ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Berouně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 20.10.2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Pařeza a přísedících Taťány Humlové a Miloslavy Suchánkové,
t a k t o :
Obžalovaný XY nar. XXv XX trvale bytem XX okr. XY
j e v i n e n , ž e
dne 14.5.2016, v době kolem 09.00 hodin, v úklidové místnosti v Hypermarketu XX, poté, co vyzval XX , nar. XX , o které věděl, že ještě nedosáhla 18 let věku, aby šla do úklidové místnosti a skladu úklidových potřeb a převlékla se zde do legín, které jí donesl, za ní do této úklidové místnosti přišel, vchodové dveře čtyřmi kanystry zajistil a následně, kdy si na jeho pokyn vedle něho na vyskládané role toaletního papíru sedla, ji s hlavou na rameni při zhasnutém světle jednou rukou, kterou ji nejprve objal, osahával pod vrchním tričkem na břiše a druhou rukou ji chytil za horní část paže, načež ho žádala, aby jí nechal být, že se jí to nelíbí a že se jí chce na záchod, kdy však obžalovaný jí odmítl držením ruky pustit a pod spodním tričkem ji osahával na holém břiše, a dále na levém prsu přes i pod podprsenkou, kterou jí chtěl rozepnout, a když se s opakováním toho, aby ji nechal, zvedla a snažila se ucuknout jí levé prso zmáčkl a tohoto svého jednání zanechal až poté, co mu pohrozila, že bude křičet, kdy se jí i podařilo úklidovou místnost opustit, přičemž v důsledku tím způsobeného silného psychického rozrušení, které provázel astmatický záchvat musela být převezena k ošetření do Nemocnice XX, kde bylo mimo jiné zjištěno, že utrpěla zranění spočívající ve dvou podlitinách v okolí bradavky levého prsu, podlitiny na břiše a na pravé paži,
t e d y:
jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal na dítěti,
č í m ž s p á c h a l
zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst.1, odst.2 písm.b) tr.zákoníku,
a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst.2 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 26 (dvaceti šesti) měsíců,
podle § 81 odst.1 tr.zákoníku a § 82 odst.1 tr.zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 30 (třiceti) měsíců,
podle § 228 odst.1 tr.řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, pobočka Praha, se sídlem Bělehradská 130, Praha 2, škodu ve výši 4.782,- Kč.
O d ů v o d n ě n í :
Podle § 129 odst.2 tr.řádu písemné odůvodnění rozsudku odpadá, neboť po jeho vyhlášení se jak obžalovaný, a to i za osoby oprávněné, tak státní zástupkyně vzdali odvolání a současně prohlásili, že netrvají na vyhotovení jeho odůvodnění.
Absence odůvodnění se však netýká výroku o náhradě škody, neboť poškozená Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, která je oprávněna podat odvolání do tohoto výroku, takové prohlášení neučinila, resp. se tohoto práva nevzdala.
Tímto výrokem bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody ve výši 4.782,- Kč, se kterou se poškozená zdravotní pojišťovna řádně a včas připojila k trestnímu řízení s tím, že se v jejím případě jedná o náklady zdravotní péče, které vynaložila na léčení poškozené a které doložila vyúčtováním s detailním rozpisem jednotlivých výkonů této péče. O vzniku této škody poškozené v důsledku jednání obžalovaného, stejně jako o její výši, nelze pochybovat, a proto soud rozhodl tak, že poškozené nárok na náhradu škody přiznal a podle § 228 odst.1 tr.řádu uložil obžalovanému povinnost, aby poškozené tuto škodu nahradil.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení.
Odvolání se podává u Okresního soudu v Berouně a rozhoduje o něm Krajský soud v Praze. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu
škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody a zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci.
Osoba oprávněná napadnout rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí.
Právo odvolání nemají již ty oprávněné osoby, které se ho výslovným prohlášením vzdaly.
V Berouně dne 20.10.2016
Předseda senátu:
JUDr. Michal Pařez, v.r.
Za správnost vyhotovení:
Kristýna Dumská
1
2T 61/2017 - 345
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Večeři a přísedících XXXXX a XXXXX v hlavním líčení konaném dne 11.7.2017
t a k t o :
Obžalovaný
XXXXX,
nar. XXXXX ve XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou, dělník ve společnosti XXXXX ve XXXXX, trvale bytem XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou,
j e v i n e n , ž e
1.
dne 12.9.2016 v přesně nezjištěné době od 17.00 hod. do 23.25 hod. nejméně z obce XXXXX, část XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou,
po předchozím požití alkoholu, když orientační dechovou zkouškou dne 13.9.2016 v 00.19 hod. mu byla zjištěna hodnota ve výši 2,82 promile alkoholu, a následně provedeným zpětným propočtem byla u obžalovaného stanovena dne 12.9.2016 v 17.00 hod. hladina alkoholu v krvi v intervalu 3,70 - 4,28 g/kg, a dále dne 12.9.2016 v 23.30 hod. hladina alkoholu v krvi v intervalu 2,92 - 2,98 g/kg
se svým vozem tov. zn. Opel Vectra BP112, r. zn. XXXXX vykonal cestu z obce XXXXX, část XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou, po silnici č. XXXXX ke křižovatce k silnici č. XXXXX, kde pokračoval ke křižovatce se silnicí č. XXXXX, kde způsobil dopravní nehodu,
2
při které si motorové vozidlo poškodil, a poté se vrátil stejnou cestou zpět a z XXXXX pokračoval v jízdě po silnici č. XXXXX přes XXXXX do obce XXXXX po silnici č. XXXXX a XXXXX, kde svoji jízdu ukončil,
2.
dne 12.9.2016 v době okolo 23.25 hodin v obci XXXXX, okr. Žďár nad Sázavou,
neoprávněně vnikl neuzamknutými dveřmi do rodinného domu č. XXXXX, kde vstoupil do pokoje, kde spala XXXXX, nar. XXXXX, kterou vzbudil tím, že ji uchopil za ruku, vytáhl z postele se slovy "ať je zticha a nic se jí nestane", nato ji odvedl do předsíně, kde jí loktem ruky přitiskl krk a obličej ke dveřím a začal ji osahávat prsa, zadek a strkal jí ruku do kalhotek a dále ve svém jednání pokračoval tak, že ji přinutil se obléct do tepláků a se slovy "jdeme šukat do auta" ji chytil zezadu za culík s tím, že "s kurvama se tak zachází" a donutil ji odejít ke svému nedaleko zaparkovanému vozidlu Opel Vectra, kde se sice poškozené podařilo utéct ke dveřím svého domu, avšak obžalovaný ji dohonil, opět ji chytl zezadu za culík a se slovy "když můžeš šukat v práci, budeš šukat se mnou" ji zatlačil zpět do domu, kde ji loktem levé ruky přitiskl krk, resp. ji přitiskl zády na vstupní dveře, do pravé ruky chytl kuchyňský nůž, který přikládal poškozené k oběma stranám krku a nutil ji být potichu s tím, že "jestli se mu nepodvolí, dopadne jak ten nůž", který následně před jejíma očima zlomil a dále jí opět před svým vozem vulgárně nadával a opakovaně ji udeřil loktem do obličeje, čímž jí způsobil tržnou ránu na rtu,
t e d y
ad 1.
- vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky činnost, při které mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku a způsobil takovým činem dopravní nehodu,
ad 2.
- neoprávněně vnikl do obydlí jiného, při takovém činu užil násilí a takový čin spáchal se zbraní,
- dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jiného násilím a pohrůžkou násilí donutil k pohlavnímu styku, takový čin spáchal souloží a se zbraní, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestného činu nedošlo.
T í m s p á c h a l
ad 1.
- přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku
ad 2.
- přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, - pokus zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 k § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku
3
Pokračování 2 T 61/2017 - 346 a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání
2,5 (dva a půl) roku.
Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu
3 (tří) roků.
Podle § 73 odst. 1,3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na
2,5 (dva a půl) roku.
O d ů v o d n ě n í :
Dokazováním provedeným v hlavních líčeních ve dnech 20.6.2017 a 11.7.2017 byl zjištěn skutkový děj uvedený ve výroku tohoto rozsudku, který spočívá v tom, že obžalovaný XXXXX po předchozím požití alkoholických nápojů přijel svým autem do XXXXX, kde neoprávněně vstoupil do domu své bývalé přítelkyně XXXXX a pokusil se ji znásilnit.
Obžalovaný XXXXX jako obviněný v přípravném řízení žalovanou trestnou činnost obecně popřel s tím, že 12.9.2016 do asi 20:00 hod. pracoval na opravě svého auta v XXXXX, část XXXXX, kde v době kolem 18:00 až 19:00 hodin vypil 2 jedenáctistupňová piva, a následně odjel do XXXXX za svým známým, který ale nebyl doma. Při zpáteční jízdě měl drobnou dopravní nehodu, kdy narazil do dopravní značky a poškodil si přední sklo auta, a tak odjel do XXXXX za svojí přítelkyní poškozenou XXXXX, aby si vzal své druhé auto, které poškozená jako matka jeho dcery měla v dlouhodobém užívání. Po příjezdu do XXXXX po 22:00 hod. ještě v autě vypil 1 pivo, když další 3 piva vypil do příjezdu policie, a po zaklepání bez pozvání vstoupil neuzamčenými dveřmi do domu. Na úvod při setkání poškozenou „plácl nebo chytil po zadku“ a optal se jí, zda se budou milovat. Při společném kouření mu poškozená vytýkala, že pil z hrnku její víno, a hlasitě nesouhlasila s tím, že si vezme „její“ auto, což ho rozčílilo a vzteky zlomil nůž, kterým si krájel chleba, a hodil jej na zem. Další nedorozumění měli venku u jeho auta ohledně opravy poškozeného okna, což ho opět rozrušilo, a do rozbitého okna udeřil pravou pěstí a pořezal si drobně malíček a při vstupu do domu oběma pěstmi udeřil několikrát do zdi vedle dveří. Když nemohl najít klíčky od druhého auta, přišel ven za poškozenou, která mu sdělila, že volala policii, a tak do ní strčil, kdy ji nedopatřením udeřil i do obličeje, řekl jí, že je kráva a společně čekali na policii.
Jako obžalovaný u hlavního líčení shodně s výpovědí v přípravném řízení trestnou činnost popřel a nově uvedl, že 12.9.2016 ta 2 piva vypil už po dvanácté hodině, kdy se vrátil ze svářečského kurzu, a kolem páté jel za kamarádem do XXXXX, a že ve XXXXX, kam přijel nejdéle kolem 21:00 hod., kromě 3-4 piv po hádce s poškozenou při čekání na policii, kterou na něho zavolala poškozená, vypil v autě necelý půllitr vodky, kterou měl jako dar pro svého
4
známého, což ale původně policii neuváděl, aby nevypadal jako alkoholik, když navíc „tvrdej“ alkohol nepije. Ve XXXXX vstoupil neuzamčenými dveřmi do domu, což běžně při návštěvách jednou za 14 dní dělal a občas tam i přespal, a v pokoji vzbudil poškozenou, společně potom kouřili, něco popíjeli a povídali si do doby, než řekl, že si potřebuje vzít „její“ auto, protože u jeho auta rozbil čelní sklo. To poškozenou naštvalo, stejně jako předtím to, že ji vzbudil, protože auto potřebuje, a odmítla mu ho dát. Za této situace se poškozené dotýkal, chytl jsem ji za zadek, sáhl jí na prsa a asi ji tím obtěžoval a nelíbilo se jí to, on se však nechtěl nechat odmítnout, ale znásilnit ji nechtěl. Svoje chování bral jako běžnou věc, jako formu nějaké předehry, protože spolu nepravidelně a příležitostně spali jako např. v uplynulém víkendu, kdy u něho strávila noc. Říkal jí pojď si zašukat, když můžeš šukat v práci s jinýma. Když mu poškozená řekla, že zavolala policii a šla ji čekat ven, ve vzteku zlomil nůž, jak si chystal jídlo a poškozenou přitlačil na zeď, nechtěl ji nechat odejít a chtěl od ní vysvětlení a potom šel vypít tu vodku. Ke vzájemným hádkám mezi nimi docházelo často, hlavně kvůli nedostatku peněz, protože poškozená pracovala jen občas a on ji musel finančně podporovat, a při hádkách používali oba i vulgarity.
Obhajobu obžalovaného považuje soud v rozhodném směru za účelovou, nevěrohodnou a vedenou snahou vyhnout se nebo alespoň zmírnit trestní následky za vlastní trestnou činnost, a jeho jednání je v tomto směru prokazováno výsledky provedeného dokazování.
Obžalovaný XXXXX řízení auta i drobnou dopravní nehodu doznal a toto jeho jednání včetně řízení pod vlivem alkoholu je dále prokazováno především úředními záznamy policie včetně záznamů o dechových zkouškách, protokolem o nehodě v silničním provozu s plánkem a fotodokumentací, protokolem o ohledání OA obžalovaného zn. Opel Vectra a záznamem o přijatém oznámení, ze kterých soud zjistil, že obžalovaný měl při řízení svého auta dopravní nehodu, při které si poškodil čelní sklo svého auta a že po řízení a této nehodě byla u něho dechovou zkouškou zjištěna uváděná značně vysoká hladina alkoholu.
Z výpovědi svědkyně XXXXX v přípravném řízení i u hlavního líčení vyplývá, že obviněný do XXXXX přijel značně pozdě kolem 22:30 až 23:00 hod., byl opilý a hrozně divný a nepříčetný, za její přítomnosti vypil 2 piva, které si musel přinést, následně našla 2 prázdné lahve od piva a neviděla, že by obžalovaný pil tvrdý alkohol.
Konkrétní hladinu alkoholu v době řízení potom soud zjistil ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, MUDr. XXXXX a z její výpovědi u hlavního líčení, podle kterých po zohlednění věcných a časových údajů ohledně požívání alkoholických nápojů a jednání obžalovaného XXXXX, který podle tehdy aktuálních informací v době mezi 17:00 hod. a 23:30 hod. způsobil při řízení svým autem zn. Opel dopravní nehodu a dne 13.9.2016 v 00:19 hod. a v 01:59 hod. u něho byla dechovou zkouškou zjištěna hladina alkoholu 2,82 promile a 2,19 promile a obžalovaný měl 12.9.2016 v době kolem 18. hod.-19. hod. vypít doma 2-3 jedenáctistupňová piva a poté řídit své auto. V době dechových zkoušek u obžalovaného docházelo k poklesu hladiny alkoholu, což je pomalý a pravidelný pokles hladiny alkoholu v krvi o 0,12-0,20 g/kg za hodinu, takže zpětným propočtem z obou údajů o hladině alkoholu při dechových zkouškách znalkyně došla k závěru, že v návaznosti na zjištěné hladiny alkoholu
- 2,82 g/kg v 00:19 hod., měl obžalovaný v 17:00 hodin hladinu intervalu 3,70 - 4,28 g/kg a ve 23:30 hod. v intervalu 2,92-2,98 g/kg a
- 2,19 g/kg v 01:59 hod., měl obžalovaný v 17:00 hodin hladinu intervalu 3,27 - 3,99 g/kg a ve 23:30 hod. v intervalu 2,49-2,69 g/kg.
