Pokus znásilnění, týrání osoby žijící ve společném obydlí

ČESKÁ REPUBLIKA 

R O Z S U D E K 

 ….31T 170/2012-18

J M É N E M  R E P U B L I K Y 

Okresní soud ve Zlíně rozhodl v hlavním líčení dne 4. června 2013 ve Zlíně v senátě  složeném z předsedy senátu Mgr. Dušana Beránka a přísedících Marie Jelínkové  a Ing. et Ing. Ondřeje Skoby t a k t o :  

I.  

obžalovaný 

XXXX XXXXXXX, 

nar. XXXXXX ve Zlíně, řidič ve společnosti XXXXXX, s.r.o.,  trvalého pobytu v XXXXX, okres Zlín, v současnosti bytem XXXXXX, okres Zlín,  

j e  v i n e n , ž e 

v XXXXXXX, okres Zlín, nejméně od prosince 2008 do 15. ledna 2012 v místě svého bydliště  v soukromí rodinného domu č. p. XXX, který obýval společně se svou tehdejší manželkou  a nezletilým synem, v mnoha případech bezdůvodně, převážně pod vlivem alkoholu, psychicky a fyzicky napadal svou tehdejší manželku XXXXXX, nar. XXXXXXX. Tu urážel a ponižoval hrubými a vulgárními slovními výrazy  jako např. „pičo, děvko, kurvo.“, dělal jí různé schválnosti, například rušil její spánek  rozsvěcováním světla v ložnici či záměrným hlukem v garáži pod ložnicí, v zimním období  zamykal kotelnu, čímž jí bránil ve vytápění domu, ničil její kosmetiku, procházel se v  zablácených botách po domě, několikrát v domě močil mimo toaletu, jednou dokonce do  dětské postýlky svého syna, který v ní spal. Ničil vybavení domácnosti a interiér domu včetně  osobních věcí poškozené. Poškozené po jejím návratu domů kontroloval spodní prádlo,  kontroloval její mobilní telefon, který jí opakovaně také ukryl. Fyzicky ji napadal, a to tak, že jí  dával facky, tahal ji za vlasy a kroutil ruce za záda, čímž jí dne 14. 11. 2009 zlomil II. záprstní  kost levé ruky. Jeho útoky proti bývalé manželce vyvrcholily dne 15. 1. 2012, kdy jí nejprve  večer v obličeji rozetřel namazaný krajíc chleba, poté ji chytil za vlasy, tloukl jí hlavou o zeď, přitom jí nadával do děvek a obviňoval ji, že se kurví. Poškozená ze strachu utekla do  obývacího pokoje, kde se nacházel jejich nezletilý syn XXX nar.  XXXXXXX v domnění, že v jeho přítomnosti svého jednání obžalovaný zanechá. On  se však zcela svlékl do naha a se slovy „ukaž mi, jak jsi to s nimi dělala, ať si s tebou taky  užiju", ji povalil na záda, sedl si na její hrudník, koleny se zapřel o její paže a pokusil se proti  její vůli vsunout svůj penis do jejích úst a požadoval, aby ho tímto způsobem uspokojila. To  se mu však nepodařilo, neboť se tomuto jednání poškozená aktivně bránila, kdy sebou  zmítala, kopala kolem sebe a nakonec ho do penisu i kousla, načež ji pustil. Vzápětí ji  však povalil na zem na záda a snažil se z ní strhnout tepláky, což se mu nepodařilo a  poškozená utekla,  

t e d y 

a) v úmyslu spáchat trestný čin se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu,  aby jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a tento čin spáchal jiným pohlavním stykem  provedeným způsobem srovnatelným se souloží, přičemž k dokonání trestného činu  nedošlo, 

b) týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu,  t í m  s p á c h a l  

a) pokus zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku  a § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku,  

b) zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d)  trestního zákoníku, 

a  z a  t o  s e  o d s u z u j e  

podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku a § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému  trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.  

Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu  podmíněně odkládá, zkušební doba se stanovuje na 5 (pět) let a nad obžalovaným se  stanovuje dohled.  

Podle § 85 odst. 2 trestního zákoníku a § 48 odst. 4 písm. e, h) trestního zákoníku se  obžalovanému ukládá přiměřené omezení spočívající v tom, že se zdrží návštěv  restauračních zařízení a požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek.  

Podle § 99 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku se obžalovanému ukládá ochranné  léčení protialkoholní v ambulantní formě.  

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen nahradit Všeobecné  zdravotní pojišťovně České republiky způsobenou škodu ve výši 679 Kč 50 h.  

II. 

Obžalovaný 

XXXX XXXXXXX, 

nar.XXXXX  ve Zlíně, řidič ve společnosti XXXXXXX, s.r.o.,  trvalého pobytu v XXXXXX, okres Zlín, v současnosti bytem XXXXXXX okres Zlín,  

se podle § 226 písm. b) trestního řádu  

zprošťuje obžaloby,  

pro skutek spočívající v tom, že v XXXXXX, okres Zlín, v místě svého trvalého bydliště  v přesně nezjištěné době dne 13. 1. 2012 si nezjištěným způsobem bez souhlasu oprávněné  uživatelky XXXXX opatřil nepřenosnou platební kartu zn. Visa Class České  spořitelny, a.s., č. XXXXXX s bezpečnostním PIN kódem na jméno XXXXXXX, a  s touto následně dne 14. 1. 2012 v čase 10.22 hodin provedl v bankomatu České spořitelny,  a.s., ve XXXXX na XXXXXX neoprávněný výběr částky ve výši 600  Kč, dále téhož dne v XXXXX na benzínové čerpací stanici společnosti Shell v čase 10.35  hodin provedl platbu u obchodníka ve výši 265 Kč 20 h,  

v němž je spatřován přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního  prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, 

neboť 

tento skutek není trestným činem. 

Podle § 129 odst. 2 trestního řádu toto zjednodušené písemné vyhotovení rozsudku  neobsahuje odůvodnění skutkového stavu, výrok o vině a trestu, neboť obžalovaný se vzdal  práva odvolání dne 4. 6. 2013 a státní zástupce dne 5. 6. 2013. Obžalovaný si nepřál, aby  odvolání v jeho prospěch podaly jiné oprávněné osoby a obžalovaný i státní zástupce  netrvali na vyhotovení odůvodnění.  

Odůvodnění náhrady škody: 

Nárok na náhradu škody uplatnila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky  ve výši 679 Kč 50 h. Jde o léčebné náklady poraněné poškozené XXXXXXX (cílené  vyšetření všeobecným chirurgem a výkon ústavní pohotovostní služby, dále rentgen krku,  krční páteře a lebky). Tyto náklady pojišťovna řádně vyčíslila. Její nárok je důvodný, opírá se  o § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého  příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby  vůči pojištěnci. Náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Odsouzený jednal  protiprávně, neboť porušil princip generální prevence (§ 415 občanského zákoníku), podle  něhož je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě na zdraví, na majetku, na  přírodě a na životním prostředí. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku každý zodpovídá  za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.  

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů od jeho doručení  prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně ke Krajskému soudu v Brně,  pobočce ve Zlíně. 

Odvoláním může napadnout rozsudek státní zástupce pro nesprávnost  kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho  přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání  věci a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro  nesprávnost výroku o náhradě škody.  

Odvolání musí být odůvodněno tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých  výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku  nebo řízení, které rozsudku předcházelo.  

Toto právo nepřísluší těm, kdož se ho po vyhlášení rozsudku výslovně  vzdali. 

 Okresní soud ve Zlíně, 

 dne 4. června 2013 

Mgr. Dušan Beránek, v.r. 

předseda senátu 

za správnost vyhotovení: 

XXXXXXXXXXXXXXXXX

Přečtěte si další

sp.zn.
3 T 14/2015
Brutální znásilnění s ublížením na zdraví

Spisová značka: 3 T 14/2015


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl dne 20.12. 2016 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Alice Havlíkové a přísedících Bc. Romany Králové a Marcely Pýchové při hlavním líčení konaném dne 20. prosince 2016 takto:

obžalovaný

xxxxxxxxxxx

je vinen, že: 

dne 30.6. 2014 v době kolem XXXX po dohodě se XXXXX přišla přespat, přičemž v této době XXX na ubytovně přítomen nebyl, přistoupil obviněný k poškozené, která ležela v pyžamu na své posteli, vrhl se na ni, zalehl ji, následně ji tahal za vlasy až spadla z postele, přitom se vulgárními výrazy obsaženými ve spisovém materiálu dožadoval felace, obnažil si penis a strkal ho poškozené do úst, poškozená se bránila, zmítala se a snažila se vymanit, nahlas křičela, obviněný ji násilím zvedl ze země, hodil ji na postel do polohy na zádech, přitom se poškozená udeřila do zátylku o rám postele, následně z ní strhl spodní část pyžama, jednou rukou ji zakryl ústa, aby nemohla křičet, druhou rukou ji svíral pod krkem a vykonal na poškozené nechráněnou vaginální soulož s vyvrcholením na horní část pyžama poškozené,

tedy:

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží.

čímž spáchal:

zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

a odsuzuje se 

Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění na dobu neurčitou.


Odůvodnění:

Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 podal ke zdejšímu soudu dne 17.2. 2015 obalobu na XXX pro jednání právně kvalifikované jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit způsobem blíže uvedeným ve výroku podané obžaloby.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 3 T 14/2015 ze dne 29.3. 2016 byl obžalovaný obžaloby zproštěn. Usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. 44 To 271/2016 ze dne 7.7. 2016 byl předmětný rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Proti obžalovanému bylo vedeno řízení proti uprchlému. Ze zprávy PČR odboru mezinárodní policejní spolupráce bylo zjištěno, že obžalovaný je ruský občan, je registrován v regionu Sverdlovsk, ale nežije na adrese trvalého bydliště, jeho současná adresa je neznámá. Vzhledem k tomu, že v případě uznání viny obžalovaného nepřichází do úvahy uložení vyššího nepodmíněného trestu odnětí svobody než 4 měsíce, nebyl soudem vydán evropský zatýkací rozkaz. Ze zprávy Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 20. 10. 2016 bylo zjištěno, že Ruská federace nevydává do zahraničí vlastní státní příslušníky, proto soud uzavřel, že není účelné podávat žádost o vydání obžalovaného z Ruské federace k trestnímu stíhání do ČR. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že konání řízení proti obžalovanému jako uprchlému je plně důvodné.

Obžalovaný ve své výpovědi v přípravném řízení uvedl, že se s poškozenou seznámil přes své kamarády XXXX ti mu říkali, že ji vyhodil manžel, že nemá kde bydlet. XXXX obžalovaného požádal, aby jel s poškozenou na Xxxxxxxxx vyzvednout její věci. Když tam zazvonili, otevřel nějaký muž, který se ptal, co je zač, odkud a jak dlouho poškozenou zná a řekl mu, aby si dával pozor, že už je pátý, kdo si přišel pro její věci. Domů se obžalovaný vrátil sám, šel spát, když se probudil, byl doma XXXX s poškozenou. Říkal XXX , ať poškozená vypadne, že ji tam nechce. V jednu hodinu ráno mu poškozená volala, že přijede, říkal jí, ať nejezdí. Poté mu volala, že už je na cestě a následně, že už je tady. Šel otevřít, řekl: „tady máš své věci, tak si je vezmi a vypadni“. Poškozená říkala, že se aspoň osprchuje, poté ji znovu řekl, ať vypadne. Chtěla zapnout televizi a pak mu řekla, že by tam chtěla aspoň přespat. Obžalovaný řekl, že když tam chce přespat, ať mu provede felaci. Přitom si stáhla hřeben z vlasů a škrábla ho do boku. Obžalovaný se poté otočil na bok, poškozená přes něj přelezla na postel, lehla si vedle něj a sundala si kalhotky. Začal s ní vykonávat soulož, trvalo to asi 3 minuty, během soulože si ho přitahovala za boky a záda k sobě, vyvrcholil na postel. Poškozená ejakulát vytřela svým oblečením, hodila ho na zem a pak šla pryč. Za nějakou dobu poškozený vstal, volal, kde je, dveře byly otevřené, zavřel je a pak si lehl zpátky do postele. Za chvíli mu poškozená volala, že má jít ven, že je tam policie. Poranění poškozené si vysvětluje tak, že ji plácnul přes ruku, když zapínala světlo a odstrkoval ji od televize. Uvádí, že poškozené si řekl o orální sex a pak už aktivity vyvíjela ona.

Poškozená XXX ve své výpovědi uvedla, že poté, co se pohádala s XXXX, neměla kde spát, sháněla bydlení a její známý XXXX jí řekl, že může být v bytě 2+1, kde bydlel s obžalovaným. Bydlela v jednom pokoji společně s XXX, každý na své posteli. Obžalovaný byl nejprve ve svém pokoji, když si šla lehnout, napadl ji, začal ji škrtit, svlékat. Zamkl byt, schoval klíče, takže nemohla utéci. Škrábla ho, odstrkovala, následně ji donutil k orálnímu sexu. Prali se s obžalovaným, obžalovaný ji bouchl do hlavy, tahal za vlasy, měla modřiny po těle. K pohlavnímu styku ji donutil. Když došlo k vyvrcholení, klíče vyndal, nechal je na lednici. Poškozená se oblékla, utekla naproti do nonstop baru a poprosila barmanku, aby zavolala policii. Křičela, obžalovaný jí však držel pusu. Volala XXX ten přijel, divil se, co se děje. Poškozená plakala, XXXX ji uklidňoval. Po incidentu se vrátila k XXXX. S obžalovaným se pak už nikdy neviděla, XXXX ji říkal, že se obžalovaný někdy opije, přivede si nějaké slečny a ty pak zneužije. Za souhlasu stran byla v hlavním líčení čtena výpověď XXXX z přípravného řízení, ze které bylo zjištěno, že se s obžalovaným XXX zná od roku 2012 ze společné práce. Poškozenou zná od roku 2010, potkali se v Praze v jednom baru. O tom, co se stalo, se dozvěděl jak od obžalovaného, tak od poškozené. U obžalovaného bydlel asi 2 týdny na ubytovně v ulici Xxxxxxxxx v Praze 6, každý tam měl svůj pokoj. Obžalovaný se s poškozenou poznal asi dva týdny předtím, než k té události došlo. Poškozená svědkovi řekla, že nemá kde bydlet, protože odešla od manžela. Kamarád XXXXX se ho ptal, zda má místo na ubytovně, a zda by tam poškozená nemohla bydlet. Svědek uvedl, že na ubytovně bude jen do pátku, pak odjíždí na Ukrajinu a poškozená s tím souhlasila. Na ubytovně přespali v jeho pokoji, každý na samostatné posteli. Ráno řekla, že by potřebovala na ubytovnu přivézt své věci, které měla na Xxxxxxxx u nějakého kamaráda, a protože neměl čas, poprosil obžalovaného, který s ní nakonec pro ty věci jel. V předmětný den šel večer s kamarádem XXX do města, poškozená za nimi přijela a šli společně do nějakého baru v Xxxxxxxx ulici. Kolem třetí nebo čtvrté hodiny ranní šli na procházku na Staroměstské náměstí, pak poškozená řekla že chce domů. Chtěla, aby svědek zavolal obžalovanému, že ji má otevřít. Obžalovanému se dovolal, ten nejprve nechtěl, aby poškozená přišla, protože druhý den vstával do práce, ale nakonec řekl, ať tedy přijde, že jí otevře. Ráno, kolem půl páté, v době, kdy svědek byl ještě na Staroměstském náměstí, mu přišla z telefonního čísla obžalovaného SMS zpráva, že v bytě byla policie. Nic bližšího nesdělil. Svědek za pět až deset minut volal poškozené, chtěl vědět, co se stalo a poškozená mu řekla, že ji znásilnil. Svědek šel spát k XXXX, na ubytovnu se vrátil až večer, společně s poškozenou. Šli do baru, poškozená se jevila být rozrušená, pila vodky. Říkala mu, že ji obžalovaný začal bít, uhodil ji hlavou o stůl, pak s ní praštil o podlahu. Ukazovala svědkovi malé modřiny na rukách, trochu plakala. Poté chtěla, aby s ní svědek jel na ubytovnu, vzala si zde své věci. Obžalovaný mu k incidentu řekl, že sex s poškozenou byl dobrovolný, iniciovala ho poškozená, říkal jí, aby šla pryč.

