Znásilnění nezletilé

Spisová značka: 5 T 15/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miroslava Rákosníka a soudců Aleny Prokopové a Bc. Dany Kostúrové v hlavním líčení konaném dne 16. června 2014 

t a k t o : 

I.

Obžalovaný XXXXX, trvale bytem a adresa k doručování XXXXX,

j e  v i n e n , ž e

dne 1.12.2013 v přesně nezjištěné době od 15:00 do cca 19:30 hod, v XXXXX, v ul. XXXXX, v neoznačené stavební buňce, bílé barvy, která se nachází na neoznačeném stavebním pozemku, v blízkosti sloupu veřejného osvětlení č. XXXXX, po předchozím požití alkoholu a po dohodě, že poškozená XXXXX může splatit svůj dluh, tím že se nechá obejmout a políbit, vybočil z této dohody a začal poškozenou svlékat, poté do ní strčil, aby si lehla na postel, kde jí vyzul boty a kalhoty, posléze se sám vysvlékl donaha a začal pod peřinou poškozenou osahávat přes kalhotky a poté i pod kalhotkami, přičemž jí líbal na ústa, krk a prsa a opakovaně jí zasouval prsty do vagíny, čemuž se poškozená bránila tím, že jej odstrkovala, poté jí svlékl kalhotky a požadoval po poškozené, ať si na něho lehne a když odmítla, lehl si sám na ni a snažil se o pohlavní styk s tím, že se s ní chce milovat a když poškozená počala křičet o pomoc, vyhrožoval jí, že pokud nebude ticho, tak si jí vyfotí na mobilní telefon a foto zveřejní na Facebooku, následně po poškozené požadoval provedení orálního styku a když s tím nesouhlasila, uchopil jí oběma rukama za hlavu a strčil svůj penis do jejích úst, následně po poškozené žádal, aby v tomto jednání pokračovala, přičemž si vše fotil na mobilní telefon a snažil se poškozenou, která se pokusila z postele vstát, zatáhnout zpět, následně jí umožnil se obléci a když se posadila na židli ke stolu, opětovně požadoval provedení orálního sexu a když projevila nesouhlas, vyndal si penis z kalhot, uchopil poškozenou za hlavu a strčil jí svůj úd do úst a také toto jednání fotil na mobilní telefon, poškozená opakovaně projevila nesouhlas s tímto jednáním, přičemž k němu byla donucena fyzickou převahou obžalovaného, z něhož začala mít strach, přičemž následně se poškozené XXXXX podařilo vymanit z držení obžalovaného a odejít z buňky pryč,

t e d y :

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a spáchal čin jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží, a to na dítěti,

č í m ž   s p á c h a l :

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku,

a  o d s u z u j e   s e

podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 /dva a půl/ roku.

Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3,5 /tři a půl/ roku.

II.

Podle § 226 písm. a) tr. řádu se obžalovaný zprošťuje obžaloby OSZ Praha 8, sp. zn. ZT 506/2013 - 52 pro skutek, že v přesně nezjištěné době od měsíce prosince 2012 do 1.12.2013, na témže místě, tedy ve stavební buňce, v XXXXX, ul. XXXXX po delší dobu ohrožoval citový a mravní vývoj poškozené XXXXX tím, že při opakovaných společných schůzkách ve stavební buňce osahával poškozenou na jejím pozadí, dával jí polibky, objímal ji a nabízel jí ke konzumaci alkoholické nápoje, přičemž toto jednání vyvrcholilo tím, že jí dne 01.12.2013 násilím přiměl k orálnímu styku a toto jednání zachytil na svůj mobilní telefon, v čemž je podanou obžalobou spatřován trestný čin ohrožování mravní výchovy dítěte dle §  201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.

O d ů v o d n ě n í :

Obžalovaný jednání kladené mu za vinu popíral. Na svoji obhajobu uvedl, že s poškozenou se znal asi rok, chodila za ním do jeho stavební buňky. Po dobu jejich návštěv si povídali, popíjeli kávu. V neděli 1.12.2013 obžalovaný zjistil, že mu poškozená krade peníze, to se muselo stát, když ji nechal ve stavební buňce samotnou. Obžalovaný napsal poškozené SMS, domluvili se, že se sejdou u něho ve stavební buňce. Když k němu dorazila, nabídl ji kolu k pití, a ptal se jí, jak to je s těmi penězi. Poškozená doznala, že mu je vzala, on chtěl vše říci jejím rodičům, to poškozená nechtěla.

Obžalovaný průběžně půjčoval poškozené drobné částky od 50,- Kč do 100,- Kč, postupně, ale její dluh dosáhl výše 2.000,- Kč. Obžalovanému se ještě ztratilo 6.000,- Kč. Obžalovaný chtěl dluh vrátit, vedl si přesnou evidenci všech částek, které měl poškozené půjčit, vše to zapisoval do zeleného sešitu. Termín vrácení dohodnut nebyl, poškozená to měla splácet z kapesného nebo by pro něj dělala nějaké brigády.  Poškozená podepsala, že mu uvedené částky dluží, rovněž se doznala ke krádeži, dokonce přiznala, že v minulosti kradla peníze i svým rodičům. Obžalovaný trval na tom, že to musí říci rodičům poškozené, aby věděli, jakou mají dceru, ona začala plakat a na kolenou ho prosila, aby jim nic neříkal. Poté se o tom již nebavili, otevřel další láhev vína, to už byl obžalovaný trochu opilý. Poškozená si měla sednout vedle něho, začala ho lochtat po těle, sahala mu do rozkroku. Když mu poškozená sahala do rozkroku, lehl si na postel, smál se, bylo mu to příjemné, je chlap, ale není násilník. Poškozenou násilím k ničemu nenutil, je pravdou, že měli orální sex, při tom ji obžalovaný jednou rukou držel hlavu, a druhou rukou ji fotografoval. Vyfotit se při tom byl nápad obžalovaného, říkal, že pokud mu nepřestane dělat sexuální nabídky, vyfotografuje ji při tom a ukáže to vše rodičům. Poškozená ho měla svléknout, svlékla i sebe, chtěla po něm sex. Obžalovaný neví, proč ji nevyhodil z buňky, když s ní sex mít nechtěl.  Poškozená říkala, že chce sex, obžalovaný nechtěl. Byl nahý, styděl se. Fotoaparát musela zapnout poškozená, on na to neviděl. Fotografie nechtěl dát na Facebook, chtěl je jen ukázat jejím rodičům. Když ji fotografoval, řekla u toho: „Ty vole, co mi to děláš?“. Nakonec poškozenou odstrčil, řekl jí, ať se oblékne, ona měla reagovat slovy: „Ty vole, proč mě nikdo nechce?“. S evidencí dluhu a doznáním poškozené ke krádeži a s fotografiemi chtěl obžalovaný jít za rodiči, aby viděli, jakou mají dceru. Fotografie měly být důkaz. Poškozená po celou dobu neplakala, plakala, až když odcházela, a to bylo kvůli tomu, jak jí odmítl.

Poškozené se jednou zastal, měli ji v partě mlátit, chodila po stavbách, pila alkohol. Obžalovaný věděl, kolik jí let, že chodí do školy. Sex mezi ním a poškozenou nebyl za ten dluh, poškozená pouze řekla, že pro něj udělá vše.

Poškozená vypověděla, že k obžalovanému přišla na návštěvu do jeho stavební buňky kolem 16.00 hodin. Obžalovaný ji nalil červené víno, nechtěla ho, míchala ho s kolou. Již před tím za ním chodila, povídali si spolu, kouřili a bavili se. V minulosti se jí chtěl obžalovaný dotknout, sáhl ji na zadek, nebo ji dal pusu na tvář, ale nepřikládala tomu význam. Od obžalovaného dostávala peníze, drobné částky. Obžalovaný to nikdy vrátit nechtěl, brala to jako dárek. Někdy si mu i sama o peníze říkala, jednou mu vzala pár stovek. Psali do deníku, že to splatí, kolik dluží a tak že mu ukradla, to bylo 600,- Kč a 2.100,- Kč to se potom škrtlo, jako že se spolu pomazlí, poškozená mu dá pusu a on ji obejme a tím se ten dluh smaže. Zbytek by pak odpracovala. Měli spolu dohodu, ale poškozená se cítí podvedená protože, obžalovaný dohodu nedodržel. Dohodu, že jí sáhne na zadek a bude to dobrý, navrhl obžalovaný. S touto dohodou ona souhlasila. Obžalovaný ji řekl, ať si stoupne, on si také stoupl a začal ji svlékat. Když se ho dotazovala proč, odvětil jí, ať je v klidu. Když ji vysvlékl, to se nebránila, položil ji na postel, to už obžalovanému říkala, co dělá, že nechce. Na posteli ji svlékl kalhoty, nakonec i spodní prádlo. Obžalovaný se svlékl úplně donaha a lehl si k ní, že se s ní jenom pomazlí. Poté poškozená začala brečet, že nechce, obžalovaný, ale nereagoval, pokračoval, pohlavní styk, ale neměli. Měla si lehnout na něj, nechtěla, tak si lehl on na ní, asi se pokoušel o pohlavní styk, ale nedostal se dovnitř. Když se do ní nedostal, šel pro telefon, a chtěl ho nastavit na fotoaparát. Donutil ji k orálnímu sexu a fotil ji u toho. Nechtěla, ale nějak ji přinutil. Poškozená říkala, že nechce, to myslela orální sex i to fotografování. Možná křikla o pomoc. Pak se začala oblékat, vysmekla se obžalovanému. Bylo zamčeno, ale klíč byl v zámku. Cestou domů poškozená plakala, doma řekla mámě, že se jí stalo něco horšího než, že by pila alkohol. Během večera moc nepila, pil hlavně obžalovaný, mohl vypít 2 až 3 lahve vína. Obžalovaného považovala za kamaráda, byl na ni hodný a milý.

Svědkyně XXXXX, matka poškozené, vypověděla, že dcera přišla později než obvykle a byla divná, vystresovaná a ubrečená. Ptala se jí, zda pila alkohol ona odvětila, že něco horšího. Když se jí ptala, řekla, že byla znásilněná. Svědkyně hned volala na policii, než přijela, ptala se jí, co se stalo konkrétně, řekla, že ke styku nedošlo, jenom k orálnímu styku. Pak přijela policie a řekla vše, jak bylo.

Obžalovaného nezná. Dcera měla dovoleno být venku do 20.00 hod, výjimečně přišla později, maximálně vždy přišla do 21.30 hod. Svědkyně jí důvěřovala, že je venku s kamarády, že chodí za obžalovaným, nevěděla. Dceři vyplácí kapesné 200,- Kč na měsíc, nestalo by se, že by dcera kapesné nechtěla, když potřebuje, nějaké další peníze dostane je. Stalo se, že jim v rodině vzala peníze, vše vrátila a doznala. Měla to na cigarety pro partu, aby se jim zavděčila.

