Sp. zn.: 3T 179/2010
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Brno-venkov rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Stýblové a přísedících Danuše Fridrichové a Ing. Jiřího Homoly, PhD. v hlavním líčení konaném dne 4. června 2012 v Brně, t a k t o :
obžalovaný
XX . ,
nar. xxxxxx v xxxxxxxxxx, slovenský státní příslušník, XX, trvale bytem xxxxxxxxxxxx, přechodně bytem xxxxxxxxxxxxx,
j e v i n e n , ž e
dne 13. 7. 2010 v době kolem 22.35 hodin na chodbě ubytovny firmy XX na ulici XX v obci XX, okres XX, požadoval pohlavní styk po XX., nar. xxxxx, a když ho odmítla, tak ji fyzicky napadl několika údery otevřenou dlaní i pěstí do hlavy, přičemž ji napadal vulgárními výrazy uvedenými v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 7. 2010, sp. zn. KRPB-17961-14/TČ 2010-060371, a dále jí říkal, že ji dostane a že mu stejně dá, poté ji natlačil po chodbě směrem ke dveřím od dámských toalet tak, že jednou rukou ji držel pod krkem a druhou rukou ji osahával přes oblečení na prsou, přičemž se poškozená udeřila hlavou o dveře dámských toalet, v důsledku čehož upadla na zem, načež na ni obkročmo přes její levou nohu sedl a svou levou rukou jí sahal do rozkroku, přitom se nadzvedl a obnažil své přirození, které si držel levou rukou, kdy poškozená se bránila tím, že sebou na zemi zmítala a kopala kolem sebe a po celou dobu jej vyzývala, aby jí pustil a nechal být, když se mu nepodařilo dostat poškozené pod kalhotky, tak se nadzvedl, sklonil se nad ní a opět jí rukou sahal na prsa, přitom se poškozené podařilo vysmeknout se ze sevření, vytlačit jej za vstupní dveře do chodby ubytovny a pak přivolat pomoc,
t e d y - dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, že násilím jiného donutí k pohlavnímu styku a uvedený čin spáchá souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestného činu nedošlo.
T í m s p á c h a l
zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku
a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků.
O d ů v o d n ě n í :
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný skutkový děj uvedený ve výroku tohoto rozsudku, kdy vzal za prokázané, že obžalovaný XX. se dopustil trestného jednání tak, jak je shora uvedeno.
Obžalovaný jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení spáchání trestné činnosti popřel. Podstata jeho obhajoby spočívala v tvrzení, že mezi ním a poškozenou došlo předmětného večera ke konfliktní situaci, kdy důvodem byla existence neuhrazené pohledávky z titulu dluhu poškozené a XX.. Obžalovaný v rámci své výpovědi podrobně popsal událost, k níž předmětného večera mezi ním a poškozenou mělo dojít, kdy uvedl, že u dveří do pokoje svědka X. se s poškozenou hádal, chytil ji za ruce, přičemž poškozená jej začala verbálně provokovat slovy „uhoď mě“, situaci nezvládl a proto ji uhodil, jednalo se však pouze o „facku za ucho“, následně odešel pryč. Dále připustil, že do poškozené jedenkrát strčil. K důvodům rozbití okna do pokoje poškozené uvedl, že okno bylo proti němu otevřené, na místě byl špatný terén a zvrtla se mu noha, původně chtěl zabouchat na okno svědka X., ale spletl se.
Soud dále doplnil dokazování výslechy svědků, a to svědkyně – poškozené XX,XX,XX.
Poškozená XX. se v rámci své svědecké výpovědi vyjádřila k popisu průběhu skutkového děje, který popsala shodně jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Podrobně popsala průběh konfliktu s obžalovaným, jeho jednání i verbální projev. Dále se vyjádřila k přítomnosti svědka XX v době, kdy mělo dojít k trestnému jednání a k počínání jmenovaného svědka. Dále uvedla, že ji ze strany obžalovaného byla nabídnuta finanční částka 15.000,-- Kč, pokud stáhne výpověď. Dále vyjádřila přesvědčení, že ke shodné nabídce došlo i v případě svědka XX.. V rámci své výpovědi pak popsala i okolnosti údajného „dluhu“ s tím, že o uvedeném jí není nic známo, pouze ví, že obžalovaný nějaké finance ohledně ledničky řešil s jejím přítelem.
Svědek XX. se v rámci své svědecké výpovědi vyjádřil k popisu průběhu skutkového děje v té části, jíž byl přítomen, potvrdil, že mezi obžalovaným a poškozenou došlo ke konfliktu s tím, že předmětného večera obžalovaný žádal od poškozené splátku peněz, které si od něj půjčila. Vzhledem ke skutečnosti, že se k němu poškozená chovala vulgárně, obžalovaný se rozčílil a vlepil poškozené tři facky. Poškozená následně obžalovaného dokázala vyšoupnout ven za dveře na chodbu a zamkla. Jmenovaný svědek výslovně popřel, že by se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výroku tohoto rozsudku, popřel, že by se obžalovaný před poškozenou obnažoval či že by se ji snažil svléci. Dále se svědek vyjádřil k okolnostem přivolání policie a k okolnostem vyrozumění přítele poškozené XX..
Svědek XX. uvedl, že o incidentu mezi poškozenou a obžalovaným byl vyrozuměn ze strany svědka XX., který se za ním dostavil do zaměstnání s tím, že „obžalovaný dobil XX. a pokusil se ji znásilnit“. Následně se tedy vrátil na ubytovnu, kde mu tuto skutečnost potvrdila i poškozená. Dále uvedl, že následně navštívil obžalovaný poškozenou s tím, že učinil nabídku na částku 15.000,-- Kč, pokud poškozená stáhne výpověď. Svědek se pak dále vyjádřil k dlužné částce a její úhradě.
Soud dále doplnil dokazování obsahem znaleckého posudku z oboru školství a kultura, odvětví psychologie nezletilých, taktéž osobním výslechem soudního znalce u hlavního líčení, a to PhDr. XX, odborného forenzního psychologa. Jmenovaný znalec se vyjádřil k otázce posouzení osobnosti a intelektu poškozené XX., k jejímu celkovému psychologickému profilu a k dalším okolnostem důležitým pro potřeby trestního řízení. Ze závěrů znaleckého posudku i osobního vyjádření znalce se podává, že poškozená je schopna správně vnímat prožité události a děje, kterých byla svědkem nebo které sama s emočním doprovodem prožila, a tyto správně hodnotit. Znalec dále dospěl k závěru, že aktuální psychická struktura poškozené je natolik integrovaná, že nezpochybňuje její obecnou věrohodnost. Současně taktéž dospěl k závěru, že výpovědi poškozené splňují všechna obvyklá kritéria ve forenzní psychologii pro uznání výpovědí poškozené jako věrohodné. U poškozené nebyla zjištěna motivace k úmyslnému a nepravdivému obvinění obžalovaného.
