Pohlavní styk s dítětem mladším 18 let

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. 10. 2021 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Vošty a přísedících Jiřiny Urbánkové a Josefa Špinlera 

takto:

‍

obžalovaný

XX, nar. XX v XXX, trvale bytem XX, XXX, adresa pro doručování XXXX

je vinen, že

v období od poloviny roku 2013 do 3. prosince 2019, kdy byl v jiné trestní věci vzat do vazby, po dobu soužití s poškozenou XY, s níž sdílel společné obydlí XY, ul. XY v XY, poškozenou opakovaně slovně urážel, fyzicky ji napadal, při hádkách poškozenou opakovaně chytal pod krkem, dával jí facky a tahal jí za vlasy, opakovaně dával poškozené při jízdě vozidlem údery pěstí do nohou, zhruba od roku 2017 vyžadoval po poškozené pravidelně anální sex, při kterém nerespektoval bolest poškozené, poškozenou omezoval i ekonomicky tak, že jí odmítal přispívat na běžné potřeby domácnosti a rodiny, popřípadě předání peněz podmiňoval tím, že si to poškozená musí odpracovat, což znamenalo, že jej poškozená musela orálně uspokojit, od objevení druhotných pohlavních znaků dcery poškozené XYY začal poškozenou urážet a ponižovat tím, že kriticky hodnotil vzhled poškozené v porovnání s její dcerou a také s jinými ženami, v podzimních měsících roku 2019 poškozenou, když se sprchovala, přibližně v deseti případech pomočil s tím, že sameček si značí své teritorium, přičemž toto jednání vedlo u poškozené k rozvoji psychických problémů, jejichž řešení doposud vyžaduje psychologickou intervenci, 

‍

tedy

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu,

čímž spáchal

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku

a odsuzuje se

podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 (dvaapůl) roku.

podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené XX, nar. XY, bytem XY, nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč.

‍

Odůvodnění:

