Stalking vyeskalovaný v pokus o znásilnění s ublížením na zdraví

Jednací číslo: 1 T 239/2015 – 325 




ČESKÁ REPUBLIKA 

  1. ROZSUDEK 
  2. JMÉNEM REPUBLIKY



     Okresní soud v Jičíně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 7.3.2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Výmoly a přísedících Jarmily Čejkové a Ing. Petra Dušana Bihelera, 

 

t a k t o :


Obžalovaný:


xxxxxxxxxxxxx , 


nar. xxxxxxxxx v xxxxxxxxxx, trvale bytem xxxxxxxxxxx, řidič kamionu u firmy xxxxxxxxxxxxxxx



je     v i n e n  ,  


že

1) 

dne 7.8.2015 v době od 09.00  hodin do 11.10 hodin před domem čp. xxxx na ul. xxxxxxxxx po předchozí slovní rozepři týkající se partnerského rozchodu vzal proti její vůli do náruče xxxxxxxxxx nar. xxxxxxxxx, a vhodil ji do otevřeného kufru vozidla Ford Galaxy xxxxxxxx, čemuž se bránila a křičela, nastavila do dveří auta svoji levou nohu, kterou jí přibouchl, čímž jí způsobil otok levého nártu s následným ošetřením v Oblastní nemocnici a.s. v Jičíně bez nutnosti dalšího déletrvajícího léčení, poté nastoupil do vozidla a odjel do k.ú. xxxxxxx, okr. xxxxxx, zatímco ona v zavazadlovém prostoru bouchala na okno, aby na vzniklou situaci upozornila, v průběhu jízdy přelezla na zadní sedačky a neustále křičela a prosila, aby ji pustil, což nevyslyšel,  a zastavil až na louce vedoucí k rekreačnímu středisku xxxxxxx, v k.ú. xxxxxxxx, okr. xxxxxxxx, kde oba vystoupili z vozidla, dohadovali se o jejich ukončeném vztahu, a následně ji přes její odpor za ruce vtáhl zpět do vozidla na zadní sedačky z pravé strany za řidičem, a chtěl po ní soulož, což odmítla, tak jí řekl: "no když nechceš, tak uvidíš", přitom si začal rozepínat zip u riflových kraťasů, obnažil své přirození a v úmyslu na ní vykonat soulož jí oběma rukama strhnul její látkovou sukni žluté barvy ke kolenům a následně se jí snažil stáhnout spodní kalhotky, čemuž se aktivně bránila a křičela, a prosila ať to nedělá, přitom jí přetrhl řetízek žluté barvy v hodnotě cca 2.000,- Kč, a  poté, co začala dělat, že se dusí, svého jednání zanechal, oba vystoupili z vozu ven, chvíli se spolu  dohadovali a vzápětí ji nezjištěným způsobem položil na zem na záda, roztáhl jí  nohy, sukně se jí tímto vyhrnula do úrovně břicha, on si před ni klekl, opět si rozepínal kalhoty a obnažoval přirození v úmyslu na ní vykonat soulož, načež xxxxxxxxxx se opět  bránila a křičela, a kalhotky, které jí chtěl strhnout, si bránila rukou, brečela a opět dělala, že se dusí a dáví, takže svého jednání zanechal,  nastoupili do vozidla a odjeli obcí xxxxxxx na blíže neustanovené místo u pozemní komunikace č. xxxxx, vedoucí  ze xxxxxxx na xxxxx, v k.ú. xxxxxxxx, ok. rxxxx, kde zastavil a  znovu  na ni naléhal ohledně jejich vztahu, vystoupil z vozidla a otevřel zadní pravé dveře, kde seděla, a něco jí říkal, a protože nereagovala, řekl: "když nebudeš mluvit, tak jak chceš", a začal si opět rozepínat zip u kraťasů a v úmyslu vykonat na ní soulož obnažil své přirození a sedící v autě jí otočil kolena do boku, takže nohy měla směrem ven, čemuž se bránila a chtěla jej rukou od sebe odstrčit, a ve  chvíli, kdy k ní prudce přistoupil, mezi jejich těla vložila svojí pravou ruku ohnutou v zápěstí, o které se opřel, což ji zabolelo, vykřikla bolestí, a protože se domníval, že jí ruku zlomil, ačkoliv se jí nic nestalo, odvezl ji před její dům, 


t e d y

  • jednak jinému bez oprávnění bránil užívat osobní svobody v úmyslu usnadnit jiný trestný čin,
  • jednak se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání zločinu, a jehož se dopustil v úmyslu jiného násilím a pohrůžkou násilí donutit k pohlavnímu styku souloží,  přičemž k dokonání tohoto zločinu nedošlo,


2)

v xxxx, v ul. xxxxx a na dalších místech v xxxx, v období od počátku měsíce  června 2015 nejméně do 25.9.2015, svoji bývalou družku xxxxxxxxxxx,  nar. xxxxxxxxxx, proti její vůli  kontaktoval pomocí SMS zpráv či sociální sítě FACEBOOK, kdy jí za uvedené období zaslal z jeho uživatelského profilu   xxxxxxxxxxxxx nejméně 26 stránek nevyžádaných zpráv, dále jí zaslal ze svého mobilního telefonu případně z jiných  uživatelských telefonních čísel xxxxxxxxx, xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxxxxx na její uživatelské telefonní číslo xxxxxxxx  nejméně  3179 nevyžádaných SMS zpráv, uskutečnil nejméně 110 nevyžádaných telefonátů, telefonoval jí,  vyhledával proti její vůli její přítomnost, sledoval ji v místě jejího trvalého bydliště a na různých dalších místech v xxxxxx a jeho okolí, případně v jejím zaměstnání, nosil jí nevyžádané dárky,  obtěžoval její příbuzné,  což pociťovala jako nežádoucí zásah do svého osobního a rodinného života, a v důsledku tohoto jednání vyhledala odbornou pomoc a  krizovou intervenci v Intervenčním centru v Hradci Králové a dále  na její návrh  Okresní soud v Jičíně ve smyslu § 405 zákona č. 292/2013 Sb.  o zvláštních řízeních soudních dne 18.9.2015  pod č.j. 30Nc 1104/2015-16  vydal  předběžné opatření, kterým  mu  byla uložena povinnost zdržet se setkávání s osobou xxxxxxxxxxx a jejího nežádoucího sledování a obtěžování jakýmkoli způsobem, zejména prostřednictvím osobního kontaktu, písemného styku a služeb elektronických komunikací,


t e d y

jiného dlouhodobě pronásledoval tím, že vyhledával jeho osobní blízkost, sledoval jej, vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronické komunikace kontaktoval a omezoval jej v jeho obvyklém způsobu života,


č í m ž      s p á c h a l 


ad 1)

  • jednak přečin omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1,2 tr. zákoníku,
  • jednak zločin znásilnění podle § 185 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku, ukončený ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, 


ad 2)

přečin nebezpečné pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b), c), d) tr. zákoníku, 



a    o d s u z u j e   s e


za to podle § 185 odst.2 trestního zákoníku za užití § 43 odst.1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání    t ř í    ( 3 ) roků.


   Podle § 81 odst.1 trestního zákoníku a § 82 odst.1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání   p ě t i   ( 5 ) roků. 


    Podle § 82 odst.2 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá povinnost zdržet se v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení styku s poškozenou xxxxxxxxxxxxx, nar. xxxxxxxxx a uhradit škodu způsobenou poškozené xxxxxxxxxxx. 


    Podle § 228 odst.1 tr.řádu je obžalovaný povinen zaplatit na náhradu škody poškozené xxxxxxxxxx, nar. xxxxxxxxxxxx, bytem xxxxxxxxx částku 52.260,- Kč. 


O d ů v o d n ě n í  :


    Podle § 129 odst. 2 tr. řádu tento rozsudek neobsahuje odůvodnění, protože po vyhlášení rozsudku se státní zástupce, poškozená a obžalovaný výslovně vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podala odvolání jiná oprávněná osoba.



P o u č e n í  : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku, trojmo, ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu zdejšího. Toto právo však nemají osoby, které se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdaly. Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odvoláním je možno napadnout nesprávnost některého výroku, i v případě, že takový výrok chybí. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo. Odvolání lze opřít o nové důkazy a skutečnosti.



                        V Jičíně dne 7. března 2016


                                 JUDr. Aleš Výmola v. r.

    předseda senátu










Přečtěte si další

sp.zn.
2 T 64/2015
Odškodnění 4 952 Kč
Pohlavní styk s dítětem mladším 18 let

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

 

Okresní soud v Berouně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 16.6.2015 v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Pařeza a přísedících Heleny Foitové a Pavla Vokála,

 t a k t o : 

Obžalovaný 

nar. xx v , trvale bytem xx , – adresa pro účely doručování – , okr. xxx , 

 je v i n e n, že 

1) v přesně nezjištěné době v místě svého pobytu, v domě čp. v obci nejméně v jednom případě, v postavení otčíma, donutil násilím k pohlavnímu styku dceru své družky, nezletilou XY, nar. XX , takovým způsobem, že jí rozespalou odvedl do jejího pokojíku, položil na postel, svlékl jí, přičemž jí držel ruce za hlavou tak, aby se nemohla bránit a poté na ní proti její vůli vykonal soulož, 

t e d y: 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku, čin spáchal souloží na dítěti, 

2) v blíže nezjištěné době od listopadu 2013 do 18. února 2015 v místě svého pobytu v obci XXX, v postavení otčíma, opakovaně v mnoha případech, několikrát za  měsíc, přiměl k pohlavnímu styku dceru své družky, nezletilou XY  , nar. XX, o níž věděl, že je mentálně retardovaná s velmi jednoduchou osobností, snadno manipulovatelná, zpomaleného myšlení, v zátěži se sklony k plačtivosti a primitivním projevům, následkem nechráněných pohlavních styků pak došlo k otěhotnění nezletilé, která se pak dne 19.2.2015 podrobila interupci v Nemocnici v XX, 


t e d y: 

jiného přiměl k pohlavnímu styku zneužívaje jeho závislosti a svého postavení a z něho vyplývajícího vlivu a čin spáchal na dítěti,


č í m ž  s p á c h a l 

pod bodem 1) zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst.1, odst.2 písm.a), písm.b) tr. zákoníku, 

pod bodem 2) přečin sexuální nátlak podle § 186 odst.2, odst.3 písm.a) tr. zákoníku, o d s u z u j e  se  

podle § 185 odst.2 tr.zákoníku za použití § 43 odst.1 tr.zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců, 

podle § 84 tr.zákoníku a § 85 odst.1 tr.zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let s tím, že se nad obžalovaným vyslovuje dohled, 

podle § 85 odst.2 tr.zákoníku a § 48 odst.4 písm.d) tr.zákoníku se obžalovanému ukládá povinnost podrobit se vhodnému programu psychologického poradenství a dále povinnost zdržet se osobního, písemného, telefonického i jakéhokoliv jiného styku s poškozenou , nar. 

podle § 228 odst.1 tr.řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, IČ 47672234, se sídlem Jeremenkova 11, Ostrava, škodu ve výši 4.952,- Kč. 

O d ů v o d n ě n í : 

Podle § 129 odst.2 tr.řádu písemné odůvodnění rozsudku odpadá, neboť po jeho vyhlášení se jak obžalovaný, a to i za osoby oprávněné, tak státní zástupkyně vzdali odvolání a současně prohlásili, že netrvají na vyhotovení jeho odůvodnění. 

Absence odůvodnění se však netýká výroku o náhradě škody, neboť poškozená Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, která je oprávněna podat odvolání do tohoto výroku, takové prohlášení neučinila, resp. se tohoto práva nevzdala. 

Tímto výrokem bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody ve výši 4.952,- Kč, se kterou se poškozená řádně a včas připojila k trestnímu řízení s tím, že se v jejím případě jedná o náklady zdravotní péče, které vynaložila v souvislosti s provedením interrupce u poškozené a které doložila vyúčtováním s detailním rozpisem jednotlivých zdravotních výkonů. O vzniku této škody poškozené v důsledku jednání obžalovaného, stejně jako o její výši,nelze pochybovat, a proto soud rozhodl tak, že poškozené nárok na náhradu škody přiznal                a podle § 228 odst.1 tr.řádu uložil obžalovanému povinnost, aby poškozené tuto škodu nahradil. 


P o u č e n í : 


Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení. 

Odvolání se podává u Okresního soudu v Berouně a rozhoduje o něm Krajský soud v Praze.

Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody a zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci. 

Osoba oprávněná napadnout rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí. 

Právo odvolání nemají již ty oprávněné osoby, které se ho výslovným prohlášením vzdaly. 

V Berouně dne 16.6.2015 

Předseda senátu: 

JUDr. Michal Pařez, v.r. 

Za správnost vyhotovení: 

Kristýna Dumská


sp.zn.
54 T 10/2015
Odškodnění 200 000 Kč
Znásilnění s těžkými následky

 




ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě jednal v hlavním líčení, v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jiřího Richtera, přísedících Karla Ševčíka a Oldřicha Janků, a dne 12.4.2016 rozhodl
t a k t o:


Obžalovaný

xxxxxxxxx


nar, xxx ve xxx, trvale bytem xxx,


j e  v i n e n,


že


dne 6.6.2015 v dopoledních hodinách, ve xxx, ulice xxx, v bytě obytného domu obývaném xxxxxxx, nar. xxx, s níž udržoval partnerský vztah, negativně ovlivněn jak předchozím vlastním opakovaným selháním při pohlavním styku se jmenovanou, tak duševní poruchou, tzv. organických psychosyndromem, projevující se mj. větší popudlivostí, poté, kdy xxxxxxxxx vyčetl její předchozí partnerský vztah, ve vzteku znenadání reagoval tak, že xxxxx., oblečenou toliko v noční košili, hrubě fyzicky napadl bitím pěstmi do celého těla, včetně hlavy a obličeje, i kopáním do nohou, následně vzal z lednice rostlinu pórku, délky asi 50 cm, kterou chtěl zasunout xxxxxxxxxx do pochvy, pročež se snažil silou roztáhnout její nohy, což se mu však v důsledku její aktivní obrany nepodařilo, proto ji touto rostlinou pórku začal bít po celém jejím těle, pak svého jednání na krátkou dobu zanechal, v mezidobí opět xxxxxxxx vyčetl její předchozí partnerský vztah a následně pokračoval ve fyzickém násilí vůči jmenované nejdříve tak, že z kuchyňské linky uchopil do ruky velký kuchyňský nůž, který jí přiložil ke krku s výhružkami, že jí vypíchne oko, zapíchne, rozpáře přirození a zabije, za současného pronášení vulgárních nadávek a výčitek ve vztahu k sexuálním aktivitám, na to, aniž nožem xxxxxxxx jakkoli zranil, nůž odhodil na zem, načež vzal z lednice půl litrovou skleněnou lahev od lihoviny Fernet Stock s obsahem domácí pálenky, a to v úmyslu hrdlo této lahve zasunout xxxxxxxxxxxx do pochvy, což se mu, přes aktivní obranu a odpor jmenované, zejména pro fyzickou převahu opakovaně podařilo a s lahví násilně zasunutou v pochvě rovněž otáčel, v důsledku čehož xxxxxxxxxx pociťovala bolest, proto, při průběžné marné snaze jej odstrčit, jej rovněž prosila, aby jednání zanechal, na což reagoval tak, že vyňal lahev z pochvy poškozené, odšrouboval víčko uzávěru, krátce se napil a zbývající podstatnou část obsahu lahve vylil na tělo poškozené, kdy po celou dobu tohoto jednání xxxxxxxxxxx vulgárně nadával a vyčítal předchozí sexuální praktiky s bývalým přítelem, nakonec se podařilo xxxxxxxxx vymluvit na potřebu jít na toaletu, čehož využila a z bytu utekla k sousedům, kde vyčkala příjezdu přivolané hlídky policie, popsaným násilným jednáním poškozené xxxxxxxxx způsobil fyzická zranění, spočívající v mnohočetných krevních podlitinách lokalizovaných v oblasti hlavy, hrudníku a končetinách, pohmatovou bolestivost měkkých pokrývek lebních v temenní krajině hlavy oboustranně, krevní podlitiny v oblasti levé očnice a výrony do spojivky levého oka, zhmoždění měkkých tkání levého ramene, hřbetní strany levého předloktí a ruky, vnitřní plochy levého stehna s krevními podlitinami tamtéž, s celkovou dobou léčení v délce do 6 týdnů bez nutnosti hospitalizace,


dále utrpěla xxxxxxxxxxx psychickou újmu, a to tzv. posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní rozvinula jako reakce na tuto prožitou stresovou událost, s trvajícími psychickými obtížemi úzkostných a depresivních stavů, s projevy vegetativních symptomů – zejména bušení srdce, nervozita, třes celého těla, neklidný spánek s úzkostnými sny, vybavování děsivých vzpomínek na událost (tzv. flashbacky), a omezeními při běžném životě
spočívajícími v obavách či úzkosti z jiných osob, což vedlo až k odstěhování z dřívějšího bydliště, projevující se dlouhodobě, s mírným zlepšením stavu až do současnosti,


t e d y 


jiného násilím donutil k pohlavnímu styku, spáchal takový čin jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a se zbraní, a způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví,



č í m ž   s p á c h a l 


zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2, písm. a), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku,



a   o d s u z u j e   s e 


Dle § 185 odst. 3 trestního zákoníku, za použití § 58 odst. 1 trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody na 3 (tři) roky.


Dle § 81 odst. 1, § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá na zkušební dobu v délce 5 (pěti) roků.


Dle § 228 odst. 1 trestního řádu se obžalovanému xxxxxxx ukládá zaplatit na náhradu majetkové škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČ 41197518, sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, peněžní částku ve výši 5.133,-Kč.


Dle § 228 odst. 1 trestního řádu se obžalovanému xxxxxxx ukládá zaplatit na náhradu nemajetkové újmy poškozené xxxxxxxx, nar. xxx, bytem xxx, peněžní částku ve výši 200.000,-Kč.


Dle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená xxxxx odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.


O d ů v o d n ě n í :


Na podkladě dokazování, provedeného u hlavního líčení, vzal soud za prokázaný následující skutkové okolnosti a skutkový děj:



- dne 6.6.2015 v dopoledních hodinách, ve xxx, ulice xxx, v bytě obytného domu obývaném xxxxxxxxxxxx., nar. xxx, s níž udržoval partnerský vztah, negativně ovlivněn jak předchozím
vlastním opakovaným selháním při pohlavním styku se jmenovanou, tak duševní poruchou, tzv. organických psychosyndromem, projevující se mj. větší popudlivostí, poté, kdy xxxxxxx  vyčetl její předchozí partnerský vztah, ve vzteku znenadání reagoval tak, že xxxxxxxxx, oblečenou toliko v noční košili, hrubě fyzicky napadl bitím pěstmi do celého těla, včetně hlavy a obličeje, i kopáním do nohou, následně vzal z lednice rostlinu pórku, délky asi 50 cm, kterou chtěl zasunout xxxxxxxxx. do pochvy, pročež se snažil silou roztáhnout její nohy, což se mu však v důsledku její aktivní obrany nepodařilo, proto ji touto rostlinou pórku začal bít po celém jejím těle, pak svého jednání na krátkou dobu zanechal, v mezidobí opět xxxxxxxxxxxx vyčetl její předchozí partnerský vztah a následně pokračoval ve fyzickém násilí vůči jmenované nejdříve tak, že z kuchyňské linky uchopil do ruky velký kuchyňský nůž, který jí přiložil ke krku s výhružkami, že jí vypíchne oko, zapíchne, rozpáře přirození a zabije, za současného pronášení vulgárních nadávek a výčitek ve vztahu k sexuálním aktivitám, na to, aniž nožem xxxxxxxxxx jakkoli zranil, nůž odhodil na zem, načež vzal z lednice půllitrovou skleněnou lahev od lihoviny Fernet Stock s obsahem domácí pálenky, a to v úmyslu hrdlo této lahve zasunout xxxxxxxxx do pochvy, což se mu, přes aktivní obranu a odpor jmenované, zejména pro fyzickou převahu opakovaně podařilo a s lahví násilně zasunutou v pochvě rovněž otáčel, v důsledku čehož xxxxxxx. pociťovala bolest, proto, při průběžné marné snaze jej odstrčit, jej rovněž prosila, aby jednání zanechal, na což reagoval tak, že vyňal lahev z pochvy poškozené, odšrouboval víčko uzávěru, krátce se napil a zbývající podstatnou část obsahu lahve vylil na tělo poškozené, kdy po celou dobu tohoto jednání xxxxxxxxx vulgárně nadával a vyčítal předchozí sexuální praktiky s bývalým přítelem, nakonec se podařilo xxxxxxxxx vymluvit na potřebu jít na toaletu, čehož využila a z bytu utekla k sousedům, kde vyčkala příjezdu přivolané hlídky policie.

Popsaným násilným jednáním způsobil obžalovaný xxxxxxxxx poškozené xxxxxxx fyzická zranění, spočívající v mnohočetných krevních podlitinách lokalizovaných v oblasti hlavy, hrudníku a končetinách, pohmatovou bolestivost měkkých pokrývek lebních v temenní krajině hlavy oboustranně, krevní podlitiny v oblasti levé očnice a výrony do spojivky levého oka, zhmoždění měkkých tkání levého ramene, hřbetní strany levého předloktí a ruky, vnitřní plochy levého stehna s krevními podlitinami tamtéž, s celkovou dobou léčení v délce do 6 týdnů bez nutnosti hospitalizace.


V důsledku jednání obžalovaného xxxxxxxxx dále utrpěla poškozenáxxxxxxxxxxxx psychickou újmu, a to tzv. posttraumatickou stresovou poruchu, která se u ní rozvinula jako reakce na tuto prožitou stresovou událost, s trvajícími psychickými obtížemi úzkostných a depresivních stavů, s projevy vegetativních symptomů – zejména bušení srdce, nervozita, třes celého těla, neklidný spánek s úzkostnými sny, vybavování děsivých vzpomínek na událost (tzv. flashbacky), a omezeními při běžném životě spočívající v obavách či úzkosti z jiných osob, což vedlo až k odstěhování z dřívějšího bydliště, projevující se dlouhodobě, s mírným zlepšením stavu až do současnosti.




Krajský soud provedl v hlavním líčení dokazování, z něhož je možno
konstatovat zejména následující údaje a informace.



Výpověď obžalovaného


Obžalovaný xxxxxxxxxx.

(č.l.62-63, 65-66, 226-229)


Podstatou obhajoby obžalovaného, jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení, bylo   tvrzení, že si na kritické momenty vytýkaného jednání nepamatuje. Jednotlivé verze popisu, včetně konkrétních sdělovaných údajů, se však odlišují.


V první výpovědi v přípravném řízení, v procesním postavení obviněného, realizované dne 8.6.2015, tedy téměř bezprostředně po incidentu, ke dni 6.6.2015 uvedl, že toho dne byl od ranních hodin v bytě xxxxxxxxx., neboť u ní z předchozího dne přespal. Dopoledne spolu normálně komunikovali, začali se hádat až někdy kolem poledne. Důvodem hádky byl bývalý přítel poškozené, bylo to „kvůli posteli“ (myšleno v sexuální oblasti). V průběhu hádky praštil xxxxxx do ramene, následně z bytu odešel. Poté se vrátil zpět do tohoto bytu, tam již byla městská policie, kterou byl zadržen. Toho dne žádné alkoholické nápoje nepožíval, vzal si pouze standardně užívané léky na krevní tlak. Ke konkrétním dotazům připustil, že měl toho dne v ruce pórek, s nímž praštil o kuchyňskou linku, xxxxxxxx s tímto pórkem neudeřil. Dále takto uvedl, že držel i lahev od lihoviny Fernet, v níž byla domácí slivovice. Tuto láhev vzal z lednice, napil se z ní a položil ji na stůl, nic jiného s touto lahví neprováděl. Stejně tak připustil, že xxxxx slivovicí polil, z jakého důvodu to udělal, neví, „prostě mu nepracoval mozek“. K dalším konkretizujícím dotazům, vztahujícím se ke konkrétnímu jednání vůči poškozené xxxxxxxxx, uvedl, že si nic dalšího nepamatuje.


V další výpovědi, realizované dne 24.9.2015, v návaznosti na změnu právní kvalifikace stíhaného jednání, k podstatě věci uvedl, že si nevybavuje, co toho dne dělal, měl výpadek paměti. Pokud se vytýkaného jednání dopustil, mrzí jej to, už kvůli poškozené, s níž žil v partnerství celkem dobře. Nicméně jednou mu něco řekla, čímž jej ponížila „jako chlapa“, bylo to v souvislosti se sexuálním stykem. Porovnávala jej se svým bývalým přítelem. Ve vztahu k vytýkanému jednání projevil lítost s tím, že po události se zhroutil, navštěvuje psychiatra, který mu ordinoval léky na spaní a uklidnění. Pracuje u bezpečnostní agentury xxxxxxxxx, jako bezpečnostní pracovník ve firmě xxxxxxxx.


U hlavního líčení primárně uvedl, že to, co je mu kladeno za vinu, je přehnané, například okolnost údajného vyhrožování nožem. Ke svému soužití s poškozenou xxxxxxxxx uvedl, že se poznali po jeho nastěhování do domu, nejdříve se potkávali, poté se sblížili. Měli byty nad sebou, vzájemně se navštěvovali, jejich vztah byl normální, jezdili na výlety, pobývali  společně se svými rodinami. Měli spolu rovněž intimní kontakty, ale z jeho strany to bylo po sexuální stránce špatně, pravděpodobně z důvodu problémů s prostatou. Nedokáže si vysvětlit, jak k vytýkanému jednání mělo dojít, nikdy v minulosti se ničeho podobného nedopustil. K tomu, co je mu kladeno za vinu došlo za situace, kdy s xxxxxxxxxx měli normální dobrovolný pohlavní styk, tato jej však začala srovnávat s jejím předchozím přítelem – motorkářem, který měl být v sexuální oblasti „lepší“. Na další průběh událostí si nepamatuje, neboť po tomto výroku se mu udělalo špatně, před očima měl tmu a neví, co dělal. K dotazům uvedl, že si nepamatuje, že by před incidentem ze dne 6.6.2015 mělo dojít z jeho strany k jinému útoku vůči xxxx. S xxxxxxxx žádné spory neměli, nedokáže si vysvětlit, z jakého důvodu jmenovaná uvedla takové skutečnosti. K dalším dotazům, zejména v návaznosti na předchozí výpovědi, připustil pouze, že se z lahve s alkoholem jednou napil, rovněž připustil úder do ramene poškozené, na další okolnosti si nepamatuje.