5
Pokračování 2 T 61/2017 - 347
Obžalovaný tedy byl ve stavu těžkého stupně opilosti, což je 2,00-2,99 g/kg, až vážné otravy alkoholem, což je 3,00-3,99 g/kg, a jedna vypočítaná hodnota dokonce přesahuje hranici 4,00 g/kg, která je již považována za smrtelnou otravu alkoholem, takže je zřejmé, že i v případě nejnižší hladiny alkoholu byl obžalovaný neschopen bezpečně ovládat jakékoliv motorové vozidlo, přičemž v případě připuštění pití po nehodě nutno konstatovat, že hladina alkoholu mohla být nižší, než jsou vypočítané údaje. Z výpovědi znalkyně, která byla vyslechnuta u hlavního líčení výhradně v návaznosti na tvrzení obžalovaného, že před příjezdem policie vypil větší množství vodky, je přitom patrné, že i při akceptaci tvrzení obžalovaného o vypití tohoto alkoholu, což s ohledem na množství je značně nereálné, by hladina alkoholu v jeho krvi v době řízení nutně přesahovala jednu promile, což by k přesnému zjištění vyžadovalo podrobný propočet, který s ohledem na situaci nepovažuje za nezbytný.
Vyhodnocením důkazní situace je zřejmé, že po řízení měl obžalovaný značně vysokou hladinu alkoholu, kterou musel získat požitím velkého množství alkoholu během delší doby, aby se alkohol vůbec mohl vstřebat a mohl tak být detekován dechovou zkouškou, když v případě jednorázového požití většího množství alkoholu a krátce před dechovou zkouškou by tento alkohol nemohl být ještě vstřebán. V tomto směru se nutně jeví jako nepravdivá výpověď obžalovaného u hlavního líčení, kdy oproti výpovědi v přípravném řízení účelově ve svůj prospěch změnil časy a množství požívání alkoholu a časy řízení. Jako zcela nepravdivou výpověď hodnotí soud tvrzení obžalovaného, že ve XXXXX vypil 4 piva a že vypil necelou půllitrovou lahev vodky. K tomuto jednání neměl prakticky žádný časový prostor, poškozená toto jednání nepotvrzuje a fakticky jej svojí výpovědí vyvrací a nové tvrzení o vypití vodky je zcela evidentně účelové, obviněný jej v přípravném řízení neuvedl, byť se k požívání alkoholu podrobně vyjadřoval, což odůvodnil tím, aby nevypadal jako alkoholik. Za normální situace by takovéto tvrzení bylo snad akceptovatelné, ale za situace, kdy měl během krátké chvíle vypít 4 piva a nadýchal téměř 3 g/kg, mít strach, aby nevypadal jako alkoholik, je přinejmenším úsměvné.
Neoprávněné vniknutí do domu poškozené a pokus o její znásilnění je prokazováno především výpovědí samotné poškozené XXXXX, která shodně v přípravném řízení i u hlavního líčení popsala žalované jednání obžalovaného s tím, že obžalovaný XXXXX přijel do XXXXX kolem 22:30 až 23:00 hod., byl opilý a hrozně divný a nepříčetný. Neuzamčenými dveřmi vstoupil do domu, kde ji vytáhnul z postele a vytlačoval ji, a to i taháním za vlasy, ven z domu do auta s tím, že tam „budou šukat“, že chce mít sex a proto
i přijel. Přitom ji opakovaně osahával, přinutil ji obléci si tepláky a přitom pil pivo, hodil po ní popelník, odloženým nožem jí „sjížděl“ po jejím krku ze strany na stranu a přitom jí vyhrožoval, že „když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém“ s tím, že pokud se mu nepodřídí, tak dopadne jak ten nůž a přitom před ní zlomil tento nůž, se kterým předtím tloukl do zdi, až si způsobil drobnou krvácivou řeznou ránu prstu. Proto odešel na záchod, aby si očistil ruku od krve, čehož využila a vyběhla nepozorovaně z domu a z telefonní budky před domem zavolala policii. Ven za ní přišel obžalovaný a vyhrožoval jí, že jestli zavolala policii, tak to je poslední, co udělala, a že nepotřebuje nůž ani ruce, aby ji zabil a dal jí 3 rány lokty.
Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalce MUDr. XXXXX soud zjistil, že obžalovaný v době spáchání trestné činnosti netrpěl akutní duševní chorobou nebo poruchou, byl pod vlivem alkoholu a nacházel se ve stavu středně těžké opilosti, nejednalo se o patickou opilost, v důsledku opilosti bylo snížení rozpoznávacích schopností
6
nepodstatné a snížení schopností ovládacích bylo podstatné, u obžalovaného se jedná o tzv. škodlivé užívání alkoholu znamenající předstupeň případné závislosti, žádné psychické ani fyzické změny způsobené užíváním alkoholu u obžalovaného nebyly zjištěny, nebezpečnost pobytu obžalovaného na svobodě je u obžalovaného vázána na konkrétní okolnosti spojené se soužitím s poškozenou a stávající opatření zamezující kontakt obžalovaného s poškozenou by toto riziko mělo podstatně eliminovat, riziko ovšem může narůst v případě požití alkoholu, obžalovaný je schopen účasti v trestním řízení a chápat smysl trestního řízení a event. uloženého trestu, do stavu snížené příčetnosti v důsledku požití alkoholu a dosažení středně těžké opilosti se obžalovaný přivedl sám a dobrovolně, závislost na alkoholu nebyla prokázána, takže znalec nenavrhuje uložení nějakého ochranného léčení.
Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie znalkyně PhDr. XXXXX a její výpovědi u hlavního líčení soud zjistil, že poškozená XXXXX má k obžalovanému chladný citový vztah, bojí se ho a má strach, že by mohl ublížit jí nebo jejich dceři XXXXX a nechce se s ním setkat. Na škále extroverze a introverze je uprostřed, převažují u ní rysy pithiatické a nezralosti, je málo vyrovnaná, emotivita je egocentrická, aktivita výbušnější, je vzdorovitá a hůře snáší autoritu se sklony k opozici a negativismu. Rozumové schopnosti, paměť a její výbavnost jsou v pásmu slabšího průměru a vcelku rovnoměrně rozloženy, je schopna správně vnímat, uchovat a vybavit si prožité události, je obecně věrohodná a její výpověď lze považovat za specificky věrohodnou, když podle vyšetření má lži skóre v normě, nepředstírá, neagravuje ani nesimuluje a nestaví se do role „hodné oběti“. Aplikovanými metodami u ní nebyly zjištěny sklony ke konfabulaci, netrpí posttraumatickou stresovou poruchou, a pokud jí trpěla, tak již odezněla a ze syndromu týrané osoby u ní zůstaly symptomy jako obava z budoucnosti a snížená potřeba spánku, obžalovaného neomlouvá a sebe neobviňuje a v obvyklém způsobu života poškozenou v tomto směru nic neomezuje, je schopna se starat o dítě a chodit do zaměstnání, a v jejím případě se nejedná o tzv. párové násilí.
Dále je toto jednání prokazováno protokolem o ohledání domu poškozené č. XXXXX ve XXXXX s fotodokumentací, protokolem o ohledání těla poškozené XXXXX s fotodokumentací, protokolem o prohlídce těla obžalovaného s fotodokumentací, protokolem o ohledání vchodových dveří domu č. XXXXX ve XXXXX s fotodokumentací, ze kterých soud zjistil prostorové poměry domu poškozené včetně vzhledu zlomeného nože, se kterým obžalovaný ohrožoval poškozenou, drobných zranění obžalovaného a poškozené, krvavé stopy na vstupních dveřích a některé další skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.