1. Obžalovaný je na základě obžaloby ze dne 10. 12. 2020 stíhán pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písmena d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (dále jen „tr. zákoníku”). Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o vině obžalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
2. Obžalovaný v hlavním líčení popřel, že by se stíhaného jednání dopustil. Soužití s poškozenou XY popsal zcela jinak než poškozená, která si dle obžalovaného strašně vymýšlí, vsugerovává si věci a o svých představách pak přesvědčuje ostatní. K jejich vztahu vypověděl, že se seznámili asi před 8-9 lety, nejprve žili odděleně, později se sestěhovali do jednoho bytu a před 7-8 lety se nastěhovali do bytu v XX, který koupili rodiče poškozené. V době nastěhování zrovna čekali první dítě. Když poškozená byla těhotná s dcerou XX, tak udržoval vztah s XX, s níž se mu narodila dcera XX. K poškozené se vrátil asi dva měsíce po narození XX . Od počátku byly ve vztahu problémy, hádali se, poškozená ho neustále kontrolovala, kontrolovala mu telefon. Opakovaně ho vyhazovala z bytu, brala mu klíče a pak ho brala zpátky do bytu. Poškozená je takový typ, že se chce stále hádat, dohadovat o něčem. Poškozenou fyzicky nenapadal, nemlátil ji, netahal ji za vlasy ani do ní nekopal. Když se s ní nechtěl dohadovat, tak na něj útočila. V takové situaci ji jen chytil za ruce a dal jí je pryč. Jednou měla poškozená velké modřiny, když spadla ze schodů. Poškozené také nadával tzv. koňary a nenutil ji k análnímu sexu. Sex byl dobrovolný, ale musel za něj platit určité částky podle toho, o jakou praktiku mělo jít. Pokud jde o údajné močení na poškozenou ve vaně, uvedl, že pouze v jednom případě, když se spolu sprchovali, tak jí omylem zavadil močí o lýtko nebo kotník, nedoprovázel to žádným vyjádřením o značkování teritoria. Dále popřel, že by poškozenou týral psychicky, neurážel ji a nesrovnával ji s jinými ženami, to spíše ona ho ponižovala a srovnávala s předchozími muži. Připustil, že udělal chybu, že jednou, když si děti vycpaly prsa ponožkami, tak řekl, že mají větší prsa, než maminka. Poškozená na něj velmi žárlila, nemohl se bavit s jinými ženami, kamarádkami, při hádkách sprostě urážela jeho rodinu. Sama přitom chodila za jinými muži. Přes problémy s ní zůstával, neboť ji miloval. Důvod oznámení poškozené spatřoval v tom, že nechtěla, aby dostal něco z částky 1.200.000 Kč, kterou nainvestoval do rekonstrukce domu v XXX  který koupil pan XXX. Peníze na provoz domácnosti dávali dohromady, každý týden se dělal velký nákup, který hradil on, doma měl také uložené peníze, s nimiž poškozená mohla disponovat. 
3. Svědkyně XX vypověděla, že se s obžalovaným znají od června 2011, v říjnu či listopadu 2011 se k ní nastěhoval. V dubnu 2012 se přestěhovali do bytu, který jí koupili rodiče. Tam otěhotněla a čekala XX. Obžalovaný se v té době vídal s kamarádkou XXX, která následně otěhotněla také. V roce 2012 obžalovaný prvně uhodil její dceru, když po ní zopakovala špatná slova. Sdělila to otci a on obžalovaného vyhodil z bytu. Poté byla sama až do porodu. V tom roce také na doporučení XXX zkontaktovala bývalou přítelkyni obžalovaného XX, která jí popsala, co ji čeká, včetně násilí. Po vyhození z bytu obžalovaný bydlel v bytě u XXX. Zkontaktovala ho v době porodu a u porodu XX byl. Po porodu chtěla, aby XX měla otce a proto chtěla, aby se vrátil. Když se vrátil, tak na domácnost vůbec finančně nepřispíval. Nepodílel se na společných aktivitách, když např. chtěla, aby někam šel, musela ho uspokojit. Sama pobírala sociální dávky a nezbytné věci kupovali její rodiče. Když chtěla peníze po obžalovaném, požadoval, aby ho nejdříve uspokojila. Na nákup chodili asi jednou za měsíc, kdy viděl, že již opravdu nemá peníze, poté si to doma musela odpracovat. Sexuální život byl takový, že když obžalovaný měl chuť na sex, tak musela, řekl jí, že to bude po dobrém nebo po zlém, tak prostě dělala, co chtěl. Peníze si chodila půjčovat k rodičům, ti věděli, že jí peníze nedává. S tím, že jí obžalovaný dává peníze za sex, se svěřila kamarádce XXX. Sex za peníze obžalovaný začal vyžadovat v době, kdy XX byly 4 roky. V té době také začal vyžadovat anální sex. Když nechtěla, tak si sex vynutil. Když mu nevyhověla, byl zlý a vyléval si zlost na dětech. Nebral ohled na její bolest, říkal, že je ženská a že od toho tam je. Dále uvedla, že v době soužití s obžalovaným, neměla jiný sexuální vztah. Obžalovaný nechtěl, aby se scházela s jinými lidmi. Zmínila případ, kdy ji chytil pod krkem a fackoval proto, že byla na Silvestra 2013 u XXX, pak ji za ní nechtěl pouštět a bral jí klíče. S obžalovaným se často hádali, důvodem byla většinou nevěra obžalovaného. Při hádkách do něj furt hučela, aby jí řekl pravdu o nevěrách anebo kvůli penězům. Nadávali si, on do ní strkal, ona mu to vracela a už se prali. Měla z toho modřiny pod krkem, vytrhané vlasy. Dětem říkal, že si jen tak hráli. Také ji jednou kopal do ledvin kvůli tomu, že nechtěla udělat snídani. K napadání docházelo zejména při hádkách, dával jí facky, asi 2x jí vytrhl vlasy, měla modřiny na krku a zádech. Když jeli autem, tak jí také dával pěstí do nohy z důvodu, že se špatně dívala. Údery mu chtěla vracet, ale většinou to schytala jen sama. Vstupovaly mezi ně děti, obžalovaný na ně sprostě řval. Hádky přecházely v napadení tak 2x do roka, a to od doby, kdy se narodila XX, poslední dobou to bylo častější, pěstí v autě dostávala často. V roce 2017, kdy byla těhotná s XX, odmítla po urážkách obžalovaného s ním jet autem z nákupu. Obžalovaný reagoval tak, že ji kopal do nohou a strčil ji do auta. S tím, co se ve vztahu dělo, se svěřovala XXX. Během posledního roku vztahu ji obžalovaný také 9-10x počůral ve vaně od krku dolů a přitom někdy říkal, že si sameček značí své teritorium. Také ji porovnával s nejstarší dcerou a s ženami z pornofilmů, říkal jí, že vypadá hrozně, má hnusné břicho apod. Obžalovaného opakovaně vyhazovala z bytu, sbalila mu věci a odvezla mu je, on se večer zase vrátil domů, zvonil a hrozil, že vyrve dveře. Dále uvedla, že navenek působili jako dokonalý pár, obžalovaný měl dobrý vztah s jejími rodiči, zejména s otcem. Vyjádřila se také ke koupi domu v XXX, dům koupili její rodiče a obžalovaný ho rekonstruoval. Měl obavy, že když nebudou spolu, že přijde o vložené peníze. Otec mu nabízel, že mu vložené peníze vrátí. Od začátku roku 2020 navštěvuje psychologickou a psychiatrickou ambulanci.  
4. Matka poškozené – XXX vypověděla, že obžalovaný s dcerou byli ve vztahu 9 let. Věděla, že se vztahu něco děje, když se něco stalo, spíš to dávala za vinu dceři. Obžalovaný dceři nedával peníze, vše jim kupovali ona a manžel. Když se něco rozbilo, bylo něco potřeba, vždy zasáhli oni. Na dceři vídala modřiny, měla je na zápěstí obou rukou, v ohybu lokte, na oslavě narozenin v srpnu 2018 viděla modřiny na lýtkách a zádech. Dcera měla také vyrvané vlasy, to viděla ve dvou případech. Říkala jí, že na ni XX špatně sáhl, že se jí dělají modřiny, že se bouchla o linku, spadla na schodech. Vnučky jí sdělovali, že táta mamince ubližoval, říkaly to pravidelně, když u nich byly o víkendu. Také jí popsaly případ, kdy obžalovaný poškozenou po nákupu u auta kopal do lýtek, zkopal ji a nacpal do kufru auta. I přes telefon, když volala s dcerou, slyšela, že obžalovaný je v přítomnosti dětí strašně sprostý. Doma děti slýchávaly křik, že maminka brečí. K ní s manželem se obžalovaný choval dobře, měl je rád. Dcera obžalovanému opakovaně balila věci, vyhazovala ho z bytu, říkala, že už s ním nechce být, obžalovaný se ale vždy vrátil. Dále uvedla, že se jí dcera svěřila s tím, že si chce nechat udělat silikony, protož obžalovaný se jí směje, že nemá prsa. Jednou volala z dcery telefonu a na telefon přišla zpráva od obžalovaného, v níž dceři nabízel, že jí dá 1.000 Kč za sex. Dcera se během vztahu změnila, nikam nechodila, neměla žádné kamarády, jen XXXX. Až poté, co se věc začala šetřit, jí dcera sdělila, že obžalovaný na ni močil ve vaně. Dceru mrzelo, že nejstarší dcera nemá otce a že by XXX také neměla tátu. Po rozpadu vztahu již na dceři žádné modřiny nevídá, nemá sklony k tvorbě modřin. Svědkyně popřela tvrzení obžalovaného, že dceru v dětství tahala za vlasy a kopala ji.
5. Otec poškozené – XXX vypověděl, že jemu se dcera ani vnučky nesvěřovaly s tím, co se doma odehrává. Ve dvou případech obžalovaného vyhazoval z bytu, jednou když mu řekli, že má nějakou přítelkyni a podruhé, když uhodil nejstarší vnučku. Manželka mu občas říkala, že u dcery v domácnosti je něco špatně, on byl ale plně vytížený, měl jiné starosti. Nechtěl do jejich vztahu zasahovat, neboť to byl jejich život. Sám na dceři zranění neviděl. Manželka mu jednou řekla, že dcera má modřiny na zápěstí. Několikrát obžalovanému říkal, aby dceři dával peníze. On a manželka je prakticky živili a šatili. Sám měl s obžalovaným dobrý vztah, k němu se choval dobře. Dcera pravidelně říkala, že obžalovanému sbalila věci a vyhodila ho, pak ho vždy pustila zpátky, myslí si, že ze strachu. Svědek popřel, že by mu obžalovaný peníze uhrazené ve prospěch jeho domácnosti vracel formou nákupu jiných věcí pro potřebu svědka. Dále uvedl, že se nebránil tomu, aby s obžalovaným vypořádali peníze, které obžalovaný nainvestoval do rekonstrukce domu v XX. Po vzetí obžalovaného do vazby zaznamenal změnu chování dcery i vnuček, nyní jsou takové svobodné, nejsou svázané, komunikují. Ve vztahu s obžalovaným byla dcera jiná, měla z něčeho strach.  
6. Svědkyně XXX vypověděla, že je kamarádkou poškozené, byla i u začátku jejího vztahu s obžalovaným. Zpočátku nezaznamenala problémy, až později k ní poškozená utíkala, kdy měla modřiny na krku, ruce, noze nebo vytrhané vlasy, Nejdříve obžalovaného bránila, pak přiznala, že ji zmlátil. Když přišla s modřinou na ruce, tak byla těhotná s XX. Po porodu měla modřinu na noze a vyškubnuté vlasy. Řešili spolu, proč od obžalovaného neodejde, poškozená se bála, že přijde o děti, že zůstane sama a bála se i obžalovaného. Když za ní přišla, obžalovaný hned psal zprávy a volal, kde je, ať se vrátí domů. Dále se jí poškozená svěřila, že jí obžalovaný říká, že je tlustá, rozkydlá, že a peníze jí dává jen jako odměnu za sex. Také se jí svěřila, že ji obžalovaný ve vaně počůral s tím, že si hájí své teritorium. Zmínila i to, že ji obžalovaný nutil k análnímu sexu a srovnával ji s jinými ženami. V průběhu vtahu s obžalovaným se poškozená změnila, dříve bývala průbojná, najednou se bála čemukoliv se postavit. Změnu chování pozorovala i na nejstarší dceři poškozené. Jednou u ní byla poškozená na Silvestra a obžalovaný ji potom zbil. Dále uvedla, že XX (nyní XX) se jí v minulosti svěřila, že byla ve vztahu fyzicky napadána a poté „stolkována“, následně zjistila, že jejím partnerem byl obžalovaný.
7. Svědkyně XXX vypověděla, že se s obžalovaným seznámila na statku ve Vojkovicích, kde měla její kamarádka XXXX ustájené koně. Obžalovaný tam měl prasata a občas jim pomohl s péčí o koně. Bližší vztah spolu neměli, obžalovaný jim nečinil žádné návrhy. Poškozená na ni jednou vyjela, že s obžalovaným něco má, ačkoliv to nebyla pravda. 
8. Svědkyně XXX obdobně uvedla, že se obžalovaným neměla ona ani XXX bližší vztah. XXX měla problém s poškozenou, která ji podezírala, že na statek jezdí za obžalovaným. 
9. Matka obžalovaného – XXX vypověděla, že s poškozenou neměla dobrý vztah, nemohla chodit za vnučkami. Asi před osmi lety se pohádali, kdy poškozená po ní chtěla, aby je finančně podporovala, a když ji nemohla vyhovět, tak jí sprostě nadávala. Od té doby k nim nesměla chodit. Bližší informace o soužití syna s poškozenou neměla, syn k ní nesměl chodit.
10. Svědkyně XXX vypověděla, že v minulosti měla vztah s obžalovaným, který trval asi 5 let a skončil asi v roce 2007. V průběhu vztahu docházelo k hádkám, především kvůli žárlivosti, a při hádkách jí obžalovaný několikrát dal facku. Tehdy to nevnímala jako něco významného. Dále uvedla, že poškozená ji na začátku jejího vztahu s obžalovaným kontaktovala a ptala se jí na její zkušenost s obžalovaným, Napsala jí, jaké to bylo, že se občas stalo, že dostala facku s tím, že rozhodnutí, zda ve vztahu zůstane či nikoli, je na ní. V době, kdy se věc již šetřila, se sešla s poškozenou a XXX, které chtěly něco vědět, a řekla jim, že by s věcí měla nerada něco společného.  
11. Svědkyně XXX, sousedka, vypověděla, že dokud bylo vše v pořádku, byli obžalovaný a poškozená sympatický hezký pár, obžalovaný se staral o rodinu. Nezaznamenala mezi nimi nějaké problémy. Obžalovaného popsala spíš jako uťáplého, poškozená byla energická, měla ráda akci, velký kolektiv. V té době ještě v XXX nebydleli, jezdili tam přes den. Poškozená se s dětmi nastěhovala, až když nebyli spolu. Poškozená si tam přivedla její partnery a začaly tam mejdany. Dále uvedla, že z vyprávění obžalovaného ví, že měl hezký vztah s paní z XXX, s kterou má dceru, s ní se rozešli, protože se obžalovanému nelíbila její práce. 
12. Svědkyně XXX vypověděla, že před 8-9 lety měla několik měsíců vztah s obžalovaným. Jejich vztah začal, když se obžalovaný rozešel s poškozenou. Poškozená se s obžalovaným rozcházela a poté chtěla, aby se k ní vrátil. Obžalovaný se k ní vrátil poté, co se narodila XX. Tím její vztah s obžalovaným skončil. Od té doby se s obžalovaným nevídala a asi před 4-5 lety se odstěhovala z XXX Před tím, než byla ve vztahu s obžalovaným, tak poškozená na obžalovaného žárlila. Od doby, kdy se obžalovaný k poškozené vrátil, již o jejich soužití neměla informace. Svědkyně také uvedla, že jí obžalovaný ve vztahu nenadával, fyzicky nenapadal, nenutil k nějakým sexuálním praktikám.    
13. Za účelem posouzení osobnosti a věrohodnosti poškozené XXX byl znalkyní XXXX zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie dětí a dospělých. Znalkyně dospěla k závěrům, že poškozená je schopná správně vnímat prožívanou událost, tuto si správně zapamatovat a reprodukovat. Nebyly u ní zjištěny známky zvýšené lhavosti, není přítomen sklon ke konfabulacím. Vyjádření poškozené naplňují podstatná kritéria psychologické věrohodnosti, vyšetření nepotvrdilo, že by její výroky byly výplodem fantazie nebo msty, výpověď nenese znaky, které by nasvědčovaly ovlivnění jinou osobou. Obecnou věrohodnost znalkyně hodnotila jako plně zachovalou. Znalkyně hodnotila osobnost poškozené jako psychosociálně nezralou s akcentovanými histriónskými rysy, nebyla zjištěna patologická struktura osobnostních rysů ve smyslu poruchy osobnosti. Poškozená je egocentrická, očekává automatické plnění svých potřeb, obtížně přejímá zodpovědnost. Má dlouhodobé potíže v mezilidských vztazích, zejména ve vztazích partnerských. Do vztahů vstupuje s nerealistickým očekáváním, není schopna jednat na základě zkušeností, jedná stereotypně na základě svých přání a představ. Má významnou tendenci negativní zkušenosti popírat, potlačovat svoje negativní pocity, není schopná se z nich poučit a změnit dosavadní postoje. Aktuální psychický stav poškozené znalkyně hodnotila jako částečně kompenzovaný s tím, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného trpí sníženým sebevědomím, není schopna realisticky zhodnotit své schopnosti a možnosti, je přítomen i strach z jeho osoby. Na svých závěrech znalkyně setrvala i při výslechu v hlavním líčení, přičemž doplnila, že chování poškozené, tak jak jej popisovala, odpovídá tomu, jaká je její osobnost, pořád vytrvává v nefunkčních vztazích. Jedním z důležitých rysů osobnosti je egocentričnost, kdy chování směřuje k prezentování dokonalého sebeobrazu. 
