Týrání manželky a dětí, znásilnění

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Večeři a přísedících Libuše Přibyslavské a Františka Peksy v hlavním líčení konaném dne 1. listopadu 2018

takto:

Obžalovaný

XXXXX, narozený XXXXX v XXXXX, XXXX XXXXX, trvale bytem XXXXX,

je vinen, že

1. v době nejméně od počátku roku 2014 do měsíce července roku 2017 ve společně obývaném domě čp. XXXXX na ulici XXXXX v XXXXX, zejména pod vlivem alkoholu psychicky a fyzicky týral svoji nezletilou dceru XXXXX, nar. XXXXX, a to tím způsobem, že jí vulgárně nadával výrazy jako kurvo, čubko, děvko, líný čuráku, hajzle, smrade, dále jí říkal, že ji nikdy nechtěl, že z něj jen tahá peníze, že je nevděčná a že ji musí živit, opakovaně ji vyhazoval z domu, kdy přinejmenším

2 v přesně nezjištěné době v roce 2014 na výše uvedené adrese, poté, co se dozvěděl, že nezletilá byla u svého tehdejšího přítele v obci XXXXX, za ní přišel do jejího pokoje, začal jí vulgárně nadávat výrazy děvko a kurvo, vzal jí mobilní telefon, který v tu chvíli držela v ruce, poté si na ni klekl a to tak, že měl svá kolena na jejím hrudníku, v důsledku čehož nemohla poškozená pořádně dýchat a udeřil ji několikrát pěstí do obličeje, až jí z nosu začala téct krev, dále

‍

2 T 139/2018

v době nejméně od počátku roku 2015 do měsíce listopadu roku 2017 ve společně obývaném domě čp. XXXXX na ulici XXXXX v XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou, zejména pod vlivem alkoholu psychicky a fyzicky týral svého nezletilého syna XXXXX, nar. XXXXX, a to tím způsobem, že mu vulgárně nadával výrazy jako líný čuráku, hajzle, smrade, dále mu říkal, že jej nikdy nechtěl, že z něj jen tahá peníze, že je nevděčný a že ho musí živit, opakovaně jej, ať už slovně či fyzicky, vyhazoval z domu, kdy naposledy k tomuto došlo o letních prázdninách v roce 2017, a to nejméně v sedmi případech, kdy přinejmenším v přesně nezjištěné době v měsíci září roku 2017 na výše uvedené adrese, poté, co se zastával své matky XXXXX, nar. XXXXX, která byla u něj v pokoji a odmítala na naléhání obžalovaného odejít s ním dolů do ložnice, poškozeného nejprve slovně a poté i fyzicky napadl a to tak, že jej opakovaně udeřil pěstí do obličeje, poté vzal do ruky půllitr a tímto poškozeného udeřil do levého stehna nad kolenem, čímž došlo k rozbití půllitru a také ke zranění nezletilého, kterému z tržné rány tekla krev, a dále v přesně nezjištěné době v měsíci listopadu roku 2017 na výše uvedené adrese udeřil nezletilého pěstí do obličeje, konkrétně do oblasti levého oka, kde měl poškozený následně hematom, v blíže nezjištěných dobách od 9. 10. 2014 do 7. 10. 2017 ve společně obývaném domě čp. XXXXX na ulici XXXXX v XXXXX, okr. XXX, zejména pod vlivem alkoholu psychicky a fyzicky týral svoji manželku XXXXX, nar. XXXXX, a to i v přítomnosti jejich nezletilých dětí, tím způsobem, že nejprve ji téměř denně při vzájemných hádkách týkajících se jeho nadměrného požívání alkoholu a jeho milenek, napadal slovně vulgárními výrazy jako píča, děvka, kurva, k čemuž ji zpočátku nejméně jednou za jeden nebo dva měsíce a později častěji nejméně jednou za měsíc napadnul i fackami do tváře, dále jí rozbíjel její mobilní telefony, ničil jí oblečení, vyháněl z jejich domu její návštěvy a vyhazoval z domu i ji, ale když dům opustila, tak jí přikazoval, aby se vrátila, přičemž naposledy ji napadnul nejméně dvěma fackami do tváře, poškodil oblečení a vyhazoval z domu dne 7. 10. 2017 v době mezi 15:00 a 16:15 hodin, navíc v posledním měsíci uvedeného období kvůli tomu, že poškozenou podezíral z nevěry, a tak se rozhodnul přes její nesouhlas počít s ní další dítě, aby se nikomu nelíbila a zůstala s ním doma, si na ní proti její vůli takřka denně vynutil pohlavní styk a to i násilím tím způsobem, že na různých místech ve výše uvedeném domě přesto, že ho odstrkovala, nebo se mu snažila vykroutit a utéct, ji přemohl a vykonal na ní soulož, naposledy v blíže nezjištěné době dne 6. 10. 2017, kdy za poškozenou přišel do ložnice s tím, že chce sex, zamknul dveře, silou jí chytil za ruce, v posteli ji zalehnul, svlékl a vykonal na ní soulož, přičemž v důsledku tohoto jednání obžalovaného se u poškozené rozvinula duševní porucha - porucha přizpůsobení,

tedy

pod bodem 1:

týral osobu, která je v jeho péči a výchově, takový čin spáchal nejméně na dvou osobách a po delší dobu

pod bodem 2.:

- týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu, - jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a takový čin spáchal souloží.- zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, - zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku

a odsuzuje se

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2,5 (dva a půl) roku.

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 4 (čtyř) roků.

Podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškození

1. XXXXX, narozená XXXXX, bytem XXXXX,

2. XXXXX, narozená XXXXX, bytem XXXXX,

3. XXXXX, narozený XXXXX, bytem XXXXX,

odkazují se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Odůvodnění:

1. Dokazováním provedeným v hlavním líčení dne 1. 11. 2018 byl zjištěn skutkový děj uvedený ve výroku tohoto rozsudku, který spočívá v tom, že obžalovaný XXXXX po dlouhou dobu nejméně od počátku roku 2014 do července 2017 v místě svého bydliště různými způsoby týral svoji tehdejší manželku a svého syna a dceru a navíc svoji manželku nutil proti její vůli k pohlavním stykům.

2. Obžalovaný XXXXX jako obviněný v přípravném řízení i jako obžalovaný u hlavního líčení velice podrobně popsal svoji neutěšenou rodinnou situaci, kdy jeho děti chodily „za školu“, měly sklony ke kouření a požívání alkoholických nápojů, jeho manželka měla údajně přítele, apod., a za této situace v posledním období společného soužití docházelo velmi často mezi ním a manželkou a dětmi XXXXX a XXXXX ke slovním konfliktům. Přitom obě strany běžně užívaly vulgární výrazy apod., avšak popřel, že by se násilného jednání vůči nim dopustil v žalovaném rozsahu, když pouze manželce dal dvě facky po zjištění, že udržuje ve dne i v noci masivní telefonickou i SMS komunikaci s jiným mužem, když provolala v tomto období přes 400 hodin, což měl být dle tvrzení jeho manželky realitní makléř a ne její přítel apod. Pokud v žalovaném období po dobu přes 1 měsíc měl manželku opakovaně nutit proti její vůli k pohlavním stykům, tak si je nevynucoval, docházelo k tomu vždycky po dohodě a dobrovolně. Syna XXXXX nikdy fyzicky nenapadl a vybavuje si situaci se skleněným půllitrem, který však měl v ruce XXXXX a ne on.

‍

Stejně tak nikdy fyzicky nenapadl svoji dceru XXXXX s výjimkou jednoho případu, kdy jako čtrnáctiletá byla přes noc u svého zletilého přítele v XXXXX, kam pro ni musel dojet a dovézt ji domů. Nyní, když se poškozená XXXXX st. odstěhovala s dětmi do XXXXX a on má u sebe jen syna XXXXX, jsou jejich vztahy víceméně urovnané, řádně platí výživné, v případě jejich žádosti o jakoukoliv pomoc, dopravu apod., těmto vychází vstříc, poškozená i jejich děti k němu příležitostně dojíždějí, společně například trávili Vánoce 2017 apod. Poškozená XXXXX st. nyní bydlí v bytě v XXXXX, zřejmě nemá dostatek finančních prostředků a nyní už je u ní v bytě asi čtvrtý partner.

3. Obhajobu obžalovaného, který s uváděnou výjimkou žalovanou trestnou činnost popírá, považuje soud za účelovou, vedenou snahou vyhnout se následkům vlastní trestné činnosti a soud ji má za vyvrácenou výpovědí jeho bývalé manželky poškozené XXXXX st., výpovědí jeho syna XXXXX, výpovědí jeho dcery XXXXX ml. a ostatními provedenými důkazy, kterými je žalovaná trestná činnost prokazována.

4. Poškozená XXXXX st. jako svědkyně v přípravném řízení podrobně popsala chování obžalovaného, jak je uvedeno v podané obžalobě s tím, že v poslední době se chování obžalovaného značně zhoršovalo, a to zvláště když obvykle po příchodu z práce šel do hospody a především v podnapilém stavu jí i jejím dětem vulgárně nadával, vyhazoval je z domu, poškozoval její věci a oděvy apod. a v jednom případě jí dal 2 facky v návaznosti na její telefonování s jiným mužem. Stejně tak potvrdila, že ji obžalovaný nutil proti její vůli k pohlavním stykům a že uváděným způsobem napadal i její děti XXXXX a XXXXX. Jako svědkyně u hlavního líčení uvedla, že její výpověď z přípravného řízení je pravdivá a soud z ní může vycházet, problémy začaly, když se v roce 2005 rodina přestěhovala do XXXXX, obžalovaný po příchodu z práce šel do hospody a většinou až v podnapilém stavu je napadal sprostými slovy, dříve si psala a volala, a to i v noci, s realitním makléřem, nebyl to přítel ani milenec, takže obžalovaný měl asi důvod žárlit, naposledy ji napadl v tom říjnu, kdy jí roztrhal oblečení, rozstříhal rifle, dal jí facku a vyhodil ji ven, takže musela jít za kamarádkou. S pohlavními styky to bylo nejhorší v září 2017, kdy obžalovaný za ní stále chodil a chtěl mít sex, věděla, že bránit se nemá cenu, že on si „to“ stejně vynutí, a když si to odbyde, bude potom klid, a tak obžalovaného jen odstrkovala a říkala, že nechce, a takto se aktivně bránila. Její dceru XXXXX uhodil jednou, syna XXXXX napadl vícekrát. Nyní je situace víceméně stabilizovaná, bydlí s dětmi v XXXXX v bytě, obžalovaný platí pravidelně, když potřebuje nějakou pomoc nebo zavézt děti apod., je s ním domluva.

5. Svědek XXXXX v přípravném řízení i u hlavního líčení shodně uvedl, že vztahy mezi jeho otcem, obžalovaným XXXXX a jeho matkou byly špatné, furt se hádali, mamka hádky nevyprovokovávala, je nekonfliktní člověk, někdy tam padaly i facky, které dával otec mamce, a když se jí třeba zastával, tak taky „dostal po držce“, obžalovaný si myslel, že máma má nějakého chlapa, což nebyla pravda, k jejich napadání docházelo většinou když byl obžalovaný opilý, jeho matku jednou mlátil na zemi a potom měla modřiny, od obžalovaného dostával často, i pěstmi, taky třeba vzal půllitr a rozbil mu ho o nohu. Je si však vědom toho, že „nějaké problémy“ s ním byly, kouří od 14 let, chodil za školu, vyzkoušel drogy, pil alkohol, takže byl i 1x na záchytce a teď dokonce bude jezdit na protialkoholní léčení.

6. Svědkyně XXXXX ml. v přípravném řízení i u hlavního líčení, stejně jako její matka XXXXX st. a její bratr XXXXX, popsala v poslední době neutěšenou rodinnou situaci, kdy obžalovaný požíval alkoholické nápoje a většinou v souvislosti s tím docházelo k jeho závadnému jednání, kdy jim nadával a dopouštěl se i na ni násilného jednání, když tehdy přijela z XXXXX od přítele a jemu se to nelíbilo, protože byl ožralej a jí nebylo ani 15 let, a tak ji klekl na hrudník a dal jí 4-5 ran pěstí do obličeje, a jí „pouze“ tekla krev, nemohla dýchat a neměla modřiny. Výchovné problémy s ní nebyly, byla docela slušný děcko, v prváku sice chodila za školu, kouřila od 15 let a měla známosti s klukama.

7. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení XXXXX soud zjistil, že se s poškozenou XXXXX st. přátelí již několik roků, navštěvují se, poškozenou však navštěvuje jen v době, kdy obžalovaný není doma, může říci, že poškozená je „opravdu chudák ženská“, obžalovaný je alkoholik, který je v podstatě každý den opilý a pije i před prací jako řidič autobusu a pod vlivem alkoholu doma terorizuje děti i manželku, které dává minimum peněz, neustále ji kontroluje, zakazuje ji návštěvy kamarádek, vyhazuje ji i děti z domu, křičí na ně apod. Poškozená si jí několikrát stěžovala, že jí manžel zbil, že musela s dětmi utéct na půdu, že napadl i jejich děti a zejména dceru XXXXX, obžalovaný jí rozbil několik telefonů, nikam ji nepouští samotnou, všude ji vozí, křičí na ni a ponižuje ji a naposledy k závadnému jednání obžalovaného došlo 12. 10. 2017, kdy jí poškozená řekla, že na obžalovaného o víkendu zavolala policii, protože ji napadl, pronásledoval ji po domě, roztrhal na ní oblečení. Stejně tak se jí svěřila s tím, že poslední dobou „to bylo s manželem peklo“, že si na ní neustále vynucoval sex, například v koupelně, a více o věci nechtěla mluvit. Obžalovaný považuje poškozenou za svůj majetek, nebral na ni ohledy, např. ve vysokém stupni těhotenství musela skládat uhlí, když poškozená uváděla, že nemůže od obžalovaného odejít, protože by neuživila děti.

8. Z fotodokumentace poškozené XXXXX st. ze dne 7. 10. 2017, kdy poškozená pro agresivní jednání zavolala policii, se podává, že poškozená má na levém rameni roztrženou červenou halenku a že na pravé nohavici džínsových kalhot má v místě kolene příčně roztrženou látku a ze záznamu o dechové zkoušce z tohoto dne je patrné, že v 16:32 hod. měl obžalovaný v dechu 2,45 promile alkoholu.

9. V návaznosti na oznámení poškozené XXXXX st. ze dne 7. 10. 2017 došlo následně k úřednímu vykázání obžalovaného s datem 9. 10. 2017 z místa jeho bydliště v XXXXX, přičemž obžalovaný toto vykázání, jak vyplývá ze spisového materiálu, ne zcela respektoval, byť dle jeho tvrzení ve snaze pomoci rodině.

10. Ze znaleckého posudku Prof. MUDr. XXXXX, Ph.D. znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a PhDr. XXXXX, znalkyně z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá, specializace klinická psychologie soud zjistil, že vztah manželů byl od začátku dost problematický a postupně vedl k závažnému narušení jejich soužití. Zpočátku šlo o hádky mezi partnery. Dle posuzované XXXXX, nar. XXXXX z důvodu manželova častého užívání alkoholu a jeho mimomanželských vztahů. Dle sdělení manžela byly předmětem hádek děti a manželčina ochranitelská a benevolentní výchova dětí. Nejvýraznější zhoršení vztahu posuzovaná zmiňuje v období posledních tří let, kdy narůstaly hádky, neshody i její fyzické napadání manželem fackami, vulgárními nadávkami a v posledních měsících i sexuálním násilím. Manžel ji kontroloval a ničil mobilní telefony kvůli SMS od údajného milence. Kontroloval ji a násilím se dožadoval intimních styků. U XXXXX je její vztah k manželovi poznamenán především tímto jeho chováním vůči ní, ale i hrubostí vůči dětem, když se snažily matku bránit. XXXXX pociťuje k manželovi odpor, má potřebu se mu vyhýbat. Její aktuální nejvýraznější obava plyne z anticipace budoucnosti, zvládání situace po stránce finanční, bytové a péče o děti. Hluboké citové vazby má ke svým dětem, velmi těžce nese, že nemá všechny nezletilé děti ve své péči. Provedeným psychologickým vyšetřením XXXXX bylo zjištěno, že osobnost vyšetřované je jednoduše diferencovaná, integrována, s nevyváženou sebepercepcí a tendencí k emocionální oscilaci až lehké destabilizaci v důsledku nepříznivých okolností. Projevuje se u ní nízké sebehodnocení, nedostatek sebedůvěry a jistoty. Zřejmě následkem těchto osobnostních předpokladů poškozená začala situaci řešit až po delší době v souvislosti s neúnosnou intenzitou popisovaného chování ze strany manžela. Volní chování a funkce zabezpečující organizaci cíleného jednání a plánování u vyšetřované nejsou narušeny. Premorbidně, temperamentově je posuzovaná osobností spíš introvert, ale není výrazně uzavřená, je schopná přiměřeného běžného společenského kontaktu, má kamarádky, se kterými je v kontaktu. Jedná se o osobnost, která je v běžné sociální interakci přiměřeně a dle vnějších podmínek adaptována. Jisté znaky osobnosti naznačují u posuzované vyšší toleranci k podřizování se v zájmu věci a rodiny.