Svědecké výpovědi


Svědkyně – poškozená xxxxxxxxxxx

(č.l.67-69, 229-232)


Z hlediska její výpovědi je možno konstatovat, že skutkové okolnosti popsala opakovaně tak, jak jsou prezentovány ve výrokové části tohoto rozsudku, i v odůvodnění výše. K tomu doplnila, že tento fyzický útok ze dne 6.6.2015 byl fakticky vyvrcholením dlouhodobějších problému v partnerském soužití s obžalovaným xxxxxx. K tomu uvedla, že společně s xxxxxxxxx žili ve stejném domě ve xxx, měli byty nad sebou, po prvotních kontaktech se sblížili a následně spolu udržovali blízky partnerský vztah, včetně pohlavních styků. V sexuální oblasti se však u obžalovaného příležitostně projevovaly problémy, s nimiž se  tento obtížně vyrovnával, přestože jej sama uklidňovala. Postupem doby stále více narážel  na jejího předchozího přítele, dožadoval se informací o sexuálních stycích s ním. U obžalovaného se začala projevovat zvýšená žárlivost, připadalo jí, že ji tento vnímá jako svůj majetek. Vedle popisu incidentu z 6.6.2015 svědkyně popsala rovněž předchozí incident ze dne 4.6.2015, který vyplynul z obdobných okolností jako incident následný. V rámci snahy o pohlavní styk došlo k problémům u obžalovaného, což ona sama nijak neřešila, ale vnímala, že to xxxxxxxx vadí, je z toho nešťastný. Měl obavu, že v důsledku tohoto selhání by se   mohla vrátit ke svému bývalému příteli, tuto představu si nenechal vymluvit. Uvedeného dne po snídani se oblékli s tím, že pojedou do Ostravy, zcela náhle a nečekaně ji však  obžalovaný odhodil na postel, kde ji začal fackovat na hlavu, čemuž se bránila. Následně pak sám obžalovaný jednání zanechal a šel do auta. Přesto, že ji zbil, šla za ním do auta a jeli do Ostravy, kde byli nakupovat. V průběhu dne i večera ji stále vyčítal předchozího přítele. Večer se uklidnil, zůstal u ní přes noc. Další den, tj. pátek 5.6.2015, byl zcela klidný a omlouval se jí, co předchozího dne provedl. Ke konkrétním dotazům ohledně zranění v důsledku incidentu ze dne 6.6.2015 poškozená popsala mechanismus napadení i způsobená zranění s tím, že toho dne ji „mlátil hodně“, do celého těla, připadala si jako „boxovací míč“. Rovněž uvedla, že předmětné jednání zanechalo výrazné důsledky i na její psychické stránce, neboť do současnosti navštěvuje psycholožku. Psychické problémy se projevovaly v tom, že byla plačtivá, nervózní, nic ji nebavilo, špatně spala, stále myslela na to, co se stalo. Tyto vzpomínky se jí vrací dodnes. Od napadení nikde nechodila, je stále v těsném kontaktu se svou dcerou a její rodinou. Rovněž se po incidentu odstěhovala z bytu, kde k napadení došlo, od té doby bydlí u své dcery.


Za splnění podmínek § 211 odst. 1 trestního řádu byly čteny protokoly o výpovědi svědků xxxxxxx. (č.l.83-88) a xxxxxxxx (č.l.90-94). Jmenovaní, jako tehdejší sousedé poškozené xxxxxxx v domě ve xxx, ulice xxx, popsali situaci, k níž došlo dne 6.6.2015. Kolem poledních hodin u jejich bytu zazvonila xxxxxxxxxx, měla oblečenou pouze noční košili a byla celá zbitá, což bylo zjevné z viditelných zranění. Rovněž byla velmi rozrušená, v šoku. Žádala je, aby zavolali policii, že byla napadena druhem (obžalovaným), z bytu se dostala poté, kdy využila situace odchodu na WC. Za dané situace proto přivolali policii a lékařskou pomoc. Svědek Xxxxxx Xxxxxxx dále uvedl, že když vyhlížel příjezd policie, viděl obžalovaného xxxxxxx pobíhat v šortkách kolem jejich domu, kdy hledal xxxxxxxxxx. Po příjezdu hlídky městské policie pak byl zadržen. Po příjezdu vozidla záchranné služby byla xxxxxxxxx  ošetřena již mimo jejich byt a poté odvezena do nemocnice. Jaké měly být důvody napadení xxxxxx ze strany obžalovaného xxxxxx, svědkové neví, v důsledku fyzického i psychického stavu se jí sami nijak nevyptávali. Bylo na ní však zjevně vidět, že je „domlácená“, měla viditelná zranění zejména v obličeji, měla nateklou ruku a stěžovala si, že ji tato bolí, rovněž, že ji bolí hlava a celé tělo.


K návrhu obhajoby byl v průběhu hlavního líčení nově vyslechnut svědek xxxxxxxxxxx (č.l.237-238), kdy k realizaci výslechu tohoto svědka soud přistoupil zejména z toho důvodu, že se nacházel a vyčkával před jednací síní. Jmenovaný sdělil, že je přítelem vnučky obžalovaného xxxxxxxx. Obžalovaného vykreslil v pozitivním světle, se zdůrazněním, že není konfliktní typ, alkohol nepije. V dřívějším partnerství obžalovaného a poškozené žádné konflikty nezaznamenal.




Znalecké posudky


K osobě obžalovaného byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, k jehož závěrům byl znalec vyslechnut v hlavním líčení (č.l.121-129, 233-236). Znalec konstatoval, že u obžalovaného shledal duševní poruchu – organickou poruchu osobnosti (organický psychosyndrom), jehož podstatou je lehce porušená mozková činnost v důsledku arteriosklerotických změn cév mozku. Tato duševní porucha se obecně projevuje neurotickými potížemi – lítostivostí, zhoršenou náladou, poruchami spánku, bolestmi hlavy či větší popudlivostí. Tato porucha se u obžalovaného projevovala i v době posuzovaného jednání, a to sklonem k větší popudlivosti a větší zabíravosti na své méně podstatné tělesné a vztahové potíže. U obžalovaného nebyla zjištěna sexuální deviace. Byl u něj zjištěn útlum sexuality, jak v důsledku věku, tak v důsledku srdečně cévního onemocnění. Z hlediska vymezení ovládacích a rozpoznávacích schopností v kritické době znalec konstatoval, že schopnost rozpoznat společenskou nebezpečnost jednání byla zcela zachována a nenarušena, schopnost ovládací byla lehce snížena v důsledku vymezené duševní poruchy, kdy bylo možno předpokládat větší impulsivitu a menší snížení korektivních mechanismů. Šlo zejména o nezvládnutelné afektivní jednání, snížení korektivních mechanismů a posun hodnotového schématu v oblasti sexuality. Snížení ovládací schopnosti však nebylo významné, kdy s přihlédnutím ke všem posuzovaným skutečnostem znalec nakonec konstatoval, že tak mohlo být maximálně do poloviny celkového rozpětí pásma. V dané souvislosti se znalec zaobíral i problematikou léku Lexaurin, jehož aplikace u obžalovaného byla v průběhu dokazování zmíněna. Dle znalce Lexaurin obecně snižuje aktivitu, bdělost a činorodost člověka, ale byly zaznamenány i případy, kdy působil opačně, zvyšoval zmatenost, nekoordinované jednání až agresivitu (jedná se o informace z lékařské literatury), on sám v praxi nic takového dosud nezaznamenal. Lék Lexaurin by měl užívat pravidelně, pokud dojde ke změně užívání nebo k vynechání, reakce může být horší nebo nepředvídatelná, zejména se může zvýšit psychomotorická instabilita, neklid, nervozita a sklon k nepředvídatelným reakcím. Pokud znalci z výpovědi poškozené byly předestřeny sdělené žárlivecké tendence obžalovaného, konstatoval, že hlavním činitelem mohla bát snížená sexualita obžalovaného obecně, negativní vnímání tohoto faktoru a následně nepřiměřené reakce v této oblasti.Znalec nenavrhuje žádná medicínská opatření, je názoru, že osoba obžalovaného by se ve vztahu k protispolečenskému jednání mohla vyvíjet tak, že prožité by mohlo být dostatečným korektivem případného dalšího nekonformního jednání.


K osobě poškozené xxxxxxx byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, kdy znalec byl vyslechnut v hlavním líčení (č.l.133-139, 232-233). Znalec konstatoval, že v důsledku jednání ze dne 6.6.2015 byla poškozená těžce duševně traumatizována, a to urážkami, vulgarismy, vyhrožováním zraněním, pořezáním i zabitím, což vyvolalo úzkostný a depresivní stav s veškerou vegetativní a orgánovou reaktivitou. Jmenovaná trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která se u ní plně rozvinula jako přímý důsledek této stresové události. Posttraumatická stresová porucha se rozvinula u poškozené v průběhu několika týdnů, jako vývoj z akutní stresové reakce, jež vznikla bezprostředně po stresových událostech. V době vyšetření a primárního zpracování posudku se posttraumatická stresová porucha nacházela v akutní fázi, přičemž není možno předikovat, zda v daném případě dojde k plnému či částečnému uzdravení anebo, zda porucha přejde v chronickou s trvalými následky. Posttraumatická stresová porucha je závazné psychické onemocnění, vznikající na podkladě traumatických stresových událostí, kde se obvykle kombinuje tělesné zranění se závažnou psychickou událostí. Akutní reakce na stres vzniká okamžitě, posttraumatická stresová porucha se rozvíjí pozvolna, obvykle v intervalu 6 až 8 týdnů po stresové události. Mezi její příznaky patří mj. denní a noční návaly stresových zážitků (tzv. flashbacky), depresivní nálady, chronická intenzivní úzkost a obavnost, fobie různého rázu, panické stavy, vegetativní reagování z oblastí kardiální, gastrointestinální, dále poruchy spánku, soustředivosti, kognice a výkonnosti. Tyto příznaky v plně rozvinutém stavu byly zjištěny rovněž u posuzované poškozené. U hlavního líčení znalec doplnil, že vyjma posttraumatické stresové poruchy žádné další negativní faktory na duševní stav zjištěny nebyly. Jmenovaná žila standardním způsobem života, nebyla nijak v průběhu života omezována. Byla osobou plně duševně zdravou a plně výkonnou. Pokud byly u poškozené v dřívější minulosti zaznamenány faktory, které se mohly dotýkat jejího duševního stavu, pak tyto nemají žádnou přímou souvislost s aktuálně diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou.


Dle § 211 odst. 5 trestního řádu provedl soud k důkazu znalecký posudek, předložený zmocněncem poškozené ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy (č.l. 205-224,239). Z předmětného znaleckého posudku, zpracovaného znalcem aprobovaným v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vyplývá, že dle příslušných klasifikačních mechanismů (MKF, MKN) byla výše nemateriální újmy vyjádřena částkou 927.737,-Kč (č.l.211).




Listinné důkazy


Dle § 213 odst. 1 trestního řádu realizoval soud následující důkazy listinné:


- protokol o ohledání místa činu s fotodokumentací a seznamem stop, č.l.3-9,

- protokol o prohlídce těla poškozené xxxxxxx s fotodokumentací, č.l.10-15,

- protokol o prohlídce těla obžalovanéhoxxxxxx s fotodokumentací, č.l.16-20,

- vyčíslení škody VZP, č.l.99, 103-105,

- odborné lékařské vyjádření ke zranění poškozené , č.l.107,

- odborné vyjádřené OKTE, odvětví genetika, č.l.110-111,

- lékařské zprávy k osobě poškozené., regresní hlášení, č.l.145-147,

- lékařská zpráva k osobě obžalovaného., č.l.149,

- zpráva praktické lékařky MUDr. xxxx., č.l.151,

- záznamy o zkoušce na zjištění alkoholu v dechu, č.l.164-165,

- zprávy k osobě obžalovaného, č.l.179-183,

- uplatnění nároku poškozené na náhradu škody, likvidace značného – materiály
  předložené zmocněncem před zahájením dokazování.


Z výše konstatovaných listinných důkazů lze zdůraznit zejména fotografie poškozené, dokumentující zranění na obličeji a těle (četné hematomy), lékařskou zprávu k osobě jmenované z období bezprostředně po incidentu a odborné lékařské vyjádření k vyhodnocení zjištěného fyzického poranění. V lékařské zprávě, vyplývající z vyšetření dne 6.6.20215 v 13:01 hodin, se podává, že na jejím těle – na hlavě, končetinách a hrudníku – byly zjištěny četné hematomy, nicméně k zjištěné fraktuře 6. žebra v zadní axilární čáře (dle rtg) bylo konstatováno, že tato nemá charakter čerstvé fraktury. V rámci gynekologického vyšetření nebyla zjištěna žádná poranění genitálií.




Hodnocení důkazů


Po provedeném dokazování hodnotil soud všechny provedené důkazy ve
smyslu ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu, načež dospěl k níže rozvedeným
závěrům.


Z důkazního hlediska je nalézací soud přesvědčen, že bylo provedeno dokazování v dostatečném rozsahu a umožňuje mu ve věci meritorně rozhodnout. Na základě hodnocení provedených důkazů, ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že z hlediska ustanovení § 89 odst. 1 písm. a, b) trestního řádu, bylo prokázáno, že se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výrokové části tohoto rozsudku.


Důkazní situaci tvoří na straně jedné postoj obžalovaného, na straně druhé usvědčující důkazy, ať již ve formě svědeckých výpovědí či důkazů listinných. Postoj obžalovaného, resp. jeho obhajobu, lze vyhodnotit spíše jako vyhýbání se přímé konfrontaci s realitou vlastního jednání. V podstatě tak nepopřel spáchání vytýkaného deliktu, v některých aspektech připustil ve velmi obecných relacích některé z jeho fází, v globále se však spíše uchýlil k tvrzení, že si na průběh případného konfliktu nepamatuje. Jedná se o uplatněnou obhajobu obžalovaného, na tomto místě je vcelku nadbytečné zjišťovat či dovozovat, zda má skutečně jakýkoli medicínský podtext, či zda se jedná toliko o vědomý či nevědomý obranný mechanismu, zejména ve vztahu ke způsobenému následku. Lze konstatovat, že obžalovaný je ze svého jednání zcela jednoznačně usvědčován, zejména přímým důkazem, kterým je výpověď poškozené navazují i další provedené důkazy, resp. s ní zcela korespondují, nebyly shledány žádné skutečnosti, které by svědčily o nevěrohodnosti jmenované. V daných souvislostech lze zdůraznit svědecké výpovědi svědků xxxxxx a xxxxx, fotografickou dokumentaci zranění poškozené a v neposlední řadě lékařské vyšetření poškozené s konstatovanými zraněními, nedává žádný prostor pro případné odchylky, a to časové i skutkové, od verze, kterou sdělila poškozená  ve své výpovědi. Popis incidentu, jak jej popsala poškozená, koresponduje rovněž s protokolem o ohledání místa činu, zejména pak pořízenou fotodokumentaci, na níž jsou v bytě zachyceny předměty, s nimiž měl obžalovaný manipulovat a užít je k násilí vůči poškozené – půllitrová lahev od lihoviny zn. Fernet a pórek. Vzhledem k tomu, že poškozená z bytu utekla a uchýlila se k manželům xxxx. lze dovodit, že neměla přístup do bytu před zákrokem policie, tudíž existence těchto předmětů, které, dle jejího popisu, měly být použity k násilí vůči její osobě je zcela reálná. V širším kontextu lze konstatovat, že chování obžalovaného xxxxxxxxx vůči poškozené xxxxxxxxxx vykazovalo deficit pozitiv již v delším časovém úseku, kritická situace byla toliko vyústěním problémového přístupu jmenovaného v jejich vztahu v oblasti sexuálního života.




Právní kvalifikace


Skutkový dej, ustálený provedeným dokazováním, tak jak je popsán ve výroku rozsudku, byl předmětem právního posouzení.


Trestného činu (§ 13 odst. 1 trestního zákoníku) znásilnění, dle § 185 odst.1 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku.


Kritéria kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu pachatel naplní:

- dle § 185 odst. 2, písm. a) trestního zákoníku, spáchá-li takový čin souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,

- dle § 185 odst. 2, písm. c) trestního zákoníku, spáchá-li takový čin se zbraní,

- dle § 185 odst. 3, písm. c) trestního zákoníku, způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.


Objektem trestného činu znásilnění, dle § 185 trestního zákoníku, je svoboda rozhodování člověka ve sféře pohlavního života. Předmětem útoku je živý člověk, bez ohledu na pohlaví, věk nebo sexuální orientaci a případně další okolnosti či faktory. Pohlavním stykem je jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, jejichž podstatou je fyzický kontakt s druhou osobou, kdy pachatel koná na těle oběti sexuální praktiky, anebo jde o vzájemné pachatelem vynucené jednání s poškozeným v sexuální sféře. Za jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží se považuje zejména situace, kdy průnik do pohlavního orgánu ženy je nahrazován jiným mechanismem, např. jakýmkoli předmětem. Srovnatelný způsob se souloží zde spočívá v tom, že se simulovaným mechanismem navozuje situace stejná, jako když do vagíny (pochvy) ženy pronikne mužský pohlavní úd. Pojmem násilí se rozumí použití fyzické síly k eliminaci odporu, přičemž takové násilí je prostředkem nátlaku pachatele na napadeného a prostředkem k dosažení záměru proti jeho vůli.


Dle 118 trestního zákoníku je trestný čin spáchán se zbraní, jestliže pachatel užije zbraně k útoku; zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.






Za způsobení těžké újmy se považuje jakékoli jednání, jehož následkem je těžká újma na zdraví, vymezená ustanovením § 122 trestního zákoníku.


Z hlediska užití adekvátní právní kvalifikace tak lze konstatovat, že v provedeném trestním řízení bylo jednoznačně prokázáno a ve výroku rozsudku specifikováno, že obžalovaný , za použití hrubého fyzického násilí, realizoval vůči poškozené Xxxxxxx Xxxxxxxxx sexuální praktiky, srovnatelné se souloží. Vzhledem ke skutečnosti, že přinejmenším užití láhve činilo takový útok důraznějším, je nutno tento faktor vyhodnotit ve smyslu § 118  trestního zákoníku, specifikovaného výše. Z hlediska okolností skutku, zejména charakteru útoku vůči poškozené lze konstatovat, že důsledky incidentu, vedle samotného fyzického poranění, na psychické zdraví poškozené rozhodně nelze vnímat jako nereálné. Jak vyplývá z provedených důkazů, v přímé návaznosti na projednávaný skutek se u poškozené projevily dlouhodobé psychické obtíže, které byly znalcem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie jednoznačně vyhodnoceny jako posttraumatická stresová porucha. Jedná se tedy o aspekty dlouhodobě a významně negativně ovlivňující kvalitu života poškozené, v porovnání s předchozím, což lze vyhodnotit jako vážnou poruchu zdraví a v souladu s aplikovanou soudní praxí vyhodnotit jako těžkou újmu na zdraví dle § 122 odst. 2, písm. i) trestního zákoníku. O příčinné souvislosti mezi stíhaným skutkem, spáchaným obžalovaným, a vzniku této poruchy zdraví u poškozené, nemůže být pochyb.


Dle ustanovení § 15 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.


Vedle úmyslného zavinění je trestný čin spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. (§ 16 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku)



Při úvahách o formě, resp. formách, zavinění (subjektivní stránka trestného činu) dospěl soud k závěru, že je nutno rozlišit mezi základní a kvalifikovanou skutkovou podstatou uvedeného trestného činu. Ve vztahu k základní skutkové podstatě (§ 185 odst. 1), obžalovaný spáchal skutek, popsaný ve výroku rozsudku, v úmyslu přímém dle § 15 odst.1, písm. a) trestního zákoníku, neboť zcela cíleně násilím vynucoval na poškozené realizaci sexuálních praktik, charakterizovaných jako pohlavní styk, byť v daném případě provedený nikoli přímou souloží, nýbrž způsobem se souloží srovnatelným. Stejnou formu zavinění je možno shledat i z hlediska kvalifikované skutkové podstaty dle § 185 odst. 2 trestního zákoníku, neboť tato se vztahuje ke způsobu jednání, podřazeného základní skutkové podstatě. Jinou situaci stran formy zavinění je nutno shledat v případě naplnění kvalifikované skutkové podstaty dle § 185 odst. 3 trestního zákoníku, vyjadřující způsobení závažnějšího následku, kdy nelze dovodit úmysl pachatele (a to ani ve formě úmyslu nepřímého) způsobit poškozené těžkou újmu na zdraví. Nicméně okolnosti skutku, jeho hrubost a intenzita dávají dostatečný podklad pro závěr o tom, že pro způsobení závažnějších následků v psychice oběti postačují i standardní vědomosti běžného člověka.


Po vyhodnocení všech výše uvedených skutečností proto soud kvalifikoval jednání obžalovaného, přesně popsané ve výrokové části tohoto rozsudku, jako zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2, písm. a), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Z hlediska ustanovení § 14 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku, lze předmětné jednání pojmově vyhodnotit jako zvlášť závažný zločin.




K osobě obžalovaného


Z provedeného dokazování nevyplývají k osobě obžalovaného xxxxxxxxxx žádné významné ani negativní skutečnosti. Dle zpráv ČSSZ a úřadu práce je jmenovaný poživatelem invalidního důchodu prvního stupně, od 1.1.2014 byl poživatelem sociální dávky – příspěvku na bydlení. Dle vlastního vyjádření je aktuálně zaměstnán u společnostixxxxxxxx jako ostraha pro objekt xxxxxxxxxx v Nošovicích. Dle zprávy z místa bydliště nebyl projednáván v přestupkovém řízení. V opise rejstříku trestů nemá dosud žádný záznam. 




Ukládání trestu


Při úvahách o trestu hodnotil soud všechny zákonné okolnosti, rozhodné pro jeho druh a výměru, z hledisek ustanovení § 39 trestního zákoníku 40/2009 Sb. Podle citovaného ustanovení


odst. 1)


Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatel po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, a  pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem  přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve  spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.


odst. 2)


Povaha a závažnost trestného činu jsou určování zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.


odst. 3)


Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 41 a 42), k době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné  změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Při posouzení přiměřenosti délky trestního řízení soud přihlédne ke složitosti věci, k postupu orgánů činných v trestním řízení, k významu trestního řízení pro pachatele a k jeho jednání, kterým přispěl k průtahům v trestním řízení.


odst. 7)


Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry.


V tomto konkrétním případě soud, v rámci citovaného ust. § 39 odst. 2 trestního zákoníku, konstatuje, že uvedené demonstrativní znaky zvyšují stupeň škodlivosti trestného činu. Obžalovaný svým jednáním hrubým způsobem porušil významné zájmy společnosti chráněné trestním zákonem, a to jednám zájem na svobodné volbě v oblasti sexuálního života a jednak zájem na ochraně lidského zdraví. Ve vztahu ke způsobu provedení činu, jak již pojednáno výše, lze na jedné straně konstatovat, že obžalovaný jednal vůči poškozené bezdůvodně značně hrubým způsobem. Na straně druhé je však současně nutno vzít v potaz jeho negativní rozpoložení v důsledku ovlivnění předchozím vlastním opakovaným selháním při jejich dobrovolném pohlavním styku v souvislosti s přítomností duševní poruchy, tzv. organického psychosyndromu, projevují se mj. větší popudlivostí. Je samozřejmé, že ani tyto faktory nejsou omluvou pro jednání obžalovaného, nicméně v jejich rámci je toto více uchopitelné z motivačního hlediska. Jednání obžalovaného tak získává na charakteru situační nahodilosti a nelze je vyhodnotit jako plánovaný či cílený akt.


U obžalovaného, který dosud neměl žádný evidovaný konflikt se zákonem, je proto zřejmé, že se jednalo (v rámci jeho života) o ojedinělé vybočení z jinak společensky konformního a bezproblémového životního stylu.


Ve výše uvedených souvislostech proto u obžalovaného nebylo shledáno žádných přitěžujících okolností dle § 42 trestního zákoníku. Na druhé straně, jako okolnosti polehčující, dle § 41 písm. n, o) trestního zákoníku vyhodnotil soud projevenou lítost obžalovaného ve vztahu ke spáchanému jednání i skutečnost, že před spácháním činu vedl řádný život.


Trestní sazba je v daném případě vyjádřena v ustanovení § 185 odst. 3 trestního zákoníku, v rozpětí od 5 do 12 let odnětí svobody.