Vyhodnocením důkazní situace soud nutně došel k závěru, že aktuální vztahy mezi obžalovaným a poškozenou nejsou dobré, když je navíc zřejmé, že obžalovaný tyto vztahy líčí v příznivějším světle, než se fakticky nacházejí, což je patrné i z jeho výpovědi ohledně intimních styků s poškozenou. Za této situace je zřejmé, že pokud obžalovaný vstoupil do domu poškozené bez jejího souhlasu, byť konkludentního a vědomí, a dopustil se tam násilného chování, nutno takový vstup do domu označit za neoprávněný a tím i porušování domovní svobody. Stejně tak pokud se zde obžalovaný domáhal násilným vulgárním způsobem pohlavního styku s poškozenou, která obžalovanému jednoznačně dávala najevo, že s tím nesouhlasí, zvláště když její nesouhlas vyplýval i z její aktuální zdravotní indispozice v intimní oblasti, nutno k jejich „ochladlým“ vztahům, toto jednání považovat za pokus znásilnění. Jednání obžalovaného je prokazováno prakticky výhradně výpovědí poškozené, o jejíž věrohodnosti nemá soud s ohledem na přiléhavé chování poškozené u hlavního líčení v návaznosti na obsah znaleckého posudku, dle kterého je obecně i specificky věrohodná, žádné pochybnosti.
7
Pokračování 2 T 61/2017 - 348
Vyhodnocením důkazní situace došel soud k závěru, že došlo ke spáchání žalované trestné činnosti pod bodem 2,3 podané obžaloby, a že je to obžalovaný, kdo se této trestné činnosti dopustil.
Na obžalovaného XXXXXa byla podána obžaloba v bodě 1 pro přečiny nebezpečné vyhrožování a nebezpečné pronásledování podle § 353 odst. 1 a § 354 odst. 1 písm. a,c) tr. zákoníku, které obžalovaný popřel s tím, že šlo o běžnou komunikaci ohledně jejich vzájemných vztahů, výchovy jejich dcery XXXXX apod., byť někdy měla vulgární obsah apod., kterou nechtěl nikomu ublížit. S touto výpovědí koresponduje výpověď poškozené u hlavního líčení, kdy „zeslabila“ svoji výpověď z přípravného řízení s tím, že z jednání obžalovaného neměla strach apod. a za této situace soud toto jednání podle § 222 odst. 2 tr.ř. postoupil komisi pro projednávání přestupků Městského úřadu ve XXXXX k projednání příslušného přestupku, kterého se obžalovaný tímto jednáním mohl dopustit.
Výsledky provedeného dokazování má proto soud za prokázané, že obžalovaný XXXXX za uvedených okolností jednak po předchozím požití alkoholických nápojů řídil osobní automobil, se kterým měl drobnou dopravní nehodu, kdy hladina alkoholu v krvi v době řízení podstatně přesahovala hranici 1 promile, přičemž přinejmenším dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku musel vědět a být srozuměn s tím, že pro alkoholové ovlivnění je jeho schopnost řízení podstatně snížena, ne-li vzhledem ke zjištěné hladině téměř vyloučena, a že řízením v podnapilém stavu ohrožuje sebe i ostatní účastníky silničního provozu, a že jednak neoprávněným vstupem do cizího domu, kde za užití násilí a výhružek nutil poškozenou XXXXX k pohlavnímu styku, k čemuž posléze pro útěk poškozené z domu a přivolání policie nedošlo, přičemž obžalovaný měl dle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku vědět a být srozuměn s tím, že neoprávněným vstupem do cizího domu porušuje Ústavou zaručenou a trestním zákonem chráněnou domovní svobodu a že se násilným vynucováním pohlavního styku dopouští trestné činnosti, a proto svým společensky škodlivým jednáním naplnil ve všech zákonem požadovaných znacích v prvém případě skutkovou podstatu přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a ve druhém případě přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a pokus zločinu znásilnění podle § 21 odst. 1 k § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku.
Při úvaze o druhu a výši trestu vycházel soud ze všech ustanovení § 37 a § 39 tr. zákoníku o ukládání trestů.
K osobě obžalovaného soud zjistil, že obžalovaný XXXXX se vyučil automechanikem a nyní pracuje jako dělník ve společnosti XXXXX, kde je hodnocen celkově kladně, v místě bydliště byl v letech 2013 a 2014 dvakrát postižen pro méně závažné přestupky a soudně nebyl dosud potrestán.
Jako k okolnostem polehčujícím, byť „cum grano salis“ dle § 41 písm. l,n,o) tr. zákoníku přihlédl soud k tomu, že obžalovaný se k žalovanému jednání částečně doznal, litoval jejího spáchání a před spácháním trestné činnosti vedl řádný život, když jako k okolnosti přitěžující dle § 42 písm. n) tr. zákoníku přihlédl soud k tomu, že spáchal více trestných činů.
8
Soud vzal v úvahu, že se obžalovaný XXXXX dopustil v případě přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku frekventované trestné činnosti,
když dle § 185 odst. 2 tr. zákoníku byl ohrožen trestem odnětí svobody na 2 až 10 let, a došel k závěru, že s ohledem na všechny okolnosti případu a osobu obžalovaného může být účelu trestu ještě dosaženo uložením výchovného trestu odnětí svobody ve spodní čtvrtině zákonné trestní sazby v trvání 2,5 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků a trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel na 2,5 roku, neboť obžalovaný hrubým způsobem porušil důležité povinnosti řidiče.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání v 3 vyhotoveních do 8 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ke Krajskému soudu v Brně se sídlem Rooseveltova 16, 601 95 Brno.
Odvolání musí být v uvedené lhůtě 8 dnů nebo v další lhůtě k tomu stanovené také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává ve prospěch či neprospěch obžalovaného (§ 249 odst. 1, 2 tr. ř.).
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého z jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí (§ 246 odst. 1, 2 tr. ř.).
Odvolacím soudem bude odmítnuto odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání (§ 253 odst. 3 tr.ř.).
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou
dne 11.7.2017
JUDr. Jiří Večeřa v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: XXXXX
Spisová značka: 1 T 81/2015 -
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 9, rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Alexandra Rudého a přísedících Kateřiny Spurné a ing. Karla Poukara, v hlavním líčení konaném dne 9. 12. 2015,
t a k t o :
Obžalovaný
xxxxxxx ,
nar. XXXX v Doněcké oblasti, Ukrajina, občan Ukrajiny, v ČR trvale bytem xxxxxxxx.,
j e v i n e n , ž e
v přesněji nezjištěné době od 04.00 hodin do 05.00 hodin dne 14. 3. 2015, v Xxxxxx, v pokoji, nacházejícím se ve druhém podlaží rodinného domu, užívaném obviněným xxxxxx., kam dobrovolně poškozená 2. vešla a posadila se na postel, a to poté, co před tím společně s obviněným a s xxxxxxx ve společenské místnosti rodinného domu, nacházející se v prvém podlaží, sledovala televizi, kdy poškozená při sledování televize zároveň i popíjela alkohol, využil obviněný své fyzické převahy nad poškozenou a proti vůli poškozené na ni lehl, zvedl jí sukni, z jedné nohy jí stáhl legíny a zároveň jí stáhl i spodní kalhotky, kdy přestože jej poškozená opakovaně vyzývala, aby zanechal dalšího jednání, aby to nedělal, uklidnil se a vzpamatoval se, obviněný ve svém jednání vůči poškozené dále pokračoval, přičemž jí vyhrnul halenku směrem nahoru, hladil poškozenou rukama na hrudi a líbal na prsou, při tom na poškozené ležel, kdy jí jednou rukou držel obě ruce za hlavou a druhou rukou jí osahával po celém těle, čemuž se poškozená snažila bránit, nicméně obviněný jí silou roztáhl nohy od sebe a do pochvy jí strčil prsty, a to přestože poškozená neustále obviněnému opakovala, aby svého jednání zanechal, a tímto jednáním způsobil obviněný xxxxx poškozené xxxxxx zranění v podobě krevního výronu na pravé polovině krku, krevní výrony na pravé horní polovině hrudníku včetně přilehlé části pravého prsu, krevní výrony na levé polovině hrudníku nad horním kvadrantem levého prsu zevně, krevní výrony na přední a vnitřní ploše pravého stehna ve větším rozsahu, nepravidelné krevní výrony na vnitřní ploše střední třetiny levého stehna a krevní výron nad dolním úhlem pravé lopatky krajiny zad a dále zhmoždění v oblasti vchodu poševního, kdy tato poranění nedosahují intenzity ublížení na zdraví a ze soudně lékařského hlediska lze předmětná povrchní poranění hodnotit jako uškození na těle,
t e d y: jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal jiným pohlavním stykem
provedeným způsobem srovnatelným se souloží.