Soud dále vyslechl svědky, kamarády poškozené, kteří rovněž znali obžalovaného. Svědek XXXXX uvedl, že poškozenou zná, vyrůstali spolu. Obžalovaného zná také, scházeli se s ním u rybníku, v hospodě a bavili se s ním. Obžalovaný svědkovi nikdy nedával peníze, ani cigarety ani alkohol. Obžalovaný svědka a ostatní z jejich party zval k sobě na návštěvu, on tam byl 2x, pil tam kolu. Poškozená tam chodila taky. Obžalovaný je nařknul z krádeže, svědek pak musel na policii podat vysvětlení, měl mu odcizit 5.000,- Kč, ale od barmanek z hospody se svědek potom dozvěděl, že obžalovaný v hospodě udělal vysoký účet a neměl na zaplacení. Po tom obvinění tam přestali chodit, slyšel, že mělo něco proběhnout mezi obžalovaným a poškozenou. Svědek zaslechl dvě verze, že ji měl znásilnit nebo se o to pokusit. Poškozenou potkával i potom, ale nebavili se o tom.

Svědkyně XXXXX uvedla, že ví, co se mělo stát její kamarádce XXXXX. XXXXX volala jí tehdy její máma, jestli náhodou není s poškozenou, že tam je policie. Obžalovaného zná z venku, bavil se s jejich partou. Byla i v jeho stavební buňce, pozval je. Bylo jich víc. Sám tam nikdo nechodil. Měli s obžalovaným incident ohledně odcizení peněz, jednou je pozval do restaurace na jídlo a pití, pak řekl, že mu ukradli peníze, ale ty on utratil v restauraci za pohoštění. Platil za všechny, říkal, že je má rád.

Svědek XXXXX, kamarád poškozené, rovněž zná obžalovaného. Zval holky na všechno, co chtěly. U něho v buňce byl jen jednou, jedli tam pizzu a pili alkohol, vše platil obžalovaný.

Obžalovaný byl někdy až vlezlý, na všechny se snažil být kamarádský, klukům občas koupil nějakou láhev, holkám nabízel víc než klukům.

Z výslechu prof. PhDr. Petra Weisse, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie bylo zjištěno, že poškozená je intelektově mírně nadprůměrná (IQ 115), přičemž vyšetřením znalce nebyly shledány žádné znaky svědčící o duševní chorobě, těžším neurotickém onemocnění, hysterických osobnostních rysech, tendencích ke konfabulacím. Osobnost poškozené je ve vývoji, přiměřeně věku, strukturována bez anomálií. Na základě vyšetření je možné konstatovat, že poškozené nic nebrání, aby si prožité skutečnosti zapamatovala a následně je reprodukovala. Nic nesnižuje její obecnou věrohodnost. Od poškozené vzhledem k její tělesné konstituci nelze očekávat větší či účinnější fyzickou aktivitu při obraně vůči eventuálnímu násilí dospělého muže průměrné výšky a váhy.

Z výslechu znalce MUDr. Ivo Procházky, CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví sexuologie, bylo zjištěno, že obžalovaný netrpí sexuální deviací, netrpí ani žádným duševním onemocněním v pravém slova smyslu. Obžalovaný není osobou se zvýšenou hladinou agresivity, požití alkoholu, přičemž v době spáchání skutku byl obžalovaný ve stavu středně těžké opilosti, mírně snížilo jeho schopnost ovládat jeho jednání, alkohol působil jako neliberující činitel. Účinky alkoholu je obžalovaný schopen předvídat, je schopen požívání alkoholu kontrolovat. Obžalovaný není na svobodě nebezpečný, je schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení.

Soud v rámci dokazování provedl listinné důkazy, a to jednak přehrál videozáznamy ze zajištěného mobilního fotoaparátu, které v obrazu nic neukázaly, pouze byl zachycen zvuk, respektive konverzace mezi poškozenou a obžalovaným a další hlasové projevy. Dále byly jako důkaz provedeny fotografie pořízené mobilním telefonem obžalovaného, na kterých je zachycena poškozená, jak provádí orální styk muži.

Protokol o ohledání místa činu podává popis místa činu, které je zadokumentováno fotografiemi.

Z opisu z evidence Rejstříku trestů se dokládá dosavadní trestní bezúhonnost obžalovaného.

Z protokolů z přístroje Drager je zjistitelné, že ve výdechu obžalovaného dne 1.12. 2013 v čase 20.42.13 hod. bylo obsaženo 1,55 ‰ alkoholu, zatímco v dechu poškozené ve stejný den v čase 21.27.54 hod. nebyl zjištěn žádný alkohol.

Jako důkaz byl proveden zelený sešit označen kalendářní rok 2011 hypoteční banka, přičemž na úvodní stránce je rukou psaný text: „XXXXX Já hloupá jsem ukradla 6.000 + 2.100. Domluvíme se na termínu, splatím do 30.12.2014, 1.12.2013,“ nečitelný podpis. Číslice 6 uvedené částky je přepisovaná, částka 2.100 je přeškrtnutá.

Po takto provedeném dokazování, soud přistoupil k jejich zhodnocení. Každý z provedených důkazů hodnotil soud zvlášť i v jejich vzájemných souvislostech ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu, přičemž dospěl k závěru, že všechny shora provedené důkazy dostatečně dokládají to, že se shora uvedený skutek pod bodem 1) obžaloby skutečně stal a že ho spáchal právě obžalovaný. Hlavními usvědčujícími důkazy jsou výpověď poškozené, videozáznamy a fotografie z mobilního telefonu obžalovaného, jeho sešit, ve kterém si vedl evidenci dluhů poškozené. Předně je třeba vyjít z výpovědi poškozené, která je pro soud důvěryhodná, na rozdíl od výpovědi obžalovaného je v mnohém podporována ostatními provedenými důkazy. Poškozená byla vzhledem ke svému nízkému věku slyšena v přípravném řízení, přičemž tato její výpověď, které byl účasten obhájce obžalovaného a měl možnost položit své dotazy poškozené, je procesně použitelná, ve svém obsahu zcela vypovídající a vcelku přesvědčující. Ačkoli si byl soud vědom, že opakování výslechu poškozené k události, která je projednávána, bude pro ni stresující, s ohledem na její věk, který se již blíží zletilosti, vyslechl poškozenou i v řízení před soudem, neboť pouze tak mohl soud zcela hodnotit tento důkaz z hlediska bezprostřednosti. Je nutné konstatovat, že poškozená nechtěla o prožité události již vypovídat, nicméně i z toho co vypověděla, bylo možné usuzovat, že její výpověď lze považovat za pravdivou a skutečnou. Stěžejním momentem celého dokazování je prokázání motivu obžalovaného k jeho jednání, kdy uzavřel s poškozenou dohodu o tom, že se s ní pomazlí, obejme ji a dá pusu, čímž mu poškozená smaže svůj dluh. Z provedeného dokazování, sešitu, kde byl uveden text o dluhu, vyplývá, že část dluhu (ve výši 2.100,- Kč) byla poškozenou uhrazena. O úhradě není rozporu, poškozená i obžalovaný uvedli, že údaje zapisovali. Nutno také zohlednit tu skutečnost, že poškozená nebyla s to uhradit uvedenou částku, neb měla jen nízké kapesné, uvažovala o odpracování případně o splácení po nízkých částkách. Nicméně v evidenci dluhu je uvedená částka škrtnuta, což nepochybně dokládá, že obžalovaný toto považoval za splacené, ačkoliv nedošlo k peněžitému plnění. Sama poškozená, při výpovědi před soudem uvedla, že s návrhem na splacení touto formou přišel obžalovaný, pro ni to byl zřejmě jediný možný způsob úhrady tak vysoké částky a souhlasila s pohlazením po zadku případně odejmutím. V tomto nelze souhlas poškozené vztahovat i na to, co se stalo poté, neboť pokus o pohlavní styk a následný orální sex byly praktiky zjevně mimo rámec domluvy, proti její vůli, kdy těchto se obžalovaný domohl násilně. Poškozená, ačkoliv obžalovanému zpočátku důvěřovala, cítila následně pocit křivdy, neboť obžalovaný nedodržel dohodu, a způsob, jakým si vybral splacení svého dluhu, byl pro ni nepříjemný a stresující. V tomto ohledu je nutné poukázat i na požitý alkohol obžalovaného, který zjevně uvolnil jeho sexuální zdrženlivost. Obžalovaný využil nezkušenosti poškozené, a aniž by musel přistoupit k velké intenzitě fyzického násilí, přiměl poškozenou k orálnímu styku.

Obžalovaný je ve své výpovědi nekonzistentní a rozporuplný. V jedné části své výpovědi popírá s poškozenou sex zcela, jindy poukazuje na svoji mužnost, kdy přirozeně neodolal sex mu nabízející mladé dívce. V jedné části výpovědi obžalovaný uvádí, že poškozenou odmítal, ačkoliv na druhé straně to byl on, kdo si z této události pořizoval videozáznam a fotografie poškozené při orálním sexu s ním. Jeho tvrzení, že fotografie pořizoval za účelem jejich předložení rodičům poškozené v rámci uspokojení své pohledávky se jeví soudu jako nereálné, reálnější motiv se jeví ten zmíněný v obžalobě, tedy ke zvýšení tlaku na poškozenou, aby konala v sexuální oblasti dle jeho přání. Výhružkami o zveřejnění pro poškozenou velmi intimních fotografií ji přiměl k opakovanému orálnímu sexu, případně si chtěl zajistit, aby poškozená o této události nikomu nic neřekla. Jsou to i tyto fotografie a zvukové stopy, které soud utvrzují v tom, že obžalovaný poškozenou znásilnil, z krátké na videozáznamu zachycené a slyšitelné konverzace mezi poškozenou a obžalovaným, vyplývá nesouhlas poškozené s jednáním obžalovaného. Obžalovaný striktně během své výpovědi odmítal jakékoliv násilí vůči poškozené, neboť se nepovažuje za násilníka. Lze souhlasit s tvrzením obžalovaného, že není násilnický, ostatně znalecký posudek ani jeho agresivitu nepotvrzuje, nicméně svůj čin spáchal násilně, neboť překonal odpor poškozené, které byla v očekávání, že v rámci jejich dohody dojde k polibku či pohlazení po zadku, nikoliv k sexu. Obžalovaný na poškozenou naléhal, pokud se bránila, snadno překonal její odpor, tím že ji odstrčil, položil do postele, ujišťoval, ať je v klidu. Odpor poškozené překonával i tím, že zneužil její finanční závislost vyplývající z jejich vzájemného věřitelsko-dlužnického vztahu, kdy poškozená měla obavy ze zveřejnění existence dluhu před rodiči, ale i výhružkami, že pořízené intimní fotografie poškozené zveřejní ať již na Facebooku či ukáže rodičům poškozené. Obžalovaný téměř dokonale využil životní nezkušenosti poškozené, kdy ji přiměl k tomu, čeho se dopustil, aniž by musel na poškozenou nějak výjimečně násilnicky působit. Z celé události je patrná nevyváženost, kdy na jedné straně je vyzrálý zkušený padesátiletý muž a na druhé 15 letá nezkušená dívka.

