboť' to byla její vyjádření, nebylo zcela harmonické, nebylo v pořádku. Z SMS zpráv jsou také zřejmé náznaky výhružek, že si obžalovaný vezme život. Dle ústavních revizních znalců jsou výhružky sebevraždou častým nátlakem na týranou osobu, aby se podvolila a v projednávaném případě výhružky sebevraždou mimo jiné vedly k návratu poškozené k obžalovanému.
  26. V průběhu dokazování byli dále slyšeni svědci, kteří jsou v nějaké vazbě na obžalovaného a to XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX, kteří rovněž potvrdili, že nebyli svědky žádného vyhrožování, nátlaku či slovního nebo fyzického napadání obžalovaného na poškozenou. Svědci XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX opakovaně shodně potvrdili, že poškozená v minulosti a i v inkriminované době navštěvovala erotické kluby XXXXXXXX a XXXXXXXX, kde poskytovala erotické služby, a to opakovaně, kdy patřila mezi ty atraktivnější a žádanější společnice. Při osobním setkáni s oběma svědky, ať již s XXXXXXXX XXXXXXXX jako zákazníkem, tak XXXXXXXX XXXXXXXX coby barmankou, nikdy nepůsobila rozrušeně, nikdy se nesvěřila, že je k prostituci někým nucena. Skutečnost, že v minulosti klub XXXXXXXX poškozená opravdu navštívila, ona sama potvrdila, avšak s tvrzením, že zde byla pouze na kávě s kamarádkou. Věrohodnost svědka XXXXXXXX XXXXXXXX je však zpochybněna tím, že XXXXXXXX XXXXXXXX je kamarádem obžalovaného a pronajímal si od něj prostor, kde provozoval nějaké sexuální aktivity. Jedná se tedy o osobu pocházející ze stejného prostředí, provozující podobné aktivity a je tím dána důvodná pochybnost o věrohodnosti jeho výpovědi. Nadto je třeba zmínit, že svědci i tak nemuseli vědět, co se děje za zavřenými dveřmi domácnosti poškozené a obžalovaného a poškozená si nemusela stěžovat že jí někdo nutí něco činit, protože se bála, že obžalovaný naplní své výhružky. Jak vyplynulo z revizního ústavního posudku, obava z naplnění výhružek může zapříčinit pro laika iracionální chování týrané osoby, které je však z odborného hlediska pochopitelné.
  27. Po takto provedeném dokazování vzal soud v potaz především ústavní revizní znalecký posudek, který soud považuje za důkaz vyšší síly, a to vzhledem k počtu osob, které se na něm podílely a především vzhledem k obhajobě posudku znalci v hlavním líčení, kdy znalci přesvědčivě obhájili své závěry. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že poškozená trpí PTSD a to výlučně v souvislosti s projednávanou trestnou činností, což potvrzuje dále i znalecký posudek MUDr. Cendelínové a zpráva organizace Acorus, kam poškozená docházela. Soud dále zvažoval věrohodnost výpovědi poškozené, kdy nebylo žádným důkazem, a to ani znaleckými posudky, shledáno, že by věrohodnost byla něčím narušena. Pouze znalecký posudek MUDr. Kubeje a PhDr. Kloseho uvedl, že je výpověď poškozené zabarvena jejími osobnostními rysy, nicméně další posudky v této věci nic takové nenaznačily. Poškozená byla ve svých výpovědích konzistentní, obžalovanému v průběhu času nepřitěžovala. Konzistentní byla i v tom, co sdělovala svým blízkým. Soud v jejím chováni a v jejích reakcích na traumatizující jednání obžalovaného, a to ve světle revizního ústavního znaleckého posudku nenašel nakonec žádné kroky, které by svědčily o tom, že si poškozená obvinění vymyslela. Poškozená také absolvovala několik desítek sezení s psycholožkou z organizace Acorus, což je těžko představitelné, že by takový počet sezení absolvovala osoba, která si celý příběh vymyslela a zároveň by ve svých tvrzeních zvládla být po celou dobu všech konzultací konzistentní, To psycholožka z organizace Acorus uvedla ve své výpovědi explicitně, že poškozená byla po celou dobu všech konzultací konzistentní, spolehlivá v přístupu a nikdy neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost. Konzultací bylo do doby výpovědi svědkyně u hlavního líčení celkem 37, což je dle názoru soudu dlouhá doba na to, aby pracovnice organizace odhalila, byť i malé nesrovnalosti v tvrzeních poškozené. Závěr soudu o vině obžalovaného podporuje i znalecký posudek z občanskoprávního řízení, který byl konstatován jako listinný důkaz, který označuje obžalovaného za osobu dominantní a chápající ženskou roli jako podřadnou a submisivní. S čímž koreluje i osobnostní profil poškozené, která je submisivní, závislá a snadno podléhající nátlaku. Soud tedy nakonec uvěřil poškozené v celém rozsahu a vzal za prokázané, že v souvislosti s jednáním obžalovaného se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha. Soud si je vědom toho, že popis skutku, a to jak z hlediska týrání i obchodování s lidmi, vychází především z výpovědi poškozené. Je to logické a je to dáno charakterem této trestné činnosti, které se zpravidla neúčastní nikdo jiný, nejsou kamerové záznamy, ani výpovědi svědků, kteří by jednání obžalovaného přímo zažili, protože navenek vypadá vztah idylicky. To však neznamená, že soud rezignuje na další dokazování a každý takový případ nutně skončí zprošťujícím rozhodnutím pro nedostatek důkazů. Charakter této trestné činnosti vyžaduje pečlivé zkoumání věrohodnosti poškozené i obžalovaného, přičemž ze shora popsaných důvodů soud poškozené plně uvěřil a má za prokázané, že se skutkový děj v obou případech odehrál, tak jak je popsáno ve výrokové části rozsudku.
  28. Po právní stránce posoudil jednání obžalovaného pod bodem 1) výroku rozsudku jako zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, neboť jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu a jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. Jednání pod bodem 2) výroku rozsudku posoudil soud jako zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. l, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku, neboť jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin no delší dobu a jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví. Byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty citovaných trestných činu. Psychické týráni probíhalo po delší dobu, bylo v obou případech více než několik měsíců, což je potřeba posoudit jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle druhého odstavce. Týrání bylo nepochybně pácháno na osobě žijící ve společném obydlí a obžalovaný tak činil úmyslně. Co se týče obchodování s lidmi, v prvém případě soud posoudil jednání obžalovaného podle třetího odstavce, neboť úmysl obžalovaného směřoval k vykonávání prostituce ze zištného důvodu finančního prospěchu. V druhém případě pak je obžalovanému třeba přičítat čtvrtý odstavec pod písmenem a), neboť jak vyplynulo ze znaleckých posudků, PTSD se rozvinula až po nějaké době poté, co poškozená opustila obžalovaného, tedy po skutku pod bodem 2) výroku rozsudku, rozvinutí PTSD lez tedy vztahovat toliko ke skutku pod bodem 2). PTSD je ze soudně lékařského hlediska třeba považovat těžkou újmu na zdraví. Zavinění obžalovaného je i v tomto případě úmyslné, neboť obžalovaný ze zištného důvodu přiměl poškozenou k vykonávání prostituce.  Ke způsobení těžké újmy na zdraví, jakožto těžšího následku, pak postačuje zavinění nedbalostní, které je v tomto případě dáno. 