č í m ž s p á c h a l
zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku,
z a t o s e o d s u z u j e
podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků.
Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 roků.
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen zaplatit poškozené xxxxxx nar. XXXX, náhradu nemajetkové újmy v částce 30.000,- Kč
Podle § 229 odst. 2 tr. řádu se poškozená se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.
O d ů v o d n ě n í
Důkazy provedenými v hlavním líčení byl zjištěn tento skutkový děj.
V průběhu večera a noci z 13. 3. 2015 na 14. 3. 2015 byla poškozená xxxxxxxxxxx ve společnosti obžalovaného xxxxxxxxxxxx a xxxxxxxxxxxxxx a zpočátku i dalších jejich přátel, přičemž společně navštívili několik restauračních zařízení. Vyjma obžalovaného, který v průběhu noci řídil svůj automobil, všichni, včetně poškozené, pili i alkoholické nápoje. V časných ranních hodinách odjela poškozená společně se svědkem xxxxxxxxx a obžalovaným do jeho bydliště v xxxxxxxxxxxx. Všichni tři mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní se zdržovali v místnosti v přízemí domu, přičemž v oddělené části domu byla matka obžalovaného xxxxxxxxxxxx, která však do styku s výše zmíněnými osobami nepřišla, pouze viděla, že do domu společně s jejím synem a jeho přítelem vešla i nějaká žena, o níž se domnívala, že je to tehdejší přítelkyně obžalovaného. Místnost v dolní části domu opustila v jednu chvíli poškozená, když odešla do prvního poschodí, kde, jak jí bylo sděleno obžalovaným, je toaleta, kterou použila. Záhy po jejím odchodu odešel do prvního poschodí i obžalovaný, který poté, co poškozená opustila toaletu a prohlížela si pokoj jeho sestry, přičemž si sedla na postel, využil své fyzické převahy, lehl si na poškozenou, zvedl ji sukni, stáhl spodní prádlo a přesto, že poškozená se jeho jednání bránila a opakovaně ho vyzývala, aby svého jednání zanechal, obnažil ji v horní části těla, kde ji osahával a líbal, zejména na prsou. Poté, když stále na poškozené ležel, držel jí obě ruce za hlavou svou jednou rukou a druhou jí osahával i v dolní části těla, posléze jí roztáhl nohy a do pochvy ji strčil prsty, kterými pohyboval. Protože se poškozená jeho jednání stále bránila, po chvíli jej zanechal a odnesl ji do místnosti v přízemí domu, kde v té době byl svědek xxxxxxxxxxxxx. Jednáním obžalovaného poškozená utrpěla zranění v podobě krevního výronu na pravé polovině krku, krevní výrony na pravé horní polovině hrudníku, včetně části pravého prsu, krevní výrony na levé polovině hrudníku a levém prsu, krevní výrony na přední vnitřní ploše pravého stehna ve větším rozsahu, nepravidelné krevní výrony na vnitřní ploše střední třetiny levého stehna a krevní výron nad dolním úhlem pravé lopatky a dále zhmoždění v oblasti vchodu poševního, přičemž tato zranění nedosáhla intenzity ublížení na zdraví a lze je ze soudně lékařského hlediska hodnotit jako uškození na těle. Okolo 05.00 hod. po incidentu poškozená žádala obžalovaného, aby jí odvezl domů, což tento odmítal, proto poškozená rozčílená opustila dům, přičemž po chvíli ji následoval svědek xxxxxxxxxxxx, který ji upozornil, že jde na opačnou stranu než jít měla, aby mohla odjet městskou hromadnou dopravou směrem do míst, odkud by dále mohla odjet do svého bydliště. Poškozená po určité době nastoupila do autobusu městské hromadné dopravy, avšak mezi tím telefonicky žádala své přátele, aby pro ni přijeli a pomohli ji dostat se domů. Domů ji pak v ranních hodinách odvezl svědek xxxxxxxxxx společně s její přítelkyní xxxxxxxxxxxxx. Po návratu domů zjistila poškozená, že má stopu od krve na svých spodních kalhotkách a že má tělo pokryto mnohočetnými zhmožděninami a modřinami. Tomuto zjištění byla přítomna svědkyně xxxxxxxxxxxxx a společně pořídili fotografie těla poškozené, na kterých byla poranění poškozené zachycena. Ve večerních hodinách 14. 3. 2015 poté, co poškozená hovořila telefonicky, v případě některých i osobně, se svými přáteli, se rozhodla ve společnosti xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxxxxxx, a muže jménem xxxx navštívit příslušné oddělení Policie ČR a znásilnění oznámit. Svědek xxxxxxxx pak pomáhal policistům zadokumentovat prvotní úkony, zejména místo, kde ke znásilnění poškozené došlo.
Obžalovaný xxxxxxxx jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení opakovaně popřel, že by se vůči poškozené dopustil jakéhokoli násilného jednání. Připustil, že v noci z 13. na 14. 3. 2015 se pohyboval ve společnosti poškozené a společně s ní a svědkem xxxxxxxxxxxx odjeli v časných ranních hodinách okolo 04:00 hod. do jeho bydliště v xxxxxxxxxx. Uvedl dále, že všichni tři společně v domě strávili asi hodinu, přičemž se dívali na televizi a poškozená se svědkem popíjeli alkohol. Poškozená v jednu chvíli chtěla použít toaletu, ptala se ho, kde je toaleta v domě umístěna, on jí sdělil, že je možno navštívil toaletu v přízemí domu, kde se všichni pohybovali, ale když se poškozená dožadovala vzdálenější toalety, řekl jí, že je možno použít i toaletu v prvním poschodí a tuto jí ukázal. Vrátil se pak opět do přízemní místnosti. Po chvíli se rozhodl, že se půjde do prvního poschodí převléknout a tam se setkal s poškozenou, která si prohlížela pokoj, který obývá jeho sestra. Prohlížela si zařízení pokoje, které se jí líbilo, přičemž hovořila něco v tom smyslu, že by chtěla takový pokojíček a že by tam chtěla zůstat. On jí však řekl, že sestra nemá ráda, když je někdo v jejím pokoji a vyzval ji, aby společně odešli do spodní části domu. Protože poškozená nechtěla opustit horní pokoj, uchopil ji, položil si ji na rameno a odnesl ji dolů. Ona se domu nebránila, ale různě ho lechtala a říkala něco v tom smyslu, aby se spolu vrátili do pokojíčku. V tomto pokojíčku strávili společně celkem asi 5 až 7 minut, aniž by mezi nimi došlo k jakémukoli tělesnému kontaktu. Po návratu do přízemní místnosti si opět sedli k televizi a on posléze usnul. Poškozená se ho snažila vzbudit a žádala jej, aby jí odvezl domů. Bylo to v době, kdy již bylo světlo. On jí sdělil, že auto patří rodičům a že v ranních hodinách už je nemůže používat. Byl velmi ospalý a nemohl ani vstát. Předpokládal, že po odmítnutí odvézt poškozenou, tato použije k jízdě domů městskou hromadnou dopravu, tedy autobus a později metro. Pak usnul a vzbudil se až v odpoledních hodinách téhož dne. O tom, že má mít nějaký problém se dozvěděl až po svém probuzení od svědka xxxxxxxxxxxx, volal poškozenou, tato s ním však odmítla mluvit. Pokud jí poslal omluvu SMS zprávou, omlouval se pouze za to, že ji neodvezl a snažil se zjistit, co proti němu poškozená má. Veškerá další komunikace, o kterou se s poškozenou snažil prostřednictvím mobilního telefonu a SMS zpráv, pak se týkala pouze jeho snahy zjistit, co proti němu poškozená má a omluvit se za to, že ji ráno po probdělé noci neodvezl domů. Jakýkoli tělesný kontakt mezi ním a poškozenou, který by směřoval do jejich intimních míst, opakovaně popřel.