Výpověď poškozené potvrzují již zmiňované ostatní další provedené důkazy. Obžalovaného obhajoba neobstojí, neboť např. pro evidenci dluhu resp. splacení jeho části (přeškrtnutá částka) nedává téměř žádné věrohodné vysvětlení. Nutno zdůraznit, že evidenci dluhu si vedl obžalovaný, a proto pokud došlo k odepsání nějaké částky, muselo to být s jeho souhlasem, tedy že mu muselo být poskytnuto protiplnění. Neobstojí jeho tvrzení o tom, že to škrtla poškozená jen tak, zejména ve světle toho, že obžalovaný vedl tak pečlivou evidenci svých půjček poškozené. Pokud zavedl evidenci dluhu, vedl i evidenci splácení.

Svědectví matky poškozené, potvrzuje výpověď poškozené, ale jen nepřímo, neboť poškozená o prožité události nebyla až do doby příjezdu police příliš sdílná. Soud navíc vyslechl kamarády z party poškozené, kteří obžalovaného znali od vidění. Závěr o těchto důkaz potvrzuje tu skutečnost, že obžalovaný byl vůči mladým dívkám vstřícný, byl vůči nim kamarádský, jak lze usuzovat z výpovědi svědka XXXXX, obžalovaný preferoval v kamarádství dívky před chlapci.

Provedené důkazy sestavují poměrně plastický obraz toho, co se poškozené ve stavební buňce odehrálo. Výpověď obžalovaného je nepřesvědčivá, i kdyby soud přistoupil na verzi obžalovaného, že poškozená byla sexuchtivá, nabízela se obžalovanému, zatímco on ji odmítal, nevysvětluje to existenci fotografií, které obžalovaný měl pořizovat, aby je ukázal rodičům poškozené, ani záznam o uhrazení části dluhu poškozenou. Lze uzavřít, že v hodnocení všech důkazů je vina obžalovaného prokázána.

Po právní stránce hodnotil jednání obžalovaného jako zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, neboť obžalovaný násilím donutil poškozenou k pohlavnímu styku provedeného orálním stykem a čin provedl na dítěti. Na základě provedených důkazů lze učinit závěr o tom, že obžalovaný užil násilí, neboť za násilí se považuje fyzická síla ze strany pachatele k překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení pohlavního styku proti její vůli. Poškozená vypověděla, že obžalovaný ji nutil, držel, říkal, aby se uklidnila, ačkoliv říkala, že nechce a snažila se ho odstrčit a vymanit se z jeho moci, obžalovaný ji svoji silou přemohl. Nad to svoji fyzickou převahu umocňoval výhružkami o tom, že předloží intimní fotografie rodičům poškozené nebo je zveřejní na Facebooku. Poškozená toto vnímala velmi účinně, zároveň věděla o tom, že by mohl obžalovaný zmínit dluh jejím rodičům, přičemž pro ni bylo v uvedený moment snazší podvolit se vůli obžalovaného, strpět jeho jednání, které vybočovalo z jejich dohody o úhradě části dluhu. Z provedeného dokazování, znalecký posudek prof. Weisse vyplývá, že od poškozené nelze požadovat nějakou aktivní účinnou ochranu proti jednání obžalovaného, plynoucí z její slabé tělesné konstituce, nad to byla v psychickém rozpoložení, kdy pro obžalovaného bylo téměř snadné přinutit ji k tomu, co nakonec vykonal. Soud uzavírá, že obžalovaný spáchal čin násilím, došlo k naplnění tohoto zákonného znaku uvedeného zločinu.

Kvalifikovaná skutková podstata vyplývá z toho, že čin byl spáchán na dítěti, přičemž dítětem se ve smyslu § 126 tr. zákoníku rozumí osoba mladší 18 let, přičemž poškozené bylo v době znásilnění 15 let.

Obžalovaný jednal v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl ohrozit zájem společnosti na svobodném rozhodování v sexuální oblasti, a také tento zájem svým jednáním ohrozil.

Při úvaze o druhu a výši trestu za shora uvedený zločin, za který byl obžalovaný uznán vinen, vycházel soud z účelu trestu a při ukládání trestu přihlédl k obecným zásadám pro ukládání trestů stanovených dle § 39 odst. 1 tr. zákoníku k závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele. Dále vzal soud v úvahu všechny okolnosti, které obžalovanému polehčovaly i přitěžovaly. Za polehčující okolnost je třeba považovat zejména to, že obžalovaný nebyl doposud nikdy soudně trestán, trestný čin spáchal poprvé a před jeho spácháním vedl řádný život. Přitěžující okolnosti soud neshledal.

Vzhledem k okolnostem případu, kdy soud zohlednil zejména skutečnost, že se obžalovaný dopustil trestné činnosti poprvé, a kdy v jeho případě v jeho jednání resp. nezdrženlivosti sehrál určitou úlohu alkohol, a zároveň bylo prokázáno, že poškozené fyzicky nijak zásadně neublížil, volil soud v potrestání obžalovaného trest odnětí svobody vyměřený nad spodní zákonnou hranicí. Jednání obžalovaného je závažné, svoji sexuální potřebu ukojil na mladistvé dívce, přičemž neváhal zneužit její důvěry, její závislosti plynoucí ze skutečnosti, že mu dlužila finanční prostředky. V případě obžalovaného soud věří, že se jednalo o mimořádný exces jinak z řádného života obžalovaného, kdy obžalovaný v České republice pracuje a nedostává se do konfliktu s právním řádem, a proto výkon trestu podmíněně odložil na přiměřenou zkušební dobu. Obžalovaný by si měl napříště uvědomit, že kamarádství s tak mladou dívkou, pokud ho přenese do sexuální oblasti navíc proti vůli a bránící se, není ve společnosti tolerováno. Obecně by obžalovaný volil rozhodně lépe, pokud by se v budoucnu stýkal s ženami věkově jemu bližšími než s dívkami pubertálního věku.

Takto uložený trest soud považuje, vzhledem k osobnímu profilu obžalovaného, jako postačující k tomu, aby se napříště trestné činnosti vyvaroval, již během soudního jednání a to od zahájení hlavního líčení a jeho výpovědi jako obžalovaného až po jeho poslední slova bylo možné vysledovat jistý posun v jeho náhledu na věc. Ze všech těchto skutečností lze usuzovat, že i podmíněný trest za shora uvedený zločin bude dostačující a z hlediska vzájemné souvislosti individuální a generální prevence lze očekávat, že účelu trestu bude dosaženo. Soud nevyhověl návrhu státního zástupce na uložení trestu vyhoštění z území České republiky. S přihlédnutím ke všem k okolnostem, kdy obžalovaný se zde zdržuje delší dobu, vytvořil si převážně pracovní zázemí, by byl v jeho případě trest vyhoštění nepřiměřeně přísný. Soud nesdílí závěr obhajoby, že na straně obžalovaného jsou zákonné překážky pro uložení trestu vyhoštění, nicméně trest podmíněně odložený na přiměřenou zkušební dobu je dle názoru soudu zcela přiměřený škodlivosti jednání obžalovaného. Znovu soud opakuje, že jednání obžalovaného považuje za vybočení z jeho jinak řádného života, nic z provedených důkazů nesvědčí o tom, že by se v případě obžalovaného mělo jednat o sexuálního devianta, před kterým by bylo třeba společnost např. formou trestu vyhoštění ochránit. Obžalovaný pochopil během řízení, čeho se dopustil a rovněž se vyslovil v tom směru, že pokud mu bude ponechána šance, žádného trestného jednání se nedopustí. Soud má ten názor, že v případě obžalovaného mu lze ještě věřit a volit spíše volit potrestání v podobě podmíněného odsouzení před represí a čistě preventivní funkcí trestu. Nepochybně bude účelnější, že obžalovaný bude absolvovat delší zkušební dobu pod pohrůžkou výkonu trestu, přičemž právě obava z výkonu trestu ho nakonec přiměla i ke změně v postoji k projednávané trestné činnosti, což bylo patrné zejména v rámci projevu práva posledního slova.

Oproti zločinu znásilnění, tak jak byl pospán shora, soud nenašel v dokazování dostatečný podklad pro vyslovení viny druhým žalovaným trestným činem, a to konkrétně přečinu ohrožování mravní výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Podstatou tohoto jednání obžalovaného mělo být, že od nezjištěné doby až po incident ze dne 1.12.2013 měl obžalovaný ohrožovat citový a mravní vývoj poškozené při jejich vzájemných schůzkách v jeho stavební buňce tím, že ji osahával na zadku, dával jí polibky, objímal ji a nabízel alkoholické nápoje, přičemž vše vyvrcholilo tím, že ji dne 1.12.2013 měl opakovaně přimět k orálnímu styku. Předně je nutné odkázat na výsledky dokazování, které nepotvrzuje jednoznačně dobu, po kterou měl obžalovaný skutkovou podstatu naplňovat. Konstrukce uvedené skutkové podstaty vyžaduje, aby působení pachatele bylo dlouhodobější, případně působení projevující se opakovaným jednáním. Pokud by šlo o působení krátkodobé, musí být v takové intenzitě, aby mělo účinek jako působení dlouhodobé. Bylo prokázáno, že se obžalovaný s poškozenou znal, v posledním roce před incidentem se občas scházeli. Jak uvedla poškozená, jejich schůzky byly přátelské, často se jich účastnili i ostatní členové party, jak dívky, tak chlapci, které všechny obžalovaný hostil. Skutečnost, že někdy mělo dojít ke konzumaci alkoholu během těchto návštěv dětí u obžalovaného, ještě nečiní obžalovaného odpovědného za uvedený trestný čin, neboť to nebylo nijak ve významné míře. Obecně lze uvažovat, že teenageři jako je poškozená považují za běžné ochutnat alkohol v tomto věku, experimentovat s ním, což ostatně vyplynulo z výslechů všech kamarádů poškozené i jí samotné. Nad to je třeba poukázat i na výsledky kontrolních výdechů, a to u poškozené, která ačkoliv uvedla, že nějaký alkohol vypila, žádný alkohol v jejím dechu po incidentu dne 1.12. 2013 detekován nebyl. Je to tedy třeba brát s jistou tolerancí, nelze obžalovaného považovat za toho, kdo by poškozenou přiváděl k alkoholismu, vytvářel ji návyk na alkohol. To by s jistou nadsázkou museli být stíháni právě pro takový nedbalostní delikt např. i rodiče poškozené, kteří by to umožnili a z jejich pozice vychovatelů tomu měli a mohli zabránit. Nicméně ani v části popisu skutku spočívající v tom, že poškozenou přiměl k orálnímu styku nelze spatřovat naplnění uvedené skutkové podstaty. Jak vyplynulo z dokazování, šlo o ojedinělou záležitost, kdy obžalovaný svůj hospodářský zájem nahradil sexuálním. Pokud obžalovaný poškozenou násilím přiměl k orálnímu styku, nelze bez dalšího toto považovat za ohrožení mravního vývoje poškozené tím, že ji sváděl k zahálčivému nebo nemravnému životu. Takový útok bude mít zpravidla převážně dopad na psychickou integritu poškozené a následky v podobě možných poruch v navazování přirozených partnerských nebo sexuálních vztahů v dospělosti. V tomto lze odkázat na ustálenou judikaturu např. R 47/1992. Nutně soud ještě konstatuje, že jednání, kladené obžalovanému za vinu, v popisu skutku 2 obžaloby, v určitém směru postihuje již zmíněné, soudem odsouzené, jednání pod bodem 1) obžaloby. Z hlediska podstaty právní věci by tak muselo jít spíše o jedno jednání, kterým by došlo k naplnění skutkových podstat více trestných činů, nicméně vzhledem k odlišné povaze obou trestných činů, kdy jeden byl spáchán jednorázově, a k páchání druhého mělo docházet po delší dobu, aby byl naplněn i tento zákonný znak (po delší dobu), je jednočinný souběh téměř vyloučen.