Ve vztahu k osobě obžalovaného bylo ve věci zpracováno hned několik znaleckých posudků, a to z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, a to k otázce, zda obžalovaný v době spáchání činu trpěl či netrpěl duševní chorobou, event. poruchou, zda trpí sexuální deviací a zda tato event. mohla ovlivnit jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v době spáchání činu a zda je pobyt obžalovaného na svobodě nebezpečný, případně vyžaduje uložení ochranného léčení.
Soud provedl v hlavním líčení výslech znalců, a to MUDr. XX, MUDr. XX a dále ošetřujících lékařů obžalovaného MUDr. XX a MUDr.XX.
Znalec MUDr. XX dospěl po psychiatrickém a sexuologickém vyšetření obžalovaného k závěru, že obžalovaný v době spáchání činu trpěl poruchou osobnosti impulsivního typu, závislostí na alkoholu a nacházel se ve stavu prosté alkoholové opilosti druhého stupně. Dále v případě obžalovaného zjistil poruchu sexuální preference, a to sadomasochismus s výraznou sadistickou komponentou. Rozpoznávací schopnosti obžalovaného označil za podstatně snížené v důsledku prosté alkoholové opilosti druhého stupně a v důsledku zjištěné poruchy sexuální preference označil ovládací schopnosti obžalovaného rovněž za podstatně snížené. Dále uvedl, že pobyt obžalovaného na svobodě pro společnost je nebezpečný a navrhl uložení ochranného léčení protialkoholního a sexuologického ve formě ústavní. Uvedené závěry pak jmenovaný znalec osobně slyšen před soudem po výslechu MUDr. XX a MUDr. XX a konfrontaci s jejich obsahem přehodnotil a postavil se na stanovisko, že chování obžalovaného mohlo být vyvoláno alkoholem v kombinaci s jeho osobností, která je impulzivní a reaguje zkratově.
MUDr. XX osobně slyšena před soudem uvedla, že obžalovaný dne 22.11.2010 dobrovolně nastoupil na oddělení ochranných léčeb XX XX, kdy během pobytu se podrobil kompletnímu přešetření k porovnání ke znaleckému posudku MUDr. XX, kdy kromě sexuologického přešetření se obžalovaný podrobil i psychologickému vyšetření s tím, že lékaři sexuologického oddělení včetně psychologa diagnózu sexuální deviace u osoby obžalovaného nepotvrdili. Současně nedospěli k závěru, že by v případě obžalovaného bylo na místě uložení ochranného opatření. Shodné skutečnosti pak uvedla v rámci své výpovědi rovněž MUDr. XX, primářka oddělení.
Vzhledem k rozporům v závěrech znalce MUDr. XX přistoupil soud k vydání opatření za účelem vypracování dalšího znaleckého posudku MUDr. XX. Jmenovaná znalkyně osobně slyšena před soudem uvedla, že obžalovaný v době spáchání činu trpěl prostou opilostí a duševní poruchou sexuální agresí v rámci neúplné sexuality a další poruchou pudového mechanismu v rámci dissociální psychopatie. Trpěl sexuální agresivitou v rámci neúplné sexuality. Obě poruchy označila znalkyně v kombinaci jako společensky značně nebezpečné, dále uvedla, že obžalovaný v době spáchání činu se nacházel ve stavu prosté opilosti, nejednalo se o opilost patickou. Dospěla k závěru, že obžalovaný trpí závislostí na alkoholu. Z hlediska rozpoznávacích schopností uvedla, že tyto v době spáchání trestného činu na straně obžalovaného shledala za nepodstatně snížené, a to vlivem alkoholové opilosti v kombinaci s agresivitou a neúplné sexuality, ovládací schopnosti označila za podstatně snížené. Vzhledem ke shora uvedenému pak dospěla k závěru, že pobyt obžalovaného na svobodě je nebezpečný a vyžaduje uložení ochranného léčení sexuologického i protialkoholního ve formě ústavní.
Vzhledem k nejednotnosti závěrů shora citovaných znaleckých posudků byl za účelem vyjasnění skutečností důležitých pro trestní řízení následně ve věci přibrán Sexuologický ústav XX a Všeobecné fakultní nemocnice v XX za účelem vypracování revizního znaleckého posudku ústavu. Takto soud postupoval, neboť v souvislosti s obsahem dosud vypracovaných znaleckých posudků vznikly pochybnosti stran jejich závěrů. Tento znalecký posudek byl pak za souhlasu stran v hlavním líčení v souladu s ustanovením § 211 odst. 5 trestního řádu čten. Pokud jde o závěry tohoto posudku, dospěli znalci po opakovaných poradách ke shodnému stanovisku v tom směru, že obžalovaný v době spáchání inkriminovaného činu netrpěl žádnou duševní poruchou ani chorobou, jednal ve stavu prosté opilosti, do kterého se přivedl sám konzumací alkoholických nápojů. Je přitom jedincem, který je schopen ovládnout se a nekonzumovat alkoholické nápoje. Znalci v případě obžalovaného neprokázali přítomnost sexuální deviace ani jiné sexuální poruchy. Co do závislosti na alkoholu dospěli znalci k závěru, že stav opilosti v době inkriminovaného deliktu je zřejmý, jednalo se o opilost prostou, lehkého až středního stupně. Nejednalo se o opilost patickou ani komplikovanou. Obžalovaný není na konzumaci alkoholu habituálně závislý, je plně schopen ovládnout se a nepít alkoholické nápoje. Dále znalci dospěli k závěru, že ovládací i rozpoznávací schopnosti obžalovaného k jednání v době deliktu byly sníženy prostou opilostí, jiné vlivy se zde neuplatnily. Vzhledem ke shora prezentovaným závěrům, kdy znalci nezjistili v případě obžalovaného žádnou duševní poruchu, chorobu ani sexuální deviaci, nedoporučili uložení ochranné léčby či jiného nápravného opatření. Dále vyjádřili souhlas se závěry MUDr. XX s tím, že znalecký posudek MUDr. XX označili za nadhodnocený, neboť vycházel v rámci závěrů pouze z vyšetření PPG. Ve vztahu ke znaleckému posudku MUDr. XX pak uvedli, že žádný výrazný defekt v sexuální motivaci obžalovaného nebyl prokázán.