Po důsledném vyhodnocení všech výše popsaných aspektů, dospěl soud k závěru,
že v daném případě lze shledat naplnění podmínek § 58 odst. 1 trestního zákoníku pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody. Soud je názoru, že i trest na samé dolní hranici zákonné trestní sazby by byl, vzhledem k okolnostem případu a poměrům pachatele nepřiměřeně, nepřiměřeně přísný. Je sice skutečností, že se obžalovaný dopustil nesprávného a společenský nepřijatelného chování a jednání vůči ženě, s níž v té době udržoval bližší partnerský vztah. Oproti tomu však nelze nevidět, že obžalovaný je věku 55  let, je vdovcem, dříve žil v dlouhodobém partnerském svazku, z něhož pochází tři dcery. Jeho minulost nevykazuje žádný konflikt se zákonem. Aktuální delikt je zjevným ojedinělým vybočením z tohoto způsobu života a jeho k spáchání došlo výhradně vlivem situačních aspektů při nezvládnutém afektivním jednání, zejména v důsledku vlastního sexuálního selhání, s nímž se nedokázal vyrovnat. Znalec psychiatr ve svém posudku (str. 8, odpověď na otázku č. 4) konstatuje, že osobnost by se ve vztahu k protispolečenskému jednání mohla dále vyvíjet tak, že prožité by mohlo být korektivem jeho případného dalšího nekonformního jednání. Dle názoru soudu tomu nasvědčuje i vystoupení obžalovaného před soudem a projevená lítost, jde tedy o zřejmou sebereflexi. Oproti jiným případům je soud aktuálně přesvědčen, projev lítosti nebyl formální či účelový, a již projednání takto obsahově citlivé věci před soudem představovalo pro obžalovaného významný korektivní faktor. Jak již bylo uvedeno výše, společensky nepřijatelné jednání obžalovaného nemůže zůstat nepotrestáno, soud je však přesvědčen, že uložení jakéhokoli trestu, spojeného s přímým výkonem trestu odnětí svobody by bylo nepřiměřeně přísné. Uložení výchovného trestu, resp. trestu nespojeného s přímým výkonem trestu odnětí svobody, jeví se soudu jako zcela přiléhavé a dostačující, přičemž je jím možno dosáhnout nápravy pachatele v daném případě podstatně lépe a efektivněji.


S ohledem na všechny popsané relevantních zkušenosti tak dospěl soud k závěru, že trest je sice nutno ukládat jako relativně důrazný, nikoli však charakteru přímého výkonu trestu odnětí svobody. Proto, za splnění podmínek § 58 odst. 1 trestního zákoníku, uložil obžalovanému trest odnětí svobody na 3 roky, jehož výkon byl, dle § 81 odst. 1, § 85 odst. 1 trestního zákoníku, podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 5 roků. Povede-li obžalovaný během zkušební doby řádný život, zejména nedopustí-li se žádné dalšího protiprávního jednání, bude po jejím uplynutí rozhodnuto o jeho osvědčení. V opačném případě by se vystavil nebezpečí výkonu trestu odnětí svobody.




Náhrada škody


Vzhledem k tomu, že ke vzniku škody došlo za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb (OZ). je v adhezním řízení nutno užít tohoto zákona. Obecná odpovědnost za škodu mj. vyplývá z ustanovení § 2910 OZ, podle něhož škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Ust. § 2951 OZ stanoví, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 OZ se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).


Občanský zákoník zakotvil rovněž institut náhrady při újmě na přirozených právech člověka. Dle § 2956 OZ, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Dle § 2957 OZ, způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určení tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Dle § 2958 OZ, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové  újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.


Dle § 2960 OZ, škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil.


K trestnímu řízení se řádně a včas připojily se svým nárokem na náhradu škody, příp. nárokem na náhradu nemajetkové újmy, subjekty:

  • xxxxxxxxxx., zastoupená zmocněncem, s peněžní částkou 930.737,-Kč,
  • Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR s peněžní částkou 5.133,-Kč.


V provedeném dokazování nade vší pochybnost prokázáno, že podstata způsobené škody označeným subjektům vznikla tím, že obžalovaný (jakožto škůdce) zasáhl do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Byly tedy splněny předpoklady pro odpovědnost obžalovaného za takto způsobenou škodu, proto soud, dle § 228 odst. 1 trestního řádu, uložil jmenovanému povinnost k náhradě této školy v penězích, a to za vyhodnocení následujících skutečností a okolností.


V případě poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR představuje částka 5.133,- Kč vyčíslení nákladů, vynaložených v souvislosti s lékařskými úkony u poškozené.
Tento nárok koresponduje s výše citovaným ust. § 2960 OZ, soud jej proto přiznal v plném rozsahu.

Poškozená uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 927.737,-Kč, která byla dokladována předloženým znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví, a související náklady se zpracováním tohoto posudku ve výši 3.000,-Kč. Z předmětného znaleckého posudku vyplývá ohodnocení nemateriální újmy dle příslušných klasifikačních mechanismů, resp. z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví vypracované Světovou zdravotnickou organizací (MKF, MKN). Soud nezpochybňuje nárok na nemajetkovou újmu poškozeného ve smyslu výše citovaných ustanovení OZ. Dle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III ÚS 350/2003, však soudy musí dbát na to, aby přiznaná výše náhrady byla založená na objektivních a rozumných důvodech, a aby mezi přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou újmou na zdraví existoval vztah přiměřenosti. Současně nelze pominout ani řadu jiných rozhodnutí Ústavního soudu, v nichž tento apeluje na rozhodující orgány, že přiznané (majetkové) nároky nesmí být pro povinnou osobu zcela likvidační. Ústavní soudu ve svém rozhodnutí ze dne 2. 2. 2016, sp.zn. IV.ÚS 3122/15, rovněž mj. konstatuje, že novým OZ došlo k celkové koncepční změně právní úpravy, která stanovení konkrétní výše zcela ponechává výhradně na posouzení soudu. Na podkladě těchto zákonných a Ústavním soudem vymezených kritérií pro přiznání nemajetkové újmy je zřejmý důraz na princip přiměřenosti, svěřený výlučně do posouzení soudu.


K předloženému znaleckému posudku, byť tento může splňovat všechna aktuálně požadovaná mezinárodní kritéria pro hodnocení, je nutno v obecné rovině konstatovat, že tento je pro soud fakticky nepřezkoumatelný, resp. tento obsahuje výhradně veličiny, které soud sám není schopen posoudit a vyhodnotit jejich relevantnost. Absolutní závislost soudu na takových závěrech by proto byla absurdní a odporovala výše konstatovaným principům rozhodování.


Proto i v konkrétním případě soud dospěl k závěru, že vyčíslená částka, představující ohodnocení nemajetkové újmy je nepřiměřeně vysoká a pro obžalovaného by v plné výši byla fakticky likvidační. S ohledem na všechny podstatné okolnosti případu, se soudu jeví jako přiměřená výše nemajetkové újmy částka 200.000,-Kč, jejímž zaplacením, dle § 228 odst. 1 trestního řádu, obžalovaného zavázal. Nárokovala-li poškozená peněžní částku vyšší, byla, dle § 229 odst. 2 trestního řádu, odkázána se zbytkem tohoto svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.



P o u č e n í :

Proti rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů od doručení opisu jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, k Vrchnímu soudu v Olomouci.(§ 245 odst. 1, § 248 odst. 1 trestního řádu)


Rozsudek může odvoláním napadnout (§ 246 trestního řádu)

a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,

b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká,

c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,

d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.


Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.


Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 trestního řádu odůvodněný tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. (§ 249 odst. 1 trestního řádu).

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. (§ 249 odst.2 trestního řádu).


Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. (§ 253 odst.3 trestního řádu).



V Ostravě dne 12. dubna 2016




JUDr. Jiří Richter, v.r.

předseda senátu   

 



sp.zn.
10 T 12/2018
Odškodnění 200 000 Kč
Čtyřleté domácí násilí s prodáváním manželky k prostituci

č. j. 10 T 12/2018-

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. června 2020 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Cukerové a přísedících JUDr. Marcely Lukešové a Zory Hedvábné, takto:


Obžalovaný


XXXXXXXX XXXXXXXX,

nar. XXXXXXXX, OSVČ, trvale bytem XXXXXXXX


je  vinen, že

1)

v přesně nezjištěné době, nejméně od roku 2012 do června roku 2015, kdy poškozená Ing. XXXXXXXXXXXX XXXXXX, nar. XXXXXXXX, opustila společnou domácnost, v bytech, kde společně žili a to v XXXXXXXX, a v XXXXXXXX psychicky týral poškozenou, která v této době byla jeho družkou, a s níž vychovával společného nezletilého syna XXXXXXXXX XXXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, požadoval po ní, aby zanechala studia vysoké školy s tím, že je špatná matka, neboť studuje, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na délku vycházek na hřiště s nezl. synem XXXXXXXXX a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vůli anální sex, kdy taktéž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, ta jí to „spočítá", a že se jejich syn XXXXXXXXX bude mít špatně, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil, aby v době od července 2013 do června 2015 pracovala jako tanečnice a striptérka v erotických klubech, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky ve výši 800,- Kč až 3.500,- Kč za noc mu musela odevzdávat a dále opakovaně poškozenou  v přesně nezjištěné době od podzimu 2013 do června 2015 pod pohrůžkami, že jí vyhodí z bytu, sebere a doveze nezl. Syna XXXXXXXX a jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil k prostituci, kterou musela vykonávat v jím vybraných podnicích v XXXXXXXX a v XXXXXXXX v XXXXXXXX, XXXXXXXX, a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám včetně live chatu s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela ve shora uvedených erotických klubech a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám, poskytovat blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito muži platili obžalovaným stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, přičemž obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednání obžalovaného jako stupňující se těžké příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém psychickém stresu,


tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,

jednak jinou osobu než díže za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednáni a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci,

2)

v přesně nezjištěné době, poté, co se dne 16.1.2016 vrátila poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX do společné domácnosti ke svému druhovi - obžalovanému XXXXXXXX XXXXXXXX, do bytu v XXXXXXXX nejméně od ledna 2017 do 6.9.2017, kdy opětovně společnou domácnost opustila, psychicky týral poškozenou, s níž vychovával společné syny, a to nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, s nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na odvedení nezl. Syna XXXXXXXX do školky, na délku vycházek na hřiště s nezl. syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", a vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vpůli anální sex, přičemž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, tak jí to „spočítá", že jejich synové nezl. XXXXXXXX a nezl. XXXXXXXX se budou mít špatně a budou hladovět, že řekne jejím rodičům, že pracovala jako prostitutka, že sebere a odveze nezletilé syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, že jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, a za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil opakovaně k pohlavním stykům a dalším sexuálním aktivitám s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela na podkladě inzerátů vydaných obžalovaným opakovaně poskytovat v hodinových hotelech XXXXXXXX ulice XXXXXXXX, v XXXXXXXX a jinde, blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito platili stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy za tímto účelem obžalovaný založil agenturu XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, kdy obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednáni obžalovaného jako stupňující se příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém stresu,

tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,

jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavními styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví


čímž spáchal


pod bodem ad 1)

zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku,

pod bodem ad 2)

zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm a) trestního zákoníku,


a odsuzuje se


podle § 168 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle § 84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku se mu výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání. 5-ti ( let ) let, za současného vyslovení  dohledu v rozsahu stanoveným trestním zákonem.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovanému ukládá povinnost uhradit poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, trvale bytem XXXXXXXX, škodu ve výši 200.000 Kč.