Významně k tomu přispěla i ekonomická závislost rodiny na manželovi. Aktuálně osobnost posuzované XXXXX vykazuje znaky stresové zátěže, svědčící pro prožívání vnitřního napětí, pocitů nejistoty a úzkosti, obav, je přecitlivělá, plačtivá, zjištěn u ní pokles energetického potenciálu, nehromadění tenze a mírné problémy se seberealizací. Ve spektru obtíží přetrvávají především znaky úzkostné akcentace aktuálního prožívání a vyšší tendence k dysforickým rozladám, neklid, napětí, obavy a strach, zvýšené vnímání obav o budoucí zabezpečení fungování rodiny, dětí. Intelekt posuzované nejeví známky závažné poruchy, tedy mentální retardaci. Spadá do oblasti širšího průměru, je bez známek aktuálního kognitivního (poznávacího) deficitu. Nebyly u ní zjištěny primární poruchy senzoricky percepční, nebo závažné poruchy paměti. Její celkovou psychickou výkonnost aktuálně ovlivňuje úzkostně depresivní složka. Z psychiatrického hlediska neprokazujeme duševní poruchu u posuzované v rámci osobnosti, intelektu či paměti. Vyšetřovaná je schopná vnímat, pamatovat a reprodukovat prožité události. Intelekt představuje dostatečný potenciál pro přiměřenou racionální kontrolu. Intelekt posuzované nejeví známky poruchy nebo aktuálního kognitivního (poznávacího) deficitu. Nebyly u ní zjištěny poruchy paměti. Sdělování uváděných skutečností lze tedy považovat za reprodukci prožitých událostí vybavených z paměti, tak jak je sama cítila a vnímala. Vyšetřením nebylo prokázáno, že by XXXXX měla sklony ke konfabulacím, nebo že by struktura její osobnosti vykazovala znaky, které by její věrohodnost mohly v zásadní míře ovlivnit nebo zpochybnit. V důsledku jednání obžalovaného se u poškozené rozvinula duševní porucha - porucha přizpůsobení. Tato je přítomna zejména od roku 2014 a přetrvává do současnosti. Projevuje se zejména smutkem, úzkostí, strachem z manžela a poruchou spánku. Nyní jsou tyto příznaky u posuzované jen mírné. Kromě jednání obžalovaného byly a jsou přítomny také jiné faktory, které duševní stav posuzované zhoršují - tragické úmrtí jejího syna v listopadu roku 2015, ztráta možnosti samostatného bydlení z finančních důvodů a výchovné problémy s dětmi. Jednání obžalovaného trvalé následky na psychice nebo zdraví poškozené nezanechá. Duševní potíže posuzované postupně odeznívají samy, a to i bez odborné pomoci ze strany psychiatra či psychologa. Lze předpokládat, že odezní řádově v průběhu několik měsíců či několika málo let. Poškozená není omezena v obvyklém způsobu života, i když kvalita jejího života je snížena oproti duševně zdravým lidem. Aktuálně osobnost posuzované XXXXX vykazuje znaky stresové zátěže, svědčící pro prožívání vnitřního napětí, pocitů nejistoty a úzkosti, obav, je přecitlivělá, plačtivá, zjištěn u ní pokles energetického potenciálu, nahromadění tenze a mírné problémy se seberealizací. K psychické reakci a postupnému zhoršení psychického prožívání došlo u posuzované v návaznosti na jednání obžalovaného, na dlouhodobě prožívaný stres a celkovou atmosféru v rodině. Pokud vyšetřovaná prožívala neuspokojivý a konfliktní vztah v manželství, mohlo být i zvládání a prožívání dalších životních okolností celkově náročnější. Vyšetřovaná se po úmrtí syna (2015) ještě stále vyrovnává s touto tragickou okolností, řeší problémy s výchovou dětí a průběžně i vztah s manželem, který v posledních měsících vnímala i jako násilný a ohrožující. Snažila se řešit situaci odchodem z manželství získáním financí prodejem nemovitosti po babičce, o kterou nakonec podvodem přišla. Velmi významné se tím zúžily její možnosti plánovaného odchodu ze společné domácnosti. Aktuálně jí dělá problém, zaměřit se na budoucnost a řešení otázek svého budoucího fungování. Odkládá podání žádosti o rozvod, trápí se otázkou, že nemá všechny nezletilé děti u sebe. Jednání obžalovaného vůči poškozené a také vůči jejich dětem mělo na posuzovanou jednoznačně negativní dopad. Toto jednání vnímala tíživě a stresově zvláště v posledním období 2-3 let, což u ní vedlo k rozvoji poruchy přizpůsobení. Ve spektru jejich obtíží přetrvávají především znaky úzkostné akcentace aktuálního prožívání a vyšší tendence k dysforickým rozladám, neklid, napětí, obavy a strach, zvýšené vnímání obav o budoucí zabezpečení fungování rodiny, dětí. Vyšetřovaná pociťuje vůči svému manželovi odpor, má potřebu se mu vyhýbat. Její aktuální nejvýraznější obava plyne z anticipace budoucnosti, zvládání situace po stránce finanční a bytové a péče o děti. Dle provedeného vyšetření XXXXX netrpí typickými příznaky syndromu týrané ženy, trpí poruchou přizpůsobení. Její strategie vyrovnávání se s násilím nebyly spojeny s typickými projevy sebeobviňování, zvýšenou apatii, naučenou bezmocí a sociálním stažením. Vyšetření neprokázalo, ž by posuzovaná trpěla stockholmským syndromem.

‍

11. Ze znaleckého posudku Mgr. XXXXX, znalkyně z oboru školství a kultura odvětví psychologie dětí a dospělých soud zjistil, že XXXXX, nar. XXXXX sděluje, že ještě v jejích 14 letech sdílela s otcem zájmové aktivity (návštěvy fotbalových zápasů v xxx na xxx). Od té doby se začaly jejich vztahy zhoršovat, když poškozená začala navazovat partnerské vztahy, což se otci nelíbilo, trestal ji za to. Poškozená těžko nesla konfliktní vztahy rodičů, hlavně agresivní jednání otce vůči matce, vůči bratrům. Z těchto důvodů nyní poškozená XXXXX otce odmítá, má k němu negativní vztah, přeje si jeho potrestání. Nezletilý XXXXX hodnotil svůj vztah k otci jako zpočátku z jeho strany podřídivý, s dospíváním s narůstajícím odporem, který přerostl ve vzájemné fyzické potyčky. Oba sourozenci, XXXXX a XXXXX prezentují potřebu matku chránit před prchlivým a agresivně se projevujícím otcem. Oba otce otevřeně zavrhují, na druhou stranu neodmítnou otcem nabízené výhody (např. peněžní dar k vánocům, ubytování v domě). Struktura osobnosti poškozeného XXXXX je nesložitě strukturovaná, se sklony k úhybným obranným strategiím v okamžiku psychické zátěže. V sociálním světě pravděpodobně méně vnímá a svým chováním nedostatečně ctí základní konvence, upřednostňuje své postoje a názory, bez ohledu na očekávání okolí (v jeho věku obvyklé). Interpersonální oblast má zatíženou nejistotou, o druhé a jejich potřeby projevuje menší zájem, má oslabené schopnosti empatie, ale není primárně negativisticky k lidem nastavený. Sám se považuje za sociabilního, družného, extravertovaného. Disponuje nedostačujícími zdroji ke zvládání stresu. V psychickém přetížení reaguje emočně labilně, ztrácí nad svými emocemi a efekty kontrolu, zvýšená je pohotovost XXXXX ke konfliktním, či provokujícím interakcím. Své potřeby buď obranně popírá, potlačuje, s jejich městnáním je pak až bezohledně prosazuje. Sám sebe hodnotí pesimisticky, bez schopnosti zralé sebereflexe a sebekorekce. Realitu percipuje a interpretuje bez zkreslení, bez nadměrných traumatizací, fabulací, či konfabulací, i v emoční zátěži se od skutečnosti neodklání (absence příznaků psychického onemocnění psychotického charakteru). Intelektový potenciál a úroveň paměťových funkcí poškozeného XXXXX dosahují průměrných kvalit. Struktura osobnosti poškozené XXXXX vykazuje rysy nesložitosti a úzkostně zaujaté (až obsedantní) interpretace okolních podnětů a událostí. V běžné každodenní realitě, která posuzovanou emočně nepřetěžuje, stresující situace zvládá bez velkých potíží. Své potřeby dokáže asertivně prosadit, vždy v souladu s konvencemi a s očekáváním okolí. Je-li pod silnějším psychickým tlakem, situačně se zvyšuje její náchylnost k epizodám afektivních potíží, které pravděpodobně mívají i impulzivní charakter (výbušnost). V širším sociálním kontextu je úspěšná, druhými se cítí přijímaná, sama sebe považuje za extravertní, sociálně vstřícnou, otevřenou a spolupracující, není egocentricky orientovaná, i když má oslabené schopnosti empatie. K vyšším nárokům a požadavkům okolí zaujímá defenzivní, pasivně - negativistické postoje. Její poznávací funkce nenarušují patologické vstupy jako je nadměrná dramatizace, fabulace, konfabulace nebo bájivá lhavost, i v emočním přetížení zůstává plně v kontaktu s realitou (absence příznaků psychického onemocnění psychotického charakteru). Intelektový potenciál a zároveň paměťových funkcí poškozené XXXXX dosahují průměrných kvalit. Oba poškození jsou schopni prožité události v souladu se skutečností vnímat, interpretovat, ukládat do paměti a posléze je bez patologických zkreslení reprodukovat. Oba poškození disponují průměrným intelektovým potenciálem, neporušenou představivostí bez hypertrofií, s průměrnými paměťovými funkcemi, které umožňují adekvátní zapamatování, následné vybavení a správnou reprodukci zapamatovaného. Popisy obou poškozených jejich prožitých událostí zůstávají v základních rysech konzistentní a v souladu s výpověďmi ostatních svědků. Oba jsou schopni, pokud se rozhodnou, popsat situace a události tak, jak si vybavují z paměti. Validitu jejich výpovědi podporuje „rizikovost“ osobnosti podezřelého otce (nadměrné požívání alkoholu, opakovaná šetření jeho přestupkového chování). Vědomé zkreslení jejich výpovědi může být motivováno potřebou ochrany a podpory jejich poškozené matky. Aktuální psychologické vyšetření obou poškozených neidentifikovalo žádné sklony ke konfabulaci, fabulaci, patologické bájivé lhavosti.

Z psychologického vyšetření vyplývá, že aktuální psychický stav poškozených XXXXX a XXXXX nenese známky traumatu, žádný z nich netrpěl afektivní poruchou v minulosti, ani v nedávné době, ani jeden z nich nikdy nevyhledal pomoc odborné péče na duševní zdraví (psycholog, psychiatr). Oba poškození negují typické projevy syndromu CAN, jako je sebeobviňování, apatie, pocity bezmoci, sociální stažení.

12. Ze znaleckého posudku MUDr. XXXXX, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie soud zjistil, že u obžalovaného nebyla zjištěna žádná duševní choroba nebo porucha. Nebyla zjištěna ani chorobná závislost na alkoholu či psychoaktivních látkách. Nebyla zjištěna sexuální deviace. Tyto skutečnosti nebyly ani v době spáchání trestného činu. V kritické době se obžalovaný nacházel ve stavu prosté těžké opilosti, kdy mu bylo naměřeno 2,6 promile alkoholu. Nejednalo se o tzv. patickou opilost. Ovládací a rozpoznávací schopnosti jsou a byly u obžalovaného plně zachovány. Ve stavu těžké opilosti byly tyto schopnosti situačně ovlivněny konzumovaným alkoholem, avšak z forenzního hlediska je toto ovlivnění nepodstatné, neboť se obžalovaný do stavu těžké opilosti uvedl sám, dobrovolně a účinek alkoholu je mu znám. Pobyt obžalovaného na svobodě není nebezpečný a ochranné opatření ve smyslu ochranné léčby není indikováno. Obžalovaný je schopen účasti v trestním řízení.

13. Vyhodnocením důkazní situace soud nutně především z výpovědí obžalovaného, který v minimálním rozsahu žalovanou trestnou činnost doznává a z výpovědí poškozené XXXXX st., XXXXX a XXXXX ml., úředního záznamu o podaném vysvětlení XXXXX v návaznosti na protokol o dechové zkoušce a fotodokumentaci poškozené z 7. 10. 2017 a ostatní provedené listinné důkazy soud nutně došel k závěru, že vztahy mezi obžalovaným XXXXX na jedné straně a jeho bývalou manželkou XXXXX st. a minimálně jeho dětmi XXXXX a XXXXX ml. se v posledních letech z různých důvodů na obou stranách, kdy obžalovaný požíval příležitostně ve zvýšené míře alkoholické nápoje, poškozená XXXXX st. udržovala kontakt s jiným mužem a jejich děti XXXXX a XXXXX nechodily řádně do školy, kouřily, XXXXX užíval drogy a alkoholické nápoje, XXXXX ml. ve čtrnácti letech strávila noc se zletilým přítelem aj., docházelo ke zhoršování vzájemných vztahů, které především v podnapilém stavu obžalovaný řešil jejich slovním napadáním, které v uváděných případech přerostlo i v jejich fyzické napadení, když navíc obžalovaný nutil poškozenou XXXXX st. proti její vůli k frekventovaným pohlavním stykům. S výjimkou výpovědi obžalovaného veškeré provedené důkazy nasvědčují tomu, že se obžalovaný XXXXX dopustil žalovaného jednání, když naopak nebyl proveden žádný důkaz, který by toto jednání zpochybňoval nebo dokonce vylučoval.

14. Výsledky provedeného dokazování má proto soud za prokázané, že obžalovaný XXXXX za uvedených okolností přinejmenším v nepřímém úmyslu dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku především v podnapilém stavu slovně napadal svoji manželku XXXXX st. a své děti XXXXX a XXXXX ml. a v některých případech vůči nim užil násilí, když na poškozenou dceru XXXXX ml. klekl a několikrát ji udeřil do obličeje, syna XXXXX udeřil pěstí do obličeje a rozbil mu o nohu skleněný půllitr a v jiném termínu ho udeřil pěstí do oblasti levého oka a poškozené XXXXX st. dal dvě facky, rozbil ji mobilní telefon, poškozoval jí oblečení, apod. a především ji po dobu přes jeden měsíc od září 2017 soustavně nutil proti její vůli k pohlavním stykům, takže musel vědět a být srozuměn s tím, že osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti a jsou v jeho péči a výchově, svým soustavným variabilním chováním fakticky týrá, a že za užití fyzické převahy, nutí poškozenou XXXXX st. k pohlavním stykům, a proto svým společensky škodlivým jednáním naplnil ve všech zákonem požadovaných znacích skutkové podstaty - zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku, - zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, - zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

‍

15. Při úvaze o druhu a výši trestu vycházel soud ze všech ustanovení § 37 a § 39 tr. zákoníku o ukládání trestů.

‍

16. K osobě obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný XXXXX se vyučil automechanikem a nyní pracuje od 1. 6. 2009 jako řidič ve společnosti XXXXX, kde je hodnocen celkově kladně a nebyly zaznamenány jeho problémy s alkoholem, v místě bydliště o jeho chování není nic bližšího známo a byl zde v posledním období 4x oznámen pro přestupky proti občanskému soužití, kdy v jednom případě mu byla uložena pokuta 500 Kč, když ostatní věci byly odloženy nebo zastaveny, v evidenci přestupků nemá žádný záznam a soudně byl dosud 1x potrestán v roce 1996 za trestné činy výtržnictví a ublížení na zdraví podle § 202 odst. 1 a § 221 odst. 1 tr. zákona k peněžitému trestu ve výměře 11 000 Kč.

17. Jako k okolnostem polehčujícím dle § 41 písm. l,n,o) tr. zákoníku přihlédl soud k tomu, že obžalovaný trestnou činnost částečně doznal, litoval jejího spáchání a před spácháním trestné činnosti vedl řádný život, když jako k okolnostem přitěžujícím dle § 42 písm. m,n) tr. zákoníku přihlédl soud k tomu, že trestnou činnost páchal po delší dobu a vůči třem osobám a spáchal více trestných činů.

18. Soud vzal v úvahu, že se obžalovaný XXXXX dopustil v posledním období vcelku frekventované trestné činnosti, kdy neurovnané rodinné nebo i manželské vztahy jsou řešeny zvláště pod vlivem alkoholu nevhodným způsobem za užití nadávek, výhružek či dokonce faktického fyzického nebo i sexuálního násilí, kdy dle § 185 odst. 2 tr. zákoníku byl ohrožen trestem odnětí svobody od 2 do 10 let, a došel k závěru, že s ohledem na všechny okolnosti případu, kdy jednání obžalovaného bylo v některých směrech nepochybně reakcí na závadné jednání jeho tehdejší manželky a dětí XXXXX a XXXXX, a osobu obžalovaného může být účelu trestu ještě dosaženo uložením výchovného trestu odnětí svobody při samé spodní hranici zákonné trestní sazby v trvání 2,5 roku s podmíněným odkladem na delší zkušební dobu 4 roků.

19. Poškozená XXXXX st. se prostřednictvím zvoleného zmocněnce připojila s náhradou nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč a poškození XXXXX a XXXXX ml. se připojili prostřednictvím opatrovníka každý s náhradou nemajetkové újmy ve výši 40 000 Kč. Soud zvažoval, zda vůbec poškození mají nárok na úhradu nemajetkové újmy, a v kladném případě v jaké výši má být přiznána, kdy vycházel především ze zjištěné rodinné situace, kdy chyby byly na obou stranách a závěrů znaleckých posudků, a za této situace došel soud k závěru, že v daném případě nejsou splněny podmínky pro úhradu nemajetkové újmy, protože pokud vzhledem k celkové rodinné situaci v tomto směru nějaká újma vznikla, nelze jednoznačně říci čí vinou k tomu došlo nebo že k tomu došlo v důsledku jejich týrání obžalovaným, a proto soud poškozené odkázal s jejich nároky na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

‍

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Žďár nad Sázavou 1. listopadu 2018

JUDr. Jiří Večeřa v. r.

předseda senátu

Toto rozhodnutí nabylo právní moci

dne 21. 3. 2019 – potvrz. KS

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

dne 18. 4. 2019, XXXXX

‍

Přečtěte si další

sp.zn.