Soud dále doplnil dokazování listinnými důkazy, které tvoří obsah spisového materiálu a které byly u hlavního líčení v souladu s ust. § 213 odst. 1 trestního řádu konstatovány.
Na základě takto provedeného dokazování, kdy soud hodnotil jednotlivé důkazy jak každý samostatně, tak rovněž ve vzájemných souvislostech, dospěl k závěru, že obžalovaný XX. se dopustil jednání tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Z trestného jednání je obžalovaný přímo usvědčován zejména obsahem výpovědi poškozené XX, která se jak v řízení přípravném, tak taktéž v řízení před soudem velmi podrobným způsobem vyjádřila ke všem skutečnostem, jež jsou uvedeny ve výrokové části tohoto rozsudku, přičemž skutkový děj popsala jak je shora uvedeno. Soud neshledal žádné okolnosti, které by výpověď poškozené jakýmkoli způsobem zpochybňovaly. Projev i osobní vystupování poškozené v průběhu hlavního líčení nevzbuzovaly žádné pochybnosti o věrohodnosti její výpovědi. Co do jednotlivých situací vypovídala poškozená v řízení před soudem shodně s vyjádřením, které učinila v řízení přípravném. Její výpověď nevykazovala žádné známky zkreslování či agravace. Výpověď poškozené a její věrohodnost je pak podpořena rovněž logickou strukturou jejího vyjádření, poškozená detaily situace popsala shodně jak v řízení před soudem, tak v řízení přípravném, tedy i z hlediska trvalosti obsahu její výpovědi neměl soud o její věrohodnosti důvod k pochybám. V případě poškozené pak soud neshledává ani motivaci vědomě zkreslit tvrzené údaje či poškodit obžalovaného. Výpověď poškozené koresponduje pak taktéž s obsahem svědecké výpovědi svědka X. i s obsahem důkazů listinných. Byť svědek X. nebyl incidentu přítomen, uvedl, že byl kontaktován ze strany svědka X., který za ním doběhl na pracoviště s tím, že obžalovaný poškozenou fyzicky napadl a pokusil se ji znásilnit. Lékařskými zprávami jsou pak objektivizována zranění, která poškozená při potyčce s obžalovaným utrpěla. Rovněž obsah příslušné fotodokumentace tato zranění zobrazuje. Argumentaci, že si tato zranění způsobila poškozená sama, považuje soud za absurdní a nedůvodnou Listinné důkazy dále dokumentují, že celá událost byla oznámena Policii bezprostředně poté, co se udála, nikoli s časovým odstupem. Lze dále poukázat i na skutečnost, že věrohodnost výpovědi poškozené je navíc podpořena rovněž závěry příslušného znaleckého posudku PhDr. XX. Pokud jde o námitku obhajoby stran erudovanosti jmenovaného soudního znalce, pak je nutno uvést, že lze odkázat na samotné vyjádření soudního znalce v tomto směru, kdy soud nemá důvod pochybovat o odborné způsobilosti znalce k vypracování příslušného znaleckého posudku.
Pokud jde o obsah svědecké výpovědi svědka X., jež měl potvrdit obhajobu obžalovaného, této soud neuvěřil. Naopak dospěl v kontextu obsahu důkazní situace k závěru, že jmenovaný svědek u soudu uváděl nepravdivý popis průběhu skutkového děje. Jednak je třeba v této souvislosti poukázat na rozpory s výpovědí obžalovaného, a to ať již jde o průběh incidentu i způsob fyzického napadení poškozené - kdy sám obžalovaný uváděl, že ve vztahu k poškozené této pouze „střihl za ucho“, naproti tomu svědek X popsal celkem tři facky na tvář poškozené. Poukázat lze i na skutečnost, že svědecká výpověď jmenovaného svědka se s výpovědí obžalovaného neshoduje i v dalších souvislostech, a to ať již jde o verbální projev obžalovaného či poškozené, tak i co do způsobu odchodu obžalovaného z místa činu. Obsah výpovědi svědka X je i v přímém rozporu se zásadou formální logiky, neboť pokud by se události odehrály tak, jak svědek popsal, vymyká se logickému úsudku důvod volání na tísňovou linku za účelem přivolání hlídky Policie, stejně jako následná reakce svědka v podobě jeho odchodu na pracoviště svědka X. za účelem jeho obeznámení s události. Poukázat lze i na skutečnost, že svědecká výpověď svědka X. je pak taktéž zpochybněna i samotným vyjádřením svědka X. a svědkyně X..
Lze tedy shrnout, že soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ve svém souhrnu dávají provedené důkazy vcelku nevyvratitelný závěr o průběhu skutkového děje tak, jak je popsán ve výrokové části tohoto rozsudku, přičemž současně i vyvrací obhajobu obžalovaného. Soud má tedy za to, že ve věci provedené důkazy s potřebnou mírou spolehlivosti dostatečně odůvodňují závěr o vině obžalovaného projednávanou trestnou činností. Nad rámec lze pak dodat, že byť předchozí trestní minulost obžalovaného nelze hodnotit jako okolnost přitěžující, je z obsahu opisu příslušných rozhodnutí i připojeného spisového materiálu dokumentován nápadně zvýšený sklon obžalovaného k neúměrně agresivním reakcím, a to zejména je-li pod vlivem alkoholu. Ze všech shora uvedených důvodů uznal proto soud obžalovaného vinným ze spáchání projednávané trestné činnosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
Návrh obhajoby na doplnění dokazování vypracováním dalšího znaleckého posudku, a to z oboru biomechaniky, pak považuje soud za nadbytečný. Jednak lze opakovat, že soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti výpovědi poškozené, a bylo-li obhajobou poukazováno na fyzický rozdíl mezi obžalovaným a poškozenou, pak lze uvést, že obžalovaný se v době spáchání trestného jednání nacházel v podnapilém stavu a jednání poškozené se tedy soudu nejeví jako nereálné. Nadto tento způsob obrany poškozené – tedy vytlačení obžalovaného ze vstupních dveří pak potvrzuje i vyjádření svědka X.. Výslech svědka X. i X. považuje soud rovněž za nadbytečný, neboť k otázce dluhu se vyjádřila jak poškozená, tak svědek X., rovněž tak i obžalovaný a svědek X., přičemž poškozená jeho existenci nezpochybnila, nicméně jak vyplývá z obsahu vyjádření svědků i obžalovaného, jednalo se o dluh ve vztahu ke svědku XX nikoli k osobě poškozené. Výslech svědků by pak ani nebyl přínosem co do skutkových zjištění, neboť průběhu skutkového děje nebyli přítomni.