  29. Při úvaze o druhu a výši trestu hodnotil soud všechny okolnosti případu a osoby obžalovaných ve smyslu § 38 odst. 1 tr. zákoníku a § 41 odst. 1 tr. zákoníku. Soud se rovněž zabýval společenskou škodlivostí jednání obžalovaného, kdy v daném případě je zcela nepostačující uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu než podle trestního zákoníku. Trestná činnost tohoto charakteru je mimořádně společensky závažná, neboť je páchána v domácnosti za zavřenými dveřmi a má hluboký dopad na život a zdraví týraných osob. V tomto případě je třeba zmínit i délku jednání obžalovaného a opakované jednání obžalovaného po návratu poškozené do společné domácnosti, Obžalovanému značně polehčuje, že nebyl doposud soudně trestán. Soud vycházel z trestní sazby na trestný čin, která je z citovaných trestných činů nejpřísnější, tedy ze sazby 8 až 15 lež. Soud má za to, že takto vymezená sazba je pro obžalovaného nepřiměřeně přísná a jeho nápravy lze dosáhnout i trestem kratšího trvání, přistoupil tedy podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku ke snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí, a to na tři roky. Výkon trestu pak podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti let, tedy na nejdelší možnou dobu. Soud má za to, že vzhledem k dosavadní bezúhonnosti obžalovaného není třeba ukládat při jeho prvním odsouzení nepodmíněný trest odnětí svobody a je na místě mu poskytnout šanci, aby řádným způsobem života po následujících pět let prokázal, že se polepšil a že takto závadné jednání nebude opakovat. Soud zároveň přihlédl i k délce trestního řízeni, kdy poškozená odešla od obžalovaného v půlce roku 2017 a rozsudek v této věci je vynesen až po 3 letech. V průběhu trestního řízení se obžalovaný žádné trestné činnosti nedopustil a tak konstatovat, že po dobu posledních tří let vede řádný život. Soud zároveň přihlédl i k tomu, že obžalovaný po druhém odchodu poškozené přestal naléhat a vyhrožovat a nekontaktoval její rodinu. Nepodmíněný trest odnětí svobody by byl v tomto případě nepřiměřeně přísný a nejdelší možný podmíněný trest postačí k naplnění účelu trestu. Obžalovaný bude po dlouhou dobu ohrožen přeměnou trestu a v případě závadného chováni vykoná uložený trest. Soud zároveň uložil obžalovanému trest propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30, neboť tohoto počítače užil obžalovaný, jakožto nástroje, k páchání trestné činnosti, když na tomto počítači byly nalezeny zájmové fotografie poškozené při různých sexuálních praktikách a fotky dalších žen.
  30. K trestnímu řízeni se řádně včas připojila prostřednictvím své zmocněnkyně poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1.000.000,- Kč.
  31. Právním podkladem uplatněných nároků jsou příslušná ustanovení občanského zákoníku, přičemž v projednávané věci aplikovatelná především tato ustanovení:
  32. Podle § 81 odst. 1, 2 občanského zákoníku (dále jen o. z.) chráněna je osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověk, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
  33. Podle § 2894 odst. 1, 2 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.
  34. Podle § 2910 věty první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.
  35. Podle § 3951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
  36. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části občanského zákoníku, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
  37. Podle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.
  38. Jednání obžalovaného vůči poškozené představuje nepochybné zavinění porušení zákona (v této otázce lze odkázat na část odůvodnění týkající se posouzení viny obžalovaného), jímž obžalovaný zasáhl do absolutního práva poškozené, konkrétně do jejich osobnosti, především do jejich důstojnosti, soukromí a tělesné i psychické integrity; obžalovaný tedy podle § 2910 má povinnost nahradit poškozeným, co tímto zásahem způsobil.
  39. Při stanovení přiměřené výše náhrady nemajetkové újmy v penězích vzal soud především v úvahu, že prokázaný protiprávní zásah do osobnosti poškozené byl závažný. Obžalovaný svým jednáním zasáhl do nejintimnější sféry života a osobnosti poškozené, u které se v důsledku toho rozvinuly závažné psychické následky. V souladu s výslovným ustanovením § 2957 o. z. vzal soud v úvahu, že obžalovaný poškozené vážnou újmu na jejích právech způsobil úmyslně a že zneužil její existenční závislosti na své osobě. Velmi podstatnou skutečností je též to, že se obžalovaný dopouštěl neoprávněných zásahů do osobnostní sféry poškozené po delší dobu, což závažnost zásahu též výrazně zvyšuje. Na druhé straně soud zvážil dobu, která již od projednávaného incidentu uběhla a míru zásahu do osobnosti poškozené. Za těchto okolností soud hodnotí požadovanou výši náhrady nemajetkové újmy jako neúměrnou, neboť má za to, že v požadované výši, s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a poměrům obžalovaného, by byl rozhodně v rozporu s požadavkem spravedlivé únosnosti přiznané náhrady. Z tohoto důvodu byla náhrada nemajetkové újmy přiznána podle §228 odst. 1 tr. řádu v přiměřené výši a to ve výši 200.000,- Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu pak měla být poškozená v souladu s ustanovením § 229 odst. 2 tr. řádu odkázána na řízeni ve věcech občanskoprávních, tak jak bylo zmíněno po vyhlášení rozsudku v rámci jeho odůvodnění u hlavního líčení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze a rozhoduje o něm Vrchní soud v Praze.