3 T 46/2012

Roční domácí násilí s opakovaným znásilňováním s těžkými následky

3T 46/2012 - 317

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Blanky Jeňkové a přísedících Františka Tichého a Václava Novotného v hlavním líčení dne 22. ledna 2013, t a k t o :

Obžalovaný XXXX, nar. XXXX v XXXX, nezaměstnaný, trvale bytem XXXX, okr. XXXX,

j e v i n e n , ž e

v přesně nezjištěné době nejméně od září 2006 do 21.5.2007, ve společně obývaném rodinném domě v XXXX, na ulici XXXX č.p. XXXX, okr. XXXX, fyzicky a psychicky týral svou tehdejší družku XXXX, nar. XXXX, zejména tím, že jí opakovaně vulgárně nadával, v blíže nezjištěných případech ji při hádkách škrtil oběma rukama zepředu i zezadu, kopal do ní, bil ji rukou a hadicí od sprchy, zavíral ji přes noc na záchodě a postupně jí z domu odcizil fotoaparát zn. Olympus a zlaté náušnice s modrým kamínkem v hodnotě nejméně 1.500,- Kč, kdy

- v blíže neurčené době, čtrnáct dní před Vánocemi roku 2006 jí slovně nadával a následně ji udeřil do pravé části obličeje, čímž jí způsobil otok tváře,

- v blíže neurčený den před Vánocemi v roce 2006, kdy odmítla strávit svátky u jeho matky, po předchozí slovní hádce, přistoupil k poškozené, která se v této době nacházela ve vaně a oběma rukama jí zatlačil na oblast klíčních kostí, v důsledku čehož se hlava poškozené po dobu nejméně jedné minuty ocitla pod vodní hladinou, čemuž se poškozená bránila tím, že obžalovaného XXXX uchopila za jeho zápěstí a snažila se z tohoto sevření vyprostit, kdy poté sám od sebe svého jednání zanechal a dále večer vstoupil do ložnice, přistoupil k poškozené, která v této době ležela v posteli, uchopil ji za obě ruce a stáhnul ji z postele na zem, kde ji začal měděným drátem přivazovat k otopnému tělesu a poškozenou zde takto zanechal do rána připoutanou

- v blíže neurčené době nejpozději do 21.5.2007, poté co s ním odmítla mít pohlavní styk, ji násilím zatáhl do ložnice, cigaretou jí popálil ruku nad pravým zápěstím, a následně si pod pohrůžkou „vedle v pokoji spí děti, abych jim neublížil“ na poškozené tento pohlavní styk vynutil

- v blíže neurčené době nejpozději do 21.5.2007 ji udeřil otevřenou dlaní přes tvář, následkem čehož narazila levou stranou žeber na roh stolu, čímž jí způsobil 5 cm dlouhou ránu s bolestí žeber

- v době od 10.2.2007 do 22.2.2007 ji nejméně v deseti případech donutil k souloži, pod pohrůžkou, že jinak ublíží jejím dětem, čemuž se poškozená slovně bránila tím, že pohlavní styk nechce a ani mu nechce provádět felaci, ale nakonec ze strachu, kdy chtěla utéct z postele a obžalovaný jí přikázal, ať zůstane ležet nebo ublíží synovi, držel ji přitom za vlasy nebo za ruku, nemohla se hýbat, a poté na ní anální styk vykonal nebo ji takto přinutil k felaci, kdy ze strachu aby jí nebo jejím dětem neublížil, se mu musela při těchto stycích opakovaně podrobit,

- v průběhu měsíce února 2007 ji jednou za dva až čtyři dny slovně napadal, že je blbá, neschopná, že je k ničemu a zakazoval jí užívat antikoncepci,

- dne 10.2.2007 ji přinutil pod pohrůžkou, že ublíží jejím dětem, k uzavření smlouvy o půjčce se spol. XXXX s.r.o. na částku 10.000,-Kč, která byla u společnosti evidována pod č. XXXX a tyto peníze použil pro vlastní potřebu,

- v blíže neurčené době v měsíci květnu 2007 opět přistoupil k poškozené, která se v této době nacházela ve vaně a oběma rukama jí zatlačil na oblast klíčních kostí, v důsledku čehož se hlava poškozené po dobu nejméně jedné minuty ocitla pod vodní hladinou, čemuž se poškozená bránila tím, že obžalovaného XXXX uchopila za jeho zápěstí a snažila se z tohoto sevření vyprostit, kdy poté sám od sebe svého jednání zanechal,

- dne 20.5.2007, poté co odmítla uzavřít smlouvu o úvěru na částku 100.000,-Kč, ji rukou udeřil do obličeje, v důsledku čehož upadla na zem v kuchyni a obžalovaný do ní začal kopat se slovy, „že když nemají na splátky, tak nemůžou uživit další dítě, že on ho nechce a že ho z ní dostane“ přičemž věděl, že je XXXX gravidní,

- dne 21.5.2007 ji pod pohrůžkou, že ji zabije, donutil k uzavření smlouvy o půjčce se spol. XXXX, která byla u společnosti evidována pod č. XXXX, kdy část takto získaných peněz z celkové částky ve výši 100.000,- Kč použil k zaplacení dluhu, který mu vznikl v souvislosti s nákupem motorového vozidla tov. zn. XXXX r.z. XXXX, které zakoupil dne 7.7.2006 od spol. XXXX s.r.o. a část peněz použil pro svou vlastní potřebu,

- v blíže nezjištěné době nejpozději do 21.5.2007, nejméně ve dvou případech, přistoupil zezadu k poškozené, která v koupelně ručně přepírala dětské prádlo a začal ji škrtit sprchovou hadicí, kterou jí omotal kolem krku a postupně ji utahoval, čemuž se poškozená bránila tím, že se oběma rukama snažila utažení hadice zabránit, přičemž obžalovaný XXXX svého jednání po jedné minutě zanechal a z domu odešel, v důsledku čehož se poškozené i bezprostředně po tomto útoku špatně dýchalo

- v blíže nezjištěné době v měsíci srpnu-září 2006, v kuchyni bytu nacházejícím se na dosud neustanoveném místě ve městě XXXX, okr. XXXX, přistoupil zezadu k poškozené a se slovy: „že když ho nevezme zpátky, že ji zabije, že už se prostě k dětem jejich máma nevrátí“, jí přiložil na krk nůž a následně na ni křičel, že ji zpět samotnou nepustí a pod pohrůžkou zabití ho poškozená vzala zpět domů,

t e d y

týral osobu blízkou žijící s ním ve společně obývaném domě, takový čin spáchal zvlášť surovým způsobem a pokračoval v páchání takového činu po delší dobu,

jiného násilím a pohrůžkou násilí nutil, aby něco konal, a takový čin spáchal se zbraní, násilím a pohrůžkou bezprostředního násilí donutil jiného k souloži, a k jinému obdobnému pohlavnímu styku,

č í m ž s p á c h a l

trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odstavec 1, odstavec 2 písmeno a), b) trestního zákona, účinného do 31.12.2009,

trestný čin vydírání podle § 235 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c) trestního zákona, účinného do 31.12.2009,

trestný čin znásilnění podle § 241 odstavec 1 trestního zákona, účinného do 31.12.2009

a o d s u z u j e s e

za tyto trestné činy a za sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, podle § 215a odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 za použití § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle § 39a odst. 1 písm. c) trestního zákona účinného do 31.12.2009 se obžalovaný pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009 se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků.

Podle § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 s e zároveň r u š í výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, jakož i všech dalších rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen na náhradě škody zaplatit poškozené XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX, částku ve výši 1.500,-Kč. Podle § 229 odstavec 2 trestního řádu se poškozená XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX, se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.

O d ů v o d n ě n í :

Po provedeném dokazování soud zjistil skutkový stav tak, jak je popsaný ve výrokové části tohoto rozhodnutí.

Obžalovaný XXXX shodně jako v přípravném řízení u hlavního líčení uvedl, že se jednání, které je mu kladeno za vinu, nedopustil. Uvedl, že se svědkyní poškozenou XXXX žil asi jeden rok 5 až 6 let zpátky u XXXX rodičů v XXXX, okres XXXX v jejich rodinném domě. Zde spolu s poškozenou a jejími dětmi XXXX (asi XXXX) a XXXX (asi XXXX) obýval horní patro a její rodiče bydleli v přízemí. První dva měsíce po dobu, co zde bydlel, neměl práci, kterou si následně zajistil u společnosti XXXX ve XXXX, kde pracoval jako popelář asi 2 měsíce. Zde sám ukončil pracovní poměr kvůli exekuci, která proti němu byla vedená. Pak si našel práci jako číšník v restauraci v XXXX. Uvedl, že soužití s poškozenou bylo klidné, jednou do měsíce u nich došlo k slovním hádkám. Pouze v jednom případě, kdy se nechtěl dál dohadovat, jí v domě u rodičů chytil v chodbě za ruku a odstrčil jí od dveří, aby mohl z domu odejít pryč. Řekl jí, že od ní odchází, ona mu následně psala zprávy a tak se po 5 hodinách vrátil. Poté spolu žili ještě další 3 měsíce, přičemž jejich vztah byl normální jako předtím. Obžalovaný uvedl, že byl s poškozenou venku na kolech, kde mu sdělila, že jí bolí břicho, proto se vrátili domů a ona mu řekla, že začala hodně krvácet, a proto druhý den odešla k lékaři. Následně mu sdělila, že je těhotná, že čekala dvojčata, ale o jeden plod přišla. Obžalovaný uvedl, že ho toto sdělení sebralo a v tu chvíli věděl, že s poškozenou nechce dál žít a začal si psát s jinou ženou. Poté jí sdělil, že si dají pauzu, ale ve skutečnosti jí nechtěl říci, že od ní odchází za jinou ženou. Poškozená mu ještě půl roku potom psala SMS zprávy, on jí odepisoval, občas mu i zatelefonovala. Obžalovaný uvedl, že ho těmi zprávami chtěla asi rozzlobit, protože mu nejdřív psala, aby se vrátil, pak že má jiného muže, se kterým jezdí po výletech a že jí je s ním dobře. Po uvedené době mu psát přestala a pak chodily výhružné SMS zprávy od poškozené její matce XXXX, v nichž jí poškozená vyhrožovala, že jestli jí nebude platit alimenty, zabije jeho dítě XXXX. Obžalovaný uvedl, že asi po týdnu, co mu volal cizí muž ze skrytého čísla, za ním poškozená se svým přítelem přijela do XXXX, kde se na něj jen letmo podívala z auta a hned odjeli. Naposledy mu telefonovala asi půl roku před jeho prvním nástupem do výkonu trestu a řekla mu, že jejich dcera XXXX nebude mít otce kriminálníka. Uvedl, že dle jeho názoru si poškozená vše, co je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání vymyslela, protože jí nikdy fyzicky neublížil, nedal jí ani facku. Nikdy jí také ničím nevyhrožoval a k ničemu ji proti její vůli nenutil. V průběhu jejich soužití nepozoroval, že by se nějak zranila nebo jí někdo zranil. V době, kdy pracoval jako číšník, ho navštěvovala v restauraci XXXX, asi ho hlídala, aby jí nepodvedl s jinou ženou. V XXXX se hodně kamarádili se sousedy, na jejichž jméno si již nevzpomene. Otcovství k dceři XXXX bylo určeno soudní cestou, dceru nikdy neviděl, na jeho žádost mu poškozená na telefon poslala fotku nějakého zmutovaného dítěte. Na výživu dcery začal platit pravidelně po dobu, kdy byl ve výkonu trestu. Na svobodě jí poslal na výživném v průběhu roku asi tak kolem 5.000,- Kč. Půjčku od XXXX si bral každý sám, on jí uzavřel před Vánoci, aby si mohli přilepšit. Poté si vzala půjčku poškozená, z té se nakoupilo jídlo, poškozené nový telefon a dětem nějaké hračky. Z počátku půjčky hradili společně, když se rozešli, měl ji hradit každý sám. Druhou půjčku ve výši 100.000,-Kč si brali v době, kdy nemohl chodit do práce, protože byl po úrazu nohy a přitom měli splátky na automobil XXXX, který byl evidovaný na jeho osobu, ale užívali ho společně. Poškozená za ním sama přišla, že by si mohli vzít úvěr, ale on jí sdělil, že mu nikdo úvěr nedá, neboť má exekuce. Poškozená přesto o půjčku v XXXX ve XXXX požádala, on byl jako ručitel, na půjčku bylo poskytnuto asi 60.000,- Kč, které použili na splacení vozidla a zbytek utratili ve společné domácnosti. Hospodaření s penězi neměli vymezené, a kdo potřeboval, tak si peníze vzal. Trestní oznámení poškozená podala kvůli tomu, že od ní odešel.

V řízení před soudem doplnil, že poškozená po dobu, co s ním žila, chodila denně ven, poznali spoustu lidí. V restauraci, kde pracoval do noci, za ním chodila v krátkých tričkách, seděla tam celý večer a určitě by si někdo všimnul, pokud by na sobě měla nějaké popáleniny nebo otoky. V současné době žije sám, není zaměstnán, pracuje na černo nebo brigádně na stavbě kvůli dluhům, které dosahují výše 100.000,- Kč. Dále má dvě vyživovací povinnosti na své děti, na úřadu práce není veden. Po celou dobu, co žil s poškozenou, fungovali jako normální rodina, jezdili na výlety autem, byl to milý vztah. Seznámili se spolu přes rádio na seznamku, volal jí každý den, občas za ním přijela a po měsíci známosti se domů k ní nastěhoval. Měl rád její děti, zejména dceru XXXX. Syn XXXX musel na jejich pokyn někdy klečet, neboť utíkal pořád k babičce. Obžalovaný uvedl, že v průběhu života měl 5 žen, se kterými byl déle než rok, asi s 20 ženami byl dobu kratší. Žádná z jeho přítelkyň na něj nic podobného neoznámila. Žádné společné dítě s poškozenou neplánoval, bez jeho vědomí vysadila antikoncepci a pak mu přišla oznámit, že je těhotná. S poškozenou také ještě bydlel v bytě v XXXX spolu s dětmi, nikdo další tam s nimi nebyl, navštěvoval je jeho kamarád XXXX s přítelkyní. Pravidelně jezdili za jeho dcerou XXXX. S matkou poškozené si nerozuměli, neboť měl každý z nich jiný názor na věci.

Z výpovědi poškozené svědkyně XXXX soud zjistil, že se s obžalovaným seznámila roku 2006 přes seznamku. Poté si spolu psali, volali, navštívil ji. Chtěl se k ní nastěhovat, s dětmi si ze začátku rozuměl, ale ona mu řekla, že je to ještě brzy. Poté, co jí sdělil, že bydlí u matky ve sklepě, souhlasila s tím, aby se k ní přestěhoval. Přišel k ní s jednou igelitkou, v níž měl pár věcí, a proto mu nakoupila i oblečení z mateřské, kterou v té době pobírala. Zpočátku vše probíhalo v pořádku, pak začaly hádky kvůli XXXX synovi, neboť chodil často k babičce a trávil u ní hodně času. Následně však obžalovaný začal syna XXXX trestat klečením pro maličkosti, kterých se dopustil - rozlil čaj, rozbil skleničku atd. Syn musel klečet za to, že si třeba stěžoval u babičky. Při klečení musel natáhnout ručičky, obžalovaný mu na ně dal velkou tlustou knížku, šel ven a syn musel v této pozici klečet. Ve chvíli, kdy svědkyně začala syna bránit, nechtěla, aby ho tímto způsobem trestal, jí obžalovaný nadával, občas jí uhodil. Její XXXX dcera XXXX pro něj byla zlatíčko, byl na ní hodný. Když se útoky začaly stupňovat, sdělila obžalovanému, že to nemá cenu, že kluk nebude trpět za to, že si na něj vylévá vztek, neboť neměl v té době práci a celou domácnost táhla sama. Poprvé ji obžalovaný uhodil, když syna pustila z klečení a ani jí neřekl, proč to udělal. Když se toto obžalovaného chování opakovalo, řekla mu, že má odejít. V tu chvíli jí ale řekl, že se vše změní a na chvíli vše ustálo. Následně jí ale opět začal napadat ještě častěji, nadával jí také že je blbá, že nedokáže sehnat víc peněz, když on potřebuje. Poté jí řekl, že chce mít dítě, a aby vysadila antikoncepci. Svědkyně uvedla, že dávala potraviny i jeho matce, která se starala o dceru obžalovaného - XXXX. Obžalovaný si zakoupil vozidlo, přesto že jak se svědkyně dozvěděla později, neměl ani řidičský průkaz. Zpočátku je párkrát vzal s sebou, potom začal jezdit sám. Bral jí kreditní karty, vybíral z nich peníze, co měla na mateřskou i výživné na děti. Když mu nechtěla peníze dát s tím, že nebudou mít na jídlo, řekl jí, aby si šla pro peníze k rodičům. Když neposlechla, začal ji bít. Svědkyně uvedla, že když mu odmítla sex, odtáhl ji do ložnice, spálil jí cigaretou a řekl, že když neudělá to, co on chce, že ublíží synovi XXXX. Vyhrožoval jí, že ublíží dětem, když něco neudělá tak, jak jí řekne. Po celou dobu mu říkala, že pohlavní styk s ním nechce. Poté, co mu párkrát sexuální styk odmítla, topil ji ve vaně, přivázal k radiátoru, zavřel na záchodě. Svědkyně v řízení před soudem stvrdila všechny zásadní skutečnosti ohledně násilí, které na ní obžalovaný po dobu, co spolu žili, páchal, tak jak jsou tyto události podrobně popsány ve skutkové větě vyhlášeného rozsudku. Svědkyně dále uvedla, že v době, kdy s ní chtěl obžalovaný založit rodinu, měli pohlavní styk každý druhý den. Svědkyně uvedla, že ji obžalovaný napadal nejen slovně, ale kopal do ní, bil jí rukou a hadicí od sprchy. Také ji natlačil na vanu a začal ji škrtit hadicí. Po chvilce přestal, odešel a nevyjádřil se k tomu, z jakého důvodu to udělal. Někdy ji škrtil zepředu, kdy měl ruce kolem jejího krku, někdy zezadu. Obžalovaný ji přinutil k tomu, aby si vzala sama půjčku u XXXX, neboť potřebuje sehnat 90.000,- Kč na vozidlo, které si zakoupil, ale neuhradil. Poté, co mu svědkyně sdělila, že do banky nepůjde, ji uhodil, začal do ní kopat, přesto, že věděl, že je již těhotná. Řekl jí, že když nemají na splátky, tak nemůžou uživit další dítě, že on ho nechce a že ho z ní dostane. Aby od něj svědkyně měla klid, jeli druhý den do banky, ona si u XXXX vzala půjčku ve výši 100.000,- Kč a poté, co jí peníze schválili, si je pan obžalovaný vzal s tím, že jede za panem XXXX zaplatit vozidlo. Svědkyně následně od pana XXXX zjistila, že obžalovaný mu zaplatil pouze část z kupní ceny vozidla a ona doposud neví, co se stalo se zbytkem peněz. Svědkyně uvedla, že poté, co jí napadl v kuchyni a zbil kvůli předmětné půjčce, přišla o jedno dítě v době těhotenství. Svědkyně uvedla, že obžalovaného si nastěhovala k sobě domů, neboť mu důvěřovala. Přesvědčil ji, že děti by měly mít otce, ze začátku jí přišel milý, myslela si, že o dětech něco ví a má je rád. Domů chodil obžalovaný často opilý, choval se agresivně, občas rozbil nějaký hrnek apod. Uhodil jí většinou za to, že není připravená večeře, že on má hlad a že to tak musí být. Svědkyně uvedla, že se s ním odstěhovala na čas do XXXX, s tím, že tam bude mít práci, ale po měsíci se vrátila zpátky k rodičům. Po dvou dnech jí sdělil, že si tam zapomněla nějaké věci, aby se pro ně vrátila. Za dva dny, když si přišla pro věci, ji v kuchyni přiložil ke krku nůž a začal jí vyhrožovat, že jí zabije, že už se k dětem jejich máma nevrátí. Svědkyně uvedla, že v okamžiku, kdy ji přestal ohrožovat, tak viděla, jak pokládá nůž. Pod pohrůžkou, že jí zabije, ho vzala zpátky v noci a nastěhovala k sobě. Její soužití s obžalovaným trvalo od dubna - května 2006 do května 2007. Obžalovaný také odcizil šperky - náušnice, prstýnek, fotoaparát. Svědkyně uvedla, že nechtěla obžalovanému provádět anální styk ani felaci a on ji vždy přinutil. Držel ji za vlasy, ruku a musela mu to provádět. K análnímu styku také došlo, z její strany to bylo nechtěné. Svědkyně doslova uvedla: „Chtěla sem mu utéct z postele, řekl mi, ať zůstanu ležet, nebo ublíží synovi. Pak to na mě vykonal. Většinou mě držel za ruce nebo za vlasy. Držel mě za zápěstí, nemohla jsem se hýbat. Bylo to opakované.“ Svědkyně uvedla, že v době, kdy u nich pan obžalovaný žil, se s nikým nestýkala, ani se nepřátelili se sousedy. V době, kdy se svědkyni narodila dcera, jí obžalovaný vyhrožoval, že když jí nemá on, tak jí zabije. Z důvodu obavy z obžalovaného podala trestní oznámení. Svědkyně uvedla, že znala pouze kamaráda obžalovaného pana XXXX a jeho partnerku, když bydleli v XXXX, a ta jí vypomáhala finančně, když neměla peníze na jídlo. Poté, co si vzala půjčku, řekla rodičům, že chování obžalovaného již dál nesnese, neboť oni do té doby netušili, jak jejich vztah vypadá, a aby jí pomohli obžalovaného vyhodit. Otec svědkyně si kvůli tomu vzal volno, vyměnil zámky a obžalovaného již nepustili domů. Svědkyně uvedla, že již nikomu nevěří, nestýká se s žádnými cizími lidmi, nikam sama nechodí, s nikým nežije, je jenom s dětmi a rodiči, stýká se pouze s nejbližšími z rodiny. Peníze z půjček u XXXX si brala proto, aby měl obžalovaný dost peněz k uspokojení svých potřeb.