Pokud jde o právní kvalifikaci jednání obžalovaného, dospěl soud k závěru, že obžalovaný XX jednáním popsaným ve výrokové části, tedy jednáním kdy požadoval pohlavní styk po poškozené, a když ho odmítla, tak ji fyzicky napadl, přičemž ji oslovoval vulgárními výrazy a dále jí říkal, že ji dostane a že mu stejně dá, a poté ji natlačil po chodbě směrem ke dveřím od dámských toalet tak, že jednou rukou ji držel pod krkem a druhou rukou ji osahával přes oblečení na prsou, přičemž se poškozená udeřila hlavou o dveře dámských toalet, v důsledku čehož upadla na zem, načež na ni obkročmo přes její levou nohu sedl a svou levou rukou jí sahal do rozkroku, přitom se nadzvedl a obnažil své přirození, které si držel levou rukou, kdy poškozená se bránila, s jednáním obžalovaného nesouhlasila, následně se jí podařilo vysmeknout se ze sevření obžalovaného a vytlačit jej za vstupní dveře do chodby, naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, a to spáchaného ve stadiu pokusu jak má na mysli ust. § 21 odst. 1 trestního zákoníku.
K námitkám obhajoby stran právní kvalifikace jednání obžalovaného obsaženým v písemně zpracovaném závěrečném návrhu je pak možno podotknout, že v daném případě právní kvalifikace skutku koresponduje s jeho popisem jako takovým, kdy soud má za to, že popis skutku uvedený ve výroku tohoto rozsudku shodně tak, jak byl uveden i v obžalobě, splňuje veškeré náležitosti stran jeho určitosti a vyjadřuje veškeré skutkové okolnosti významné z hlediska použité právní kvalifikace. V této souvislosti je pak k dalším námitkám nutno poznamenat, že pod pojem pohlavního styku ve smyslu příslušného zákonného ustanovení je možno podřadit i osahávání genitálií či prsou poškozeného, neboť i toto jednání směřuje k pohlavnímu uspokojení pachatele. Úmysl, že obžalovaný chce spáchat pohlavní styk, dal ostatně najevo nejen verbálním projevem, ale i tím, že se před poškozenou obnažil a tedy i způsobem vlastního jednání.
Soud neshledal žádných okolností, které by svědčily pro závěr, že by obžalovaný v době spáchání trestného činu nebyl plně trestně odpovědným, kdy v této souvislosti lze odkázat na závěry znaleckého posudku ústavu, a to z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie. Byť se obžalovaný dopustil trestného jednání pod vlivem alkoholu, nejednalo se o opilost patickou či komplikovanou. Nutno podotknout, že opilost si obžalovaný způsobil sám a dobrovolně, když přitom dobře věděl, jak na něj alkohol působí.
Svým jednáním obžalovaný porušil zájem společnosti na ochraně práva člověka na svobodném rozhodování o svém pohlavním životě. Úmysl obžalovaného lze v případě skutku dovodit již z konkrétních skutkových okolností, jakými jsou způsob vykonaného jednání obžalovaného, tak rovněž i pohnutka činu a lze učinit závěr o tom, že zavinění obžalovaného je na místě kvalifikovat jako úmysl přímý podle § 15 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, neboť obžalovaný nepochybně i s ohledem na své rozumové schopnosti věděl, že svým jednáním zájmy chráněné trestním zákoníkem porušuje a předmětné porušení způsobit chtěl.
Jednání obžalovaného pro jeho povahu a závažnost nelze označit jinak, než-li jako jednání společensky škodlivé, protiprávní a trestné. Z hlediska ust. § 12 odst. 2 trestního zákoníku soud neshledal, že by uplatnění trestní odpovědnosti obžalovaného a s ní spojené trestněprávní důsledky bylo možno v daném případě nahradit uplatněním odpovědnosti dle jiného právního předpisu. Naopak v daném případě dospěl po zvážení všech konkrétních okolností k závěru, že uplatnění ostatní deliktní právní úpravy v případě obžalovaného nepostačuje a že čin spáchaný obžalovaným je natolik společensky škodlivý, že uplatnění trestní represe je zcela namístě.
Při úvaze o druhu a výši trestu soud přihlédl ke všem hlediskům uvedeným v ust. § 37 odst. 2 trestního zákoníku a § 38 a § 39 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kdy hodnotil z hlediska zásady přiměřenosti jak povahu a závažnost spáchaného trestného činu, tak taktéž poměry obžalovaného jakožto jeho pachatele – tedy jeho osobu a možnosti jeho nápravy. Zohledněny byly taktéž okolnosti polehčující i okolnosti přitěžující. V neposlední řadě bral pak soud v úvahu i pohnutku jednání obžalovaného. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že je rozvedený, bez vyživovací povinnosti, je řádně zaměstnán. Závažnost spáchaného činu je v daném případě dána jak významem chráněného zájmu, který byl jednáním obžalovaného dotčen, tak je dána taktéž konkrétními skutkovými okolnostmi. Byť má obžalovaný záznam v rejstříku trestů ČR i SR, nelze k těmto záznamům přihlížet jako k okolnosti přitěžující, nicméně dokumentují jisté sklony obžalovaného k porušování zákonných norem.
Obžalovaný byl v daném případě ohrožena trestní sazbou od dvou do deseti let. Soud neshledává v daném případě z hlediska míry závažnosti a společenské škodlivosti podmínky pro snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby a uložení trestu v rámci zákonné sazby považuje soud v případě obžalovaného za naprosto přiměřené.
Po zvážení všech konkrétních okolností dospěl soud k závěru, že v případě obžalovaného z hlediska míry postihu i s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného jednání, osobě a poměrům obžalovaného a následku lze uvažovat o uložení trestní sankce při spodní hranicí zákonné trestní sazby a uložil proto obžalovanému jako přiměřený trest odnětí svobody ve výměře tří roků. Dospěl přitom k závěru, že v případě obžalovaného je možno považovat za splněné podmínky uvedené v ust. § 81 odst. 1 trestního zákoníku pro podmíněný odklad výkonu uloženého trestu a že na osobu obžalovaného není nutno působit přímým výkonem uloženého trestu odnětí svobody a že lze bez odůvodněných pochybností předpokládat, že obžalovaný své jednání změní a do budoucna se vyvaruje páchání další trestné činnosti. Uložený trest byl tedy uložen jako trest s podmíněným odkladem. Za zcela adekvátní a přiměřenou zkušební dobu považuje soud zkušební dobu blíže horní hranici sazby uvedené v § 82 odst. 1 trestního zákoníku, a to v trvání tří roků.