Bylo by přeceněním výpovědi poškozené, deformací důkazu, pokud by z jejího tvrzení, že ji obžalovaný někdy sáhl na zadek, objal a nabízel alkohol, což mělo vyvrcholit orálním sexem, dospěl soud k závěru o naplnění uvedené skutkové podstaty trestného činu. Ze všech těchto důvodů soud obžalovaného v bodě 2) obžaloby zprostil.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu k Městskému soudu v Praze.

Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, proti kterému výroku směřuje a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo.

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch či neprospěch obžalovaného.

Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody pro nesprávnost výroku o náhradě škody.

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadnout také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný či chybí.

V řízení vedeném proti obviněnému jako proti uprchlému má obviněný právo v případě, že pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, podat návrh do osmi dnů od doručení rozsudku, aby soud prvého stupně odsuzující rozsudek zrušil a v rozsahu dle ustanovení § 306a odst. 1 tr. ř. se hlavní líčení provede znovu.

V Praze dne 16. června 2014

Mgr. Miroslav Rákosník, v.r. předseda senátu 

Za správnost vyhotovení: XXXXX

Přečtěte si další

sp.zn.
2 T 146/2021
Zneužití holčičky vedoucím na táboře

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího  Večeři a přísedících Milušky Jandové a Jiřího Sobotky v hlavním líčení konaném dne 7. prosince  2021 

takto: 

Obžalovaný  

XX, narozený XX v XX, XX v XX s.r.o., XX  trvale bytem XX , okr. XX, 

je vinen, že 

v přesně nezjištěné době od 18. 7. 2015 do 25. 7. 2015 během letního tábora pro rodiny s  dětmi pořádaného na území obce XX, okr. XX, v chatě č. X pohlavně zneužil  nezletilou XX, nar. XX, o které věděl, že je mladší 15 let, a to tak, že poté,  co spolu venku trávili čas, jí nabídl, aby spolu zašli do jeho chatky zahrát si nějakou hru, s čímž  poškozená souhlasila, poté se jí uvnitř chaty zeptal, zda chce jít nahoru na patrovou postel, s čímž  opět souhlasila a poté, co si lehla nahoru na postel v poloze na břicho, jí zapůjčil svůj mobilní  telefon, na kterém pozorovala různé barevné aplikace, následně si obviněný přisedl z boku k  poškozené, zeptal se jí, zda má ráda škrábání na zádech, na což odpověděla kladně, a tak ji  rukou začal hladit po zádech a to nejdříve přes oblečení a poté i pod oblečením, poté jí strčil svou  ruku i pod oblečení na spodní části těla a osahával ji na zadku a přirození,

tedy 

jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let. 

Tím spáchal 

zločin pohlavní zneužití dle § 187 odst. 1 tr. zákoníku 

a odsuzuje se 

podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců. 

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně  odkládá na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců. 

Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 48 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku se obžalovanému  ukládá přiměřená povinnost podrobit se vhodnému programu psychologického  poradenství.  

Podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškozená nezletilá XX, nar. XX, XX , zastoupená rodiči otcem XX, nar.  XX , a matkou XX,XX oba bytem XX,  XX, odkazuje se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve  věcech občanskoprávních.  

Odůvodnění: 

Poškozená nezletilá XX se prostřednictvím svého zmocněnce včas a řádně připojila  k trestnímu řízení s náhradou nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč, neboť jednáním  obžalovaného došlo ke značné újmě na její osobní integritě, když v době páchání činu byla  dítětem a nebyla schopna rozpoznat manipulaci ze strany obžalovaného, kterému důvěřovala. 

S ohledem na daný zásah do života poškozené přichází zadostiučinění výhradně v penězích, které  poškozené alespoň částečně nahradí prožité utrpení a je v souladu s dobrými mravy, přičemž výše  požadované úhrady nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč je zcela přiměřená povaze a závažnosti  spáchaného trestného činu, který bude mít i do budoucna zásadní dopady na život poškozené.  

Připojení poškozené s návrhem na úhradu nemajetkové újmy bylo soudu doručeno 15. 11. 2021 a  na 16. 11. 2021 bylo ve věci nařízeno hlavní líčení, které posléze bylo odročeno na 7. 12. 2021,  takže soud fakticky neměl odpovídající časový prostor, aby na uplatněný návrh na náhradu  nemajetkové újmy kvalifikovaným způsobem reagoval, zvláště, jak je známo, v případě uplatnění  takové náhrady v občanskoprávním řízení se koná rozsáhlé a časově náročné dokazování. Ke  spáchání trestné činnosti obžalovaným došlo jednorázovým a relativně krátkým jednáním před více než 6 lety ze strany osoby, kterou poškozená znala a měla k ní důvěru, s čímž korespondují  závěry znaleckého posudku z oboru lékařství a kultura, odvětví psychologie se specializací psychologie dětí, znalkyně PhDr XY, podle kterých se pocity ze zážitku z roku 2015 u  poškozené znovu objevily v souvislosti s trestním řízením, které si poškozená bude pamatovat,  ale nebyly aktuálně zjištěny trvalé následky na psychice nebo zdraví poškozené, zvláště když  poškozená žije v harmonické rodině, která jí jistě s možnými problémy pomůže, ale proběhlá  událost z roku 2015 se nesmí stát středobodem řešení problémů v rodině a uváděné zdravotní  problémy poškozené je problematické vnímat jen jako důsledky situace z roku 2015. 

Za této situace soud nutně došel k. závěru, že na jedné straně má podmínky pro rozhodnutí o  důvodnosti požadavku na náhradu nemajetkové újmy, ale na druhé straně nemá podmínky pro  kvalifikované stanovení výše této náhrady, což by si vzhledem k uvedeným skutečnostem  vyžadovalo další dokazování, které by bylo nutně věcně i časově nad rámec dokazování  v trestním řízení, zvláště když došlo k prohlášení viny ze strany obžalovaného, a proto soud  poškozenou podle § 229 odst. 1 tr.ř. odkázal s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy na  řízení ve věcech občanskoprávních.  

Podle § 129 odst. 2 tr.ř. tento rozsudek ve zbývající části neobsahuje odůvodnění, neboť po  vyhlášení rozsudku se státní zástupce, obhájce i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že  netrvají na vyhotovení odůvodnění, a zároveň obžalovaný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho  prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.  

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného  vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,  obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu,  v jakém soud přijal jeho prohlášení viny, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání  věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody.  Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také  proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu  rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem)  odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou  vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Žďár nad Sázavou 7. prosince 2021 

JUDr. Jiří Večeřa v. r.  

předseda senátu

sp.zn.
3 T 52/2019
50 000 Kč
Znásilnění a týrání partnerky

Č E S K Á  R E P U B L I K A

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl senátem ¨ve složení z předsedy senátu JUDr. Petra Blažka a přísedících Ing. Hany Kuchové – Breburdové a Mgr. Luboše Kratochvíla v hlavním líčení konaném dne 23. dubna 2019 v Praze

t a k t o:

Obžalovaný 

XX

Nar. xx v xx, bez zaměstnání, trvale bytem xx, xx, adresa doručování xx, xx, toho času ve vazbě v xx