Odůvodnění

  1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX dopustil shora uvedeného jednání.
  2. Obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX svou vinu od počátku zcela popírá. V přípravném řízení vypověděl, že celá věc je vykonstruovaná, protože s poškozenou XXXXXXX XXXXXXXX má soud ohledně úpravy poměrů k jejich dětem. Není pravda, že by měli jen problémy, měli se rádi, měli normální vztah. Jezdili společně na chalupu, k vodě, na návštěvy. Chodil k jejím rodičům na obědy, jezdili k jeho rodičům na XXXXXXXX. Obžalovaný si nerozuměl s matkou poškozené, proto později chodila na obědy sama s dětmi. Myslí si, že její matka škodila jejich rodině. Obžalovaný připustil, že se někdy hádali, považoval to však za normální. Hádky vyvolávali oba. Pokud se týká vulgárních urážek, tak to bylo běhen hádek vzájemné. Volný čas plánovali společně, žádné časové limity poškozené neurčoval. Vždy se nějak domluvili. V žádném případě poškozené ani její rodině nevyhrožoval smrtí. Dále vyloučil, že by poškozené vyhrožoval pálkami, že by ji tahal za vlasy. Rovněž popřel, že by jí zakazoval studovat, naopak hlídal děti, aby se mohla večer učit. Podporoval ji. K prvnímu odchodu poškození od obžalovaného uvedl, že to bylo kvůli hádkách, během nichž mezi nimi došlo k citovému odcizení. Dali si půlroční pauzu, během které spolu komunikovali. Bez jakéhokoliv nátlaku z jeho strany, se kolem listopadu 2015 dali zase dohromady. Měli se rádi a chtěli společně vychovávat jejich syna. Také se domluvili, že se pokusí o druhé dítě, což se jim povedlo a v XXXXXXXX 2016 se narodil syn XXXXXXXX. K jednání, kterým je mu kladeno za vinu obchodování s lidmi, obžalovaný uvedl, že s poškozenou se poznal v roce 2009. Tehdy mu poškozená řekla, na počátku jejich mileneckého vztahu, dělala nějaký čas v klubu XXXXXXXX. Co konkrétně tam dělala, obžalovaný neví. Obžalovanému to vadilo, ale srovnal se s tím, byla to minulost. U poškozené vypozoroval kladný vztah k erotice. Nějaký čas žili normálně, ale pak to bylo finančně náročnější. Měli vysoký nájem v bytě 3+1 na adrese XXXXXXXX, a to ve výši 23.000, - Kč. Zde bydleli od roku 2012 do 2016. Proto se s poškozenou domluvil, že by to chtělo nějaký přivýdělek. Nabízel jí poloviční úvazek někde v obchodě nebo něco podobného. Ona sama navrhla, že jsou v erotice rychlé peníze, a tak se domluvili, že bude tančit v XXXXXXXX. Co tam dělala opravdu, obžalovaný neví. Dále chodila tančit k tyči do klubu XXXXXXXX. To bylo v období 2012 až 2014. Obžalovaný vyloučil, že by poškozenou k těmto aktivitám nutil, že by jí nebo její rodině vyhrožoval smrtí nebo že přijde o syna. Nikdy na ni nevztáhl ruku, nikdy jí nijak fyzicky neublížil. Jen se hádali kvůli rozdílným povahám. Po nějakém čase, od ledna 2017, začala poškozená dělat dominu, na čemž se také společně domluvili. Chodila na XXXXXXXX Inzerci a telefony si domlouvala sama. Obžalovaný jí tam pomáhal vozit. Než od něho poškozená poprvé odešla, dělali nějakou dobu společně erotický live chat. Všechny peníze, co poškozená vydělala, neodevzdávala, byly pro rodinu, na děti, výlety, dovolené u moře. Sám obžalovaný z nich nikdy nic neměl. Není schopen říci, kolik za měsíc poškozená v erotickém byznysu mohla vydělat. Po celou dobu jejich soužití, poškozená nikde nepracovala, pouze v době, kdy měli pauzu, začala pracovat v účetní firmě u své matky na poloviční úvazek, kde pokračovala i v době, kdy se k obžalovanému vrátila. Pracovala tam celkem asi rok. Ke svým příjmům obžalovaný uvedl, že asi v roce 2014 dělal řidiče u společnosti XXXXXXXX a ještě byl zaměstnán u XXXXXXXX jako řidič vysokozdvižného vozíku. Poté si pořídil živnostenský list s taxikářskou koncesi a od konce roku 2015 dosud dělá taxikáře s měsíčním výdělkem cca 18.000,- Kč. Předtím také pracoval u firmy XXXXXXXX. Dále obžalovaný uvedl, že než se seznámil s poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX, před rokem 2009, provozoval erotický privát XXXXXXXX, v jehož provozování pokračoval i během jejich soužití a to do roku 2013 - 2014. Pronajímal pokoje holkám, které si tam vodily své klienty. Vše bylo na základě ústní dohody, jeho taxa byla asi 500,- Kč na den. Poškození inzeráty na práci v erotice nezadával, dělala si to sama. Telefony si zvedala také sama. Ví o tom, že v inzerátech poškozená používala přezdívku XXXXXXXX. Na dotaz, zda zadával nějaké inzeráty pro jiné ženy provozující erotické služby, uvádí, že ne, že si je zadávaly samy. Je pravdou, že poškozená ze začátku na jeho privát také chodila, ale dávala si tam pouze skleničku. Dále obžalovaný uvedl, že co se týče hrazení nákupů, oblečení pro děti a nájem, to všechno platil on. Z privátu měl příjem tak 15.000,- Kč až 20.000,- Kč měsíčně. Pak to již nešlo, a musel se privátu zříci. Jako řidič si vydělal kolem 15.000,- Kč až 17.000,- Kč měsíčně, jako taxikář kolem 18.000,- Kč měsíčně čistého. Když jezdila partnerka tančit do klubů, tak vesměs děti hlídal on. Poškozená většinou jezdila taxíkem, někdy ji vezl obžalovaný sám, to pak byly děti v autě s nimi. Poškozená platila spíše jen dětské záležitosti, např. školku. V hlavním líčení pak obžalovaný doplnil, že měl ještě úspory z doby, kdy pracoval v Německu, a to několik set tisíc. Z peněz, které si XXXXXXXX XXXXXXXX vydělala, přispěla část na domácnost a část si nechávala. Doma měly dvě obálky, jednu na dovolenou a jednu na děti, do kterých přispívali dle možností. Po narození prvního dítěte začaly menší hádky, přišla mu na nevěru a odešla k rodičům. Pak se spolu začali opět bavit a řekli si, že to spolu zkusí. Měla kvůli tomu boje doma, její matka je psychicky nemocná, nechtěla ji k obžalovanému pustit. Po návratu nezačala ihned zase s tou původní činností, ale až později, až bylo synovi 2 - 4 měsíce. To si začala domlouvat otroky. Opětovně vypověděl, že inzerci na internetu si poškozená zajišťovala sama, on ji s tím nepomáhal. Připustil, že se s ní nechtěl oženit, protože zjistil, že je hádavá, jedovatá. Nepřišlo mu tak divné, že provozuje erotické služby, protože sám provozoval privát, jasně jí ale říkal, aby měla normální přivýdělek, např. hlídání dětí. Obžalovaný si dále nepamatuje, že by měla XXXXXXXX XXXXXXXX nějaké zdravotní potíže, měla jen nějaké alergie na prach apod. Šavle, kterou má obžalovaný, je historická, mačeta to samé. Také má baseballku, ale nikdo ji s ní nevyhrožoval. Jednání a výpověď poškozené si vysvětluje tak, že je zhrzená žena, která se mu chce pomstít, že si ji nechce vzít. Občas se svěřoval s problémy XXXXXXXX, svému kamarádovi. S dětmi se momentálně stýká jednou za 14 dní, předávají mu je její rodiče. Platí pravidelně výživné na oba 7.500,- Kč. Live chaty chtěla dělat XXXXXXXX XXXXXXXX, sama s tím přišla, ale nechtěla, aby výdělek z nich šel na její účet. Ale bylo to jedno, obžalovaný stejně vkládal více peněz do těch obálek na dovolené a děti. Provozovali je 2x až 3x týdně, ale byl z nich malý výdělek. Provozovali to tak 2 - 3 měsíce. Do klubů chodila poškozená tak jednou týdně, někdy jednou za měsíc. Do podniku ji vezl jednou nebo dvakrát, ale nečekal na ni, hned jel zpět, měl syna v sedačce na zadním sedadle. Pohlavní styk spolu v soukromí měli 1x až 2x týdně, někdy i poté, co se vrátila od těch otroků nebo z podniku, trochu mu to vadilo. Od otroků vždycky přišla s nějakou kabelkou nebo botami, něco si nechala a něco šla vrátit. Měla absolutní volnost.
  3. V rámci dokazování byli u soudu slyšeni svědci poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX.
  4. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že se s obžalovaným XXXXXXXX XXXXXXXX seznámila v březnu 2009 pře inzerát. C té době so hledala nějakou brigádu a XXXXXXXX jí říkal, že má kamaráda v cestovní kanceláři a mohl by jí zprostředkovat nějakou brigádu. Setkávali se 1krát týdně, ke zprostředkování brigády v cestovní kanceláři však nedošlo. Asi po dvou měsících jí obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX řekl, ať s ním jede na Moravu k jeho rodičům. Cestou jí říkal, že má jeho rodičům lhát o svém věku a říkat, že je jí 22 let a že chodí do třeťáku na vysokou. Nechápala proč. Když dorazili na Moravu, říkal své rodině a kamarádům, že spolu chodí, i když si nic takového neřekli. Před rodiči hrál divadlo, byl na ni hrozně hodný, pozorný a slušný. Asi po osmi měsících jejich vztahu, to bylo v listopadu 2009, začal mluvit o dítěti. Chtěl, aby na jaře 2010 vysadila antikoncepci. Zpočátku nechtěla, ale nakonec ji přesvědčil tím, jak o tom pořád mluvil. Sama si představovala, že bude mít dítě až v 25 letech. V roce 2011 otěhotněla, a když byla v 5. měsíci, to bylo v srpnu 2011, tak ji přesvědčil, aby se k němu nastěhovala. Moc se jí do toho nechtělo, ale nakonec se k němu nastěhovala, do bytu v XXXXXXXX. Poté začaly první neshody ohledně dítěte. Obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX chtěl, aby se dítě jmenovalo po něm, aby mělo jeho příjmení, ale vzít si ji nechtěl s tím, že až někdy za pár let. Poškozená chtěla, aby dítě mělo její jméno, a když mu to řekla, začal být na ni hrubý a křičel na ni. Nakonec tedy ustoupila. V roce 2012 se jim narodil syn. Když dodělávala bakalářskou práci na vysoké škole, tak jí rodiče pomáhali, aby to zvládla, a on říkal, že za nimi nesmí jezdit, že to má všechno vyřídit po telefonu. Za celou dobu za nimi mohla jet jen jednou, a to měla ještě vymezený čas, asi tak na dvě hodiny. V roce 2013 se přestěhovali do většího bytu ve stejném areálu, nájem byl asi 22.500,- Kč měsíčně. Jí to přišlo jako hloupost, ale obžalovaný rovnou podepsal smlouvu na pronájem na dva roky a ani to s ní nekonzultoval. Zdálo se jí to hodně peněz vzhledem k tomu, že byla na mateřské a ještě dodělávala školu. V té době obžalovaný tvrdil, že pracuje pro německou společnost, ale když řešili ten vyšší nájem, tak se prořekl, že mu na to holky vydělají. Pozastavila se nad tím a ptala se, jaké holky, a on se jí přiznal, že má erotický privát na adrese svého trvalého bydliště. Ten privát se měl jmenovat XXXXXXXX a měl být na adrese XXXXXXXX. Obžalovaný jí říkal, že ze začátku mu to hodně vynášelo, a to i 200.000,- Kč měsíčně, poté méně, ale nikdy to nešlo pod 100.000,- Kč. Byl to pro ni šok. Další šok přišel následovně, když po podpisu smlouvy na větší byt jí obžalovaný řekl, že mu musí přispívat na nájem. V té době dodělávala školu a byla na mateřské. Rodiče jí posílali každý měsíc na účet 5.000,- Kč a současně pobírala rodičovskou dovolenou ve výši 3.800,- Kč. Následně ji začal citově vydírat, využil její špatné psychické situace a nutil ji chodit tancovat k tyči. Vyhrožoval jí, že se syn bude mít jinak špatně, že s ní zatočí. Vyvíjel na ni citový nátlak, ona tedy nějakou dobu chodila tancovat. To bylo od července 2013, kdy obžalovaný našel na internetu nějaké kluby, XXXXXXXX a XXXXXXXX, do kterých chodila. Pak také do XXXXXXXX. Odměna za tančení u tyče se pohybovala kolem 800,- Kč a také měla provizi, když ji někdo pozval na drink. Provize z těchto drinků byla 40 % pro slečnu a 60 % pro podnik. TO tancování u tyče bylo spojeno i se striptýzem, ale vždy si nechávala kalhotky. Co se týče výdělku, tak za tančení byla odměna 800,- Kč, jak již uváděla, někdy to ale bylo i 2.000,- Kč, a když si nějaký klient zaplatil soukromý tanec, tak se to mohlo vyšplhat i na 3.000,- - 3.500,- Kč. Když dostala vyplacené peníze, musela je doma položit na stůl, protože obžalovaný je chtěl mít položené na stole hned, jak vstane, aby si to mohl přepočítat. Kontroloval, jestli mu dává opravdu všechno. Někdy ji do klubů vozil autem, a to měl jejich syna na zadní sedačce, myslí si, že chtěl na ni takto více působit a stresovat ji. Často mu opakovala, že u tyče tancovat nechce, že to nedělá ráda, ale obžalovaný jí říkal, že má držet hubu a byl na ni hrozně sprostý a vulgární. Vždy se odvolával na syna, že je to pro jeho dobro a že pokud to nebude dělat, že jí to spočítá. Z klubů se vracela až brzo ráno, kdy už vstával jejich syn a musela se o něj hned starat, čímž se jí hromadil spánkový deficit. V té době již byl jejich partnerský vztah hodně narušený a obžalovaný byl na ni sprostý a vulgární, urážel ji, nadával jí, a to i před synem. Konkrétně jí nadával, že je líná veš a „lemra zasraná“. Syn to špatně nesl a začal se uzavírat do sebe. Také se občas stávalo, že ji obžalovaný uhodil například pěstí do nohy, do stehna, z boku, až jí to bolelo. Dále například, když spolu chodili na squash, tak ji zničehonic přetáhl squashovou raketou přes zadek, bok nebo záda, až měla modřinu. Také ji tahal za vlasy. Nelíbilo se mu, že nosí culík. Říkal, že když jde s ním ven, nesmí mít culík a musí mít jenom rozpuštěné vlasy, protože s culíkem vypadá blbě a on se za ní stydí. Od podzimu 2013 ji pak začal nutit dělat i prostituci, protože domů podle něj nenosila dostatek peněz. Tlačil na ni, že tancování už nestačí, našel nové podniky a posílal ji tam. Jí se to hnusilo, vždycky se jí udělalo špatně od žaludku, ale on ji vyhrožoval, že už nikdy neuvidí syna, že s ním odjede do Německa. Také jí vyhrožoval, že ji vyhodí z bytu a že si během týdne za ni najde náhradu. V době, když po ní chtěl, aby vykonávala práci prostitutky, tak spolu vedli normální sexuální život, a to asi jednou nebo dvakrát týdně. Při sexu byl na ni hrubý, měla od něj modřiny na prsou. Říkala mu, že ji to bolí, ale jeho to nezajímalo, říkal, že to je dobře, že jí to bolí a že ženská má co nejvíce trpět. Vynucoval si také anální sex, který odmítala. Později jí připadalo, když ji nutil vykonávat sex, že to bere jako takové placené služby, že ona musí dělat všechno a on se nemusí snažit vůbec. Ze začátku odmítala vykonávat práci prostitutky, ale potom pod jeho psychickým nátlakem a jeho psychickém vydírání skrze syna včetně vyhrožování, že když to nebude dělat, tak se jí „kurevsky“ pomstí a že jí to spočítá, nakonec prostituci začala vykonávat. Nejdříve chodila do XXXXXXXX do XXXXXXXX a pak ještě chodila do klubu XXXXXXXX, kde si vydělala více peněz, neboť tam chodili cizinci. Prostituci začala vykonávat na podzim roku 2013. Musela vždy přijít večer do klubu, vzít si na sebe nějaké spodní prádlo, šaty a sukni a sednout si do velké místnosti, kde byla i zrcadla a nějaká tyč. Klienti sdělovali servírce, jakou holku kdo chce, ta potom šla za konkrétní holkou a řekla jí, že musí jít s tím konkrétním mužem. Rovněž jí sdělila na jak dlouho. Když to bylo úplně poprvé, byl to pro ni hrozný zážitek, myslela si, že to nezvládne. Sahal jí úplně všude, včetně prsty dovnitř s tím, že vše musela strpět. Potom proběhl sex. Prakticky se psychicky složila, neboť pro ni bylo hrozně těžké a psychicky zdrcující vydržet v takovém prostředí celý večer. Když bylo po směně, tak jim vyplatili peníze. Po návratu domů peníze zase musela položit na stůl, obžalovaný si pak mnul ruce, jak na tom vydělal a jak byl spokojený. Bylo mu úplně jedno, že brečí a je na dně. Šlo mu jenom o peníze. Co se týče XXXXXXXX, ten byl o něco na vyšší úrovni, včetně chování klientů, ale stejně to bylo hrozné. Manažer také s nimi dělal pár fotek a klienti měli interaktivní tabule, kde si mohli vybírat holky podle fotek. Co bylo v ceně, si klient nedomlouval s holkou, ale s manažerkou. Pokud si vzpomíná, měla v obou podnicích uzavřenou nějakou smlouvu, ale nic bližšího si nepamatuje. V klubu XXXXXXXX dostávala peníze vyplacené o jeden den zpětně. V tomto klubu posílali holky i na escort. Co se týče peněz, tak v klubu XXXXXXXX dostávala přibližně 45 % z částky, kterou zaplatí klient, 55 % šlo na podnik. V klubu XXXXXXXX to bylo 50 % pro ni a 50 % pro podnik. Do těchto dvou klubů chodila až do konce roku 2014. Když chodila do klubu XXXXXXXX, tak někdy donesla za noc i 9.000,- Kč, minimum bylo 3.000,- Kč. Mohla domů donést kolem 30.000,- Kč. Co se týče XXXXXXXX, z něj nosila 3.000,- - 4.000,- Kč. Veškeré peníze odevzdávala obžalovanému. Začátkem roku 2014 mu ale takto získané peníze nestačily a začal ji nabízet přes internet. Donutil ji nafotit fotky, kde byla ve spodním prádle, a začal je dávat na různé seznamky. V té době chodila do obou klubů, dodělávala si školu, starala se o syna a ještě ji obžalovaný nabízel přes internet. Stále jí vyhrožoval, že jí udělá ze života peklo, sebere jí syna, že se jí pomstí, že si to „kurevsky“ odsere, že si za ní najde náhradu a že jí vykopne z bytu. Bylo to pořád dokola, a to i před synem. Poté, co obžalovaný začal zadávat inzeráty s jejími fotkami, stávalo se, že byla ve škole a on na ni čekal před školou v autě se synem a rovnou ji odvezl na nějaké místo, které předtím domluvil. Mnohokrát to bylo v XXXXXXXX, kam jezdil za jedním klientem i víckrát. Občas jí vezl do nějakých podniků, kde byla vířivka, kterou si klient pronajal, a tam to proběhlo. Také ji vozil do hodinových hotelů, a to do XXXXXXXX a XXXXXXXX. Přesné adresy si nepamatuje. Obžalovaný čekal celou dobu před domem. Musela mu pokaždé napsat SMSku na začátku a na konci a nesměla to ani o chvíli překročit. Pokud by překročila stanovenou dobu, a to byť o minutu, tak na ni začal ječet. Pohlavní styk s klienty byl prováděn vždy s ochranou, doma s ní ale obžalovaný spal bez ochrany, chtěl po ní doma ranní sex, i když předtím byla s klienty. V závěru se již klientům svěřovala, že to dělá nedobrovolně a že jí k tomu nutí přítel, s nímž má syna a že jí vyhrožuje. Později jí obžalovaný vyhrožoval i zabitím a likvidací, a to nejen její, ale i celé její rodiny. Měl doma mačetu, šavli, baseballku, sekeru a vyhrožoval jí, že už si přes kamaráda shání zbraň a že jí to spočítá a všechny postřílí, neboť nemá co ztratit. Co se týče klubů XXXXXXXX a XXXXXXXX, v těchto klubech se nesvěřovala, že prostituci nedělá dobrovolně. Svěřila se ale své nejlepší kamarádce XXXXXXXX XXXXXXXX, poprvé někdy v roce 2014. Neřekla jí všechno, protože se styděla, ale postupně jí říkala víc a víc. Když kamarádce řekla o prostituci, řekla jí, aby od obžalovaného okamžitě odešla. Ona se však bála, protože ji vyhrožoval i tím, že o prostituci řekne jejím rodičům s tím, že to dělá dobrovolně. Oni v té době měli starosti kvůli babičce. Takto vše probíhalo do května 2015. Obžalovaný jí také zakazoval stýkat se s kamarády, rodičům se styděla svěřit s tím, že ji nutí k prostituci, ale svěřila se jim s tím, že jí vyhrožuje zabitím, včetně zabitím celé rodiny. Řekla jim, že to nesmí nikomu říct, že se obžalovaného hrozně bojí, že to opravdu udělá. V červnu 2014 si udělala státnice. V září nebo říjnu 2014 musel obžalovaný zavřít svůj privát, protože tam holky nechtěly pracovat. Vzpomíná si v souvislosti s tím privátem, že obžalovaný říkal, že tam měl jednou nějaký problém, že prý poslal holku na escort a ona se z něj nevrátila. Řešila to i policie. Poté, co přišel o privát, začal pracovat v XXXXXXXX, kde byl ale jenom měsíc. V té době našel na internetu nějaký inzerát, kde sháněli holky na escort a přihlásil ji tam. Musela si do telefonu nainstalovat aplikaci WhatsApp, přes kterou jí chodily pokyny, v kolik a kde má být a za kolik peněz. Když jí přišla přes tuto aplikaci práva, obžalovaný ji chtěl vidět jako první a přečíst si ji, aby nemohla něco vymazat nebo zatajit. Pro tuto agenturu musela dělat jenom 14 dní a musela jít asi na osm escortů. Pak si obžalovaný založil vlastní escortní agenturu, a to bylo někdy v prosinci 2014. Nabízel nejen ji, ale i více slečen. Bylo to potom, co pracoval měsíc v XXXXXXXX, říkal, že se nebude dřít za tak málo peněz a vstávat ráno v 5.00 hodin. Také říkal, že se narodil pro erotický byznys a ví, jak na to, a že ženská jsou podřadná stvoření, že by je měli vyhubit a že ženské by se měly dát do koncentráku apod. On stále sháněl holky do agentury, dělal s nimi pohovory, fotil je. S těmi holkami se domlouval přes internet a telefony. Když měl pro některou klienta, tak ji zavolal nebo poslala SMS zprávu, v kolik hodin a kde má escort a že po escortu mu má donést peníze před XXXXXXXX. Sazba za její osobu byla 2.500,- Kč za hodinu, někdy byla objednána i na dvě hodiny, což bylo 5.000,- Kč. Od března 2015 se chtěl obžalovaný začít snažit o další dítě. V té době začala mít problémy s nohama, musela na ortopedii, kde bylo zjištěno, že má artrózu 2. stupně, a musela chodit na injekce, při nichž nemohla otěhotnět. Křičel na ni, že si to vymýšlí. Nikdy na ni nebral ohled, do klubů včetně escortů musela chodit i nemocná. Dále musela chodit dělat dominu a escorty na dominu. Musela se před klienty svlékat do spodního prádla, někdy i podprsenku, dle přání klientů je musela mlátit bičem, nebo potom, co jí olizovali nohy a sahali na ni, musela čůrat. Toto většinou probíhalo v XXXXXXXX. V té době také poskytovala erotické masáže s vyvrcholením, kdy klienty musela masturbovat rukou nebo se jí otírali pohlavními orgány o nohy a vyvrcholili na její nohy nebo záda. K pohlavnímu styku nedocházelo, a to z důvodu jejího plánovaného těhotenství, které naplánoval obžalovaný. Obžalovaný jí průběžně neustále vyhrožoval. Na jaře 2015 vyhledala pomoc psycholožky XXXXXXXX, které se se vším svěřila. Psycholožka jí řekla, že by měla od obžalovaného odejít do nějakého azylového domu, a to i s dětmi. Dále uvedla, že ji obžalovaný dále nutil, aby si vzala půjčku na byt, který chtěl napsat sám na sebe, což odmítla. Rodiče jí po celou dobu studia platili vysokou školu a posílali 5.000,- Kč měsíčně na účet, který měla u XXXXXXXX. Nakonec se odhodlala a rozhodla se obžalovaného opustit, se vším se svěřila i matce, která ji podpořila. Následně zkontaktovala právního zástupce, který jí řekl, že je hloupost, že odešla bez syna a že se tam má vrátit, dohodli se, že sepíšou žádost o svěření syna do péče. Právník jí doporučil, aby nepodávala trestní oznámení, neboť pro to nejsou důkazy. Kvůli synovi se vrátila do bytu, odmítla však pokračovat v prostituci. Obžalovaný však po ní chtěl peníze na bydlení, a to i zpětně. K tomu jejímu odchodu došlo někdy v květnu 2015. Obžalovaný pak chtěl, aby odjeli na společnou dovolenou, kdy před tím najednou obrátil a říkal, že udělal hroznou chybu, že jí nutil k prostituci. Také říkal, že ji hrozně miluje a chce si jí vzít. Snažil se jí přesvědčit, že všechno bude již dobré, hrál jí na city. Pak odjeli na společnou dovolenou, kde nadále řešil nábor holek a jejich escorty. Po návratu z dovolené přišel obžalovanému dopis, že by chtěla syna do své péče. Když si ho přečetl, byl naštvaný, poté na ni začal vyvíjet nátlak, ať stáhne tu žádost k soudu a že vše má zrušit, jinak že se zabije. Dne 22. 6. 2015 ji obžalovaný odvezl se synek je rodičům. Následně přišlo vyúčtování za služby ve výši 66.000,- Kč, kdy musela obžalovanému poslat na účet 30.000,- Kč. V prosinci 2015 se k obžalovanému vrátila a důvodem bylo, že syn skončil v nemocnici s infekčním průjmem. Byl hospitalizován v nemocnici. Obžalovaný toho využil, že byla psychicky oslabená a že byly Vánoce a začal jí vykládat, jak se hrozně změnil, jak se vším skončil a že by měli být jako rodina pohromadě. Uvěřila mu a vrátila se k němu zpět. Se synem se k němu nastěhovali 16. 1. 2016 do bytu v XXXXXXXX. Rodiče jí to rozmlouvali a říkali jí, že dělá chybu. V průběhu těhotenství s druhým dítětem se k ní obžalovaný opět začal chovat sprostě. Opět chtěla, aby se druhé dítě příjmením jmenovalo po ní, s tím ale obžalovaný opět nesouhlasil. Poté, co se narodil druhý syn, její vztah s obžalovaným byl opět špatný. Ze stresu přišla o mléko. Obžalovaný jí zakazoval kontakt s rodiči a přáteli. Rodiče ji nemohli ani navštěvovat. Začala uvažovat, že by od něho znovu odešla, ale byla těsně po porodu, neměla ustálené hormony a byla psychicky rozhozená. Sice jí nakonec povolil krátkodobé návštěvy rodičů, ale stále jí to vyčítal. Dále uvádí, že v době, když se k němu vrátila, začala chodit do práce na poloviční úvazek, takže disponovala nějakými penězi. Pak brala mateřskou a později rodičovský příspěvek. Obžalovaný v té době jezdil jako taxikář. Po narození druhého syna, tak už kolem Vánoc, na ni obžalovaný zase začal naléhat a tlačil ji, že by měla začít zase chodit do bordelu a poskytovat erotické služby spojené s pohlavním stykem. Odmítala to, ale on na ni stále tlačil s tím, že jí vyhrožoval, že syn nebude mít mléko a pleny a že oba synové budou strádat a že jí to spočítá a udělá jí ze života peklo. Tím ji zase donutil k tomu, že začala poskytovat eskortní služby klientům, které jí obžalovaný sháněl přes mobil. Musela vždy zvednout telefon a klient jí pouze potvrdil místo a termín schůzky. Co se týče těch eskortů, tak opět hrála dominu. Do klubů už nechodila a ani neprobíhal live chat. Dále poškozená vypověděla, že si nikdy z peněz klientů nic nenechávala, úplně vše obžalovanému odevzdala. V té době už ji rodiče nepodporovali. Někdy v srpnu 2017 obžalovaný domluvil eskort, řekl jí, že to bude nějaký dominantní pán a že si chce vyzkoušet opačnou roli, údajně to měl být nějaký primář. Když se s ním sešla, tak šli do pokoje v XXXXXXXX. Byl to vysoký plešatý hodně svalnatý muž. Hned po příchodu na pokoj si dal sprchu a s ručníkem ovázaným kolem pasu si šel lehnout na postel. Přišla k němu a začala ho lehce plácat po zádech a po nohou. Muž chvíli držel, pak se přetočil na bok, povalil ji na zádech a držel ji pod krkem. Pak ji znásilnil. Byla úplně paralyzovaná strachem, když se pokoušela bránit, tak ji vždycky přimáčkl a přitiskl jí ruku na krk, bála se, že se z toho pokoje nedostane. Následně volala na Bílý kruh bezpečí, a to asi 2krát. Říkali jí, že nemá partnerovi (obžalovanému) dopředu říkat, že od něj odejde, že by ji mohl zabít. Poté, co volala na Bílý kruh bezpečí, tak se spojila s organizací Acorus. To je intervenční centrum, kam začala docházet a kam chodí do současné doby. Od obžalovaného odešla dne 19. 6. 