14. V rámci trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 11/2020, v němž je obžalovaný stíhán pro zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku  a přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (ve věci zatím nebylo pravomocně rozhodnuto – viz rozsudek Krajského soudu v Plzni na č.l. 124 a usnesení odvolacího soudu na č.l. 139), jichž se měl obžalovaný dopustit vůči XXX – nejstarší dceři poškozené – byl na obžalovaného zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, sexuologie a klinická psychologie. Tento byl s ohledem na souvislost obou trestních stíhání a využitelnost závěrů v tomto trestním řízení v hlavním líčení proveden jako listinný důkaz. Znalci Prof. PhDr. XXX, Ph.D., DSc. a Doc. MUDr. XXCSc. u obžalovaného nezjistili žádnou duševní poruchu, chorobu ani poruchu sexuální preference. Ovládací i rozpoznávací schopnosti obžalovaného byly plně zachovány. Vyšetřením nebyly zjištěny znaky svědčící o duševní chorobě v pravém slova smyslu, tedy ve smyslu psychózy, zvýšené agresivitě, těžším neurotickým onemocnění, hysterických osobnostních rysech, tendencím ke konfabulacím či závažnějším narušení základních psychických funkcí. Nebyly také zjištěny forenzně významné sklony k záměrnému účelovému zkreslení nebo blokování informací.
15. Soud dále k důkazu provedl lékařské zprávy poškozené. Ze zprávy XXXX ze dne 10. 3. 2020 vyplývá, že poškozená od 7. 2. 2020 dochází na psychoterapeutická sezení. Pomoc vyhledala pro psychické problémy, které se objevily po odhalení činu, kterého se dopustil její druh. Dle zprávy této lékařky z 26. 4. 2021 bylo důvodem psychoterapeutické péče obtížné vyrovnávání se poškozené se zneužitím její nejstarší dcery, kdy došlo k rozvoji úzkostného syndromu, pacientka začala být obavná a plačtivá, vyčítala si, že nedokázal dceru ochránit. Stále dochází na kontroly. I ze zprávy zpracované XXX dne 7. 5. 2021 vyplývá, že psychologická léčba byla zahájena pro reakci na zneužívání dcery. K uvedenému datu byla poškozená dekompenzovaná, sdělovala obavy o svůj život a aby bývalý partner neublížil dceři. Došlo ke zhoršení spánku a příjmu potravy, v popředí byly úzkostně - depresivní projevy. 
16. Další důkazní návrhy byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Návrh obhajoby na zpracování znaleckého posudku na obžalovaného byl nadbytečný, neboť obžalovaný byl vyšetřen znalci ve věci XXXX a závěry znalců jsou postačující pro posouzení osobnosti obžalovaného. Není dán předpoklad, že by nový znalecký posudek přinesl jiná zjištění. Krom toho posoudit věrohodnost výpovědí obžalovaného či svědků musí soud, nikoli znalci. Výslech XXX soud neprováděl, neboť z žádných důkazů nevyplývá, že by měla být informována o soužití obžalovaného s poškozenou. To, zda si s obžalovaným před mnoha lety psala či nikoli je nepodstatné. Irelevantní pro posouzení věci jsou i názory současných sousedů poškozené na způsob jejího života, s kým žije apod. 
17. Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výroku rozsudku. Obžalovaný a poškozená své soužití popsali diametrálně odlišně. Obžalovaný popřel, že by poškozenou fyzicky či psychicky týral, že by ji mlátil, srovnával s jinými ženami a ponižoval, že by ji dával peníze jen za sexuální uspokojení, vynucoval si různé sexuální praktiky či poškozenou úmyslně pomočil. Sám sebe vykreslil v podstatě jako submisivní osobu, která poškozené ve všem vyhověla, dokonce ji měl tolerovat i milence. Dle obžalovaného si poškozená jeho údajné jednání měla vymyslet, vymyšlenou představu si vsugerovat a pak o ní přesvědčovat další osoby. Obhajoba obžalovaného však dle názoru soudu nemůže v konfrontaci s ostatními provedenými důkazy obstát. Soud jeho výpověď považuje za nevěrohodnou a nepřesvědčivou, vedenou snahou vyhnout se trestní odpovědnosti.
18. Obžalovaný je usvědčován zejména výpovědí poškozené XXX, které podrobně popsala své soužití s obžalovaným. Její tvrzení nezůstalo osamoceno, je doplňováno i dalšími důkazy. Poškozená popsala, že se s obžalovaným hádali a že ji obžalovaný fyzicky napadal, z čehož měla modřiny a někdy i vytrhané vlasy. Její výpověď potvrzuje její matka, která na poškozené modřiny vídala, ve dvou případech viděla i vytržené vlasy. Dcery se ona ani její manžel příliš nevyptávali, měli dobrý vztah s obžalovaným a nechtěli do jejich vztahu zasahovat. Nicméně i od vnuček měla další zprávy o jejich soužití, kdy vnučky se jí pravidelně svěřovaly s tím, že táta mamince ubližuje, dokonce jí popsaly i případ, kdy měl obžalovaný poškozenou skopat a nastrkal jí do kufru auta, což přesně odpovídá tomu, jak událost popsala poškozená. XXX st. i její manžel XXX dále potvrdili, že obžalovaný poškozené nedával peníze a že potřeby dcery a jejích dětí finančně zajišťovali především oni. XXX. potvrdila také výpověď poškozené ohledně toho, že obžalovaný poškozené dával peníze za sex, sama na jejím telefonu viděla zprávu s takovou nabídkou. Také jednoznačně popřela tvrzení obžalovaného, že by se v dětství k dceři chovala hrubě a dcera si to jaksi přenesla do dospělosti. Oba rodiče poškozené zaznamenali změny v chování dcery v průběhu vztahu s obžalovaným, kdy byla uzavřená a nikam nechodila. XXX vyvrátil tvrzení obžalovaného, že by mu obžalovaný vracel peníze investované do vnuček prostřednictvím různých darů. I jemu se manželka zmínila, že na dceři viděla modřiny a na žádost dcery obžalovaného dvakrát vykazoval z bytu. To rozhodně nesvědčí o bezproblémovém vztahu. 
19. Verze poškozené je podporována i výpovědí XXX. Tato rovněž uvedla, že na poškozené vídala modřiny na krku, rukou, nohách, vytrhané vlasy. Poškozená se jí svěřila i s tím, že ji obžalovaný urážel kvůli vzhledu, vynucoval si anální sex a dával jí peníze jen za sex. Řekla jí i to, že ji měl pomočit a že to doprovázel vyjádřením, že si značí teritorium. Svěřit se svědkyni s touto informací muselo být pro poškozenou obzvlášť těžké, musela překousnout velký pocit ponížení. Nelze přepokládat, že pokud by obžalovanému chtěla ublížit, že by si zrovna toto chování vymyslela. Svědkyně také uvedla, že obžalovaný poškozenou stále naháněl, volal jí, psal zprávy a shodně jako poškozená popsala, jakou dohru pro poškozenou měla návštěva u svědkyně na Silvestra (obžalovaný ji zbil). To rozhodně nesvědčí o údajné toleranci obžalovaného. Ostatně tomu, že sebehodnocení obžalovaného neodpovídá realitě, nasvědčuje i výpověď jeho dřívější přítelkyně XXX. Ta se sice ke vztahu s obžalovaným nechtěla po mnoha letech příliš vracet, ale uvedla, že jí při hádkách v několika případech dal facku. To jen dokresluje tendenci obžalovaného k násilnému jednání. XXX svou zkušenost s obžalovaným sdělila poškozené v začátcích jejich vztahu.  
20. Výpověď poškozené naplňuje podstatná kritéria psychologické věrohodnosti i dle znalkyně XXX. Dle znalkyně vyšetření nepotvrdilo, že by výroky poškozené byly výplodem fantazie nebo msty, výpověď nenese znaky, které by nasvědčovaly ovlivnění jinou osobou. Obecnou věrohodnost poškozené znalkyně hodnotila jako plně zachovalou. Závěry znalkyně dávají odpověď také na to, proč se vlastně poškozená nechala dlouhodobě ponižovat, proč od obžalovaného neodešla, proč se vždy mohl vrátit poté, co ho vystěhovala a proč si ani blízcí lidé nevšimli, k čemu dochází. Znalkyně poškozenou vyhodnotila jako osobu psychosociálně nezralou, která do vztahů vstupuje s nerealistickým očekáváním, má významnou tendenci negativní zkušenosti popírat, potlačovat svoje negativní pocity, není schopná se z nich poučit a změnit dosavadní postoje, vytrvává v nefunkčních vztazích. Důležitým rysem její osobnosti je egocentričnost, kdy chování poškozené směřuje k prezentování dokonalého sebeobrazu. Jinými slovy, poškozená chtěla navenek působit, že jsou s obžalovaným dokonalý pár, jak sama uvedla, a takto je vnímali i její rodiče, kteří si obžalovaného oblíbili a léta různé náznaky bagatelizovali. 
21. Pro věrohodnost výpovědi poškozené svědčí také okolnosti, za kterých jednání obžalovaného vyšlo najevo. Poškozená aktivně nevystupovala, nešla na obžalovaného podat trestní oznámení. Okolnosti jejího soužití s obžalovaným vyšly najevo při prověřování jiné trestní věci – údajného jednání obžalovaného vůči dceři poškozené. Poškozená také neuváděla, že by byla zcela bez viny, že by byla jen obětí. Připustila, že se s obžalovaným hádala a snažila se mu oplácet. Z lékařských zpráv MUDr. XX a Mgr. XXX  pak vyplývá, že poškozená musela vyhledat psychologickou pomoc pro psychické problémy vyvěrající ze vztahu s obžalovaným, byť tyto mohly být zapříčiněny i reakcí na to, čeho se měl obžalovaný dopustit vůči dceři poškozené. Nepřesvědčivě vyznívá i tvrzení obžalovaného o údajné motivaci poškozené, která měla oznámení podat, aby obžalovaný nedostal peníze investované do domu v XXX. K tomu se věcně vyjádřil otec poškozené, který uvedl, že se nebrání vypořádání s obžalovaným a že dům nebyl kupován pro obžalovaného či dceru, ale pro vnučky. Nelze také zapomínat na to, že právě rodiče poškozené často zajišťovali úhradu potřeb rodiny obžalovaného.  
22. Z uvedených důvodů má soud výpověď poškozené za přesvědčivou a věrohodnou a na základě této výpovědi, s níž korespondují i další důkazy, má za prokázané, že obžalovaný se vůči poškozené choval poškozenou uváděným způsobem. Její výpovědi tak odpovídá popis skutkového děje. Je zřejmé, že pokud k činu docházelo po dlouhou, nemuselo být jednání obžalovaného vždy stejně intenzivní, dle výpovědi poškozené se v průběhu doby spíše zhoršovalo. Počátek jednání obžalovaného byl stanoven na polovinu roku 2013, kdy se měl obžalovaný vrátit k poškozené, asi dva měsíce po narození XX. Již od té doby dle poškozené hádky přerůstaly v napadení a obžalovaný jí také nedával peníze. Konec jednání obžalovaného byl stanoven na 3. 12. 2019, kdy byl obžalovaný vzat do vazby. 
23. V hlavním líčení byli vyslechnuti i další svědci. XX a XXX k soužití obžalovaného s poškozenou nic zásadního neuvedli. Z jejich výpovědí vyplývá jen to, že poškozená na obžalovaného žárlila. Také z výpovědi XXX vyplývá, že poškozená byla žárlivá, že obžalovaného vyhazovala a pak usilovala o jeho návrat. Bližší informace o soužití obžalovaného s poškozenou po návratu obžalovaného k poškozené však neměla, s obžalovaným přerušila kontakt. Doložená žárlivost poškozené nijak neodůvodňuje a neomlouvá chování obžalovaného. Z výpovědi XX přitom vyplývá, že i obžalovaný byl žárlivý a majetnický. Žárlivost mezi partnery nesmí přerůst ve fyzické napadání. Matka obžalovaného XX o vztahu syna s poškozenou nic nevěděla, několik let se nenavštěvují a syn se jí nesvěřoval. Svědkyně XXXX se pouze vyjádřila k tomu, že mezi obžalovaným a poškozenou nezaznamenala problémy, působili na ni jako hezký pár. Vnímala je však jen na zahradě v Květnové v době, kdy tam jen dojížděli, nemohla vědět, co se u nich odehrávalo za „zavřenými dveřmi“. To, že na ostatní působili jako dokonalý pár, již bylo uvedeno výše. Zřejmé také je, že obžalovaný na lidi uměl dobře zapůsobit, dobře ho vnímali i rodiče poškozené. 
24. Po právní stránce bylo jednání obžalovaného posouzeno jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, neboť bylo prokázáno, že obžalovaný s poškozenou, která s ním a dětmi žila ve společném bytě, zle nakládal, kdy ji fyzicky napadal, působil jí modřiny, vytrhl vlasy, ale týral ji i psychicky komentáři jejího vzhledu a neposkytováním peněz pro chod domácnosti, resp. jejich poskytováním až po sexuálních úsluhách. Týráním ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí zlé nakládání s osobou blízkou nebo jinou osobou žijící s pachatelem ve společném obydlí vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, která tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Veškeré chování obžalovaného se nemuselo samo o sobě vyznačovat vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, např. urážky vzhledu poškozené, ale v souhrnu fyzické a slovní útoky obžalovaného a nezajišťování finančních potřeb rodiny požadované intenzity dle názoru soudu dosahují. Poškozená toto jednání musela vnímat jako těžké příkoří, byť ho ze strachu z obžalovaného a ze strachu, že děti nebudou mít otce, dlouho trpěla. Jednání obžalovaného trvalo několik let a byl tak naplněn i znak páchání činu po delší dobu. O příčetnosti obžalovaného nebyly žádné pochybnosti a obžalovaný je za jednání trestně odpovědný. Obžalovaný jednal v úmyslu přímém a jeho jednání je společensky škodlivé.  
25. Při rozhodování o druhu a výměře trestu vzal soud v úvahu všechna kritéria uvedená v § 38 a      § 39 tr. zákoníku. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v minulosti nebyl soudně trestán. Jednou byl postižen za přestupek, ale již v roce 2001, k tomuto přestupku není nutné přihlížet při hodnocení osoby obžalovaného. Obžalovaný tedy dosud vedl řádný život, což mu polehčuje. Naopak mu přitěžuje, že trestný čin páchal delší dobu ve smyslu § 42 písm. m) tr. zákoníku, kdy doba jeho jednání výrazně přesáhla dobu nezbytnou pro naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „páchání činu po delší dobu“, kdy k naplnění tohoto znaku obvykle postačuje, když jednání trvá několik měsíců, rok či dva. Jiné přitěžují či polehčující okolnosti soud nezjistil. Jelikož obžalovaný dosud nebyl soudně trestán, bylo možné na něj působit uložením podmíněného trestu odnětí svobody. Obžalovaný byl ohrožen trestem odnětí svobody na 2 léta až 8 let. S přihlédnutím k přitěžující okolnosti soud trest uložil 6 měsíců nad dolní hranicí zákonné trestní sazby, tzn. v trvání 2,5 roku. Současně soud stanovil zkušební dobu v trvání 3 let, po kterou je na místě sledovat další chování obžalovaného. Soud nepovažoval za nutné ukládat obžalovanému další tresty, a to i s ohledem na to, že obžalovanému uložil povinnost nahradit poškozené nemajetkovou újmu.
26. Poškozená XXX se k trestnímu řízení včas a řádně připojila s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč. Tvrzený nárok odůvodnila tím, že prožitá událost má neblahé důsledky na její psychický stav, má strach z bývalého partnera, zážitky jí brání v navázání partnerského vztahu, s prožitou událostí se bude vypořádávat delší dobu, dlouhodobá dehonestace a ponižování její osobnost výrazně ovlivnily. Podle § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Dle § 2955 OZ nelze-li výše náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Dle § 2596 OZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. V hlavním líčení bylo prokázáno, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného utrpěla duševní újmu. Z lékařských zpráv vyplývá, že potřebuje psychologickou pomoc. Ve zprávách je sice její stav spojován s událostí, která se měla stát její dceři, nicméně z výslechu poškozené, jejích rodičů a XXXX vyplývá, že chování poškozené se změnilo ještě před tím, než údajné zneužití její dcery vyšlo najevo. Znalkyně Mgr. XXX konstatovala, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného trpí sníženým sebevědomím, není schopna realisticky zhodnotit své schopnosti a možnosti, přítomen je i strach z jeho osoby. Jednání obžalovaného tak nepochybně mělo dopad do psychické sféry poškozené.  Soud přihlédl k době, po kterou mělo týrání poškozené trvat i k jeho intenzitě a dospěl k závěru, že požadavek poškozené na částku 50.000 Kč není nepřiměřený a odpovídá rozhodovací praxi jiných soudů v obdobných věcech. Lze například odkázat na rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. 7 T 99/2016, rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - město ze dne 29. 4. 2016 sp. zn. 3 T 135/2015 či rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. 2 T 263/2015. Přiznaná částka není tak vysoká, aby obžalovaný nebyl schopen tuto částku uhradit, aby mu její úhrada mohla přivodit existenční potíže. Sám obžalovaný uvedl, že není zadlužen, je pracovně způsobilý a je způsobilý přiznanou částku vydělat a uhradit. Z uvedených důvodů soud dle § 228 odst. 1 tr. řádu obžalovanému uložil, aby poškozené nahradil nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč.