je vinen, že 

  1. Od přesněji nezjištěné doby, nejméně od roku 2014 do 9.12.2018, v xx, v xx, kde obžalovaný s poškozenou xx, nar. xx, která byla jeho partnerkou a s níž měl dvě nezletilé dcery, nejprve společně bydlel v rodinném domě a posléze i v xx, v xx, v pronajatém rodinném domě, do něhož se obžalovaný s poškozenou společně přistěhovali v průběhu roku 2014, obžalovaný opakovaně v různých intervalech, v rozmezí přibližně jednou do týdne až jednou do měsíce, vulgárním a urážejícím způsobem napadal poškozenou xx, kterou oslovoval výrazy „krávo, děvko, kurvo“, s poškozenou vyvolával zbytečně a mnohdy i několik hodin trvající hádky, týkající se nedostatku finančních prostředků, sexu, drog a nevěr, posléze poškozené sliboval, zvláště když mu poškozená sdělovala, že se od něj chce odstěhovat, že své chování změní, avšak k žádné podstatné a déletrvající změně v chování obžalovaného a v jeho přístupu k poškozené nedošlo, při hádkách obžalovaný poškozené mnohdy vyhrožoval i zmlácením, poškozenou různými způsoby fyzicky napadal, kdy v jednom případě poškozenou svlékl do naha a bil ji přes holý zadek, při hádkách rovněž rozbíjel, z důvodu vybití agresivity, nábytek a zařízení domu, obžalovaný chtěl s poškozenou, které kontroloval mobilní telefon a notebook, urgentně a stále dokola řešit různé záležitosti, a to i v nočních hodinách, dále pak tak, aby si v rámci vyhroceného jednání obžalovaného vůči ní nemohla přivolat na pomoc Policii ČR, bral mobilní telefon, který mnohdy z tohoto důvodu sebral i svým nezletilých dcerám, obžalovaný na poškozenou nezdravě žárlil, podezíral jí z nevěry, kdy v důsledku toho jí zakazoval přátelské styky s muži i ženami, jakkoli on sám měl partnerské vztahy s jinými ženami, nerespektoval poškozenou jako samostatnou a plně svéprávnou osobnost, snažil se poškozené organizovat a řídit její život, včetně toho, jaké zaměstnání vykonávat, zda půjde či nepůjde do zaměstnání nebo na pracovní pohovor, zakazoval poškozené chodit bez jeho doprovodu, mimo dům, obžalovaný nedokázal pochopit, že za jeho problémy a neúspěchy v  profesním i osobním životě může hlavně jeho závislost na drogách, zejména na pervitinu, jež denně pravidelně užíval, nikoli poškozená, které to obžalovaný vyčítal, po poškozené požadoval, aby opustila dům a již se nevracela, přičemž, když jej poškozená poslechla a dům opustila, tak za ní posléze vyběhl, aby jí za pomoci fyzického násilí, pohrůžek a vulgárních nadávek donutil, aby se do domu vrátila zpět, poškozenou ovlivnil v tom, že začala spolu s obžalovaným vést nesprávný životní styl v tom směru, že i poškozená, stejně jako obžalovaný, začala denně užívat pervitin, který navíc musela, k vytrvalým žádostem obžalovaného, který se bál jehel a nebyl schopen si sám pervitin nitrožilně aplikovat, obžalovanému nitrožilně aplikovat, obžalovaný byl vůči poškozené agresivní i v sexuální oblasti, neboť v důsledku své sexuální náruživosti striktně po poškozené, přestože již v roce 2016 se poškozené s obžalovaným dohodla, že nebudou žít jako partneři, ale jen jako kamarádi, kteří společně vychovávají dcery a mají spolu nezávazné dobrovolné sexuální styky, vyžadoval pohlavní styk, kdy v tomto směru mu poškozená vyhověla jen v důsledku jeho úporného naléhání, neboť věděla, že jinou možnost nemá, slovní vulgární a fyzická napadání poškozené obžalovaným, jemuž byly, a to zejména pokud jde o rok 2018, často přítomny i nezletilé dcery XX a XXX, vyvrcholilo zejména v následujících konkrétních případech, a to:
  • v přesně nezjištěné době roku 2016, v nočních hodinách, kdy obžalovaný nejprve požadoval po poškozené, aby odešla z domu a když tak učinila a odešla na autobusovou zastávku MHD s názvem XX, obžalovaný ji pronásledoval, zamezil poškozené v odjezdu autobusem, neboť ji strhl k sobě a odvlekl ji, za pomoci strkání do zad, doprovázeného nadávkami, ponižováním a výhružkami, zpět k domu v xx, kde ji u vchodu do domu sdělil, že ho musí a bude poslouchat, poškozenou chytil za její dlouhé vlasy , ohnul jí hlavu k zemi, vyhrožoval jí zabitím, pro případ, že ho nebude poslouchat a po poškozené požadoval, aby vzbudila nezletilé dcery a sdělila jim, jakkoli se to nezakládalo na pravdě, že na ně „sere“, což však poškozené odmítla udělat, kdy právě v důsledku tohoto ponižujícího jednání, které poškozená prožívala zvláště útrapně, se poškozená rozhodla, že již nadále nechce setrvávat s obžalovaným v partnerském poměru a chce jej mít toliko za kamaráda, s nímž bude společně vychovávat nezletilé dcery, přičemž od této doby již obžalovaný a poškozená bydleli v samostatných pokojích
  • v přesněji nezjištěné době, zřejmě v xx, v xx, v xx, když blíže neztotožněný muž jménem xx, jehož do domu přivedl, společně s dalším neztotožněným mužem, obžalovaný za účelem pronájmu pokoje, nabídl poškozené obarvení vlasů, obžalovaný s touto nabídkou nesouhlasil, neboť měl, v důsledku svých žárlivých představ, ze to, že xx hodlá s poškozenou navázat sexuální vztah, po poškozené hodil rolí alobalu a požadoval po poškozené, aby s ním odešla do jeho pokoje, když to odmítla, chytil ji za ruce a táhl ji násilím do svého pokoje, v čemž mu však zamezili XX a další muž, kteří obžalovaného od poškozené odtrhli, přičemž když si posléze poškozená domluvila s oním xx schůzku v baru, obžalovaný poškozenou do baru doprovodil a jelikož se mu nelíbilo, že ho v baru xx poučoval, jak se má správně chovat k poškozené a ke své rodině, nařídil poškozené, aby s ním z baru odešla domů, neboť když nepůjde, nemá se již vracet domů, kdy poškozená vyhověla pokynu obžalovaného zejména z důvodu, aby předešla fyzického napadení obžalovaného XX, přičemž cestou domů obžalovaný poškozené nadával a vyčítal jí, že ho kvůli ní vyhodí z práce.
  • dne xx, okolo xx, v xx, v xxx, po předchozí slovní hádce, která vznikla kvůli tomu, že obžalovaný poškozenou a jejich dvě nezletilé dcery celou noc řvaním budil a nenechal je spát, a poté, co obžalovaný udeřil nezletilou dceru xx fackou do obličeje, poškozenou, která se své dcery zastala, zatlačil do pokoje, kde ji hodil na postel, přitlačil ji ruku pod krk a svého jednání vůči poškozené zanechal až v době když na obžalovaného začala křičet XX, přičemž tímto jednáním způsobil obžalovaný poškozené xx, kromě psychické újmy, i drobná poranění, a to zejména v podobě podlitin na různých místech těla,

tedy: týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí  a čin páchal po delší dobu

  1. v přesně nezjištěné době první poloviny měsíce listopadu 2018, v xxx, v rodinném domě, v pokoji užívaném poškozenou xx, nar. xx, jakkoli poškozené opakovaně dala jednoznačně najevo, z důvodu dlouhodobého nevhodného chování obžalovaného vůči ní, že již nemá zájem o pohlavní styky s obžalovaným, naléhal obžalovaný na poškozenou, aby s ním pohlavní styk měla a jelikož poškozená jakýkoliv sex odmítala obžalovanému, a to nejen z důvodu, že chtěl vědět, co má udělat, aby s ním poškozená pohlavní styk měla a zároveň, aby se jej zbavila, sdělila, že by jí musel zaplatit spoustu peněz, na což obžalovaný  předal poškozené částku 4.000 Kč, kterou si však poškozená odmítla vzít a hodila ji obžalovanému nazpět s tím, že s ním nechce mít sex, obžalovaný poškozené sdělil, že obchod je obchod, odmítl odejít z pokoje poškozené, jakkoli jej o to prosila, na poškozenou se vrhl, přes její odpor a bránění se vysvlečení, poškozenou vysvlékl, stejně tak se svlékl i sám obžalovaný, poškozenou položil na postel, do pozice na zádech a vnikl do ní penisem a vykonával na poškozené koitální pohlavní styk, přičemž v pohlavním styku pokračoval, přestože poškozená plakala a snažila se z pozice na zádech vymanit, což se jí nepodařilo, neboť obžalovaný jí v této pozici přidržoval ruku pomocí své nohy, využívajíce své fyzické převahy nad poškozenou, kdy ani poté, co pokojem, který je průchozí, prošla do svého pokoje jedna z nezletilých dcer obžalovaného a poškozené, jednání vůči poškozené nezanechal, když až zhruba po dalších 5 minutách svého jednání zanechal a z pokoje poškozené, která mu řekla, aby z ní slezl a vypadl, odešel, přičemž tímto jednáním obžalovaný nezpůsobil poškozené žádná zranění

tedy: jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal souloží;

dne xx, v rodinném domě xx, v xx, v návaznosti na to, že poškozená xx, xx, se chtěla vzdálit z domu, aby si prohlédla prostory, které hodlala využívat při práci masérky, neboť měla zájem provádět erotické tantrické masáže, jímž by si vydělala dostatek finančních prostředků na to, aby mohla odejít od obžalovaného, kdy obžalovaný však nesouhlasil, aby na prohlídku prostor k podnikání šla poškozená sama a domáhal se toho, aby jí mohl doprovodit, neboť se domníval, že poškozené ve skutečnosti odchází z domu, aby uskutečnila pohlavní styk se svým známým, k němuž se měla dostavit na prohlídku prostor, poté, co jeho návrh na společnou prohlídku prostor poškozená odmítla a sdělila obžalovanému, aby se tedy na uvedené prostory šel podívat sám, bez ní a zmínila i to, že ona má svůj život a je jen její věcí, za kým jde a s kým případně má pohlavní styk, což obžalovaného vytočilo, odňal poškozené mobilní telefon tak, aby si nemohla na pomoc přivolat Policii ČR, poškozené začal hrubě nadávat výrazy „děvko, špíno“, a poškozenou vyhazoval z domu, přičemž poškozenou začaly bránit nezletilé dcery XX a XX, které se obžalovanému snažily vysvětlit, že poškozenou napadá neprávem a sdělily mu, že pro případ, že poškozené bude i nadále ubližovat, přivolají Policii ČR, na což obžalovaný reagoval tak, že jim vzal jejich mobilní telefony, mezi tím poškozená odešla z rodinného domu k autobusové zastávce MHD XX, kdy v půli cesty jí však obžalovaný doběhl, a přestože byla na místě i nezletilá XX, poškozené nadával a ponižoval ji, do poškozené strkal, přitlačil ji předloktím k plotu, kde jí škrtil a jednání nezanechal, přesto že na něj nezletilá xxx křičela, aby poškozenou nechal být, poškozenou násilím, a to i v podobě shození na zem a kopání do těla, a přes její aktivní obranu, dotáhl zpět k rodinnému domu, přikázal poškozené, aby šla do pokoje užívaného obžalovaným, z něhož opakovaně vyhnal nezl. Xxx, která se o poškozenou bála a proto do pokoje nahlížela, poškozené poručil, aby se svlékla do naha a když to odmítla udělat, posadil poškozenou na okraj postele a začal z ní strhávat oblečení, čemuž se poškozená aktivně bránila, avšak i přes její obranu se obžalovanému podařilo poškozenou vysvléci do naha, kdy poškozená posléze využila skutečnosti, že do pokoje opět vstoupila nezletilá dcera XX, kterou obžalovaný odešel z pokoje vyvést, a částečně se oblékla, ale obžalovaný ji znovu vysvlékl, zatímco on sám zůstal po celou dobu oblečený, poškozené nakázal, aby si lehla do postele, v níž ji pak obžalovaný posunul do rohu, do pozice v polosedě tak, aby se obžalovaný mohl dostat poškozené mezi nohy, poškozenou ponižoval tím, že když může být nahatá při práci u svých klientů, tak může být nahatá i pro něj, aby si s ní mohl hrát, přičemž jakkoliv si poškozená chránila přirození rukama, obžalovaný, s cílem se sexuálně uspokojit, odtahoval ruce  poškozené od jejího přirození, chytal poškozenou za ruce a lámal jí prsty tak, aby se mu přestala bránit, ve svém počínání neustal ani poté, co jej poškozená prosila, aby přestal, neboť jí to bolí, poškozené i nadále jednou svou rukou držel ruku a lámal jí prsty, zatímco svou druhou rukou jí osahával na přirození a dále si i pohrával s prsty poškozené, kdy při tomto poškozené přidržoval ruku pomocí své nohy, aby se nemohla bránit, kdy svého počínání vůči poškozené, která svůj nesouhlas s jednáním obžalovaného dávala najevo i verbálně tím, že sdělovala, že to nechce, obžalovaný zanechal až poté, co do pokoje vešla policejní hlídka xxx, kterou na místo přivolaly nezletilé dcery obžalovaného, a to prostřednictvím mobilního telefonu, který si vypůjčili od xx, přičemž tímto jednáním obžalovaný nezpůsobil xxx žádná zranění 

tedy:

jiného násilí donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží

čímž spáchal

pod bodem I. výroku

zločin týrání osoby ve společném obydlí dle § 199 odst.1, odst.2, písm. d), tr. zákoníku

pod bodem II. 1-2 výroku

pokračující zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku

a odsuzuje se

Podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců

Podle § 84 tr. zákoníku za použití § 85  odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 60 (šedesáti) měsíců, za současného stanovení dohledu nad obžalovaným