Svědek XXX ve své výpovědi před soudem uvedl, že obžalovaný byl jeho blízký kamarád. Poškozenou několikrát potkal, je pravdou, že holdovala alkoholu. Vůbec nerozumí tomu, co se tam stalo. Obžalovaný bydlel společně s XXXX, svědek byl u nich doma asi dvakrát. Poškozená nejprve roznášela letáky , pak dělala striptýz. Poškozená mu po incidentu volala, vypadala vystrašená, řekla mu, že ji obžalovaný znásilnil. Řekla mu, aby s ní šel k výslechu, naléhala, aby šel svědčit. Obžalovaného se ptal na jeho verzi, ten mu řekl, že byl nějaký sex, nic víc. Říkal, že tam bylo trochu násilí. Obžalovaného zná dobře, věřil mu více, než poškozené. Obžalovaný nikdy nebyl násilnické povahy. Obžalovaný mu řekl, že poté, co byl sex, poškozená odešla a zavolala policii. Myslí si, že obvolala všechny své kamarády. Když říkala o znásilnění, byla spíš hysterická, než vystrašená.

Svědek XXXX ve své výpovědi před soudem uvedl, že se s poškozenou seznámil na Xxxxxxxxx v baru Xxxxxxx. Poškozená si stěžovala na to, že nemá kde bydlet. Poznal pan XXXX , od něhož se dozvěděl, že poškozená má problémy s alkoholem. Chtěl ji pomoci, tak ji vzal k sobě. Jel s ní pro věci k nějakému Rusovi. Poškozená pije, lítá v tom, občas si něco vymyslí, když nepije, tak je fajn. Byla taková cestovatelka, když udělala nějaký průšvih, tak se objevila u někoho jiného. Když pila, tak řádila. Poškozená každou chvíli vypráví něco jiného, podle toho, jak se jí to hodí. O znásilnění se dozvěděl, až když ho předvolali k výslechu. XXX nezná. O znásilnění s ním nemluvila. Poškozená dělala v baru, propagovala jej, roznášela letáky a tahala tam cizince. Obelhala strašnou spoustu lidí, je živá, s každým si vše hned domluví.

Za souhlasu stran byl v hlavním líčení čten znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie, z jehož závěrů bylo zjištěno, že osobnost poškozené lze popsat v rámci normy, přiměřeně společenskou, přiměřeně flexibilní, dobře se ovládající, tradicionalistickou, s myšlením spíše konkrétním. Intelekt je v rámci normy. Neguje jakékoli potíže s alkoholem, či drogami, neguje emoční nestabilitu, pocity prázdnoty, sebepoškozování a jiné příznaky emočně nestabilní poruchy osobnosti. Je ale pravděpodobné, že upravuje některé informace v sociálně žádoucím směru. Projevuje se jako prakticky orientovaná, s vnímáním práce jako zásadní hodnoty,  potřeby příjmu, stability. Přála by si, aby se její děti vrátily zpět z Klokánku, uvádí tradiční hodnoty, práci, domov a zázemí, dobrého muže. Poškozená je obecně schopna si zapamatovat prožitou událost a reprodukovat ji, spíše než povahové rysy může mít na vnímání a prožívání vliv užívání alkoholu a celkově málo stabilní životní styl. Některé anamnestické informace mohou ukazovat na schopnost menší péče o potomstvo, tendenci k práci v rizikovějších podmínkách, nočních barech, striptýzových klubech. Byla zjištěna pravděpodobná tendence ke zkreslování výpovědi v sociálně žádoucím směru prezentace sebe sama. Při dotazech na znásilnění u ní byla patrná zřetelná tenze, až náznak pláče, zdůrazňovala, že je to již za ní. Znalec nezjistil v její výpovědi zřetelné známky nevěrohodnosti. Posuzovaná se posuzuje jako silná, má pocit, ze se se znásilněním úspěšně vyrovnala, neguje příznaky posttraumatické stresové poruchy. Je spíše pravděpodobné, že se se zážitkem vyrovnala stenicky.

Z protokolu o ohledání místa činu bylo zjištěno, že předmětem ohledání byl apartmán nacházející se na adrese ……….., Praha 6 v suterénu domu, skládající se ze tří malých místností, které jsou průchozí a nejsou odděleny dveřmi. Na místě byla zajištěna věcná stopa, a to dvoudílné dámské pyžamo, dámské kalhotky a osuška. Byly pořízeny fotografie drobných poranění poškozené, i obžalovaného. U poškozené byly zjištěny drobné modřiny, u obžalovaného škrábance od nehtů, v pravé horní a dolní části zad.

Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie, bylo zjištěno, že v horním dílu pyžama na přední části z několika skvrn a otěrů byla zjištěna přítomnost lidského spermatu.

Z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že obžalovaný v něm nemá vedeny žádné záznamy, je osobou dosud bezúhonnou.

Při hodnocení důkazů dle § 2 odst. 6 tr. ř. soud vycházel z výpovědi obžalovaného, poškozené, svědků  XXX znaleckého posudku k věrohodnosti poškozené a odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie. Obžalovaný ve své výpovědi nijak nepopírá, že by k sexu s poškozenou nedošlo, dle výpovědi svědka XXXX mu obžalovaný měl říci, že tam bylo trochu násilí, nicméně sexuální akt byl ze strany poškozené ryze dobrovolný. Obžalovaný dále na svou obhajobu uvedl, že v předmětný den nechtěl, aby poškozená do bytu chodila, řekl jí, ať mu dá pokoj a přijde až s XXXX. Když zazvonila u dveří, šel jí otevřít a znovu jí řekl, ať vypadne. Poškozená naopak ve své výpovědi uvedla, že když si šla lehnout, obžalovaný ji začal škrtit, svlékat, zamkl byt a schoval klíče. Škrábla ho, odstrkovala, následně ji donutil k orálnímu sexu. S obžalovaným se prali, bouchl ji do hlavy, tahal za vlasy, měla po těle modřiny. K pohlavnímu styku ji donutil. Z pořízené fotodokumentace byly zjištěny u poškozené drobné modřinky a u obžalovaného škrábance od nehtů. Obžalovaný ve své výpovědi uvedl, že poškozená vzala své prádlo, tričko a kalhotky a vytřela s nimi ejakulát a hodila je na zem. Poškozená uvedla, že obžalovaný vyvrcholil na její pyžamo, které sundala, hodila na podlahu, když našla klíče na lednici a vyběhla z bytu, byla bosá, měla na sobě kalhotky a tričko. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví bilologie byla zjištěna přítomnost spermatu v materiálu horního dílu pyžama, nikoli v krátkých růžových kalhotách a tmavě růžových spodních kalhotkách s hygienickou slipovou vložkou a materiálu osušky oranžové barvy. Tyto zjištěné skutečnosti korespondují s výpovědí samotné poškozené. Znalcem z odvětví zdravotnictví, oboru klinické psychologie byla potvrzena obecná věrohodnost poškozené, tj, že je schopna si zapamatovat prožitou událost a reprodukovat ji. Byla zjištěna pravděpodobná tendence upravovat některé informace v sociálně žádoucím směru, prezentace sebe sama. Oběma svědky, jak XXXX tak XXXX bylo potvrzeno, že když jim poškozená tuto skutečnost o znásilnění sdělovala, byla rozrušená, plakala. Rovněž tak znalcem byla potvrzena jistá tenze a náznak pláče při dotazech na znásilnění. S ohledem na tyto uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že obžalovaný se předmětného jednání dopustil tak, jak uvedla poškozená a tímto jednáním naplnil veškeré zákonné znaky zločinu znásilnění dle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníků, přičemž tak jednal v úmyslu přímém.

V rámci úvah o druhu výši trestu dle § 39 odst. 1 a § 37 odst. 1 tr. zákoníku je nutné uvést, že obžalovanému polehčuje jeho dosavadní trestní bezúhonnost, kdy z opisu evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že nebyl na území ČR soudně projednáván a trestán. S ohledem na skutečnost, že se jedná o cizího státního příslušníka, z hlediska prevence opakování obdobné trestné činnosti v ČR, mu proto soud uložil trest vyhoštění na dobu neurčitou, který považuje za přiměřený jak osobě obžalovaného, tak okolnostem trestní věci.


Poučení: 

proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do osmi dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Rozsudek může napadnout odvoláním:

Státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku.

Obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká.

Zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,

Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odsuzuji-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň z části nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení může poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu. Který rozhodoval v prvním stupni. 

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, jež rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává byť i z části ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného.


V Praze dne 20. prosince 2016


JUDr. Alice Havlíková v.r.

předsedkyně senátu




sp.zn.
1 T 239/2015
Stalking vyeskalovaný v pokus o znásilnění s ublížením na zdraví

Jednací číslo: 1 T 239/2015 – 325 




ČESKÁ REPUBLIKA 

  1. ROZSUDEK 
  2. JMÉNEM REPUBLIKY



     Okresní soud v Jičíně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 7.3.2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Výmoly a přísedících Jarmily Čejkové a Ing. Petra Dušana Bihelera, 

 

t a k t o :


Obžalovaný:


xxxxxxxxxxxxx , 


nar. xxxxxxxxx v xxxxxxxxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxx, řidič kamionu u firmy xxxxxxxxxxxxxxx



je     v i n e n  ,  


že

1) 

dne 7.8.2015 v době od 09.00  hodin do 11.10 hodin před domem čp. xxxx na ul. xxxxxxxxx po předchozí slovní rozepři týkající se partnerského rozchodu vzal proti její vůli do náruče xxxxxxxxxx nar. xxxxxxxxx, a vhodil ji do otevřeného kufru vozidla Ford Galaxy xxxxxxxx, čemuž se bránila a křičela, nastavila do dveří auta svoji levou nohu, kterou jí přibouchl, čímž jí způsobil otok levého nártu s následným ošetřením v Oblastní nemocnici a.s. v Jičíně bez nutnosti dalšího déletrvajícího léčení, poté nastoupil do vozidla a odjel do k.ú. xxxxxxx, okr. xxxxxx, zatímco ona v zavazadlovém prostoru bouchala na okno, aby na vzniklou situaci upozornila, v průběhu jízdy přelezla na zadní sedačky a neustále křičela a prosila, aby ji pustil, což nevyslyšel,  a zastavil až na louce vedoucí k rekreačnímu středisku xxxxxxx, v k.ú. xxxxxxxx, okr. xxxxxxxx, kde oba vystoupili z vozidla, dohadovali se o jejich ukončeném vztahu, a následně ji přes její odpor za ruce vtáhl zpět do vozidla na zadní sedačky z pravé strany za řidičem, a chtěl po ní soulož, což odmítla, tak jí řekl: "no když nechceš, tak uvidíš", přitom si začal rozepínat zip u riflových kraťasů, obnažil své přirození a v úmyslu na ní vykonat soulož jí oběma rukama strhnul její látkovou sukni žluté barvy ke kolenům a následně se jí snažil stáhnout spodní kalhotky, čemuž se aktivně bránila a křičela, a prosila ať to nedělá, přitom jí přetrhl řetízek žluté barvy v hodnotě cca 2.000,- Kč, a  poté, co začala dělat, že se dusí, svého jednání zanechal, oba vystoupili z vozu ven, chvíli se spolu  dohadovali a vzápětí ji nezjištěným způsobem položil na zem na záda, roztáhl jí  nohy, sukně se jí tímto vyhrnula do úrovně břicha, on si před ni klekl, opět si rozepínal kalhoty a obnažoval přirození v úmyslu na ní vykonat soulož, načež xxxxxxxxxx se opět  bránila a křičela, a kalhotky, které jí chtěl strhnout, si bránila rukou, brečela a opět dělala, že se dusí a dáví, takže svého jednání zanechal,  nastoupili do vozidla a odjeli obcí xxxxxxx na blíže neustanovené místo u pozemní komunikace č. xxxxx, vedoucí  ze xxxxxxx na xxxxx, v k.ú. xxxxxxxx, ok. rxxxx, kde zastavil a  znovu  na ni naléhal ohledně jejich vztahu, vystoupil z vozidla a otevřel zadní pravé dveře, kde seděla, a něco jí říkal, a protože nereagovala, řekl: "když nebudeš mluvit, tak jak chceš", a začal si opět rozepínat zip u kraťasů a v úmyslu vykonat na ní soulož obnažil své přirození a sedící v autě jí otočil kolena do boku, takže nohy měla směrem ven, čemuž se bránila a chtěla jej rukou od sebe odstrčit, a ve  chvíli, kdy k ní prudce přistoupil, mezi jejich těla vložila svojí pravou ruku ohnutou v zápěstí, o které se opřel, což ji zabolelo, vykřikla bolestí, a protože se domníval, že jí ruku zlomil, ačkoliv se jí nic nestalo, odvezl ji před její dům, 


t e d y

  • jednak jinému bez oprávnění bránil užívat osobní svobody v úmyslu usnadnit jiný trestný čin,
  • jednak se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání zločinu, a jehož se dopustil v úmyslu jiného násilím a pohrůžkou násilí donutit k pohlavnímu styku souloží,  přičemž k dokonání tohoto zločinu nedošlo,