‍

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu v Karlových Varech. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Karlovy Vary 25. října 2021

Mgr. Petr Vošta, v. r. 

Předseda senátu

‍

‍

ČESKÁ REPUBLIKA

‍

ROZSUDEK

‍

JMÉNEM REPUBLIKY

‍

Okresní  soud  v  Jičíně  rozhodl  v  hlavním  líčení  konaném  dne  10.  prosince  2018  v senátě složeném z předsedy  JUDr. Aleše Výmoly a přísedících Věry Domesové a Aleše Kupce

‍

takto:

‍

Obžalovaný

‍

XXX, narozený XXX v XXX., trvale bytem XX, okres XXX, nyní bytem XXX, okres XXX, zaměstnanec společnosti XXX,

‍

je vinen, že

‍

v přesně nezjištěné době po půlnoci dne XXX 2017 v XXX, ve stanu postaveném u řeky XXX v blízkosti OD XXX, před její slovní nesouhlas osahával na intimních místech XXX, nar. XXX, kdy jí pod oblečením sahal mezi nohy a opakovaně strkal prsty do pochvy, a dále téhož dne v podvečerních hodinách ji opět proti její vůli osahával, poté jí svlékl kalhoty a spodní prádlo a vykonal na ní soulož spočívající ve spojení pohlavních orgánů, přičemž tomuto jednání se XXX bránila tím, že se snažila dávat nohy k sobě, ale on je silou roztáhl, a současně jej opakovaně žádala, aby tohoto jednání, které pro ni bylo bolestivé, zanechal, přitom plakala, přesto její odpor překonal,

‍

tedy

‍

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží,

‍

čímž spáchal

‍

zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku

‍

a odsuzuje se

‍

za to podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

‍

‍

Podle § 84  trestního  zákoníku  a  §  85  odst.  1  trestního  zákoníku  se  výkon  tohoto  trestu podmíněně  odkládá  na  zkušební  dobu  v trvání  5  (pěti)  roků  za  současného  vyslovení dohledu.

‍

Odůvodnění:

‍

1.   Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že obžalovaný v přesně nezjištěné době po půlnoci dne XXX 2017 v XXX, ve stanu postaveném u řeky XXX v blízkosti OD XXX, přes její slovní nesouhlas osahával na intimních místech XXX, nar. XXX, kdy jí pod oblečením sahal mezi nohy a opakovaně strkal prsty do pochvy, a dále téhož dne v podvečerních hodinách ji opět proti její vůli osahával, poté jí svlékl kalhoty a spodní prádlo a vykonal na ní soulož spočívající ve spojení pohlavních orgánů, přičemž tomuto jednání se XXX bránila tím, že se snažila dávat nohy k sobě, ale on je silou roztáhl, a současně jej opakovaně žádala, aby tohoto jednání, které pro ni bylo bolestivé, zanechal, přitom plakala, přesto její odpor překonal.

‍

Obžalovaný v přípravném řízení na svoji obhajobu uvedl, že nesouhlasí s tím, co je uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání a popsal to tak, že XXX zná jen podle vidění z XXX, takže když jí viděl v tom stanu, věděl, o koho jde. Byl s ní asi 2-3 minuty sám v době, kdy přítel XXX odešel za kamarádem ohledně kamenů. Oba měli hodně vypito. Chtěla po něm ten stan, který byl původně jeho a chtěla ho za sex.  Nabídla se mu sama. Svlíkla si kalhoty, on taky a asi 2x malinko zasunul, ale pak si uvědomil, že je to blbost, ostuda a tak přestal. Oba se oblékli a vše ukončili. Pokud jde o tu noc, kdy s nimi spal ve stanu, nic se nedovolil, XXX byl uprostřed. K přítomnosti spermatu na látce ze stanu uvedl, že to udělala sama XXX, neboť poté, co to ukončili, se ocitli ještě jednou spolu sami, byl opilý a spal a ona mu to udělala rukou, což také řekla jeho přítelkyni. K tomu, aby ho udala na policii, XXX navedla XXX. Při hlavním líčení kromě jiného uvedl, že na své výpovědi z přípravného řízení trvá. Dále kromě jiného dodal, že paní XXX nemluví pravdu. To, co on vypovídal, je čistá pravda. Pokud je v podnapilém stavu, tak se v životě nemohlo stát to, o čem mluvila paní XXX. V životě jí neroztahoval nohy a nešahal mezi ně. Paní XXX se mu chtěla pomstít za to, že okradla XXX z XXX, který už nežije, on byl jako svědek proti ní a ona šla za to sedět. Od té doby se snažila ho dostat do kriminálu. Dne XXX 2017 se s přítelkyní XXX na ubytovně pohádal, přišla i policie a řekla mu, že má jít ven. Spal na lavičce u XXX – lávka k XXX. Policajti mu potom řekli, aby odešel, aby byl klid. Byl jsem trošku napitej a tak odešel, lehl si na lavičku a vyspal se z toho. Okolo 01:00 – 02:00 hodin se vzbudil, potom šel k nádraží a v 05:00 hodin šel do práce. Další den se potkal s paní XXX, která se ho ptala, proč je venku. Říkal jí, že se pohádali jenom kvůli tomu, že když je opitej, tak mu to v posteli nejde a to je čistá pravda. Vyspal se a další den byl na ubytovně s paní XXX, která ho tam vzala. Byla tam paní XXX a XXX, přítel paní XXX. Vypili nějaké víno a šel spát, protože musel ráno do práce, neboť v té době pracoval v XXX. Další den sháněl stan, na který narazil, protože ho neviděl, jelikož špatně vidí a spadl na něj. Byli v něm oba dva a to XXX a XXX. Potom nějak pokecali a on odešel. Další den tam po práci šel, okolo 16.00 – 17.00 hodiny. Pili tam víno, pivo, atd.. XXX řekl, že ho hledal nějaký pán skrz nějaký kameny a on tam šel. XXX mu řekla, že si stan může nechat a nabídla mu za to sex, ale on nemohl, protože byl opitej a nešlo mu to. Jestli to bylo dvakrát, nedokáže říct. S paní XXX měl jednou v XXX rozepři skrz syna. Furt neví, co to je znásilnění. XXX se vůbec nebránila, sama se svlíkla. Pomáhala mu rukou, než do ní dvakrát zasunul v době, když byl XXX asi 1-2 minuty pryč, ale vůbec to nešlo, nebylo to tam zasunutý úplně. Deka, kterou tam měl, byla od něho a od jeho přítelkyně z ubytovny. Jak je možné, že jeho sperma bylo nalezeno ve stanu neví, ale ví, že když vstával, měl svlíknutý montérky pod kolena.

‍

2.   Obžalovaný je z posuzovaného jednání usvědčován výpověďmi poškozené XXX a XXX a XXX.

‍

3.   Poškozená XXX, v přípravném  řízení  po  řádném  poučení  jako  svědkyně  uvedla,  že  za  všechno může paní XXX, která přivedla XXX k nim do stanu. To, co oznámila, se zakládá na pravdě, ale bojí se, protože paní XXX jí vyhrožuje tím, že přijede někdo z XXX, že jí zabijí psa a podpálí stan. XXX chtěl po nich 200 Kč za stan, pak dokonce 5.000,- Kč. Druhý den přišel s tím, že chce jen 2,5 tisíce a za soulož. Přítele poslal pro flaškové pivo a začal si ho honit. Pak ji svlíkl a strčil jí ho tam. Ona se bránila a říkala mu, aby ji nechal být. Dále ji osahával mezi nohama, sahal jí až do dělohy, když spolu leželi ve stanu. To bylo předtím, než jí znásilnil, tedy ze čtvrtka na pátek. Ke znásilnění došlo v pátek. Když jí ho tam strčil, dělal tak, aby se udělal. Ona ležela na zádech a on byl na ní. K výronu semene došlo. Ptal se jí, jestli jí to tam může dát. Ona mu řekla, že jo, že stejně nemůže mít děti. Brečela u toho. K lékaři šla v neděli, neboť měla bolesti, pálila ji moč, měla křeče a výtoky. Tyto obtíže předtím neměla. Pokud jde o stažení obvinění, nutili ji k tomu XXX a XXX, tedy spíš prosili. Nebyli na ni zlí, ale měli strach, že půjde XXX sedět, proto také byla na policii v XXX. Zpátky to chtěla vzít kvůli XXX, která jí vyhrožovala.  Celou záležitost nahlásila později, protože se bála.  V minulosti již byla několikrát znásilněná, a to i svým synem, který ji uhodil. Při hlavním líčení poškozená uvedla, že si vůbec nic nepamatuje. Neví, co se stalo. Jak byla zmlácená, od té doby špatně vidí. V XXX byla zkopaná panem XXX. Stalo se to XXX 2018. Zkopal ji, protože mu nechtěla dávat peníze. Od té doby se bojí, ztrácí zrak. Ví jenom, že paní XXX jí naváděla. Obžalovaný se tam šel vytahovat, že jí vojel. Tak ji to řekla XXX, že se tam s tím vytahoval. K poměru mezi nimi došlo, ale bylo to se znechucením, bylo ji to nepříjemné, nechtěla to. Nebránila se. Nemohla, měla 30 kg, ještě je po operaci ruky, má tam železo, jak se může bránit, je slabá ženská. Kromě ní a obžalovaného tam nikdo nebyl. O pomoc nevolala. Obžalovanému jenom řekla,  že  má  steh  v děloze.  Nikomu to nehlásila.  XXX je poslala na gynekologii, ať ho žaluje, měla na něj vztek. Chtěla, aby na něj šli žalovat. Za všechno může ona. Vzhledem k obsahu výpovědi poškozené učiněné při hlavním líčení byla v souladu s ustanovením § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu čtena její výpověď z přípravného řízení, kdy po jejím přečtení výslovně prohlásila, že na této výpovědi trvá a dále dodala, že obžalovanému říkala, že nechce, protože tam měla ten steh. Bojí se. Byla už několikrát znásilněná. Bojí se už i na ulici. Aby šla na policii, ji řekla XXX. Ona by obžalovaného v životě nedala udat. Nenapadlo ji jít k doktorovi dřív, než až v neděli. XXX se bojí. Obžalovaný ji vyhrožoval.

‍

4. Svědek XXX uvedl, že obžalovaného zná pouze krátce. Viděli se 2x – 3x. V minulosti jsme spolu žádné neshody neměli. Pokud jde o znásilnění paní XXX, ví jenom to, že obžalovaný ho poslal do krámu – do XXX, že tam na něho čeká nějaký pán, takže neví, co se tam dělo. Když přišel, nic se tam nedělo. V jeho přítomnosti se tam vůbec nic nedělo. Nějaké osahávání, líbání tam bylo, ale to spal. Neví, jestli se paní XXX fyzicky nebo slovně něčemu bránila, protože spal. K němu se obžalovaný násilnicky nebo agresivně nechoval. K události mělo dojít XXX 2017, ale on si to nějak nepamatuje. Obžalovaný k nim do stanu přišel večer, lehli si, spali, ale jestli se tam něco dělo, neví, spal. Pokud jde o požívání alkoholu v předmětné době, on měl 1 – 2 piva, co měl obžalovaný, neví. Paní XXX taky měla možná vypito 1 – 2 piva. Víc neměli. Paní XXX si mu potom stěžovala, že tam k něčemu došlo. Říkala mu letmo o nějakém znásilnění, ale co přesně, to si nepamatuje. Ke XXX jsem odešel proto, že mi obžalovaný říkal, že tam na něho čeká nějaký kamenář, ale kamenář tam nebyl. Kvůli čemu XXX šla do nemocnice, neví, k tomu mu nic neříkala. Paní XXX pije alkohol málo. O tom, že jí někdo ošahával, z paní XXX vylezlo až po čase.