Odvolání musí být v této lhutě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti ve prospěch či neprospěch obžalovaného.

Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, která se ho přímo dotýká, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí.

Toto právo nepřísluší osobám, které se jej prohlášením výslovně vzdaly.

Byl-li obžalovaný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a poškozenému byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, vzniká poškozenému možnost požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu, rozhodoval v prvním stupni.


Praha 26. června 2020


JUDr. Veronika Cukerová

předsedkyně senátu




sp.zn.
1 T 137/2018
Dlouhodobé týrání před dítětem a znásilnění

č. j. 1 T 137/2018-  

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK  

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud v Domažlicích rozhodl v hlavním líčení konaném dne 12. 7. 2019 v senátě  složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Anderle a přísedících Vojtěcha Váchala a Mgr. Bc.  Kamila Františka Šefla  

Obžalovaný 

X Y 

narozen v , okres , zaměstnance společnosti   a.s., trvale bytem ,  

je vinen, že 

1. v přesně nezjištěné době od roku 2008 do léta roku 2010, v , v místech  společných bydlišť, nejprve v bytě na adrese a dále v domě čp.  v ulici , v podnapilém stavu po vzájemné hádce odhodil manželku  Y X , nar. , na radiátor topení, v důsledku čehož jí způsobil  podlitiny, dále ji opakovaně psychicky ponižoval s tím, že on pracuje u policie a ona  není nic, neumožnil jí rozhodovat o společných financích, nesměla chodit sama za  známými a to z důvodu toho, že poté ji obviňoval, že byla někde souložit.  Poškozené opakovaně křičel, že ji vyhodí z bytu, když se nechovala podle jeho  představ, přiměl ji k podpisu smlouvy na hypotéku, byť dům byl napsán na jeho  syna z prvního manželství, když šla s kamarádkou ven, zamkl dveře s klíčem v zámku  a nechtěl ji pustit do domu s tím, že byla někde souložit a ať táhne. Jednou ji prohodil  vchodovými dveřmi, když ani v jednom případě poškozená lékařské ošetření z obavy  z obviněného nevyhledala, a její případná poranění si lékařské vyšetření nevyžadovala. 


2. v přesně nezjištěné době od roku 2014 do 27. 4 2018, v , v místě  společného bydliště v domě čp- v ulici , poté co jeho manželka,  poškozená Y X, nar. , začala pracovat v SRN, ji opakovaně  telefonicky kontroloval, zda je v zaměstnání, proti její vůli ji sledoval, vyhrožoval 

1

   Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová 





       1 T 137/2018  

v případě, že okamžitě nepřijede domů, že může se rozloučit s A a že se nedostane  do jejich domu. Po příjezdu domů ji opakovaně osočoval z toho, že místo práce byla  někde souložit, nadával jí do kurev a kund, vyhrožoval, že přijde o střechu nad hlavou,  poté ji opakovaně při nadávkách chytal pod krkem. Poté, co s ním v roce 2014  otěhotněla, a obžalovaný zjistil, že byla na umělém přerušení, neboť s ním žádné děti  již nechtěla mít, poškozené nadával do kurev. Dále poté, co byla v lednu 2015 na  firemním večírku v SRN, ji po návratu nejprve opětovně nechtěl pustit domů, poté co  jí otevřel, jí chytil za bundu a v kuchyni s ní opakovaně hodil na barové židle a dal jí  několik facek. Dále ji v tomto období říkal, že přestane plnit insolvenci a ona to  odnese, nadávky a fyzické útoky ze strany obviněného se stupňovaly a opakovaly,  poškozenou opakovaně škrtil, kroutil ji rukama a sprostě nadával, když v několika  případech byla nadávkám přítomna i jejich nezletilá dcera X X  , nar.  XXX.

Od roku 2016 si vynucoval sexuální styk s tím, že jí vyhrožoval, že přestane platit  insolvenci, když nechtěla, tak poškozeno chytal pod krkem, házel s ní po pokoji,  poškozená opakovaně z obavy z dalšího podobného jednání raději s pohlavním  stykem souhlasila. Ke konci období poškozenou opětovně vyhazoval z domu,  zakazoval nezletilé dceři, aby šla s matkou s tím, že zůstane s ním, poté co poškozená  dne 28. 4. 2018 odvezla dceru k rodičům, přijel za ní obviněný a křičel, že to přehnala a  uvidí, co se bude dít. 


3. dne 10. 4 2018, v , v místě společného bydliště v domě čp- v ulici XXX , ve večerních hodinách při opětovném vynucování pohlavního styku,  který jeho manželka X Y , nar. , odmítala, ji odhodil na  pohovku v přízemí domu, křičel na poškozenou „můžeš mrdat jinde, budeš mrdat i  doma, když nebudeš mrdat, tak tu nebudeš bydlet", na to jí dal facku na tvář, poté, co  mu řekla, že odejde, aby ji nechal být, že nechce, z poškozené rval kalhoty přitom jí  tři krát uhodil přes tvář, svlékl jí kalhoty a spodní kalhotky, přičemž se poškozená  bránila, kopala nohama, až se jí podařilo kopnout obžalovaného a posadit se na  pohovku, chytil jí za hlavu a strčil jí penis do úst, přitom křičel „kuř líp, kuř líp, umíš  to líp", načež ho kousla do penisu, což obviněného značně rozzlobilo, zkroutil jí  pravou ruku a pak ji přehodil do kleku a vnikl zezadu penisem do vagíny, načež mu  poškozená řekla, že se ho štítí, kdy poté obviněný přestal, dále jí vynadal, že když  nebude mrdat, tak aby táhla a vystrčil ji ke dveřím z pokoje do garáže, kde ji chytil a  hodil s ní na dveře, přičemž poškozená oběma rukama rozbila skleněnou výplň dveří  a krvácela na obou rukou, měla pořezané dlaně a prsty rukou, přičemž krvácení viděla  i jejich nezletilá dcera A . Poté, kdy chtěla odjet k lékaři, vzal klíče od auta s tím,  aby zapomněla na to, že někam pojede, křičel, že dneska spát nebude, že budou  mrdat, pak jí chytil pod krkem a křičel, že když může mrdat jinde, může mrdat i  doma, že jí má plné zuby a když nebude mrdat, tak se neovládne a potom teprve  uvidí, co znamená, když je zle a poté svého jednání zanechal 




2

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018

tedy  

ad. 1)  

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po  delší dobu.  

ad. 2)  

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu ad. 3) 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku  a čin spáchal souloží, čímž spáchal 

zločiny ad. 1) týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d)  trestního zákoníku, ad. 2) týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2  písm. d) trestního zákoníku a ad. 3) znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního  zákoníku 


a odsuzuje se 

se podle § 43 odst. 1 za použití § 185 odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí  svobody v trvání 3 roky, jehož výkon se mu podle § 81 odst. 1, 82 odst. 1 podmíněně  odkládá na zkušební dobu v trvání pěti let. 