2017 i se syny ke svým rodičům. Po jejím odchodu jí obžalovaný psal SMS zprávy s tím, že mu unesla syny a že je drží násilím. Pak ji zase přemlouval, ať se vrátí, že rodina se dvěma malými dětmi musí být pohromadě. V osobním kontaktu nebyli. Poškozená vyloučila že by ještě předtím, než se s obžalovaným seznámila, pracovala v klubu XXXXXXXX na XXXXXXXX. Pouze se mu zmínila, že tam kdysi byla s kamarádkou na víně. Kamarádka ji tam pozvala, přičemž jí dopředu neřekla, o jaký podnik se jedná. Rovněž vyloučila, že by obžalovaný pouze věděl, že chodila tančit k tyči. Co se týče peněz z live chatů, které musela provozovat, tak ty chodily na účet jemu, na účet, který má u XXXXXXXX. Dále ví, že obžalovaný má účet u XXXXXXXX, kde má úspory. Ona sama má účet u XXXXXXXX, na který žádné peníze z prostituce nechodily. V hlavním líčení poté poškozená vypovídala shodně jako v řízení přípravném, kdy se k celé trestní věci již obsáhle vyjádřila. Zopakovala, že jí obžalovaný nutil k poskytování erotických služeb a vyhrožoval jí, že se syn bude mít špatně, že ho odveze do Německa, že ji ze života udělá peklo. Vždy se s konkrétním klubem musela domluvit dopředu, kdy tam přijde. Vydělané peníze musela položit na stůl, když ráno přišla domů. Dále ji pak nutil k eskortům, k live chatům doma, později chtěl, aby dělali párové chaty. Nabízel jí přes internet k eskortům, všechno zařídil, domluvil čas a místo a následně sledoval, jestli opravdu na eskort odejde, případně čekal venku, dokud poskytování služby neskončilo. Po většinou to probíhalo v bytě klienta, případně v hodinovém hotelu v XXXXXXXX. Jednou si také klient pronajal vířivku a saunu, kde to probíhalo. Na návštěvy u rodičů měl vymezený čas, který musela dodržovat. Přišlo jim to divné, říkali, že si nestihnou ani malého užít. V té době se stýkala s kamarádkou XXXXXXXX, ale jen málo, obžalovaný jí to zakazoval. Nesměla se přijít podívat ani na miminko k nim do bytu. V žádném erotickém podniku před seznámením s obžalovaným nepracovala, šla do XXXXXX pouze s kamarádkou jednou na víno. Vrátila se k němu, protože začal vyhrožovat sebevraždou, že jestli nestáhne žádost o svěření syna do péče, že se zabije. Začal ji pak přemlouvat, ona z toho byla špatná, navíc byl syn nemocný a ležel v nemocnici. Obžalovaný tehdy obrátil, říkal jí, že se změnil, že už všechno bude dobré. Proto se vrátila. Rodiče jí od toho zrazovali, že se takový člověk nezmění. Pak ji opět začal nutit jezdit na eskorty, hrozně se ho opět bála. Dále poškozená vypověděla, že od rodičů dobu jejího studia dostávala měsíčně částku 5.000,- Kč, ze kterých platila synovi školku a oblečení jemu i sobě. Rovněž přispívala na společné dovolené. Pokud jí peníze nestačily, tak si řekla rodičům. Obžalovaný hradil jídlo, byt. Když pracovala v účetní firmě na částečný úvazek, vydělala si měsíčně cca 12.500,- Kč. Peníze jí chodily na účet a nechávala si je pro sebe. Dále poškozená uvedla, že někteří klienti ji za poskytnuté služby ještě něco koupili, jednalo se jak o potraviny, tak drogerii, oblečení. Dále poškozená uvedla, že s kamarádkou XXXXXXXX i kamarádem XXXXXXXX XXXXXXXX se stýkala, chodila s nimi s každým na procházky či na kávu. Nebylo to ale každý den. S XXXXXXXX však byla v každodenním kontaktu, kdy si psaly, a když se jí poškozená svěřila, tak XXXXXXXX jí podporovala. Poškozená dále potvrdila, že má nad levým kotníkem tetování štíra, což dostala od obžalovaného jaké dárek k narozeninám, a na zádech v dolní části jméno svého syna XXXXXXXX, ke kterému ji donutil obžalovaný. Na závěr poškozená uvedla, že odbornou lékařskou pomoc v souvislosti s projednávanou věcí nevyhledala, pouze spolupracovala a stále ještě spolupracuje s Acorusem, což je společnost, která pomáhá obětem domácího násilí. Dochází tam na psychoterapie. Absolvovala již asi 34 terapií a asi deset ji ještě čeká. Žádné antidepresiva ani jiné léky neužívá, neboť nechce být jimi ovlivněná, když se stará o děti. Užívá pouze volně dostupný lék Persen kvůli úzkosti a špatnému spánku. Aktuálně bydlí u rodičů a je na mateřské dovolené. V kontaktu s obžalovaným není, děti si přebírá od rodičů poškozené. Obavy, že by obžalovaný mohl s dětmi odjet do zahraničí, u poškozené pramení z toho, že má německý pas. Poškozená připustila, že mimo povolený styk s dětmi, tyto bez jejího svolení ze školky nevyzvedl. Ani nesmí, výslovně to vychovatelkám řekla. Teď má obžalovaný zákaz styku s dětmi, tak pouze vyhrožoval, že poslal dětem svou obrovskou fotografii a hned na to druhý den se uskutečnil telefonát z neznámého čísla.
  5. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXX - matka poškozené v přípravném řízeni vypověděla, že její dcera - poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX obžalovaného poznala někdy na jaře roku 2009. Poprvé ho viděli asi v létě na narozeniny poškozené, kdy jim ho představila. Potom k nim moc nechodil. Svědkyni přišlo zvláštní, že třeba měl na poškozenou jen ve středu odpoledne a v sobotu. V roce 2009 se svědkyně podrobila operaci a v roce 2010 absolvovala rehabilitační pobyty, Když tehdy přijela dcera s tetováním, svědkyni se to nelíbilo. Na podzim roku 2010 jí dcera řekla, že obžalovaný chce koupit chalupu ve vesnici, kam oni jezdí, odkud pochází jejich prarodiče. Dcera v té době studovala, chalupu financoval obžalovaný. V současné době ji snad již nevlastní, snad ji prodal. Někdy mezitím říkala dceři, že se jí obžalovaný nelíbí, že je na ni moc starý. Obžalovaného viděla až na pohřbu svého otce, kdy ze smuteční hostiny dceru předčasně odvedl. Svědkyně doufala, že dcera sama přijde na to, že obžalovaný není pro ni úplně vhodný partner. V létě 2011 však přišla s tím, že je těhotná. Tehdy u nich byli oba dva. Obžalovaný říkal, že se o poškozenou postará se vším všudy, že dostuduje, ale brát, že se nebudou. Dcera vypadala spokojeně, stejně jako po celou dobu. Když se dcera k obžalovanému nastěhovala, chodili k nim na návštěvu každý týden na oběd. Obžalovaný se moc do hovorů nezapojoval, vždy si vzal noviny a četl si. Se širší rodinou se stýkat nechtěl. Dcera v té době studovala, dokončovala bakalářské studium na XXXXXXXX a bylo v plánu, že naváže na inženýrské studium na vysoké škole finančně správní. Obžalovaný jim řekl, že pracuje pro německou firmu jako personalista a že má dostatečné příjmy na to, aby vše financoval. Svědkyně požadovala po obžalovaném, aby na její dceru dával pozor. Chtěla, aby dostudovala a mohla si tak vybrat život jaký chce. Obžalovaný se choval odtažitě. Vzhledem k tomu, že byla poškozená v té době bez příjmů, posílali ji s otcem na její účet kapesné ve výši 5.000,- Kč měsíčně. Současně jí platili všechny větší výdaje jako za tramvajenku, oblečení jak pro ni, tak pro vnuka. Dcera ji říkala, že jí obžalovaný žádné peníze nedává, a oblečení na mimino, že je její starost. I po narození prvního vnuka, k nim poškozená s obžalovaným jednou za týden jezdili na oběd, kdy potom sami odjeli ať již za sportem nebo na výlet. Svědkyně s manželem mezitím hlídali vnoučka. Když se vrátili, balili se a svědkyně jim vždy nabalila jídlo, trvanlivější potraviny, aby měli i na druhý den. Obžalovaný je vždy popoháněl. Když byl vnuk větší, začal říkat, že domů nechce, ale svědkyně nevěnovala pozornost, protože vnoučata to říkají. Na oběd k nim jezdili i v létě na chalupu, kde jim vnuka hlídali a oni mohli pracovat na zakoupené chalupě. Již tehdy si svědkyně všimla, že obžalovaný vůči dceři nikdy neprojevoval žádnou ohleduplnost nebo takt. V jednu dobu obžalovaný uvažoval nad hypotékou na byt v XXXXXXXX, kdy se svěřil, že jeho příjmu jsou nad 100.000,- Kč nebo 150.000,- Kč čistého měsíčně. To bylo svědkyni divné. Naštěstí od svého záměru obžalovaný upustil a svědkyně si oddychla, že dceru nezadluží. Nicméně jí v té době poslali na účet dvě stavební spoření, které dceři naspořili. Jednalo se o částku 275.000,- Kč a na věnovém spoření bylo kolem 75.000,- Kč. Jak konkrétně dcera s penězi naložila, svědkyně ani neví. Něco snad použila na nějaké kauce na byty, kdy se jí z toho něco vrátilo. Na přelomu roku 2014 -- 2015 začali mezi nimi problémy. Někdy koncem roku 2014 jí dcera naznačila, že na ni obžalovaný křičí, že ji uráží a že chtěla vztah ukončit a odejít, ale že se ho hrozně bojí, protože jí vyhrožuje. To už k nim obžalovaný přestal jezdit na návštěvy, pouze přivezl poškozenou se synem. Říkala, že by odejít sice mohla, ale že syna jí sebere a ona už ho nikdy neuvidí. Dcera se bála, že by ho mohl obžalovaný odvézt do Německa a ona by ho už nikdy neviděla. Tehdy šla dcera do poradny, kde se dozvěděla, že obě varianty, zůstat nebo odejít, jsou špatné. Proto se rozhodla, že u něho zůstane a uvidí, jak to bude dál. Někdy v březnu 2015 byla dcera s obžalovaným a jejich synem na horách. Na to svědkyni začala psát, že jí obžalovaný vyhrožuje, že jí zabije, nadává jí a ponižuje. Svědkyně jí řekla, že si to nemusí nechat líbit, a sama se začala zajímat o problematiku domácího násilí. Dále svědkyně uvedla, že u obžalovaného vždy pozorovali zálibu ve zbraních, když jim ukazoval nějakou vzduchovku, doma měl šavli, a v kufru auta dle jeho sdělení měl vozit mačetu, aby byl vždy připravený. Od února 2015 začala mít svědkyně zdravotní problémy, a vlastně celá situace pro ni a celou rodinu byla traumatizující. Dcera jí psala stále víc a víc, co se u ní doma děje, že jí obžalovaný nadává, jak jí ubližuje a je na ní ošklivý. Jednou když jela svědkyně od lékaře, tak jí dcera opět volala a stěžovala si na obžalovaného. Tehdy se sešly a společně na nákup, kde se jí dcera svěřila, že obžalovaný je pasák a že ji nutí k prostituci. Tehdy měli o dceru opravdu strach. Začali situaci řešit s právníky, svědkyně se obrátila na Acorus. Nakonec se dcera rozhodla, že od obžalovaného odejde. Když to obžalovanému sdělila, řekl jí, že syna jí nedá. Situace byla tak vyhrocená, že jí svědkyně s manželem radili, aby se tam nevracela. Dcera byla psychicky na dně, vyřízená. Právník jí poradil, aby k obžalovanému a synovi vrátila, a odešla i se synem po vzájemné dohodě. Současně právník sepsal návrh na předběžné opatření na svěření syna do péče matky. Dcera pak někdy na konci června 2015 i se synem od obžalovaného odešla k nim domů. Obžalovaní jí poté osobně i telefonicky vyhrožoval. Dcera rovněž respektovala doporučení právníka a připustila styk obžalovaného se synem a jejich každodenní telefonický kontakt. Dcera pak od června 2015 až do prosince 2015 zůstala u nich doma. Od září 2015 začala dcera pracovat ve stejné společnosti jako svědkyně na částečný úvazek. V prosinci 2015 byl vnuk hospitalizovaný v nemocnici, kam za ním obžalovaný začal jezdit. Tam začal poškozenou přesvědčovat, že v zájmu dítěte je, aby se vrátila domů, aby měl kluk rodinu. Nakonec dceru přesvědčil a ona se k němu v lednu 2016 vrátila. Svědkyně s manželem měli obavy, že se takový typ lidí nemění. Svědkyně opětovně navštívila Acorus, kde popsala situaci dcery. Oni to popsali jako psychické domácí násilí. Fyzicky obžalovaný napadl dceru jen několikrát, kdy jednou do ní strčil, až spadla na zem a také jí tahal za vlasy. S dcerou i po jejím návratu byla v kontaktu. Například se jí svěřila, že nemůže dětem vařit večeři, aby nespotřebovala moc energie apod.. Dceru nechápali, proč dala obžalovanému ještě šanci. Nicméně jí sdělili, že její rozhodnutí respektují, ale že oni obžalovaného vídat nechtějí. I přes nesouhlas obžalovaného, odjela poškozená v únoru 2016 s rodiči na plánovanou dovolenou. Po návratu dcera s vnukem žila u obžalovaného a k rodičům jezdila s vnukem jednou za týden na návštěvu. Domů se musela vracet na vteřinu přesně, aby na ní neřval. Na jaře 2016 jim dcera sdělila, že je těhotná a v listopadu 2016 se jí narodil druhý syn XXXXXXXX. Do porodnice se na vnuka mohli přijít podívat, až když odešel obžalovaný a k nim domů nesměli. Nemohli s tím nic dělat, a jen čekali, až dcera přijde na to sama, kde je pravda, že se obžalovaný nezmění. Někdy v srpnu 2017 jim dcera začala říkat, že měli pravdu. Říkala, že se nezměnil, že jí pořád vyhrožuje zabitím, když od něho odejde a vulgárně jí nadával. Také jí ve všem omezoval, že jí dovoloval kamarádku jednou za dva měsíce, a když se zpozdí, tak až za čtyři měsíce. Dcera díky rodičům opětovně navázala kontakt s psychologem a spojila se s Acorusem, kde jí doporučili, aby od obžalovaného odešla a ukryla se do nějakého azylového domu. Poškozená však 6.9.2017 odešla k rodičům. Čekali, co se bude dít. Báli se výhrůžek obžalovaného, ale postupem času zjistili, že je nenaplnil. Po návratu se jim dcera svěřila, že ji obžalovaný poté, co se k němu vrátila, nutil, aby dělala dominu, kde nebyl pohlavní styk. Jednou však byla v ohrožení života, kdy jí někdo držel pod krkem a znásilnil. Když od obžalovaného dcera poprvé odešla, tak se jí svěřila, že jí nutil chodit do nějakých klubů, ale protože to bylo málo peněz, tak ji nutil, aby za prostitucí jezdila a on ji vozil. Také jí měl nutit, aby byla na telefonu a potom přes počítač provozovat nějaké erotické služby. U hlavního líčení svědkyně vypověděla v podstatných bodech shodně. Potvrdila, že byla s dcerou po celou dobu jejího soužití s obžalovaným v telefonickém kontaktu, kdy si psaly a jednou za týden je poškozená postupně s dětmi navštěvovala. Svědkyně sama přímo z úst obžalovaného žádné výhrůžky na adresu dcery neslyšela, vše měla reprodukované od dcery. Poté co se k nim dcera vrátila, ať již poprvé či podruhé, tak zaznamenala zpočátku, když jí dcera říkala, že obžalovaný čeká u školky a pozoruje, jak vede XXXXXXXX do školky. To bylo někdy v roce 2015. Obžalovaný se jinak nikdy nepokusil syna unést nebo vyzvednout mimo stanovený termín. Na závěr potvrdila, že poškozená pravidelně žádné medikamenty neužívá, jen pije nějaké bylinkové čaje a užívá Persen, který je na rostlinné bázi. Sama svědkyně má i z důvodu celé této události dlouhodobé zdravotní problémy.
  6. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX - otec poškozené v přípravném řízení vypověděl, že asi před deseti lety jim poškozená doma oznámila, že má nějakého přítele, který je o deset let starší než ona. Svědek jí takový věkový rozdíl nedoporučoval. Dcera však s obžalovaným chodila dál. Když ho přivedla domů představit, hned od počátku se svědkovi moc nelíbil. Čišela z něho neosobnost, neupřímnost. O společné plány rodiny se vůbec nezajímal, při návštěvách si četl noviny nebo byl na mobilu. Stále tvrdil, že děla personalistu v nějaké německé společnosti, ale blíže nic nechtěl konkretizovat. Asi po roce se dcera i přes jeho a manželky protesty k obžalovanému nastěhovala. Od počátku bylo vidět, že obžalovaný je ve vztahu dominantní. Vzhledem k tomu, že dcera v té době studovala, poslali jí částku 5.000,- Kč měsíčně na její účet. Když. se ptali na jejich finanční situaci, obžalovaný říkal, že má dost. Po dobu studií dceři kupovali oblečení, mobilní telefon, tablet. Po narození vnuka XXXXXXXX, kupovali oblečení i jemu. Stýkali se jednou za týden buď u nich doma, nebo u svědka s manželkou. Potom obžalovaný přišel s nápadem koupit chalupu ve stejné vesnici, kde mají chalupu svědek s manželkou. Koupi financoval obžalovaný. Aktuálně je již prodaná. O tom, kdy se na chalupu pojede, aby viděli poškozenou a vnuka, rozhodoval obžalovaný. K dceři se nechoval dobře, nechal ji tahat sekačku, křičel na ni a byl sprostý. Dcera se jim tehdy svěřila, že obžalovaný nechce, aby dostudovala, že ji v noci schválné budil, že jí říkal, že studia jsou pro ženu zbytečné. Někdy v červnu nebo červenci se dcera rozhodla, že od obžalovaného odejde. Říkala, že z něho měla strach, protože jí vyhrožoval, že jí zabije a přes ni vyhrožoval i svědkovi a jeho rodině, že je zabije. Do očí to svědkovi nikdy neřekl. Jezdil tehdy před jejich barák a řval. Jednou zavolal i městskou policii, že tnu dcera ukradla dítě. Dle rady advokáta dcery, dávali vnuka obžalovanému. Tehdy se mu poškozená nesvěřila přímo s tím, že by jí měl obžalovaný nutit k prostituci. Vzhledem k tomu, že obžalovaný na dceru stále tlačil, aby se k němu vrátila, tak se k němu v roce 2016 vrátila, aby byl klid. Od té doby s nimi obžalovaný přestal komunikovat a přestal k nim jezdit na návštěvy. Tehdy již dceři částku ve výši 5.000,- Kč neposílali. Po narození druhého vnuka, k nim dcera s vnuky jezdila jednou týdně. I druhému vnukovi nakoupili všechny věci. Pokud jde o fyzické napadení dcery obžalovaným, tak od dcery svědek ví, že jí měl obžalovaný tahat za vlasy, měl ji vyhrožovat basebalovou pálkou, a jednou do ní měl strčit, až upadla. V jednom případě, na té chalupě, přítomen verbálního útoku obžalovaného na poškozenou. Svědkovi obžalovaný konkrétně nevyhrožoval, pouze mu řekl, že si to s ním vyřídí, že ještě uvidí. Dále svědek uvedl, že po nějaké době se situace u dcery doma začala opět zhoršovat a jednou, když byla dcera s vnuky u nich na návštěvě, napsala obžalovanému SMS, že od něho odchází a zůstala u nich. Obžalovaný jí na to odpověděl, aby se vrátila, že se už bude chovat slušně, také se s ní chtěl sejít, ale dcera již zůstala u nich. Až tehdy se jim svěřila o nucení k prostituci, že jí obžalovaný nutil jezdit do nějakých bytů, pak čekal i dítětem venku, a potom mu musela odevzdat všechny peníze. Také prý musela chodit do nějakých klubů, kde ji stále monitoroval. U hlavního líčení svědek na své. výpovědi setrval. Pouze uvedl, že o problémech dcery a obžalovaného, v tom smyslu, že na ni řval, rozkazoval jí, vozil ji, aby mu vydělávala peníze, se dozvěděl již před tím, než ho dcera poprvé opustila. Aktuálně s obžalovaným nekomunikuje.
  7. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že poškozenou zná asi patnáct let. Seznámily se na ozdravném pobytu Mořský koník, kde byly děti. Někdy v roce 2009 si psaly, vídaly se. V té době se poškozená seznámila s obžalovaným. Vídaly se tak jednou za půl roku, jinak byly v kontaktu přes telefon, přes facebook. Zpočátku byl mezi poškozenou a obžalovaným normální vztah. Asi po dvou letech poškozená otěhotněla a k obžalovanému se přestěhovala. Začali si na vzájemné soužití zvykat, měli rozdílné názory na domácnost. Když bylo prvnímu synu poškozeného rok a půl, tak ji obžalovaný začal nutit chodit tančit do klubu. V rodině se změnila finanční situace a obžalovaný chtěl, aby poškozená začala přispívat na domácnost. Svědkyně se o tom dozvěděla až v roce 2015, dříve jí o tom poškozená neřekla. Sama svědkyně nic nezpozorovala. Až tehdy v roce 2015 při skleničce vína, se jí poškozená svěřila, že od jara 2013 do podzimu 2013 jí měl obžalovaný nutit k tancování v klubu XXXXXXXX a další rok chtěl, aby provozovala sex. Začal ji nabízet na internetu a zprostředkovával sex za peníze s klienty. Nutil ji k tomu tak, že jí vyhrožoval s činkami v ruce, že ublíží rodičům. Svědkyně z toho byla v šoku, špatná. Snažila se jí podpořit, že to musí řešit, a doporučila Bílý kruh bezpečí. I přes to, co jí dělal, k čemu jí nutil, ním poškozená, až na půl roku, kdy od něho odešla, zůstávala. Potom se jim narodil druhý syn. Dle názoru svědkyně, jejich vztah nefungoval. Pořád poškozené vyhrožoval, že si nenechá od nikoho rozbít rodinu, nechtěl, aby se rodiče XXXXXXXX stýkali se svými vnuky a snažil se jejich setkání co nejvíce omezovat, časově vyměřovat. Svědkyně viděla obžalovaného pouze jednou to když se s poškozenou seznámil. Ona sama nikdy nebyla svědkem žádných jeho výhrůžek, vše to má zprostředkované od poškozené, se kterou byla v roce 2016 v kontaktu spíše přes facebook. Po narození druhého syna, se již poškozená nezmiňovala, že by ji obžalovaný nutil k prostituci. Od poškozené ví, že obžalovaný se živil tím, že měl provozovat privát na sexuální služby, v současné době se živí jako taxikář. Poškozená se jí svěřila, že si sexem vydělala i 10.000,- Kč za večer. Když ji za klientem vezl obžalovaný, musela mu všechny peníze dát, ale když chodila do erotických klubů XXXXXXXX a XXXXXXXX, snažila si nějaké vydělané peníze nechávat pro sebe, aby mohla synovi něco koupit. Po narození druhého syna poškozené se již nic takového dít nemělo, pouze jí obžalovaný omezoval, že třeba nesměla jít sama se syny ven a museli čekat, až se obžalovaný probudí, kontroval jí, kdy se vrátila domů, když vedla syna do školky. V roce 2017 odešla od obžalovaného podruhé. Co bylo důvodem, svědkyně neví, dle jejího názoru se to tak nějak všechno nahromadilo. V roce 2017 se vídaly ve společnosti obou svou poškozené, tak se kolikrát o obžalovaném nebavily, neboť to nechtěla před starším synem řešit. Pokud jde o fyzický atak obžalovaného a poškozenou, tak jí říkala, že do ní jednou obžalovaný při hádce strčil a ona upadla. Žádných modřin si u poškozené nevšimla. U hlavního líčení pak svědkyně vypověděla, že již po státnicích v roce 2014 se jí poškozená svěřila, že ji obžalovaný nutil k tancování u tyče a pak k prostituci. Prý v roce 2013 chodila tancovat k tyči do XXXXXXXX a provozovat prostituce do XXXXXXXX. Vydělané peníze pak musela všechny odevzdávat obžalovanému. Po návratu k obžalovanému jí měl obžalovaný nutit dělat dominu. Naléhal na ni psychicky, vyhrožoval jí, že jí sebere syna, pak oba, že ublíží jí i jejím rodičům. Rozpory ve své výpovědi svědkyně vysvětlila tak, že se při výpovědi v přípravném řízení spletla, že poškozená se jí o prostituci svěřila již v roce 2014 a nikoli v roce 2015. Toto si uvědomila následně, když po výslechu s poškozenou o tom mluvila. Stejně tak její výpověď z přípravného řízení, kdy vypověděla, že poškozená si něco z vydělaných peněz z prostituce nechávala pro sebe, není pravda, ona musela všechno obžalovanému odevzdávat. Svědkyně takto na policii vypověděla, neboť si to tak myslela. Na závěr svědkyně uvedla, že s poškozenou jsou v kontaktu stále, za poslední rok se setkaly asi sedmkrát.
  8. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděl, že s poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX se zná asi deset let. Zpočátku se vídali zřídka, neboť poškozená se věnovala škole. I v poslední době se vidí méně, neboť svědek má časově náročnou práci. Jinak se vídali tak cca dvakrát do měsíce. Rovněž si píší přes internet, telefonují si. S obžalovaným se svědek viděl jednou, když pomáhal poškozené v roce 2017 se od něho odstěhovat. Pokud jde o jejich vztah, svědek ví, že se seznámili přes její kamarádku. Po narození prvního syna se mu poškozená začala svěřovat, že jí obžalovaný začal dávat ultimáta, kdy musela přijít domů po setkání s kamarádkami v určitou hodinu, jinak na ní byl ošklivý. S poškozenou se svědek vídal dvakrát do měsíce, většinou se chodili projít venku po Praze a to buď s dětmi, nebo když měla poškozená hlídání, tak bez nich. Jejich setkání mohla trvat řádově i několik hodin. Někdy zašli i do restaurace. Dle názoru svědka, poškozená obžalovanému neřekla, že se schází s ním, ale že s nějakou kamarádkou. Od poškozené ví, že se byla v kontaktu i s dalšími přáteli, ale nic bližšího neví. Poškozená si mu stěžovala, že ji obžalovaný například nutí sekat trávu, přestože je alergická, také jí měl máchat činkou před obličejem se slovy: „Bojíš se?”. Také jí měl jednou strčit, až upadla a udělala si něco s rukou. Žádné zranění na ní neviděl. Taky jí měl nadávat, že smrdí. To mu poškozená psala někdy v roce 2017. Až když od obžalovaného odešla, tak se svědkovi asi po 3 - 4 měsících začala svěřovat, že jí obžalovaný nutil k prostituci, kdy ji měl naložit do auta a odvezl k nějakému baráku i dítětem v autě. Pod nějakými pohrůžkami šla nahoru a on na ni čekal dole, a když přišla, musela mu dát všechny peníze. Rovněž se zmiňovala o nějakém kabaretu, kdy ji nutil tančit před live kamerou. Dále říkala, že obžalovaný objednal nějakého chlapa přes internet, který jí měl následně škrtit a znásilnit. Také se zmínila o tom, že měla na internetu vystupovat jako domina. Před jejím odchodem od obžalovaného, někdy v srpnu nebo září 2014, se svědkovi poškozená svěřila, že obžalovaný nechodí do práce a že ho živí ona ze své mateřské, že on prý shání nějakou top práci, dobře placenou. Nakonec mu řekla, že začal jezdit s taxíkem. Oblečení na sebe a děti také kupovala spíše poškozená. Kdo jinak hradil potřeby rodiny, svědek neví. Žádného ataku obžalovaného na poškozenou ať již fyzického nebo slovního přítomen nebyl. Při stěhování obžalovaný pouze seděl na posteli, ničeho dalšího si svědek nevšiml. Rovněž si svědek nevzpomíná, že by si poškozená stěžovala na svou finanční situaci, že by měla málo peněz. Pokud ví, asi měsíc pracovala v nějaké účetnické firmě, jinak o další práci svědek neví. U hlavního líčení svědek vypověděl shodně. Pouze uvedl, že z toho, co mu poškozená o obžalovaném říkala, byl naštvaný, ale jinak to neřešil. Většinou na setkání chodila poškozená sama bez dětí, ty hlídali buď její rodiče, nebo obžalovaný. Svědek připustil, že měl jednu dobu o poškozenou zájem i jiný než kamarádský, ale když se dozvěděl, že má přítele, tak se stáhl. Následně jejich setkání bral tak, že se poškozená potřebovala vypovídat, byla nervózní z toho, co se kolem ní děje. Žádný časový limit určený neměli. I svědek XXXXXXXX XXXXXXXX se odchýlil od své výpovědi z přípravného řízení, kdy uvedl, že se mu poškozená o nucení k prostituci ze strany obžalovaného svěřila na počátku roku 2017, a nikoli po svém odstěhování od obžalovaného v září 2017. Jako správnou a pravdivou svědek označil výpověď z přípravného řízení, s vysvětlením, že s odstupem doby si již vše tak dobře nepamatuje.
  9. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděl, že se s obžalovaným zná od roku 2008, kdy se poznali přes inzerát. Pronajímal si od něho pokoj v XXXXXXXX za dobré finanční částky na různé své aktivity. Zda to fungovalo jako privát, svědek neví. Postupně začal s obžalovaným chodit na pivo, vídali se tak jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Někdy v té době se obžalovaný poznal s poškozenou. Svědek totiž občas obchází priváty a poškozenou poznal ve XXXXXXXX, někdy na konci roku 2008, počátkem roku 2009. Nabízela tam sexuální služby, tak si její služby za 2.500,- Kč na hodinu koupil. Celkem s ní byl asi dvakrát nebo třikrát, byla hezká, šikovná, docela se na ní čekalo. Svědek si zaplatil s poškozenou klasiku, takže orál a klasický sex. K jejímu popisu uvedl, že byla blondýna delšími vlasy přes ramena, prsa velikost č. 3, hubená, vysoká 176-178 cm, a měla větší pihu na zadku. Fungovalo to tak, že se peníze dávali přímo dívce a to podle ceníku, který tam byl. Pak se tam přestala objevovat. Až někdy na jaře 2009 ji svědek náhodně potkal v bytě obžalovaného XXXXXXXX. Řekl mu, že ji potkal v podniku XXXXXXXX. Na to mu obžalovaný řekl, že ví, co dělala a dál to nerozebírali. Dále svědek vypověděl, že je mu známo, že s poškozenou má obžalovaný dvě děti. Moc se pak ale již nestýkali, neboť svědek nastoupil na dva roky, do dubna 2011, do výkonu trestu. Po propuštění svědek hledal kontakty na známé, tak se s obžalovaným zase párkrát viděl. Poškozenou již neviděl, jen se mu obžalovaný svěřil, že mají nějaké problémy. U hlavního líčení pak svědek na své výpovědi setrval a pouze dodal, že když obžalovanému řekl, že poškozenou zná a odkud, tak koukal trochu vytřeštěně a bylo vidět, že je mu to nepříjemné, ale dál to nerozebírali.