‍

5.   Svědek XXX uvedl, že vůbec o ničem neví. U ničeho nebyl. Nikdo mu neříkal, že by měla být paní XXX znásilněna, o tom nic nevím. Že by se chtěla paní XXX obžalovanému pomstít, o tom nic nevím. XXX je jeho přítelkyně. Nikdy se mu nesvěřila s tím, že by se mezi obžalovaným a paní XXX mělo něco stát. Zaslechl, jak XXX obžalovanému začala vyhrožovat, něco v tom smyslu, že ho udá, že jí prý znásilnil. Co říká XXX a XXX, neví, zda to tak je. Ona tak mluvila. Slyšel jenom tohle, jinak nic. Neví přesně, kdy to bylo.

‍

6.   Posuzované jednání je dále prokazováno listinnými a to zejména protokol o ohledání místa činu včetně fotodokumentace, protokol o vydání věci, záznam o vyšetření na alkohol, lékařskou zprávou  zaznamenávající vyšetření  poškozené  a  odborným  vyjádření  z oboru  kriminalistika, odvětví genetika.

‍

7.   K objektivnímu posouzení celého případu pak byl ve věci vypracován MUDr.  XXX znalecký posudek na poškozenou XXX, z odvětví klinické psychologie , který byl se souhlasem stran při hlavním líčení dle § 211 odst. 5 tr. řádu čten a z jehož závěrů vyplývá, že  při vyšetření ohledně  specifické  věrohodnosti,  kterou  bude  posuzovat  soud,    nebyly  shledány  průkazné známky návodu, nezjištěn motiv pro falešné obvinění ani známky chorobného oslabení specifické věrohodnosti,  přesto  se  tato  jeví  jako  ne  zcela  vymizelá,  ale  oslabená.  Důvody k tomuto konstatování lze spatřovat ve snadnější ovlivnitelnosti, kdy poškozená zvažovala i možnost odvolání trestního oznámení, dále není  k dispozici  objektivní  údaj  o  množství  a  ovlivnění alkoholem, kdy nelze vyloučit zkreslení v důsledku alkoholového ovlivnění. Rizikovým faktorem je i celková simplicita, kdy uvádí jen málo detailů, nediferencuje mezi znásilněním a strpěným pohlavním stykem a ve společnosti pachatele setrvávala i po předmětných událostech. Vzhledem k simplicitě  osobnosti,  což  vede  ke  snadnější  ovlivnitelnosti  a  manipulovatelnosti,  může  být posuzovaná ve svých tvrzeních snadněji ovlivněna jednáním obviněného, např. jeho nátlakem, sliby apod., což pak u ní vyvolává pochyby a je riziko, že svá tvrzení může pragmaticky měnit nebo i odvolat. U posuzované nebyly zjištěny následky v jejím psychickém stavu.

‍

8.   Vzhledem  k pochybnostem  o  duševním  stavu  obžalovaného  byl  ve  věci  MUDr.  XXX vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který byla při hlavním líčení se souhlasem stran dle § 211 odst. 5 tr. řádu čten a z jehož závěrů vyplývá, že obžalovaný netrpí žádným duševním onemocněním ve vlastním slova smyslu. Byl u něj zjištěn návykový abúzus alkoholu  se  sociogenní  podmíněností,  jako  součást  maladaptivního  životního  stylu, charakteru prostého zneužívání, bez známek rozvoje syndromu závislosti. V předmětné době se u něj jednalo o prosté alkoholové ovlivnění, jeho schopnost ovládací byla v důsledku středně těžké opilosti snížena do středního pásma mezi oběma krajními stavy, schopnost rozpoznávací byla zachována.  Znalec nenavrhuje uložení žádných opatření formou ochranné léčby.

‍

9.   Ve věci byli dále vyslechnuti jako svědci XXX, XXX a XXX.

‍

10. Svědkyně XXX uvedla, že s obžalovaným se znají dlouho. Poznali se v XXX. V minulosti s obžalovaným nesrovnalosti ani neshody neměla. Paní XXX byla bezdomovkyně, spala ve stanu  a ona byla v XXX na ubytovně XXX k ní chodila. Byla u ní 2x. Dávala jí jídlo. Když u ní byla, s ničím se jí nesvěřovala. Litovala ji a tak jí vařila, protože ona bydlela ve stanu. Neví o tom, že by měla mít nějaké neshody nebo nesrovnalosti s obžalovaným. Nic neslyšela a u ničeho nebyla. Tenkrát taky hodně pila. Poškozenou neinstruovala ani nenaváděla, aby na obžalovaného podala trestní oznámení. Obžalovaný jí nekontaktoval a nechtěl po ní, aby domluvila poškozené, aby stáhla trestní oznámení, které na něj podala.

‍

11. Svědkyně XXX uvedla, že s paní XXX jí seznámila XXX. XXX ji volala, že se něco stalo, že navedla XXX, aby ho šla udat. Když se jí ptala proč, tak jí řekla, že jí poškozená řekla, že jí znásilnil. Ona jí říkala, že to není pravda. Oni furt chlastali. Obžalovaný a poškozená s nimi. XXX ji řekla, že jí XXX vyhrožuje zabitím, když to na něho neřekne.  XXX ji řekla, že to chtěla dobrovolně, že na ní šel, ale zaspal, že mu ho honila. XXX ji sama dobrovolně volala, že to jde poškozená stáhnout, že si to všechno vymyslela. Ona ji nenavedla. Obžalovaný v červenci pil. Když pil, byl normální. Policie ho z ubytovny vykázala, protože když slyšela tady to, tak se s ním furt hádala. Podle paní XXX měl sex proběhnout rukou, pak si na něho sedla, obžalovaný byl ožralej. Obžalovaného se ptala a on ji říkal, že ona chtěla dobrovolně, šla na něho a vyhonila mu ho sama.

‍

12. Svědek XXX uvedl, že ta přišla, říkala, že mu dluží 200 Kč. Brácha to vrátil, koupil jí nákup.

Ta osoba, nevím, jak se jmenuje, koupil jí za 200 Kč nákup a ona řekla, že to není pravda,    že si vymyslela, že jí znásilnil. On u toho seděl, protože tam čekal na autobus do XXX. Obžalovaný je jeho bratr. Bylo to někdy v období XXX.

‍

13. Na základě provedeného dokazováni, kdy při hlavním líčení provedené důkazy byly hodnoceny jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jednání, jak je popsáno v odsuzující části výroku tohoto rozsudku se stalo a tohoto jednání se dopustil právě obžalovaný. Obžalovaný nepopírá,  že  mezi  ním  a  poškozenou  došlo  k sexu,  ale  hájí  se  tím,  že  jeho iniciátorkou byla poškozená, kdy ze strany poškozené se jednalo o sex dobrovolný a celá věc vznikla pouze z důvodu, že poškozená byla donucena XXX, která se mu snaží pomstít, aby to nahlásila.  Obhajoba  obžalovaného  byla  vyvrácena  a  obžalovaný  je  z posuzovaného  jednání usvědčován výpovědí samotné poškozené, která jak v přípravném řízení, ale i při hlavním líčení při vzájemné konfrontaci s obžalovaným potvrdila, že skutečně mezi ní a obžalovaným k jednání popsanému ve výroku tohoto rozsudku skutečně došlo, přičemž se z její strany nejednalo o sex dobrovolný, kdy obžalovaný tak jednal i přesto, že jej informovala o tom, že si to nepřeje, ale vzhledem ke své fyzické konstituci a zdravotním obtížím však i z důvodu větší fyzické síly na straně obžalovaného větší odpor nekladla, kdy věrohodnost výpovědi poškozené je podporována i svědeckými výpověďmi XXX a XXX, kdy tyto svědecké výpovědi ve spojení s výpovědí poškozené, provedenými listinnými důkazy a závěry znaleckých posudku tvoří ucelený řetězec navzájem se doplňujících a potvrzujících důkazů, na základě něhož lze mít dle přesvědčení soudu za bezpochyby prokázané, že jednání, jak je popsané ve výroku tohoto rozsudku se nejen stalo, ale tohoto jednání se dopustil právě obžalovaný a to navíc za situace, kdy poškozená na zásadních tvrzeních  a z nich vyplývajících rozhodných skutečnost svědčících o vině obžalovaného setrvala i při vzájemné konfrontaci s obžalovaným a nebyly zjištěny žádné zásadní skutečnosti, pro které by nebylo možné považovat výpověď poškozené za věrohodnou. Na tomto závěru pak nemohou nic změnit ani výpovědi XXX, XXX či XXX, neboť ani jeden z nich nebyl přítomen na místě činu v době, kdy k posuzovanému jednání mělo dojít, výpověď XXX pak nepřinesla žádné podstatné informace pro objektivní posouzení věci, a jak je zřejmé z výpovědí XXX a XXX, tak tito pouze reprodukovali informace různě získané po předmětné události, kdy navíc vypovídací hodnota jimi sdělených informací je do určité míry snížena jejich příbuzenským či obdobným vztahem k obžalovanému, ale i tím, kdy, od koho a jaké informace k věci získali, kdy je z provedeného dokazování nepochybné, že k posuzované události mělo dojít a následně tato událost byla diskutována v komunitě sociálně slabších osob a mnohdy i pod vlivem alkoholu, což mohlo obsah těchto zprostředkovaně získaných informací, případně jejich prezentaci, vnímání, zapamatování si a reprodukci dosti výrazně zkreslit. Navíc pokud jde o obhajobu obžalovaného, že poškozená měla být k podání trestního oznámení ohledně jejího znásilnění donucena, tak tato je bezpředmětná, neboť pro posouzení věci a zahájení úkonů trestního řízení je popis událostí poskytnutých poškozenou, který je v rozhodných skutečnostech neměnný, nikoliv její trestní oznámení, když orgány činné v přípravném řízení trestním jsou povinny činit úkony z úřední povinnosti, zejména pak u takto závažných trestných činů.

‍

14. Obžalovaný tak jednáním popsaným v odsuzující části výroku tohoto rozsudku, kdy v jednom

případě nejprve přes odpor a nesouhlas osahával poškozenou XXX na intimních místech a poté na ní proti její vůli, kdy se  aktivně bránila tím, že dávala nohy k sobě, což překonal tím, že jí je roztáhl, a vykonal na ní soulož, i když ho současně opakovaně žádala, aby svého jednání zanechal, naplnil po subjektivní i objektivní stránce všechny zákonné znaky zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a)  trestního zákoníku, neboť jiného násilím donutil k pohlavnímu styku  a čin spáchal souloží.

‍

15. Společenská  škodlivost  jednání  obžalovaného  je  dána  tím,  že  svým  jednáním  porušil  zájem společnosti na ochraně práva ženy na svobodném rozhodování o svém pohlavním životě.

‍

16. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v opisu evidence přestupků má jeden záznam z roku

2017. V opisu rejstříku trestů má do současné doby vykázáno celkem 13 záznamů o odsouzení, vesměs pro majetkovou trestnou činnost. Naposledy byl odsouzen OS v Jičíně dne XXX 2012 pod

sp. zn. 2T XXX/2011, pro trestný čin dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 36 měsíců, kdy tento trest vykonal dne 1.11.2014.

‍

17.Při úvaze o druhu a výši trestu soud vycházel z ustanovení § 37 a § 39 trestního zákoníku. V případě obžalovaného soud k jako okolnosti polehčující přihlédl k tomu, že se po posledním výkonu trestu snažil po poměrně dlouhou dobu chovat řádným způsobem a zajišťovat si prostředky pro obživu řádnou prací a nikoli trestnou činností. K jako okolnosti přitěžující pak soud přihlédl k bohaté trestní minulosti obžalovaného. Po zvážení dosavadního způsobu života obžalovaného, společenské škodlivosti posuzovaného jednání, způsobu provedení a následku, který byl posuzovaným jednáním způsoben, dospěl soud k závěru, že účelu trestu, nápravy obžalovaného a ochrany společenských zájmů chráněných trestním zákoníkem je ještě možné dosáhnout trestem výchovným za současného déle trvajícího přísnějšího dohledu nad chováním a jednáním obžalovaného. Za odpovídající posuzovanému jednání pak tedy soud považuje sice trest odnětí svobody, ale ještě vyměřený při samé spodní hranici zákonné trestní sazby a tedy v trvání 3 ( tří ) roků, kdy tento byl obžalovanému uložen, a navíc podmíněně odložený, ale při stanovení maximálně možné zkušební doby v trvání 5 (pěti) let, během níž obžalovaný dalším svým způsobem života bude muset soud přesvědčit, že k jeho nápravě a dosažení účelu trestu není  třeba  přistoupit  k mnohem  přísnějšímu  potrestání,  kdy  zároveň  k posílení  výchovného účinku uloženého podmíněného trestu odnětí svobody a zvýšení kontroly nad chování odsouzeného byl nad obžalovaným stanoven dohled.