Odůvodnění: 

1. Na základě důkazů provedených při hlavním líčení zjistil soud následující skutkový děj:  Soužití obžalovaného s poškozenou bylo od počátku problematické. Již po uzavření  manželství poškozená pociťovala jako příkoří vystupování obžalovaného, ačkoliv je  evidentní, že ji nejprve imponovalo, když se obžalovaný choval tak, že díky svému postavení  u policie není „leckdo“. Posléze, když mezi nimi docházelo k neshodám, ji nejprve, v období  popsaném ve skutku pod bodem jedna chování obžalovaného vadilo. Později z obžalovaného  začala podle vlastních slov, mít strach. Obžalovaný na poškozenou žárlil, vyjadřoval své  obavy, že by mu poškozená mohla být nevěrná a to způsobem podrobně popsaným ve  skutkové větě. Za poškozenou rozhodoval a poškozená se takovým rozhodnutím dílem  z respektu před obžalovaným a později i dílem ze strachu z něj podvolovala. Akceptovala i  nevhodné a násilnické chování obžalovaného, neboť pod vlivem společného soužití a svých  osobnostních charakteristik trpěla představou „omnipotence“ obžalovaného. Jednání  obžalovaného vyšlo najevo poté, co se toho vložil nestandardním způsobem policista. Ten se  dozvěděl o tom, že dcera obžalovaného a poškozeného se jednání obžalovaného svěřila ve  škole. Poškozenou následně kontaktoval s „poučením“ o tom, že pokud to nebude řešit  sama, bude muset ve věci zasáhnout orgán péče o děti a mládež. Tím ji přiměl k tomu, aby o  jednání obžalovaného učinila oznámení na policii. 



3

Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018  

2. Obžalovaný v přípravném řízení popřel, že by se stíhaného jednání dopouštěl, když na  poškozené se žádného násilí nedopustil. Poměrně obsáhle se vyjádřil k soužití s poškozenou,  poukázal na to, že jí byla odebrána její první dcera a byla svěřena otci. Připomněl úmrtí  společné starší dcery. Poškozenou, kterou si bral v době, kdy měla dluhy a byly na ni vedeny  exekuce, hodnotí jako hysterickou, která jej sama fyzicky napadala údery rukama, za které ji  musel v obraně držet. Od toho mohla mít případné modřiny. Jako motivaci oznámení nabízí  skutečnost, že poškozená se nechtěla finančně podílet na chodu domácnosti. Popřel, že by  poškozené někdy bránil v tom, aby se dostala domů, když policií zaznamenaný případ, měl  být o tom, že si zapomněla klíče. Na otázky policejního orgánu připustil, že mezi nimi  docházelo k hádkám, které mohla slyšet i jejich dcera. Popřel, že by byl pod vlivem alkoholu  agresivní, když alkoholické pije jen střídmě. K pohlavnímu styku poškozenou nikdy nenutil,  byl po domluvě. Poškozená si měla o sex říkat právě slovy, která jsou uvedena ve skutkové  větě rozsudku. 


3. Při výslechu v hlavním líčení obžalovaný poukázal na to, že byl 4 měsíce ve vazbě, kvůli  jednání, které je popisováno jako agresivní pod vlivem alkoholu. Agresivní byla ale  poškozená, on s alkoholem nikdy problém neměl. Nikdy žádnou partnerku neuhodil.  S poškozenou se seznámil v roce 2003. Podrobně popsal, jak jejich vztah vznikl a probíhal.  Poukazoval přitom zejména na materiální stránku společného soužití, kdy veškeré platby byly na něm. Připomněl, že do manželství poškozená vstupovala s dluhy. Byla to právě poškozená,  která pronásledovala jeho, prohlížela mu telefon. Pozastavuje se nad tím, že podle výpovědi  poškozené bylo mezi roky 2011 – 2014 šťastné období, kdy v té době jim zemřela dcera.  Popsal, jak za poškozenou platil její dluhy. Závěrem se vyjádřil k tomu, že s poškozenou byl  proto, že věřil, že se změní. Měl rovněž strach o dceru. Dále se obsáhle vyjádřil k námitkám,  které má vůči policejnímu orgánu a způsobu šetření trestné činnosti. Na dotazy pak vysvětlil,  že k rozbití skla dveří došlo tak, že po něm poškozená hodila sklenici. Poškozenou nikdy  neškrtil. Při hádkách se ji snažil vysvětlit, že pokud se jí s ním nelíbí, má odejít. K pohlavnímu  styku ji nikdy nenutil.  


4. Poškozená vypovídala v hlavním líčení v nepřítomnosti obžalovaného. Problémy začaly už po  svatbě, ale nešlo o časté konflikty. Zhoršilo se to poté, co obžalovaný odešel od policie.  Konflikty byly kvůli penězům, když měl problémy s podnikáním. Vadilo ji, že barák, na který  platili hypotéku, byl psaný na jeho syna. Připustila však, že sama měla z doby před uzavřením  manželství dluhy a exekuce, které ji obžalovaný uhradil. Kupovalo se drahé vybavení.  Obžalovaný ji k jejím připomínkám říkal, že když se jí to nelíbí, může odejít. Když však byl  pod vlivem alkoholu, vystrkal ji před dům. To se stalo už měsíc poté, co dům pořídili. Dále se  vyjádřila k časové souslednosti a k jednotlivým konfliktům. Když jednání obžalovaného  začalo gradovat, chtěla odejít. Ale v tu dobu již probíhala insolvence a ona pod vlivem  informací od policisty K , od soudu a Dr. N , nabyla dojmu, že insolvenci by  v případě odchodu od obžalovaného, musela hradit sama. Z tohoto důvodu s obžalovaným  zůstávala. Uvedla, že během fyzického násilí, si obžalovaný dával pozor, aby ji neuhodil do  tváře. Násilné to ale bylo až poslední rok. Roli v tom hrál vliv alkoholu na obžalovaného.  Popsala, že byla kontaktována policií, že malá ve školce plakala a mluvila o tom, co se doma  děje. Domluvila se s policistou, že se odstěhuje a nic se nebude řešit. Snažila se  s obžalovaným domluvit, měla ho ráda a „měli spolu dítě“. Policie ji ale nenutila říci 

4

Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová



1 T 137/2018 


nic, co  by říct nechtěla. Oproti informacím s přípravného řízení vypověděla, že mateřskou na účet  obžalovaného posílala po vzájemné dohodě, souhlasila s tím, neboť společně hospodařili. A  hlavně měla exekuce. 