Z výpovědi svědka Ing. XXXX soud zjistil, že do kontaktu s obžalovaným přišel dvakrát v roce 2006, kdy jejich firma prostřednictvím autobazaru XXXX prodala obžalovanému vozidlo XXXX r.z. XXXX r.v. XXXX zelené barvy za 89.900,-Kč s tím, že obžalovaný bude splácet kupní cenu celkem ve 20 splátkách zhruba po 4.500,- Kč. Splácení mělo probíhat od 1.8.2006, ale obžalovaný nic nezaplatil a společnost XXXX, která vozidlo prodávala prostřednictvím advokátní kanceláře Mgr. XXXX podala trestní oznámení na obžalovaného, na základě něhož byl odsouzen uhradit škodu a odpracovat 200 hodin veřejně prospěšných prací, byla nařízena exekuce. V roce 2007 přivezl obžalovaný do společnosti 60.000,- Kč na splacení vozidla, spolu s nějakou ženou a dítětem, které od něj přebíral svědek a vydal mu na to potvrzení. Zbývající nezaplacenou část 29.900,- Kč však obžalovaný již neuhradil a ani na telefonním kontaktu nebyl dostupný. Svědek předložil soudu omluvný dopis obžalovaného, který zaslal společnosti a žádal o odpuštění zbytku dluhu. Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že obžalovaného zná jako číšníka z restauračního zařízení XXXX, kam chodil. Obžalovaného tam také navštěvovala po poledni nějaká žena. Chovala se normálně, svědek s ní do kontaktu nepřišel.

Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že poškozená XXXX je její dcera. Svědkyně dále uvedla, že obžalovaný se do jejich domu nastěhoval asi v roce 2006-2007. Žili ve společném domě, který je rozdělen na dva byty, společný je pouze vchod a schodiště. S dcerou se nenavštěvují, novou známost dcery neschvalovala, nelíbil se jí. V době, kdy žil obžalovaný s poškozenou, utíkaly děti za svědkyní, nechtěly tam být. Později bylo pořád slyšet křik obžalovaného, pokud byl doma. Následně se dcery dotazovala, co se děje a ta jí sdělila, že se obžalovaný většinou zlobil pro něco, že něco neudělala, něco nebylo tak, jak chtěl. Obžalovaný měl stále nějaké požadavky. Svědkyně uvedla, že na poškozené neviděla modřiny ani podlitiny, ale byla svědkem strkání a smýkání obžalovaného s její dcerou. Vzal ji za ruku a táhl ji do schodů nebo jí strkal před sebou do schodů. Bylo to bez připuštění odporu, kdy nechtěl, aby zůstala s nimi sama. Když se dozvěděla, že je dcera s obžalovaným těhotná a svědkyně sdělila, že nechtěla otěhotnět, sdělila jí, aby to dala pryč. Svědkyně uvedla, že měla o poškozenou jako matka strach a snažila se zjistit, co se děje, ale poškozená pak už za nimi vůbec nechodila, nechodila ven. Bylo to takové, že buď bude tam nebo nikam nebude chodit. Syn dcery si u nich stěžoval, že musí klečet. V okamžiku, když odešli do XXXX si svědkyně myslela, že on už tam zůstane, že on už se nevrátí, ale přišli jako zloději v noci, dostrkal jí domů, a oni by nenechali dceru s dětmi venku. V době, kdy u nich obžalovaný bydlel, chodila poškozená uplakaná, ale ze začátku ho vyhodit nechtěla, a pak na konci přišla požádat o pomoc, zda jsou schopni zajistit, aby se nedostal domů. Vyměnili veškeré zámky v domě a svědkyně jí pomohla sbalit obžalovaného věci. Poté, co se obžalovaný odstěhoval, se začalo všechno srovnávat, občas jí dcera říkala, že jí volal nebo psal a že jí vyhrožuje. O intimních věcech poškozené s obžalovaným s dcerou nikdy nehovořili. V době, kdy obžalovaný pracoval u pana XXXX mu dcera nosila obědy do zaměstnání. S žádnými sousedy ani jinými lidmi se obžalovaný s dcerou v době, kdy u nich bydlel, nestýkali, dcera na tom byla mizerně finančně, po odchodu obžalovaného zjistila, že se jí ztratily zlaté náušnice. Sousedé si také začali stěžovat, že se jim ztrácí věci, ale ona to nemůže nikomu dokázat. Dcera ještě dlouho splácela půjčky, které si vzala od XXXX. Děti poškozené svědkyni řekly, že by nechtěly již pana obžalovaného potkat, že se ho bojí.

Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že obžalovaného zaměstnal jako číšníka na 3-4 měsíce v hostinci XXXX v XXXX. Poškozená ho tam navštěvovala i s dětmi, žádný konflikt v době, kdy tam byla, mezi ní a obžalovaným nezaznamenal. Nevšiml si ani žádných modřin na poškozené. Obžalovaný byl pracovitý, ale poté, co mu přišly dvě exekuce na plat, s ním svědek ukončil pracovní poměr. V době, kdy u svědka pracoval, se v restauraci nevařilo a obědy mu nosila poškozená.

Z výpovědi svědka XXXX soud zjistil, že se s obžalovaným zná zhruba 10-12 let z období, kdy žil v obci XXXX, okres XXXX a také z doby, kdy žil s poškozenou v XXXX. Zde bydlel s XXXX v pronajatém bytě v panelovém domě, navštěvovali se jednou za 14 dní. Při těchto setkáních byl jak obžalovaný, tak jeho přítelkyně XXXX, která se snažila spíš budit dojem, že jsou mladý úspěšný pár, který v podstatě nemá žádné potíže, přičemž blízké okolí pana obžalovaného vědělo, že se to nezakládá na pravdě, ale že jsou tam problémy finančního rázu. Poškozená se snažila, aby obžalovaný nosil domů víc finančních prostředků, byl často po různých brigádách. Pokud s ní svědek měl příležitost mluvit o samotě, na nic si nestěžovala, nebyl svědkem ani společné hádky ani násilí, na jejím těle nebyly patrné modřiny, podlitiny a škrábance. Nesvěřila se s ničím ani jeho přítelkyni, s níž v té době chodil.

Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že před deseti roky žila s obžalovaným asi půl roku po jejich seznámení. V bytě žila s obžalovaným, jeho sestrou XXXX a jeho matkou XXXX, jíž byt patřil. Matka obžalovaného také zajišťovala a vedla domácnost. Svědkyně zde měla ještě svoji dceru XXXX z dřívějšího vztahu. Svědkyně uvedla, že žádné nátlaky ani fyzické týrání na ní obžalovaný nevyvíjel. Poté, co přišla s obžalovaným do jiného stavu, soužití s ním jí nevyhovovalo, hádali se stále kvůli penězům, neboť obžalovaný byl bez práce a ona ze svých peněz nedovedla vše uhradit, tak odešla. V době, kdy pobývala na azylovém domě se narodilo společné dítě s obžalovaným, dcera XXXX. Dcera se narodila XXXX, ale byla jí odebrána a předána do výchovy a péče matky obžalovaného paní XXXX, kde je doposud. S dcerou nemá kontakt od září 2003. Svědkyně také uvedla, že z obžalovaného nemá dobrý pocit od doby, co jí dceru vzali. Doslova uvedla: „S dcerou bych se chtěla stýkat, ale já prostě se bojím pana XXXX.“ Svědkyně uvedla, že za jejich spolužití jí obžalovaný stále sděloval, že si hledá práci, bral si od ní soustavně peníze na průšvihy, které udělal. Svědkyně uvedla, že byla na základě trestního oznámení paní XXXX odsouzena za neplacení výživného. V době, kdy žila s obžalovaným u nich, byla přítomna tomu i jak svědkyně XXXX denně domlouvala obžalovanému, aby si našel práci, že vše finančně nemůže zvládat sama. V současné době svědkyně pracuje ve firmě XXXX. Omamné psychotropní látky neužívala, psychicky se neléčila.

Z výpovědi svědkyně XXXX soud zjistil, že v době, kdy obžalovaný, její syn, žil ve vztahu se svědkyní XXXX, k ní chodili zpočátku na návštěvy. Ona u nich doma nikdy nebyla. Svědkyně uvedla, že jí nebylo zřejmé, že jejich vztah by byl nějaký agresivní nebo násilný, hádali se. Svědkyně XXXX si jí na nic nestěžovala, vždy byla spokojená, chválila obžalovaného. Pokud se obžalovaný se svědkyní XXXX hádali, bylo to spíš kvůli dětem a zejména kvůli penězům. Po synovi žádala placení výživného na jeho dítě, které má ve své péči. Zpočátku jí poškozená připadala jako dobrá holka, ale postupem času byla hrubější a poté již k ní nechodila, chodil sám obžalovaný s dětmi. Dceru paní XXXX, která se jí narodila s obžalovaným, doposud neviděla. Svědkyně uvedla, že jí měl telefonovat přítel paní XXXX a vyhrožoval jí, aby zaplatili peníze. S ohledem na výchovné problémy, které měla s obžalovaným v dětství, ho nechala umístit v dětském domově v sedmi letech. Musela chodit do práce, neměla dostatek finančních prostředků, a proto požádala, aby jí syna vzali do dětského domova. V dětském domově byl umístěn do 15ti let, pak si ho vzala zpátky domů. Svědkyně uvedla, že o svěření dcery XXXX, dcery svědkyně XXXX, sama požádala soud. Svědkyně potvrdila, že poškozená XXXX jí přinesla nějaké jídlo do domácnosti. Uvedla, že přehled o tom, kde se obžalovaný pohybuje a kde pracuje, nemá. Když má peníze, tak jí nepotřebuje, když je nemá, tak ji vyhledá. Se svědkyní XXXX měla špatné zkušenosti, neměla hygienické návyky a nedalo se s ní žít.

Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a výslechu znalkyně MUDr. XXXX vyplynulo, že obžalovaný XXXX, nar. XXXX, v době spáchání trestné činnosti, pokud se jí dopustil, netrpěl duševní poruchou, která by byla forenzně závažná. Obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, která je především dissociální, narcistická a histriónská. Obžalovaný byl v době spáchání trestných činů (pokud se jich dopustil) schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a byl schopen své jednání ovládat. Obžalovaný není závislý na alkoholu ani na jiné návykové látce. Současný duševní stav obžalovaného XXXX je stabilizovaný. Posuzovaný je schopen účasti v trestním řízení a je schopen chápat smysl trestního řízení, eventuelně uloženého trestu. Pobyt obžalovaného na svobodě z psychiatrického hlediska není nebezpečný. Znalkyně nenavrhla uložení žádného druhu ochranného léčení.

V řízení před soudem znalkyně doplnila, že nezjistila u obžalovaného, že by trpěl duševní poruchou, která by mohla být z forenzního hlediska závažná. Obžalovaný trpí smíšenou poruchou osobnosti, tedy povahovou vadou, která je především dissociální, narcistická a histriónská. Jeho osobnostní vlastnosti tak nevylučují, že by se mohl dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu. Nebylo zjištěno, že by byl osobou primárně agresivní, má normální rozumové schopnosti a z tohoto pohledu, tak byl schopen rozpoznat i ovládat své jednání. Jeho osobnostní rysy jsou fixované a nejsou léčbou změnitelné. Znalkyně uvedla, že smíšenou poruchou osobnosti rozumíme závažnou povahovou vadu, a podle toho jaký druh těchto vlastností se vyskytuje, tak se povaha nazývá. Znalkyně zjistila, že se u obžalovaného jedná o rysy dissociální, to znamená, že má sklon k páchání takového jednání, které se neslučuje se společenskými konvencemi, nemá problém porušovat zákon. Dále obžalovaný trpí narcistickými rysy, záleží mu na sobě, preferuje sám sebe, rád se prezentuje, rád se ukazuje, strhává na sebe pozornost, velmi mu záleží na prezentaci vlastního já, upřednostnění své osoby oproti jiným osobám, upozorňování na sebe, histriónské rysy jeho osobnosti souvisí s emoční labilitou, náladovostí, rád se předvádí, rád zdůrazňuje některé city, ale ve skutečnosti je taková osoba hlavně citlivá vůči sobě, než vůči ostatním. Tyto rysy jsou u obžalovaného naprosto dominantní a to v jeho způsobu jednání, kdy sám obžalovaný dokáže, pokud je motivován, působit velmi dobře, nenápadně, ale v dalším průběhu, pokud motivace u něho se zmírní nebo už není natolik motivován, aby se prezentoval v tom lepším světle, protože je si vědom, že tyto vlastnosti ho svým způsobem handicapují, tak potom dochází k dekompenzaci těchto rysů a dochází ke konfliktním situacím, které tyto rysy právě umožňují. Popis těchto rysů vychází z takto stanovené anamnézy, ze způsobu života, jednání, sebeprezentace obžalovaného, ale také na tyto rysy ukazují výpovědi svědků, a způsob života, kterým procházel. Obžalovaný je osobou sociálně nezakotvenou, osobou nestabilní, jednak v prostředí, ve kterém se nachází, to znamená, že verbálně, po tom tedy touží, stále upřednostňuje, že by si přál mít rodinu a zaměstnání, ale fakticky praktické kroky pro to neučiní, aby to fungovalo. Pro dissociální osobnost svědčí jednak to, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky, že nemá dlouhodobé stabilní zaměstnání, čili je sociálně nestabilní a pokud měl příležitost, tak nebylo to jednou, bylo to opakovaně, páchal trestnou činnost zejména majetkového rázu. Po stránce vlastního života obžalovaného je vidět, že nedokáže vytvářet pravidelné dlouhodobé citové vztahy, velmi rychle selhává v těchto vztazích, protože i když se prezentuje nebo se snaží prezentovat velmi dobře, tak dochází ke konfliktům, je vidět, že upřednostňuje sebe, a i když prezentuje svoji lásku a své pocity, tak nedokáže se podle toho chovat, nedokáže podřídit hodnotný systém tomu, co sděluje. Narcistický prvek v jeho chování je v tom, jaké má nároky na sebe, upřednostňuje své potřeby, svou osobu i vůči lidem, kteří svým způsobem jsou omezeni, ať už ve finančních příjmech nebo prostě ve svých jiných požadavcích. Narcistické upřednostňování jeho vlastní osoby je prostě evidentní v celém průběhu jeho života. Dissociální, sebeprezentační, ať už histriónské nebo narcistické prvky prolínají celou jeho životní anamnézou. Taková osobnostse domáhá i určitých profitů. Slova obžalovaného, že má rád malé děti, že je preferuje, znamenají, že ví, že toto chování je žádoucí, líbí se mu to, ale praktické kroky pro to nedělá. U obžalovaného se jedná o poruchu osobnosti, která není těžká, neboť s osobností jako takovou se rodíme, ale každá povaha člověka se v podstatě tvaruje prostředím, ve kterém žije a dalšími výchovnými vlivy, které během svého života je schopen každý člověk nějakým způsobem vnímat. Z hlediska forenzního porucha osobnosti obžalovaného není významná, a je zapotřebí na ni pohlížet jako na jakousi širší normu, která člověka vybízí k určitým možnostem chování a zkušenost ho usměrňuje, kdy osobnost člověka je fixovaná již tak kolem třiceti let věku. Pobyt obžalovaného v dětském domově od sedmi do čtrnácti let, na něj neměl zásadní negativní vliv, v dětském domově se mohl naučit správné normy chování, které potom mohl uplatňovat v rámci svého vedeného způsobu života, a zcela jistě zde byly ještě další vlivy, další osobní zkušenosti, včetně zkušenosti ze vztahů, ve kterých se nacházel, kdy však i z výslechu obžalovaného vyplynulo, že těchto možností k tomu, aby výrazněji změnil svůj životní přístup, nevyužil. Pokud se obžalovaný dopouštěl násilí na paní poškozené, tak jak bylo popsáno v soudním spisu, je evidentní, že se jednalo o násilí skryté, čili se nejednalo o primární agresivitu, kterou by vyvíjel třeba za velice jednoduchých nebo méně důležitých okolností. U takového typu osobnosti není vyloučeno, že navenek vystupuje jako ideální osobnost s proklamacemi své vlastní osobnosti, ale ve skrytu ve své podstatě může potom uplatnit jiné své rysy osobnosti.

Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se specializací klinická psychologie a výslechu znalce PhDr. XXXX, který byl po celou dobu trestního řízení přítomen výslechu svědků, vyplynulo, že poškozená XXXX, má k obžalovanému XXXX, nar. XXXX negativní vztah, má z něj strach, poslední tři roky s ním nebyla v přímém kontaktu. Osobnost poškozené je uzavřená, jednodušeji strukturovaná, méně vyzrálá. Její rozumové a paměťové schopnosti jsou značně podprůměrné. Poškozená je schopna správně vnímat prožitky a reprodukovat je a je možno na obecné i konkrétní rovině ji považovat za osobu dostatečně věrohodnou. U poškozené nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci. Jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat nebo zda se již jedná o obtíže trvalého rázu. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly (poruchy spánku a příjmu potravy), jiné se zmírnily (poruchy emocí), jiné stále přetrvávají ve značně intenzitě (obtíže v sociálním, partnerském a rodinném životě). K rozvoji stockholmského syndromu nedošlo.

V řízení před soudem znalec uvedl, že jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Na základě výpovědi u hlavního líčení znalec konstatoval, že tyto potíže u poškozené stále přetrvávají. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat, nebo zda se jedná již o obtíže trvalého rázu. Je tu předpoklad, že po ukončení celého případu, tak ještě může dojít k pozitivním změnám v této oblasti. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly jako byly poruchy spánku a příjmu potravy, u hlavního líčení konstatovala, že za poslední roky přibrala na váze, jiné se zmírnily, to jsou poruchy emocí, které už nejsou tak výrazné, ale i u hlavního líčení ventilovala, že má strach ze tmy, strach chodit sama do neznámého prostředí a ve značné intenzitě přetrvávají potíže v sociální oblasti, v partnerském a rodinném životě. Výpověď poškozené není v rozporu s výpovědí, kterou učinila při znaleckém vyšetření, na dotazy soudu reagovala rychle bez nějakého většího rozmýšlení, spontánně. Její výpověď je věrohodná. Přestože z inteligenčních testů vyšlo, že rozumové schopnosti poškozené jsou snížené, jsou ale na takové úrovni, že je schopna vnímat a zapamatovat si prožitý děj. Spojení emoci s nějakým zážitkem vede k lepšímu zapamatování nebo upevnění si vlastní vzpomínky.

Ve věci bylo dále provedeno dokazování listinnými důkazy, a to zejména trestním oznámením (č.l. 23-29), protokolem o ohledání místa činu (č.l. 46), náčrtkem (č.l. 47), fotografickou dokumentací s CD XXXX-3246/TČ-2011-161471 (č.l. 48-51), seznamem a popisem odcizených věcí (č.l. 52), odborným ohodnocením věcí (č.l. 53), protokolem o prohlídce těla (č.l. 54), fotografickou dokumentací s CD XXXX-3246/TČ-2011-161471 (č.l. 55-59), úředním záznamem (č.l. 73), prohlášením (č.l. 78), lékařskou zprávou (č.l. 80), smlouvou o úvěru (č.l. 84-85), pokladním dokladem (č.l. 86), zprávou XXXX s.r.o. (č.l. 88- 89), údaji o smlouvě (č.l. 90-91,92-93), zprávou XXXX, a.s. (č.l. 96), e-mail (č.l. 97,104), přehledy (č.l. 98-101), úředním záznamem (č.l. 102), návrhem na pozastavení pohledávky (exekuce) (č.l. 103), exekutorským zápisem (č.l. 106-110), kopií zdrav. záznamu (č.l. 114- 115), lékařskou zprávou (č.l. 117), kopií zdravotnické dokumentace a zdravotní záznamy týkající se těhotenství pacientky XXXX (č.l. 120-132), zprávou Městského úřadu XXXX, odbor sociální (č.l. 134), zprávou Psychocentra - manželská a rodinná poradna XXXX (č.l.

135), zprávou Městského úřadu XXXX, odbor majetkoprávní (č.l. 136), opisem z evidence rejstříku trestů (č.l. 137), kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla (č.l. 165-166) se splátkovým kalendářem (č.l. 167).

K důkazu byly čteny a konstatovány podstatné obsahy spisů Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a to sp.zn. 2T 140/2006, obžaloba (č.l. 50-51), trestní příkaz ze dne 22.11.2006, právní moc dne 28.4.2007 (č.l. 53), usnesení ze dne 25.9.2008, právní moc dne 24.10.2008 (č.l. 86), sp.zn. 2T 143/2007, návrh na potrestání (č.l. 21-22), trestní příkaz ze dne 18.7.2007, právní moc dne 2.10.2007 (č.l. 27), usnesení ze dne 15.4.2010, právní moc dne 20.4.2010 (č.l. 52), usnesení ze dne 31.3.2011, právní moc dne 19.4.2011 (č.l. 74), spis sp.zn. 6C 52/2005, a to zejména návrh na rozvod manželství (č.l. 1), rozsudek ze dne 27.9.2005, č.j. 6C 52/2005 - 7 (právní moc dne 3.10.2005), spis sp.zn. 1T 175/2011 a to zejména obžaloba (č.l. 81-83), trestní příkaz ze dne 28.12.2011 (č.l. 85) (právní moc dne 16.2.2012) a spis sp.zn. ZT 492/2006, který je obsahem přílohy (č.l. 201).

Trestní minulost obžalovaného vyplynula z opisů rejstříků trestů (č.l. 195,217,224, 265), z připojených spisů uvedených výše, rozhodnutí, hodnocení z výkonu trestu odnětí svobody (č.l. 189), z nichž je patrné, že obžalovaný byl doposud sedmkrát soudně trestán, u posledních dvou odsouzení z roku 2011 a 2012 dospěl soud v rámci řešení předběžné otázky k závěru, že tato odsouzení podléhají amnestii prezidenta republiky účinné od 1.1.2013 a na obžalovaného se hledí jako by nebyl odsouzen.

Ze zpráv o pověsti a to zpráva Městského úřadu XXXX (č.l. 190), zpráva Městského úřadu XXXX, odbor majetkoprávní (č.l. 191), zpráva Obecního úřadu XXXX (č.l. 192,193), zpráva Městského úřadu XXXX (č.l. 194), zejména ze zprávy o pověsti Obecního úřadu XXXX (č.l. 192) vyplývá, že obžalovaný se zde od roku 2006 nezdržuje, v době pobytu v obci byl nezaměstnaný, nevyučený, svobodný. Je otcem dcery, která navštěvuje zdejší základní školu, soudním rozhodnutím ji má v péči jeho matka XXXX. Trvalé bydliště má v bytě na adrese XXXX, ale tento byt byl již před několika lety prodán, pan XXXX se odstěhoval, aniž by se přehlásil na jinou adresu. Ze zpráv o pověsti (č.l. 190-194) nebylo zjištěno, že by obžalovaný byl řešen pro přestupek. Provedení ostatních listinných důkazů, tak jak jsou založeny ve spise, nepřineslo k meritu věci nic podstatného.

Po vyhodnocení všech provedených důkazů, které soud hodnotil podle svého vnitřního přesvědčení založeném na pečlivém uvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, dospěl soud na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, k závěru o vině obžalovaného, tak jak je popsána ve výroku odsuzujícího rozsudku, a to i přestože obžalovaný XXXX, stejně jako v přípravném řízení na svoji obhajobu uvedl, že se jednání popsaného v podané obžalobě nedopustil, že soužití s poškozenou bylo v intencích normálního, běžného společného soužití, tak jako u ostatních lidí. Co se týká finančních prostředků ty využívali s poškozenou společně na úhradu domácnosti.

Soud má však trestnou činnost obžalovaného za bezpečně prokázanou z výpovědi svědkyně XXXX, která svou výpovědí stvrdila všechny základní skutečnosti o způsobu, době páchání trestné činnosti i okolnostech uváděných ve výroku odsuzujícího rozsudku, a soud neměl pochybnosti o její věrohodnosti. Z obsahu výpovědi poškozené má soud za prokázanou intenzitu a způsob psychického týrání ze strany obžalovaného vůči ní, tak i celkovou dobu, kdy k tomu docházelo, kdy brutálnost týrání poškozené ze strany obžalovaného dostoupilo vrcholu tím, že jí kromě kopání, nadávek, ran pěstí, přikládal hadici od sprchy kolem krku a škrtil jí, jak zepředu, tak zezadu, a požadoval po ní i finanční prostředky na uspokojování svých potřeb. Poškozená podrobně popsala i způsob opakovaného násilí, kterým si přes její zjevný nesouhlas, kdy jí vyhrožoval, že ublíží jejím dětem, které byly ve vedlejší místnosti, opakovaně vynucoval kromě koitálního styku, jak anální styk, tak felaci, přestože věděl, že poškozená nechce, aby tak činil. Poškozená ve své výpovědi přesně popsala, i událost, kdy jí obžalovaný pod pohrůžkou, že ji zabije a přiložením nože na její krk, donutil, aby jej vzala zpět k sobě. Poškozená uvedla, že poté, co obžalovaný ukončil vyhrožování, položil na kuchyňskou linku nůž, kterým ji ohrožoval, což viděla. Soud nemá pochybnosti o násilí obžalovaného vůči poškozené, které vyplynuly z její výpovědi, neboť i matka poškozené potvrdila, že se k nim obžalovaný opět nastěhoval v noci, kdy o tom nikdo nevěděl.

Věrohodnost poškozené v hlavním líčení, kde je upřednostňována zásada ústnosti a bezprostřednosti, podpořilo i vystupování poškozené, kdy na ní byla vidět obava, strach, silné rozrušení z přítomnosti obžalovaného, kdy odmítla i vypovídat v jeho přítomnosti. Patrné bylo, že hrůzné zážitky se poškozené emočně zafixovaly, velmi přesvědčivě a pravdivě vypovídala o jednotlivých okolnostech, kdy to byly okolnosti, které musela zažít i vzhledem k popsaným detailům událostí.

Soud tedy nemá důvod pochybovat o věrohodnosti poškozené. Poškozená uvedla, že se styděla za to, jak se k ní obžalovaný chová a nebyla schopna se nikomu svěřit, neboť se bála o děti. Uvedla, že obžalovaný, zejména syna, trestal za každou banální špatně udělanou věc, např. vylití šálku a běžné drobnosti, klečením, a dokonce mu obžalovaný, dával na natažené ruce knihu, a v tomto postoji musel malý syn setrvávat. Jednání obžalovaného zanechalo na poškozené trvalé následky, kdy poškozená trpí syndromem týrané ženy, ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, spočívající především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. K výpovědi poškozené nepřímo přistupuje a stvrzuje její věrohodnost, výpověď matky poškozené XXXX, která uvedla, že poškozená po dobu, co žila s obžalovaným v jejich domě, byla uplakaná, viděla i dominantní chování obžalovaného i jeho určité fyzické ústrky vůči poškozené. Uvedla, že poškozená s nimi po určité době dokonce přestala komunikovat, přestala je navštěvovat, a ona nevěděla, co se děje, ale věděla, že věci nejsou v pořádku, neboť od dětí poškozené, které za ní chodily, se dozvídala, že obžalovaný, zejména syna, trestá za každou sebemenší špatně udělanou věc, vylití šálku a běžné drobnosti, klečením. Svědkyně také uvedla, že v závěru poškozená za nimi přišla a požádala je o pomoc, že dál již takhle nemůže žít, že to nemůže vydržet a poprosila, aby jí pomohli se obžalovaného zbavit. Což také učinili, vystěhovali mu věci, vyměnili zámky, aby se k nim již nedostal. Tvrzení poškozené je dále stvrzováno svědkem Ing. XXXX, který potvrdil, že si obžalovaný u jejich společnosti koupil vozidlo, které nesplácel, a po upomínkách, uhradil částku asi 60.000,-Kč, přičemž zbytek peněz již neuhradil, pouze zaslal žádost o odpuštění zbytku platby s ohledem na svou situaci.

Věrohodnost obsahu výpovědi poškozené je potvrzována i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se specializací klinická psychologie a výslechu znalce PhDr. XXXX, který byl po celou dobu trestního řízení přítomen výslechu poškozené. Z něho vyplynulo, že poškozená XXXX má k obžalovanému XXXX negativní vztah, má z něj strach, poslední tři roky s ním nebyla v přímém kontaktu. Osobnost poškozené je uzavřená, jednodušeji strukturovaná, méně vyzrálá. Její rozumové a paměťové schopnosti jsou značně podprůměrné. Poškozená je schopna správně vnímat prožitky a reprodukovat je a je možno na obecné i konkrétní rovině ji považovat za osobu dostatečně věrohodnou. Znalec jednoznačně uvedl, že výpověď poškozené není v rozporu s výpovědí, kterou učinila při znaleckém vyšetření, na dotazy soudu reagovala rychle, bez nějakého většího rozmýšlení, spontánně. Přestože z inteligenčních testů vyšlo, že rozumové schopnosti poškozené jsou snížené, jsou ale na takové úrovni, že je schopna vnímat a zapamatovat si prožitý děj. U poškozené nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci. Její výpověď je věrohodná. Jednání obžalovaného může zanechat trvalé následky na psychickém zdraví poškozené ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Posuzovaná je omezena především v oblasti sociálního a rodinného života a je obtížné předvídat, jak dlouho tato omezení budou přetrvávat nebo zda se již jedná o obtíže trvalého rázu. Poškozená trpí syndromem týrané ženy, některé příznaky tohoto syndromu odezněly (poruchy spánku a příjmu potravy), jiné se zmírnily (poruchy emocí), jiné stále přetrvávají ve značně intenzitě (obtíže v sociálním, partnerském a rodinném životě). Skutečnosti uváděné ve výpovědi poškozené jsou dále potvrzovány i listinnými důkazy provedenými ve věci. Z trestního oznámení podaného dne 27.4.2011 (č.l. 23-29) má soud za prokázanou intenzitu a stupňující se násilí obžalovaného vůči poškozené kvůli finanční situaci, včetně nedobrovolných opakovaných pohlavních styků. Z lékařské zprávy ze dne 28.4.2011 (č.l. 80) jsou lékařem potvrzovány nalezené jizvy staršího data na těle poškozené. Ze smlouvy o úvěru č. XXXX (č.l. 84) u XXXX je prokázáno, že byla uzavřena XXXX dne 21.5.2007 na částku, kterou ji poskytla banka na úvěr ve výši 100.000,-Kč.

Z protokolu o ohledání místa činu (č.l. 46) vyplynul popis bytové jednotky situované ve druhém patře rodinného domu, který se nachází XXXX čp. XXXX v obci XXXX. Z náčrtku a fotografické dokumentace (č.l. 47-51) vyplývá zadokumentování předmětného objektu. Ze seznamu odcizených věcích (č.l. 52) je patrné množství a popis odcizených věcí poškozené. Odborným vyjádřením (č.l. 53) je stanovena cena odcizených věcí. Z protokolu o prohlídce těla a fotografické dokumentace (č.l. 54-59) soud zjistil zranění na těle poškozené XXXX. Z pokladního dokladu (č.l. 86) vyplývá, že poškozená XXXX dne 25.5.2007 přijala čerpáním úvěru částku 100.000,-Kč. Z listin na (č.l. 88-110) vyplývají pohledávky z úvěru XXXX.

Z lékařské zprávy (č.l. 117) a dále na (č.l. 120-132) je patrný průběh těhotenství svědkyně XXXX k diagnostikovanému těhotenství dvojčat dne 4.4.2007. Ze zprávy psychocentra (č.l. 135) vyplývá, že dne 9.5.2011 se na ně obrátila poškozená z důvodu přetrvávajících následků domácího násilí v minulosti na současný psychický stav. Ze zprávy o pověsti (č.l. 136) a opisu rejstříku trestů (č.l. 137) vyplývá, že svědkyně XXXX nebyla doposud soudně trestána a jedná se o osobu zcela bezúhonnou. Z kupní smlouvy na (č.l. 165) vyplývá, že obžalovaný XXXX zakoupil u společnosti XXXX s.r.o. motorové vozidlo zelené barvy zn. XXXX, rok výroby XXXX, splátkový kalendář (č.l. 167).

Soud s ohledem na složitost dané věci, neboť páchané trestné jednání se konalo v rámci intimního spolužití dvou osob, a obžalovaný se obhajoval zcela odlišnou verzí o událostech od tvrzení poškozené, doplnil dokazování znaleckým zkoumáním znalkyně MUDr. XXXX, kterým je jednak podporována výpověď poškozené o chování a jednání obžalovaného a jednak prokazuje i motivaci páchaného jednání obžalovaným vůči poškozené. Znalkyně uvedla, že obžalovaný v době spáchání trestné činnosti, netrpěl duševní poruchou, která by byla forenzně závažná, ale trpí smíšenou poruchou osobnosti, která je především dissociální, narcistická a histriónská, kdy obžalovaný má sklon k páchání takového jednání, které se neslučuje se společenskými konvencemi, nemá problém porušovat zákon. Jeho osobnostní rysy jsou fixované a nejsou léčbou změnitelné. Obžalovaný dále trpí narcistickými rysy, záleží mu na sobě, preferuje sám sebe, rád se prezentuje, rád se ukazuje, strhává na sebe pozornost, velmi mu záleží na prezentaci vlastního já, upřednostnění své osoby oproti jiným osobám, upozorňování na sebe, histriónské rysy jeho osobnosti souvisí s emoční labilitou, náladovostí, rád se předvádí, rád zdůrazňuje některé city, ale ve skutečnosti je citlivý vůči sobě, než vůči ostatním a tyto rysy jsou u obžalovaného naprosto dominantní a to jak v jeho způsobu jednání, kdy sám obžalovaný dokáže, pokud je motivován, působit velmi dobře, nenápadně, ale v dalším průběhu, pokud motivace u něho se zmírní nebo už není natolik motivován, aby se prezentoval v tom lepším světle, protože je si vědom, že tyto vlastnosti ho svým způsobem handicapují, tak potom dochází k dekompenzaci těchto rysů a dochází ke konfliktním situacím. Popisu těchto rysů odpovídá i způsob života, jednání, sebeprezentace obžalovaného, který je osobou sociálně nezakotvenou, osobou nestabilní, kdy pro dissociálnost osobnosti obžalovaného svědčí i to, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky, že nemá dlouhodobé stabilní zaměstnání, čili je sociálně nestabilní a pokud měl příležitost, tak nebylo to jednou, bylo to opakovaně, páchal trestnou činnost zejména majetkového rázu. Taková osobnost se domáhá i určitých profitů. Narcistický prvek v jeho chování je v tom, jaké má nároky na sebe, upřednostňuje své potřeby, svou osobu i vůči lidem, kteří svým způsobem jsou omezeni, ať už ve finančních příjmech nebo prostě ve svých jiných požadavcích. Narcistické upřednostňování jeho vlastní osoby je evidentní v celém průběhu jeho života. Po stránce vlastního života obžalovaného je vidět, že nedokáže vytvářet pravidelné dlouhodobé citové vztahy, velmi rychle selhává v těchto vztazích, protože i když se prezentuje nebo se snaží prezentovat velmi dobře, tak dochází ke konfliktům, je vidět, že upřednostňuje sebe, a i když prezentuje svoji lásku a své pocity, tak nedokáže se podle toho chovat, nedokáže podřídit hodnotný systém tomu, co sděluje a sám ani nevyužil možnosti, aby výrazněji změnil svůj životní přístup. Pokud se obžalovaný dopouštěl násilí na paní poškozené, tak jak bylo popsáno v soudním spisu, je evidentní, že se jednalo o násilí skryté, kdy u takového typu osobnosti není vyloučeno, že navenek vystupuje jako ideální osobnost s proklamacemi své vlastní osobnosti, ale ve skrytu ve své podstatě může potom uplatnit jiné své rysy osobnosti.