  10. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že obžalovaného zná od roku 2015. Seznámila se s ním v době, kdy jezdila za svou kamarádkou, která bydlela ve XXXXXXXX měla děti. Bylo hezky, tak chodili do parku XXXXXXXX, kde se s ním seznámila. On tam také chodil se synem. Děti si společně hráli a oni si povídali. Někdy zašli i na kávu. Poškozenou viděla až u opatrovnického soudu v lednu 2018. Po jejich seznámení se jí obžalovaný svěřil s tím, že od něho poškozená odešla. Kolem Vánoc 2015 se pak k němu vrátila. Obžalovaný jí říkal, že poškozená o něm tvrdila. že ji měl psychicky týrat, že byl násilník. Po jejím návratu, byl obžalovaný rád, že má rodinu pohromadě. Následně se s obžalovaným stýkala jen občas, tak jednou za čtrnáct dní. V září 2017 poškozená od obžalovaného opět odešla. To se začali stýkat zase častěji, tak dvakrát do týdne. Obžalovaný se jí svěřil, že na něho poškozená podala trestní oznámení pro týrání psychické i násilné. Současně to obžalovaný negoval, že to není pravda. V současně době k němu svědkyně chodí na návštěvu, kdy viděla dvě rodinná alba, kde jsou fotky z jejich dovolené, svátků, výletů a podobně, a poškozená na nich nevypadá jako týraná žena. Dle názoru svědkyně si to vymyslela. Na záda si dle slov obžalovaného nechala poškozená vytetovat jméno jejich syna XXXXXXXX XXXXXXXX a na levou nohu znamení štíra. Obžalovaný se o poškozené zmínil, že není normální, že třeba bouchala hlavou o skleněnou výplň. Také měla vymýšlet různé intriky na obžalovaného, když už plánovala svůj odchod. Když byla u obžalovaného na návštěvě doma po odchodu poškozené, viděla tam papírové tašky s názvy luxusnějších značek, které si vyfotila. Dle sdělení obžalovaného, tašky patřily poškozené. Na závěr svědkyně uvedla, že pro obžalovaného nikdy nepracovala, aktuálně je na mateřské dovolené. Obžalovaný se živí jako taxikář. U hlavního líčení svědkyně potvrdila svou výpověď z přípravného řízení. Dále vypověděla, že jsou s obžalovaným i nadále v kontaktu, stýkají se i společně s dětmi.
  11. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla že obžalovaného zná asi 7 až 8 let, říká mu XXXXXXXX. Seznámila se s ním asi někde na baru, když tam před lety pracovala. Skamarádili se, vídali se tak jednou za čtrnácti dní, za týden. Ví, že měl privát, že měl přítelkyni, kterou zná jako XXXXXXXX a se kterou má dvě děti. XXXXXXXX poznala až později, někdy v roce 2013 - 2014, a to XXXXXXXX, kde svědkyně pracovala jako nápojová hosteska. XXXXXXXX tam dělala striptýz, tancovala tam. Někdy v roce 2014 - 2015 se náhodně bavila s obžalovaným o jeho dětech. Řekla mu, že v XXXXXXXX je nějaká slečna, která má vytetované srdce nad zadkem, v němž měla jméno XXXXXXXX. Obžalovaný se zarazil řekl, že to je jeho přítelkyně. S XXXXXXXX se o tom nebavila, až po čase jí řekla, že obžalovaného zná. Mimo XXXXXXXX se spolu nestýkaly, ale tam se viděly častěji, tak se bavily o dětech, o obžalovaném, prostě tak jak si ženský povídají. XXXXXXXX jí říkala, že když je v práci, tak děti hlídá obžalovaný, že jí do XXXXXXXX vozí. Nikdy si na obžalovaného nestěžovala, ba naopak, chválila ho jak je úžasný, že spolu řeší dovolenou. Nikdy si nestěžovala, že by ji do podniku chodit nutil. XXXXXXXX vypadala spokojeně, žádné modřiny neměla, ani psychicky na tom nebyla špatně. Vídala ji asi čtvrt roku. Zda tam poskytovala poškozená nějaké erotické služby, svědkyně neví, viděla ji pouze tančit. Každý si ji zapamatoval, protože byla krásná, chodila krásně oblíkaná, tvz. bila do očí, byla nepřehlédnutelná. Chlapy na ní dle názoru svědkyně stáli frontu. Od holek v klubu slyšela, že poškozená zařizovala ještě eskorty, ale zda to byla pravda, svědkyně neví. V XXXXXXXX si poškozená mohla vydělat i cca 15.000,- Kč za večer. Byla vždy pěkně a decentně upravená, nevypadala, že by strádala. Dle názoru svědkyně jí to bavilo. Nikdy se nezmínila, že vydělané peníze musela obžalovanému odevzdávat. Mohla si je nechat, v klubu byly trezory. U hlavního líčení vypověděla shodně. Potvrdila, že poškozenou zná z XXXXXXXX, kde předváděla striptýz. Obžalovaného znala již předtím, nevěděla, že k sobě patří. To se dozvěděla až s nějakým odstupem. Bylo jí divné, že tam poškozená pracuje, ale ona říkala, že jí to baví, že jsou to snadno vydělané peníze. O obžalovaném mluvila vždy dobře, že je úžasný chlap, že miluje děti, nestěžovala si na něho.
  12. Dále byla v rámci dokazování u hlavního líčení slyšena svědkyně Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX, která vypověděla, že obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX nezná, nikdy se s ním nesetkala. Pracuje v Acorusu, což je organizace, která pomáhá osobám ohroženým domácím násilím. Poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX zná od října 2017, je to její pacientka. Již s ní proběhlo 37 konzultací. Klienty svědkyně jako terapeutka přebírá poté, co proběhne konzultace se sociální pracovnicí. Předmětem konzultací je především stabilizace z traumatu. Poškozená typické příznaky posttraumatické stresové poruchy, je disociovaná, má hodně oploštělé prožíváni, vracejí se jí vzpomínky, špatně spí, má silné úzkosti, takže všechny konzultace jsou zaměřeny na její stabilizaci a vrácení do normálního způsobu života. Zpočátku chodila každý týden, nyní jednou za dva týdny. Konzultace trvá 50 minut. Svědkyně poškozené v jedné chvíli doporučila i návštěvu psychiatra, ale protože má malé děti, bála se, aby nebyla ještě utlumenější, takže se to snaží zvládat jen pomocí psychoterapie. Aktuální stav poškozené je takový, že dochází k velmi pozvolné stabilizaci. Proces je však narušen tím, když je znovu konfrontována se vzpomínkami, jako například její výslech apod.. Stále přetrvávají stavy úzkosti, špatný spánek, děsivé sny, ze kterých se budí, takže je velmi vyčerpaná. Dále svědkyně uvedla, že v rámci těchto konzultací nebyla v kontaktu s nikým z okolí poškozené. Je jich plánováno ještě asi deset. Terapie je limitována, následně by poškozená mohla být předána do péče někomu z běžných klinicky pracujících psychologů. V daném případě největší obavou poškozené je se vypořádat s minulostí a prožitky. Dle názoru svědkyně není žádná souvislost mezi inteligencí a možností nechat se týrat. V její klientele je řada vysokoškolaček, které jsou týrány. Toto může ovlivnit pozitivně způsob vyrovnání se s takovou situací, kdy taková oběť může lépe pochopit, co se s ní děje, a tím spíše přispět k nějakému návratu k normálnímu fungování. Dlouhodobou terapií rozhodně nemůže dojít k retraumatizaci oběti, která jí způsobí poruchu, kdy svědkyně zcela vyloučila, že by poruchu poškozené mohla způsobit ona terapií. Svědkyně nesouhlasí s tvrzením znalce, že posttraumatická stresová porucha vymizí v řádech týdnů až měsíců. Vedle vysokého IQ není žádnou překážkou ani funkčnost původní rodiny oběti. O tvrzení poškozené v rámci konzultací svědkyně nemá pochybnosti, její výpovědi jsou zcela konzistentní, je naprosto spolehlivá i ve způsobu spolupráce v tom, jak dochází na terapie, nikdy neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost. Od počátku, co začala s poškozenou pracovat, jevila známky posttraumatu, kdy typickou známkou je disociovanost, tzn. oddělení emocí od chování. Poškozená neprožívala emoce, mluví naprosto klidně, emoce má vytěsněné, což je podvědomý psychologický obranný mechanismus. Dalším znakem posttraumatické stresové poruchy, které poškozená vykazuje, jsou tvz. flashbacky, že se jí vrací vzpomínky. Jedinou emoci, kterou prožívá, je úzkost. U poškozené svědkyně neshledala žádné zvrácené morální hodnoty, není charakterově vadným člověkem. V Acorusu pracuje svědkyně čtyři roky, předtím pracovala v krizovém centru také s oběťmi domácího násilí. Za svou praxi se setkala možná až se stovkami obětí domácího násilí, ale případ poškozené hodnotí jako jeden z nejtěžších. K její stabilizaci může dojít až poté, co bude celý proces ukončen a ona se nebude muset vracet do minulosti. Dále svědkyně uvedla, že jejími metody jsou kontakt, pohovor s klientkou. Není diagnostik, ale dle jejího názoru žádné psychologické metody nedokážou jednoznačně diagnostikovat posttraumatickou stresovou poruchu. Závěry znalců, kteří vypracovávali v této věci znalecký posudek a došli k něčemu jinému, si svědkyně nedokáže vysvětlit. Je otázkou, do jaké míry mají zkušenost s posttraumatickou stresovou poruchou a jak často ji vyhodnocují. Kromě konzultací s poškozenou, svědkyně žádné jiné podklady, dokumenty k dispozici neměla. Pravdivost tvrzení svých klientů a informací, které jim poskytnou, se nijak neprověřují. Na závěr svědkyně uvedla, že poškozená si nikdy nestěžovala na chování obžalovaného po jejím odchodu, že by ji kontaktoval, vyhledával, sledoval, ani nic v tom smyslu, že by nefungoval vztah s dětmi, že by děti nepředal tak, jak má, že by je odvezl na neznámé místo apod.. Poškozená má dle názoru svědkyně velmi mateřský, pečující vztah k dětem.
  13. V rámci přípravného řízení byli přibráni znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klos, Ph.D. k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie k posouzení duševního stavu obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX v inkriminovaném období. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že psychiatr MUDr. Kubej neshledal u obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX žádnou duševní chorobu ani duševní poruchu stejné forensní závažnosti. Jeho osobnost nese zvýrazněné povahové rysy, což je varianta širší formy, nikoli stav poruchový. Nebylo ti něho zjištěno zneužívání alkoholu ani jiných návykových látek. Ani nic nesvědčí pro tvz. patologické hráčství. Rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v celém inkriminovaném období u posuzovaného zachovalé. Je schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení, jeho pobyt na svobodě není z úzce psychiatrického hlediska pro společnost nebezpečný, protože duševní poruchou netrpí. Psycholog PhDr. Klos, Ph.D. ve znaleckém posudku konstatuje, že úroveň intelektových dispozic se u obžalovaného pohybuje v pásmu průměru, kognitivní (pozornostní, paměťové a exekutivní) funkce jsou v zátěži méně odolné, mentální dispozice jednotlivých funkcí paměti (vštípivost, udržení i znovuvybavení) jsou dostatečně spolehlivé a nevykazují hrubou psychopatologii. Psychologickým vyšetřením nebylo prokázáno organické poškození CNS a jeho případný vliv na vnímání, jednání a chování posuzovaného. Při psychologickém vyšetření v aktuálním objektivním psychopatologickém nálezu nebyly zjištěny žádné projevy duševní choroby ve vlastním slova smyslu, nebo forensně podstatné duševní poruchy či obdobný klinický stav. Osobnost posuzovaného je akcentovaná, jednodušeji strukturovaná, se zvýšenými rysy, se zvýrazněnými sklony k poruchovému přizpůsobení, s pokřiveným systémem hodnot a vyšších citů. Emočně je méně vyvážený, se sníženou úrovní frustrační tolerance, zvýšené prožívající. Sociálně je aktuálně problematicky zakotven v primárních a dalších interpersonálních vztazích, sociálně s rysy zvýšené sebeprosazujících postojů. Pokud bude obžalovanému jednání soudem prokázáno, neboť sám jej odmítá, pak lze uvést, že z psychologického hlediska v motivaci, ani realizaci posuzovaného jednání nebylo zřejmé uplatnění žádných patických motivů ani jiných psychopatologických mechanismů, např. bludů, poruch vnímání či vědomí, jeho spjatost s realitou není a nebyla chorobně narušena. Jednání mělo psychologicky srozumitelné pozadí. Posuzovaný jednal v intencích své osobnosti, v případě skutku obchodováni s lidmi mělo jednání zištný motiv. Obžalovaný není osobou primárně agresivní, která by byla disponována k násilnému jednání bez provokace či zátěže. Jeho obecná věrohodnost není narušena žádnou psychopatologií osobnosti intelektu, pohybuje se v pásmu normy, je schopen správně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat prožité události. Po zvážení všech souvislostí, hodnotí znalec prognózu resocializace jako reálnou, dobrou. Oba znalci v rámci hlavního líčení své závěry potvrdili. Akcentovanost osobnosti obžalovaného znalci spatřují ve zvýšené vztahovačnosti, se zohledňováním svých osobnostních motivů, snaha s rysem sebeprosazení, což však u něho nedosahuje patologickou normu a už vůbec nevedou na hranu agresivního jednání. Dá se říci, že jeho sociální manipulace je v mezích běžné širší normy, nejedná se o dominantní rys jeho osobnostní struktury. Znalec PhDr. Klos Ph.D. po seznámení s částí jiného znaleckého posudku vypracovaného Dr. Jindřiškou Záhorskou, v části týkající se obžalovaného, potvrdil shodu, pouze poukázal na to, že v citovém znaleckém posudku jsou použity ostřejší termíny.
  14. Dále byli v rámci přípravného řízení přibráni znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klos, Ph.D. k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie k posouzení duševního stavu poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že psychiatr MUDr. Petr Kubej u posuzované nezjistil žádnou duševní chorobu, ani duševní poruchu stejné forensní závažnosti. Nebyl zjištěn abúzus alkoholu, ani jiných návykových látek. Nebyla zjištěna porucha osobnosti, jen zvýrazněné povahové rysy, což je varianta širší normy, nikoli stav poruchový. Při aktuálním psychiatrickém a psychologickém vyšetření nebyla zjištěna závažná psychopatologie. V roce 2015 a v roce 2017 byla u posuzované při intervenci u psychologa a sociální pracovnice popsána posttraumatická symptomatika, která však nevedla k zavedení řádné psychiatrické léčby a neomezila posuzovanou prokazatelně v její běžné životní aktivitě. Popsané potíže dle závěru znalce nelze hodnotit jako těžkou újmu na zdraví. Ze závěrů psychologického vyšetření PhDr. Jiřího Klose Ph.D., vyplývá, že posuzovaná má celkově dobře průměrnou úroveň intelektu, kognitivní (pozornostní, paměťové a exekutivní) funkce odpovídají zjištěnému intelektu, v jednotlivých fázích paměti (vštípivost, udržení i znovuvybavení paměťového materiálu) jsou výkony spolehlivé, v zátěži dostatečně odolné, celkově intaktní (nezasaženy patologickým procesem). Vyšetřením nebylo prokázáno organické poškození CNS a jeho případný vliv na chování a jednání posuzované. Poškozená netrpí ani netrpěla žádnou duševní chorobou či poruchou stejné forensní významnosti, tedy psychózou. Osobnost posuzované je výrazněji akcentovaná, s hypochondrickými a histriónskými rysy, se zvýšenou afektivní odezvou, prožívající, s tendencemi k sociální závislosti. Emočně je senzitivní, se sníženou úrovní frustrační tolerance, se sklonem zvýšenému emocionálnímu prožívání v situační zátěži s tendencemi k rozvoji neurotické symptomatiky. V sociální oblasti je dostatečně primárně socializovaná, sociálně plně kompetentní, přiměřeně ukotvená ve vztahové interpersonální oblasti, se zvýšeným sklonem k rozvinutí sociálně závislého chování. Psychologickým vyšetřením nebyla prokázána žádná porucha kognitivních dispozic, nebyly prokázány žádné znaky poruchy osobnosti, které by patologicky ovlivňovaly schopnost prožité události správně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat. Obecná věrohodnost je u posuzované plně zachovalá. Ke specifické věrohodnosti znalec uvedl, že posuzovaná je schopna vyjádřit své postoje a názory, v hodnocení prožitých událostí se však uplatňují rysy její osobnosti, kdy interpretace prožitých událostí je z psychologického hlediska reálná, pravděpodobně je však v reprodukci mírně ovlivněna zjištěnými popsanými osobnostními rysy, v jejichž důsledku může posuzovaná akcentovat a zvýraznit některé jednotlivosti či intenzivněji prožívané situace. Posuzovaná je schopna v základním rámci reprodukovat fakticky prožité skutečnosti, které mohou být výrazněji emočně a afektivně zabarveny, katathymně (emocionálně) zkresleny, celkově tedy se sníženou specifickou věrohodností. Psychiatricky se posuzovaná nikdy neléčila, u klinické psycholožky PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX absolvovala čtyři sezení v rozmezí období 7.5.-17.5.2015, kdy řešila svůj vztah s partnerem (obžalovaným), nyní od září 2017 dochází znovu na psychoterapii. Po událostech v průběhu inkriminovaného období udávala psychické problémy z okruhu neurotických příznaku, špatně spala, byla úzkostná, tenzní, zhoršil se i její tělesný zdravotní stav, byla přecitlivělá, měla pocity svíráni a úzkosti, psychicky se již cítí lépe, je na mateřské dovolené. Aktuálně tedy znalci neprokazují u poškozené závažnou psychopatologii, jako důsledek prožitých traumatických událostí, neprokazují znaky týrané osoby. U hlavního líčení znalci své závěry i po přítomnosti u výslechu poškozené před soudem potvrdili. U poškozené znaky týrání dle jejich názoru naplněny nebyly. Pojem týraná osoba je jakési označení mediální osobnosti v partnerské vztahu nesoucí znaky opakovaného psychického či fyzického násilí, izolovanost, kontrola nad nimi, nemožnost nebo znemožnění standardní reakce, jak se vymanit, nutný bývá nejčastěji psychiatrická léčba. Tyto znaky v daném případě jasně, zřetelně u poškozené prokázány nebyly. Znalci poukázali na skutečnost, že v rámci zpracování znaleckého posudku měli k dispozici lékařské zprávy poškozené jednak ze střediska Acorus, a dále od klinické psycholožky dr. XXXXXXXX, u které v květnu 2015 poškozená absolvovala čtyři sezení. Dr. XXXXXXXX ve své zprávě uvádí, že poškozená cítí kromě jiného lítost a nostalgii k partnerovi, kdy její postoje a motivy psycholožka označila jako naivní, přičemž nedoporučila žádnou psychiatrickou léčbu poškozené. Pouze jí v tom květnu 2015 doporučila, aby se šla poradit do příslušného zařízení, přičemž poškozená vyhledala sociální pracovnice až v roce 2017, nikoli odbornou psychiatrickou pomoc. Úzkosti, obavy poškozené znalci připisují situaci, ve které se poškozená nachází, kdy na základě svého podání vytvořila situaci, kdy otec jejích dětí může být zavřen na řadu let do vězení a je tedy pochopitelné a normální, že se necítí emočně příjemně. Jedná se o přirozenou psychologickou reakci. Dále znalci poukazují na skutečnost, že poškozená v průběhu dlouhého protiprávního období vystudovala vysokou školu a stala se inženýrkou, kdy někdo kdo je významně duševně chorý, není schopen takové extrémní zátěže. Pokud jde o výhrůžky, které poškozená popisuje, tak dle názoru znalců, kdy měli k dispozici kromě vlastního vyšetření poškozené také celou dokumentaci, dospěli k závěru, že to, co udává, je její prožitek, její vnímání situace, ale vnějškově, to co se dělo kolem, úplně tak neodpovídá. Poškozená mohla kdykoliv odejít, nebyla sama, byla obklopena rodinou, měla se na koho obrátit. Bylo na její svobodné vůli kdykoli to skončit.
  15. V doplňujícím výslechu v hlavním líčení se znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klose, Ph.D. vyjadřovali k závěrům ústavního znaleckého posudku Znaleckého institutu pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, vypracovaného na poškozenou. MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klose uvedli, že v době, kdy zpracovávali posudek, to je v květnu 2018, tak prokazatelně nezjistili posttraumatickou stresovou poruchu. Ve svém posudku popsali určité příznaky a chápali je jako situační reakci na prožitý stres, které ale nevybočovaly z širší normy. To, že další znalci přiznávají symptomy posttraumatické stresové poruchy, může být dáno vývojem té situace, ve které se poškozená nachází. Na to mohla reagovat rozvojem psychopatologických symptomů, ale to už oni nehodnotili. Nevylučují to. Je možné, že znaky týrané a zneužívané osoby se mohou rozvinout později po ukončení stresoru, a to v řádu měsíců. Podle názorů znalců je možné, aby posttraumatická stresová porucha vznikla nebo se rozvinula na základě okolností, jako je probíhající trestní řízení, spory o děti, zákaz styku s dětmi atd. Už to působí na oslabený terén, je to další negativum, probírají se skutečnosti, které jsou mimořádně stresující. V tomto ohledu souhlasí se znalci, kteří zpracovali revizní ústavní posudek.
  16. Dále byl v rámci přípravného řízení přibrán znalec RNDr. Vlastimil Klíma k vypracování znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Znalci byly ke zkoumání předloženy notebook zn. Lenovo, typ G50-30, mobilní telefon zn. LG, IMEI: XXXXXXXXXXXXXXXXXXX se SIM kartou T-Mobile číslo 894 200 11 5029 817 9380 a černým pouzdrem, tel. č.: XXXXXXXXX, mobilní telefon zn. Nokia, typ RM - 443, model 6303c stříbrné barvy se SIM kartou 02 č. 894 202032 210 047 756 a paměťovou kartou Micro SD I GB, tel.č.: XXXXXXXXX, PIN XXXX a Gold USB Credit card 16 GB, číslo 448 866 771 245 4530 (flashdisk). Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že pokud jde o mobilní telefon zn. LG, byly v něm nalezeny SMS zprávy, z nichž dvě se týkají uveřejnění inzerátů na portálech XXXXXXXX a XXXXXXXX. Rovněž byla zkoumána SIM karta z tohoto mobilního telefonu, který neobsahovala žádná zájmová data. Pokud jde o mobilní telefon zn. Nokia 6303c, v tomto nebyla zjištěna žádná zájmová data, rovněž tak i v SIM kartě a paměťové kartě z tohoto mobilního telefonu. Pokud jde o flashdisk zn. Noname, provedeným znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že tento je nefunkční, tudíž nebylo provedeno další zkoumání. Pokud jde o notebook zn. Lenovo, bylo zjištěno, že na pevném disku je uložena 1.046 fotografií, z toho přibližně 95 fotografií zájmových. Na těchto je zobrazena poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX v různých erotických polohách, na jiných je společně s obžalovaným XXXXXXXX XXXXXXXX při SM, dále se jedná o fotografie, na nichž jsou vyfotografovány pomůcky na provozování SM, peníze, privát a jeho vybavení a další dosud neztotožněné ženy. Rovněž byly nalezeny dva soubory, kde jsou inzeráty - vizitky ve znění „řidič, nonstop, XXXXXXXX telefon XXXXXXXX a email XXXXXXXX“. Podložka jpg obsahuje 384 fotek, ze kterých je 96 zájmových fotografií, na kterou jsou zobrazeny nahé ženy v různých sexuálních polohách, některé stažené z internetu, dále obžalovaný s poškozenou, sexuální pomůcky SM. Otevřením složky VID bylo zjištěno, že tato obsahuje podsložku USER, která obsahuje podsložku XXXXXX a tato podsložka obsahuje podsložky Desktop a Downloads, kde se nachází dotazník pro „levely“ pro praktiky SM.
  17. V rámci řízení před soudem, v odvolacím řízeni, byl zmocněnkyní poškozené předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaný za účelem posouzení duševního stavu poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX v inkriminované době ze dne 15. 2. 2019, znalkyní MUDr. Monikou Cendelínovou. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyplývá, že u poškozené se velmi pravděpodobně již v době, kdy žila s XXXXXXXX rozvinula duševní porucha, a to posttraumatická stresová porucha. Poškozená Ing. XXXXXXXX dle znalkyně aktuálně naplňuje diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu, přičemž netrpí jinou duševní poruchou. Její osobnost zapadá do pásma širší normy. Dle znalkyně rozvoj posttraumatické stresové poruchy je přímým důsledkem jednání bývalého partnera pošk. Ing. XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX. Z forenzně psychiatrického hlediska se jedná o těžkou újmu na zdraví. Znalkyně dále uvedla, že rozhodně nelze vyloučit z pohledu psychiatrie, že by osoba vysokoškolsky vzdělaná mohla být obětí domácího násilí. Totéž platí i co se týče rodinného zázemí, kdy nelze vyloučit, že by osoba, která má rodinné zázemí, mohla být obětí domácího násilí. Dále se znalkyně vyjádřila k závěrům znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaného znalcem MUDr. Petrem Kubejem a k výpovědi tohoto znalce před soudem, a to k případným rozporům mezi závěry znalce, zjištěními a závěry znalkyně MUDr. Cendelínové ve vztahu k pošk. Ing. XXXXXXXX, kdy uvedla, že ačkoliv MUDr. Kubej v posudku vypracovaném společně s psychologem PhDr. Klosem v závěrech posudku uvádí, že poškozená po událostech v průběhu inkriminovaného období udávala psychické problémy z okruhu neurotických příznaků, špatně spala, byla úzkostná, tenzní, zhoršil se i tělesný zdravotní stav, byla přecitlivělá, měla pocity svírání, úzkosti a docházela na psychoterapii, přesto u ní znalec nediagnostikoval žádnou duševní poruchu. Ta část vyšetření, která se vztahuje k vlastní exploraci psychopatologie od poškozené, se omezuje na čtyři řádky, a je nedostatečně zpracována. Znalec by měl ve znaleckém posudku důkladněji explorovat a popsat psychopatologii, což znalec MUDr. Kubej neudělal. Rovněž není pravdou, jak znalec MUDr. Kubej vyvozuje, že když psychoterapeutická péče nevedla k zavedení psychiatrické péče, nejde o těžkou újmu na zdraví. Fakt, že člověk trpící duševní nemocí nevyhledá nebo odmítá péči psychiatra, ještě neznamená, že tato péče není indikována, nebo že ji nepotřebuje. Dále není pravdou, že poškozená nebyla omezena na obvyklém způsobu života, to zcela jistě dle znalkyně v době, kdy poškozenou vyšetřoval, byla, a je i nyní. Zejména je poškozená omezena v oblasti navazování sociálních kontaktů, a to zejména s muži. Závažně je narušena její schopnost navázat partnerský vztah. V obvyklém způsobu života ji omezuje dále zejména vyhýbavé chování, úzkosti, poruchy spánku a flashbacky. K výpovědi znalce MUDr. Kubeje před soudem znalkyně MUDr. Cendelínová uvádí, že je zarážející obviňování poškozené z vytvoření situace, kdyby se otec jejich dětí mohl dostat do vězení. Je nutno se rovněž ohradit proti dovozováni, že pokud poškozená nevyhledala nebo odmítala psychiatrickou péči, pak netrpěla závažnou duševní poruchou, k čemuž se znalkyně vyjadřovala již výše. V neposlední řadě znalkyně poukazuje na bagatelizaci příznaků posttraumatické stresové poruchy u poškozeně ze strany znalce MUDr. Kubeje. Závěrem uvádí, že její nález je v souladu se zprávou psycholožky ACORUSU. Znalkyně MUDr. Monika Cendelínová v hlavním líčení ztvrdila shora citované závěry svého znaleckého posudku a dále vypověděla, že posttraumatická stresová porucha může vzniknout ihned po traumatizující události, případně, když je událost dlouhodobá, chronická, tak se posttraumatická stresová porucha může rozvinout až do půl roku po události, což je uvedeno v diagnostických kritériích. Příznaky poškozené se váží k osobě obžalovaného, a to flashbacky, vyhýbavé chování, nepříjemné pocity, kdy jí obžalovaný něco připomene. Je naprostý nesmysl, že by osoba, která má rodinné zázemí nebo je schopna vystudovat VŠ, nemohla být obětí domácího násilí. Nelze jednoznačně říct, že příznaky posttraumatické stresové poruchy budou ustupovat, v některých případech může naopak dojít až k trvalé změně osobnosti. Obava o ztrátu dětí, obava, že jí hrozí trestní stíhání, že ji zavrhne rodina, že přijde o zázemí, finance můžou být dle znalkyně stresové faktory schopné vyvolat poruchu přizpůsobení na stres, nikoli však posttraumatickou stresovou poruchu.