5. Kdykoliv měla k rozhodnutí obžalovaného nějaké připomínky, zdůrazňoval ji, že „on je  někdo.“ V té době ji to vadilo, ale nebála se jej. Popsala incident, kdy ji obžalovaný nechtěl  pustit domů, to volala policii. V době kdy dělala v SRN, si obžalovaný žádnou práci nehledal.  Ohledně podnikání se s ní vůbec nebavil. Svoji výplatu nechávala obžalovanému a sama si  nechávala pouze na pohonné hmoty. Vynucování sexu začalo asi od konce roku 2016.  Většinou byl obžalovaný opilý. Aby měla klid, vyhověla mu. Odmítala až ke konci. Když  odmítla, byla znásilněna, předtím ji k tomu nutil tím, že bude stát před barákem. Pak už ji  udeřil i přes tvář, škrtil ji a hodil přes barové židličky. Na dotazy pak uvedla, že odstěhovat se  chtěla, ale bála se, že by obžalovaný přestal platit insolvenci. Dále se vyjádřila k pořízení  nahrávky komunikace mezi ní a obžalovaným. Po přečtení výslechu z přípravného řízení  poškozená svou předchozí výpověď potvrdila. 


6. Soud ve věci vyslechl svědky. MUDr. X připustila, že ji poškozená říkala, že je ze strany  obžalovaného týrána a že se ho bojí. Mělo to být po incidentu, kdy měla poškozená  „prolítnout“ dveřmi. Sama však žádného agresivního chování obžalovaného přítomna nebyla.  Svědek X Y , kolega poškozené z McDonaldu v potvrdil, že mu poškozená  říkala, že po večírku nebyla vpuštěna domů. O fyzickém násilí se mu nesvěřovala. Y Z , kolegyně poškozené asi rok zpátky, na ni viděla modřiny. Poškozená ji  k tomu řekla, že ji obžalovaný prohodil dveřmi., že u toho měla být i jejich dcera a že ji  obžalovaný znásilnil. Modřiny měla na rukou a na zádech. Jinak se moc nevyjadřovala. Říkala,  že má doma problémy, že ji obžalovaný nechává před domem. Ví to jen z vyprávění od  poškozené. M M další z kolegů poškozené uvedl, že se svěřovala v práci, co se u ní  doma děje. Obžalovaný se napije a přestává se kontrolovat. Vyhrožuje ji, že půjde z baráku a  skončí na ulici. Párkrát ji měl přimáčknout a žádat po ní sex. Na poškozené viděl modřiny.  Po tom znásilnění viděl její ruce. Nemohla v práci ani nic držet. Vysvětlila mu, že byla  znásilněna a prohozena dveřmi. Jemu se svěřovala proto, že ostatní kolegové byli Němci. 

7. Svědek X X popsal vztah mezi obžalovaným a poškozenou jako „Itálii“. Jako  „uštvanější“ hodnotí právě poškozenou, když obžalovaný to zvládá s klidem. Nevšiml si, že  by poškozená měla z obžalovaného strach. Hádali se ale často a hodně se to týkalo jejich  dcery – jejího hlídání. Poškozená používala slova debil, kretén. Obžalovaný reagoval s klidem.  XXX , který se s obžalovaným a poškozenou vídal skoro každý víkend, byl rovněž  svědkem občasných hádek, „klasická Itálie“. Kdo byl iniciátorem, nedokáže určit. Alkohol  obžalovaný přes míru neužíval, nebyl pod jeho vlivem zlý. Ani si nevšiml, že bys jej  poškozená bála. 





5

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová




1 T 137/2018 

8. Podle § 102 odst. 2 tr. řádu soud přečetl výslech nezletilé svědkyně X X . Ta po  poučení a při výslechu vedeném s přihlédnutím k jejímu věku vypověděla, že obžalovaný  poškozenou vyhazoval, aby se sbalila a odešla. Poškozená jej prosila na kolenou. Poškozenou  „..strkal do skla, až měla na rukou.., a bolelo ji to.“. To ji poškozená ukazovala a říkala,  svědkyně totiž byla nahoře. Ukazovala ji rozedřené ruce. Sama to svědkyně neviděla, protože  se bála jít dolů. Slyšela, jak obžalovaný poškozené říká, že ji srazí ze schodů, aby chcípla.  Popsala i další napadení, ale s tím, že to ji říkala poškozená, to sama neviděla. Na poškozené  viděla modřiny a slyšela, jak ji obžalovaný říká „běž ty krávo.., do prdele.“ K tomu  obžalovaný uvedl, že je zřejmé, že poškozená se v nezletilé snažila vzbudit negativní vztah  k němu. Za tím účelem si i pořizovala nahrávky, které pak nezletilé pouštěla. 


   9. Za stejných podmínek byl přečten protokol o výslechu nezletilé XXX . Ta  s odkazem nato, že po nějakou dobu se obžalovaný podílel na její výchově, využila právo  odepřít vypovídat. 


10. Se souhlasem procesních stran byly čteny protokoly o výpovědi svědkyně B ,  kamarádky poškozené, která připustila, že si ji poškozená stěžovala, že se pohádali a on ji  prohodil dveřmi. Tehdy měla zavázanou ruku. V její přítomnosti se však obžalovaný  k poškozené choval normálně. Poškozená si ji rovněž stěžovala, že raději nikam nechodí, aby  neměla zle. Svědkyně Z , popsala, že nějaké hádky mezi obžalovaným a poškozenou  byly od počátku. Viděla u poškozené ovázanou ruku a ta ji řekla, že ji obžalovaný prohodil  dveřmi. Ví, že řešili finance a poškozená „musela“ začít pracovat v Německu. Obžalovaného  viděla několikrát pod vlivem alkoholu, „na mol“ ale nebyl. Za přítomnosti svědkyně se ale  k poškozené nechoval špatně. XX , byla svědkem toho, jak obžalovaný přijel  poškozenou zkontrolovat do práce – objížděl tam parkoviště. Dále poškozené několikrát  volal na večírek a ona ji druhý den říkala, že ji nechtěl pustit domů. Další informace pak  získala již od poškozené. O tom, že musela obžalovanému odevzdávat výplatu, že ji měl říkat,  aby vypadla a hrubě ji nadávat, že ji prohodil dveřmi. 