‍

18. K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody nikdo řádně a včas nepřipojil a proto soud

tímto rozsudkem nijak o náhradě škody nerozhodoval.

‍

Poučení:

‍

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení opisu rozsudku, trojmo, ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu zdejšího. Toto právo však nemají  osoby,  které  se  jej  po  vyhlášení  rozsudku  výslovně  vzdaly.  Státní  zástupce  může odvoláním   napadnout   rozsudek   pro   nesprávnost   kteréhokoliv   výroku,   obžalovaný   pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro  nesprávnost  výroku  o  náhradě  škody.  Odvoláním  je  možno  napadnout  nesprávnost některého výroku, i v případě, že takový výrok chybí. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo. Odvolání lze opřít o nové důkazy a skutečnosti.

‍

Jičín 10. prosince 2018

‍

JUDr. Aleš Výmola v.r.

‍

předseda senátu

‍

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 2. 201

‍

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího  Večeři a přísedících Libuše Přibyslavské a Františka Peksy v hlavním líčení konaném dne  1. listopadu 2018 

                                                                                  takto:

Obžalovaný 

XXXXX, narozený XXXXX v XXXXX, XXXX XXXXX, trvale bytem XXXXX,    

 je vinen, že  

1. v době nejméně od počátku roku 2014 do měsíce července roku 2017 ve společně obývaném  domě čp. XXXXX na ulici XXXXX v XXXXX, zejména pod vlivem alkoholu psychicky  a fyzicky týral svoji nezletilou dceru XXXXX, nar. XXXXX, a to tím způsobem, že jí vulgárně  nadával výrazy jako kurvo, čubko, děvko, líný čuráku, hajzle, smrade, dále jí říkal, že ji nikdy  nechtěl, že z něj jen tahá peníze, že je nevděčná a že ji musí živit, opakovaně ji vyhazoval  z domu, kdy přinejmenším 

2 v přesně nezjištěné době v roce 2014 na výše uvedené adrese, poté, co se dozvěděl, že nezletilá  byla u svého tehdejšího přítele v obci XXXXX, za ní přišel do jejího pokoje, začal jí vulgárně  nadávat výrazy děvko a kurvo, vzal jí mobilní telefon, který v tu chvíli držela v ruce, poté si na ni  klekl a to tak, že měl svá kolena na jejím hrudníku, v důsledku čehož nemohla poškozená  pořádně dýchat a udeřil ji několikrát pěstí do obličeje, až jí z nosu začala téct krev, dále

‍

.  

2 

2 T 139/2018 

v době nejméně od počátku roku 2015 do měsíce listopadu roku 2017 ve společně obývaném  domě čp. XXXXX na ulici XXXXX v XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou, zejména pod vlivem  alkoholu psychicky a fyzicky týral svého nezletilého syna XXXXX, nar. XXXXX, a to tím  způsobem, že mu vulgárně nadával výrazy jako líný čuráku, hajzle, smrade, dále mu říkal, že jej  nikdy nechtěl, že z něj jen tahá peníze, že je nevděčný a že ho musí živit, opakovaně jej, ať už  slovně či fyzicky, vyhazoval z domu, kdy naposledy k tomuto došlo o letních prázdninách v roce  2017, a to nejméně v sedmi případech, kdy přinejmenším v přesně nezjištěné době v měsíci září roku 2017 na výše uvedené adrese, poté, co se zastával své  matky XXXXX, nar. XXXXX, která byla u něj v pokoji a odmítala na naléhání obžalovaného  odejít s ním dolů do ložnice, poškozeného nejprve slovně a poté i fyzicky napadl a to tak, že  jej opakovaně udeřil pěstí do obličeje, poté vzal do ruky půllitr a tímto poškozeného udeřil  do levého stehna nad kolenem, čímž došlo k rozbití půllitru a také ke zranění nezletilého,  kterému z tržné rány tekla krev, a dále v přesně nezjištěné době v měsíci listopadu roku 2017 na výše uvedené adrese  udeřil nezletilého pěstí do obličeje, konkrétně do oblasti levého oka, kde měl poškozený  následně hematom,  v blíže nezjištěných dobách od 9. 10. 2014 do 7. 10. 2017 ve společně obývaném domě čp.  XXXXX na ulici XXXXX v XXXXX, okr. XXX, zejména pod vlivem alkoholu  psychicky a fyzicky týral svoji manželku XXXXX, nar. XXXXX, a to i v přítomnosti jejich  nezletilých dětí, tím způsobem, že nejprve ji téměř denně při vzájemných hádkách týkajících se  jeho nadměrného požívání alkoholu a jeho milenek, napadal slovně vulgárními výrazy jako píča,  děvka, kurva, k čemuž ji zpočátku nejméně jednou za jeden nebo dva měsíce a později častěji  nejméně jednou za měsíc napadnul i fackami do tváře, dále jí rozbíjel její mobilní telefony, ničil jí  oblečení, vyháněl z jejich domu její návštěvy a vyhazoval z domu i ji, ale když dům opustila, tak jí  přikazoval, aby se vrátila, přičemž naposledy ji napadnul nejméně dvěma fackami do tváře,  poškodil oblečení a vyhazoval z domu dne 7. 10. 2017 v době mezi 15:00 a 16:15 hodin, navíc  v posledním měsíci uvedeného období kvůli tomu, že poškozenou podezíral z nevěry, a tak se  rozhodnul přes její nesouhlas počít s ní další dítě, aby se nikomu nelíbila a zůstala s ním doma, si  na ní proti její vůli takřka denně vynutil pohlavní styk a to i násilím tím způsobem, že na různých  místech ve výše uvedeném domě přesto, že ho odstrkovala, nebo se mu snažila vykroutit a utéct,  ji přemohl a vykonal na ní soulož, naposledy v blíže nezjištěné době dne 6. 10. 2017, kdy za  poškozenou přišel do ložnice s tím, že chce sex, zamknul dveře, silou jí chytil za ruce, v posteli ji  zalehnul, svlékl a vykonal na ní soulož, přičemž v důsledku tohoto jednání obžalovaného  se u poškozené rozvinula duševní porucha - porucha přizpůsobení,  

tedy 

pod bodem 1:

• týral osobu, která je v jeho péči a výchově, takový čin spáchal nejméně na dvou osobách a po delší dobu

pod bodem 2.: 

- týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a takový čin páchal po delší dobu,  - jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a takový čin spáchal souloží.- zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, - zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku  

a odsuzuje se  

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí  svobody v trvání 2,5 (dva a půl) roku. 

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně  odkládá na zkušební dobu 4 (čtyř) roků.  

Podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškození  

1. XXXXX, narozená XXXXX, bytem XXXXX, 

2. XXXXX, narozená XXXXX, bytem XXXXX, 

3. XXXXX, narozený XXXXX, bytem XXXXX, 

odkazují se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Odůvodnění:

1. Dokazováním provedeným v hlavním líčení dne 1. 11. 2018 byl zjištěn skutkový děj uvedený ve výroku tohoto rozsudku, který spočívá v tom, že obžalovaný XXXXX po dlouhou dobu  nejméně od počátku roku 2014 do července 2017 v místě svého bydliště různými způsoby týral  svoji tehdejší manželku a svého syna a dceru a navíc svoji manželku nutil proti její vůli  k pohlavním stykům.  

2. Obžalovaný XXXXX jako obviněný v přípravném řízení i jako obžalovaný u hlavního líčení velice podrobně popsal svoji neutěšenou rodinnou situaci, kdy jeho děti chodily „za školu“, měly  sklony ke kouření a požívání alkoholických nápojů, jeho manželka měla údajně přítele, apod., a za  této situace v posledním období společného soužití docházelo velmi často mezi ním a manželkou  a dětmi XXXXX a XXXXX ke slovním konfliktům. Přitom obě strany běžně užívaly vulgární výrazy apod., avšak popřel, že by se násilného jednání vůči nim dopustil v žalovaném rozsahu,  když pouze manželce dal dvě facky po zjištění, že udržuje ve dne i v noci masivní telefonickou  i SMS komunikaci s jiným mužem, když provolala v tomto období přes 400 hodin, což měl být  dle tvrzení jeho manželky realitní makléř a ne její přítel apod. Pokud v žalovaném období po dobu přes 1 měsíc měl manželku opakovaně nutit proti její vůli k pohlavním stykům, tak si je  nevynucoval, docházelo k tomu vždycky po dohodě a dobrovolně. Syna XXXXX nikdy fyzicky nenapadl a vybavuje si situaci se skleněným půllitrem, který však měl v ruce XXXXX a ne on. 

‍

Stejně tak nikdy fyzicky nenapadl svoji dceru XXXXX s výjimkou jednoho případu, kdy jako čtrnáctiletá byla přes noc u svého zletilého přítele v XXXXX, kam pro ni musel dojet a dovézt ji  domů. Nyní, když se poškozená XXXXX st. odstěhovala s dětmi do XXXXX a on má u sebe jen  syna XXXXX, jsou jejich vztahy víceméně urovnané, řádně platí výživné, v případě jejich žádosti  o jakoukoliv pomoc, dopravu apod., těmto vychází vstříc, poškozená i jejich děti k němu  příležitostně dojíždějí, společně například trávili Vánoce 2017 apod. Poškozená XXXXX st. nyní  bydlí v bytě v XXXXX, zřejmě nemá dostatek finančních prostředků a nyní už je u ní v bytě asi  čtvrtý partner.  

3. Obhajobu obžalovaného, který s uváděnou výjimkou žalovanou trestnou činnost popírá, považuje soud za účelovou, vedenou snahou vyhnout se následkům vlastní trestné činnosti a soud ji má za vyvrácenou výpovědí jeho bývalé manželky poškozené XXXXX st., výpovědí jeho syna XXXXX, výpovědí jeho dcery XXXXX ml. a ostatními provedenými důkazy, kterými je žalovaná trestná činnost prokazována. 

4. Poškozená XXXXX st. jako svědkyně v přípravném řízení podrobně popsala chování obžalovaného, jak je uvedeno v podané obžalobě s tím, že v poslední době se chování  obžalovaného značně zhoršovalo, a to zvláště když obvykle po příchodu z práce šel do hospody  a především v podnapilém stavu jí i jejím dětem vulgárně nadával, vyhazoval je z domu,  poškozoval její věci a oděvy apod. a v jednom případě jí dal 2 facky v návaznosti na její  telefonování s jiným mužem. Stejně tak potvrdila, že ji obžalovaný nutil proti její vůli k pohlavním stykům a že uváděným způsobem napadal i její děti XXXXX a XXXXX. Jako svědkyně u hlavního líčení uvedla, že její výpověď z přípravného řízení je pravdivá a soud z ní může vycházet, problémy začaly, když se v roce 2005 rodina přestěhovala do XXXXX, obžalovaný po příchodu z práce šel do hospody a většinou až v podnapilém stavu je napadal  sprostými slovy, dříve si psala a volala, a to i v noci, s realitním makléřem, nebyl to přítel ani  milenec, takže obžalovaný měl asi důvod žárlit, naposledy ji napadl v tom říjnu, kdy jí roztrhal  oblečení, rozstříhal rifle, dal jí facku a vyhodil ji ven, takže musela jít za kamarádkou.  S pohlavními styky to bylo nejhorší v září 2017, kdy obžalovaný za ní stále chodil a chtěl mít sex, věděla, že bránit se nemá cenu, že on si „to“ stejně vynutí, a když si to odbyde, bude potom klid, a tak obžalovaného jen odstrkovala a říkala, že nechce, a takto se aktivně bránila. Její dceru XXXXX uhodil jednou, syna XXXXX napadl vícekrát. Nyní je situace víceméně stabilizovaná, bydlí s dětmi v XXXXX v bytě, obžalovaný platí pravidelně, když potřebuje nějakou pomoc nebo zavézt děti apod., je s ním domluva. 

5. Svědek XXXXX v přípravném řízení i u hlavního líčení shodně uvedl, že vztahy mezi jeho otcem, obžalovaným XXXXX a jeho matkou byly špatné, furt se hádali, mamka hádky nevyprovokovávala, je nekonfliktní člověk, někdy tam padaly i facky, které dával otec mamce, a když se jí třeba zastával, tak taky „dostal po držce“, obžalovaný si myslel, že máma má nějakého chlapa, což nebyla pravda, k jejich napadání docházelo většinou když byl obžalovaný opilý, jeho  matku jednou mlátil na zemi a potom měla modřiny, od obžalovaného dostával často, i pěstmi,  taky třeba vzal půllitr a rozbil mu ho o nohu. Je si však vědom toho, že „nějaké problémy“ s ním  byly, kouří od 14 let, chodil za školu, vyzkoušel drogy, pil alkohol, takže byl i 1x na záchytce a teď  dokonce bude jezdit na protialkoholní léčení.  