Obhajoba obžalovaného tak, jak byla popsána, je vyvrácena a obžalovaný je usvědčován opakovanou svědeckou výpovědí poškozené xxxxxxxxxxxxxx, ve spojení se závěry odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, přičemž těmto důkazům svědčí i převážná většina svědeckých výpovědí osob, které byly slyšeny jak v řízení před podáním obžaloby, tak i v hlavním líčení před soudem. Věrohodnosti svědeckých výpovědí poškozené svědčí konečně i závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, který byl k osobě poškozené zpracován v řízení před podáním obžaloby a za splnění zákonných podmínek přečten u hlavního líčení před soudem.
Poškozená xxxxxxxxxxx podrobně vypověděla o incidentu, ke kterému došlo mezi ní a obžalovaným v časných ranních hodinách 14. 3. 2015 v pokoji v 1. patře domu rodiny obžalovaného xxxxxxx, uvedla, že až do její návštěvy toalety v 1. patře domu nedošlo mezi ní a obžalovaným k žádnému incidentu, ale ani k žádným intimním projevům. Celou noc trávila ve společnosti obžalovaného, ale i svědka xxxxxxxxxx a zpočátku i dalších rusky hovořících přátel, přičemž všichni byli v kamarádském vztahu. Připustila, že v průběhu noci pila nějaký alkohol, avšak v žádném případě se nepřivedla do podnapilého stavu. Podle jejího názoru v podnapilém stavu nebyl ani nikdo další. Přijala pozvání obžalovaného xxxxxxxxx do domu v xxxxxxxxxx s tím, že stráví ještě další čas v kamarádském prostředí, přičemž předpokládala, že ji posléze obžalovaný, který je do domu dovezl svým autem, tímto autem odveze i do jejího bydliště. Toaletu v 1. poschodí navštívila proto, že její umístění lépe vyhovovalo než umístění toalety v přízemí domu, hned vedle místnosti, kde se zdržovali společně s obžalovaným svědkem xxxxxxxxxx. Nic netušíc, opustila toaletu a když si prohlížela s ní sousedící pokojík, přistoupil k ní obžalovaný, s nímž posléze seděla i na posteli. Obžalovaný pak si na ni lehl, počal ji osahávat po celém těle, přičemž tomuto jeho jednání se aktivně bránila a žádala obžalovaného, aby jej zanechal. Obžalovaný však její žádosti neakceptoval, silou jí uvedl do stavu, kdy ležela na posteli, obžalovaný ji jednou rukou uchopil za její ruce, které silou držel nad její hlavou, svlékl ji, a to jak v horní části těla, tak potom i v její dolní části, osahával ji na intimních místech a jeho jednání vyvrcholilo tím, že své prsty zasunul do pochvy. Tomuto jednání se již nebyla schopna bránit, avšak sám obžalovaný po nějaké chvíli jej zanechal. Co bylo důvodem změny jeho jednání, neví. Po incidentu žádala obžalovaného velmi rozčíleně o to, aby jí odvezl domů, což obžalovaný odmítl a zřejmě usnul. Svědek xxxxxxx sice nebyl přítomen jednání obžalovaného vůči ní v horní místnosti domu, ale podle jejího názoru musel slyšet, že k něčemu mezi obžalovaným a jí došlo. V každém případě se tento svědek po jejím návratu do místnosti, kde se zdržoval, o tom od ní dozvěděl, věděl i o tom, že obžalovaný jí odmítá odvézt domů. Tomu odpovídá i jeho reakce poté, co poškozená opustila dům obžalovaného, kdy za ní vyšel ven a ukázal ji cestu k autobusu městské hromadné dopravy ve správném směru. Poškozená pak podrobně popsala i další průběh dne až do rozhodnutí oznámit věc Policii ČR, k němuž došlo po její poradě s přáteli a jejímž důvodem byla i skutečnost, že jednáním obžalovaného utrpěla rozsáhlé pohmožděniny celého těla, včetně zhmoždění v oblasti poševního vchodu. K těmto zraněním dále poškozená uvedla, že ji vážněji a po delší dobu neomezovala v normálním způsobu života a plně se zhojila. Utrpěla však jednáním obžalovaného psychickou a morální újmu. Ke svému duševnímu stavu uvedla, že musela navštívit po znásilnění psychologa, neboť cítila psychické problémy, tyto návštěvy byly opakované, jednalo se o tři až čtyři sezení s psychologem, léky však nebrala. Tento stav se poté zlepšil, cítí se normálně, pouze je jí nepříjemné o věci hovořit. V současné době se již nikde neléčí.
Soud při hodnocení věrohodnosti výpovědi poškozené xxxxxxxxxxxxxxxx přihlížel i k závěrům znaleckého posudku, zpracovaném o jejím duševním stavu, z něhož vyplývá mimo jiné, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly svědčit čemukoli, co by snižovalo věrohodnost poškozené. Znalec nezjistil, že by měla poškozená sklon ke zkreslování skutečností souvisících se sexuálním napadením její osoby, či měla sklony ke konfabulaci. Její obecná věrohodnost byla dle názoru znalce plně zachována.
Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví biologie a genetika, je patrno, že z poševního výtěru – stopy č. 1 se nepodařilo stanovit relevantní profil DNA, který by byl využitelný k individuální identifikaci konkrétní osoby. Dámské spodní kalhotky – stopa č. 2 jsou znečištěny běžným používáním, především na spodní straně přední části v oblasti přirození byl zjištěn bělavý a tmavě červenohnědý materiál. Tmavé drobné skvrny se nacházejí také nahoře v oblasti gumy, ve kterých byla prokázána lidská krev. Přítomnost lidské krve a malého množství lidských slin byla také v poševním sekretu dalších skvrn na kalhotkách .Lidský ejakulát nebyl prokázán. Ze tří stěrů zajištěných z předložených dámských spodních kalhotek byly stanoveny identické profily DNA, odpovídající jedné a téže osobě ženského pohlaví. Ze dvou stěrů zajištěných na spodní straně přední větší části, v oblasti přirození předložených dámských kalhotek byly dále stanoveny identické Y-haplotypy odpovídající jedné osobě mužského pohlaví. Ze srovnávacího vzorku- bukálního stěru obžalovaného xxxxxxxxx byla stanoven profil DNA a Y-haplotyp odpovídající jedné osobě mužského pohlaví. Z předloženého srovnávacího vzorku – bukálního stěru poškozené, byl stanoven profil DNA odpovídající jediné osobě ženského pohlaví. Vzájemným porovnáním vzájemných profilů DNA a Y-haplotypů lze konstatovat shodu, a to profil DNA poškozené s profily stanoveným i ze tří stěrů, zajištěných z dámských kalhotek, pravděpodobnost uvedené shody přesahuje statistickou hranici stanovenou jako minimum pro průkaz individuální identifikace a dále shodu Y-haplotypu z předloženého bukálního stěru obžalovaného s Y-haplotypy stanovenými ze dvou stěrů z předložených kalhotek. Vzhledem k charakteru dědičnosti Y chromozomů nemá shoda Y-haplotypů hodnotu individuální identifikace. Shodný Y-haplotyp mohou nést všichni příbuzní této osoby v patriální linii.
