ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
….31T 170/2012-18
J M É N E M R E P U B L I K Y
Okresní soud ve Zlíně rozhodl v hlavním líčení dne 4. června 2013 ve Zlíně v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dušana Beránka a přísedících Marie Jelínkové a Ing. et Ing. Ondřeje Skoby t a k t o :
I.
obžalovaný
XXXX XXXXXXX,
nar. XXXXXX ve Zlíně, řidič ve společnosti XXXXXX, s.r.o., trvalého pobytu v XXXXX, okres Zlín, v současnosti bytem XXXXXX, okres Zlín,
j e v i n e n , ž e
v XXXXXXX, okres Zlín, nejméně od prosince 2008 do 15. ledna 2012 v místě svého bydliště v soukromí rodinného domu č. p. XXX, který obýval společně se svou tehdejší manželkou a nezletilým synem, v mnoha případech bezdůvodně, převážně pod vlivem alkoholu, psychicky a fyzicky napadal svou tehdejší manželku XXXXXX, nar. XXXXXXX. Tu urážel a ponižoval hrubými a vulgárními slovními výrazy jako např. „pičo, děvko, kurvo.“, dělal jí různé schválnosti, například rušil její spánek rozsvěcováním světla v ložnici či záměrným hlukem v garáži pod ložnicí, v zimním období zamykal kotelnu, čímž jí bránil ve vytápění domu, ničil její kosmetiku, procházel se v zablácených botách po domě, několikrát v domě močil mimo toaletu, jednou dokonce do dětské postýlky svého syna, který v ní spal. Ničil vybavení domácnosti a interiér domu včetně osobních věcí poškozené. Poškozené po jejím návratu domů kontroloval spodní prádlo, kontroloval její mobilní telefon, který jí opakovaně také ukryl. Fyzicky ji napadal, a to tak, že jí dával facky, tahal ji za vlasy a kroutil ruce za záda, čímž jí dne 14. 11. 2009 zlomil II. záprstní kost levé ruky. Jeho útoky proti bývalé manželce vyvrcholily dne 15. 1. 2012, kdy jí nejprve večer v obličeji rozetřel namazaný krajíc chleba, poté ji chytil za vlasy, tloukl jí hlavou o zeď, přitom jí nadával do děvek a obviňoval ji, že se kurví. Poškozená ze strachu utekla do obývacího pokoje, kde se nacházel jejich nezletilý syn XXX nar. XXXXXXX v domnění, že v jeho přítomnosti svého jednání obžalovaný zanechá. On se však zcela svlékl do naha a se slovy „ukaž mi, jak jsi to s nimi dělala, ať si s tebou taky užiju", ji povalil na záda, sedl si na její hrudník, koleny se zapřel o její paže a pokusil se proti její vůli vsunout svůj penis do jejích úst a požadoval, aby ho tímto způsobem uspokojila. To se mu však nepodařilo, neboť se tomuto jednání poškozená aktivně bránila, kdy sebou zmítala, kopala kolem sebe a nakonec ho do penisu i kousla, načež ji pustil. Vzápětí ji však povalil na zem na záda a snažil se z ní strhnout tepláky, což se mu nepodařilo a poškozená utekla,
t e d y
a) v úmyslu spáchat trestný čin se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a tento čin spáchal jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo,
b) týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu, t í m s p á c h a l
a) pokus zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku,
b) zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku,
a z a t o s e o d s u z u j e
podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku a § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá, zkušební doba se stanovuje na 5 (pět) let a nad obžalovaným se stanovuje dohled.
Podle § 85 odst. 2 trestního zákoníku a § 48 odst. 4 písm. e, h) trestního zákoníku se obžalovanému ukládá přiměřené omezení spočívající v tom, že se zdrží návštěv restauračních zařízení a požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek.
Podle § 99 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku se obžalovanému ukládá ochranné léčení protialkoholní v ambulantní formě.
Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen nahradit Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky způsobenou škodu ve výši 679 Kč 50 h.
II.