Podle § 99 odst. 2 písm. b), odst. 3, odst. 4, tr. zákoníku se obžalovanému dále ukládá ochranné léčení, ambulantní formou, s protitoxikomanickým zaměřením

Pole § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen zaplatit poškozené XX , nar. XX, bytem XX, na nemajetkové újmě částku ve výši 50. 000 Kč (padesát tisíc korun českých)

Podle § 229 odst. 2 se poškozená XX, nar. XXX, odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 

Podle § 129 odst. 2 tr. řádu se vyhotovuje zjednodušený rozsudek, který neobsahuje ve výrocích o vině a trestu odůvodnění, neboť obžalovaný i státní zástupkyně se po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali práva na odvolání a prohlásili, že netrvají na písemném odůvodnění rozsudku. Obžalovaný zároveň uvedl, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podávaly odvolání osoby k tomu oprávněné. 

Pokud jde o výrok o náhradě škody, se poškozená XX k trestnímu řízení řádně a včas připojila s nárokem na náhradu nemajetkové újmy, jež jí vznikla v souvislosti s jednáním obžalovaného, a to v celkové výši 200.000 Kč. Poškozená se prostřednictvím svého zmocněnce vyjádřila tak, že jednáním obžalovaného došlo k intenzivnímu zásahu do její integrity, když obžalovaný poškozenou dlouhodobě psychicky i fyzicky týral, vulgárně ji urážel, zakazoval jí vycházet z domu, znevažoval její důstojnost, a zároveň negativně zasáhl do svobodné volby poškozené rozhodovat o vlastním pohlavním životě, když se na ní dopustil znásilnění. Tímto jednáním obžalovaný porušil důstojnost, vážnost a osobní čest poškozené a zároveň zásadním způsobem narušil její svobodu rozhodovat se o svém pohlavním životě samostatně, v důsledku čehož poškozené utrpěla psychickou újmu, přičemž vyloučena není ani možnost, že prožité útrapy na ní zanechají trvalé následky. 

Soud uvádí, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu podává, že finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu lze poškozené přiznat, pokud není dostačující morální zadostiučinění a neoprávněným zásahem došlo ke snížení důstojnosti fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře. Za takovou značnou míru zásahu do důstojnosti a vážnosti fyzické osoby se považuje zejména újma, kterou tato fyzická osoba vzhledem k povaze, intenzitě, opakování, trvání a šíři okruhu působení nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťuje a prožívá jako závažnou. Ač se určení tohoto zadostiučinění stává předmětem volného uvážení soudu, musí soud v každém jednotlivém případě vycházet z úplného skutkového stavu, a v tomto rámci se opírat o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska. Rovněž se požaduje, aby šlo o takový zásah, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu a který spočívá v porušení nebo ohrožení osobnosti fyzické osoby a její fyzické integrity. Musí se jednat o zásah neoprávněný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání k Městskému soudu v Praze, a to prostřednictvím zdejšího soudu. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, proti kterému výroku směřuje a jaké vady jsou vytýkány rozsudku aneb řízení, které mu předcházelo. Odvolání může podat státní zástupce, obžalovaný, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, a to pro nesprávnost výroku o náhradě škody či proto, že takový výrok nebyl učiněn; dále osoby oprávněné podat odvolání ve prospěch obžalovaného ve smyslu § 247 odst. 2 tr.  řádu, tj. příbuzný obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manželka a družka, přičemž státní zástupce a poškozený mohou podat odvolání i v neprospěch obžalovaného. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda se odvolání podává ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného. Odvolání podané včas a osobou oprávněnou má odkladný účinek. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Práva odvolání se nemůže úspěšně domáhat ten, kdo se jej již jednou výslovně vzdal. Podle § 228 odst. 4 tr. řádu odsuzuje – li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává – li poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení , poučí poškozeného o možnosti požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V XX dne 23. 4. 2019

JUDr. Petr Blažek

Předseda senátu

sp.zn.
4 T 116/2015
Týrání manželky po dobu 3 let, znásilnění manželky, vydírání

Jednací číslo: 4T 116/2015 - 634

ČESKÁ REPUBLIKA  

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud v Bruntále rozhodl v hlavním líčení konaném dne 30. 11. 2015 v senátě složeném z jeho předsedkyně Mgr. Jany Janečkové a přísedících Jarmily  Kročilové a Petra Gazdy 

t a k t o : 

Obžalovaný  XX,   nar. XXX v XXX, OSVČ, trvale bytem XXX, okres XXX, 

j e  v i n e n ,  

že 

1) v přesně nezjištěných dnech od podzimních měsíců roku 2010 do 2. 11. 2013  v XXX, okres XXX, v rodinném domě č. XXX v různých místnostech opakovaně pravidelně fyzicky napadal a psychicky týral svou družku XY, se kterou žil ve společné domácnosti, a to často i před nezletilým synem, tuto slovně urážel, ponižoval ji, snižoval její sebevědomí, zakazoval styk a kontakt s rodinnými příslušníky, což se stupňovalo až do doby posledního fyzického napadení, kdy  poškozená opustila společné bydlení, v době kdy byl doma, jí bil dlaní i obden, přičemž zvlášť hrubým způsobem si počínal zejména, když:  

- dne 10. 10. 2010 v místnosti kuchyně poškozenou uchopil jednou rukou za  krk, silou s ní narazil na zárubně dveří, zde ji i nadále držel v oblasti krku a přiškrcoval, vyčítal jí poškození podlahy, úchop uvolnil až po příchodu nezletilého syna XYZ, nar. XXX, který křičel a plakal, poškozená upadla na zem, po čtyřech se s bolestí hlavy doplazila do ložnice, ulehla na postel, další čtyři  dny ležela a spala, aniž by vyhledala lékařské ošetření, 

- v přesně nezjištěný den počátkem roku 2011 vyžadoval, aby poškozená  vykonávala úkony, které jí nařídil, a když se snažila ohradit a odmítla, uchopil  ji za krk, začal škrtit se slovy „ty víš hovno, co já musím všechno stihnout, ty jsi  mimo, tak drž hubu a dělej“,  

- v přesně nezjištěný den v letních měsících roku 2011 požadoval po  poškozené, aby vzbudila nezletilého syna, když odmítla, opětovně ji uchopil oběma rukama za krk, narazil na zeď, rdousil až do doby, kdy se jí ze slabosti podlomily nohy, a upadla na podlahu, v následujících dnech po návratu ze zaměstnání ji udeřil rukou do obličeje proto, že nestáhla žaluzie, 

- dne 20. 3. 2012 ji rukama strčil do těla, natlačil na zeď, jednou rukou uchopil  za krk a druhou ji udeřil do obličeje a způsobil jí poranění nad levým okem, pro  bolest hlavy a zvracení poškozená následující den vyhledala lékařské ošetření, 

- dne 2. 6. 2012 udeřil poškozenou pěstí do žeber, až upadla na podlahu,  špatně se jí dýchalo, takže vyhledala lékařské ošetření bez dalšího  výraznějšího léčení, 

- v přesně nezjištěný den v průběhu vánočních svátků roku 2012 opakovaně udeřil poškozenou pěstí do obličeje, urážel ji a vyčítal, že „kurví vánoce jemu i  synovi“, po pádu na zem ji dále bil pěstí do rukou a nohy a v závěru ji kopl do nohy, kdy poškozená lékařské ošetření nevyhledala,  

- dne 20. 8. 2013 bezdůvodně udeřil poškozenou pěstí do zátylku, až ztratila vědomí, probrala se na podlaze, byla otřesena, pro bolest měla problém se  postavit na nohy a bolest v zátylku pociťovala dalších 14 dnů, aniž by  vyhledala lékařské ošetření, 

- dne 2. 11. 2013 v kuchyni uchopil poškozenou za rameno, tuto si otočil  k sobě, uchopil za krk a silou rdousil, až upadla na podlahu, bosou nohou jí šlápnul do oblasti břicha a vyhrožoval jí, že nezletilého syna si nikdy neodvede, i kdyby ji měl zabít, kdy poškozená následně vyhledala lékařské  ošetření a pro podvrtnutí krční páteře i zhmoždění břišní stěny byla léčena po  dobu přibližně dvou týdnů,  

přičemž vzhledem k opakovaným brutálním fyzickým a dlouhodobým psychickým útokům ze strany obžalovaného, poškozená s nezletilým synem opustila společné  bydlení, avšak dosud trpí stavy úzkosti, poruchou přizpůsobení, vyhledala odbornou  pomoc, má obavy z obžalovaného a kontakt s ním probíhá pouze v přítomnosti třetí  osoby, 

t e d y 

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin  po delší dobu,

2) dne 15. 8. 2014 v XXX, okres XXX, na chodbě rodinného domu č. XXX při  vyřizování společných záležitostí, kdy poškozená XY stála u vchodových dveří,  tuto za ruku vtáhnul dovnitř a dveře za ní zavřel, nejprve jí sdělil, že jej vzrušuje a  požaduje sex, po odmítnutí poškozenou k ní přistoupil, začal jí svlékat oblečení,  opakovaně jí stahoval ramínka od podprsenky a trička, která si zpět upravovala,  snažil se jí obnažit prsa, rozepínal pásek od kalhot, sahal do kalhotek, tlačil ji ke  schodům vedoucím do horního patra a držel za ruku, stále vyžadoval sex, po opakovaném odmítání na její nesouhlas nereagoval, nakonec si sedl na schody,  stáhnul si trenýrky, kdy měl již ztopořený penis, přes její nesouhlas a hlasité volání,  aby svého jednání zanechal, ji přiměl k tomu, aby mu pohlavní úd třela rukou, což  poškozená z obavy z případného dalšího fyzického napadení po dlouholetých  zkušenostech s obžalovaným učinila, až do výronu semene obžalovaného, 

t e d y 

jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a spáchal takový čin jiným  pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,  