2)

v xxxx, v ul. xxxxx a na dalších místech v xxxx, v období od počátku měsíce  června 2015 nejméně do 25.9.2015, svoji bývalou družku xxxxxxxxxxx,  nar. xxxxxxxxxx, proti její vůli  kontaktoval pomocí SMS zpráv či sociální sítě FACEBOOK, kdy jí za uvedené období zaslal z jeho uživatelského profilu   xxxxxxxxxxxxx nejméně 26 stránek nevyžádaných zpráv, dále jí zaslal ze svého mobilního telefonu případně z jiných  uživatelských telefonních čísel xxxxxxxxx, xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxxxxx na její uživatelské telefonní číslo xxxxxxxx  nejméně  3179 nevyžádaných SMS zpráv, uskutečnil nejméně 110 nevyžádaných telefonátů, telefonoval jí,  vyhledával proti její vůli její přítomnost, sledoval ji v místě jejího trvalého bydliště a na různých dalších místech v xxxxxx a jeho okolí, případně v jejím zaměstnání, nosil jí nevyžádané dárky,  obtěžoval její příbuzné,  což pociťovala jako nežádoucí zásah do svého osobního a rodinného života, a v důsledku tohoto jednání vyhledala odbornou pomoc a  krizovou intervenci v Intervenčním centru v Hradci Králové a dále  na její návrh  Okresní soud v Jičíně ve smyslu § 405 zákona č. 292/2013 Sb.  o zvláštních řízeních soudních dne 18.9.2015  pod č.j. 30Nc 1104/2015-16  vydal  předběžné opatření, kterým  mu  byla uložena povinnost zdržet se setkávání s osobou xxxxxxxxxxx a jejího nežádoucího sledování a obtěžování jakýmkoli způsobem, zejména prostřednictvím osobního kontaktu, písemného styku a služeb elektronických komunikací,


t e d y

jiného dlouhodobě pronásledoval tím, že vyhledával jeho osobní blízkost, sledoval jej, vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronické komunikace kontaktoval a omezoval jej v jeho obvyklém způsobu života,


č í m ž      s p á c h a l 


ad 1)

  • jednak přečin omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1,2 tr. zákoníku,
  • jednak zločin znásilnění podle § 185 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku, ukončený ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, 


ad 2)

přečin nebezpečné pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b), c), d) tr. zákoníku, 



a    o d s u z u j e   s e


za to podle § 185 odst.2 trestního zákoníku za užití § 43 odst.1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání    t ř í    ( 3 ) roků.


   Podle § 81 odst.1 trestního zákoníku a § 82 odst.1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání   p ě t i   ( 5 ) roků. 


    Podle § 82 odst.2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá povinnost zdržet se v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení styku s poškozenou xxxxxxxxxxxxx, nar. xxxxxxxxx a uhradit škodu způsobenou poškozené xxxxxxxxxxx. 


    Podle § 228 odst.1 tr.řádu je obžalovaný povinen zaplatit na náhradu škody poškozené xxxxxxxxxx, nar. xxxxxxxxxxxx, bytem xxxxxxxxx částku 52.260,- Kč. 


O d ů v o d n ě n í  :


    Podle § 129 odst. 2 tr. řádu tento rozsudek neobsahuje odůvodnění, protože po vyhlášení rozsudku se státní zástupce, poškozená a obžalovaný výslovně vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podala odvolání jiná oprávněná osoba.



P o u č e n í  : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku, trojmo, ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu zdejšího. Toto právo však nemají osoby, které se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdaly. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odvoláním je možno napadnout nesprávnost některého výroku, i v případě, že takový výrok chybí. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo. Odvolání lze opřít o nové důkazy a skutečnosti.



                        V Jičíně dne 7. března 2016


                                 JUDr. Aleš Výmola v. r.

    předseda senátu










sp.zn.
34 T 3/2019
Znásilnění dívky mladší 15 let a podávání alkoholu dítěti, soud nemohl ukládat podmínku

Malý%20státní%20znak

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 13. března 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Kantora a přísedících Ing. Anny Řežábkové a Jany Kantové 

takto:

Obžalovaný

XX,

nar. XX v XX okres XX, trvale bytem XX, okres XX, nyní ve vazbě v této trestní věci ve Věznici Plzeň,

uznává se vinným, že

1)

dne 12. 11. 2018 mezi 15.00 a 19.30 hodin v XX, okres XX, na žádost nezletilých XX, nar. XX, XX, nar. XX a XX, nar. XX, jejichž věk rámcově znal, postupně koupil v prodejně potravin za peníze poskytnuté mu za tím účelem nezletilou XX celkem nejméně 16 lahví alkoholického nápoje XX o objemu 0,33 l a obsahu alkoholu 4,5%, z nichž následně všichni společně, zejména však nezletilé XX a XX, v jím užívaném bytě na adrese XX, zkonzumovali nejméně 12 lahví, dále v tomto bytě umožnil jmenovaným nezletilým konzumaci nezjištěného množství červeného vína smíchaného s colovým nápojem a vodky značky XX o obsahu alkoholu 37,5% z láhve o objemu 0,5 litru, ačkoli věděl, že veškeré uvedené nápoje obsahují alkohol, přičemž nezletilé XX a XXX se v důsledku požití uvedených alkoholických nápojů uvedly do takového stavu opilosti, že se v bytě pozvracely, nezletilá XX zde také opakovaně usnula a ještě v 23.45 hodin dne 12. 11. 2018 měla v krvi 1,1 ‰ alkoholu, 

2)

dne 12. 11. 2018 v přesně nezjištěné době od 15.00 do 22.20 hodin v jím užívaném bytě na adrese XX, XX, okres XX, využil toho, že nezletilá XX XX, nar. XX, jejíž věk rámcově znal, v důsledku své opilosti vyvolané konzumací alkoholu popsané pod bodem 1) výroku tohoto rozsudku nebyla schopna náležitě vnímat a vyhodnotit jeho dále popsané jednání, případně také spala, a se záměrem uspokojit svůj sexuální pud nejprve jmenované nezletilé v době, kdy usnula v obývací místnosti na pohovce, zasunul svou ruku pod její kalhoty a sáhl na přirození, dále poté, co se nezletilá pozvracela, ji odvedl do koupelny, kde ji vysvlékl, uložil do vany a umýval, současně ji však jednou rukou osahával na prsou a přirození a druhou rukou si stimuloval svůj pohlavní úd, aniž by dosáhl vyvrcholení, následně nezletilou oblékl a uložil na pohovku v obývací místnosti a v době, kdy opět usnula, ji přes ošacení osahával na prsou,

tedy

pod bodem 1)

ve větší míře podal dítěti alkohol,

pod bodem 2)

zneužil bezbrannosti jiného k pohlavnímu styku a takový čin spáchal na dítěti mladším patnácti let,

čímž spáchal

pod bodem 1)

přečin podání alkoholu dítěti podle § 204 trestního zákoníku, 

pod bodem 2)

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku,

a odsuzuje se

podle § 185 odst. 3 a § 43 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, jehož výkon se podle § 84 a § 85 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 81 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu 4 (čtyř) roků, a současně se nad obžalovaným vyslovuje dohled.

Podle § 85 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 48 odst. 4 písm. h) trestního zákoníku se obžalovanému ukládá povinnost zdržet se v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení konzumace alkoholických nápojů.

Podle § 99 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu se obžalovanému ukládá povinnost zaplatit jako náhradu škody České průmyslové zdravotní pojišťovně, se sídlem Jeremenkova 161/11, Vítkovice, 703 00 Ostrava, IČ: 47672234, částku 10.724 Kč.

                     

Odůvodnění:

  1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v XX podal dne 14. 2. 2019 u zdejšího soudu obžalobu na Jana XX pro přečin podání alkoholu dítěti podle § 204 trestního zákoníku a zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, a to na obdobném skutkovém základě, jaký je obsažen ve skutkové větě výroku o vině tohoto rozsudku. Z rozdílů mezi skutkovými závěry obžaloby a rozsudku lze poukázat pouze na ten, který se u jednání pod bodem 1 týká počtu obžalovaným opatřených lahví alkoholického nápoje XX (žalobní návrh dovozoval, že jich bylo nejméně 10, zatímco soud uzavřel, že se jednalo nejméně o 16 lahví), jakož i ten, jenž se u jednání pod bodem 2 vztahuje ke způsobu pohlavního styku obžalovaného s nezletilou XX (podle žalobního návrhu obžalovaný v rámci sexuálních praktik uvedených ve výroku rozsudku jmenované nezletilé také částečně zasunul prst do vagíny). Zbývající odchylky skutkových závěrů soudu oproti obžalobě byly zcela nepodstatné jak z hlediska právní kvalifikace stíhaného jednání, tak z pohledu jeho závažnosti, proto je není třeba popisovat. 

  1. Soud v průběhu hlavního líčení provedl veškeré důkazy, které podle jeho názoru reálně mohly přispět k objasnění věci (ostatně strany ani neměly žádné návrhy na doplnění dokazování). Na jejich základě vzal za prokázaný následující skutkový stav.

  1. Obžalovaný XXX trpí lehkou mentální retardací, jiné psychické poruchy se u něj nevyskytují. Z důvodu uvedeného mentálního deficitu byl rozsudkem Okresního soudu v XX ze dne XX sp. zn. XX, jenž nabyl právní moci dne 19. 5. 2018, omezen ve svéprávnosti k některým majetkoprávním jednáním, opatrovníkem mu byla ustanovena jeho matka XX. Až do svého zadržení a následnému vzetí do vazby v projednávané věci (k čemuž došlo ve dnech 13. 11. a 14. 11. 2018) žil sám v pronajatém bytě na adrese XXXX.

  1. Nezletilí XX, nar. XX, XX nar. XX, a XX, nar. XX, navštěvují Základní školu v XX, do doby nyní stíhaného jednání se přátelili, ve volném čase se scházeli a pohybovali po XX. To činili i dne 11. 11. 2018 v odpoledních a večerních hodinách, náhodně se přitom setkali s obžalovaným, s nímž se nezletilý XX znal již z dřívější doby. Nezletilí využili skutečnosti, že obžalovaný je již zletilý, a požádali jej, aby jim koupil krabičku cigaret a dvě láhve o objemu 0,33 litru s nápojem, který obsahuje 4,5% alkoholu. Obžalovaný jim vyhověl a z peněz poskytnutých mu za tím účelem nezletilou XX tyto věci v jednom z obchodů koupil. Poté se všichni přemístili do bytu obžalovaného, kde mimo jiné vypili obě láhve uvedeného nápoje. Daného dne se obžalovaný také dozvěděl, jaký je rámcově věk nezletilých XX a XX, tedy že prvně jmenované je zhruba jedenáct let a posléze uvedené kolem třinácti let, věk XX znal již z minulosti. Současně obžalovaný dával najevo, že nezletilá XX se mu jako dívka zamlouvá. Ve večerních hodinách pak všichni nezletilí byt obžalovaného opustili, předběžně se s ním dohodli, že jej navštíví i následujícího dne po skončení vyučování.

  1. Dne 12. 11. 2018 kolem 15.00 hodin se nezletilí XX, XX a XX opět dostavili k bydlišti obžalovaného a setkali se zde ním. Obžalovaný jim na jejich žádost z peněz předaných mu nezletilou XX koupil v jednom z obchodů v XX cigarety a nejméně 10 lahví o objemu 0,33 litru s výše zmíněným alkoholickým nápojem, poté se odebrali do jeho bytu, kde v obývací místnosti uvedený nápoj konzumovaly zejména nezletilé XX a XX obžalovaný na žádost nezletilých odešel z bytu koupit ještě dalších nejméně 6 lahví daného alkoholického nápoje o témže objemu, finance na ně mu předala opět nezletilá XX.  Z takto opatřeného celkového počtu šestnácti lahví nápoje všichni nezletilí a obžalovaný vypili nejméně dvanáct lahví, z toho kolem deseti lahví nezletilé XX XX a XX. Sám obžalovaný konzumoval převážně červené víno míchané s colou, takto mixovaný nápoj umožnil pít i nezletilým, z nich tuto možnost využila nejméně XX. Vedle toho obžalovaný nezletilým ukázal, že má v bytě i vodku značky XX o obsahu alkoholu 37,5% v láhvi o objemu 0,5 litru, tuto láhev ponechal volně na stole, s jeho vědomím a souhlasem pak nejméně nezletilé XX a XX část obsahu této lahve vodky vypily. U všech uvedených nápojů si přitom obžalovaný byl vědom, že obsahují alkohol. Nezletilé XX a XX se průběžnou konzumací daných alkoholických nápojů v době mezi 15.00 a 19.30 hodin předmětného dne přivedly do takového stavu opilosti, že se v bytě obžalovaného pozvracely, XX zde také opakovaně usnula a ještě v 23.45 hodin měla v krvi 1,1 ‰ alkoholu. Nezletilý XX vypil alkoholických nápojů podstatně méně, výrazněji podnapilý tak nebyl.

  1. V průběhu výše popsaného pobytu nezletilých v jeho bytě obžalovaný, jenž byl také již silněji ovlivněn alkoholem, opakovaně využil situace, že XX v důsledku své opilosti již nedokázala náležitě vnímat a vyhodnotit realitu, případně také spala, aby se vůči ní ve snaze uspokojit svůj sexuální pud dopustil sexuálně zaměřeného jednání. Konkrétně nejprve jmenované nezletilé v době, kdy usnula v obývací místnosti na pohovce, zasunul svou ruku pod její kalhoty a sáhl na přirození, od tohoto jednání upustil poté, co jej napomenula nezletilá XX. Když se následně nezletilá XX v téže místnosti pozvracela a potřísnila se tak větším množstvím zvratků, obžalovaný ji za pomoci nezletilého XX odvedl do koupelny. Zde pak s uvedenou nezletilou zůstal sám, vysvlékl ji do naha, uložil do vany a umýval, zároveň ji ale jednou rukou osahával na prsou a přirození a druhou rukou si stimuloval svůj pohlavní úd, aniž by dosáhl vyvrcholení. Posléze v právě popsaném jednání sám ustal, nezletilou oblékl a uložil na pohovku v obývací místnosti. Někdy v této době, kdy bylo zhruba 19.30 hodin, z bytu odešli nezletilí XX a XX. Obžalovaný poté ještě nezletilou XX, jež na zmíněné pohovce znovu usnula, ještě chvíli přes ošacení osahával na prsou.

  1. Jelikož nezletilá XX se nedostavila ve večerních hodinách inkriminovaného dne domů, její rodiče po ní začali pátrat, do pátrání po čase zapojili i Policii ČR. V této souvislosti kontaktovali i nezletilou XX, od níž se prostřednictvím její matky dozvěděli, že nezletilá XX se nachází v bytě obžalovaného. Zde ji pak také kolem 22.20 hodin nalezli, jmenovaná byla následně převezena do Klatovské nemocnice, a s., kde byla hospitalizována do následujícího dne, neboť stále vykazovala známky intoxikace alkoholem, v uvedené nemocnici se také podrobila potřebným vyšetřením (včetně vyšetření toxikologického, v rámci něhož byla zjištěna výše již zmíněná okolnost, že ještě v 23.45 hodin daného dne měla v krvi 1,1 ‰ alkoholu).