Obžalovaný
XXXX XXXXXXX,
nar.XXXXX ve Zlíně, řidič ve společnosti XXXXXXX, s.r.o., trvalého pobytu v XXXXXX, okres Zlín, v současnosti bytem XXXXXXX okres Zlín,
se podle § 226 písm. b) trestního řádu
zprošťuje obžaloby,
pro skutek spočívající v tom, že v XXXXXX, okres Zlín, v místě svého trvalého bydliště v přesně nezjištěné době dne 13. 1. 2012 si nezjištěným způsobem bez souhlasu oprávněné uživatelky XXXXX opatřil nepřenosnou platební kartu zn. Visa Class České spořitelny, a.s., č. XXXXXX s bezpečnostním PIN kódem na jméno XXXXXXX, a s touto následně dne 14. 1. 2012 v čase 10.22 hodin provedl v bankomatu České spořitelny, a.s., ve XXXXX na XXXXXX neoprávněný výběr částky ve výši 600 Kč, dále téhož dne v XXXXX na benzínové čerpací stanici společnosti Shell v čase 10.35 hodin provedl platbu u obchodníka ve výši 265 Kč 20 h,
v němž je spatřován přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku,
neboť
tento skutek není trestným činem.
Podle § 129 odst. 2 trestního řádu toto zjednodušené písemné vyhotovení rozsudku neobsahuje odůvodnění skutkového stavu, výrok o vině a trestu, neboť obžalovaný se vzdal práva odvolání dne 4. 6. 2013 a státní zástupce dne 5. 6. 2013. Obžalovaný si nepřál, aby odvolání v jeho prospěch podaly jiné oprávněné osoby a obžalovaný i státní zástupce netrvali na vyhotovení odůvodnění.
Odůvodnění náhrady škody:
Nárok na náhradu škody uplatnila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky ve výši 679 Kč 50 h. Jde o léčebné náklady poraněné poškozené XXXXXXX (cílené vyšetření všeobecným chirurgem a výkon ústavní pohotovostní služby, dále rentgen krku, krční páteře a lebky). Tyto náklady pojišťovna řádně vyčíslila. Její nárok je důvodný, opírá se o § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Odsouzený jednal protiprávně, neboť porušil princip generální prevence (§ 415 občanského zákoníku), podle něhož je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě na zdraví, na majetku, na přírodě a na životním prostředí. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku každý zodpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně.
Odvoláním může napadnout rozsudek státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody.
Odvolání musí být odůvodněno tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Toto právo nepřísluší těm, kdož se ho po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.
Okresní soud ve Zlíně,
dne 4. června 2013
Mgr. Dušan Beránek, v.r.
předseda senátu
za správnost vyhotovení:
XXXXXXXXXXXXXXXXX
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Berouně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 20.10.2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Pařeza a přísedících Taťány Humlové a Miloslavy Suchánkové,
t a k t o :
Obžalovaný XY nar. XXv XX trvale bytem XX okr. XY
j e v i n e n , ž e
dne 14.5.2016, v době kolem 09.00 hodin, v úklidové místnosti v Hypermarketu XX, poté, co vyzval XX , nar. XX , o které věděl, že ještě nedosáhla 18 let věku, aby šla do úklidové místnosti a skladu úklidových potřeb a převlékla se zde do legín, které jí donesl, za ní do této úklidové místnosti přišel, vchodové dveře čtyřmi kanystry zajistil a následně, kdy si na jeho pokyn vedle něho na vyskládané role toaletního papíru sedla, ji s hlavou na rameni při zhasnutém světle jednou rukou, kterou ji nejprve objal, osahával pod vrchním tričkem na břiše a druhou rukou ji chytil za horní část paže, načež ho žádala, aby jí nechal být, že se jí to nelíbí a že se jí chce na záchod, kdy však obžalovaný jí odmítl držením ruky pustit a pod spodním tričkem ji osahával na holém břiše, a dále na levém prsu přes i pod podprsenkou, kterou jí chtěl rozepnout, a když se s opakováním toho, aby ji nechal, zvedla a snažila se ucuknout jí levé prso zmáčkl a tohoto svého jednání zanechal až poté, co mu pohrozila, že bude křičet, kdy se jí i podařilo úklidovou místnost opustit, přičemž v důsledku tím způsobeného silného psychického rozrušení, které provázel astmatický záchvat musela být převezena k ošetření do Nemocnice XX, kde bylo mimo jiné zjištěno, že utrpěla zranění spočívající ve dvou podlitinách v okolí bradavky levého prsu, podlitiny na břiše a na pravé paži,
t e d y:
jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal na dítěti,
č í m ž s p á c h a l
zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst.1, odst.2 písm.b) tr.zákoníku,
a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst.2 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 26 (dvaceti šesti) měsíců,
podle § 81 odst.1 tr.zákoníku a § 82 odst.1 tr.zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 30 (třiceti) měsíců,
podle § 228 odst.1 tr.řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, pobočka Praha, se sídlem Bělehradská 130, Praha 2, škodu ve výši 4.782,- Kč.