11.   Svědek YY , podnájemník v nemovitosti užívané obžalovaným a poškozeným si všiml  rozbitých dveří do garáže. Slyšel dohadování, ale nerozuměl mu. Bydlí na druhé straně domu.  YY hodnotil domácnost obžalovaného a poškozené, jako „italskou domácnost“.  Občas si u poškozené všiml modřin po těle, na to poškozená reagovala tak, že měla jiný názor  než obžalovaný. YX otec poškozené, byl svědkem rozmíšek, mezi obžalovaným  a poškozenou, ale nebylo to nic vážného. Když na dceři viděl modřiny a pořezanou ruku  řekla, že se někde bouchla. Bylo na ni vidět, že je „vyplašená“ ale nechtěla o tom mluvit. Již  dlouho ji s manželkou říkali, že má jít pryč, ale ona tvrdila, že nemůže kvůli insolvenci. Svěřila  se, až když se rozhodla to řešit, že ji obžalovaný párkrát vyhodil na ulici, že ji shodil ze  schodů. I vnučka mu často říkala, že táta je na mámu „zlej“. Obdobně vypovídala i XY , matka poškozené.


6

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holubová


1 T 137/2018

12. Nic podstatného k věci neuvedl XYX mladší. Popsal, že soužití jeho rodičů v prvním  manželství obžalovaného bylo normální. Nepamatuje si žádné násilné jednání ze strany otce  vůči své matce. S obžalovaným a poškozenou nebydlel, takže o tom nic neví. A Ř  první manželka obžalovaného vypověděla, že se s obžalovaným v manželství ani nehádali.  Když byl problém, manžel se sebral a odešel z bytu. O týrání poškozené nic neví. Nic  významného neuvedl ani YXY , první manžel poškozené. Rozvedli se kvůli  neshodám. Následně od roku 2014 bydlí jejich dcera společně s otcem a poškozená o ni nemá  žádný zájem. Poškozená jej nožem nebodla, propadl sklem dveří v kuchyni.  


13. XYY si také nevšimla žádného týrání. Ví jen o neshodách a slovních potyčkách.  Poznala, že domácnosti vévodí obžalovaný a musí být po jeho. Modřin si na poškozené nikdy  nevšimla. 


14. Obžalovaný je ze svého jednání dále usvědčován listinnými a věcnými důkazy, zejména  pořízenou fotografií poranění na ruce poškozené, a výtahem komunikace obžalovaného vůči  poškozené. Dále usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2015, jímž bylo schváleno  oddlužení dlužníků Mgr. Bc. ZX a X Z , plněním splátkového  kalendáře. Byl to insolvenční soud, který dlužníkům (oběma) uložil povinnost, aby vykonávali  přiměřenou výdělečnou činnost a pokud jsou nezaměstnaní, aby usilovali o získání příjmů. 


15. Soud dále přehrál nahrávku pořízenou poškozenou. Z té je patrno, že komunikuje  obžalovaným, který je pod vlivem alkoholu a řeší s ním to, zda může v domě zůstat. Stejně  tak jako obžalovaný, na pořízené nahrávce komunikuje i poškozená s použitím slov, která  jsou uvedena ve skutkové větě rozsudku, jimiž se obžalovaný domáhal na poškozené  pohlavního styku. Nelze přehlédnout snahu poškozené obžalovaného vyprovokovat  k případné agravaci výhrůžek případně snad i násilí. Na straně druhé, komunikace ze strany  obžalovaného odpovídá popisu poškozené tak, jak jej uvedla jak v přípravném řízení, tak  i před soudem.  


16. Ve věci byly dále zpracovány znalecké posudky, které byly se souhlasem procesních stran  v hlavním líčení přečteny. Podle znalce z oboru zdravotnictví odvětví sexuologie, obžalovaný  netrpěl a netrpí žádnou duševní chorobou ani poruchou. Byl tedy schopen rozpoznat  nebezpečnost svého jednání a své jednání ovládnout. Obžalovaný v době páchání trestné  činnosti nadužíval alkohol, ale není na něm závislý. Požití alkoholu mohlo mít odbržďující  efekt na jeho jednání. U obžalovaného nelze vyloučit žárlivost. Nebylo navrženo žádné  ochranné léčení u obžalovaného. Podle znalkyň z oboru zdravotnictví odvětví klinická  psychologie a psychiatrie, PhDr. XXX a MUDr. YYY, je poškozená  osobností s akcentovanými rysy s tendencí vytváření emočně závislých vazeb, zvýšenou  reaktivností a tendencí k manipulaci. Je schopna podat věrohodnou výpověď. Její  věrohodnost je mírně snížena kontextem procesu opatrovnického a rozvodového soudu.  Nebyly shledány sklony k patologické lhavosti. Nebyl zjištěn syndrom týrané ženy a netrpí  žádnou psychickou poruchou způsobenou šetřenými událostmi. 

7

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová



1 T 137/2018 

17. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 7. 2019 sp. zn. 13P 162/2018 byla  schválena dohoda rodičů (poškozené a obžalovaného o úpravě poměrů nezletilé pro dobu po  rozvodu manželství. 


18. Po provedeném dokazování dospěl senát nalézacího soudu k závěru, že skutek se stal, tak jak  je popsán ve skutkové větě tohoto rozsudku. Pro bližší odůvodněné je třeba uvést, že  poškozená v době když obžalovaným uzavřela manželství, měla dluhy a byla v exekuci. Za  této situace byla mezi manželi uzavřena dohoda, jak se vyhnout exekučnímu postihu  poškozené - tak že mateřská bude zasílána na účet obžalovaného. To potvrdila i poškozená  při výslechu v hlavním líčení. Z tohoto důvodu soud pominul při konstrukci skutkové věty  pod bodem 1), v obžalobě uvedené, že musela posílat rodičovský příspěvek na účet  obžalovaného. Poškozená rovněž při výslechu před soudem uvedla, že do roku 2010 jí chování obžalovaného vadilo, avšak v té době ještě z něj neměla strach. Z tohoto důvodu  podle názoru soudu nelze za takového stavu ani vyjádření obžalovaného, že buď si dítě nechá  vzít, nebo ať odejde, považovat nucení poškozené k něčemu v takové intenzitě, že by  významně zasahovalo do svobodného rozhodování poškozené. Ohledně hození poškozené  na vchodové dveře, pak poškozená uvedla, že k tomu došlo až v roce 2011.  