  1. Ačkoli obžalovaný, jak soud již shora konstatoval, trpí lehkou mentální retardací a v rozhodné době byl navíc ovlivněn alkoholem, ve vztahu k jeho výše popsanému podání alkoholických nápojů nezletilým měl plně zachovánu schopnost ovládnout toto své počínání, jeho schopnost rozpoznat protiprávnost daného jednání byla v důsledku kombinace uvedené psychické poruchy a stavu opilosti nepodstatně snížena. U jeho sexuálně zaměřeného jednání vůči nezletilé XX jeho schopnosti ovládnout toto jednání a rozpoznat jeho protiprávnost byly vlivem faktorů zmíněných v předešlé větě také nepodstatně sníženy.

  1. Shora popsaná skutková zjištění soud učinil na základě svědectví nezletilých XX, XX a XXX, svědeckých výpovědí XX a XX, obsahu spisu Okresního soudu v XX sp. zn. XX, obsahu facebookové komunikace vedené mezi nezletilými XX a XX, protokolu o zadržení obžalovaného, protokolu o ohledání místa činu s fotodokumentací, protokolů o vydání věci, lékařských zpráv týkajících se nezletilé XX, úředního záznamu o výsledku šetření k nápoji Frisco a vodce značky XX, zpráv k osobám nezletilých poskytnutých Základní školou XX a Městským úřadem XX, odborem sociálních věcí a zdravotnictví, znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie, a částečně také výpovědí obžalovaného.

  1. Obžalovaný XX k věci vyjádřil v rámci svých výslechů uskutečněných po zahájení trestního stíhání opakovaně v přípravném řízení a následně i v hlavním líčení.

  1. Při výslechu před policejním orgánem v přípravném řízení (č. l. 40-47) obžalovaný nejprve prohlásil, že je pravda, co je v usnesení (o zahájení trestního stíhání) uvedeno. Návazně uvedl, že jde-li o nezletilé XX XX a XX, tak s uvedenými dívkami se moc nezná, asi tak dva dny, XX zná tak dva či tři roky. V neděli se byl projít, neboť je furt zalezlý doma, od léta 2018 žije sám v pronajatém bytě na adrese XXX. Zahlédl uvedené nezletilé, a jelikož je stále sám, zeptal se XX, zda za ním přijde na návštěvu, XX řekl, že přijde, měl přijít s holkami. Šli hned k němu domů, přičemž cestou koupil dvě Frisca a krabičku cigaret. Koupit Frisco chtěla buď XX, nebo XX, peníze mu na to dala buď XX, nebo XX. U něj doma si všichni povídali, každá z holek měla jedno Frisco. Nezletilí říkali, že musí být do osmi doma, takže od něj odcházeli kolem sedmé hodiny. Při odchodu se domluvili, že přijdou druhý den, takže v pondělí, ale ne že by se kupoval zase nějaký alkohol. V pondělí nezletilí zazvonili někdy odpoledne, když již byl zpět ze zaměstnání, pracuje do 14.30 hodin. Vykoukl z okna a na žádost XX poté vyšel před dům, zde dále byly XX a XX. Tyto holky se ho zeptaly, jestli by mohl koupit krabičku cigaret a další Frisca, také mu na to daly peníze. V krámu „XX“ tedy koupil 4 Frisca a krabičku cigaret. Pak šli všichni společně do jeho bytu. Tam si holky daly Frisco, každá měla dvě, on pil „houbu“, což je víno míchané s colou a energetickým nápojem, tehdy měl v bytě dvě dvoulitrové láhve této „houby“. Pak některá z holek chtěla, aby šel koupit ještě dalších 10 lahví Frisca. On sám to pití moc nezná, myslel si, že je to nějaká šťáva, ani se nedíval, jestli to má nějaký alkohol. Šel to tedy koupit s XX a holky zůstaly u něj doma. Než odcházel, tak holkám ukazoval, že má v lednici ještě láhev vodky, nenačatou, jenom ji jim ukázal, ani jim ji nenabízel, pak ji vrátil do lednice. Poté šli s XX pro Frisco zase do XX, koupil 10 lahví. Když se vrátili, tak viděl, že ta flaška vodky, kterou holkám ukazoval, byla na stole v pokoji do půlky prázdná. Holky před nimi začaly pít tu vodku, on jim říkal, aby to přestaly pít, že už toho mají dost. To poznal z toho, jak se motaly. XX dokonce začala brečet, že nepůjde domů, že se bojí, že rodiče nesmí vidět, v jakém je stavu. On jim oběma říkal, aby se natáhly, ale ony neposlouchaly, stále pily to Frisco, které s XX přinesli, vodku raději uklidil. Najednou XX začalo být blbě, začala zvracet na posteli. Byla celá pozvracená, ještě trochu chodila, takže jí pomohl, podpíral ji a odvedl do koupelny. Tam XX celou vysvlékl, protože měla úplně všechno pozvracené. Její oblečení hodil do pračky, XX dal do vany, pomohl jí tam. Chtěl jí umýt hlavu, protože byla fakt celá poblitá. On sám byl také opilý, přičemž jak ji tak uviděl nahou, tak jí začal hladit prsa. Přitom ji sprchoval a hladil ji. Jak byla svlečená a jak byl v ráži, tak ji hladil po celém těle, i mezi nohama a pak jí párkrát vsunul prsty dovnitř do vagíny. Strčil jí tam prsty, dva, víc ne. Vzápětí obžalovaný doplnil, že „jí asi strčil prsty až dovnitř, myslí si, že jo, prsty tam strčil hladce, bez nějakého odporu“. XX se nijak nebránila. Do této doby stál vedle vany a byl oblečený. XX se mu líbila celá, postavou, vzrušovala ho a postavil se mu penis. Přitom XX pořád utěšoval, že to bude dobrý, že se u něj prospí. Ona jej pak poprosila, aby k ní vlezl do vany. Proto se celý svlékl a vlezl také do vany, XX zde byla v polosedu, opřená zády o vanu, měla roztažené nohy. Klekl si mezi její nohy, v tuto dobu ji už nesprchoval, hladil ji jednou rukou na prsou a druhou rukou si ho honil. XX se nijak nebránila, vnímala to, dívala se na něj. Protože byl opilý, tak mu to nějak nešlo, neudělal se a přestal s tím. Vylezl z vany, šel pro oblečení, které má v obýváku, aby XX oblékl. V obýváku byli XX s XX, pak šli s ním do koupelny. Jmenovaní se již v době, kdy byl s XX v koupelně, na ně byli občas podívat a ptali se XXX, zda je v pořádku, XX příliš nereagovala, jen kývala hlavou, XX a XX je zde také viděli ve vaně nahé, v této době XX ale nehladil ani si ho nehonil, toto jeho jednání tedy nespatřili. XX poté v koupelně oblékal, XX s XX ji přidržovali, XX vůbec s oblékáním nepomáhala, byla gumová. Pak ji s XX vytáhli z vany a dali na postel, ona už ani chodit nemohla, usínala. Řekl XX a XX, ať u něj raději XX přespí, že ji ráno, až půjde od práce, vyprovodí. XX s XX pak od něj odešli, XX ležela na posteli. Posadil se k ní na postel, ona začala tak trochu vnímat, proto jí sdělil, že pokud se jí udělá lépe, pak ji rovnou doprovodí domů. XX nereagovala a zase usnula. Šel si k ní lehnout a ještě ji trochu hladil na prsou přes tričko, pak usnul. Mezi 22. a 23. hodinou zvonil zvonek, za dveřmi byla policie. Obžalovaný dále prohlásil, že toho velice lituje a stydí se za to. Připustil, že mu je známo, že XX je asi 14 let. XX také a XX asi 12 let, to se dozvěděl již v neděli od XX. Ke svému stavu uvedl, že byl opilý, motal se mu jazyk, celkem vypil asi jeden a půl láhve „houby“. Okolnost, že XX obsahuje alkohol, zjistil až v době, kdy je holky už pily, to už bylo bohužel pozdě. Také doplnil, že v době, kdy XX ležela na posteli, ji zasunul ruku pod džíny na přirození, ale ne pod kalhotky, takto ruku chvíli držel, XX na to nijak nereagovala.

  1. Při výslechu ve vazebním zasedání, které se konalo u Okresního soudu v XX v souvislosti s návrhem na jeho vzetí do vazby, obžalovaný konstatoval, že „odkazuje na výpověď učiněnou na policii, kdy uvedl vše správně“. Dále připustil, že je mu známo, že se nesmí dotýkat na intimních místech dívky mladší osmnácti let, XX se dotýkal, protože byl opilý. Také ví, že nezletilému se asi alkohol podávat nemůže. Listinu, jež u něj byla zajištěna, napsal v minulosti on. V rámci vyjádření ke svým osobním poměrům obžalovaný mimo jiné uvedl, několik měsíců před stíhaným jednáním ukončil vztah s dřívější přítelkyní, aktuálně jinou přítelkyni nemá.

  1. Ve výpovědi učiněné u hlavního líčení obžalovaný popsal průběh inkriminovaného i předchozího dne (tedy neděle 11. 11. 2018 a pondělí 12. 11. 2018) v zásadně shodně či alespoň velmi obdobně až do doby, kdy dne 12. 11. 2018 ve svém bytě odvedl opilou a pozvracenou nezletilou XX do koupelny, a to včetně okolnosti, že ještě v době, kdy jmenovaná ležela v obývací místnosti na gauči, zasunul jí na chvíli svou ruku pod kalhoty a přes kalhotky sáhl na přirození, což podle jeho názoru spatřili i přítomní nezletilí XX a XX, navíc připustil, že již předchozího dne (11. 11 2018) mu bylo známo, že nápoj Frisco obsahuje alkohol, byť se domníval, že obsah alkoholu je o něco nižší než ve skutečnosti. Další průběh událostí ovšem obžalovaný vylíčil poněkud odlišně. Uvedl, že poté, co se ocitl s XX v koupelně a vysvlečenou ji ve vaně sprchoval, jmenovaná jej požádala, aby šel za ní do vany. Protože byl opilý, vyhověl jí, svlékl se, lehl si vedle ní a nejspíše usnul. Když se vzbudil, XX oblékl, s čímž mu pomáhali i XX a XX, které o tuto pomoc požádal, XX půjčil své věci, neboť její oblečení bylo v pračce. XX s XX mu pak sdělili, že půjdou domů, obžalovaný jim řekl, ať tam Anču nechají, aby se vyspala, v daném stavu ji nemohl pustit domů, aby se jí něco nestalo. Po odchodu XXX a XXX ležela na gauči a spala, on seděl a kouřil, poté zazvonila na dveře policie, které otevřel. V koupelně bytu ani následně v obýváku po odchodu nezletilých XX a XXX se obžalovaný podle svého vyjádření vůči nezletilé XX žádného sexuálně zaměřeného jednání nedopustil, tedy ji neosahával na prsou ani přirození, také jí do přirození nezasouval prst. Pokud tyto okolnosti popisoval ve výpovědi v přípravném řízení, pak to činil z toho důvodu, že když je při v pořadí prvním výslechu na policii v XX popíral, policisté mu nevěřili. Poté tedy uvedené okolnosti uvedl, aby měl klid, také se „trošku bál“. Při následných výsleších u policejního orgánu v XX (po zahájení trestního stíhání) i před Okresním soudem v XX (při vazebním zasedání) a taktéž při znaleckém vyšetření již výpověď měnit nechtěl, protože mu to „bylo blbý“. Neví, kdy se poté rozhodl, že již nebude lhát.

  1. Takto popsaný obsah výpovědí obžalovaného dokládá, že obžalovaný se u jednání pod bodem 1 výrokové části rozsudku již v přípravném řízení doznal, že nezletilým XX, XXX a XX na jejich žádost opatřil a poté ve svém bytě umožnil konzumovat výraznější množství lahví nápoje značky XX, na tomto tvrzení v zásadě setrval i při hlavním líčení, kde navíc uznal, že již v době nákupu uvedených lahví věděl, že daný nápoj obsahuje alkohol. Naproti tomu odmítl, že by jmenovaným poskytl či alespoň umožnil pít i další alkoholické nápoje uvedené ve výroku rozsudku, tedy víno a vodku, podle jeho vyjádření nezletilé XX a XX tyto nápoje konzumovaly bez jeho souhlasu a případně i vědomí. K počínání popsanému v bodě 2 výroku rozsudku se obžalovaný v přípravném řízení plně doznal (a navíc konstatoval, ovšem nikoli zcela jednoznačně, ale jen na úrovni vysoké pravděpodobnosti, že nezletilé XX také zasouval svůj prst do přirození), u hlavního líčení je ovšem z převážné části popřel (připustil toliko okolnost, že jmenované nezletilé v době, kdy ležela opilá na pohovce, zasunul svou ruku pod kalhoty a přes kalhotky sáhl na přirození).

  1. Ještě než soud přistoupí k popisu a hodnocení důkazů a okolností z nich plynoucích, jež se týkají přímo stíhaných skutků, krátce uvede ty skutečnosti související s těmito skutky, které se podávají z provedeného dokazování zcela jednoznačně, tedy, ohledně nichž nebylo mezi důkazy k nim se vztahujícími jakéhokoli sporu.

  1. Takto v první řadě není pochyb o omezené svéprávnosti obžalovaného i o místě jeho bydliště v době stíhaných skutků, jak jsou uvedené okolnosti popsány v bodě 3 odůvodnění tohoto rozsudku. Dané okolnosti jsou prokazovány zejména výpovědí samotného obžalovaného, obsahem spisu Okresního soudu v XX a svědeckými výpověďmi nezletilých XX, XX a XXX. Skutečnost, že jmenovaní nezletilí byli v rozhodné době žáky Základní školy v XX a vzájemně se přátelili, je zase prokazována jednak jejich svědectvími, jednak zprávami označené základní školy a odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v XX. Z výpovědí obžalovaného a všech uvedených nezletilých pak shodně plyne takové jejich setkání i následný pobyt v bytě obžalovaného dne 11. 11. 2018, jakož i vědomost obžalovaného o věku nezletilých, jak je popsáno v bodě 4 odůvodnění rozsudku. Z týchž důkazů (v dále uvedeném směru opět vzájemně souladných) se rovněž podává, že všichni tři nezletilí obžalovaného následujícího dne, tedy 12. 11. 2018, kontaktovali v době kolem 15.00 hodin (poté, co nezletilým skončilo vyučování a obžalovanému pracovní směna) v místě jeho bydliště. 