POUČENÍ:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, Obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci a poškozený, který uplatnil právo na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody.
Osoba oprávněná napadnout rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí (§ 246/1,2 tr.ř.).
Odvolání musí být v zákonné lhůtě případně v další lhůtě určené předsedou senátu odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo vytýkány. Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává ve prospěch či v neprospěch obžalovaného (§ 249/1,2 tr.ř.).
Odvolacím soudem bude odmítnuto odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání (§ 253/3 tr.ř.).
Právo podat odvolání nemá osoba, která se tohoto práva výslovně vzdala.
Okresní soud Brno-venkov
V Brně dne 4. června 2012
JUDr. Kateřina Stýblová, v.r.
předsedkyně senátu
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Berouně rozhodl v hlavním líčení konaném dne 20.10.2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Pařeza a přísedících Taťány Humlové a Miloslavy Suchánkové,
t a k t o :
Obžalovaný XY nar. XXv XX trvale bytem XX okr. XY
j e v i n e n , ž e
dne 14.5.2016, v době kolem 09.00 hodin, v úklidové místnosti v Hypermarketu XX, poté, co vyzval XX , nar. XX , o které věděl, že ještě nedosáhla 18 let věku, aby šla do úklidové místnosti a skladu úklidových potřeb a převlékla se zde do legín, které jí donesl, za ní do této úklidové místnosti přišel, vchodové dveře čtyřmi kanystry zajistil a následně, kdy si na jeho pokyn vedle něho na vyskládané role toaletního papíru sedla, ji s hlavou na rameni při zhasnutém světle jednou rukou, kterou ji nejprve objal, osahával pod vrchním tričkem na břiše a druhou rukou ji chytil za horní část paže, načež ho žádala, aby jí nechal být, že se jí to nelíbí a že se jí chce na záchod, kdy však obžalovaný jí odmítl držením ruky pustit a pod spodním tričkem ji osahával na holém břiše, a dále na levém prsu přes i pod podprsenkou, kterou jí chtěl rozepnout, a když se s opakováním toho, aby ji nechal, zvedla a snažila se ucuknout jí levé prso zmáčkl a tohoto svého jednání zanechal až poté, co mu pohrozila, že bude křičet, kdy se jí i podařilo úklidovou místnost opustit, přičemž v důsledku tím způsobeného silného psychického rozrušení, které provázel astmatický záchvat musela být převezena k ošetření do Nemocnice XX, kde bylo mimo jiné zjištěno, že utrpěla zranění spočívající ve dvou podlitinách v okolí bradavky levého prsu, podlitiny na břiše a na pravé paži,
t e d y:
jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal na dítěti,
č í m ž s p á c h a l
zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst.1, odst.2 písm.b) tr.zákoníku,
a o d s u z u j e s e
podle § 185 odst.2 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 26 (dvaceti šesti) měsíců,
podle § 81 odst.1 tr.zákoníku a § 82 odst.1 tr.zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 30 (třiceti) měsíců,
podle § 228 odst.1 tr.řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, pobočka Praha, se sídlem Bělehradská 130, Praha 2, škodu ve výši 4.782,- Kč.
O d ů v o d n ě n í :
Podle § 129 odst.2 tr.řádu písemné odůvodnění rozsudku odpadá, neboť po jeho vyhlášení se jak obžalovaný, a to i za osoby oprávněné, tak státní zástupkyně vzdali odvolání a současně prohlásili, že netrvají na vyhotovení jeho odůvodnění.
Absence odůvodnění se však netýká výroku o náhradě škody, neboť poškozená Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, která je oprávněna podat odvolání do tohoto výroku, takové prohlášení neučinila, resp. se tohoto práva nevzdala.
Tímto výrokem bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody ve výši 4.782,- Kč, se kterou se poškozená zdravotní pojišťovna řádně a včas připojila k trestnímu řízení s tím, že se v jejím případě jedná o náklady zdravotní péče, které vynaložila na léčení poškozené a které doložila vyúčtováním s detailním rozpisem jednotlivých výkonů této péče. O vzniku této škody poškozené v důsledku jednání obžalovaného, stejně jako o její výši, nelze pochybovat, a proto soud rozhodl tak, že poškozené nárok na náhradu škody přiznal a podle § 228 odst.1 tr.řádu uložil obžalovanému povinnost, aby poškozené tuto škodu nahradil.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení.
Odvolání se podává u Okresního soudu v Berouně a rozhoduje o něm Krajský soud v Praze. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které jeho vydání předcházelo. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu
škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody a zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci.
Osoba oprávněná napadnout rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí.
Právo odvolání nemají již ty oprávněné osoby, které se ho výslovným prohlášením vzdaly.
V Berouně dne 20.10.2016
Předseda senátu:
JUDr. Michal Pařez, v.r.