  18. V řízení před soudem byl následně přibrán Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, s. r. o. k podání ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, ohledně posouzení duševního stavu poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX, vypracovaný MUDr. Ondřejem Trojanem, Ph.D., PhDr. Pavlem Králem a Mgr. Anetou Bláhovou. Cílem přibrání znaleckého ústavu bylo kriticky zhodnotit doposud vypracované znalecké posudky na poškozenou a vyjádřit se k protichůdným závěrům vyplývajících z těchto posudků a zároveň odpovědět na obdobné dotazy, k nimž se vyjadřovali znalci v předešlých posudcích. Ze závěrů psychiatrické části ústavního posudku vyplývá, že v době, kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu, poškozená netrpěla dle dostupné dokumentace žádnou duševní poruchou ani chorobou. Aktuální stav v době zpracování posudku byl stabilizovaný, poškozená však trpěla posttraumatickou stresovou poruchou s četnými příznaky takového onemocnění. Posttraumatická stresová porucha vznikla poškozené v souvislosti s vyšetřovanou trestní věci a tuto újmu lze ze soudně lékařského hlediska hodnotit jako těžkou újmu na zdraví. Ze závěru psychologické části posudku vyplynulo, že poškozená se jeví jako podrobivá, přizpůsobivá, snaží se vyhovět, a to jak z obav ze zahanbení, přesvědčení o vlastní nedostatečnosti, tak také z důvodu nedostatku vnitřních zdrojů k vyvážení rolí. Jde o osobnost submisivní, zranitelnou, introvertovanou, vztahově závislou, snadno manipulovatelnou. Intelektově se pohybuje v populačním průměru. Její schopnost posuzované prožité události vnímat, zapamatovat si je, hodnotit a reprodukovat, se jeví jako neporušená. Specifická věrohodnost výpovědi poškozené z přípravného řízení a z hlavního líčení se jeví jako plně zachovalá. Výpovědi obsahově konzistentní s odpovídajícím emočním doprovodem, posuzovaná zcela v souladu s normální funkcí paměti není schopna vybavit všechny detaily zcela přesně, ale osa příběhu je intaktní a stabilní. Poškozená vykazuje z psychologického hlediska znaky týrané a zneužívané osoby. Svou submisivitou a snadnou manipulovatelností má předpoklady k tomu stát se obětí týrání a zneužívání. V jejím příběhu jsou přítomny typické prvky střídání lepších a horších období, snaha expartnera o její izolaci od sociálních podpor, obviňování, že do vztahu neinvestuje dost, pocity viny za to, že díky jejím chybám není vztah idylický, vydírání blahem dětí a hrozbou jejich ztrátou. ponižování a nadávky. Ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, vypracovaný MUDr. Petrem Kubejem a PhDr. Jiřím Klosem uvedli znalci v ústavním posudku, že dle vyjádření a popisu poškozené byl samotný proces vypracování posudku traumatizující. Samozřejmě může jít o zkreslené vnímání, nicméně posudek sám nedává důvod domnívat se, že je líčení poškozené nepravdivé. Situace, kdy sexuálně traumatizovanou ženu vyšetřují dva muži najednou je odborně přinejmenším diskutabilní. V posudku chybí detailní popis explorace, popis rozhovoru znalců s poškozenou je velmi krátký. Znalci uzavírají, že má histrionské a hypochondrické rysy, aniž by uváděli, které konkrétní rysy to jsou, aniž by z jejich posudku bylo jasné, na základě jakých poznatků tak soudí, a aniž by to doložili na konkrétních životních okolnostech poškozené. V hlavním líčení uvedli MUDr. Trojan a MUDr. Pavel Král, že trvají na písemném vyhotovení znaleckého posudku. MUDr. Trojan uvedl, že nebyla zjištěna jiná příčina, která by mohl způsobit u poškozené posttraumatickou stresovou poruchu. Znalci vycházeli z podrobné anamnézy, z celého průběhu jejího života a nenalezli jiné traumatizující momenty, které by post trauma mohly zapříčinit. Míru nátlaku je obtížné zhodnotit. Dle výpovědi poškozené tam nátlak byl a poškozená si netroufala vzdorovat, údajně tam byly i výhružky ublížením, zabitím, ublížením dětem. To všechno jsou nátlakové metody. Pokud to tak opravdu bylo, tak to bylo jednoznačně rozdáno tak, že ona neměla volbu odmítat. Dospěli zkrátka k jiným závěrům, než dospěli předchozí znalci. Post trauma se vyvine většinou do 6 měsíců po skončení stresového působení, ale může se někdy vyvinout i později. Dle znalce se obětí takového trestného činu může stát kdokoliv, kdo je ve stejné domácnosti s násilníkem, a to napříč věkovými a sociálními strukturami. Bývá dosti časté, že oběti domácího násilí nic po nějakou dobu nehlásí, nikomu se nesvěřují a udělají to až později. Znalci vyjádřili obdobné diagnostické závěry, jako učinila MUDr. Cendelínová ve svém znaleckém posudku. V soudně forenzní psychiatrii je explicitně uvedeno, že tato porucha je ze soudně psychiatrického hlediska klasifikována jako těžká újma na zdraví. K rozporu mezi posudky znalec uvedl, že je možné, že při prvotním posudku poškozená neprojevila symptomy, které jsou pro posttraumatickou stresovou poruchu příznačné, nebo tyto projevy znalci neregistrovali. Znalec dále uvedl, že obava z přijetí okolí poté, co osoba koná něco společensky nepřijatelného, nemůže být příčinou ke vzniku posttraumatické stresové poruchy. Znalci na jinou příčinu vzniku posttraumatické stresové poruchy. Revidovat závěry posudku by bylo možné poté, co by byla zjištěna jiná možná příčina. PhDr. Pavel Král dále k psychologické části posudku uvedl, že trvá na svých závěrech a podrobněji se vyjádřil k charakteru domácího násilí, kdy uvedl, že osobnost poškozené koreluje s popsaným průběhem, když poškozená je ne sebevědomá, submisivní, velmi snadno podlehne nátlaku, jako osobnost je velmi slabá, nedokáže se vzepřít. K těmto charakterovým vlastnostem se poté přidají výhružky sebevraždou partnera, tím, že přijde o děti, že je již neuvidí, že dětem ublíží, což jsou motivační momenty, které v rozhodnutí udělat nějaký radikální řez, hrají velmi podstatnou roli. K rozdílu mezi posudky uvedl, že měli na své straně spoustu výhod oproti prvotnímu posudku. Měli víc zpráv o poškozené o terapiích, soudně znalecké posudku z opatrovnických řízení, takže měli více informací. Měli i více času na zpracování, protože se jedná o ústavní posudek, dělali ho dva psychologové a mohli si dovolit, aby poškozenou vyšetřila žena. Dále uvedl, že ve vztahu, kde jedna osoba týraná tak to může fungovat tak, že pokud ten tyran jeden den v týdnu je na druhého partnera hodný a milý, koupit květiny, uvaří večeři a ve vztahu tedy zažívají i pěkné věci, tak to úplně stačí na to, aby bylo vše zapomenuto, a pak zase může týden následovat peklo. To je něco, co je známo a není to nepochopitelné. Krátkodobý příjemný prožitek může držet osobu poměrně dlouho v něčem, co je patologické a škodlivé. Návraty, pořízení si druhého dítěte je typické, souvisí to se submisivitou a podléháním tlaku od partnera, kterému podlehne a od rodičů odejde. Věří, že to bude lepší, čemuž uvěří snadno, protože poškozená neměla jen negativní prožitky. Z pohledu zvenčí se to zdá nelogické, z pohledu odborného je to pochopitelné. Poškozená se dle testů a validizačních škál nesnažila nijak lhát, nějak překrucovat, tak chytrá a takovou přípravu, aby se dokázala naučit dotazník s 567 otázkami, to by ji musel nějaký psycholog připravit. Znalci vyloučili, že by se posttraumatická stresová porucha mohla rozvinout na základě trestního řízení, řízení o děti apod..
  19. V průběhu dokazováni u soudu byly konstatovány listinné důkazy a to z přípravného řízení protokol o zadržení obžalovaného ze dne 15.11.2017, V průběhu přípravného řízení byly vyžádány dle § 8/2 tr. řádu bankovní informace k účtům obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX, kdy bylo zjištěno ze zprávy XXXXXXXX a z výpisu z účtů, že obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX má u XXXXXXXX a. s., veden účet č. XXXXXXXX, který si založil dne XXXXXXXX. Na tento účet nebyly vkládány ani zasílány v letech 2013 - 2015 žádné vysoké částky. Co se týče let 2013 - 2015, v roce 2013 byl počáteční zůstatek na tomto účtu 1.877,24 Kč, konečný zůstatek 835,36 Kč, v roce 2014 byl počáteční zůstatek 835,36 Kč, konečný zůstatek 1.101 Kč, v roce 2015 počáteční zůstatek byl1.101 Kč a konečný zůstatek 25.939,73 Kč. V období od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2015 byly na účet zasílány finanční částky od spol XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX. V roce 2016 byl počáteční zůstatek na tomto účtu 25.939,73 Kč a konečný zůstatek ve výši 798.689,14 Kč, v roce 2017 byl počáteční zůstatek na účtu 798.689,14 Kč a konečný zůstatek ke dni 31. 8. 2017 ve výši 759.274,53 Kč. V letech 2016 a 2017 byly na účet zasílány různé finanční částky od firem XXXXXXXX, a XXXXXXXX. Ze zprávy XXXXXXXX, a zaslaných výpisů vyplývá, že u tohoto bankovního ústavu měl obžalovaný XXXXXXXX vedený běžný účet č. XXXXXXXX, který byl zrušen ke dni XXXXXXXX, dále termínovaný vklad XXXXXXXX, který byl zrušen ke dni XXXXXXXX, termínovaný vklad č. XXXXXXXX, který byl založen dne XXXXXXXX s vkladem 1.000.000,- Kč a zrušen ke dni XXXXXXXX se zůstatkem 1.000.143,01 (č.l.XXXXXXXX) a termínovaný vklad XXXXXXXX, který byl založen dne XXXXXXXX s vkladem 501.370,20 Kč a vkladem 501.403,21 Kč a zrušen ke dni XXXXXXXX se zůstatkem 1.000.165,65 Kč. Z bankovních informací k účtům poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXX bylo ze zprávy bankovního ústavu XXXXXXXX, č.l. XXXXXXXX vyplývá, že poškozená je u tohoto bankovního ústavu majitelem běžného účtu č. XXXXXXXX, kdy tento účet byl otevřen dne XXXXXXXX. Provedením vyhodnocením pohybu financí na účtu bylo zjištěno, že v období od roku 2012 do roku 2015 byly na účet zaslány finanční částky ve výši od 2.000,- do 15.500,- Kč, a to celkem ve čtrnácti případech, kdy odesílatelem těchto finančních prostředků byla XXXXXXXX XXXXXXXX, dále na tento účet byla od obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX zaslána částka 300.000,- Kč a v šesti případech částka ve výši 2.600,- Kč. Rovněž byly na tento účet zasílány finanční částky z úřadu práce a ze společnosti XXXXXXXX. Celkový příjem na účtu byl 1.419,429 Kč a výdaje 1.407.388,- Kč. Zůstatek na účtu Činil 5.608,24 Kč ke dni XXXXXXXX. U bankovního ústavu XXXXXXXX měla poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX dále založen termínovaný vklad č. XXXXXXXX, kdy tento účet byl otevřen dne XXXXXXXX a zůstatek na tomto účtu byl 573,74 Kč ke dni 26. 7. 2018. Ze zprávy bankovního ústavu XXXXXXXX, a z výpisu z účtu (č.l.XXXXXXXX) vyplývá, že poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX měla u XXXXXXXX založeno stavební spoření - účet č. XXXXXXXX, kdy provedeným vyhodnocením pohybu finančních částek na účtu bylo zjištěno, že počáteční částka na účtu byla k 1. 1. 2012 z předchozího období 212.417,60 Kč a následně byla na účet zasílána hotovost ve výši 20 000 Kč, a to celkem 3krát od XXXXXXXX XXXXXXXX k datu 8. 12. 2014 byla vybrána naspořená hotovost ve výši 276.708,10 Kč,  a to Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX. Celkový zůstatek k 30. 9. 2017 činí 0 Kč. Dále má poškozená u XXXXXXXX, založeno další stavební spoření - účet č. XXXXXXXX. Provedeným vyhodnocením pohybu finančních částek na účtu bylo zjištěno, že počáteční částka na účtu byla ke dni 19. 11. 2014  0,- Kč a následně byla na účet zasílána hotovost ve výši 13.000,- Kč, a to celkem dvakrát od Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX a jednou hotovost ve výši 5.000 Kč. K datu 9. 9. 2016 byla na tento účet vložena poškozenou částka ve výši 100.000 Kč, kdy celkový zůstatek ke dni 30. 9. 2017 činí 133.980,30 Kč. Dále byly v rámci vyšetřování v přípravném řízení k osobě poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX osloveny kluby XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, a XXXXXXXX. Ze zprávy XXXXXXXX (č. l. 618) vyplývá, že poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX není v jejich klubu vedena a ani nebyla a tuto osobu neznají. Ze zprávy XXXXXXXX (č.l.620) bylo zjištěno, že poškozená pro tento bar nikdy nepracovala, a to ani na hlavní či vedlejší zaměstnanecký poměr, dohodu o pracovní činnosti, či provedení práce, to ani brigádně. Této společnosti není známo, že by se Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX vyskytovala v prostorách jí provozovaných jako bar. Ze zprávy spol. XXXXXXXX (č.l. 621A) rovněž vyplývá, že ani zde nebyla poškozená vedena jako zaměstnanec. Ze zprávy společnosti XXXXXXXX (č.l.622) vyplývá, že poškozená se u této společnosti, konkrétně v nočním klubu XXXXXXXX, ucházela dne XXXXXXXX o práci hostesky. Její osobní údaje byly ve společnosti XXXXXXXX, evidovány pod číslem smlouvy XXXXXXXX a v nočním klubu XXXXXXXX byla známa pod pseudonymem XXXXXXXX. Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX při nástupu uváděla, že již v XXXXXXXX v minulosti pracovala, což by znamenalo, že smlouvě č. XXXXXXXX předcházela jiná smlouva staršího data, kdy také mohla pracovat pod jiným pseudonymem. Tyto údaje však již nejsou schopni dohledat. Z evidence vyplývá, že Ing XXXXXXXX byla v klubu XXXXXXXX ve dnech XXXXXXXX za což jí byly vyplaceny honoráře v celkové výši 13.500,- Kč. Ode dne XXXXXXXX do současnosti neevidují žádnou další spolupráci s touto osobou. Součástí spisového materiálu jsou dále zjištěné obsahy e-mailových schránek, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, z nichž bylo zjištěno, že obžalovaný sjednával klienty pro poškozenou prostřednictvím shora uvedených e-mailových adres. Vyhodnocením obsahu e-mailové adresy XXXXXXXX bylo zjištěno, že tento e-mail obsahuje celkem 464 kontaktních emailových adres bez uvedení bližších osobních údajů a několik e-mailů týkajících se doručených vzkazů od uživatelů serveru XXXXXXXX, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, dále zprávu - žádost o smazání účtu na severu XXXXXXXX. Další komunikace prostřednictvím tohoto e-mailu byla nezájmová. Co se týče e-mailové adresy XXXXXXXX vyhodnocením obsahu této e-mailové adresy bylo zjištěno, že e-mail obsahuje celkem 753 kontaktních adres bez uvedení bližších osobních údajů a několik e-mailů ohledně sledování komunikace na TWITTRU. Další komunikace je nezájmová. Co se týče e-mailové adresy XXXXXXXX společnost XXXXXXXX sdělila, že shora uvedený e-mail není u nich registrován. Ve spise jsou dále založeny lékařské zprávy. Ze zprávy klinické psycholožky PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX ( čl. 850) ze dne 18.9.2017 vyplývá, že poškozená u ní absolvovala čtyři sezení v rozmezí 7.5.-17.7.2015, kdy řešila svůj vztah s partnerem. Uváděla, že partner se živí provozováním eskortní služby a ji také nutil k prostituci. Choval se k ní hrubě, křičel, sprostě nadával a to i před dítětem, byl na ní hrubý při sexu, zakazoval jí kamarádky, musela být v určitou hodinu doma, vyhrožoval jí násilím, kdy jí mával činkou před obličejem. Dne 29.6.2015 partnera se synem opustila a odešla k rodičům. Poškozená uvedla, že cítí lítost a nostalgii, lítost k partnerovi. Psycholožka dále hodnotí postoje a motivy poškozené jako dosti nejasné, přijde jí hodně naivní. Z motivů se dala vysledovat přílišná „upjatá” výchova, strach z partnera a posléze obavy o dítě. V době sezení, rodina poškozené o tom, že ji partner nutil k prostituci nevěděla. Následně kontakt jednání až do dalšího jednání soudu ve věci péče o nezletilé poškozená přerušila a již psycholožku nekontaktovala. Dále je ve spise zpráva ACORUS-centra pro osoby ohrožené domácím násilím ze dne XXXXXXXX č.l. (676-678) vyplývá, že poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX kontaktovala jejich organizaci poprvé dne XXXXXXXX, kdy uvedla, že před týdnem odešla od partnera, který ji často urážel, nadával jí, zastrašoval ji a v minulosti ji i fyzicky napadl. K násilí dle slov XXXXXXXX začalo docházet v roce 2011. Její partner jí měl sprostě nadávat, vyhrožovat jí zabitím, zakazovat veškeré kontakty, a to i s rodiči, určovat jí časové limity na cesty mimo domov, přičemž, když je nedodržela, měl jí nadávat a křičet na ni. Rovněž ji měl nutit k prostituci a k erotickému chatování s muži. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX popsala velmi traumatizující situace, kdy ji partner proti její vůli vozil za muži za účelem poskytování sexuálních služeb a kdy se bála o svůj život. Mluvila i o tom, že má z bývalého partnera strach a že má obavy, že by mohl odvézt syny a nevrátit se. Další konzultace se uskutečnila dne XXXXXXXX, kdy se poškozená opět svěřila se svými z bývalého partnera. Hovořila o tom, že když si byla za účastí policie pro věci v bytě u bývalého partnera, viděla, že má ve skříni sekyru, což ji velmi vyděsilo. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX dochází do ACORUSu na pravidelné terapeutické konzultace, kdy v době od XXXXXXXX již absolvovala pět konzultací. Poškozená trpí v souvislosti s nucením služeb k poskytování sexuálních služeb bývalým partnerem četným posttraumatickými projevy, kdy má tzv. flashbacky, děsivé sny, masivní úzkosti a k tomu strach z bývalého partnera, který jí dle jejich slov vyhrožoval zabitím jí nebo jejich členů rodiny a únosem dětí. Závěrem je konstatováno, že poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX působí důvěryhodně při popisu agresivního chování bývalého partnera, a že její prožívání odpovídá popisovaným skutečnostem. Na základě jejich pozorování konstatují, že poškozená vykazuje posttraumatické symptomy a setkání s bývalým partnerem při soudním jednání by podle jejich názoru výrazně přitížilo jejímu psychickému stavu. Ze zprávy v Acorusu ze dne XXXXXXXX (čl. 795-796) vyplývá, že poškozená stále do tohoto centra dochází na terapeutické konzultace, kdy jich absolvovala již 31. Při popisu agresivního chování bývalého partnera působí poškozená důvěryhodně. Její prožívání odpovídá popisovaným skutečnostem. Dle závěru psycholožky a sociální pracovnice, které s poškozenou pracují, se domnívají, že poškozená jednoznačně vykazuje posttraumatické symptomy. Součástí spisového materiálu jsou dále výpisy některých SMS zpráv předložených u hlavního líčení poškozenou, které zaznamenávají komunikaci poškozené se svou matkou a to v období červen 2015 až září 2017. V těchto zprávách poškozená zejména informuje o péči o děti a stěžuje si na chování obžalovaného, který na ni křičí a stále něco vytýká. Současně poškozená reprodukuje jeho výhružky, které by se daly charakterizovat, jako že si obžalovaný ublíží. Podstatnou součást spisového materiálu tvoří rozhodnutí opatrovnického soudu Obvodního soudu pro Prahu 3, kde je rozhodováno o svěření péče o nezletilé syny obžalovaného XXXXXXXX a XXXXXXXX, výši vyživovací povinnosti a o úpravě styku obžalovaného se syny. V rámci tohoto řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací psychologie (čl. 833-848) vypracovaného PhDr. Jindřiškou Záhorskou, Ph.D. dne 18.9.2017. Ze závěru tohoto znaleckého posudku mj. vyplývá, že u posuzované poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX ani u obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX se aktuálně nevyskytují znaky svědčící pro psychické onemocnění v pravém slova smyslu. Z vyhodnocení posudku bylo zjištěno, že obž. XXXXXXX je osobou egocentrickou, vztahovačnou, zvýrazněně kritickou vůči svému okolí. Narušen je vztah k osobám opačného pohlaví, k autoritám. Ženy považuje za submisivní a méně podstatné ve vztazích. Poškozená byla vykreslena jako submisivní, závislá, sociálně naivní, mírně nezralá se sklony unikat do fantazijního světa. Má kolísavou vnitřní sebejistotu, obavu z direktivního jednání a mužské autority. Jako listinný důkaz jsou ve spise (č.l. 633-676) založeny listiny z XXXXXXXX, odbor sociálních věcí, které se týkají obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX, poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX a jejich dětí - nezl. XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX a to za období 2015 — 2017. Ke spisovému materiálu byl dále přiložen vyšetřovací spis Policie ČR, OŘ XXXXXXXX, SKPV, č.j.: XXXXXXXX, kde bylo trestní stíhání obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXXXX pro přečin kuplířství podle § 189 odst. 1 tr. zákoníku usnesením ze dne XXXXXXXX odloženo, neboť z nashromážděných skutečností se nepodařilo objektivně prokázat, že by obžalovaný byl zadavatelem inkriminovaných inzerátů a že by provozoval v inkriminované době privát XXXXXXXX, rovněž se nepodařilo zjistit, že by provozoval jakýkoli privát, případně eskortní služby nebo že by lákal ženy k provozování prostituce.
  20. Listinné dokazování bylo následně doplněno o podklady založené jak obhajobou, tak ze strany poškozené. Jedná se především o různé protokoly o šetření ze strany OSPOD pro XXXXXXXX k nezletilým dětem obžalovaného a poškozené a k jejich styku s obžalovaným. Z obou stran zaznívají protichůdná tvrzení. Součástí jsou i fotografie prokázat tvrzené týrání dětí ze strany otce spolu s lékařskou zprávou, zároveň ale i vyjádření PČR ze dne 31. 1. 2020, že nebylo prokázáno spáchání trestné činu. Ze souhrnné zprávy OSPOD pro XXXXXXXX ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že OSPOD navrhl po zvážení všech skutečností rozšíření styku obžalovaného s dětmi. Z dostupných dokumentů nelze mít za to, že probíhá či probíhalo týrání dětí ze strany obžalovaného, neboť pro takové jednání nebyl obžalovaný pravomocně odsouzen a nebylo ani zahájeno trestní stíhání. Poškozená dále doplnila listinné důkazy o fotokopie ze sešitu obžalovaného, kdy se jedná o vizitku XXXXXXXX a kontaktní údaje a údaje ze sešitu, kde se nachází jména dívek, k tomu jejich míry a služby, které poskytuji s kontaktním údajem. Na dalších stránkách sešitu pak vypsané hodinové ceny a na další fotografii jsou tři mobilní telefony se jmény dívek.
  21. K osobě obž. XXXXXXXX bylo z aktuálního rejstříku trestů zjištěno, že doposud nebyl soudně trestán.
  22. Soud po provedeném dokazování v hlavním líčení hodnotil všechny provedené důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém zvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu a dospěl k závěru, že se obžalovaný XXXXXXXX dopustil shora uvedeného jednání. Obžalovaný od počátku svou vinu zcela popírá a hájí se tím, že celé jeho trestní stíhání je mstou jeho bývalé partnerky, že si ji nechtěl vzít a následně vykonstruován snahou, aby byl co nejvíce minimalizován či spíše eliminován jeho kontakt se syny. Hájí se tím, že poškozená měla velmi pozitivní vztah k sexu a provozování prostituce se nijak nebránila, líbilo se jí, že jsou to snadno vydělané peníze, a naopak byla v tomto směru sama aktivní. Obžalovaný připustil, že ji do klubů či za zákazníky vozil, ale vždy to bylo vzájemné dohodě. Poškozená si tedy musela být vědoma, že společně brali do vozu i jejich malého syna, neboť ho nemohli doma nechat bez dozoru. Obžalovaný zcela negoval, že by poškozené někdy fyzicky ublížil, nikdy by toho dle svého vyjádření nebyl schopen, měl ji rád. Současně poukázal na dle jeho názoru negativní vliv rodičů na poškozenou ve vztahu k jejímu soužití s obžalovaným. Obžalovaný sám uvedl, že od roku 2009 provozoval privát, kde měl pronajímat pokoje klientkám za určitou sazbu, které si tam pak vodily své klienty, popřel ale, že by cokoliv domlouval. Privát provozoval až do roku 2013 - 2014, 2014, tedy do doby kdy už měl poškozenou za partnerku. Je tedy zřejmé, že obžalovaný se v této branži pohyboval už předtím, než poznal poškozenou, byť to nebylo policií vyhodnoceno jako trestná činnost. Obžalovaný má tedy k erotice kladný vztah a projednávaná trestná činnost v tomto ohledu zapadá do jeho způsobu života.