Soud hodnotil výše uvedené závěry, vyplývající ze zmíněného odborného vyjádření, přičemž přihlédl i k tomu, že z úředního záznamu Policie ČR, který je založen ve spise, je patrno, že poškozená se nikdy nesetkala s otcem či dědečkem obžalovaného xxxxxxxxxxxx, stejně tak se nesetkala s matkou tohoto obžalovaného. Dospěl v rámci tohoto hodnocení k závěru, že zjištěné skutečnosti svědčí výpovědi poškozené, že k jednání obžalovaného vůči její osobě, které spočívalo ve styku obžalovaného s intimními částmi těla poškozené, došlo a svědčí tedy i vině obžalovaného.
V řízení před podáním obžaloby byl přibrán znalec k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, který písemně vyhotovil znalecký posudek a jeho závěry stvrdil u hlavního líčení. Z těchto závěrů vyplývá, že na těle poškozené byly zjištěna a popsána poranění, podrobně popsaná ve výroku tohoto rozsudku. Dne 14. 3. 2015 popsané krevní výrony byly tzv. čerstvého charakteru, krevní výrony popsané dne 17. 3. 2015 byly ve stádiu hojení, jednalo se o odbarvující se krevní výrony, které mohly dobře vzniknout dne 14. 3. 2015. Gynekologickým vyšetřením ze dne 15. 3. 2015 bylo zjištěno a popsáno zhmoždění v oblasti vchodu poševního a pohmatové bolestivosti v oblasti hráze. Povrchní poranění kůže, krevní výrony podle závěru znaleckého posudku lze ze soudně lékařského hlediska vysvětlit mechanismem opakovaného přímého tupého násilí malé, až středně velké intenzity, které působilo proti uvedeným tělním krajinám, např. po zmáčknutí, mačkání, tlačení proti odporu, silném líbání, slabém úderu a podobně. Popsané gynekologické poranění lze dobře vysvětlit např. opakovaným působením tupého násilí větší intenzity proti uvedené tělní krajině poškozené, například násilným zasunutím dvou a více prstů do vchodu poševního. Uvedené mechanismy dle názoru znalce odpovídají faktům uváděným ve výpovědích poškozenou xxxxxxxxxx. Povrchní poranění kůže ani zhmoždění poševního vchodu nezanechají trvalé poúrazové následky. Znalec konečně uzavřel, že poškozená utrpěla lehká zranění, která se obvykle hojí do jednoho týdne a nevyžadují pracovní neschopnost. Pravděpodobná doba léčení uvedených zranění obvykle nepřesáhne dobu jednoho týdne. Znalec ze soudně lékařského hlediska hodnotil zranění poškozené pouze jako uškození na těle.
Soud zhodnotil závěry znaleckého posudku a dospěl i v tomto případě k závěru, který svědčí věrohodnosti výpovědi poškozené a lze je hodnotit tak, že vyvrací obhajobu obžalovaného v tom smyslu, že k jakémukoli fyzickému kontaktu mezi ním a poškozenou kritické noci nedošlo.
Jak již bylo výše zmíněno, obhajoba obžalovaného je vyvrácena a obžalovaný je usvědčován i svědeckými výpověďmi svědků, kteří byli slyšeni před podáním obžaloby i u hlavního líčení, a to xxxxxxxx, xxxxxxxxxxxx, xxxxxxxxxxx a xxxxxxxxxx. Všichni tito svědci sice uvedli, že incidentu, ke kterému mělo dojít mezi obžalovaným a poškozenou kritické noci ze 13. 3. na 14. 3. 2015, přítomni nebyli, avšak následně po tomto incidentu dne 14. 3. 2015 v průběhu dne se od poškozené dozvěděli skutečnosti, které ona též uvedla ve svých výpovědích, tedy, že v domě obžalovaného v časných ranních hodinách obžalovaným byla znásilněna. Všichni zmínění svědci se také s poškozenou 14. 3. 2015 sešli a svědkyně xxxxxxxxx i xxxxxxxxx měly možnost vidět na vlastní oči jak a kde byla poškozená následkem jednání obžalovaného poraněna. Svědkyně xxxxxxxxxxx a spolupůsobila při pořizování fotodokumentace zranění poškozené. Všichni zmínění svědci též potvrdili, že poškozená byla jednáním obžalovaného traumatizována.
Soud zhodnotil výše uvedené a soudem řádně provedené důkazy a dospěl k závěru, že není důvodu svědecké výpovědi mít za nevěrohodné a že tyto, byť nepřímo, svědčí společně s dalšími výše zmíněnými důkazy vině obžalovaného.
Pokud jde o svědecké výpovědi xxxxxxxx a xxxxxxxxxxxx, stejně tak jako xxxxxxxxx, je třeba uvést, že ani tito svědci nebyli incidentu mezi obžalovaným a poškozenou přítomni přímo, pokud pak jde o věrohodnost těchto výpovědí, je značně ovlivněna příbuzenským, či přátelským vztahem těchto svědků k obžalovanému. Matka obžalovaného sice byla v kritické době přítomna v druhé části domu jejich rodiny a pokud neměla povědomost o tom, co se v části domu, kde byli společně kritického dne obžalovaný, poškozená a svědek xxxxxxxxxxxxxx a, dělo, jak sama uvedla, je to pravděpodobné, ale obhajobě obžalovaného to nesvědčí. Této obhajobě nesvědčí ani výpověď xxxxxxxxxxxx, která byla slyšena k návrhu obhajoby a pouze je z ní možno vzít na vědomí, že jde o osobu žijící s obžalovaným ve společné domácnosti, která s ním v současné době čeká dítě. Konečně pokud jde o výpověď svědka xxxxxxxxxxxxxx, tuto má soud za značně nevěrohodnou. Tento svědek totiž uvedl pouze to, že ač byl přítomen poblíž incidentu mezi obžalovaným a poškozenou v kritické době, nic neslyšel a nic neviděl. Byť se soud může domnívat, že tomu tak není, což také činí, nelze skutečnosti, které opakovaně tento svědek uvedl, hodnotit ani ve prospěch obhajoby obžalovaného ani ve prospěch či neprospěch výpovědi poškozené. Soud má tedy tuto výpověď z hlediska skutkových zjištění za zcela bezcennou.
Již v přípravném řízení byl přibrán znalec k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie o duševním stavu obžalovaného xxxxx. Znalec nezjistil, že by obžalovaný trpěl duševní chorobou či podobně závažnou duševní poruchou, a to jak v době páchání trestné činnosti, tak i v době současné. Nezjistil ani jakoukoli škodlivou závislost. Neprokázal konečně ani poruchu sexuální preference. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly a jsou plně zachovány, není potřeba ukládat jakékoli ochranné léčení.
Soud zhodnotil závěry znaleckého posudku a dospěl k závěru, že obžalovaný byl v kritické době a je i v době současné za své jednání plně trestně odpovědný.
Vzhledem ke všem provedeným důkazům má soud za bezpečně prokázané, že k incidentu tak, jak byl výše popsán mezi obžalovaným a poškozenou došlo, že se obžalovaný dopustil jednání, kterým naplnil skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu znásilnění podle ustanovení § 185 odst. 1, odst. 2, písm. a) tr. zákoníku. Bylo totiž prokázáno, že násilím poškozenou donutil k pohlavnímu styku, čin spáchal jiným pohlavním stykem, provedený způsobem srovnatelným se souloží a byl takto také právem uznán vinným.