Za správnost vyhotovení:
Kristýna Dumská
č. j. 2 T 61/2021-1000
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl v hlavním líčení konaném dne 8. 11. 2021 v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jaroslavy Opatrné a přísedících Zdeňky Pradeové a Stanislava Roženka
takto:
Obžalovaný
xxxxxx, narozený xxxxx v Praze, trvale bytem a doručovací adresa xxxxxxx,
je vinen, že
1) dne 9. 6. 2019 v blíže nezjištěné době mezi 1:00 hodin a 5:15 hodin ve vozidle tovární značky Dacia Logan, registrační značky 3AT 6556, odstaveném ve volném terénu v blízkosti obce Frýdštejn-Sestroňovice vykonal na nezletilé xxxxxxx, narozené xxxxxxx, oboustranně dobrovolný pohlavní anální styk, ačkoliv věděl, že se jedná o osobu ve věku 13 let,
2) nejméně od 5. 9. 2010 nejméně do 21. 11. 2019 přechovával ve své emailové schránce xxxxxx 4 fotografie obnažených dívek a chlapců zjevně mladších 18 let v sexuálně vyzývavých polohách předvádějících své pohlavní orgány, a dále nejméně od roku 2014 do 18. 6. 2020 na externím disku HDD značky Seagate, č. NA7VZXAF, přechovával 9 fotografií, na nichž jsou zachyceny nahé nebo částečně nahé dívky, zjevně mladší 18 let, v sexuálně vyzývavých polohách předvádějících své pohlavní orgány a dále na externím disku zn. Lacie, č. NL673A3Y, přechovával 4 fotografie, na nichž je dívka, zjevně mladší 18 let, sedící na zadní sedačce osobního vozidla v bílé košili s obnaženým poprsím vyzývavě předvádějící své pohlavní orgány,
3) ze svého emailového účtu xxxxxxx a prostřednictvím komunikátoru WhatsApp komunikoval s poškozenou xxxxxxx, narozenou xxxxx, s níž vedl sexuálně zaměřenou konverzaci, ačkoliv věděl o jejím věku 17 let, a v průběhu této konverzace dne 11. 2. 2017 po ní požadoval, aby pořídila a jemu zaslala své intimní fotografie a videa, a instruoval ji, jak má fotografie a videa pořídit, načež tak poškozená učinila a zaslala mu 1 fotografii s obnaženým přirozením a konečníkem a 1 fotografii s příborovou lžičkou v konečníku a 2 videa, na nichž má zasunutou příborovou lžičkou v konečníku, a tyto fotografie a videa přechovával až do 18. 6. 2020 ve svém mobilním telefonu značky Huawei P9 Lite, IMEI 867246034670431,
4) v době od 6. 4. 2018 nejméně do 6. 10. 2018 prostřednictvím komunikátoru Skype komunikoval s poškozenou xxxxxxxx, narozenou xxxxxx, s níž vedl sexuálně zaměřenou konverzaci, ačkoliv věděl o jejím věku 16 let, a v průběhu této konverzace po ní požadoval, aby pořídila a jemu zaslala své intimní fotografie, a instruoval ji, jak má fotografie pořídit, načež tak poškozená učinila a postupně mu zaslala 12 svých fotografií v sexuálně vyzývavých pozicích, při nichž obnažuje své přirození a poprsí, a tyto fotografie přechovával po blíže nezjištěnou dobu v komunikátoru Skype,
5) v době od 31. 7. 2019 nejméně do 29. 11. 2019 ze svého emailového účtu a prostřednictvím sociální sítě Instagram komunikoval s poškozenou xxxxxx, narozenou xxxxxxxxxx , s níž vedl sexuálně zaměřenou konverzaci, ačkoliv věděl o jejím věku 12 let, a v průběhu této konverzace po ní požadoval, aby pořídila a jemu zaslala své intimní fotografie a videa, a instruoval ji, jak má fotografie a videa pořídit, načež tak poškozená učinila a postupně mu zaslala 6 fotografií, na nichž nahá masturbuje ve vaně, 14 fotografií s detailem svého obnaženého přirození a poprsí, a 3 videa, na nichž masturbuje, a tyto fotografie a videa obžalovaný
přechovával ve své emailové schránce nejméně do 21. 11. 2019,
6) v době od 22. 10. 2019 nejméně do 2. 11. 2019 ze svého emailového účtu a prostřednictvím aplikace Messenger komunikoval s poškozenou xxxxx, narozenou xxxxx, s níž vedl sexuálně zaměřenou konverzaci, ačkoliv věděl o jejím věku 16 let, a v průběhu této konverzace po ní požadoval, aby pořídila a jemu zaslala své intimní fotografie, a instruoval ji, jak má fotografie pořídit, načež tak poškozená učinila a postupně mu ve dnech 7. 11. 2019 až 14. 11. 2019 zaslala 5 fotografií s detailem svého obnaženého přirození v sexuálně vyzývavých polohách, a tyto fotografie obžalovaný přechovával ve své emailové schránce nejméně do 21. 11. 2019,
a následně dne 17. 11. 2019 v době mezi 10:00 hodin a 11:45 hodin v místě svého bydliště na adrese xxxxxxx, ve své ložnici vyfotografoval na mobilní telefon značky Huawei 6 fotografií, na nichž je nahá poškozená xxxxxxxx, narozená xxxxxx, v sexuálně vyzývavých polohách, ačkoliv věděl o jejím věku 16 let, a tyto fotografie přechovával až do 18. 6. 2020 ve svém notebooku značky Lenovo IdealPad 330S, č. YD0614ZM, na externím disku značky Lacie, č. NL673A3Y, a na externím HDD značky Adata,
tedy
jednáním pod bodem 1 obžaloby
- jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let,
jednáními pod bodem 2 až 6 obžaloby
- přechovával fotografické a filmové pornografické dílo, které zobrazuje dítě,
jednáními pod bodem 3 až 6 obžaloby
- svedl dítě k výrobě pornografického díla,
jednáními pod bodem 4 až 6 obžaloby
- ohrozil rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že ho sváděl k nemravnému životu,
čímž spáchal
jednáním pod bodem 1 obžaloby
- zločin pohlavní zneužití podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku,
jednáními pod bodem 2 až 6 obžaloby
- přečin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odstavec 1 trestního zákoníku,
jednáními pod bodem 3 až 6 obžaloby
- přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odstavec 1 trestního zákoníku,
jednáními pod bodem 4 až 6 obžaloby
- přečin ohrožení výchovy dítěte podle § 201 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku.
a odsuzuje se
Podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v délce 3 (tři) roky.
Podle § 84 trestního zákoníku za užití § 81 odstavec 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá, nad obžalovaným se vyslovuje dohled a podle § 85 odstavec 1 trestního zákoníku se obžalovanému stanoví zkušební doba v trvání 5 (pěti) let.
Podle § 99 odstavec 2, písmeno a) odstavec 3 trestního zákoníku se obžalovanému ukládá ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě.
Podle § 70 odstavec 2, písmeno a) trestního zákoníku se vyslovuje trest propadnutí věci: -notebook značky Lenovo IdealPad 330S, č.YD0614ZM,
-hard disk značky Lacie, č. NL673A3Y,
-externí HDD značky Adata,
-externí HDD značky Seagate, č. NA7VZXAF,
-notebook značky Acer D16H1,
-mobilní telefon značky Huawei.
Podle § 228 odstavec 1 trestního řádu je obžalovaný povinen uhradit poškozené xxxxx, narozené xxxxxx, zastoupené xxxxx., se sídlem xxx náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč a poškozené xxxxx, narozené xxxxxx, zastoupené xxxx, advokátkou xxxx, se sídlem xxxx, náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč.