  23. Ve věci bylo v řízení před soudem provedeno poměrně rozsáhle dokazování, kdy bylo vyhověno prakticky všem návrhům na doplnění dokazování. V rámci řízení byl ze strany poškozené dále předložen znalecký posudek MUDr. Cendelínové, která ve svém posudku shledala rozvinutí posttraumatické stresové poruchy (dále jen „PTSD“) v souvislosti s jednáním obžalovaného XXXXXXXX. Tento posudek ze dne 15. 2. 2019 stál v přímém rozporu s posudkem vypracovaným MUDr. Kubejem a PhDr. Klosem v přípravném řízení, a to z května 2018. Soud následně na základě rozporů těchto posudků přibral Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, který ve svém posudku ze dne 13. 1. 2020, zpracovaný jedním psychiatrem a dvěma psychology, kriticky zhodnotil doposud vypracované posudky a sám se k osobě poškozené vyjádřil jednoznačně tak, že u poškozené je posttraumatická stresová porucha v příčinné souvislosti s projednávaným jednáním obžalovaného XXXXXXXX. Soud vzal v potaz, že se jedná o ústavní znalecký posudek, vypracovaný psychiatrem a dvěma psychology, a to s časovém odstupem, kdy znalci mohli vycházet z většího množství podkladů a z předchozích znaleckých posudku. Sami ve své výpovědi uvedli, že rozpory s posudkem z přípravného řízení mohou být dány i tím, že oni, jakožto ústavní znalci měli k dispozici více materiálů, více zpráv a celkově měli lepší podmínky ke zpracování i co se týče času a počtu osob zpracovávající posudek. Zároveň je třeba zmínit, že ústavní revizní posudek zpracovávala z psychologického hlediska spolu s PhDr. Králem i Mgr. Bláhová. která jakožto osoba ženského pohlaví je mnohem vhodnější osobou k provedení vyšetření poškozené v takovéto trestní věci. Původní znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose se ve své doplňující výpovědi vyjádřili v tom smyslu, že v době kdy oni zpracovávali posudek, tak ještě neshledali rozvinutí posttraumatické stresové poruchy. Soud je toho názoru, že je možné, že znalci PTSD neshledali, protože ještě nebyla plně rozvinuta, a to proto, že PTSD se může rozvinout až po 6 měsících od traumatizujícího zážitku. Znalci zpracovávali posudek na začátku roku 2018, přičemž k odchodu poškozené od obžalovaného došlo v září roku 2017, což splňuje uvedené časové rozmezí. Znalci shledali pouze určité symptomy, které ale vyhodnotili jako reakční situaci na stres, která nevybočovala z normy. Připustili však, že je možné, aby se posttraumatická stresová porucha rozvinula později, a to na základě prožívaného stresu, jako probíhající trestní stíhání, spory o děti, strach o jejich ztrátu apod. V takovém případě by stresory působily již na oslabený terén, vzhledem k symptomům, které znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose u poškozené shledali. Znalci zpracovávající revizní znalecký posudek však toto vyloučili a jednoznačně uvedli, že se PTSD rozvinulo v reakci na jednání obžalovaného. Dále znalci MUDr. Cendelínová a znalecký institut neshledali v životě poškozené jakýkoliv jiný moment, který by mohl mít za následek rozvinutí PTSD. Soud si je vědom toho, že znalecké posudky z oborů psychiatrie a psychologie jsou založeny především na vyšetření poškozené a znalci vychází především z toho, co poškozená říká a jak se chová, případně co říkala a jak se chovala při předchozích výsleších a vyšetřeních. Důležité je tedy pro soud psychologické posouzení věrohodnosti poškozené spolu s tím, zda je poškozená ve svých výpovědích konzistentní, zda se neobjevují velké rozpory, případné i zda svědecké výpovědi osob, kterým se poškozená svěřovala, souhlasí v podstatných bodech s výpovědi poškozené. Zaprvé je třeba uvést, že v otázce věrohodnosti poškozené se oba znalecké posudku nerozcházejí tolik, jako v posouzení rozvinutí PTSD. PhDr. Klose k věrohodnosti poškozené uvedl, že reprodukce prožitých událostí je u poškozené z psychologického hlediska reálná, pravděpodobně je však v reprodukci mírně ovlivněna zjištěnými popsanými osobnostními rysy, v jejichž důsledku může posuzovaná akcentovat a zvýraznit některé jednotlivosti či intenzivněji prožívané situace. Posuzovaná je schopna v základním rámci reprodukovat fakticky prožité skutečnosti, které mohou být výrazněji emočně a afektivně zabarveny, katathymně (emocionálně) zkresleny, celkově tedy se sníženou specifickou věrohodností. PhDr. Klose tak neoznačil poškozenou za nevěrohodnou, pouze uvedl, že ve své výpovědi může být ovlivněna osobnostními rysy. Ústavní znalecký posudek, který z psychologického hlediska zpracovávali dva psychologové, pak uvedl, že její schopnost posuzované prožité události vnímat, zapamatovat si je, hodnotit a reprodukovat, se jeví jako neporušená. Specifická věrohodnost výpovědi poškozené z přípravného řízení a z hlavního líčení se jeví jako plně zachovalá. Výpovědi jsou obsahově konzistentní s odpovídajícím emočním doprovodem, posuzovaná zcela v souladu s normální funkcí paměti není schopna vybavit všechny detaily zcela přesně, ale osa příběhu je intaktní a stabilní. Dále znalec PhDr. Král uvedl, že se poškozená dle testů a validizačních škál nesnažila nijak lhát, nějak překrucovat. Musela by být chytrá mít takovou přípravu, aby se dokázala naučit dotazník s 567 otázkami, a to by ji musel nějaký psycholog připravit. Soud k tomuto musí konstatovat, že výpověď poškozené u hlavního líčení byla konzistentní s tím, co vypověděla v přípravném řízení. Poškozená se svěřila v roce 2014-2015 svědkyni XXXXXXXX XXXXXXXX, ve stejném období pak svým rodičům a v roce 2017 svědkovi XXXXXXXX XXXXXXXX. Zároveň se svěřovala i Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX, pracovnici organizace Acorus, kam opakovaně docházela na terapii. Mgr. XXXXXXXX explicitně uvedla, že v rámci několika desítek konzultací poškozená neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost, bal naprosto spolehlivá. Stejně tak se v roce 2015 svěřila klinické psycholožce PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX. Ze všech citovaných výpovědi je zřejmé, že poškozená je v podstatných bodech konzistentní v tom, co o projednávaném jednání sděluje od roku 2014 do výpovědi u hlavního líčení. V ústavním revizním posudku dále znalci uvedli, že u poškozené jde o osobnost submisivní, zranitelnou, introvertovanou, vztahově závislou, snadno manipulovatelnou. Intelektově se populačním průměru. Poškozená vykazuje z psychologického hlediska znaky týrané a zneužívané osoby. Svou submisivitou a snadnou manipulovatelností má předpoklady k tomu stát se obětí týrání a zneužívání. Naopak u obžalovaného znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose dospěli k závěru, že je to osoba akcentovaná, jednodušeji strukturovaná, se vztahovačnými rysy, má pokřivený systém hodnot a vyšších citů, je emočně méně vyvážený, se sníženou mírou frustrační tolerance, je sociálně problematicky ukotven a projevují se u něj sociální rysy zvýšeně sebeprosazujících postojů. Osobnost obžalovaného byla dále vykreslena i ve ZP z občanskoprávního řízení, který byl konstatován jako listinný důkaz, ve kterém byly uvedeny shodné osobností rysy obžalovaného jako v posudku MUDr. Kubeje a PhDr. Kloseho a nadto byl obžalovaný vykreslen i jako osoba, která považuje ženy za submisivní a méně důležité ve vztazích. Osobnostní rysy obžalovaného i poškozené korelují se průběhem trestné činnosti. Znalci dále uvedli, že vzhledem k těmto osobnostním rysům poškozené je z odborného hlediska jednoduše pochopitelné, že se poškozená vrátila k obžalovanému, že s ním měla další dítě, jezdila na dovolenou a dokázala vystudovat během inkriminovaného období vysokou školu a starat se o děti. Ve vztahu, kde je jedna osoba týraná to může fungovat tak, že pokud ten tyran jeden den v týdnu je na druhého partnera hodný a milý, koupí květiny, uvaří večeři a ve vztahu tedy zažívají i pěkné věci, tak to úplně stačí na to, aby bylo vše zapomenuto, a pak zase může týden následovat peklo. To je něco, co je známo a není to nepochopitelné. Krátkodobý příjemný prožitek může držet osobu poměrně dlouho v něčem, co je patologické a škodlivé, byť ta osoba má kam utéct, má zázemí u rodičů. Návraty, pořízení si druhého dítěte je typické, souvisí to se submisivitou podléháním talku od partnera, kterému podlehne a od rodičů odejde. Věří, že to bude lepší, čemuž uvěří snadno, protože poškozená neměla jen negativní prožitky. Z pohledu zvenčí se to zdá nelogické, z pohledu odborného je to pochopitelné. Dle znalce se oběti takového trestného činu může kdokoliv, kdo je ve stejné domácnosti s násilníkem, a to napříč věkovými a sociálními strukturami. Bývá dosti časté, že oběti domácího násilí nic po nějakou dobu nehlásí, nikomu se nesvěřuji a udělají to až později. Dle znalců tedy nelze říci, že svým chování poškozená nevykazovala známky týrané osoby, protože jezdila na dovolenou nebo studovala VŠ a starala se o děti, případně, že udržovala kontakt s rodiči a měla tak možnost kdykoliv od tyrana odejít. Podle znalců, kteří zpracovávali ústavní posudek, jsou tyto indicie irelevantní. MUDr. Kubej byl ve své výpovědi sice jiného názoru, nicméně ostatní znalci si v hlavním líčení srozumitelně a věrohodně obhájili svůj názor. Závěry ústavního revizního posudku a posudku MUDr. Cendelínové podporuje i zpráva organizace Acorus a výpověď Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX.
  24. Ve světle revizního ústavního znaleckého posudku je tak třeba na výpověď poškozené hledět jako na věrohodnou a zároveň podle toho posuzovat další důkazy v této trestní věci. Z žádné jiné svědecké výpovědi sice neplyne, že by některý ze svědků byl přítomen nějakému shora popsanému jednání. Jedná se o trestnou činnost, z jejíhož charakteru je zřejmé, že se bude odehrávat za „zavřenými dveřmi” a bude prokazována především výpovědí poškozené, jakožto hlavním důkazem. Nelze opět zjednodušeně říct, že pokud není další svědek, který by mohl jednání obžalovaného potvrdil, pak se toto jednání nestalo. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX vypověděla jak v přípravném řízení, tak i před soudem zcela shodně, kdy popsala soužití s obžalovaným a zejména jeho útoky vůči její osobě ať slovní, či fyzické, včetně výhrůžek, že ublíží dětem nebo její rodině, ve snaze ji donutit podrobit se dennímu režimu dle jeho instrukcí, tanci u tyče, prostituci, natáčení live chatů, praktikování SM technik. Jako první se měla poškozená svěřit ohledně chování obžalovaného vůči ní, kamarádce XXXXXXXX XXXXXXXX v roce 2014, a posléze matce až těsně před prvním jejím odchodem od obžalovaného, ke konci prvního pololetí roku 2015. Podrobení se nátlaku obžalovaného, poškozená vysvětlovala svými obavami z újmy na zdraví dítěte, posléze obou dětí, újmy na zdraví u osoby a u rodičů. Toto vedle svých tvrzení doložila některými SMS zprávami, které dokumentují období cca roku 2015 až 2017, ve kterých poškozená informuje svou matku o svém denním režimu, o dětech a o chování obžalovaného. Soud zde musí konstatovat, že rozsáhlé výpovědi jsou prakticky poškozené jsou prakticky shodné, poškozená nemá v průběhu trestního řízení tendenci obžalovanému přitěžovat, nestupňuje a nepřikresluje svou výpověď. Ve výpovědi svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX jsou dány určité rozpory mezi její výpovědí v hlavním líčení a v přípravném řízení, svědkyně původně vypověděla, že poškozená se jí o vážných problémech v soužití s obžalovaným, kdy ji měl nutit k tanci u tyče, striptýzu či prostituci, svěřila v roce 2015 při skleničce vína, včetně toho, že si část takto vydělaných peněz v erotických klubech XXXXXXXX a XXXXXXXX měla nechávat pro svou potřebu. U hlavního líčení svou původní výpověď svědkyně změnila a uvedla, že poškozená se jí se vším svěřila po státnicích v roce 2014, včetně toho, že všechny takto vydělané peníze musela odevzdávat obžalovanému. Změnu ve své výpovědi nebyla svědkyně schopna logickým způsobem vysvětlit. Je však nepravděpodobné, že by svědkyně stupňovala svou výpověď v neprospěch obžalovaného, když to nedělá ani sama poškozená. Je pravděpodobné, že rozpory jsou dány především delším časovým odstupem, když se jedná svědkyni, které se poškozená svěřila již někdy v letech 2014 - 2015. Dalším důvěrníkem poškozené byl svědek XXXXXXXX XXXXXXXX . Tomuto svědkovi si zpočátku poškozená stěžovala na chováni obžalovaného v tom smyslu, že ji přikazoval, kdy má být doma, dělat práce, na které měla alergii a podobně. O tom, že ji nutil k prostituci, se mu poškozená i přes shora nastíněný poměrně intenzivní kontakt svěřila až po jejím druhém odchodu od obžalovaného, až koncem roku 2017, což je pochopitelné, neboť se jedná o osobu mužského pohlaví. I z výpovědi matky poškozené je zřejmé, že poškozená se svěřila až s poměrně velkým časovým odstupem a to krátce před tím, než obžalovaného poprvé opustila, někdy v průběhu května června roku 2015. Otec poškozené vypověděl, že se vše dozvěděl, až když poškozená od obžalovaného i se syny odešla podruhé, až v září 2017. Ve světle revizního ústavního znaleckého posudku, jak je popsáno výše, jsou větší časové rozestupy mezi traumatizujícím zážitkem a svěřením se kamarádům, rodině nebo nízkoprahové organizaci běžné a z odborného hlediska pochopitelné.
  25. Shora uvedené svědecké výpovědi XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a rodičů poškozené lze zařadit do skupiny svědků patřících do blízkého okolí poškozené, kteří mají k poškozené určitou citovou vazbu, a kterým se poškozená různě postupně svěřovala, jak jí obžalovaný ubližuje, křičí na ni, vyhrožuje jí, že ublíží jí nebo rodině, anebo jí vezme nezletilé syny. Jak již bylo shora zmíněno, ani jeden z těchto svědků nebyl osobně přítomen žádnému takovému ataku či počínání obžalovaného vůči poškozené, vyjma případu o kterých se zmínili rodiče poškozené, kdy obžalovaný na poškozenou neadekvátně zvýšil hlas na chalupě při nějaké činnosti a dále po jejím odchodu ze společné domácnosti, když chtěl vidět své syny. V této souvislosti soud poukazuje na SMS zprávy předložené poškozenou, kdy tyto jednoznačně nedokumentují nátlak, výhrůžky obžalovaného vůči poškozené. Z těchto SMS zpráv je zřejmé, že soužití poškozené a obžalovaného z pohledu poškozené, neboť' to byla její vyjádření, nebylo zcela harmonické, nebylo v pořádku. Z SMS zpráv jsou také zřejmé náznaky výhružek, že si obžalovaný vezme život. Dle ústavních revizních znalců jsou výhružky sebevraždou častým nátlakem na týranou osobu, aby se podvolila a v projednávaném případě výhružky sebevraždou mimo jiné vedly k návratu poškozené k obžalovanému.
  26. V průběhu dokazování byli dále slyšeni svědci, kteří jsou v nějaké vazbě na obžalovaného a to XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX, kteří rovněž potvrdili, že nebyli svědky žádného vyhrožování, nátlaku či slovního nebo fyzického napadání obžalovaného na poškozenou. Svědci XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX opakovaně shodně potvrdili, že poškozená v minulosti a i v inkriminované době navštěvovala erotické kluby XXXXXXXX a XXXXXXXX, kde poskytovala erotické služby, a to opakovaně, kdy patřila mezi ty atraktivnější a žádanější společnice. Při osobním setkáni s oběma svědky, ať již s XXXXXXXX XXXXXXXX jako zákazníkem, tak XXXXXXXX XXXXXXXX coby barmankou, nikdy nepůsobila rozrušeně, nikdy se nesvěřila, že je k prostituci někým nucena. Skutečnost, že v minulosti klub XXXXXXXX poškozená opravdu navštívila, ona sama potvrdila, avšak s tvrzením, že zde byla pouze na kávě s kamarádkou. Věrohodnost svědka XXXXXXXX XXXXXXXX je však zpochybněna tím, že XXXXXXXX XXXXXXXX je kamarádem obžalovaného a pronajímal si od něj prostor, kde provozoval nějaké sexuální aktivity. Jedná se tedy o osobu pocházející ze stejného prostředí, provozující podobné aktivity a je tím dána důvodná pochybnost o věrohodnosti jeho výpovědi. Nadto je třeba zmínit, že svědci i tak nemuseli vědět, co se děje za zavřenými dveřmi domácnosti poškozené a obžalovaného a poškozená si nemusela stěžovat že jí někdo nutí něco činit, protože se bála, že obžalovaný naplní své výhružky. Jak vyplynulo z revizního ústavního posudku, obava z naplnění výhružek může zapříčinit pro laika iracionální chování týrané osoby, které je však z odborného hlediska pochopitelné.
  27. Po takto provedeném dokazování vzal soud v potaz především ústavní revizní znalecký posudek, který soud považuje za důkaz vyšší síly, a to vzhledem k počtu osob, které se na něm podílely a především vzhledem k obhajobě posudku znalci v hlavním líčení, kdy znalci přesvědčivě obhájili své závěry. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že poškozená trpí PTSD a to výlučně v souvislosti s projednávanou trestnou činností, což potvrzuje dále i znalecký posudek MUDr. Cendelínové a zpráva organizace Acorus, kam poškozená docházela. Soud dále zvažoval věrohodnost výpovědi poškozené, kdy nebylo žádným důkazem, a to ani znaleckými posudky, shledáno, že by věrohodnost byla něčím narušena. Pouze znalecký posudek MUDr. Kubeje a PhDr. Kloseho uvedl, že je výpověď poškozené zabarvena jejími osobnostními rysy, nicméně další posudky v této věci nic takové nenaznačily. Poškozená byla ve svých výpovědích konzistentní, obžalovanému v průběhu času nepřitěžovala. Konzistentní byla i v tom, co sdělovala svým blízkým. Soud v jejím chováni a v jejích reakcích na traumatizující jednání obžalovaného, a to ve světle revizního ústavního znaleckého posudku nenašel nakonec žádné kroky, které by svědčily o tom, že si poškozená obvinění vymyslela. Poškozená také absolvovala několik desítek sezení s psycholožkou z organizace Acorus, což je těžko představitelné, že by takový počet sezení absolvovala osoba, která si celý příběh vymyslela a zároveň by ve svých tvrzeních zvládla být po celou dobu všech konzultací konzistentní, To psycholožka z organizace Acorus uvedla ve své výpovědi explicitně, že poškozená byla po celou dobu všech konzultací konzistentní, spolehlivá v přístupu a nikdy neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost. Konzultací bylo do doby výpovědi svědkyně u hlavního líčení celkem 37, což je dle názoru soudu dlouhá doba na to, aby pracovnice organizace odhalila, byť i malé nesrovnalosti v tvrzeních poškozené. Závěr soudu o vině obžalovaného podporuje i znalecký posudek z občanskoprávního řízení, který byl konstatován jako listinný důkaz, který označuje obžalovaného za osobu dominantní a chápající ženskou roli jako podřadnou a submisivní. S čímž koreluje i osobnostní profil poškozené, která je submisivní, závislá a snadno podléhající nátlaku. Soud tedy nakonec uvěřil poškozené v celém rozsahu a vzal za prokázané, že v souvislosti s jednáním obžalovaného se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha. Soud si je vědom toho, že popis skutku, a to jak z hlediska týrání i obchodování s lidmi, vychází především z výpovědi poškozené. Je to logické a je to dáno charakterem této trestné činnosti, které se zpravidla neúčastní nikdo jiný, nejsou kamerové záznamy, ani výpovědi svědků, kteří by jednání obžalovaného přímo zažili, protože navenek vypadá vztah idylicky. To však neznamená, že soud rezignuje na další dokazování a každý takový případ nutně skončí zprošťujícím rozhodnutím pro nedostatek důkazů. Charakter této trestné činnosti vyžaduje pečlivé zkoumání věrohodnosti poškozené i obžalovaného, přičemž ze shora popsaných důvodů soud poškozené plně uvěřil a má za prokázané, že se skutkový děj v obou případech odehrál, tak jak je popsáno ve výrokové části rozsudku.
  28. Po právní stránce posoudil jednání obžalovaného pod bodem 1) výroku rozsudku jako zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, neboť jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu a jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. Jednání pod bodem 2) výroku rozsudku posoudil soud jako zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. l, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku, neboť jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin no delší dobu a jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví. Byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty citovaných trestných činu. Psychické týráni probíhalo po delší dobu, bylo v obou případech více než několik měsíců, což je potřeba posoudit jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle druhého odstavce. Týrání bylo nepochybně pácháno na osobě žijící ve společném obydlí a obžalovaný tak činil úmyslně. Co se týče obchodování s lidmi, v prvém případě soud posoudil jednání obžalovaného podle třetího odstavce, neboť úmysl obžalovaného směřoval k vykonávání prostituce ze zištného důvodu finančního prospěchu. V druhém případě pak je obžalovanému třeba přičítat čtvrtý odstavec pod písmenem a), neboť jak vyplynulo ze znaleckých posudků, PTSD se rozvinula až po nějaké době poté, co poškozená opustila obžalovaného, tedy po skutku pod bodem 2) výroku rozsudku, rozvinutí PTSD lez tedy vztahovat toliko ke skutku pod bodem 2). PTSD je ze soudně lékařského hlediska třeba považovat těžkou újmu na zdraví. Zavinění obžalovaného je i v tomto případě úmyslné, neboť obžalovaný ze zištného důvodu přiměl poškozenou k vykonávání prostituce.  Ke způsobení těžké újmy na zdraví, jakožto těžšího následku, pak postačuje zavinění nedbalostní, které je v tomto případě dáno. 
  29. Při úvaze o druhu a výši trestu hodnotil soud všechny okolnosti případu a osoby obžalovaných ve smyslu § 38 odst. 1 tr. zákoníku a § 41 odst. 1 tr. zákoníku. Soud se rovněž zabýval společenskou škodlivostí jednání obžalovaného, kdy v daném případě je zcela nepostačující uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu než podle trestního zákoníku. Trestná činnost tohoto charakteru je mimořádně společensky závažná, neboť je páchána v domácnosti za zavřenými dveřmi a má hluboký dopad na život a zdraví týraných osob. V tomto případě je třeba zmínit i délku jednání obžalovaného a opakované jednání obžalovaného po návratu poškozené do společné domácnosti, Obžalovanému značně polehčuje, že nebyl doposud soudně trestán. Soud vycházel z trestní sazby na trestný čin, která je z citovaných trestných činů nejpřísnější, tedy ze sazby 8 až 15 lež. Soud má za to, že takto vymezená sazba je pro obžalovaného nepřiměřeně přísná a jeho nápravy lze dosáhnout i trestem kratšího trvání, přistoupil tedy podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku ke snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí, a to na tři roky. Výkon trestu pak podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti let, tedy na nejdelší možnou dobu. Soud má za to, že vzhledem k dosavadní bezúhonnosti obžalovaného není třeba ukládat při jeho prvním odsouzení nepodmíněný trest odnětí svobody a je na místě mu poskytnout šanci, aby řádným způsobem života po následujících pět let prokázal, že se polepšil a že takto závadné jednání nebude opakovat. Soud zároveň přihlédl i k délce trestního řízeni, kdy poškozená odešla od obžalovaného v půlce roku 2017 a rozsudek v této věci je vynesen až po 3 letech. V průběhu trestního řízení se obžalovaný žádné trestné činnosti nedopustil a tak konstatovat, že po dobu posledních tří let vede řádný život. Soud zároveň přihlédl i k tomu, že obžalovaný po druhém odchodu poškozené přestal naléhat a vyhrožovat a nekontaktoval její rodinu. Nepodmíněný trest odnětí svobody by byl v tomto případě nepřiměřeně přísný a nejdelší možný podmíněný trest postačí k naplnění účelu trestu. Obžalovaný bude po dlouhou dobu ohrožen přeměnou trestu a v případě závadného chováni vykoná uložený trest. Soud zároveň uložil obžalovanému trest propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30, neboť tohoto počítače užil obžalovaný, jakožto nástroje, k páchání trestné činnosti, když na tomto počítači byly nalezeny zájmové fotografie poškozené při různých sexuálních praktikách a fotky dalších žen.
  30. K trestnímu řízeni se řádně včas připojila prostřednictvím své zmocněnkyně poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1.000.000,- Kč.
  31. Právním podkladem uplatněných nároků jsou příslušná ustanovení občanského zákoníku, přičemž v projednávané věci aplikovatelná především tato ustanovení:
  32. Podle § 81 odst. 1, 2 občanského zákoníku (dále jen o. z.) chráněna je osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověk, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
  33. Podle § 2894 odst. 1, 2 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.
  34. Podle § 2910 věty první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.
  35. Podle § 3951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
  36. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části občanského zákoníku, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
  37. Podle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.
  38. Jednání obžalovaného vůči poškozené představuje nepochybné zavinění porušení zákona (v této otázce lze odkázat na část odůvodnění týkající se posouzení viny obžalovaného), jímž obžalovaný zasáhl do absolutního práva poškozené, konkrétně do jejich osobnosti, především do jejich důstojnosti, soukromí a tělesné i psychické integrity; obžalovaný tedy podle § 2910 má povinnost nahradit poškozeným, co tímto zásahem způsobil.
  39. Při stanovení přiměřené výše náhrady nemajetkové újmy v penězích vzal soud především v úvahu, že prokázaný protiprávní zásah do osobnosti poškozené byl závažný. Obžalovaný svým jednáním zasáhl do nejintimnější sféry života a osobnosti poškozené, u které se v důsledku toho rozvinuly závažné psychické následky. V souladu s výslovným ustanovením § 2957 o. z. vzal soud v úvahu, že obžalovaný poškozené vážnou újmu na jejích právech způsobil úmyslně a že zneužil její existenční závislosti na své osobě. Velmi podstatnou skutečností je též to, že se obžalovaný dopouštěl neoprávněných zásahů do osobnostní sféry poškozené po delší dobu, což závažnost zásahu též výrazně zvyšuje. Na druhé straně soud zvážil dobu, která již od projednávaného incidentu uběhla a míru zásahu do osobnosti poškozené. Za těchto okolností soud hodnotí požadovanou výši náhrady nemajetkové újmy jako neúměrnou, neboť má za to, že v požadované výši, s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a poměrům obžalovaného, by byl rozhodně v rozporu s požadavkem spravedlivé únosnosti přiznané náhrady. Z tohoto důvodu byla náhrada nemajetkové újmy přiznána podle §228 odst. 1 tr. řádu v přiměřené výši a to ve výši 200.000,- Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu pak měla být poškozená v souladu s ustanovením § 229 odst. 2 tr. řádu odkázána na řízeni ve věcech občanskoprávních, tak jak bylo zmíněno po vyhlášení rozsudku v rámci jeho odůvodnění u hlavního líčení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze a rozhoduje o něm Vrchní soud v Praze.

Odvolání musí být v této lhutě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti ve prospěch či neprospěch obžalovaného.

Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, která se ho přímo dotýká, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí.

Toto právo nepřísluší osobám, které se jej prohlášením výslovně vzdaly.

Byl-li obžalovaný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a poškozenému byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, vzniká poškozenému možnost požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu, rozhodoval v prvním stupni.


Praha 26. června 2020


JUDr. Veronika Cukerová

předsedkyně senátu