Soud ohledně výpovědi svědka XXXX dospěl k závěru, že znal poškozenou zpočátku jejího vztahu s obžalovaným, kdy sama poškozená uvedla, že se vůči ní obžalovaný v té době choval v mezích normy a dále nebyl osobou, k níž by měla poškozená skutečnou důvěru. Z výpovědi svědka XXXX má soud za prokázané, že krátkodobě zaměstnal obžalovaného jako číšníka, a poté co zjistil, že je proti obžalovanému vedeno exekuční řízení, ho propustil. Tak jako svědek XXXX potvrdil, že poškozenou zahlédl v restauraci sporadicky jen krátce, když přinesla oběd obžalovanému, sám s ní nehovořil. Pouze potvrdil to, že zaměstnal pana obžalovaného.

Soud dále hodnotil výpovědi svědků, kteří byli voláni z návrhu obhajoby, a to matky obžalovaného XXXX, která potvrdila, že obžalovaný ji s poškozenou zpočátku jejich vztahu navštěvoval, poškozená jí dala i jídlo, ale pak již k ní poškozená nejezdila, u nich svědkyně nikdy nebyla a není ji známo, jak se vyvíjel jejich vztah. Svědkyně uvedla, že vychovává dceru obžalovaného z jeho předchozího vztahu se svědkyní XXXX, s níž v jejím bytě asi půl roku žil. Obžalovaného kvůli jeho výchovným problémům umístila do dětského domova, kde byl do patnácti let. Výpověď svědkyně byla jednoznačně vedena ve prospěch obžalovaného, ve snaze vyvinit ho ze stíhaného jednání.

Výpověď svědkyně XXXX, která nepotvrdila násilné jednání ve vztahu, kdy žila s obžalovaným vůči ní, soud však vyhodnotil jako zcela nevěrohodnou, neboť bylo zjištěno, že matka obžalovaného XXXX podala návrh na svěření dcery svědkyně XXXX, XXXX, kterou měla ze vztahu s obžalovaným, do své péče, což se také stalo, a ona nyní její dítě vychovává. Dále na svědkyni XXXX podala trestní oznámení, na základě něhož byla XXXX pravomocně odsouzena. Z výpovědi svědkyně XXXX nicméně vyplynulo, že v době, kdy žila s obžalovaným v bytě jeho matky, tam nebyli sami, kromě XXXX, bydlela ještě s jeho sestrou a svou dcerou XXXX. Z výpovědi svědkyně XXXX krátce zaznělo to, že se pana obžalovaného v něčem bojí, nicméně bylo na svědkyni patrné, že konkrétněji se vyjadřovat nechce. Ani jeden ze svědků a to XXXX, XXXX, XXXX, XXXX, však nebyli v rozhodném období přímými svědky a osobami, s nimiž se obžalovaný či poškozená denně stýkali, a kteří by mohli uvést relevantní skutečnosti a uvést, co se skutečně dělo ve vztahu pana obžalovaného a poškozené.

Ve světle všech shora provedených důkazů, které tvoří ucelený na sebe logicky navazující řetězec důkazů, má soud obhajobu obžalovaného za účelovou a nevěrohodnou, ve snaze vyhnout se tak trestní odpovědnosti, s ohledem na výši trestu, která obžalovanému hrozila, v případě uznání na vinu. Co se týká potom zamítnutí návrhu obhajoby na výslech svědka XXXX, zde soud uvádí, že jde o bývalého manžela poškozené, od níž se v roce 2004 odstěhoval, nestýkal se s ní, a jak vyplynulo z listinných důkazů, které soud provedl ze spisu

Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp.zn. 6C 52/2005 a to návrh na rozvod manželství (č.l. 1), oddací list (č.l. 3), rozsudek č.j. 5 Nc 1624/2005 - 17 ze dne 29.8.2005 (č.l. 4-5), protokol o jednání z 27.9.2005 (č.l. 6), rozsudek ze dne 27.9.2005 (č.l. 7) (právní moc dne 3.10.2005), pan XXXX ukončil vztah s poškozenou a jejich manželství bylo rozvedeno na základě jejich vzájemné dohody. Soud dospěl k závěru, že tento svědek nemůže přispět k osvětlení relevantních skutečností trestného jednání, pro které je obžalovaný stíhán, s ohledem na výše uvedené.

K námitkám obhajoby o časové prodlevě, kdy podala poškozená trestní oznámení a to teprve v roce 2011, přestože k páchání trestného jednání došlo již v roce 2006-2007, musí soud konstatovat, že se jedná o druh trestné činnosti, ke které dochází zejména v intimním spolužití dvou osob, jako i v případě obžalovaného a poškozené. Typické u těchto trestných činů je, že týraný partner se dostává do role oběti, a poté začne vnímat druhého partnera - agresora, který je dominantní odlišným způsobem, který není standardní v rámci běžných společenských norem, začne stupňující se agresi pachatele vůči sobě přijímat, a s tím se další ataky agresora potom stupňují, kdy poškozená přestávala mít i sílu se účinně bránit. V tomto případě bylo ještě více podloženo skutečností, že obžalovaný žil v domácnosti s poškozenou, kde byly dvě její malé děti. Zde již obžalovaný i vůči synovi poškozené uplatňoval tresty, které byly dle samotné poškozené zcela neodpovídající a velmi nepřiměřené vzhledem k jeho věku i bagatelnosti provinění, které měl jako dítě spáchat. Poškozená měla oprávněnou obavu o to, že může ublížit i dětem. Týrání poškozené se odráželo i v její psychice, nedovedla se adekvátně bránit obžalovanému, bála se chodit do svého okolí, styděla se za to, co se děje a nebyla schopna adekvátně reagovat na danou situaci a vyhledat pomoc, což učinila teprve až po delší době, kdy již nebyla v blízkosti obžalovaného po delší dobu a začaly fungovat běžné obranné mechanismy.

Skutkový děj soud upřesnil s ohledem na výpověď poškozené, která byla vyslechnuta na svědka až v řízení před soudem. Co se týká námitky obhájkyně soud uvádí, že v rámci stíhaného trestného jednání v dané věci byla totožnost skutku zachována a nezáleží na tom, jednotlivých útoků. Zde si soud neodpustí uvést, že již v přípravném řízení u těchto druhů jednání, mají být poškození vyslechnuti na protokol o výslechu svědka, i s ohledem na vzdálenost časovou, kdy k jednání došlo a zejména připomínání si hrůzných zážitků, které poškozená již vypověděla do trestního oznámení a poté musela vše opakovat, neboť soud musel celou její výpověď k jednotlivým dílčím útokům provést v řízení před soudem. Došlo tak k viktimizaci poškozené, u níž byl znalcem navíc konstatován syndrom týrané ženy jako následek jednání obžalovaného. Z provedeného dokazování je tedy nepochybné, že obžalovaný týral osobu blízkou konkrétně poškozenou, která byla jeho družkou, páchal své jednání po celé předmětné období, kdy se jeho chování vyznačovalo výraznou intenzitou, hrubostí, ponižováním poškozené, vysokým stupněm psychického napadání, vyhrožování, psychického týrání, které vyústilo ve fyzické násilí, až brutálního charakteru. S ohledem na dlouhodobost, trvalost, na četnost opakujících se útoků, stupňující se brutalitu, která přerostla i do intimní oblasti, kdy poškozená byla opakovaně znásilněná a přinucená obžalovaným vykonávat i anální styk a felaci. Nepochybně poškozená jednání obžalovaného cítila jako těžké příkoří, které bylo na její osobě pácháno. Již shora uváděný znalecký posudek prokazuje a potvrzuje, že se následkem jednání obžalovaného, u poškozené rozvinul i syndrom týrané ženy. Obžalovaný v průběhu svého jednání přinutil s nožem poškozenou, aby vykonala, co po ní požadoval, pod pohrůžkou, že ji zabije. Jednání obžalovaného jak vyplynulo i ze znaleckého zkoumání MUDr. XXXX bylo podpořeno i osobností pana obžalovaného, bylo prokázáno, že trvale nikde nepracoval, pokud tak krátkodobě. Poškozená ve své podstatě neznala jeho volný čas, pohyboval se tak, jak potřeboval, stále požadoval a potřeboval finanční prostředky pro uspokojování svých potřeb, činil to způsobem, aby je co nejrychleji získal, tzn. nejblíže byla poškozená, která měla příjem, žila s rodiči, a proto na ni i předmětným násilím a podrobováním si poškozené vymáhal obžalovaný finanční prostředky, aby uspokojovala jeho potřeby. Vzhledem k tomu, jak dlouho probíhalo fyzické a psychické týrání, jak se stupňovalo toto jednání obžalovaného vůči poškozené, poškozená ztratila nejzákladnější pud sebezáchovy adekvátně reagovat, kdy se ve své podstatě snažila ochránit zejména své děti. Na základě provedených důkazů, byl takto zjištěn skutkový děj, o němž soud nemá pochybnosti a to vzhledem ke všem provedeným důkazům, které umožňují učinit jednoznačný závěr o trestní odpovědnosti obžalovaného XXXX ve smyslu § 2 odst. 5 trestního řádu.

Pokud jde o právní kvalifikaci, tak na začátek soud předesílá, že podle § 2 odst. 1 trestního zákoníku (zákon číslo 40/2009 Sb.) účinného od 1. ledna 2010 je třeba trestnost jednání, pro které je obžalovaný pod body 1 až 4 postaven před soud posuzovat podle zákona účinného v době spáchání tedy podle trestního zákona (zákon číslo 140/1961 Sb.) účinného do 31. prosince 2009, neboť je pro obžalovaného příznivější. Po novele a účinnosti nového trestního zákoníku (zákon číslo 40/2009 Sb.) účinného od 1. ledna 2010, který absentuje skutkovou podstatu podle § 180d (dle z.č. 140/1961 Sb.), proto s ohledem na příznivější stav pro obžalovaného nebyla tato právní kvalifikace uplatňována v rámci ukládání souhrnného trestu.

Na základě výše uvedených skutkových zjištění je zcela evidentní, že obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odstavec 1, odstavec 2 písmeno a),b) trestního zákona účinného do 31.12.2009. Kvalifikovaný znak skutkové podstaty § 215a odstavec 2 trestního zákona písmeno a), zvlášť surovým způsobem b) a pokračoval v páchání takového činu po delší dobu je prokázán časovou dlouhodobostí a zejména intenzivností a brutálností jak psychického, tak i fyzického týrání, s ohledem na shora popsaný způsob týrání ve výroku rozsudku, které vyvrcholilo tím, že jednání obžalovaného zanechalo na poškozené trvalé následky na psychickém zdraví ve formě tzv. poruchy osobnosti po katastrofické zkušenosti, které mohou spočívat především v deformaci vztahu k opačnému pohlaví a v neschopnosti navazovat sociální vztahy, v rozvoji sociální izolovanosti. Tyto potíže u poškozené stále přetrvávají. Oproti obžalobě pak bylo jednání ohledně časového rozpětí upraveno, kdy na základě provedeného dokazování soud upřesnil období, kdy docházelo k psychickému týrání a k jednotlivým útokům obžalovaného. Ohledně odcizení věcí, kdy poškozená určila dvě předmětné věci, tak jak jsou uvedeny ve vyhlášeném rozsudku, stejně a shodně v rámci celého řízení, soud přistoupil na odcizení těchto dvou věcí, které jako prokázané zazněly z výpovědi dalších svědků. Existenci dalších věcí neměl soud za jednoznačně prokázanou.

Dále v jednočinném souběhu obžalovaný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu vydírání podle § 235 odstavec 1, odstavec 2 písmeno c) trestního zákona, účinného do 31.12.2009, kdy obžalovaný nutil poškozenou pod pohrůžkou zabití s nožem na jejím krku, aby ho vzala zpět. Kvalifikovaný znak skutkové podstaty odst. 2 písm. c) trestního zákona účinného do 31.12.2009, byl naplněn ve smyslu ustanovení podle § 89 odst. 5 trestního zákona účinného do 31.12.2009, kdy nůž je zbraní. A dále se v jednočinném souběhu dopustil trestného činu znásilnění podle § 241 odstavec 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009, kdy násilím a pohrůžkou bezprostředního násilí donutil poškozenou k souloži a k jinému obdobnému pohlavnímu styku, jakým je jak styk anální, tak felace.

U skutku byly též naplněny všechny znaky trestní odpovědnosti uvedené v § 3 trestního zákona účinného do 31.12.2009. S ohledem na vysoký stupeň společenské nebezpečnosti byly naplněny kvalifikované skutkové podstaty jmenovaných trestných činů.

Z hlediska stránky subjektivní vzal soud za prokázané vzhledem k charakteru trestné činnosti, způsobu provedení a také jednoznačnému motivu jednání obžalovaného, že ten jednal v úmyslu přímém ve smyslu ustanovení § 4 písmeno a) trestního zákona, kdy svým jednáním chtěl porušit tímto zákonem chráněný zájem a to konkrétně zájem společnosti na ochraně svobodného rozhodování člověka, i v oblasti pohlavního života a dále zájem na zdraví a životě osob a obecný zájem na ochraně rodiny.

Při rozhodování o druhu a výši trestu vycházel soud z účelu trestu podle § 23 odst. 1 trestního zákona a při ukládání trestu přihlédl podle § 31 odst. 1 trestního zákona k dosaženému stupni nebezpečnosti pro společnost, možnosti nápravy a k poměrům obžalovaného. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že je svobodný, má dvě děti, jedno je v péči jeho matky, jedno ve výchově poškozené, v místě trvalého bydliště není k jeho osobě bližších informací, z dalších míst, kde se zdržoval nemá záznam v evidenci přestupců. Nicméně obžalovaný byl již doposud sedmkrát soudně trestán, jedná se o osobu kriminálně závadnou, u posledních dvou odsouzení z roku 2011 a 2012 dospěl soud v rámci řešení předběžné otázky k závěru, že tato odsouzení podléhají amnestii prezidenta republiky účinné od 1.1.2013 a na obžalovaného se hledí jako by nebyl odsouzen. Alternativně ukládané tresty u dalších odsouzení obžalovaný nevykonával a byly mu přeměněny na tresty odnětí svobody.

Žádné polehčující okolnosti k osobě obžalovaného soud neshledal. Naopak projevy chování obžalovaného v řízení před soudem, kdy se smál v průběhu výslechu svědků, bez známek jakéko-li lítosti, soud vyhodnotil jako velmi negativní. Co se týká přitěžujících okolností zde soud přihlédl ke skutečnosti, že došlo v jednočinném souběhu ke spáchání více trestných činů obžalovaným a k páchání týrání a násilí poškozené došlo v době těhotenství poškozené. Stupeň společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného dosahuje typové nebezpečnosti projednávaných trestných činů, zejména s ohledem na charakter a okolnosti spáchání skutku. Obžalovaný byl ohrožen stanovenou trestní sazbou v zákonném rozpětí od dvou do osmi let, podle § 215a odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009, a to za splnění zákonných podmínek podle § 35 odst. 2 trestního zákona pro ukládání souhrnného trestu, k citovanému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007- 27, který nabyl právní moci 2.10.2007. Po zvážení všech konkrétních okolností s ohledem na osobu pachatele a okolnosti nyní projednávaného případu dospěl soud k závěru, že již nejsou splněny zákonné podmínky pro podmíněný odklad uvedené v § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 trestního zákona a to i s odkazem na skutečnost, že obžalovaný se projevuje i s ohledem na zjištěnou poruchu jeho osobnosti a kriminální minulost, nezdrženlivě pácháním trestné činnosti, na úkor jiné osoby, ohrožujíce, tak její život a zdraví a doposud ukládané alternativní tresty na něj neměly dostatečný vliv, aby změnil své chování a trestné činnosti se již nedopouštěl.

Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že na obžalovaného nelze působit v dané věci jiným druhem trestu, než trestem odnětí svobody spojeným s přímým výkonem. S ohledem na shora uvedené je důvodný předpoklad, že právě tímto druhem trestu a v něm obsaženými represivními a výchovnými prvky lze potlačovat sklony obžalovaného k páchání další trestné činnosti. Za trest úměrný povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, osoby obžalovaného považuje soud souhrnný trest odnětí svobody ve výměře tří roků dle určené právní kvalifikace. Pro výkon uloženého trestu soud za splnění všech zákonných podmínek obžalovaného zařadil do věznice s ostrahou dle ustanovení § 39a odst. 1 písm. c) trestního

zákona účinného do 31.12.2009. Soud dále zopakoval podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 trestního zákona účinného do 31.12.2009 trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků, který byl již vykonán. Podle § 35 odstavec 2 trestního zákona účinného do 31.12.2009 zároveň soud zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 18.7.2007, č.j. 2T 143/2007 - 27, který nabyl právní moci 2.10.2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu. Soud má za to, že takový druh trestu plně respektuje jak hledisko individuální, tak i generální prevence a přiměje obžalovaného k nápravě, aby změnil své životní postoje ve vztahu ke stanoveným společenským normám.

V rámci adhezního řízení se řádně a včas se svým nárokem na náhradu škody připojila poškozená XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX. Vzhledem k tomu, že provedenými důkazy byla zjištěna příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a vzniklou majetkovou škodou odcizením věcí, kterou poškozená uplatňuje (§ 420 odst. 1 občanského zákoníku), byl obžalovaný zavázán povinností způsobenou škodu uhradit. Výše vyčíslené škody byla stanovena podle odborného vyjádření a to za odcizený fotoaparát Olympus částkou 1.000,- Kč, a zlatých náušnic ve výši 500,-Kč.