  1. V dalších pasážích odůvodnění rozsudku soud ve vztahu k výroku o vině nejprve popíše podstatný obsah důkazů, které byly relevantní pro zjištění skutkového děje popsaného ve výrokové části rozsudku, přičemž detailnost popisu toho kterého důkazu se bude odvíjet od významu, jaký měl pro objasnění věci, návazně vysvětlí, z kterých konkrétních důkazů vzal za prokázané rozhodné skutkové okolnosti, a nakonec se bude zabývat právní kvalifikací ve věci dovozeného skutkového stavu.

  1. V procesním postavení svědků byli v přípravném řízení vyslechnuti nezletilí XX, XX a XX. Všechny tyto výslechy se uskutečnily po zahájení trestního stíhání obžalovaného za dodržení příslušných ustanovení trestního řádu, byli jim přítomni obhájce obžalovaného i pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí. Nezletilí se přitom vyjadřovali k okolnostem, jejichž oživování v paměti by mohlo nepříznivě ovlivňovat jejich duševní a mravní vývoj. Proto soud nezletilé v hlavním líčení osobně nevyslýchal, ale postupem podle § 102 odst. 2 trestního řádu přehrál videozáznamy o jejich výsleších z přípravného řízení. Z nich je zřejmé, že nezletilí v rámci svých výpovědí, které místy působí poněkud neuspořádaně (což bylo dáno zejména dialogovou formou výslechů), uvedli k dalšímu průběhu inkriminovaného dne (od doby, co kontaktovali obžalovaného v místě jeho bydliště) následující okolnosti.

  1. Nezletilá svědkyně XX vypověděla, že obžalovaný (jehož ve výpovědi označovala jako „XX“) vyšel ven a na jejich žádost jim koupil Frisca, neboť jim (nezletilým) by ho neprodali. Ještě předtím se jich zeptal, kolik jich chtějí, ona nebo XX řekla, že asi deset, peníze si obžalovaný vzal opět od ní. Do obchodu pro Frisca šel s obžalovaným i XX, ona a XX čekaly venku. Potom šli všichni k obžalovanému a začali pít. Obžalovaný nepil Frisco, ale víno míchané asi s colou. Sama svědkyně vypila asi čtyři nebo pět lahví Frisca, Kristýna asi stejně. Zda pil Frisco i XX, neví.  Poté obžalovaný s XX šli koupit další Frisca, z nichž ona vypila opět asi čtyři nebo pět lahví, v této době se jí již motala hlava. Obžalovaný také z lednice přinesl vodku Božkov, otevřel ji a položil na stůl, proč to učinil, svědkyně neví, asi proto, aby se mohli napít. Této vodky se svědkyně podle svého vyjádření napila asi jen jednou, XX se také asi napila, XX vodku nepil. Dále se napila vína s colou, a to ze skleničky obžalovaného, rovněž ví, že tam kouřili cigarety. Poté si to moc nepamatuje, ví, že usnula, a když se vzbudila, bylo něco okolo jedenácté hodiny. Probudila se v koupelně, byla tam proto, že ji chtěl obžalovaný umýt od zvratků. Okolnost, že se pozvracela, si pamatuje, bylo to v obýváku na gauči. Jak se dostala do koupelny, si nevzpomíná, jen si trochu vybavuje, že v jednu chvíli tam byl asi i Fanda, který chtěl, aby s nimi šla domů. Obžalovaného si v koupelně vybavuje taky, neví, co dělal, byl asi oblečený a mimo vanu, asi ji myl. V koupelně ležela ve vaně, neví, zda byla nahá. V té vaně pak také usnula, probudila se až poté, co klepala policie. V této době neměla oblečení, ležela na gauči přikrytá dekou, obžalovaný seděl vedle ní na gauči a byl oblečený. XX a XX zde již nebyli. Ona se oblékla, ošacení jí půjčil obžalovaný, ještě než otevřel dveře policii. S policisty pak jela do nemocnice na gynekologické vyšetření, potom byla na pokoji, dávali jí kapačku. Svědkyně dále uvedla, že XX jí říkala, že se ji obžalovaný ptal, kolik jí je let a že je hezká, to se stalo již v neděli (11. 11. 2018). Nepamatuje si, zda mezi ní a obžalovaným došlo k nějakému hlazení, líbání či osahávání, XX jí ale pak v úterý přes XX psala, že viděla, jak jí (svědkyni) obžalovaný osahával mezi nohama. Předmětné pondělí (12. 11. 2018) měla být doma o půl osmé, zhruba dvě hodiny před touto dobou se obžalovaného ptala, jestli stihne vystřízlivět, obžalovaný jí sdělil, že ano. Celkově daného dne vypila asi deset lahví Frisca a jednou se napila vodky. Kolik vypila vína s colou, neví. 

  1. Nezletilá svědkyně XX uvedla, že obžalovaný (jehož nezletilá ve výpovědi také označovala jménem „XX“) poté, co přišli k jeho bydlišti, sešel dolů. Tam jej XX požádal, jestli by zase nekoupil Frisca, byl to asi nápad XX. Obžalovaného žádali proto, že jim by ho neprodali, neboť je v něm alkohol. Obžalovaný s XX tedy za peníze XX koupili cigarety a deset lahví Frisca. Následně šli všichni k obžalovanému a pili Frisco. Potom jí XX dávala hlavu na rameno a říkala, že jí je blbě. Svědkyně ji žádala, ať už to nepije, ale XX stejně pila pořád dál, chtěla další, to už byla trošku opilá a popichovala obžalovaného, jestli by nešli koupit s Fandou další. Oni tedy šli, svědkyně a XX čekaly u něj v bytě. XX v této době chtěla pít červené víno smíchané s colou, které měl obžalovaný ve dvoulitrové PET  láhvi, svědkyně jí říkala, aby to nepila, že je to obžalovaného a že se bude zlobit. XX ale přesto upila z láhve asi tak 5 cm. Pak se vrátili obžalovaný a XX s dalšími láhvemi Frisca a cigaretami, lahví Frisca bylo v tomto případě určitě více než pět. Pili tedy zase Frisco a kouřili cigarety. Když se XX zeptala, jestli si může dát cigaretu nebo se napít toho vína, obžalovaný vždy odpověděl, že jo, že se ho ani nemusí ptát. Obžalovaný také vytáhl vodku, bylo to asi po té druhé várce Frisca, když všichni seděli na gauči, tuto vodku pily XX i svědkyně. XX si pak lehla na gauč, a když se na ni svědkyně po chvíli podívala, byla pozvracená. Obžalovaný ji vzal do koupelny, zatímco svědkyně a XX zůstali v obýváku. Pak se šla podívat do koupelny, přičemž zde byli obžalovaný a XX nazí ve vaně, XX ležela zády k předku jeho těla, měla mokrou hlavu. Svědkyně potom byla v obýváku, pak se opět šla podívat za XX, ta již byla oblečená do pánských trenýrek a do pánského trika. Poté se svědkyně rozhodla, že půjde domů, proto s XX z bytu odešli, ještě před ochodem zaznamenala, že obžalovaný a XX stáli v koupelně a objímali se, byli nazí. Následně svědkyně k upřesňujícím dotazům sdělila, že když přišla poprvé do koupelny, obžalovaný a XX leželi nazí vedle sebe ve vaně, obžalovaný měl asi ruku na jejím těle. Pak zaznamenala, že XX byla oblečená v těch trenýrkách a v tom tričku. Ještě předtím se byla v koupelně znovu podívat, obžalovaný a XX zde stejně v prvním případě leželi ve stejné poloze. Ještě jednou, když tam vešla, neví ale, kdy to bylo, tak stáli nazí ve vaně a objímali se, XX brečela, že bude mít doma průšvih, obžalovaný ji utěšoval a trošku mu stál penis, byl trochu vzrušený. Časově to svědkyně nedokáže zařadit, protože byla trochu opilá. Když se svědkyně XX v koupelně ptala, zda je to dobrý, odpověděla jí, že ne, XX jako „přispávala“, ale když na ni promluvila, tak odpovídala, reagovala. Svědkyně dále doplnila, že obžalovaný o XX říkal, že „je dobrá“, což ona pochopila tak, jako že je hezká, a že obžalovaný XX v době, kdy ležela v obýváku na gauči, sahal pod rifle do rozkroku, svědkyně mu proto řekla, aby tu ruku vyndal, on ale říkal, že nemůže, že to nejde. Sama svědkyně se také pozvracela, XX ji z obýváku odvedl na záchod, takže zvracela do záchodu, bylo to asi v době, kdy XX byla v koupelně. Ona sama v průběhu daného dne celkem vypila asi čtyři láhve Frisca a trochu vodky, XX měla tak do deseti lahví Frisca, vodku a víno, XX vypil asi jedno Frisco, obžalovaný pil víno, vypil ho docela hodně. Obžalovaný již z předešlého dne (od neděle) věděl, kolik jim je let, svědkyně mu totiž tehdy sdělila, že jí je třináct let a XX jedenáct let, s Fandou se obžalovaný znal již z dřívější doby. Jde-li o otázku, z jakého důvodu nechali s XX XX v bytě obžalovaného, svědkyně konstatovala, že ji chtěla zvednout, ale XX byla těžká a obžalovaný říkal, že u něj musí přespat. Tuto okolnost následně rodičům XX, kteří ji hledali, nesdělila, protože se bála. Svědkyně také potvrdila, že následně o události komunikovala s XX přes facebookovou aplikaci XX.

  1. Nezletilý svědek XXX vypověděl, že obžalovaný jim na žádost XX koupil deset lahví Frisca, svědek v této souvislosti namítl, že zítra je škola, obžalovaný ale řekl, že to vyprchá do půl osmé. Pak šli k obžalovanému, svědek tam vypil jedno a půl Frisca, Anička celkem asi pět, Týna tři, obžalovaný po svědkovi dopil půl láhve. XX a XX již byly trochu víc opilé a motala se jim hlava. Svědek a obžalovaný pak šli do večerky pro další láhve Frisca, koupili jich dalších osmí. Tuto várku Frisca pily XX a XX. Pak XX řekla, jestli tam obžalovaný nemá něco silnějšího, ten proto z ledničky vyndal půllitrovou láhev vodky značky Božkov, kterou tam pak XX a XX pily. Svědek obžalovaného žádal, ať jim k tomu dá aspoň džus, obžalovaný ale řekl, že ne, že to vyprchá, holky vypily asi půlku láhve té vodky. Obžalovaný pil červené víno, měl pak takové divné skleněné oči. Pak najednou XX začala blinkat, blinkala hodně a spala na gauči. Poté, co se vyblinkala, obžalovaný si k ní lehl a dal jí ruku pod kalhoty na přirození. XX už byla „taky taková“, proto jí svědek řekl, aby šla na záchod a „vyblila se tam“, poté se o XX staral, protože nemohla ani chodit, odnesl ji na gauč. Pak obžalovaný řekl, že XX musí vykoupat, svědek šel do koupelny s nimi, položili ji oblečenou do vany. Obžalovaný ji poté svlékal, XX se tomu nebránila, vůbec nevnímala, svědkovi obžalovaný sdělil, aby šel za XX. Když se svědek a XX později přišli do koupelny podívat, obžalovaný ležel ve vaně vedle XX, oba byli úplně nazí. V koupelně se takto byl svědek podívat dvakrát, také zde zaznamenal, že obžalovaný a Anička poté ve vaně stáli a objímali se, neviděl ale, že by se líbali nebo že by měl obžalovaný ztopořený penis či že by se dotýkal jejího přirození. Svědek pak oznámil, že už musejí jít domů, obžalovaný chtěl, aby u něj XX přespala, neboť takhle nemůže domů. Pak ji oblékal, XX začala pofňukávat, že jí rodiče vynadají a že se musí přiznat. Svědek s XX z bytu následně odešli. Svědek dále uvedl, že když byli u obžalovaného již předešlého dne (v neděli 11. 11. 2018), obžalovaný se jej ptal, kolik je XX a XX let, a říkal, že „ta XX není špatná“. Obžalovanému proto sdělil, že XX má dvanáct let a XX třináct, poté mu XX řekla, že XX je jedenáct. Obžalovaný na to reagoval tak, že si myslel, že jim je třináct či čtrnáct let, taky říkal, že se mu ta XX líbí, a že když je láska, tak prý na tom (věku) nezáleží. 

  1. Lze tedy shrnout, že nezletilí XXX, XXXX a XXX ve svých výpovědích ve vztahu k jednání pod bodem 1 výrokové části rozsudku shodně potvrdili, že obžalovaný jim na jejich žádost a za finanční prostředky poskytnuté mu prvně jmenovanou koupil inkriminovaného dne výraznější množství alkoholického nápoje značky Frisco. Z jejich svědectví lze dovodit, že celkem šlo nejméně o šestnáct lahví uvedeného nápoje (všichni uváděli, že nejdříve došlo k nákupu deseti lahví, následně obžalovaný koupil podle XX více jak pět lahví – tedy alespoň šest, podle XX osm lahví, XXX se k počtu lahví koupených ve druhém případě blíže nedokázala vyjádřit, nicméně konstatovala, že jen ona zkonzumovala z lahví pocházejících z druhého nákupu čtyři či pět kusů, přičemž z vyjádření všech nezletilých se podává, že z posléze koupených lahví část vypila i XXX). Svědecké výpovědi všech tří nezletilých svým obsahem taktéž přímo dokládají, že obžalovaný jim následně ve svém bytě umožnil konzumovat nejen koupené láhve nápoje značky Frisco, ale také jim poskytl ke konzumaci i láhev o objemu 0,5 litru obsahující vodku značky Božkov, kterou pak s jeho vědomím a souhlasem pily nejméně XX a XXX, a prvně jmenované také umožnil, aby pila i červené víno mixované s colovým nápojem. V důsledku konzumace uvedeného alkoholu se pak nezletilé XX a XXX uvedly do takového stavu opilosti, že se v bytě pozvracely, nezletilá XX zde také opakovaně usnula. U skutku popsaného pod bodem 2 skutkové věty výroku o vině rozsudku pak sama nezletilá XX v rámci svého svědectví neposkytla prakticky žádné relevantní informace s odkazem na poruchu vzpomínky. Nezletilí XX a XX podle svých svědeckých výpovědí přímo vnímali pouze část počínání obžalovaného uvedeného ve výroku rozsudku (osahávání nezletilé XXX na přirození v době, kdy pod vlivem alkoholu ležela a usnula v obývací místnosti), další část, jež se odehrála v koupelně bytu, již nikoli. Z jejich vyjádření nicméně vyplývá, že nezletilá XXXX se mu jako dívka zamlouvala a přitahovala jej, oba se nacházeli v koupelně bytu po určitou dobu o samotě, byli nazí, podle svědectví XXX byl navíc obžalovaný v této době sexuálně vzrušený. Svědecké výpovědi všech tří nezletilých taktéž dokládají, že obžalovanému byl v rozhodné době alespoň rámcově znám jejich věk.