O d ů v o d n ě n í :
Podle § 129 odst.2 tr.řádu písemné odůvodnění rozsudku odpadá, neboť po jeho vyhlášení se jak obžalovaný, a to i za osoby oprávněné, tak státní zástupkyně vzdali odvolání a současně prohlásili, že netrvají na vyhotovení jeho odůvodnění.
Absence odůvodnění se však netýká výroku o náhradě škody, neboť poškozená Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, která je oprávněna podat odvolání do tohoto výroku, takové prohlášení neučinila, resp. se tohoto práva nevzdala.
Tímto výrokem bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody ve výši 4.782,- Kč, se kterou se poškozená zdravotní pojišťovna řádně a včas připojila k trestnímu řízení s tím, že se v jejím případě jedná o náklady zdravotní péče, které vynaložila na léčení poškozené a které doložila vyúčtováním s detailním rozpisem jednotlivých výkonů této péče. O vzniku této škody poškozené v důsledku jednání obžalovaného, stejně jako o její výši, nelze pochybovat, a proto soud rozhodl tak, že poškozené nárok na náhradu škody přiznal a podle § 228 odst.1 tr.řádu uložil obžalovanému povinnost, aby poškozené tuto škodu nahradil.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení.
Odvolání se podává u Okresního soudu v Berouně a rozhoduje o něm Krajský soud v Praze. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu
škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody a zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci.
Osoba oprávněná napadnout rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí.
Právo odvolání nemají již ty oprávněné osoby, které se ho výslovným prohlášením vzdaly.
V Berouně dne 20.10.2016
Předseda senátu:
JUDr. Michal Pařez, v.r.
Za správnost vyhotovení:
Kristýna Dumská
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Večeři a přísedících Milušky Jandové a Jiřího Sobotky v hlavním líčení konaném dne 7. prosince 2021
takto:
Obžalovaný
XX, narozený XX v XX, XX v XX s.r.o., XX trvale bytem XX , okr. XX,
je vinen, že
v přesně nezjištěné době od 18. 7. 2015 do 25. 7. 2015 během letního tábora pro rodiny s dětmi pořádaného na území obce XX, okr. XX, v chatě č. X pohlavně zneužil nezletilou XX, nar. XX, o které věděl, že je mladší 15 let, a to tak, že poté, co spolu venku trávili čas, jí nabídl, aby spolu zašli do jeho chatky zahrát si nějakou hru, s čímž poškozená souhlasila, poté se jí uvnitř chaty zeptal, zda chce jít nahoru na patrovou postel, s čímž opět souhlasila a poté, co si lehla nahoru na postel v poloze na břicho, jí zapůjčil svůj mobilní telefon, na kterém pozorovala různé barevné aplikace, následně si obviněný přisedl z boku k poškozené, zeptal se jí, zda má ráda škrábání na zádech, na což odpověděla kladně, a tak ji rukou začal hladit po zádech a to nejdříve přes oblečení a poté i pod oblečením, poté jí strčil svou ruku i pod oblečení na spodní části těla a osahával ji na zadku a přirození,
tedy
jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let.
Tím spáchal
zločin pohlavní zneužití dle § 187 odst. 1 tr. zákoníku
a odsuzuje se
podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.
Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 48 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá přiměřená povinnost podrobit se vhodnému programu psychologického poradenství.
Podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškozená nezletilá XX, nar. XX, XX , zastoupená rodiči otcem XX, nar. XX , a matkou XX,XX oba bytem XX, XX, odkazuje se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
Poškozená nezletilá XX se prostřednictvím svého zmocněnce včas a řádně připojila k trestnímu řízení s náhradou nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč, neboť jednáním obžalovaného došlo ke značné újmě na její osobní integritě, když v době páchání činu byla dítětem a nebyla schopna rozpoznat manipulaci ze strany obžalovaného, kterému důvěřovala.
S ohledem na daný zásah do života poškozené přichází zadostiučinění výhradně v penězích, které poškozené alespoň částečně nahradí prožité utrpení a je v souladu s dobrými mravy, přičemž výše požadované úhrady nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč je zcela přiměřená povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který bude mít i do budoucna zásadní dopady na život poškozené.