6. Svědkyně XXXXX ml. v přípravném řízení i u hlavního líčení, stejně jako její matka XXXXX st.  a její bratr XXXXX, popsala v poslední době neutěšenou rodinnou situaci, kdy obžalovaný  požíval alkoholické nápoje a většinou v souvislosti s tím docházelo k jeho závadnému jednání,  kdy jim nadával a dopouštěl se i na ni násilného jednání, když tehdy přijela z XXXXX od přítele  a jemu se to nelíbilo, protože byl ožralej a jí nebylo ani 15 let, a tak ji klekl na hrudník a dal jí 4-5  ran pěstí do obličeje, a jí „pouze“ tekla krev, nemohla dýchat a neměla modřiny. Výchovné problémy s ní nebyly, byla docela slušný děcko, v prváku sice chodila za školu, kouřila od 15 let a měla známosti s klukama. 

7. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení XXXXX soud zjistil, že se s poškozenou XXXXX st.  přátelí již několik roků, navštěvují se, poškozenou však navštěvuje jen v době, kdy obžalovaný  není doma, může říci, že poškozená je „opravdu chudák ženská“, obžalovaný je alkoholik, který  je v podstatě každý den opilý a pije i před prací jako řidič autobusu a pod vlivem alkoholu doma  terorizuje děti i manželku, které dává minimum peněz, neustále ji kontroluje, zakazuje ji návštěvy  kamarádek, vyhazuje ji i děti z domu, křičí na ně apod. Poškozená si jí několikrát stěžovala, že jí  manžel zbil, že musela s dětmi utéct na půdu, že napadl i jejich děti a zejména dceru XXXXX,  obžalovaný jí rozbil několik telefonů, nikam ji nepouští samotnou, všude ji vozí, křičí na ni  a ponižuje ji a naposledy k závadnému jednání obžalovaného došlo 12. 10. 2017, kdy jí poškozená  řekla, že na obžalovaného o víkendu zavolala policii, protože ji napadl, pronásledoval ji po domě,  roztrhal na ní oblečení. Stejně tak se jí svěřila s tím, že poslední dobou „to bylo s manželem peklo“, že si na ní neustále vynucoval sex, například v koupelně, a více o věci nechtěla mluvit.  Obžalovaný považuje poškozenou za svůj majetek, nebral na ni ohledy, např. ve vysokém stupni těhotenství musela skládat uhlí, když poškozená uváděla, že nemůže od obžalovaného odejít, protože by neuživila děti.  

8. Z fotodokumentace poškozené XXXXX st. ze dne 7. 10. 2017, kdy poškozená pro agresivní jednání zavolala policii, se podává, že poškozená má na levém rameni roztrženou červenou  halenku a že na pravé nohavici džínsových kalhot má v místě kolene příčně roztrženou látku a ze  záznamu o dechové zkoušce z tohoto dne je patrné, že v 16:32 hod. měl obžalovaný v dechu 2,45  promile alkoholu. 

9. V návaznosti na oznámení poškozené XXXXX st. ze dne 7. 10. 2017 došlo následně k úřednímu vykázání obžalovaného s datem 9. 10. 2017 z místa jeho bydliště v XXXXX, přičemž obžalovaný  toto vykázání, jak vyplývá ze spisového materiálu, ne zcela respektoval, byť dle jeho tvrzení ve  snaze pomoci rodině. 

10. Ze znaleckého posudku Prof. MUDr. XXXXX, Ph.D. znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a PhDr. XXXXX, znalkyně z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá, specializace klinická psychologie soud zjistil, že vztah manželů byl od začátku dost problematický  a postupně vedl k závažnému narušení jejich soužití. Zpočátku šlo o hádky mezi partnery. Dle posuzované XXXXX, nar. XXXXX z důvodu manželova častého užívání alkoholu a jeho mimomanželských vztahů. Dle sdělení manžela byly předmětem hádek děti a manželčina ochranitelská a benevolentní výchova dětí. Nejvýraznější zhoršení vztahu posuzovaná zmiňuje v období posledních tří let, kdy narůstaly hádky, neshody i její fyzické napadání manželem fackami, vulgárními nadávkami a v posledních měsících i sexuálním násilím. Manžel ji kontroloval a ničil mobilní telefony kvůli SMS od údajného milence. Kontroloval ji a násilím se dožadoval intimních styků. U XXXXX je její vztah k manželovi poznamenán především tímto jeho chováním vůči ní, ale i hrubostí vůči dětem, když se snažily matku bránit. XXXXX pociťuje k manželovi odpor, má potřebu se mu vyhýbat. Její aktuální nejvýraznější obava plyne z anticipace budoucnosti, zvládání situace po stránce finanční, bytové a péče o děti. Hluboké citové vazby má ke svým dětem, velmi těžce nese, že nemá všechny nezletilé děti ve své péči.  Provedeným psychologickým vyšetřením XXXXX bylo zjištěno, že osobnost vyšetřované je jednoduše diferencovaná, integrována, s nevyváženou sebepercepcí a tendencí k emocionální oscilaci až lehké destabilizaci v důsledku nepříznivých okolností. Projevuje se u ní nízké sebehodnocení, nedostatek sebedůvěry a jistoty. Zřejmě následkem těchto osobnostních předpokladů poškozená začala situaci řešit až po delší době v souvislosti s neúnosnou intenzitou popisovaného chování ze strany manžela. Volní chování a funkce zabezpečující organizaci cíleného jednání a plánování u vyšetřované nejsou narušeny. Premorbidně, temperamentově je posuzovaná osobností spíš introvert, ale není výrazně uzavřená, je schopná přiměřeného běžného společenského kontaktu, má kamarádky, se kterými je v kontaktu. Jedná se o osobnost, která je v běžné sociální interakci přiměřeně a dle vnějších podmínek adaptována. Jisté znaky osobnosti  naznačují u posuzované vyšší toleranci k podřizování se v zájmu věci a rodiny. 

Významně k tomu přispěla i ekonomická závislost rodiny na manželovi. Aktuálně osobnost posuzované XXXXX vykazuje znaky stresové zátěže, svědčící pro prožívání vnitřního napětí, pocitů nejistoty a úzkosti, obav, je přecitlivělá, plačtivá, zjištěn u ní pokles energetického potenciálu, nehromadění tenze a mírné problémy se seberealizací. Ve spektru obtíží přetrvávají především znaky úzkostné akcentace aktuálního prožívání a vyšší tendence k dysforickým rozladám, neklid, napětí, obavy a strach, zvýšené vnímání obav o budoucí zabezpečení fungování rodiny, dětí. Intelekt posuzované nejeví známky závažné poruchy, tedy mentální retardaci. Spadá do oblasti širšího průměru, je bez známek aktuálního kognitivního (poznávacího) deficitu. Nebyly u ní zjištěny primární poruchy senzoricky percepční, nebo závažné poruchy paměti. Její celkovou psychickou výkonnost aktuálně ovlivňuje úzkostně depresivní složka. Z psychiatrického hlediska neprokazujeme duševní poruchu u posuzované v rámci osobnosti, intelektu či paměti.  Vyšetřovaná je schopná vnímat, pamatovat a reprodukovat prožité události. Intelekt představuje dostatečný potenciál pro přiměřenou racionální kontrolu. Intelekt posuzované nejeví známky poruchy nebo aktuálního kognitivního (poznávacího) deficitu. Nebyly u ní zjištěny poruchy paměti. Sdělování uváděných skutečností lze tedy považovat za reprodukci prožitých událostí vybavených z paměti, tak jak je sama cítila a vnímala. Vyšetřením nebylo prokázáno, že by XXXXX měla sklony ke konfabulacím, nebo že by struktura její osobnosti vykazovala znaky, které by její věrohodnost mohly v zásadní míře ovlivnit nebo zpochybnit. V důsledku jednání obžalovaného se u poškozené rozvinula duševní porucha - porucha přizpůsobení. Tato je přítomna zejména od roku 2014 a přetrvává do současnosti. Projevuje se zejména smutkem, úzkostí, strachem z manžela a poruchou spánku. Nyní jsou tyto příznaky u posuzované jen mírné. Kromě jednání obžalovaného byly a jsou přítomny také jiné faktory, které duševní stav posuzované zhoršují - tragické úmrtí jejího syna v listopadu roku 2015, ztráta možnosti samostatného bydlení z finančních důvodů a výchovné problémy s dětmi. Jednání obžalovaného trvalé následky na psychice nebo zdraví poškozené nezanechá. Duševní potíže posuzované postupně odeznívají samy, a to i bez odborné pomoci ze strany psychiatra či psychologa. Lze předpokládat, že odezní řádově v průběhu několik měsíců či několika málo let. Poškozená není omezena v obvyklém způsobu života, i když kvalita jejího života je snížena oproti duševně zdravým lidem. Aktuálně osobnost posuzované XXXXX vykazuje znaky stresové zátěže, svědčící pro prožívání vnitřního napětí, pocitů nejistoty a úzkosti, obav, je přecitlivělá, plačtivá, zjištěn u ní pokles energetického potenciálu, nahromadění tenze a mírné problémy se seberealizací.  K psychické reakci a postupnému zhoršení psychického prožívání došlo u posuzované v návaznosti na jednání obžalovaného, na dlouhodobě prožívaný stres a celkovou atmosféru v rodině. Pokud vyšetřovaná prožívala neuspokojivý a konfliktní vztah v manželství, mohlo být i zvládání a prožívání dalších životních okolností celkově náročnější. Vyšetřovaná se po úmrtí syna (2015) ještě stále vyrovnává s touto tragickou okolností, řeší problémy s výchovou dětí a průběžně i vztah s manželem, který v posledních měsících vnímala i jako násilný a ohrožující.  Snažila se řešit situaci odchodem z manželství získáním financí prodejem nemovitosti po babičce, o kterou nakonec podvodem přišla. Velmi významné se tím zúžily její možnosti plánovaného odchodu ze společné domácnosti. Aktuálně jí dělá problém, zaměřit se na budoucnost a řešení otázek svého budoucího fungování. Odkládá podání žádosti o rozvod, trápí se otázkou, že nemá všechny nezletilé děti u sebe. Jednání obžalovaného vůči poškozené a také vůči jejich dětem mělo na posuzovanou jednoznačně negativní dopad. Toto jednání vnímala tíživě a stresově zvláště v posledním období 2-3 let, což u ní vedlo k rozvoji poruchy přizpůsobení. Ve spektru jejich obtíží přetrvávají především znaky úzkostné akcentace aktuálního prožívání a vyšší tendence k dysforickým rozladám, neklid, napětí, obavy a strach, zvýšené vnímání obav o budoucí zabezpečení fungování rodiny, dětí. Vyšetřovaná pociťuje vůči svému manželovi odpor, má potřebu se mu vyhýbat. Její aktuální nejvýraznější obava plyne z anticipace budoucnosti, zvládání situace po stránce finanční a bytové a péče o děti. Dle provedeného vyšetření XXXXX netrpí typickými příznaky syndromu týrané ženy, trpí poruchou přizpůsobení. Její strategie vyrovnávání  se s násilím nebyly spojeny s typickými projevy sebeobviňování, zvýšenou apatii, naučenou bezmocí a sociálním stažením. Vyšetření neprokázalo, ž by posuzovaná trpěla stockholmským syndromem. 