  1. V bytě užívaném obžalovaným provedly policejní orgány následujícího dne po stíhaných skutcích (tedy 13. 11. 2018) ohledání, jehož výsledky jsou zachyceny v protokolu o tomto úkonu a související fotodokumentaci. Z právě označených listinných důkazů se podává, že v uvedeném bytě byly v lednici umístěny čtyři plné láhve nápoje značky Frisco a láhev o objemu 0,5 litru vodky značky Božkov obsahující 37,5% alkoholu, v níž se nacházela zhruba polovina původního množství uvedeného destilátu, dále byly v pračce nalezeny různé dívčí oděvní součásti. Tyto oděvní součásti byly následně vydány matkám nezletilých XX a XXX, jak dokládají protokoly o předání věci na č. l. 250-251 spisu.

  1. Důkazy rozebrané v předešlém bodě odůvodnění rozsudku tedy nepřímo potvrzují, že v bytě specifikovaném ve výroku rozsudku, který v rozhodné době užíval obžalovaný, se jednak předešle nacházely nezletilé XXX a XXXX, jednak zde docházelo ke konzumaci takových nápojů, o nichž ve svých výpovědích hovořili obžalovaný i nezletilí XX, XXXX a XXXX.

  1. Okolnost, že nápoj značky Frisco je distribuován a prodáván v lahvích o objemu 0,33 litru a obsahuje  4,5% alkoholu a že v destilátu -  vodce značky Božkov – je skutečně obsaženo 37,5% alkoholu, je zřejmá z úředního záznamu policejního orgánu na č. l. 318 spisu.

  1. Jako svědkyně byly vyslechnuty matky nezletilých XXXXX a XXXX, a to XXXX a XXXXX. Prvně jmenovaná podle své výpovědi předmětného dne kolem 20.00 hodin začala s manželem shánět XXX, neboť nepřišla domů. Svědkyně v této souvislosti telefonicky kontaktovala i její kamarádku XXX, která jí oznámila, že neví, kde se XX nachází, ale že jistě brzy přijde. Při dalším telefonátu jí Kristýna sdělila, že byly s XX venku, jí (XX) bylo špatně, proto šla domů, XX ještě zůstala sedět venku na zábradlí. To bylo svědkyni podezřelé, neboť XX a XX se vždy pohybovaly spolu. Tchýně svědkyně pak ve městě potkala policejní hlídku, které oznámila, co se děje. Poté jí manžel telefonicky sdělil, že XX s policejní hlídkou našli a jedou do nemocnice. Odtud poté svědkyně získala informaci, že XX je opilá a že bude provedeno gynekologické vyšetření, které nakonec bylo negativní. Následně nalezla na messengeru komunikaci mezi XX a XX o tom, co se inkriminovaného dne stalo, tuto komunikaci poskytla policii. Svědkyně XXX vypověděla, že v pondělí 12. listopadu šla XX ven společně s XX, měla se vrátit do 20.00 hodin. V danou dobu se skutečně vrátila, přičemž měla červené oči. Svědkyně po ní proto žádala, aby na ni dýchla, to XX učinila, měla ale v puse žvýkačku, svědkyně tudíž nic necítila. XX jí sdělila, že s XX vypily hodně koly, bolí ji břicho a jde si lehnout. Po chvíli jí XX řekla, že ji telefonicky kontaktovala matka XX s dotazem, zda neví, kde je, a že k nim za chvíli přijedou policisté. Ti skutečně přijeli, XX se tázali na XX, ta jim sdělila, že zůstala ještě venku. Svědkyni to bylo divné, proto po XX policie šla za XX a po chvíli naléhání od ní zjistila, že XX je skamarádil s obžalovaným a že XX je u něj v bytě. Svědkyně to proto obratem telefonicky oznámila policejní hlídce. Druhého dne jí XX sdělila, že u obžalovaného vypila tři až čtyři Frisca a že si tam také „cucla“ vodky, která jí nechutnala, XX vypil jen jedno Frisco a XX prý pila neustále a pak se poblinkala, vedle toho kouřili. Frisco byli koupit obžalovaný s XXX, a když došla jedna várka, šli koupit druhou.  

  1. Svědectví XXX a XXX tedy sice žádné původní a přímé informace ke stíhaným skutkům neobsahují, přesto nejsou zcela bez významu. Jednak z nich plyne, že inkriminovaného dne se nezletilé XXX a XXXX až do večerních hodin nacházely mimo svá bydliště a konzumovaly alkohol, svědecká výpověď XXX pak taktéž dokládá, byť jen zprostředkovaně, že ke konzumaci alkoholu došlo v bytě užívaném obžalovaným, který nezletilým alkohol také opatřil.

  1. Na vyjádření svědkyň XX a XXX o tom, jak prvně jmenovaná svědkyně a další členové rodiny pátrali předmětného večera po nezletilé XXX, navazuje úřední záznam Policie ČR, jeho obsahu se podává, že kolem 22.20 hodin předmětného dne policejní hlídka získala informaci (od XX), že nezletilá XXX by se měla nacházet v bytě obžalovaného na adrese uvedené ve výroku rozsudku. Zde byla jmenovaná nezletilá krátce na to skutečně nalezena a převezena k vyšetření do XXX. Podle lékařských zpráv uvedeného nemocničního zařízení zde byla nezletilá XX hospitalizována od 12. 11. 2018 do 13. 11. 2018 pro toxický účinek alkoholu, ve vstupní laboratoři byla zjištěna hodnota 1,1%o alkoholu v její krvi (odběr krve byl proveden dne 12. 11. 2018 v 23.45 hodin). Bylo provedeno gynekologické vyšetření k vyloučení sexuálního kontaktu, nález byl negativní, zevní genitál nevykazoval známky násilí, hymen byl neporušený.

  1. Jak dokládá protokol o předložení věci, svědkyně XXX poskytla policejnímu orgánu facebookovou komunikaci, kterou vedly dne 13. 11. 2018 nezletilé XXX a XXX. Z jejího obsahu je zřejmé, že obě nezletilé probíraly mimo jiné i stíhané jednání. XXX v této souvislosti vyjadřovala nelibost nad skutečností, že XXX a XXX ji tam (u obžalovaného) nechali samotnou, XXX dávala najevo lítost a uváděla, že se s ní „nedalo hnout“, a tázala se, co se tam (u obžalovaného) stalo, XXX odvětila, že neví a že byla v nemocnici na gynekologii, XX jí poté sdělovala, že „XX“ (obžalovaný) jí (XXX) sahal do rozkroku a sprchoval se s ní nahý. Z obsahu komunikace se také podává, že obě nezletilé byly v bytě u obžalovaného podnapilé.

  1. Právě popsaná konverzace tak rovněž potvrzuje jednak okolnost, že nezletilí XXX, XXX a XXX se nacházeli v bytě obžalovaného a konzumovali zde alkohol, jednak že obžalovaný jevil tendence k sexuálně motivovanému jednání vůči prvně jmenované nezletilé.

  1. Obžalovaný po svém zadržení vydal policejnímu orgánu ručně popsaný list papíru s konstatováním, že jde o jeho sexuální fantazie. Text je nadepsán slovy „Je pro hezké nadržené holky duchové nebo démonky!!!“ a obžalovaný v něm popisuje své sexuální představy (jak mu dívky provádí orální styk, jak s ním souloží).

  1. Za účelem objasnění duševního stavu obžalovaného a jeho osobnostní charakteristiky byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie. Podle znalce - psychiatra a sexuologa obžalovaný trpí lehkou mentální retardací, v době presumovaného jednání byl také ve stavu prosté, nekomplikované intoxikace alkoholem. Přítomnost jiné duševní poruchy v pravém smyslu slova (jako kupříkladu psychotické onemocnění) u něj zjištěna nebyla. Navzdory mentální retardaci měl obžalovaný u jednání, v němž je spatřován trestný čin podání alkoholu dítěti, zachovánu schopnost ovládnout toto své jednání, schopnost rozpoznat jeho protiprávnost byla nepodstatně snížena. V případě jednání, jímž měl být spáchán trestný čin znásilnění, měl obžalovaný nepodstatně sníženy ovládací i rozpoznávací schopnosti, a to vlivem mentální retardace a prosté intoxikace alkoholem. Závislost na alkoholu ani sexuální deviace u něj zjištěny nebyly. Pokud se dopustil stíhaného jednání, v němž je spatřován trestný čin znásilnění, pak mohlo jít o náhražkový, snadno dostupný objekt, obžalovaný je osobou s probuzenou sexualitou a potřebou sexuálního vybití. Schopnost chápat smysl trestního řízení a případného trestu je u obžalovaného snížena kvůli limitovaným intelektovým schopnostem. Znalec navrhl uložení ochranného léčení psychiatrického ambulantní formou vzhledem k přítomnosti lehké mentální retardace, jejíž některé projevy jsou léčbou ovlivnitelné. Mentální retardace je totiž sice vrozený stav, ovšem obžalovaný má sklon nezdrženlivosti a impulzivním reakcím, a to zvláště v zátěži, což se u něj negativně promítá do mezilidských vztahů, přičemž právě uvedené projevy by farmakologická léčba ve spojení s medicínským dohledem nad ním dokázaly tlumit. Podle znalkyně - psycholožky se intelektová výkonnost obžalovaného pohybuje v pásmu lehké mentální retardace, jeho intelekt odpovídá úrovni devíti až jedenáctiletého dítěte. Jeho osobnost je dětinského, omezeného formátu, je naivní, schopný nalézat spíše jednoduchá řešení a přímočaré kauzality, neschopný uvažovat variantně. Je sociálně vstřícný, společenský, ale také zneužitelný mentálně silnějším člověkem. Má sklon k nezdrženlivosti, impulsivním či jinak labilním reakcím, což se zvýrazňuje při frustraci nebo zátěži, pak mu není cizí ani agresivní reagování, je temperamentní, dráždivý, zbrklý. Je také poněkud sociálně izolován v tom smyslu, že nedisponuje rovnocennými přátelskými vazbami či vazbou partnerskou. O přiměřené sociální zařazení by sice stál, ale není v tomto směru úspěšný, k čemuž přispívá i jeho mentální handicap. V jeho jednání, jež je předmětem trestního řízení, nebyl přítomen afekt ani zkratkové počínání, nebyla zjištěna ani jeho patická (z duševní poruchy plynoucí) motivace. Ve vztahu k trestnému činu podání alkoholu dítěti lze motivaci spatřovat ve snaze zajistit si společenský kontakt nevhodným způsobem, roli mohla sehrát i sugestibilita v tom, že vyhověl nezletilým. Ve vztahu k trestnému činu znásilnění je možno motivaci hledat v náhražkovém uspokojení sexuálního pudu u jedince frustrovaného nedostatkem adekvátních partnerských příležitostí. Míru společenské nebezpečnosti jednání mohl v důsledku mentální retardace podcenit, byl ale schopen nepřípustnost svého jednání chápat. Obžalovaný není závislým na alkoholu ani jiných návykových látkách, jde o nadstandardního pijáka s negativními projevy na jeho společenskou a osobní prosperitu, lze již hovořit o škodlivém užívání alkoholu. Prognóza dalšího vývoje obžalovaného z hlediska protispolečenského jednání je spíše nejistá z důvodu jeho mentální retardace a dráždivého temperamentu. Plná abstinence od alkoholu by tuto prognózu mírně vylepšila. Resocializaci obžalovaného znalkyně považuje za obtížnější, a to i z důvodu jeho mentální retardace, pozitivním faktorem je naopak existence jeho rodinných vazeb a pěkný vztah k adoptivním rodičům. Podle znalců i přes svou nízkou inteligenci je obžalovaný – obdobně jako dítě mající intelektové schopnost odpovídající obžalovanému - schopen vést natolik hodnotný dialog s orgány činnými v trestním řízení, aby pochopil jeho smysl, přičemž pokud by něčemu v rámci tohoto dialogu neporozuměl, dal by to najevo. Je sice ovlivnitelný až zneužitelný mentálně silnějším člověkem, to ovšem platí zejména pro situace, kdy onen mentálně silnější člověk k němu přistupuje pozitivně, kupříkladu mu nabízí pro něj příjemné kvality jako je přátelství, pak je ochoten takovému člověku vyhovět. V zátěžových situacích, mezi které nepochybně patří i výslech v rámci trestního řízení, je naopak konfliktní, zde tedy jeho ochota druhému vyhovět a nechat se k něčemu navést je podstatně nižší, spíše by se v uvedených situacích bránil dětinskými způsoby, jako je urážení se, odmítnutí vypovídat apod. Obdobně u obžalovaného jeho mentální deficit neznamená, že podá-li jednou určitý popis nějaké události, pak v budoucnu tento popis jen mechanicky opakuje, neboť si událost již nepamatuje anebo ji nepřehodnocuje.

  1. Závěry právě popsaného znaleckého posudku tedy dokládají, jednak že obžalovaný se stíhaných jednání dopustil ve stavu příčetném, jednak že z psychiatricko-psychologického hlediska se způsob, jakým se obžalovaný při hlavním líčení snažil vysvětlit, proč se v přípravném řízení doznal i k okolnostem, které posléze v řízení před soudem popřel, nejeví příliš přesvědčivým a odpovídajícím jeho osobnostní charakteristice.

  1. Jsou-li veškeré důkazy rozebrané v předešlých pasážích odůvodnění rozsudku hodnoceny jednotlivě i ve vzájemném souhrnu, pak podle přesvědčení soudu není pochyb, že obžalovaný se dopustil takových jednání, jaká jsou popsána ve skutkové větě výroku o vině.