19. Obdobně ve skutku pod bodem 2) skutkové věty soud vypustil to, že byla donucena  v důsledku neuspokojivé finanční situace a dluhů z podnikání obžalovaného začít pracovat  v SRN. Tato povinnost ji, jak výše uvedeno byla uložena jako jednomu z dlužníků v rámci  rozhodnutí insolventního soudu. 


20. Poškozená byla ve svých výpovědích konzistentní v tom, že nadřazeným způsobem se k ní  obžalovaný choval od uzavření manželství. Nejprve docházelo k ojedinělým incidentům  z důvodu žárlivosti obžalovaného, tak jak je popsáno ve skutkové větě pod bodem 1).  Chování obžalovaného se stupňovalo od roku 2014 a to v době, kdy byl obžalovaný pod  vlivem alkoholu a od konce roku 2016 si obžalovaný na ni vynucoval sex. Tato tvrzení  poškozené, týkající se násilného chování obžalovaného nacházejí oporu ve výpovědích  H , F , M a také nezletilé A. Někteří ze svědků viděli modřiny,  poranění na rukou poškozené, jiným se s tím poškozená v průběhu doby svěřovala. Dcera  poškozené a obžalovaného pak slyšela hádky mezi nimi a viděla matku poté, co byla ze strany  obžalovaného napadena. 

21. Ohledně tvrzení poškozené o tom, že obžalovaný se choval agresivně pod vlivem alkoholu  a vynucování si sexu, je toto potvrzováno pořízenou nahrávkou. Senát proto nemá žádné  pochybnosti o věrohodnosti výpovědi poškozené, byť si je vědom závěrů znaleckého  posudku, které hovoří o tom, že poškozená je osobností reaktivní s tendencemi k manipulaci.  To je ostatně patrno i z pořízeného záznamu, kde (na rozdíl od zajištěné komunikace přes  mobilní telefon mezi obžalovaným a poškozenou) nechybí komunikace ze strany poškozené. 



8


shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018 

22. Pokud jde o svědky, kteří se vyjadřovali k tomu, že obžalovaný byl klidný, zatímco  poškozenou hodnotí jako „uštvanější“, je třeba uvést, že i jejich výpověď zapadá do  zjištěného stavu. Poškozená je skutečně reaktivní osobností se sklony k impulsivním reakcím.  Obžalovaný pak osobou, která je schopna se ovládat. Jak je však patrno z výpovědi  poškozené a i ze zpracovaného znaleckého posudku na obžalovaného, požití alkoholu v jeho  případě mělo odbržďující efekt, neboť v přehrávaném záznamu je zachyceno, že obžalovaný  (jeho slovy) komunikuje na stejné úrovni hrubosti jako poškozená a nikterak se nesnaží  situaci řešit v klidu. Právě z důvodu sebekontroly obžalovaného a limitované sebekontroly  poškozené, se některým svědkům jevilo soužití obžalovaného a poškozené jako „Itálie“, na  které měla mít hlavní podíl právě poškozená, když obžalovaný to snášel v klidu. Každý ze  svědků (s výjimkou nezletilé A ) však zároveň připustil, že s obžalovaným a poškozenou  stýkali jen občasně, v domácnosti s nimi nežili. 


23. Pokud jde o námitky obžalovaného, týkající se způsobu šetření jeho trestné činnosti  policejním orgánem, je možno mu dát zčásti za pravdu v tom, že policejní orgán v jeho  trestní věci vystupoval (alespoň zpočátku) aktivněji než je z dosavadní praxe obvyklé. Konec  konců sama poškozená uváděla, že s policistou K , řešila nejen jakým způsobem, se má  zachovat (snaha vyhnout se trestnímu oznámení odstěhováním se), ale i to, zda je obžalovaný  v rámci insolvence na rozdíl od ní nepostižitelný. Je však třeba konstatovat, že podle § 2  zákona o policii ČR č. 273/2008 Sb., je úkolem policie předcházet trestné činnosti. § 10 pak  ukládá policistům iniciativu. Jednání policie v této trestní věci tak rozhodně nelze hodnotit  jako nezákonné, ale naopak je soud shledává jako jednání v souladu se zákonem o policii,  pokud jde o činění úkonů k objasnění jednání obžalovaného. 


24. Soud proto uznal obžalovaného vinným tak, jak je uvedeno ve skutkové větě tohoto  rozsudku. 

25. Při právním hodnocení jednání obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný v bodě 1) skutkové  věty opakovaným hrubým ponižováním výčitkami a odhozením manželky na radiátor topení,  když v té době s ním sdílela s ním společnou domácnost, týral osobu žijící s ním ve  společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu. Stejně tak i jednáním pod bodem 2, kdy  navíc postupně gradovalo jeho násilné jednání proti poškozené v podobě kroucení rukou,  chytáním pod krkem, házení na židle, a vynucováním si na ni sexuálního styku. Jednáním pod  bodem 3) pak pohrůžkami že ji vyhodí, že bude muset ihned odejít a popsaným násilným  jednáním donutil poškozenou k pohlavnímu styku, souloží. 


26. Obžalovaný tak úmyslně naplnil všechny znaky skutkové podstaty zločinu týrání osoby žijící  ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, jednáními pod bodem  1) a 2) skutkové věty tohoto rozsudku. Jednáním pod bodem 3) pak zvlášť závažný zločin  znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. 



9

Shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová


1 T 137/2018

27. Obžalovaný je za spáchanou trestnou činnost ohrožen úhrnným trestem za přísněji trestný  zvlášť závažný zločin v trvání 2 – 10 let. 


28. Při rozhodování o druhu a výši trestu vycházel soud z ustanovení §§ 38, 39, 41, 42 a 43 odst.  1 tr. zákoníku. 


29. Stupeň společenské škodlivosti jednání obžalovaného je určován zejména chráněným  zájmem, kterým je v tomto případě ochrana rodiny a dětí a dále lidská důstojnost v sexuální  oblasti. Obžalovaný svým jednáním oba tyto trestním právem chráněné zájmy narušil a to  jednak závažným jednáním vůči poškozené a dále též dobou, po kterou takto jednal.  