3) dne 26. 4. 2015 kolem 09.00 hodin v XXX, okres XXX, před rodinným domem  č. XXX v rámci předávání nezletilého syna XYZ, nar. XXX, zpět poškozené XY., po  předchozím hovoru o budoucnosti nezletilého syna po ukončení jejich soužití, kdy  poškozená nabídla obžalovanému společné sezení v ATM Centru (Fond ohrožených  dětí) a uzavření dohody, jí sdělil, že „jestli chce nějakou dohodu, aby vše stáhla a uvědomila si, že mu hrozí až 8 let a právníci jej stáli již 100.000 Kč, a pokud to nestáhne, tak ihned podá trestní oznámení na jejího otce s tím, že má spoustu fotek,  videí a SMS z jejich společného soužití v XXX, a ona nemá nic“,  

t e d y

jiného pohrůžkou jiné těžké újmy nutil, aby něco konal, a spáchal  takový čin na svědkovi v souvislosti s výkonem jeho povinnosti,  

č í m ž  s p á c h a l  

v bodě 1)  

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d)  trestního zákoníku, 

v bodě 2)  

zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního  zákoníku, 

v bodě 3)  

zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) trestního zákoníku, 

a  z a  t o  s e  o d s u z u j e 

podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k  úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se  obžalovanému výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř)  roků za současného vyslovení dohledu. 

O d ů v o d n ě n í : 

Skutkový děj v bodě 1) soud zjistil z výpovědi svědků XY, XXX, XXX., XXX,  XXX, XXX. a XXX, z výpovědi znalců, ze znaleckých posudků, z listinných materiálů a částečně i z výpovědi obžalovaného. 

Obžalovaný XX při prvním hlavním líčení odkázal na svoji výpověď  z přípravného řízení, kdy obžalovaný nejprve zcela popřel, že by se dopustil  žalované trestné činnosti. Uvedl, že od doby otěhotnění jeho přítelkyně XY, začala být tato někdy o vánocích 2007 nervózní a vznětlivá. V těhotenství mívala problémy s nízkým krevním tlakem, tak ji musel občas „proplesknout“. Poškozená bývala  unavená, ale vědomí neztrácela. Po porodu syna v srpnu 2008 začali bydlet v XXX.  Poškozená začala mívat depresivní nálady a začaly se u ní objevovat tiky.  Obžalovaný již v té době býval často pracovně mimo domov. Na jaře 2009 prodělal  jejich syn šestou nemoc, byl i v nemocnici. Poškozená byla poté ještě více úzkostlivá  a v péči o syna až přehnaně pečlivá. Tiky se jí také zhoršily. S ohledem na menší  prostor v XXX se spolu dohodli na rekonstrukci bydlení v XXX, u rodičů  obžalovaného, s čímž započali v roce 2010. V tomto roce se již oba dva více hádali. 

Poškozená bývala hašteřivá a obžalovaný ji musel okřikovat. Poškozená v jarních  měsících přibrala 10 kg, což přičítala nemoci štítné žlázy. Prohlubovaly se u ní deprese. Jednou se v létě pohádali při mytí nádobí, obžalovaný ji začal „tlumit“. Tomu  se poškozená bránila a snažila se jej udeřit. Obžalovaný ji však chytil za ruce a dal jí facku. Po této facce se poškozená rozbrečela, odběhla do koupelny a zamkla se tam.  Po chvíli odemkla, ležela na zemi na ručníku a plakala. Pak přišla její matka a povídaly si. Obžalovaný pak zjistil, že poškozená řeší deprese léky a za své jednání  se jí omluvil. 

Na podzim 2010 se pak po hádce s otcem poškozené všichni přestěhovali do ještě nedodělaného bytu v XXX. V tomto roce se již pouze slovně  hádali. Od počátku roku 2011 začal obžalovaný jezdit do Německa na třítýdenní  cykly a týden býval doma. Jejich syn XYZ začal v září 2011 navštěvovat mateřskou školu a také angličtinu v XXX, kam měla poškozená syna vozit. Obžalovaný si  nevybavil žádné fyzické útoky, pouze slovní hádky mezi nimi v roce 2011. V roce  2012 spolu s poškozenou řešil její další pracovní uplatnění po mateřské dovolené.  Přemýšlela o včelaření či pěstování česneku. 

Dne 20. 3. 2012 při návratu z autoservisu začala poškozená telefonovat místo vykládání nákupu z auta. Obžalovaný jí to vyčetl, vytrhl jí telefon z ruky a hodil jej do rohu místnosti.  Poškozená se po něm začala sápat a obžalovaný jí dal facku. Poškozená pak  odnesla věci do domu a večer se vzájemně omluvili. Dne 2. 6. 2012 jej poškozená  nečekaně při přípravě oběda kousla do levého ramene. Obžalovaný jí zato dal ránu  loktem do břicha nebo žeber, což byla jeho obranná reakce. O tom, že poškozená následně vyhledala lékařské ošetření, se dozvěděl až z trestního spisu. 

V létě 2012  začala poškozená pracovat na třísměnný provoz v XXX u XXX. Dne 23. 12. 2012 se s poškozenou pohádal ohledně bramborového salátu. Pak odjela poškozená do  zaměstnání a následujícího dne se pohádali u zdobení stromečku. Při tom došlo mezi nimi ke strkanici. Obžalovaný začal poškozenou vytlačovat z pokoje, ona se bránila a obžalovaný jí dal facku, po které se poškozená rozbrečela a odešla do koupelny. V roce 2013 mu někdy v únoru poškozená napsala sms zprávu, že má  všeho dost a nejraději by od něj odešla. 

Někdy v květnu 2013 mu poškozená po noční směně ukazovala podlitiny na předloktí a žebrech, které jí způsobil nějaký  klient. Napadena měla být i nějaká její kolegyně. V červnu 2013 se obžalovaný s poškozenou pohádal ohledně e-mailu k jejich dovolené. Při hádce k napadení  nedošlo. Dne 13. 7. 2013 se s poškozenou opět pohádal ohledně peněz. Syn XYZ byl  v té době v mateřské škole. Obžalovaný nechtěl akceptovat chování poškozené, a proto jí řekl, aby opustila dům. Poškozená si sbalila věci, nechala je v domě a do večera někam odešla. Pak se vrátila s tím, že nemá kam jít. K žádnému násilí nedošlo. Obžalovaný popřel, že by poškozenou dne 20. 8. 2013 doma napadl. V ten den slavil jeho syn narozeniny. V době od 14.30 do 17.00 hodin byli u nich rodiče  poškozené. Poškozená jela potom do práce na noční směnu a nebyla nijak zraněná.  

Dne 2. 11. 2013 se vše odehrálo v kuchyni. Obžalovaný přijel ráno z Polska a  poškozená mu začala vyčítat, že se jim nevěnuje a mohl by pohlídat syna.  Poškozená uvedla, že se jí v XXX nelíbí a chtěla odejít i se svými věcmi. Chtěla si  s sebou vzít i syna. Obžalovaný ji chytil pravou rukou za krk a chtěl, aby byl již klid. Poškozená mu řekla, že odchází a obžalovaný se ohnal pravou rukou a jakoby zatlačil a žduchl do poškozené. Ta spadla na zem poté, co zavadila o židli.  Obžalovaný, jak před ní ustupoval, tak na ni spadl, a to do oblasti jejího břicha.  Obžalovaný pak odešel do vedlejší místnosti uklidnit syna a po návratu pomohl  poškozené vstát a doprovodil ji do koupelny. Poškozená pak odešla z domu s tím, že  jde dát prádlo do pračky ve sklepě. Následně pro obžalovaného přijeli policisté. 

U hlavního líčení konaného dne 30. 11. 2015 obžalovaný v závěrečné řeči  uvedl, že své dosavadní kroky hodnotí jako nesprávné. Ještě před prvním hlavním líčením začal navštěvovat psycholožku, s níž všechno konzultoval. Rozhodl se vyměnit obhájce, když jeho dřívější postupy nebyly vhodné. Pokud jde o obvinění v bodě 1), pak obžalovaný uvedl, že beze zbytku cítí svoji vinu. Pochopil, že se potkal s nesprávnou družkou s ohledem na rozdílnost jejich povah. Za své jednání se alespoň v závěrečné řeči své družce a synovi omluvil s tím, že se takto již do  budoucna chovat nechce. 

Poškozená XY soudu podrobně popsala průběh jejich společného soužití. Uvedla, že již při soužití v XXX se obžalovanému pořád něco nelíbilo. Měl spory s jejím otcem a ona byla jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Obžalovanému se nelíbili lidé v XXX a neměl rád ani její kamarádku. K prvnímu napadení došlo ještě koncem roku 2007, kdy jí dal první facku, protože vyjádřila svůj názor. Další byla někdy v únoru nebo březnu 2008, když se zastala jejího otce. Byla to silná rána s rozmachem. Svědkyně z toho byla v šoku. Utekla do koupelny, lehla si na zem na  ručníky a začala brečet. Přišla za ní její matka, které se svěřila a poprosila ji, aby si to  nechala pro sebe. 

V době těhotenství nebýval obžalovaný moc doma, pracoval v zahraničí. První dva roky po narození syna ještě byly dobré. Obžalovaný ji většinou urážel jen kvůli vaření a tikové poruše. Horší chování bylo až v době, kdy se  přestěhovali do XXX. Stěhování proběhlo v září nebo říjnu 2010 narychlo, protože na ni obžalovaný naléhal kvůli plísni v ložnici. Kolem 10. 10. 2010 měli oba dva jít na narozeniny její kamarádky XXX. Obžalovaný si však předtím všiml, že lednička není rovně, spravil ji a přitom udělal v podlaze díru. Začal jí nadávat, že je to kvůli tomu,  že se narychlo stěhovali. Chytil ji pod krk a narazil ji na zárubeň dveří, kde ji nějakou dobu držel. Pak ji pustil a svědkyně sjela na zem, do podřepu a po čtyřech z místnosti odešla. Strašně ji bolela hlava. Došla až do ložnice, kde usnula. Dále si jen matně pamatuje, že ji obžalovaný budil a útržkovitě si pamatuje i oslavu. Od XXX se dodatečně dozvěděla, že na oslavě omdlela. Svědkyně byla střízlivá a výpadky paměti nikdy předtím neměla. Obžalovaný se jí za své jednání tehdy ani nikdy poté  neomluvil. Maximálně se jí zeptal, jak jí je. 