Odůvodnění:
1 Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou podal k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou obžalobu na xxxxx pro zločin pohlavní zneužití podle § 187 odstavec 1 trestního zákoníku, přečin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odstavec 1 trestního zákoníku, přečin zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odstavec 1 trestního zákoníku a přečin ohrožení výchovy dítěte podle § 201 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním uvedeným ve výroku rozsudku.
2 Poté, co byla obžalovanému zaslána obžaloba společně s poučením ve smyslu § 196 odstavec 2, odstavec 3 trestního řádu, tak k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou zaslal písemné vyjádření. U hlavního líčení po přednesení obžaloby obžalovaný xxxxx byl poučen podle § 206a trestního řádu, kdy uvedl, že poučení rozumí a k tomuto se vyjádřil v písemném podání k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou. Na základě toho soud jeho vyjádření u hlavního líčení přednesl. Z vyjádření vyplývá, že obžalovaný se cítí být vinen spácháním skutků popsaných v obžalobě, chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu, souhlasí s popisem skutků a jejich právní kvalifikací a za nesporné skutečnosti považuje všechny skutečnosti popsané v obžalobě a souhlasí s tím, aby tyto nesporné skutečnosti v hlavním líčení nebyly dokazovány. Po přečtení tohoto vyjádření obžalovaný uvedl, že s tímto souhlasí. Státní zástupce i obhájce obžalovaného souhlasili s prohlášením přijetí viny. Na základě těchto skutečností soud prohlásil, že prohlášení viny ze strany obžalovaného přijímá a bylo rozhodnuto, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu. Obžalovaný byl rovněž poučen o tom, že soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat a skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem. Soud následně rozhodl o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obžalovaný označili za nesporné, a provedl dokazování pouze ve zbylém rozsahu.
3 Za souhlasu stran byl přečten znalecký posudek z odvětví psychiatrie a sexuologie, který vypracoval Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., ze kterého bylo zjištěno, že u obžalovaného nebyla prokázána žádná aktuální duševní porucha nebo choroba, vykazuje škodlivý konzum alkoholu bez známek patologické závislosti na něm. Obžalovaný byl motivován patologickou erotickou závislostí na virtuálním internetovém prostředí. Je schopen se alkoholu vystříhat. Patologická závislost na internetové erotické komunikaci snižovala ovládací schopnosti obžalovaného v době deliktu podstatnou měrou, nejednalo se o zánik této schopnosti. Rozpoznávací schopnosti ve vztahu k inkriminovanému deliktu byly plně zachovány. Dle znalce je jeho pobyt na svobodě bez ochranné sexuologické léčby nebezpečný, když doporučil ochrannou léčbu sexuologickou uložit v ambulantní formě.
4 Ze zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze bylo zjištěno, že v současné době v léčbě Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc., kdy mu bude naordinován medikament k potlačování kompulzivních motivací k minimální motivaci k problémovému chování.
5 K osobě obžalovaného bylo zjištěno z opisu Rejstříku trestů, že nebyl dosud soudně trestán, ani projednáván v místě bydliště pro přestupky, není proti němu vedena žádná exekuce. Soud měl i k dispozici hodnocení zaměstnavatele, ze kterého bylo zjištěno, že pracoval na Filmové akademii múzických umění v Praze (dále FAMU) v pracovní pozici promítače, za celou dobu působení s ním nebyly žádné problémy, ani stížnosti ze strany pracovníků jednotlivých kateder, ani studentů. V práci byl ochotný a vstřícný, v rámci svých pracovních povinností se snažil iniciativně vyjít vstříc všem požadavkům, na jeho pracovní morálku a docházku bylo spolehnutí. Obžalovaný uvedl, že pracuje jako OSVČ, kdy technicky zajišťuje promítání filmů a stále spolupracuje s FAMU. Soud přečetl v hlavním líčení i návrh poškozených xxxxxx a xxxxxx zastoupené JUDr. Lucií Hrdou, advokátkou, se sídlem Praha 2, Vinohradská 343/6, které se připojily s nárokem na náhradu nemajetkové újmy každá ve výši 50 000 Kč. Obžalovaný v rámci svého doplnění výslechu uvedl, že je ochoten tyto částky oběma poškozeným uhradit.
6 Při úvaze o druhu a výši trestu soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy. Dále bylo přihlédnuto k chování obžalovaného po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu, případně odstranit jiné škodlivé následky. Bylo rovněž přihlédnuto k jeho postoji k trestnému činu v trestním řízení, kdy prohlásil svoji vinu a označil rozhodné skutečnosti za nesporné. Bylo rovněž přihlédnuto k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život obžalovaného. Soud hodnotí jednání obžalovaného jako vysoce společensky škodlivé, kdy společenská škodlivost jednání obžalovaného je dána zájmem společnosti na ochraně mravního a tělesného vývoje dítěte, zejména před předčasným začátkem sexuálního života a ochraně jeho intimní integrity, přičemž je zvyšována dlouhodobostí a množstvím jednotlivých útoků obžalovaného. Obžalovaný jednotlivé dívky aktivně vyhledával na internetu a aktivně a vytrvale je vyzýval k tvorbě dětské pornografie. Jednáním obžalovaného došlo u poškozených ke značné újmě právě na jejich osobní integritě, když některé z nich v době činu byly stále dítětem a nebyly schopny rozpoznat manipulaci ze strany obžalovaného, kterému plně důvěřovaly. Je nepochybné, že jednání obžalovaného citově zasáhlo do vztahu poškozených s jejich rodinami. Ohledně obžalovaného bylo zjištěno, že doposud nebyl soudně trestán, ani projednáván pro přestupek. Do zahájení trestního stíhání dlouhodobě pracoval jako technik pro FAMU v Praze a jeho pracovní hodnocení je velmi dobré. V současné době pracuje obžalovaný jako OSVČ, kdy jezdí po obcích a technicky zajišťuje promítání filmů, když nadále spolupracuje s FAMU. Obžalovaný uvedl, že je ochoten uhradit nemajetkovou újmu, kterou poškozené požadují. V době konání hlavního líčení bylo prokázáno, že počátkem vyšetřování již obžalovaný se žádné trestné činnosti tohoto charakteru nedopustil, soud přihlédl i k postoji obžalovaného v trestním řízení, prohlásil vinu a označil rozhodné skutečnosti uvedené v obžalobě za nesporné. Je nepochybné, že obžalovaný se ke svému škodlivému jednání doznal i v přípravném řízení. U hlavního líčení bylo prokázáno, že obžalovaný je v současné době v léčbě sexuologické ordinace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze u Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc. Obžalovanému byly naordinovány medikamenty k potlačování kompulzivních motivací, k minimalizaci motivace k problémovému chování. Na základě všech okolností zjištěných u hlavního líčení, kdy bylo přihlédnuto ke všem přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, dospěl soud k závěru, že je možné na obžalovaného působit výchovným druhem trestu, kdy dospěl k závěru, že tento druh trestu bude pro obžalovaného účinným ke všem vzniklým důsledkům, kdy zejména rozhodnutí o uložení ochranné sexuologické léčby by nemohlo být realizováno ve věznici, protože zde taková forma léčení v současné době není, takže soud konstatuje, že je žádoucí, aby se obžalovaný pravidelně podroboval ochranné léčbě sexuologické, kterou navrhl znalec, a to ve formě ambulantní. Soud uložil obžalovanému trest odnětí svobody podle § 187 trestního zákoníku jako trest úhrnný v délce 3 roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 5 let a vyslovením dohledu probačního úředníka. Rovněž mu bylo uloženo ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě. Dále byl vysloven trest propadnutí věci, a to dle výroku rozsudku. Naopak soud neakceptoval návrh státního zástupce na propadnutí automobilu tovární značky Dacia Logan vzhledem k tomu, že obžalovaný jezdí za prací téměř po celé republice a stará se o své rodiče. Se svým návrhem na náhradu nemajetkové újmy se připojila zmocněnkyně xx, za poškozenou xxxxxxx, a xxxxxxxxxxxxx, s částkami za každou 50 000 Kč, a přestože ve věci nebyl vypracován znalecký posudek ke stanovení výše nemajetkové újmy, soud tyto částky na náhradu nemajetkové újmy akceptoval, když navíc s těmito částkami souhlasil i obžalovaný, takže soud zavázal obžalovaného podle § 228 odstavec 1 trestního řádu uhradit oběma poškozeným zastoupeným zmocněnkyní xx nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč pro každou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody.