  1. U prvního ze stíhaných skutků z výpovědi obžalovaného a svědectví nezletilých XX, XXX a XXX jasně plyne, že dne 12. 11. 2018 obžalovaný jmenovaným nezletilým, jejichž věk mu v té době již byl rámcově znám, na jejich žádost a za jejich finanční prostředky koupil větší množství lahví alkoholického nápoje značky Frisco. Ze svědeckých výpovědí nezletilých lze dovodit, že celkem se jednalo nejméně o šestnáct lahví tohoto alkoholického nápoje, jak bylo vysvětleno v bodě 22 odůvodnění rozsudku. Výpovědi obžalovaného i nezletilých pak také prokazují, že obžalovaný jim tento nápoj návazně umožnil konzumovat ve svém bytě a že jej zde pily zejména nezletilé XX a XXX. Jelikož předmětného dne došlo k nákupu celkem minimálně šestnácti lahví nápoje značky Frisco a po činu zůstaly v bytě obžalovaného čtyři láhve nevypité, jak je zřejmé z protokolu o ohledání místa činu s fotodokumentací, lze logicky dovodit, že celkem došlo ke zkonzumování nejméně dvanácti lahví tohoto nápoje. Okolnost, že jedna láhev nápoje značky Frisco měla objem 0,33 litru a obsahovala 4,5% procent alkoholu, je doložena úředním záznamem Policie ČR vztahujícím se k této otázce. Za spolehlivě prokázané lze také pokládat, že obžalovanému byl znám charakter uvedeného nápoje, tedy že šlo o nápoj alkoholický, neboť pokud by tomu tak nebylo, nezletilí by neměli žádný rozumný důvod, aby právě jeho (jako osobu zletilou) opakovaně žádali o jeho koupi a za tím účelem mu předávali peníze. Ostatně sám obžalovaný ve výpovědi učiněné v hlavním líčení již připustil, že si uvedené skutečnosti byl v rozhodné době vědom. Z výpovědi obžalovaného a svědectví nezletilých ve spojení s protokolem o ohledání místa činu dále vyplynulo, že nejméně nezletilé XX a XXX v bytě obžalovaného dále konzumovaly vodku značky Božkov obsahující 37,5% alkoholu a prvně jmenovaná také červené víno míchané s colovým nápojem. Ten aspekt obhajoby obžalovaného, podle kterého si nezletilé takto počínaly bez jeho vědomí a souhlasu, jednoznačně vyvracejí svědecké výpovědi všech nezletilých (lze připomenout, že z těchto výpovědí se jasně podává, že nezletilé XX a XX konzumovaly vodku a případně i červené víno v přítomnosti obžalovaného, který jim k této konzumaci dal souhlas, láhev vodky jim dokonce zjevně za tímto účelem přinesl z lednice). Následky požití uvedených alkoholických nápojů u nezletilých XXX a XXX, jak jsou popsány ve výroku rozsudku (tedy že se obě pozvracely a prvně jmenovaná taktéž opakovaně usnula), prokazují jejich svědecké výpovědi, svědectví nezletilého XXX i výpověď obžalovaného. Okolnost, že XXX měla daného dne ještě v 23.45 hodin v krvi 1,1 ‰ alkoholu, dokládají lékařské zprávy Klatovské nemocnice, a. s. Konečně jde-li o časové rozmezí jednání obžalovaného záležejícího v podávání shora popsaných alkoholických nápojů nezletilým, pak na základě svědectví nezletilých i výpovědi obžalovaného lze stanovit jeho počátek na zhruba 15.00 hodin (z výpovědi obžalovaného plyne, že s nezletilými se inkriminovaného dne setkal krátce po návratu ze zaměstnání, kde mu směna končila v 14.30 hodin, což celkem odpovídá okolnosti, že podle nezletilých k tomuto setkání došlo po skončení jejich vyučování) a konec na 19.30 hodin (zhruba v této době nezletilí XXX a XX opustili byt obžalovaného, po této době přitom nejen oni, ale vzhledem ke svému stavu nepochybně i nezletilá XXX, již alkoholické nápoje nepožívali).

  1. Takto zrekapitulované důkazy a skutečnosti z nich plynoucí tedy spolehlivě dokládají, že obžalovaný se dopustil jednání popsaného v bodě 1 výrokové části rozsudku. Se zřetelem na tyto důkazy a skutečnosti pak soud oproti obžalobě provedl některé dílčí, ovšem pro právní kvalifikaci daného jednání nepodstatné úpravy skutkového stavu (došlo zejména k upřesnění doby tohoto jednání, počtu koupených a spotřebovaných lahví alkoholického nápoje značky Frisco i hladiny alkoholu v krvi nezletilé XX ještě s odstupem několika hodin po činu).

  1. U jednání pod bodem 2 výroku rozsudku byla stěžejním usvědčujícím důkazem výpověď obžalovaného z přípravného řízení, v níž toto své jednání plně doznal. Jeho snahu v řízení před soudem uvedenou výpověď zpochybnit soud pokládal za ryze účelovou, vedenou snahou zmírnit míru své trestněprávní odpovědnosti. Právě uvedený závěr soud opírá o následující argumenty.

  1. V první řadě je třeba upozornit, že obžalovaný podle toho, co uváděl v hlavním líčení, se měl k té části jednání, jež se odehrála v koupelně bytu, nepravdivě doznat ve snaze vyhovět policistům v Klatovech, kteří jej prvotně k věci vyslýchali. Z obsahu spisu sice plyne, že obžalovaný nejprve podával vysvětlení u Policie ČR, Krajské ředitelství policie XX, Územní odbor XX (lze připomenout, že toto vysvětlení je ve věci procesně nepoužitelné). Ovšem jako obviněný – tedy po zahájení trestního stíhání – byl vyslechnut až následujícího dne policejním orgánem Policie ČR, Krajské ředitelství policie XX, Odbor obecné kriminality XX. Tomuto jeho výslechu přitom byl přítomen jeho obhájce, již z tohoto důvodu lze vyloučit, že by zde mohl být jakkoli ovlivňován vyslýchajícím policejním orgánem. Obžalovanému tedy při tomto výslechu (jehož výsledek teprve byl procesně použitelným důkazem) nic nemohlo bránit, aby – pokud by se nedopustil vůči nezletilé XXX v koupelně bytu a následně i v obývací místnosti takového počínání, jaké je uvedeno ve výroku rozsudku – tyto okolnosti uvedl, případně aby využil práva nevypovídat. To ovšem obžalovaný zjevně neučinil, ale naopak se k uvedenému jednání doznal. Na tomto doznání pak setrval i dalšího dne při výslechu ve vazebním zasedání před soudcem Okresního soudu v XXX, ve vztahu k němuž lze při obdobné argumentaci taktéž vyloučit jakékoli možné ovlivňování obžalovaného (a není od věci připomenout, že shodně pak své počínání líčil i znalcům, kteří jej vyšetřovali v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie). Ostatně obžalovaný ani netvrdil, že by po zahájení trestního stíhání v přípravném řízení byl v souvislosti se svými výpověďmi jakkoli orgány činnými v trestním řízení ovlivňován. Jeho tvrzení, že v této fázi přípravného řízení již nechtěl měnit své původní doznání učiněné před policisty v XXX (v rámci procesně nepoužitelného podání vysvětlení), působí zcela nepřesvědčivě a nehodnověrně, a to zvláště v situaci, kdy obžalovaný nebyl schopen nijak objasnit, co mělo být impulsem či podnětem, který jej pak v řízení před soudem náhle vedl ke změně jeho postoje ke stíhanému skutku. Dosud uvedené argumenty soudu jsou přitom v souladu se závěry znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie, které se vztahují k otázce schopnosti obžalovaného přiměřeně chápat smysl výslechů vedených vůči němu orgány činnými v trestním řízení i otázce jeho ovlivnitelnosti a zneužitelnosti, jak byly popsány v bodech 32  a 33 odůvodnění rozsudku.  

  1. Neméně podstatnou je také skutečnost, že výpověď obžalovaného z přípravného řízení obsahující jeho doznání jednak svým obsahem působí logicky a přesvědčivě, jednak a zejména plně zapadá do kontextu skutečností, jež vyplynuly z dalších provedených důkazů. Ze svědectví nezletilých XXX a XXX i facebookové komunikace mezi nezletilými XXX a XXX je totiž zřejmé, že obžalovanému se nezletilá XXX přes její nízký věk jako dívka zamlouvala a fyzicky jej přitahovala, což dával najevo jak verbálně (prohlašoval, že „XX není špatná a že se mu líbí“), tak svým počínáním (v obývací místnosti jí v době, kdy ovlivněná alkoholem ležela na gauči a spala, zasunul ruku pod kalhoty a sáhl na přirození, to ostatně obžalovaný připustil i v hlavním líčení, zjevně si vědom skutečnosti, že tuto část stíhaného jednání zaznamenali přítomní nezletilí XXX a XXX XX). Poté, co za pomoci nezletilého XXX dovedl pozvracenou nezletilou XXX do koupelny, kde ji svlékl, vykázal jmenovaného nezletilého z koupelny, jak plyne z jeho svědecké výpovědi, tedy s nezletilou XXX chtěl být zjevně o samotě. Svědectví nezletilých XXX a XXX a částečně i výpověď obžalovaného pak dokládají, že obžalovaný se ve společnosti nezletilé XX v koupelně bytu také zcela svlékl a vstoupil za ní do vany (což by stěží činil, pokud by měl v úmyslu jmenovanou toliko osprchovat, jak tvrdil v hlavním líčení), v jednu chvíli se s ní také objímal, podle svědectví XXX navíc v této v této době také jevil známky sexuálního vzrušení. Vše výše uvedené je pak třeba vnímat i ve světle skutečnosti, že obžalovaný je osobou s probuzenou sexualitou a potřebou sexuálního vybití (jak je zřejmé ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie) a sexuálně celkem náruživou (což plyne z jím psaného textu, v němž popisuje své sexuální představy), jehož sexuální potřeby v rozhodné době nebyly saturovány (po dobu několika měsíců neměl žádnou partnerku).

  1. Na základě výše uvedených skutečností tak soud pokládal výpověď obžalovaného učiněnou v přípravném řízení za hodnověrnou a odrážející realitu, vzal ji proto za podklad svých skutkových zjištění. Tato výpověď ve spojení s dalšími provedenými důkazy – zejména svědeckými výpověďmi nezletilých XXX, XXX a XXX (z nichž také vyplývá, že prvně jmenovaná nezletilá byla v rozhodné době natolik ovlivněna alkoholem, že zjevně nebyla schopna náležitě vnímat a vyhodnotit sexuálně zaměřené jednání obžalovaného) – pak obžalovaného bez jakýchkoli důvodných pochybností usvědčuje ze skutku popsaného v bodě 2 skutkové věty výroku o vině rozsudku.

  1. U právě uvedeného skutku soud oproti žalobnímu návrhu provedl jedinou podstatnější změnu skutkových zjištění. Konkrétně vypustil tu část jednání obžalovaného, jež měla záležet v zasouvání jeho prstu do vagíny nezletilé XX. Obžalovaný sice i o takovém svém počínání vůči jmenované nezletilé ve své výpovědi v přípravném řízení hovořil, ovšem jeho vyjádření v tomto směru nebylo zcela jednoznačné a konzistentní (viz bod 11 odůvodnění rozsudku, kde je popsán obsah uvedené výpovědi). Kromě toho pokud by se obžalovaný uchýlil i k uvedené sexuální praktice, pak se jeví pravděpodobným, že by na pohlavních orgánech nezletilé zanechala určité fyzické stopy (zejména v podobě narušení panenské blány). Takové stopy ale gynekologické vyšetření, k němuž došlo nedlouho po činu, nezjistilo, jak dokládají lékařské zprávy XXX.

  1. Ze všech důvodů rozebraných v předešlých pasážích odůvodnění tak soud vzal za prokázaný takový skutkový stav, jaký je obsažen ve výrokové části tohoto rozsudku. 

  1. Soud prokázané počínání obžalovaného pod bodem 1 výroku rozsudku podřadil pod skutkovou podstatu přečinu podání alkoholu dítěti podle § 204 trestního zákoníku, jeho počínání popsané v bodě 2 výrokové části rozsudku kvalifikoval jako zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Učinil tak z následujících důvodů.

  1. Trestného činu (přečinu) podání alkoholu dítěti podle § 204 trestního zákoníku se dopustí pachatel, který ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol. Jak plyne ze souvisejícího ustanovení § 126 trestního zákoníku, dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let. Pojem alkoholického nápoje vymezuje ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, podle kterého jde o nápoj obsahující více než 0,5% objemových ethanolu (tedy čistého alkoholu). Podle ustálené soudní praxe se podáním ve smyslu § 204 trestního zákoníku rozumí jakýkoli způsob poskytnutí alkoholických nápojů dítěti, o větší míru podání alkoholu ve smyslu tohoto ustanovení pak jde mimo jiné v případech, kdy alkoholický nápoj je podán dítěti v takovém množství, že to vyvolá určité nepříznivé účinky, jako je ztráta rovnováhy, zvracení či porucha vzpomínky.

  1. Jak je zřejmé z ustanovení § 13 odst. 2 trestního zákoníku, k odpovědnosti pachatele za trestný čin podání alkoholu dítěti podle § 204 trestního zákoníku je třeba úmyslného zavinění.

  1. V projednávané věci obžalovaný XXX koupil třem osobám mladším osmnácti let (tedy ve smyslu § 126 trestního zákoníku dětem) nejméně 16 lahví nápoje Frisco, jež obsahuje 4,5% alkoholu (jde tak o alkoholický nápoj ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 65/2017 Sb). Následně jim jednak tento alkoholický nápoj, jednak červené víno i lihovinu s výrazným obsahem alkoholu (37,5%) umožnil ve svém bytě konzumovat. Z dosud popsaného tedy plyne, že obžalovaný podal dětem alkohol. Dvě z uvedených dětí – XX a XXX– se v důsledku konzumace tohoto alkoholu uvedly do takového stavu podnapilosti, že se pozvracely, prvně jmenovaná navíc opakovaně usnula a vykazovala i poruchy vzpomínky, ještě několik hodin po ukončení požívání daných alkoholických nápojů měla v krvi stále 1,1 ‰ alkoholu. Není tak pochyb, že obžalovaný podal alkohol dětem ve větší míře. Jeho jednání přitom bylo zahrnuto minimálně nepřímým úmyslem (§ 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku), neboť si byl vědom jak věku nezletilých, tak okolnosti, jaké nápoje a v jaké míře jim podal ke konzumaci, tedy věděl, že svým počínáním může ohrozit zájem na ochraně jejich zdravého tělesného i duševního rozvoje, a s takovým možným následkem byl nejméně srozuměn.

  1. U jednání popsaného v bodě 1 výroku rozsudku lze tedy shrnout, že obžalovaný úmyslně podal ve větší míře dítěti alkohol. Naplnil tak všechny znaky skutkové podstaty přečinu podání alkoholu dítěti podle § 204 trestního zákoníku.