S ohledem na složitost daného případu bude třeba k posouzení důvodnosti a výše nároku na náhradu škody, provést další skutková zjištění, které přesahují potřeby vlastního trestního stíhání, pro přiznání nároku do zásahu osobnostních práv ve smyslu § 11 občanského zákoníku a dále nároku na náhradu ve výši 10.000,-Kč z titulu půjčky a úvěru ve výši 100.000,-Kč uzavřenou u XXXX, kdy další dokazování by podstatně protáhlo řízení, proto soud odkázal se zbytkem nároku na náhradu škody poškozenou podle § 229 odst. 2 trestního řádu na řízení ve věcech občanskoprávních.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka v Jihlavě prostřednictvím podepsaného soudu. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Z obsahu odvolání musí být patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

dne 22. ledna 2013

Mgr. et Mgr. Blanka Jeňková, v.r.

předsedkyně senátu

sp.zn.

1 T 45/2016

300 000 Kč

Pohlavní styk s dítětem mladším 15 let

Spisová značka: 1 T 45/2016

‍

ČESKÁ REPUBLIKA

‍

ROZSUDEK

‍

JMÉNEM REPUBLIKY

‍

Okresní soud Plzeň - město rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. 4. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Luboše Patzenhauera a přísedících Václava Boudy a Ing. Vojtěšky Svobodové

‍

takto:

Obžalovaný

XX, nar. XX v XX, vývojář spol. XX, bytem XX, trvale XX, bez přihl. XX,

‍

je vinen, že

‍

v xx dne 13.12.2015 v blíže nezjištěných ranních hodinách v ulici XX v rodinném domě v dětském pokoji po předchozím požití alkoholických nápojů v době přítomnosti v posteli své dcery XX, nar. 6.4.2008, svěřené do jeho péče v rámci styku s dítětem jmenovanou obnažil na spodní části těla, kde jí prsty roztahoval pochvu, což si fotil na svůj mobilní telefon, což učinil vícekrát vždy poté, kdy se nezletilá od něho odvrátila a obžalovaný ji vždy poté otočil zpět,

tedy

‍

jiným způsobem než vykonáním soulože pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let a čin spáchal na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti,

‍

čímž spáchal

‍

zvlášť závažný zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku,

‍

a odsuzuje se

‍

podle § 187 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou (2) roků a šesti (6) měsíců.

‍

Podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu dvou (2) roků a šesti (6) měsíců.

‍

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen zaplatit na náhradě škody pošk. XX, nar. XX 2008, bytem XX, v zastoupení zmocněncem XX nemajetkovou újmu v částce 300.000,- (tři sta tisíc) Kč.

‍

Podle § 229 odst. 2 tr. řádu se tato poškozená XX zastoupená tímto zmocněncem odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

‍

Odůvodnění:

‍

Především nutno uvést, že v této trestní věci byl vyhlášen rozsudek již dne 11. 12. 2017, který však byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 4. 2018 sp. zn. 50 To 124/2018 zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně.

‍

Nalézací soud opětovně uvádí, že z důkazů provedených v hlavním líčení soud zjistil skutkový stav uvedený shora ve výroku o vině.

‍

Obžalovaný XX v přípravném řízení i v hlavním líčení shodně mj. uvedl, že byl tehdy hodně opilý, přičemž před policejní komisařkou mj. uvedl, že se probudil ráno v dětském pokoji v posteli s XX vedle sebe, že vstali a šli dolů, načež během dopoledne v telefonu objevil fotky z noci, na kterých byly fotky malé XX, jak je nahá, takže všechny fotky začal mazat, dále že fotek bylo hodně a že nemůže potvrdit ani vyvrátit, že XX strkal prsty do pochvy, neboť vše smazal, a dále že se začal strašně stydět; dále že tehdy vypil asi 1,5 l vína a 0,6 l Metaxy, že viděl v mobilu jen první fotky, na kterých měla XX stažené pyžamo, načež mobil připojil k počítači, kde fotky smazal, že však si nemyslí, pokud je v usnesení uvedeno, že nedošlo ke zranění dcery, že by jí prsty do pochvy strkal. Posléze před soudkyní ve vazebním zasedání odkázal na svoji předešlou výpověď s tím, že si to opravdu nepamatuje, že se pak sesypal, přičemž to, co dovozoval, bylo na základě těch fotografií, které viděl jako první a druhou, přičemž mu bylo do breku a vše chtěl smazat, a dodal, že malá se chovala celý den normálně, a hrála si s dětmi a byla naprosto v pořádku; k následnému dotazu uvedl, že v minulosti už ho něco takového několikrát napadlo, ale byla to jen myšlenka, že věděl, že by se mu něco takového líbilo, avšak s žádným psychologem či psychiatrem to v minulosti neřešil, neboť se strašně styděl, že však má jednoho sexuologa vybraného, a že toto byla poslední kapka, aby tu věc začal řešit. V hlavním líčení mj. uvedl, že odhadne, že 80 % toho, co uvedla státní zástupkyně, se přibližně stalo, že v podstatě hodně matně nebo spíše už nijak si nepamatuje, jak se do postele ke své dceři dostal, že z celé noci má opravdu záblesky – zda z foťáku nebo že se mu něco objevilo, je strašně těžký to posoudit, přičemž o samotném skutku nevěděl a zjistil to až ráno, kdy si chtěl fotky z předešlého dne prohlédnout; dále že si nemyslí, že by dceři vysloveně strkal prsty dovnitř, že to může být prostě jenom pocit dítěte, že jí samozřejmě strkal prsty okolo nebo ji svlíkal, což chápe; dále uvedl, že od 21. 12. 2015, kdy vylezl z cely, má s nezl. XX zákaz styku. Po zrušení a vrácení věci obžalovaný až v závěrečném jednacím dnu (po předchozím zvolení si jiného obhájce) mj. uvedl, že „těch 10-11 měsíců přemejšlel... a chtěl by svoji výpověď drobně změnit: že pokud dříve uvedl, že se ten čin pravděpodobně stal, a vycházel z dedukcí, že se to stalo, nyní si myslí, že se to pravděpodobně stát nemuselo..., že byl ve velké opilosti, že si doporučení bývalého obhájce špatně vyložil, že si z té noci jenom nic nepamatuje a není schopen stoprocentně říct, jestli se to stalo či nestalo, že po zadržení policií bylo pořád z jeho strany řečeno, že nic takovýho neudělal, že si to nepamatuje a že nic takovýho neví..“, načež v jednací síni nejprve po státním zástupci a poté i po soudci požadoval „zařízení“ jeho výslechu z 19.12. v 10 h dopoledne, neboť „dospěl k závěru, že se to pravděpodobně nestalo, a stál by si na tom, že si z té noci opravdu nic nepamatuje“.

‍

Obrazový a zvukový záznam výslechu svědkyně XX (přepsaný na protokol č.l. 60 – 66) učiněného v přípravném řízení byl v hlavním líčení za podmínek § 102/2 tr. ř. přehrán, přičemž právě z této výpovědi vychází v podstatě skutkový stav shora uvedený: nezletilá mj. vypověděla, že venku už bylo světlo, že v pokojíku byla sama s XX (obžalovaným), že se vzbudila a zjistila, že jí fotí pipinu, že se pořád otáčela na bok, přičemž na předložené panence demonstrovala, že jí XX sundal spodní kalhoty od pyžama a fotil jí; dále že jí roztáhnul nohy, fotil jí a při tom jí sahal na pipinu, kterou jí roztáhnul (u panenky v oblasti přirození ukazovala jeho roztahování od sebe dvěma prsty – palcem a ukazováčkem), ale dovnitř ani nikam jinam jí nesahal, že jí sundal kalhotky, otočil se a fotil jí, ale ona při tom na něho nekoukala a měla zavřené oči, přes které viděla asi 10x – 20x blesk, že při tom focení se pořád otáčela, načež ji XX vzal za bok a zase přetočil, že ji zase přetočil nějak 10x, že při focení měla docela divný pocit, a že když jí dofotil, odešel; že ten den když šla na záchod a chtěla se zvednout, jí úplně bolelo břicho a skoro se zvednout nemohla, ale neví, proč jí bříško bolelo, a že neví, zda na pyžámku měla nějakou krev.

‍

Přítelkyně obžalovaného svědkyně XX té noci v uvedeném rodinném domě přítomná v přípravném řízení mj. vypověděla, že ten večer nepila žádný alkohol, že obžalovaný měl v obýváku točené víno v lahvi v objemu 2 l a že když šla spát, měl už asi jednu skleničku vypitou, že ten večer se s obžalovaným pohádali kvůli Vánocům, přičemž všechny tři děti si šly lehnout do svého pokojíku asi okolo 19 – 20 h, načež ona šla spát kolem 21 h a v průběhu noci přišly za ní do ložnice postupně děti XX a XX, jehož se střevními problémy kolem půlnoci do ložnice přivedl obžalovaný, který pak šel zase do obýváku na televizi; dále že ráno asi kolem 8. h přišli ze shora do kuchyně na snídani nejdřív XX a asi za 2 min obžalovaný s tím, že oba se chovali normálně, byli dobře vyspalí, že XX si šla hrát a smála se, nic jí neřekla a na nic si nestěžovala; i obžalovaný ji přišel normální, ale bylo vidět, že mu po tom alkoholu asi není dobře; dodala, že ráno v obývacím pokoji našla prázdné lahve od alkoholu – úplně prázdnou láhev Metaxy o objemu asi 1 l, přičemž neví, zda ji již měli z minulosti načatou, a úplně prázdná plastová láhev od toho vína. V hlavním líčení oproti své původní výpovědi mj. vypověděla, že toho večera si dala skleničku vína, že obžalovaný do jejího odchodu do ložnice vypil určitě 2, 3 skleničky o objemu 2 dcl, přičemž víno si nalévali z velké lahve, že láhev Metaxy byla úplně nová a nebyla načatá, že obžalovaný ráno vypadal opravdu hrozně a bylo na něm vidět, že je ještě pod vlivem alkoholu, a dodala, že v minulosti obžalovaný nahé děti nefotil, že jí není známo, zda on sám sebe fotil nahého, že si myslí, že ji nahou fotil, že následně s XX o tom nikdy nemluvila, že obžalovaný jí k tomu neřekl nic s tím, že si nic nepamatuje, a že společně bydleli asi do 20.2., kdy se stěhovala k rodičům, přičemž jejich vztah ustal z důvodu, že mu nevěřila, měla pochyby o tom, co se stalo, a měla taky strach o svoje děti. Poté se svědkyně vyjádřila k předloženým fotografiím obsaženým ve znaleckém posudku z odvětví kybernetiky.

‍

Matka nezletilé XX svědkyně XX v přípravném řízení mj. vypověděla, že v neděli 13.12.2015 v 18:00 h jí obžalovaný přivezl nezl XX, která se s otcem normálně rozloučila s pozdravem ahoj a dala mu pusu, načež už při chůzi nahoru po schodech se držela za pusu a kroutila hlavou ze strany na stranu, načež jí řekla, že jí musí něco říct, načež doslova řekla „XX je úchyl“ s tím, že na následné dotazy se jí nejprve styděla odpovídat, aby posléze řekla, že jí XX fotil nahou pipinku, že jí to vzbudilo, jak jí sundavá kalhoty od pyžámka a blesky od foťáku, dále že pindíkem jí nedělal nic, jen prstama, a že když se šla vyčůrat, že jí to při čůrání bolelo a pálilo; svědkyně dodala, že když asi ve svých 16 letech začala s obžalovaným chodit, nabízel jí, zda by se s ním chtěla dívat na nějaké dětské porno, a že ví, že obžalovaný podniká přes počítače a provozuje i nějaké pornostránky. V hlavním líčení se po některých odchylkách odvolala na svoji původní výpověď s tím, že tehdy si to pamatovala lépe.

‍

Bratr obžalovaného svědek XX před soudem využil svého práva odepřít výpověď. Matka obžalovaného svědkyně XX před soudem vypověděla jen o tom, co se dozvěděla od bývalé manželky obžalovaného, přičemž dodala, že v lednu 2016 se s XX viděly naposledy při koupi bot a holčička byla veselá.

‍

Odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení zejména uložil soudu okresnímu, aby dovyslechl obžalovaného k časovému údaji, kdy naposledy před souzeným jednáním si obžalovaný vzal lék wellbutrin, aby následně přibral znalce z odvětví soudního lékařství za účelem posouzení vlivu případné kombinace alkoholu s léky, který by případně po konzultaci se znalcem se specializací na toxikologii či alkohologii určil hladinu alkoholu v krvi obžalovaného v době činu, a vyjádřil se i k tomu, jaký vliv na obžalovaného mělo případné užití léku wellbutrin, a následně aby s těmito závěry seznámil znalce z odvětví psychiatrie za účelem, zda v návaznosti na výstupy z uvedeného posudku hodlá nějak doplnit či změnit své dříve učiněné závěry.

‍

Nalézací soud splnil veškeré pokyny soudu odvolacího, takže z doplňujícího výslechu obžalovaného zjistil odvolacím soudem požadovaný údaj tak, aby jej měl k dispozici následně přibraný znalec z oboru zdravotnictví odvětví soudního lékařství, který ve svém znaleckém posudku stanovil hladinu alkoholu v krvi obžalovaného pro dvě varianty jeho tělesné hmotnosti (98 kg a 100 kg), pro tři varianty množství a druhu alkoholu údajně obžalovaným požitého, a pro pět variant konkrétního času, přičemž pro případ požívání alkoholu v době od 21.15 h do 24.00 h dne 12. 12. 2015 stanovil dosažení maximálních hodnot na dobu kolem 01.00 h dne 13. 12. 2015, kdy by se hladina alkoholu v krvi pohybovala v rozpětí do 3,53 g/kg do 5,72 g/kg, přičemž při hladině alkoholu v krvi v rozmezí od 3,5 do 4,5 g/kg dochází u osoby nenavyklé alkoholických nápojů k bezvědomí až smrti a u osoby navyklé pití k otravě s poruchou vědomí až bezvědomím, při hladině nad 4,5 g/kg končí hodnoty ve většině případů bez poskytnutí lékařské péče ohrožením života dlouhodobým bezvědomím, případně smrtí; hladina alkoholu v krvi by se pohybovala: v době 05.00 h v rozmezí od 2,73 do 3,43 g/kg, v době 06.00 h v rozmezí od 2,53 do 3,31 g/kg, v době 07.00 h v rozmezí od 2,33 do 3,19 g/kg a v době 08.00 h v rozmezí od 1,93 do 3,07 g/kg, načež konkretizoval, jaká množství odpovídají jakému stupni opilosti a jaké jsou pro tyto jednotlivé stupně u poživatele projevy. Pokud jde o teoretický účinek léku wellbutrin - znalec uvedl, že takové posouzení překračuje rámec jeho odbornosti a odkázal na odborníka z klinické farmakologie či z klinické toxikologie. Proto nalézací soud přibral znalkyni z oboru zdravotnictví odvětví toxikologie, která ve svém znaleckém posudku mj. uvedla, že lék wellbutrin obsahuje účinnou látku bupropion hydrochlorid, přičemž obecně se sice během léčby bupropionem nedoporučuje pít alkohol, neboť může dojít k zesílení účinku alkoholu lékem a naopak, avšak užitím wellbutrinu v množství uvedeném obžalovaným by nemělo mít účinky nežádoucí, nýbrž pouze léčebné, tudíž by pravděpodobně ani současné užití tohoto léku a požití alkoholu v bezvýznamném množství obžalovaného výrazně neovlivnilo. Oba předešlé zmíněné znalecké posudky měl k dispozici Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii s. r. o. Praha, jehož nalézací soud přibral - i z důvodu již v původním rozsudku naznačených pochybností - ke zpracování revizního znaleckého posudku, v němž znalci mj. uvedli (a v hlavním stvrdili), že ani lék wellbutrin v časech a množstvích obžalovaným uváděných nijak neovlivnil jeho schopnost rozpoznat společenskou škodlivost jeho jednání a schopnost toto jednání volně ovládat; i v tomto znaleckém posudku dospěli znalci mj. k závěru, že obžalovaný netrpí a ani v době páchání trestné činnosti netrpěl duševní chorobou, poruchou nebo sexuální deviací (v důsledku čehož nalézací soud již nemá důvodu iniciovat případné řízení o uložení ochranného opatření), přičemž navíc u obžalovaného konstatovali zvýšenou pravděpodobnost manifestně agresivních reakcí, a to i v běžných nebo stresových situacích.