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Odvolání musí být podáno ve lhůtě uvedené v § 248 trestního řádu nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 trestního řádu, také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda jej podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.
Právo odvolání nepřísluší osobám, jež se ho výslovně vzdaly. Jablonec nad Nisou 8. 11. 2021
Mgr. Jaroslava Opatrná v. r.
předsedkyně senátu
č. j. 10 T 12/2018-
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. června 2020 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Cukerové a přísedících JUDr. Marcely Lukešové a Zory Hedvábné, takto:
Obžalovaný
XXXXXXXX XXXXXXXX,
nar. XXXXXXXX, OSVČ, trvale bytem XXXXXXXX
je vinen, že
1)
v přesně nezjištěné době, nejméně od roku 2012 do června roku 2015, kdy poškozená Ing. XXXXXXXXXXXX XXXXXX, nar. XXXXXXXX, opustila společnou domácnost, v bytech, kde společně žili a to v XXXXXXXX, a v XXXXXXXX psychicky týral poškozenou, která v této době byla jeho družkou, a s níž vychovával společného nezletilého syna XXXXXXXXX XXXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, požadoval po ní, aby zanechala studia vysoké školy s tím, že je špatná matka, neboť studuje, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na délku vycházek na hřiště s nezl. synem XXXXXXXXX a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vůli anální sex, kdy taktéž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, ta jí to „spočítá", a že se jejich syn XXXXXXXXX bude mít špatně, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil, aby v době od července 2013 do června 2015 pracovala jako tanečnice a striptérka v erotických klubech, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky ve výši 800,- Kč až 3.500,- Kč za noc mu musela odevzdávat a dále opakovaně poškozenou v přesně nezjištěné době od podzimu 2013 do června 2015 pod pohrůžkami, že jí vyhodí z bytu, sebere a doveze nezl. Syna XXXXXXXX a jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil k prostituci, kterou musela vykonávat v jím vybraných podnicích v XXXXXXXX a v XXXXXXXX v XXXXXXXX, XXXXXXXX, a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám včetně live chatu s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela ve shora uvedených erotických klubech a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám, poskytovat blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito muži platili obžalovaným stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, přičemž obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednání obžalovaného jako stupňující se těžké příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém psychickém stresu,
tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,
jednak jinou osobu než díže za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednáni a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci,
2)
v přesně nezjištěné době, poté, co se dne 16.1.2016 vrátila poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX do společné domácnosti ke svému druhovi - obžalovanému XXXXXXXX XXXXXXXX, do bytu v XXXXXXXX nejméně od ledna 2017 do 6.9.2017, kdy opětovně společnou domácnost opustila, psychicky týral poškozenou, s níž vychovával společné syny, a to nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, s nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na odvedení nezl. Syna XXXXXXXX do školky, na délku vycházek na hřiště s nezl. syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", a vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vpůli anální sex, přičemž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, tak jí to „spočítá", že jejich synové nezl. XXXXXXXX a nezl. XXXXXXXX se budou mít špatně a budou hladovět, že řekne jejím rodičům, že pracovala jako prostitutka, že sebere a odveze nezletilé syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, že jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, a za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil opakovaně k pohlavním stykům a dalším sexuálním aktivitám s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela na podkladě inzerátů vydaných obžalovaným opakovaně poskytovat v hodinových hotelech XXXXXXXX ulice XXXXXXXX, v XXXXXXXX a jinde, blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito platili stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy za tímto účelem obžalovaný založil agenturu XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, kdy obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednáni obžalovaného jako stupňující se příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém stresu,
tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,
jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavními styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví
čímž spáchal
pod bodem ad 1)
zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku,
pod bodem ad 2)
zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm a) trestního zákoníku,
a odsuzuje se
podle § 168 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
Podle § 84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku se mu výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání. 5-ti ( let ) let, za současného vyslovení dohledu v rozsahu stanoveným trestním zákonem.
Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30.
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovanému ukládá povinnost uhradit poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, trvale bytem XXXXXXXX, škodu ve výši 200.000 Kč.
Odůvodnění
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze a rozhoduje o něm Vrchní soud v Praze.
Odvolání musí být v této lhutě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti ve prospěch či neprospěch obžalovaného.
Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, která se ho přímo dotýká, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí.
Toto právo nepřísluší osobám, které se jej prohlášením výslovně vzdaly.
Byl-li obžalovaný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a poškozenému byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, vzniká poškozenému možnost požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu, rozhodoval v prvním stupni.
Praha 26. června 2020
JUDr. Veronika Cukerová
předsedkyně senátu