  1. Trestného činu (zločinu) znásilnění v základní skutkové podstatě podle § 185 odst. 1 trestního zákoníku se dopustí pachatel, který jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku (alinea první), respektive pachatel, který k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného (alinea druhá). Podle ustálené soudní praxe je pohlavním stykem ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení jakýkoli způsob ukájení sexuálního pudu na těle jiné osoby, ať stejného či odlišného pohlaví.  Podstatou tohoto styku je tedy jakýkoliv fyzický kontakt s druhou osobou, který směřuje k ukojení sexuálního nutkání. Při tomto vymezení pohlavní styk zahrnuje širokou škálu činností, včetně osahávání prsou a přirození osoby ženského pohlaví. Násilím je použití fyzické síly k překonání kladeného či očekávaného odporu, pohrůžkou násilí pak hrozba užití takové síly, o pohrůžku jinou těžkou újmou jde tehdy, hrozí-li pachatel oběti způsobením vážného negativního zásahu do její majetkové, osobní či rodinné sféry. Za bezbrannost ve smyslu ustanovení § 185 trestního zákoníku se pokládá takový stav oběti, ve kterém vzhledem k okolnostem není schopna projevit svou vůli, pokud jde o pohlavní styk s pachatelem, případně ve kterém není schopna klást odpor jeho jednání. Judikatura i soudní praxe chápou bezbrannost jako bezbrannost absolutní (o kterou jde tehdy, pokud se oběť nachází v situaci, kterou sama nevnímá, tedy si v důsledku kupříkladu bezvědomí, umělého či hlubokého spánku anebo silného oblouznění alkoholem či jinou psychoaktivní látkou neuvědomuje, co se s ní děje, a proto nedokáže hodnotit situaci, v níž se nachází a kterou nevnímá, a nemůže tedy ovlivnit jednání pachatele), bezbrannost fyzickou (jde o situaci, kdy oběť vnímá situaci, ve které se nachází a chápe význam jednání, jehož se vůči ní pachatel dopouští, nemá však objektivně možnost se účinně bránit, ač by tak učinit chtěla, a to proto, že je kupříkladu spoutaná, ochrnutá, upoutaná na vozík či lůžko anebo přestárlá) a bezbrannost psychickou (jíž se rozumí situace, kdy duševní a rozumové schopnosti oběti nejsou na takové úrovni nebo takového stavu, aby si ve své mysli dokázala situaci, v níž se nachází, dostatečně přiléhavě ze všech souvislostí vyhodnotit a přiměřeně, logicky a účinně na ni reagovat). Není přitom podstatné, vyplývá-li bezbrannost z tělesného či psychického stavu oběti, anebo zda nastala přičiněním jiné osoby. Uvedené okolnosti tvořící znaky objektivní stránky trestného činu znásilnění v základní skutkové podstatě podle § 185 odst. 1 trestního zákoníku musejí být zahrnuty úmyslným zaviněním, jak je zřejmé z ustanovení § 13 odst. 2 trestního zákoníku.

  1. Okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby u uvedeného trestného činu je ve smyslu § 185 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku jeho spáchání na dítěti mladším patnácti let. Tato okolnost tvořící znaky kvalifikované skutkové podstaty může být zahrnuta i jen nedbalostním zaviněním, jak je zřejmé z ustanovení § 17 písm. b) trestního zákoníku. 

  1. V nyní posuzovaném případě obžalovaný XXX se záměrem uspokojit svůj sexuální pud opakovaně osahával nezletilou XX, která bylo v dané době pouhých jedenáct let (tedy šlo o dítě mladší patnácti let), na prsou a přirození, tedy na ní vykonal pohlavní styk. Jmenovaná nezletilá se přitom zjevně nacházela v takovém stadiu podnapilosti, že nebyla schopna popsané jednání obžalovaného náležitě vnímat, vyhodnotit je a reagovat na ně, z pohledu ustanovení § 185 trestního zákoníku tak byla ve stavu bezbrannosti. Z uvedeného vyplývá, že obžalovaný zneužil bezbrannosti jiného k pohlavnímu styku a takový čin spáchal na dítěti mladším patnácti let.

  1. Obžalovaný i přes svou nízkou inteligenci si musel stav bezbrannosti nezletilé uvědomovat jako možný (a to se zřetelem na zcela zjevné příznaky výrazné podnapilosti nezletilé a s tím související způsob, jak se chovala a projevovala), tedy věděl, že může porušit její právo na svobodné rozhodování o jejím pohlavním životě. Nepočítal přitom s žádnou reálnou skutečností, která by uvedenému trestněprávnímu následku měla zabránit, tedy s takovým následkem byl minimálně srozuměn. Jeho jednání záležející ve zneužití bezbrannosti nezletilé k pohlavnímu styku tak bylo zahrnuto opět nejméně nepřímým úmyslem ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Obžalovaný alespoň rámcově znal skutečný věk nezletilé, z čehož plyne, že jeho úmyslné zavinění se vztahuje i ke kvalifikační okolnosti uvedené v § 185 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, čili ke skutečnosti, že nezletilá byla osobou mladší patnácti let (lze jen připomenout, že k jeho odpovědnosti za tuto kvalifikační okolnost by postačovala pouhá nevědomá nedbalost, jak dokládá znění již zmíněného ustanovení § 17 písm. b) trestního zákoníku).   

  1. Je tak zřejmé, že jednání obžalovaného popsané v bodě 2 skutkové věty výroku o vině tohoto rozsudku po objektivní i subjektivní stránce nese všechny znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku.

  1. Jak soud vysvětlil již v jedné z dřívějších pasáží odůvodnění rozsudku (konkrétně v jeho bodě 41), ve věci nelze pokládat za zcela spolehlivě prokázané, že obžalovaný by v rámci stíhaného jednání nezletilé zasouval prst do vagíny, tedy že by jím uskutečněný pohlavní styk vůči nezletilé měl povahu pohlavního styku spáchaného způsobem srovnatelným se souloží. Z tohoto důvodu oproti obžalobě nedovodil na straně obžalovaného okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku (tato okolnost záleží právě v tom, že pachatel pohlavní styk vykoná souloží anebo způsobem srovnatelným se souloží).

  1. Ze závěrů výše již rozebraného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie a odvětví klinická psychologie, je zřejmé, že obžalovaný je za projednávaný skutek odpovědný i z pohledu příčetnosti (§ 26 trestního zákoníku).

  1. Poněvadž soud uznal obžalovaného vinným stíhanými trestněprávními skutky, ukládal mu návazně za tyto skutky trest. 

  1. Obžalovaný svým jednáním naplnil znaky dvou trestných činů, proto mu byl trest ukládán ve smyslu § 43 odst. 1 trestního zákoníku jako úhrnný podle trestní sazby obsažené v ustanovení o nejpřísněji trestném činu. Jím je zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, u něhož trestní sazba činí pět až dvanáct let odnětí svobody. 

  1. V souvislosti s právě uvedenou trestní sazbou je třeba poznamenat, že trestní zákoník v určitých případech umožňuje trest odnětí svobody uložit pod dolní hranici trestní sazby uvedené v jeho zvláštní části. Mimo jiné je tomu tak tehdy, má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákoníkem bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze nápravy pachatele dosáhnout i trestem kratšího trvání (§ 58 odst. 1 trestního zákoníku). Jak plyne ze souvisejícího ustanovení § 58 odst. 3 trestního zákoníku, při uvedeném snížení trestu nelze trest uložit pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň pět let.

  1. K osobě obžalovaného soud z jeho výpovědi, opisu rejstříku trestů, přílohového trestního spisu, zprávy z místa bydliště a sdělení jeho zaměstnavatele zjistil následující skutečnosti. Před spácháním nyní projednávaného činu se obžalovaný dostal jedenkrát do střetu s trestním zákoníkem, a to spácháním přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jímž byl pravomocně uznán vinným ve věci Okresního soudu v XX Uvedené odsouzení je však ze zákona zahlazeno (osvědčením ve zkušební době podmíněného odsouzení), nelze je proto pokládat za přitěžující okolnost. Městským úřadem v XX byl obžalovaný v roce 2018 postižen za přestupek proti majetku podle § 8 písm. a) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb. Od počátku května 2018 je zaměstnán u XXXX, svým zaměstnavatelem je hodnocen velmi pozitivně, pracovní poměr trvá i přes vazební zajištění obžalovaného. Za dobu pobytu ve vazbě je Vězeňskou službou ČR rovněž hodnocen kladně. Do budoucna již nebude žít sám v pronajatém bytě, nýbrž ve společné domácnosti se svými rodiči, z nichž jeden (matka) je jeho opatrovníkem coby osoby omezené ve svéprávnosti.

  1. Při úvaze o druhu a výši trestu soud vycházel z hledisek pro posuzování této otázky rozhodných, jež jsou zakotvena zejména v ustanoveních § 38 odst. 1, § 39, § 41 a § 42 trestního zákoníku. Bral tedy v potaz povahu a závažnost projednávaných skutků, osobu obžalovaného i jeho poměry, jeho postoj ke spáchaným činům, jakož i okolnosti polehčující a přitěžující. 

  1. Obžalovanému přitěžovalo, že stíhanými skutky naplnil znaky dvou trestných činů (§ 42 písm. n) trestního zákoníku). Z polehčujících okolností lze obžalovanému ve smyslu § 41 písm. l) trestního zákoníku přiznat, byť jen v omezené míře, jeho částečné doznání, neboť u skutku pod bodem 1 výroku rozsudku se postupně doznal prakticky ke všem rozhodným skutkovým okolnostem, k jednání popsanému v bodě 2 výrokové části rozsudku se plně doznal v přípravném řízení, a třebaže u hlavního líčení k němu zaujal převážně popěrné stanovisko, jeho plné doznání z přípravného řízení zůstalo zásadním usvědčujícím důkazem (současně ovšem uvedená změna stanoviska obžalovaného znamenala podstatné snížení významu polehčující okolnosti uvedené v § 41 písm. l) trestního zákoníku). Ve věci jsou pak dány i další skutečnosti, jež snižují závažnost trestněprávního jednání obžalovaného a hovoří v jeho prospěch. Předně jde o okolnost, že u závažnějšího ze stíhaných skutků (pod bodem 2 výroku rozsudku), který naplnil znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, měl pohlavní styk obžalovaného s nezletilou podobu pouhého osahávání na intimních místech, šlo tedy o méně vážnou formu zásahu do intimní sféry nezletilé. S tím souvisí i okolnost, že počínání obžalovaného na nezletilé nezanechalo žádné fyzické ani psychické následky. U skutku pod bodem 1 výrokové části rozsudku je zase třeba vzít v potaz, že obžalovaný nezletilým opatřil a poskytl alkoholického nápoje na jejich vlastní žádost a za jejich finanční prostředky, nezletilí návazně dané nápoje konzumovali z vlastní vůle, aniž by je k tomu obžalovaný jakkoli pobízel, i zde platí, že jednání obžalovaného se z dlouhodobějšího hlediska na zdraví nezletilých nijak nepodepsalo. Přehlédnout nelze také skutečnost, že obžalovaný má zajištěno stabilní rodinné prostředí u svých rodičů, ve kterém se do budoucna bude zdržovat (to plyne nejen z jeho výpovědi, ale také z vyjádření jeho matky a současně opatrovnice), taktéž i nadále trvá jeho pracovní poměr u zaměstnavatele, jímž je kladně hodnocen. Konečně je třeba vzít v potaz i psychickou poruchu obžalovaného (mentální retardaci), jež měla také určitý vliv na spáchání stíhaného jednání, a s ní související okolnost, že vedle samotného trestu byla obžalovanému stanovena i další trestněprávní sankce v podobě ochranného léčení. 

  1. Při komplexním zvážení všech výše popsaných okolností soud zastává názor, že uložení trestu odnětí svobody i na samé spodní hranici zákonné trestní sazby uvedené v § 185 odst. 3 trestního zákoníku by bylo nepřiměřeně přísné a že nápravy obžalovaného lze dosáhnout i kratší výměrou trestu. Proto obžalovanému při použití moderačního ustanovení 58 odst. 1 trestního zákoníku uložil uvedený druh trestu pod spodní hranici dané trestní sazby, konkrétně ve výměře tří roků, kterou považuje za přiměřenou a odpovídající všem okolnostem projednávaného případu. Současně se soud domnívá, že ačkoliv jde o případ hraniční a bylo by možno uvažovat o stanovení trestu odnětí svobody již v nepodmíněné formě, je namístě obžalovanému poskytnout ještě možnost prokázat, že jeho nápravy může být dosaženo i bez přímé trestní represe. Z tohoto důvodu trest uložil jako podmíněný, ovšem – s ohledem na skutečnost, že obžalovaný v minulosti projevil určitou inklinaci k páchání protiprávních činů, včetně deliktu trestněprávního (jak bylo již zmíněno, dřívější odsouzení nelze ve věci hodnotit jako přitěžující okolnost, avšak je namístě je brát v potaz při hodnocení možností nápravy obžalovaného) - při stanovení zkušební doby výrazně blíže horní hranici zákonného rozpětí (to činí jeden rok až pět let), současném vyslovení dohledu (ten je žádoucí tím spíše, že obžalovaný je mentálně na úrovni dítěte) a stanovení přiměřené povinnosti zdržet se v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení konzumace alkoholických nápojů (neboť obžalovaný má s jejich konzumací zjevně již určité problémy, byť ještě nejde o stav závislosti, a také stíhaného jednání se dopustil ve stavu podnapilosti). Je na obžalovaném, aby vedením řádného života v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení, dodržováním uložené abstinence i povinností plynoucích z vysloveného dohledu (který stát bude vykonávat prostřednictvím své Probační a mediační služby) prokázal, že předpoklad soudu o možnosti jeho nápravy i bez přímé trestní represe je opodstatněný. Pokud obžalovaný řádný život nepovede, nebude abstinovat a v rámci vysloveného dohledu nebude náležitě spolupracovat s XYXX bude to mít za následek nařízení výkonu uloženého trestu odnětí svobody.

  1. Vedle uvedeného trestu soud obžalovanému v souladu s doporučením znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, uložil ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě. Pro tento postup totiž byly splněny zákonné podmínky zakotvené v ustanovení § 99 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku (neboť stíhaných činů se obžalovaný dopustil ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je z důvodu této poruchy potenciálně nebezpečný) a současně se jeví – se zřetelem na povahu stíhaného činu a charakter duševní poruchy obžalovaného, kterou je ochranné léčení podle znalce způsobilé určitým způsobem korigovat – i jako účelný.

  1. V rámci trestního řízení uplatnila řádně a včas (§ 43 odst. 3 trestního řádu) nárok na náhradu škody Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Po obžalovaném se domáhala náhrady nákladů ve výši 10.724 Kč, které vynaložila v souvislosti s krátkodobou hospitalizací a vyšetřeními nezletilé poškozené XXX v návaznosti na stíhané jednání (lze připomenout, že jmenovaná byla takto krátkodobě hospitalizována z důvodu její podnapilosti a potřeby provést gynekologické vyšetření) a které jsou specifikovány ve vyúčtování. 

  1. Při posuzování uvedeného nároku soud vycházel z § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Podle tohoto ustanovení platí, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

  1. V posuzovaném případě výše označená zdravotní pojišťovna řádně doložila, že v důsledku stíhaných trestněprávních skutků obžalovaného vynaložila částku 10.724 Kč za odbornou lékařskou péči poskytnutou nezletilé poškozené. Ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. má tak vůči obžalovanému nárok na náhradu takto vynaložených nákladů. Proto jí soud danou částku podle § 228 odst. 1 trestního řádu přiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoli výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo zabrání části majetku. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je omezen ve svéprávnosti, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho opatrovník a jeho obhájce.

Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověřený péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně.

Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň dne 13. 3. 2019

Mgr. Martin Kantor, v.r.

předseda senátu