Při úvaze o druhu a výši trestu soud předně vycházel z hodnocení osoby obžalovaného. Tento je osobou dosud netrestanou, jak vyplývá z opisu rejstříku trestů i z listinných důkazů ve spise založených a za jeho dosavadní pobyt na území České republiky jeho způsob života lze hodnotit kladně. V této souvislosti soud přihlédl, byť obžalovaný trestnou činnost nedoznal, k jeho povědomosti o tom, že vůči poškozené jednal v rozporu jak s etickými, tak i trestně právními normami a svého jednání i do jisté míry lituje, což vyplývá z korespondence mezi ním a poškozenou, která je založena ve spise. Oproti uvedeným skutečnostem musel soud přihlédnout k typové škodlivosti trestného činu, jehož se obžalovaný dopustil, ale i ke způsobu, kterým se jí dopustil, neboť bylo zjištěno, že obžalovaný jednal vůči poškozené velmi hrubým způsobem a jeho jednání zanechalo viditelné poranění poškozené, ale i určitou újmu na její psychice. Po zvážení skutečností svědčících ve prospěch obžalovaného, i v jeho neprospěch, soud uložil sice trest odnětí svobody na dolní hranici zákonné trestní sazby ustanovení § 185 odst. 2 tr. zákoníku, avšak trest podmíněně odložený na dlouhou, tříletou zkušební lhůtu. Soud má zato, že uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím a vzhledem k dlouhé zkušební lhůtě je též způsobilý splnil účel trestu.
Poškozená se prostřednictvím svého zmocněnce včas a řádně připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody - nemajetkové újmy, která jí byla jednáním obžalovaného způsobena, a to částkou 100.000,- Kč. Výše požadované náhrady, jak bylo výše uvedeno, byla poškozenou stanovena částkou 100.000,- Kč, aniž by výše tohoto nároku byla blíže odůvodněna.
Soud má zato, že z výsledků provedeného dokazování lze dovodit, že poškozená utrpěla újmu jednáním obžalovaného, a to újmu spočívající v určitém narušení psychiky poškozené, trvající po dobu ne zanedbatelnou. Ze závěrů znaleckého posudku o duševním stavu poškozené xxxxxxxxxxxx, který byl vypracován v řízení před podáním obžaloby a jako důkaz proveden u hlavního líčení, vyplývá, že z psychologického hlediska se vyskytly známky traumatického prožívání následků trestné činnosti poškozenou, a to v období skutku, ale i po něm. Znalecký posudek konstatuje peritraumatickou disociaci (stav šoku, emoční rozpojení v průběhu události, ztrátu paměti na některé detaily skutku), nastala u ní emoční labilita, somatické potíže, poruchy spánku, pocity nejistoty, bezradnosti, pláč a sebeobviňování. Převažujícím ochranným mechanismem je vytěsnění a racionalizace. Aktuálně, v době zpracování znaleckého posudku, byla poškozená ve fázi zotavování, s příznivou prognózou se s událostí vnitřně vyrovnat. K tomu má dobrý potenciál. V současné době se sama subjektivně traumatizována necítí. Závěry znaleckého posudku jsou potvrzovány i dalším zjištěním, že jak sama poškozená uvedla, po události musela vyhledat odbornou pomoc, a to pomoc psychologa, kterého opakovaně navštívila a účastnila se psychologických sezení. U hlavního líčení poškozená uvedla, že v současné době větší zátěž na svou psychiku nepociťuje.
Soud zhodnotil výše uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že k újmě, jejíž náhradu poškozená požaduje, došlo, avšak ne v takové míře, aby mohl být akceptován uplatněný nárok ve výši 100.000,- Kč. Soud i s přihlédnutím ke konstantní judikatuře a obecné povědomosti o obvyklém finančním ohodnocení nemajetkové újmy, akceptované soudy, dospěl k závěru, že přiměřeným nárokem na náhradu nemajetkové újmy je nárok ve výši 30.000,- Kč. Bylo proto rozhodnuto uložit obžalovanému povinnost do této výše škodu, spočívající v nemajetkové újmě poškozené uhradit, a to podle § 228 odst. 1 tr. řádu, se zbytkem svého nároku na náhradu škody pak byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud je přesvědčen o tom, že další dokazování v tomto směru by bylo již nad rámec trestního řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat do 8/osmi/ dnů od doručení jeho opisu odvolání u zdejšího soudu. Odvolání může podat obžalovaný a v jeho prospěch osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. řádu, a to pro nesprávnost jakéhokoli výroku, který se ho přímo dotýká. Pro nesprávnost kteréhokoli výroku může podat odvolání státní zástupce. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Právo odvolání má i poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, ale pouze proti výroku o náhradě škody nebo proto, že takový výrok učiněn nebyl. Odvolání podané včas a osobou oprávněnou má odkladný účinek. O odvolání by rozhodoval Městský soud v Praze. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Odvolání nemohou s úspěchem podat osoby, které se tohoto práva výslovně vzdaly.
V Praze dne 9. 12. 2015
JUDr. Alexandr Rudý, v.r. předseda senátu
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl v hlavním líčení, konaném dne 16. prosince 2022 v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Boučka a přísedících Květy Knoflíčkové a Vojtěcha Soukupa,
takto:
Obžalovaný
XXXXX
nar. XXX, XXXX, trvale bytem XXXX, toho času XXX
je vinen
že,
v přesně nezjištěných dnech v době od 05.08.2015 do června 2017 v úmyslu se sexuálně uspokojit na vlastní nezletilé sestře XXXXX, nar. XXXX, jejíž věk i vzájemný sourozenecký vztah znal,
1.v bytě na adrese XX, XXX, když nezl. XXX přišla ze školy, jí stáhl kalhoty, osahával ji na prsou a na zadku, zasunul jí penis do vagíny a vykonal s ní soulož,
2. v bytě na adrese XXXX, využil chvíle, kdy byli doma sami, jí zasunul pohlavní úd do konečníku, pohyboval s ním uvnitř a svého jednání zanechal, až když někdo zazvonil,
3. ve sklepě přesně nezjištěného bytu v XXXX jí sundal kalhoty a zastrčil jí penis do konečníku a po vyndání penisu z konečníku jí ho zastrčil do pusy,
tedy
- vykonal soulož s dítětem mladším patnácti let a jiným způsobem je pohlavně zneužil,
- vykonal soulož se sourozencem
čímž spáchal
- provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 trestního zákoníku,
- provinění soulože mezi příbuznými podle § 188 trestního zákoníku, a
odsuzuje se
podle § 187 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání osmnácti (18) měsíců, jehož výkon se podle § 33 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., za použití § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání dvou (2) roků.
Podle § 229 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen zaplatit poškozené XXXX, nar. XXXX, bytem XXXX na náhradu nemajetkové újmy částku 50.000,- Kč.
Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená XXXX, nar. XXX, bytem XXXX odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění
Poučení
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho opisu ke Krajskému soudu v XXX. O tomto odvolání bude rozhodovat Vrchní soud ČR v XXX.
Státní zástupce může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to i v neprospěch obžalovaného, poškozený může podat odvolání toliko v případě, že uplatnil nárok na náhradu škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci. Obžalovaný má právo podat odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Všechny shora uvedené oprávněné osoby mohou napadat rozsudek také proto, že výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházející rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce může ve prospěch obžalovaného podat odvolání i proti jeho vůli, stejně tak proti vůli obžalovaného, jenž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena, může za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. Ve prospěch mladistvého obžalovaného může i proti jeho vůli podat odvolání i orgán pověřený péčí o mládež, kterému lhůta k podání opravného prostředku běží samostatně.
Odvolání musí být ve lhůtě shora uvedené nebo v další lhůtě 5 dnů k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Poškozený má možnost požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění obžalovaného z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
XXX dne 16. prosince 2022
Mgr. Tomáš Bouček, v.r.
předseda senátu Krajského soudu v XX