‍

I po takovém doplnění dokazování ve směru pokynů odvolacího soudu, přičemž nalézací soud opětovně zdůrazňuje, že obžalovanému (ani svědkyni XX) neuvěřil jeho zjevně účelovou snahu zbavit se trestní odpovědnosti tvrzením o požití značného množství alkoholu, lze opětovně uvést, že po zhodnocení všech důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. dospěl nalézací soud k závěru, že skutek v obžalobě uvedený se v tam uvedené podstatě stal, že naplňuje znaky žalovaného zvlášť závažného zločinu a že jej spáchal obžalovaný. Kromě jeho původního částečného doznání ve vztahu k tomu, co zjistil až ex post, bylo jeho jednání jednoznačně prokázáno výpovědí jeho nezletilé dcery XX, jejíž zvukový i obrazový záznam z přípravného řízení byl v hlavním líčení přehrán a který nutno hodnotit i z hlediska závěrů znaleckého posudku z oboru školství a kultura odvětví psychologie dětí a mladistvých, dle něhož osobnost nezletilé zcela odpovídá jejímu věku, přičemž nejsou patrné žádné vývojové ani situačně nebo sociálně podmíněné rizikové faktory, její rozumové schopnosti jsou vysoce nadprůměrné a kvalita činnosti a schopnost sebereflexe a kontroly vlastních výkonů podporují její obecnou věrohodnost, vzhledem ke kvalitě intelektu a vyspělosti osobnosti je schopna si přiměřeně svým možnostem zapamatovat a vybavit prožitý děj, u níž nebyly zjištěny sklony k fabulacím nebo konfabulacím, na informace jí poskytnuté je v zásadě spolehnutí, jejíž sensitivita a sugestibilita je vzhledem k věku zcela přiměřená, je sebekritická a je schopna realisticky hodnotit svoje výkony a vidět své chyby, která však vzhledem k autoritě obžalovaného a jeho otcovské roli nebyla schopna vzhledem ke svému věku posoudit smysl jeho jednání a nebyla schopna cíleného odporu, odpor byl podle popisu spíše spontánní jako odpor proti spánek rušícímu a rušivému vlivu; pokud se znalec vyjádřil též k věrohodnosti specifické, k takovému vyjádření soud nepřihlížel, neboť posouzení specifické věrohodnosti přísluší výlučně soudu po skončení provedeného dokazování. Bylo tak prokázáno, že obžalovaný se takového skutku dopustil vůči své dceři ve věku přes 7,5 roku – tedy dítěti mladšímu 15 let, kterážto byla v rámci stanoveného styku svěřena na víkend do jeho péče a dozoru, přičemž jeho kontakty a doteky v oblasti genitálií nezletilé měly být toliko povrchové, a nebylo prokázáno, že by obžalovaný zasouval prsty do jejích vnitřních částí. Přesto však bylo nutno oproti obžalobě výrok o vině upřesnit: pakliže v obžalobě bylo mj. uvedeno, že obžalovaný nezletilé roztahoval pochvu palcem a ukazováčkem, lze usoudit, že užití takových prstů uvedla ve své výpovědi nezletilá, která však současně zmínila, že se na obžalovaného při tom nekoukala, neboť měla zavřené oči, přičemž viděla akorát 10x až 20x světlo blesku; za této situace soud zaměnil palec a ukazováček za obecnější výraz ,,prsty“. Dále soud vypustil z původního výroku o vině i činnost spočívající v tom, že se nezletilé ,,dotýkal v oblasti genitálií“, neboť skutečnost, že jí prsty roztahoval pochvu, zahrnuje v sobě i takto formulované obecné dotyky. Současně soud v původním výroku zaměnil ,,podnapilý stav“ obžalovaného za stav ,,po předchozím požití alkoholických nápojů“: obžalovaný i jeho tehdejší družka svědkyně XX zejména v hlavním líčení až přehnaně zdůrazňovali co největší množství alkoholu té noci obžalovaným požitého, což jmenovaná konkretizovala vypitím pet lahve objemu 2 l vína a lahev objemu 1 l koňaku Metaxa; původně přibraný znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a sexuologie XX označil tehdejší stav obžalovaného za stav těžké opilosti prosté – nikoliv patické, neboť nic nenasvědčuje tomu, že by dotyčný v inkriminované době ztratil vědomí vlastní identity, vlastní osobnostní kontinuity či spojitosti své osoby se svým konáním, přičemž jeho jednání nebylo chaotické, nebylo přítomno chorobné vnímání reality s neexistujícími podněty, bylo cílené a nebylo v hrubém rozporu s jeho osobnostním uspořádáním. Soud však v rámci hodnocení tohoto znaleckého posudku (ostatně jako všech dalších důkazů) posuzoval označení opilosti za těžkou jako hypotetické, neboť bylo lze dovodit, že sled jednotlivých úkonů obžalovaného v době po skončení požívání alkoholu – a zejména v ranních hodinách (kdy v prosinci už mělo být světlo) byl sledem úkonů zcela vědomých – ostatně znalec v hlavním líčení k jednoznačnému dotazu soudu potvrdil, že takové focení bylo činností vědomou: je nepochybné, že obžalovaný po ukončení požívání alkoholu v obývacím prostoru domku musel vědomě vyjít po schodech do prvního patra, kam si s sebou vědomě nesl mobilní telefon, načež v prvním patře domku vědomě vstoupil do dětského pokoje, kde přespávaly děti (na rozdíl od druhého dětského pokoje neobývaného), kde vědomě přilehl do postele, kde spala jeho nezletilá dcera XX, přičemž vědomě ve chvíli, kdy tam zůstal s XX sám (ostatní dvě děti v mezidobí pokojík postupně opustily), jmenované vědomě stáhl spodní kalhoty od pyžama, načež jí vědomě prsty jedné ruky roztahoval pochvu, zatímco druhou rukou držící mobil vědomě pořizoval fotografie, po jejichž pořízení vzápětí vědomě pokoj opustil. Ostatně obžalovaný měl již v minulosti sklony k focení nahých osob dětského či dospělého věku včetně sebe při sexuální činnosti – např. situaci, kdy mu partnerka prováděla felaci nebo kdy si sám přidržoval svůj pohlavní úd (viz znalecký posudek z oboru kybernetiky a elektroniky). Již výše jmenovaný znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a sexuologie se ve vztahu k právě zmíněným fotografiím vyjádřil, že jejich případné pořízení obžalovaným nic na závěrech jeho znaleckého posudku nemění s tím, že posuzovaný netrpí a ani v době, kdy se měl dopouštět trestné činnosti, netrpěl duševní chorobou ve smyslu psychózy a sexuální deviace ve smyslu chorobné preference patologických vzorců sexuálního chování u něho nebyla prokázána; nalézací soud však byl současně nejméně překvapen způsobem, jakým znalec jednání obžalovaného před soudem bagatelizoval, pokud mj. uvedl, že pokud si opilý fotografoval holčičku, tak byl ožralý, a v opilosti se dělají různé s prominutím kraviny..., tudíž za „kraviny“ označil jednání naplňující znaky zvlášť závažného zločinu! Pokud obžalovaný ve své výpovědi učiněné ve vazebním zasedání, kde ke stíhanému skutku mj. uvedl, že v minulosti už ho něco takového několikrát napadlo, ale byla to jen myšlenka, a že věděl, že by se mu něco takového líbilo, avšak s žádným psychologem ani psychiatrem to v minulosti neřešil, neboť se strašně styděl a chtěl utéci sám před sebou, ale to nejde, pochybnosti nalézacího soudu ve vztahu k jeho případnému zdravotnímu omezení, které by mohlo mít za následek nejméně podstatné snížení jeho rozpoznávacích či ovládacích schopností, vyvrátil obsah shora zmíněného revizního znaleckého posudku. Pakliže obžalovaný jiným způsobem než souloží pohlavně zneužil dítě mladší 15 let svěřené jeho dozoru a zneužívaje jeho závislosti, naplnil tím znaky zvlášť závažného zločinu pohlavního zneužití podle § 187/1, 2 tr. zákoníku, přičemž pod pojmem „jiným způsobem pohlavně zneužije“ se rozumí pohlavní zneužití v jiné formě než vykonáním soulože, a to v podobě takových zásahů do pohlavní sféry osoby mladší patnácti let, jako je např. ohmatávání pohlavních orgánů, popřípadě i jiné formy ukájení pohlavního pudu na těle takové osoby, přičemž za takový jiný způsob pohlavního zneužití je považován i natolik intenzivní zásah do pohlavní sféry poškozené, jakým je i osahávání poškozené přes oděv na přirození, třebaže trvající krátkou dobu, zatímco v projednávaném případě si obžalovaný nezletilou dceru na přirození obnažil; rozhodně se v daném případě nejednalo toliko o letmý dotyk na přirození dítěte s cílem dítě uklidnit. O „jiné zneužití“ osoby mladší než patnáct let jde tehdy, jestliže se pachatel dotýká takové osoby, aby se pohlavně vydráždil (ukojil nebo jinak uspokojil), i když k pohlavnímu vydráždění nakonec nedojde (dle odborného vyjádření PČR OKTE z odvětví biologie nebyla na pyžamu nezletilé ani ve stěrech z její pochvy a zevních rodidel zjištěna přítomnost krve ani spermatu). Za zneužití závislosti dítěte svěřeného dozoru pachatele se považuje situace, kdy dítě mladší patnácti let dá pachateli souhlas k souloži nebo k jinému pohlavnímu zneužití pod určitým psychickým nátlakem vyplývajícím z poměru mezi dozorujícím pachatelem a jemu svěřeným dítětem, přičemž naplnění znaku zneužití závislosti předpokládá stav, kdy poškozená osoba je v určitém směru odkázána na pachatele, a tím je omezena svoboda jejího rozhodování, přičemž právě tohoto nedostatku úplné svobody pachatel využívá k realizaci svých záměrů; v daném případě jednání obžalovaného coby otce své dcery i tento znak bezezbytku naplňuje.

‍

Nalézací soud zamítl návrh obžalovaného na „zařízení“ jeho výslechu ze dne 19.12., neboť obžalovanému bylo v této trestní věci sděleno obvinění dne 19.12.2015 ve 13.10 h, zatímco jeho požadovaný výslech byl výslechem osoby podezřelé ve smyslu § 76 odst. 3 tr. řádu sepsaným na protokol dne 19.12.2015 v době od 09:56 h do 10:12 h (č.l. 13-15), tedy v době před sdělením obvinění a navíc v nepřítomnosti a bez vyrozumění obhájce ve věci, kde byla povinná nutná obhajoba ( dle záznamu č.l. 6 byl obhájce kontaktován a obhajobu přijal dne 19.12.2015 až ve 12:00 hodin); tudíž taková výpověď je jako důkaz v této trestní věci naprosto nepoužitelná! Pokud obžalovaný v průběhu celého trestního řízení zdůrazňoval svoji tehdejší „velkou opilost“, soud vycházeje ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví odvětví soudního lékařství a psychiatrie zdůrazňuje, že by obžalovaný po požití jím deklarovaného množství a druhu alkoholu nejen nebyl schopen provádět tak vědomé postupné úkony, ale nacházel by se v bezvědomí či již po smrti způsobené otravou alkoholem!

‍

Při stanovení druhu a výměry trestu přihlédl soud ke všem hlediskům §§ 37 a 39 tr. zákoníku, zejména bylo přihlédnuto v neprospěch obžalovaného k poměrně nízkému věku nezletilé (lze spáchat i vůči osobě stáří 14 let) i k charakteru a intenzitě kontaktu obžalovaného, k němuž sice došlo ojediněle, ale v jehož průběhu dala nezletilá fyzicky, tj. svým pootočením od obžalovaného opakovaně – nejméně cca 10x - najevo svůj nesouhlas s takovým jednáním /takové jednání se může blížit i naplnění znaků zločinu dle § 185/1,2 a),3 a) tr.zákoníku, neboť pohlavním stykem ve smyslu tohoto zákonného ustanovení se rozumí i jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, přičemž do pohlavního styku obecně patří mj. osahávání genitálií ženy/, jakož i ke skutečnosti, že jeho jednání způsobilo u nezletilé psychické trauma po zatím zjištěnou dobu cca 8 měsíců (zda bude delší, déletrvající či doživotní by měla odhalit až její vyšetření následná); naopak ve prospěch obžalovaného k časovému odstupu od spáchání skutku, který v době vyhlášení v pořadí prvého rozsudku činil téměř 2 roky. I když do dnes vyhlášeného rozsudku uplynula doba dalších cca 1 roku a 4 měsíců, nelze přehlédnout, že ani tento další časový úsek nevedl u obžalovaného ke kritickému náhledu na své jednání, event. k projevům omluvy, lítosti či snahy po náhradě škody, naopak – obžalovaný popřel i to málo, co původně přiznal či připustil! Pokud jde o osobu obžalovaného, vzal soud v úvahu, že dosud nebyl soudně trestán, z místa bydliště k němu nejsou negativní připomínky. Obžalovanému zatím polehčuje okolnost, že před spácháním nyní souzeného skutku vedl řádný život /§ 41 písm. o) tr. zákoníku/, neboť v důsledku zásady presumpce neviny zatím nelze přihlížet k jeho dalšímu trestnímu stíhání ve věci zdejšího soudu původně vedené pod sp.zn. 1T 57/2018 pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254/1 tr. zákoníku pro skutek páchaný v letech 2012-2014 dílem již projednávaný společně s touto věcí, na druhé straně mu přitěžovalo, že trestný čin spáchal ke škodě osoby blízké /§ 42 písm. h) tr. zákoníku/. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že k nápravě obžalovaného nutno uložit trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, tedy při dolní hranici zákonné trestní sazby (která činí od 2 roků do 10 let), tudíž že na původně uloženém trestu není třeba cokoliv měnit.

‍

Vzhledem k osobě a poměrům obžalovaného, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije, jakož i k okolnostem případu, přihlížeje zejména k tomu, že u obžalovaného již od tohoto skutku není realizován jeho styk s nezletilou dcerou, přičemž s ní ani nebydlí ve společné domácnosti, má soud důvodně za to, že k působení na něho, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu. Proto byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na přiměřenou zkušební dobu 2 roků a 6 měsíců, tedy ještě v dolní polovině zákonného rozpětí (které činí od 1 roku do 5 let). V rámci této zkušební doby soud obžalovanému dohled neukládal, neboť dle dřívější zprávy probační a mediační služby obžalovaný dohled probačního úředníka uložený náhradou za vazební důvod včetně uloženého zákazu styku s nezletilou XX vykonával od 22.12.2015 bez závad, přičemž vzhledem k jeho dosavadní délce, jakož i vzhledem k předešle uváděným důvodům, jej má soud zatím za dostatečný; dospěl tak k závěru, že projednání této věci s trestem zde uloženým by pro obžalovaného mělo být dostatečným varováním.

‍

Poškozená XX zastoupená zmocněncem se sice připojila k trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy řádně a včas, přičemž požadovala částku 500.000,- Kč. Vzhledem však k následkům dosud zjištěným vycházeje z přísl. znaleckého posudku, dílem z výpovědi matky nezletilé a dílem ze zatím nejaktuálnější zprávy terapeutické intervence (č.l. 385) soud považuje za přiměřenou částku 300.000,-Kč s tím, že v budoucnu v případě zjištění následků dalších není vyloučeno žádat další náhradu škody v řízení občanskoprávním. Se zbytkem požadovaného nároku byla tudíž odkázána právě na takové řízení. Na takto přiznaný nárok by neměla mít vliv skutečnost, že se obžalovaný má nacházet v insolvenci. Odvolací soud v tomto směru nalézacímu soudu vytknul stručné zdůvodnění výroku o náhradě škody: nalézací soud si je vědom toho, že v mezidobí došlo k rozšíření seznamu znalců právě o odbornost z oboru stanovení výše nemajetkové újmy, přesto však sám rozhodl alespoň o části požadovaného nároku, což konkretizuje poukazem na obsah již zmíněné zprávy terapeutické intervence ze dne 18. 8. 2017, dle níž byla nezletilá – byť na podnět matky – vyšetřena v srpnu 2016, přičemž v této době cca 8 měsíců po spáchání nyní souzeného skutku byly u nezletilé zjištěny zvýšené hladiny agresivity a citové závislosti jako důsledek odeznívání traumatu, což zjistila mj. z jejích konkrétních údajů zejména v tom směru, že nezletilá se k prožitým událostem nechce vracet, a že když svého otce (obžalovaného) viděla ve městě, udělalo se jí špatně a chtělo se jí zvracet; tudíž z uvedeného je zjevné, že nezletilá v důsledku jednání obžalovaného utrpěla psychické trauma (zřejmě však v nikoli takové intenzitě, aby se jednalo o posttraumatický stresový syndrom ve směru těžké újmy na zdraví), jímž trpěla po dobu nejméně oněch cca 8 měsíců, přičemž až aktuálnější vyšetření nezletilé by mělo zjistit, zda takový následek u ní přetrvává i v době vyhlášení tohoto dalšího rozsudku, případně zda se u ní bude jednat o trauma celoživotní. Lékařská zpráva nově navrhovaná obhajobou, dle níž došlo dne 22.5.2017 v ordinaci PLDD a endokrinologa k preventivní prohlídce nezletilé XX v jejích 9 letech, při níž došlo k vyplnění tiskopisu a do něho stručného dopsání jejího aktuálního stavu fyziologického, je pro posouzení tehdejšího psychického stavu nezletilé nicotná.

‍‍

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů od doručení, ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího.

‍

Případné odvolání musí být do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku odůvodněn tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

‍

Státní zástupce může rozsudek odvoláním napadnout pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody.

‍

Plzeň 25. dubna 2019

‍

Luboš Patzenhauer v.r.

sp.zn.

17 T 2/2018

Pokus o znásilnění agresivním přepadením na ulici

č. j. 17 T 2/2018-127

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Znojmě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Nahodila a přísedících Ludmily Viternové, Jaroslavy Šrubařové v hlavním líčení konaném dne 14. března 2018

takto:

Obžalovaný

XX , narozen XX v XX, trvale bytem XX, okres XX

je vinen, že

v době od 22:45 hodin do 23:00 hodin dne 10. 8. 2017 v XX, okres XX, nejdříve před domem číslo popisné XX pod vlivem alkoholu, kdy si uvědomoval svoje jednání, přiběhl k poškozené YY narozené YY, která šla domů, zezadu ji chytl oběma rukama za prsa a silou ji povalil na zem na trávu před domem, povalil ji na levý bok, a když křičela o pomoc, řekl že chce sex, že má být zticha nebo ji podřízne, sahal jí mezi nohy, na přirození, na prsa, osahával ji po těle, říkal ať je ticho, pokoušel se jí sundat podprsenku a kalhotky, poté kdy se bránila a kopala ho, svého jednání chvíli zanechal, a když se jí podařilo stoupnout a utéct přes silnici ke sloupu pouličního osvětlení před dům číslo popisné XX, ji opět doběhl, chytil ji za tělo a povalil na zem, zde ji opět osahával na prsou, přirození a po těle, kdy ona křičela a bránila se, a on se jí snažil zacpat pusu rukou a strkal jí prsty do pusy, aby nekřičela, kdy tohoto jednání zanechal až poté, co z přilehlého domu zakřičela z okna paní, že zavolá policii, ať ji nechá být, kdy následně odešel domů,

tedy

dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k přinucení jiného násilím nebo pohrůžkou násilí k pohlavnímu styku souloží a jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo,

tím spáchal

zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odstavec 1, 2 písmeno a) trestního zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odstavec 1 trestního zákoníku,

a odsuzuje se

podle § 185 odstavec 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odstavec 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let s tím, že se nad obviněným vyslovuje dohled.

Podle § 85 odstavec 2 trestního zákoníku, § 48 odstavec 4 trestního zákoníku se obžalovanému ukládají přiměřené povinnosti spočívající v tom, aby ve zkušební době:

- zdržel se požívání omamných a psychotropních látek, alkoholu a na výzvu probačního úředníka, terapeuta se podrobil testu na přítomnost těchto látek v těle

- aktivně si vyhledával zaměstnání, zdroj příjmu a dané se snažil udržet

- řádně spolupracoval s probačním úředníkem.

Podle § 129 odstavec 2 trestního řádu se po vyhlášení rozsudku státní zástupce a obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby, proto byl vyhotoven zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od doručení opisu rozsudku ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. řádu. Ve výše uvedené lhůtě musí být odvolání také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo, dále je třeba je podepsat a datovat. Odvolání je třeba předložit v takovém počtu stejnopisů a příloh, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každá osoba dotčená takovým podáním (ostatní strany) dostala jeden stejnopis. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Pokud byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody za zločin a přiznal-li soud poškozenému alespoň z části nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody, přičemž žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Znojmo 14. března 2018

Mgr. Miroslav Nahodil v. r.

předseda senátu

Všechny rozsudky