‍

11. Ze znaleckého posudku Mgr. XXXXX, znalkyně z oboru školství a kultura odvětví psychologie dětí a dospělých soud zjistil, že XXXXX, nar. XXXXX sděluje, že ještě v jejích 14 letech sdílela s otcem zájmové aktivity (návštěvy fotbalových zápasů v xxx na xxx). Od té doby se začaly jejich vztahy zhoršovat, když poškozená začala navazovat partnerské vztahy, což se otci nelíbilo, trestal ji za to. Poškozená těžko nesla konfliktní vztahy rodičů, hlavně agresivní jednání otce vůči matce, vůči bratrům. Z těchto důvodů nyní poškozená XXXXX otce odmítá, má k němu negativní vztah, přeje si jeho potrestání. Nezletilý XXXXX hodnotil svůj vztah k otci jako zpočátku z jeho strany podřídivý, s dospíváním s narůstajícím odporem, který přerostl ve vzájemné fyzické potyčky. Oba sourozenci, XXXXX a XXXXX prezentují potřebu matku chránit před prchlivým a agresivně se projevujícím otcem. Oba otce otevřeně zavrhují, na druhou stranu neodmítnou otcem nabízené výhody (např. peněžní dar k vánocům, ubytování v domě). Struktura osobnosti poškozeného XXXXX je nesložitě strukturovaná, se sklony k úhybným obranným strategiím v okamžiku psychické zátěže. V sociálním světě pravděpodobně méně vnímá a svým chováním nedostatečně ctí základní konvence, upřednostňuje své postoje a názory, bez ohledu na očekávání okolí (v jeho věku obvyklé). Interpersonální oblast má zatíženou nejistotou, o druhé a jejich potřeby projevuje menší zájem, má oslabené schopnosti empatie, ale není primárně negativisticky k lidem nastavený. Sám se považuje za sociabilního, družného,  extravertovaného. Disponuje nedostačujícími zdroji ke zvládání stresu. V psychickém přetížení reaguje emočně labilně, ztrácí nad svými emocemi a efekty kontrolu, zvýšená je pohotovost XXXXX ke konfliktním, či provokujícím interakcím. Své potřeby buď obranně popírá, potlačuje, s jejich městnáním je pak až bezohledně prosazuje. Sám sebe hodnotí pesimisticky, bez schopnosti zralé sebereflexe a sebekorekce. Realitu percipuje a interpretuje bez zkreslení, bez nadměrných traumatizací, fabulací, či konfabulací, i v emoční zátěži se od skutečnosti neodklání (absence příznaků psychického onemocnění psychotického charakteru). Intelektový potenciál a úroveň paměťových funkcí poškozeného XXXXX dosahují průměrných kvalit. Struktura osobnosti poškozené XXXXX vykazuje rysy nesložitosti a úzkostně zaujaté (až obsedantní) interpretace okolních podnětů a událostí. V běžné každodenní realitě, která posuzovanou emočně nepřetěžuje, stresující situace zvládá bez velkých potíží. Své potřeby dokáže asertivně prosadit, vždy v souladu s konvencemi a s očekáváním okolí. Je-li pod silnějším psychickým tlakem, situačně se zvyšuje její náchylnost k epizodám afektivních potíží, které pravděpodobně mívají i impulzivní charakter (výbušnost). V širším sociálním kontextu je úspěšná, druhými se cítí přijímaná, sama sebe považuje za extravertní, sociálně vstřícnou, otevřenou a spolupracující, není egocentricky orientovaná, i když má oslabené schopnosti empatie. K vyšším nárokům a požadavkům okolí zaujímá defenzivní, pasivně - negativistické postoje. Její poznávací funkce nenarušují patologické vstupy jako je nadměrná dramatizace, fabulace, konfabulace nebo bájivá lhavost, i v emočním přetížení zůstává plně v kontaktu s realitou (absence příznaků psychického onemocnění psychotického charakteru). Intelektový potenciál a zároveň paměťových funkcí poškozené XXXXX dosahují průměrných kvalit. Oba poškození jsou schopni prožité události v souladu se skutečností vnímat, interpretovat, ukládat do paměti a posléze je bez patologických zkreslení reprodukovat. Oba poškození disponují průměrným intelektovým potenciálem, neporušenou představivostí bez hypertrofií, s průměrnými paměťovými funkcemi, které umožňují adekvátní zapamatování, následné vybavení a správnou reprodukci zapamatovaného.  Popisy obou poškozených jejich prožitých událostí zůstávají v základních rysech konzistentní a v souladu s výpověďmi ostatních svědků. Oba jsou schopni, pokud se rozhodnou, popsat situace a události tak, jak si vybavují z paměti. Validitu jejich výpovědi podporuje „rizikovost“ osobnosti podezřelého otce (nadměrné požívání alkoholu, opakovaná šetření jeho přestupkového chování). Vědomé zkreslení jejich výpovědi může být motivováno potřebou ochrany a podpory jejich poškozené matky. Aktuální psychologické vyšetření obou poškozených neidentifikovalo žádné sklony ke konfabulaci, fabulaci, patologické bájivé lhavosti. 

Z psychologického vyšetření vyplývá, že aktuální psychický stav poškozených XXXXX a XXXXX nenese známky traumatu, žádný z nich netrpěl afektivní poruchou v minulosti, ani v nedávné době, ani jeden z nich nikdy nevyhledal pomoc odborné péče na duševní zdraví (psycholog, psychiatr). Oba poškození negují typické projevy syndromu CAN, jako je sebeobviňování, apatie, pocity bezmoci, sociální stažení. 

12. Ze znaleckého posudku MUDr. XXXXX, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie soud zjistil, že u obžalovaného nebyla zjištěna žádná duševní choroba nebo porucha.  Nebyla zjištěna ani chorobná závislost na alkoholu či psychoaktivních látkách. Nebyla zjištěna sexuální deviace. Tyto skutečnosti nebyly ani v době spáchání trestného činu. V kritické době se obžalovaný nacházel ve stavu prosté těžké opilosti, kdy mu bylo naměřeno 2,6 promile alkoholu.  Nejednalo se o tzv. patickou opilost. Ovládací a rozpoznávací schopnosti jsou a byly u obžalovaného plně zachovány. Ve stavu těžké opilosti byly tyto schopnosti situačně ovlivněny konzumovaným alkoholem, avšak z forenzního hlediska je toto ovlivnění nepodstatné, neboť se obžalovaný do stavu těžké opilosti uvedl sám, dobrovolně a účinek alkoholu je mu znám. Pobyt obžalovaného na svobodě není nebezpečný a ochranné opatření ve smyslu ochranné léčby není indikováno. Obžalovaný je schopen účasti v trestním řízení.  

13. Vyhodnocením důkazní situace soud nutně především z výpovědí obžalovaného, který v minimálním rozsahu žalovanou trestnou činnost doznává a z výpovědí poškozené XXXXX st., XXXXX a XXXXX ml., úředního záznamu o podaném vysvětlení XXXXX v návaznosti na protokol o dechové zkoušce a fotodokumentaci poškozené z 7. 10. 2017 a ostatní provedené listinné důkazy soud nutně došel k závěru, že vztahy mezi obžalovaným XXXXX na jedné straně a jeho bývalou manželkou XXXXX st. a minimálně jeho dětmi XXXXX a XXXXX ml. se v posledních letech z různých důvodů na obou stranách, kdy obžalovaný požíval příležitostně ve zvýšené míře alkoholické nápoje, poškozená XXXXX st. udržovala kontakt s jiným mužem a jejich děti XXXXX a XXXXX nechodily řádně do školy, kouřily, XXXXX užíval drogy a alkoholické nápoje, XXXXX ml. ve čtrnácti letech strávila noc se zletilým přítelem aj., docházelo ke zhoršování vzájemných vztahů, které především v podnapilém stavu obžalovaný řešil jejich slovním napadáním, které v uváděných případech přerostlo i v jejich fyzické napadení, když navíc obžalovaný nutil poškozenou XXXXX st. proti její vůli k frekventovaným pohlavním stykům. S výjimkou výpovědi obžalovaného veškeré provedené důkazy nasvědčují tomu, že se obžalovaný XXXXX dopustil žalovaného jednání, když naopak nebyl proveden žádný důkaz, který by toto jednání zpochybňoval nebo dokonce vylučoval.  

14. Výsledky provedeného dokazování má proto soud za prokázané, že obžalovaný XXXXX za uvedených okolností přinejmenším v nepřímém úmyslu dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku  především v podnapilém stavu slovně napadal svoji manželku XXXXX st. a své děti XXXXX a XXXXX ml. a v některých případech vůči nim užil násilí, když na poškozenou dceru XXXXX ml. klekl a několikrát ji udeřil do obličeje, syna XXXXX udeřil pěstí do obličeje a rozbil mu  o nohu skleněný půllitr a v jiném termínu ho udeřil pěstí do oblasti levého oka a poškozené  XXXXX st. dal dvě facky, rozbil ji mobilní telefon, poškozoval jí oblečení, apod. a především ji  po dobu přes jeden měsíc od září 2017 soustavně nutil proti její vůli k pohlavním stykům, takže  musel vědět a být srozuměn s tím, že osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti a jsou v jeho  péči a výchově, svým soustavným variabilním chováním fakticky týrá, a že za užití fyzické  převahy, nutí poškozenou XXXXX st. k pohlavním stykům, a proto svým společensky škodlivým  jednáním naplnil ve všech zákonem požadovaných znacích skutkové podstaty - zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku, - zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, - zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.  

‍

15. Při úvaze o druhu a výši trestu vycházel soud ze všech ustanovení § 37 a § 39 tr. zákoníku  o ukládání trestů.

‍

16. K osobě obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný XXXXX se vyučil automechanikem a nyní  pracuje od 1. 6. 2009 jako řidič ve společnosti XXXXX, kde je hodnocen celkově kladně a nebyly  zaznamenány jeho problémy s alkoholem, v místě bydliště o jeho chování není nic bližšího  známo a byl zde v posledním období 4x oznámen pro přestupky proti občanskému soužití, kdy  v jednom případě mu byla uložena pokuta 500 Kč, když ostatní věci byly odloženy nebo  zastaveny, v evidenci přestupků nemá žádný záznam a soudně byl dosud 1x potrestán v roce  1996 za trestné činy výtržnictví a ublížení na zdraví podle § 202 odst. 1 a § 221 odst. 1 tr. zákona  k peněžitému trestu ve výměře 11 000 Kč. 

17. Jako k okolnostem polehčujícím dle § 41 písm. l,n,o) tr. zákoníku přihlédl soud k tomu, že  obžalovaný trestnou činnost částečně doznal, litoval jejího spáchání a před spácháním trestné  činnosti vedl řádný život, když jako k okolnostem přitěžujícím dle § 42 písm. m,n) tr. zákoníku  přihlédl soud k tomu, že trestnou činnost páchal po delší dobu a vůči třem osobám a spáchal více  trestných činů. 

18. Soud vzal v úvahu, že se obžalovaný XXXXX dopustil v posledním období vcelku frekventované  trestné činnosti, kdy neurovnané rodinné nebo i manželské vztahy jsou řešeny zvláště pod vlivem  alkoholu nevhodným způsobem za užití nadávek, výhružek či dokonce faktického fyzického  nebo i sexuálního násilí, kdy dle § 185 odst. 2 tr. zákoníku byl ohrožen trestem odnětí svobody  od 2 do 10 let, a došel k závěru, že s ohledem na všechny okolnosti případu, kdy jednání  obžalovaného bylo v některých směrech nepochybně reakcí na závadné jednání jeho tehdejší  manželky a dětí XXXXX a XXXXX, a osobu obžalovaného může být účelu trestu ještě dosaženo  uložením výchovného trestu odnětí svobody při samé spodní hranici zákonné trestní sazby  v trvání 2,5 roku s podmíněným odkladem na delší zkušební dobu 4 roků. 

19. Poškozená XXXXX st. se prostřednictvím zvoleného zmocněnce připojila s náhradou nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč a poškození XXXXX a XXXXX ml. se připojili prostřednictvím opatrovníka každý s náhradou nemajetkové újmy ve výši 40 000 Kč. Soud zvažoval, zda vůbec poškození mají nárok na úhradu nemajetkové újmy, a v kladném případě v jaké výši má být přiznána, kdy vycházel především ze zjištěné rodinné situace, kdy chyby byly na obou stranách a závěrů znaleckých posudků, a za této situace došel soud k závěru, že v daném případě nejsou splněny podmínky pro úhradu nemajetkové újmy, protože pokud vzhledem k celkové rodinné situaci v tomto směru nějaká újma vznikla, nelze jednoznačně říci čí vinou k tomu došlo nebo že k tomu došlo v důsledku jejich týrání obžalovaným, a proto soud poškozené odkázal s jejich nároky na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou  vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

10  

‍

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Žďár nad Sázavou 1. listopadu 2018 

JUDr. Jiří Večeřa v. r. 

předseda senátu  

Toto rozhodnutí nabylo právní moci  

dne 21. 3. 2019 – potvrz. KS 

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou  

dne 18. 4. 2019, XXXXX

‍