Připojení poškozené s návrhem na úhradu nemajetkové újmy bylo soudu doručeno 15. 11. 2021 a na 16. 11. 2021 bylo ve věci nařízeno hlavní líčení, které posléze bylo odročeno na 7. 12. 2021, takže soud fakticky neměl odpovídající časový prostor, aby na uplatněný návrh na náhradu nemajetkové újmy kvalifikovaným způsobem reagoval, zvláště, jak je známo, v případě uplatnění takové náhrady v občanskoprávním řízení se koná rozsáhlé a časově náročné dokazování. Ke spáchání trestné činnosti obžalovaným došlo jednorázovým a relativně krátkým jednáním před více než 6 lety ze strany osoby, kterou poškozená znala a měla k ní důvěru, s čímž korespondují závěry znaleckého posudku z oboru lékařství a kultura, odvětví psychologie se specializací psychologie dětí, znalkyně PhDr XY, podle kterých se pocity ze zážitku z roku 2015 u poškozené znovu objevily v souvislosti s trestním řízením, které si poškozená bude pamatovat, ale nebyly aktuálně zjištěny trvalé následky na psychice nebo zdraví poškozené, zvláště když poškozená žije v harmonické rodině, která jí jistě s možnými problémy pomůže, ale proběhlá událost z roku 2015 se nesmí stát středobodem řešení problémů v rodině a uváděné zdravotní problémy poškozené je problematické vnímat jen jako důsledky situace z roku 2015.
Za této situace soud nutně došel k. závěru, že na jedné straně má podmínky pro rozhodnutí o důvodnosti požadavku na náhradu nemajetkové újmy, ale na druhé straně nemá podmínky pro kvalifikované stanovení výše této náhrady, což by si vzhledem k uvedeným skutečnostem vyžadovalo další dokazování, které by bylo nutně věcně i časově nad rámec dokazování v trestním řízení, zvláště když došlo k prohlášení viny ze strany obžalovaného, a proto soud poškozenou podle § 229 odst. 1 tr.ř. odkázal s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle § 129 odst. 2 tr.ř. tento rozsudek ve zbývající části neobsahuje odůvodnění, neboť po vyhlášení rozsudku se státní zástupce, obhájce i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a zároveň obžalovaný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.
Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.
Žďár nad Sázavou 7. prosince 2021
JUDr. Jiří Večeřa v. r.
předseda senátu
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení konaném dne 7. února 2019 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Kantora a přísedících JUDr. Petra Kožmína a Jaroslava Pružince
takto:
Obžalovaný
XX,
nar. XX v XX, okres XX, trvale bytem XX, okres XX, občan XX
uznává se vinným, že
ve večerních hodinách nezjištěného dne v době od počátku července 2015 do konce srpna 2015 v dětském pokoji rodinného domu v obci XX, okres XX, v němž se nacházel s nezletilou poškozenou XX, nar. XX, jejíž věk znal, se záměrem uspokojit svůj sexuální pud osahával jmenovanou nezletilou poškozenou na prsou i přirození a následně jí zasunul svůj prst do vagíny a pohyboval zde s ním,
tedy
jiným způsobem než souloží pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let,
čímž spáchal
zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 trestního zákoníku,
a odsuzuje se
podle § 187 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků, jehož výkon se podle § 84 a § 85 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 81 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu 4 (čtyř) roků, a současně se nad obžalovaným vyslovuje dohled.
Podle § 99 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě.
Podle § 228 odst. 1 trestního řádu se obžalovanému ukládá povinnost zaplatit jako náhradu nemajetkové újmy nezletilé poškozené XX, nar. XX, trvale bytem XXX, XX, v trestním řízení zastoupené xxxxxxxxxxxxxx, advokátem se sídlem v XXX, jako opatrovníkem, částku 50.000 Kč.
Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se jmenovaná nezletilá poškozená se zbytkem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v Plzni. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v Praze. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoli výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo zabrání části majetku. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je omezen ve svéprávnosti, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho opatrovník a jeho obhájce.
Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověřený péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně.
Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.
Poškozený, kterému byl přiznán nárok na náhradu škody, může žádat, aby byl vyrozuměn o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost se podává u Krajského soudu v Plzni.
Plzeň dne 7. 2. 2019
Mgr. Martin Kantor, v.r.
předseda senátu