30. Při zjišťování konkrétní míry intenzity, s kterou obžalovaný porušil zájem chráněný trestním  zákoníkem, soud zjistil, že obžalovaný se jednání, za které je stíhán dopouštěl po delší dobu  zejména útoky, které byly podrobně popsány ve skutkové větě. Z důkazů provedených při  hlavním líčení však bylo rovněž zjištěno, že policejní orgán při konstrukci skutkové věty  usnesení o zahájení trestního stíhání a také v návrhu na podání obžaloby, popsal škodlivé  jednání obžalovaného nad rámec popisu poškozené. Soud musel též přihlédnout k závěrům  znaleckého posudku k osobě poškozené, ze kterého vyplývá, že poškozená má trpí tendencí  k vytváření emočně závislých vazeb a též sklon k manipulativnímu jednání. Pokud tedy  z nahrávky pořízené poškozenou, bylo zjištěno, že obžalovaný s poškozenou spolu vzájemně  komunikovali vulgárním způsobem, tak jak vypověděla poškozená, je to nejen důkaz, který  podpořil výpověď poškozené, avšak svědčí to i o tom, že slova užitá při zachycené  komunikaci byla „běžným“ slovníkem jak obžalovaného, tak ale i poškozené při společné  komunikaci. Soud rovněž přihlédl k tomu, že sama poškozená uváděla, že zpočátku stíhaného  jednání, z obžalovaného strach neměla. Jeho chování jí vadilo, ale nebála se jej. Strach  z obžalovaného a jeho údajné všemocnosti měla až v době, kdy začalo jednání obžalovaného  gradovat. Což bylo v době, kdy se mu přestalo dařit i v podnikání a materiální zajištění společné domácnosti začalo být problematičtější. Je tedy otázkou, do jaké míry byla  poškozená s obžalovaným proto, že jej měla ráda a chtěla, aby společně umořili splátky  v rámci insolvence na straně jedné a do jaké míry ze strachu před jeho „omnipotencí“ a  z jeho násilného jednání, jak uváděla při výslechu na policii a před soudem. Tedy jakou měrou  se na setrvávání poškozené s obžalovaným podílely obavy z obžalovaného a jakou pak obavy  z hrazení dluhů, které za trvání manželství vznikly. Tomu odpovídá i počáteční snaha  poškozené, řešit věc bez oznámení policii. Soud rovněž hodnotil míru agrese a násilnického  jednání, ze strany obžalovaného vůči poškozené. Stupeň společenské škodlivosti, byl naplněn  zejména kroucením rukou, házením poškozenou proti předmětům v domácnosti (barové  stoličky, dveře). Jejím škrcením, nikdy však do ztráty vědomí ani dušení poškozené a  v jednom případě pak jejím znásilněním, kdy se poškozená následně obžalovanému prakticky  vysmála s tím, že mu to ani nejde. Obžalovaný vůči poškozené nepoužil žádné brutálnější  násilí, například bitím s pomocí nějakého nástroje, pálení, zavírání v domě, násilnému bránění styku s okolím, nebo jiné trýznivější zacházení, které rovněž naplňuje skutkovou podstatu  týrání osoby ve společném obydlí. 


10

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová 



1 T 137/2018

31. Za situace, kdy ani v případech napadení ze strany obžalovaného nebyla nucena vyhledat  lékařské ošetření, senát nalézacího soudu považuje za zjištěné, že intenzita, kterou obžalovaný  naplňoval skutkovou podstatu trestných činů týrání osoby ve společném obydlí podle § 199  odst. 1 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jednáním pod bodem 1) a 2) skutkové věty rozsudku, sice  dosáhla míry škodlivosti trestného činu požadované v § 12 odst. 2 tr. zákoníku, avšak tuto  hranici významnějším způsobem nepřesáhla.  


32. K obžalovanému bylo zjištěno, že do spáchání trestné činnosti, žil řádným životem. Nemá  žádný záznam o přestupkovém jednání a dosud nebyl soudně trestán. Po ukončení  služebního poměru podnikal a v době kdy bylo zahájeno trestní řízení, pracoval a i nadále  pracuje jako řidič . Zpráva od zaměstnavatele jej hodnotí velmi kladně. Na dotaz  policejního orgánu bylo doplněno, že zaměstnavateli nebylo signalizováno, že by bylo na  obžalovaného podáno oznámení pro přestupek a zaměstnavateli na obžalovaného nebyla  vznesena žádná stížnost.  


33. Jako polehčující okolnosti tak soud hodnotil vedení řádného života obžalovaného, jako  přitěžující pak skutečnost, že svým jednáním spáchal více trestných činů. 


34. S ohledem na výše uvedené, zejména s přihlédnutím k aktuální situaci, kdy se byli obžalovaný  a poškozená schopni dohodnout na úpravě rodičovského styku s nezletilou A , má soud  zato, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody obžalovanému, které s ohledem na  dobu páchání trestné činnosti a její závažnost, přicházelo původně v úvahu, by bylo trestem  nepřiměřeně přísným. Za situace, kdy i v průběhu trestního stíhání obžalovaného, je schopen  se (po té co ukončili společné soužití) s poškozenou dohodnout ohledně péče nezletilé, lze  nyní hodnotit trestnou činnost jako sice závažné selhání obžalovaného, které však i přes dobu  trvání, lze hodnotit jako výjimečné v jinak řádném vedení života. Vliv na toto selhání mohla  jak ztráta významného postavení obžalovaného u policie, tak i jeho selhání v podnikání. 


35. Soud proto, aby neprohluboval krizi obžalovaného navíc i blokování styku s jeho dcerou,  přistoupil k uložení pouhé pohrůžky trestem.  


36. Obžalovanému byla uložena pohrůžka při samé spodní hranici trestní sazby v trvání tří roků,  jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Maximálně možná  délka uložené zkušební doby i hrozba trestu by měla být pro obžalovaného dostatečným  varováním, aby se napříště vyvaroval dalšího páchání trestné činnosti či jiného protiprávního  jednání ať již vůči poškozené nebo jinému a zvažoval požívání alkoholických nápojů, které  podle výsledků dokazování mají u něj skutečně odbrzďující účinek.  



11

shodu s prvopisem potvrzuje: Lenka Holubová 


1 T 137/2018


37. K úvaze o možnosti ukládání kombinace trestů, společně s peněžitým trestem nutno uvést, že  obžalovaný (stejně jako poškozená) jsou v současné době v insolvenčním řízení. Uložení  peněžitého trestu by tak komplikovalo nejen povinnost obžalovaného hradit splátkový  kalendář, ale nepřímo by dopadlo též na poškozenou, která je spoludlužnicí. Soud proto  k uložení peněžitého trestu nepřistoupil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části  tohoto rozsudku.  




Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného  vyhotovení k Okresnímu soudu v Domažlicích. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud  v Plzni. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný  pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu  škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro  nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo  způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené soudem) odůvodněno  tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku  nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Domažlice 12. července 2019 

Mgr. Milan Anderle, v. r. 

předseda senátu




















12

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Holubová