Od počátku roku 2011 ji obžalovaný různě slovně urážel (například za menší kousky zeleniny v polévce, že málo chodí se synem ven a že je špatně oblékaný). Svědkyně se snažila dělat však tak, jak chtěl  obžalovaný, aby měla klid. Když měla svědkyně jiný názor, než obžalovaný, tak ji  hned chytil pod krkem a začal ji škrtit. Říkal přitom, že ona ví hovno, co on všechno  musí stihnout. Buď ji přitom byl, nebo ji škrtil. Škrcení bylo častější. Počátkem roku 2011 byly jeho útoky asi co třetí den. Hlavně jí vyčítal její tikovou poruchu. Když se poškozená bránila, obžalovaný své násilí ještě zvyšoval. Poškozená proto pochopila, že se to jejím odporem jen zhoršuje a raději se nebránila. Obžalovaný často opravoval její češtinu, přerušoval ji v mluvení a odcházel, když mluvila. Svědkyně vaří od svých 12 let, ale z obžalovaného měla strach, aby jí nevyčítal, co a jak vaří.  

V létě 2011 chtěl jít obžalovaný ven se psy a poručil jí, aby šla vzbudit syna.  Svědkyně jej budit nechtěla, tak ji obžalovaný zase přitlačil pod krkem ke zdi a vyčítal jí, že syna nepřipravila. Svědkyně neví, jak dlouho ji držel, ale po nějaké době již cítila malátnost. Měla potom červené skvrny pod krkem. V bezvědomí nebyla, ale  hlava se jí točila. Pod krkem ji také obžalovaný chytil proto, že po jeho návratu  z práce nebyly zatažené žaluzie. 

V březnu 2012 přijeli z výletu a nákupu a hned po  příjezdu jí volala její matka. Svědkyně s ní telefonovala u botníku a obžalovaný chtěl,  aby vzala nějakou krabici. Svědkyně řekla, aby chvíli počkal. Na to vzal obžalovaný  telefon a švihl s ním o schody. Svědkyni přitom ujelo vulgární slovo. Obžalovaný ji  opět chytil pod krkem a narazil s ní o zeď. Přitom jí ještě pěstí druhé ruky vpálil nějak z boku. Bolela jí pak hlava a měla něco na levém oku. Z koupelny pak potají volala z druhého telefonu své švagrové XXX, že ji zbil. Na její radu si zranění vyfotila. Večer se pak k nim stavil její bratr i se švagrovou. Následně se nechala svědkyně ošetřit u MUDr. Šulyho, který chtěl celou událost nahlásit na policii. Svědkyně měla strach, že  by přišla o svého syna, jak jí vyhrožoval obžalovaný, a proto zašla na ošetření k MUDr. Maláčovi. Lékařskou zprávu si svědkyně uschovala k matce, aby ji obžalovaný nenašel. Švagrová ji již dříve nutila, aby zašla k lékaři. Při návštěvám před nimi ale nikdy k žádnému napadení nedošlo. 

Dne 2. 6. 2012 ji napadl obžalovaný v kuchyni. Pěstí ji praštil do žeber, již ani neví, proč. Nemohla potom  dýchat a spadla na zem. Byla to sobota, tak k lékaři zašla až v pondělí. Nafotila si  zranění pod levým prsem na hraně hrudníku. Lékař jí řekl, že má pohmožděná žebra  a že to již příště bude hlásit na policii. Svědkyně to však řešit nechtěla, protože nechtěla přijít o syna. Obžalovaný jí tím vyhrožoval a chtěl jí dostat do blázince. Také  něco věděl na podnikání jejího otce. Útoky obžalovaného se sice stupňovaly, ale svědkyně si říkala, že to ten týden vždycky vydrží, když je pak 3 týdny pryč. Vadilo jí,  že napadání byl přítomen i jejich syn. Svědkyně byla ve stresu a zhoršovala se i její  tiková porucha. Dávala si vinu sama sobě, že jej zřejmě svojí poruchou  vyprovokovává. 

Na Vánoce 2012 pekla s kamarádkou XXX perníčky, což dopředu obžalovanému hlásila. Když pak chtěla perníkové ozdoby dát na stromek, tak do ní  začal obžalovaný bouchat pěstmi a řvát, že „kurví dítěti vánoce“. Svědkyně začala před obžalovaným couvat, upadla a on si dřepl nad ni, bouchal ji do ruky, paže a do nohy. Pak se postavil a kopl ji do stehna. Syn u toho strašně brečel, tak ho odvedl  pryč. Večer šla ukázat svědkyně modřiny XXX a XXX. K lékaři nešla, protože by to již oznámil. 

Před dnem 20. 8. 2013 svědkyně smskou oznámila obžalovanému, že chce na narozeniny syna pozvat své rodiče. Před příjezdem rodičů jí obžalovaný oznámil,  že nemá čas a odjíždí. Pak k ní přistoupil, pěstí ji bouchl do zátylku a svědkyni hned začaly brnět prsty a nohy a upadla. Nějakou dobu ležela a probrala se, až jí syn  podával polštář. Nemohla se potom postavit, byla jak praštěná. Nebyla schopna ani  přichystat pohoštění pro rodiče. Její matka si myslela, že je opilá. Svědkyně šla  přitom po oslavě na noční směnu. V práci poprosila XXX o ošetření a na noční  službě byla pod dohledem druhé sestry. Svědkyně pak cítila potíže asi 14 dní až 3  týdny. 

K poslednímu napadení došlo 2. 11. 2013. Předcházel tomu spor o hlídání  jejich syna, kdy si zřejmě tzv. přisadil na ni bratr obžalovaného. Obžalovaný na to přijel nečekaně z Německa již 1. 11. v noci. Ráno jí pak řekl, aby nechala ležet klíče a vypadla z domu. Svědkyně nechtěla odejít bez syna. Svědkyně šla sbalit věci, a když chtěla odvést syna, tak se postavil obžalovaný a otočil si ji ramenama k sobě.  Svědkyně couvala, upadla a narazila si zadek. Zůstala ležet a obžalovaný do ní  bouchal pěstmi do obličeje a říkal, že děcko z domu neodvede, kdyby ji měl zabít.  Syn se na to díval a brečel. Svědkyně potom odbelhala do koupelny a šla si sednou  na schody ven, protože jí nebylo dobře. Přitom napsala sms zprávu panu XXX, že ji manžel znovu napadl. Svědkyni se točila hlava. Obžalovaný ji pak odtáhl do ložnice, aby si lehla. Předtím, když ležela na zemi, tak jí šlápl na břicho. Svědkyně z ložnice odešla pod záminkou praní prádla. Místo toho však utekla k XXX., kde již byla policie. 

Svědkyně XXX (matka poškozené) soudu sdělila, že v době, kdy u nich obžalovaný s poškozenou bydleli, našla jednou svoji dceru v koupelně. Ležela na  ručníku na zemi a říkala, že jí dal obžalovaný facku. Nechtěla, aby se to dozvěděl otec. Bylo to v době, kdy byla poškozená těhotná. Podruhé si všimla něčeho, když se  v roce 2010 oba vraceli z narozenin u XXX. Tehdy u nich spát neměli. Dcera byla nějaká divná a nemluvila. Svědkyně se ptala obžalovaného, co jí udělal, ale on vše  zapřel. Dcera si šla hned lehnout, bylo jí asi špatně. Viditelné zranění neměla. Dcera si jí již ani nestěžovala, vždy jí říkala, aby to neřešila. Někdy v roce 2012 se u ní  chtěla svědkyně stavit, ale dcera si to nepřála. Svědkyně se právě proto zastavila a  viděla, že dcera má monokl pod okem. O původu se s ní ale bavit nechtěla. Nikdy si  dcera nestěžovala, že by ji někdo napadl v práci. Svědkyně po ní chtěla, aby si našla  byt a odstěhovala se od obžalovaného. Dalšího případu si svědkyně všimla na  narozeninách vnuka v roce 2013. Tehdy jí připadala dcera jako opilá, přitom šla na  noční. Viditelné zranění na ní žádné nebylo. Od vnuka se svědkyně dozvěděla, že obžalovaný její dceru bil. Svědkyně mu poradila, aby příště utíkal pro dědu. Vnuk to  při příštím případu udělal, ale děda nikam nešel. Svědkyně měla již dávno podezření na obžalovaného a vyjádření vnuka jí to jen potvrdilo.  

Svědek XXX (otec poškozené) soudu sdělil, že se obžalovaný začal k jeho dceři jinak chovat po narození jejich syna XYZ. Byl svědkem toho, když ji třeba silně  chytil za ruku a zmáčkl, až vykřikla. Byl bezcitný. Když se odstěhovali do XXX,  navštívil je jen dvakrát, a to v souvislosti s narozeninami vnuka. V prvním případě se s obžalovaným ani neviděl, protože byl celou dobu ve sklepě. Při druhých narozeninách při jejich odchodu pleskl obžalovaný XYZ  rukou přes ucho kvůli psovi. Byla to velká rána a svědek mu hned začal nadávat. Bylo to o narozeninách v roce  2013. Dcera (poškozená) se mu tehdy vůbec nelíbila. Byla nějaká divná, ale  svěřovala se jen matce. Svědek přesto při odchodu řekl obžalovanému, aby už na  jeho dceru nechytal a nedovoloval si na ni. Obžalovaný se mu jen vysmál. Když jeho dcera od obžalovaného odešla, měla modřinu na krku a na obličeji. Dále svědek  uvedl, že si všiml, že k nim dříve jezdila dcera z XXX tajně. Pokud jí obžalovaný volal, vymýšlela si do telefonu, že je někde jinde. Měla zakázané k nim jezdit. Jeho  dcera trpí tikem, který se po porodu začal zhoršovat. Když se dcera od obžalovaného odstěhovala, svěřil se mu vnuk, že ji obžalovaný bil a kopal do ní. Od obžalovaného také vnuk slýchal, že nemusí maminku poslouchat, protože je jen ženská. Vnuk se zpočátku choval k poškozené hrozně. Třeba si i do ní kopnul, nebo používal vulgární  výrazy, které slyšel od obžalovaného. Vždy, když se mu něco nelíbilo, tak kopíroval chování obžalovaného. Trvalo asi půl roku, než se jeho chování zlepšilo.  

Svědek XXX soudu sdělil, že se poznal s poškozenou v době, kdy vodila syna do školky. Možná to byl školní rok 2011/2012. Jednou se ve školce XYZ dožadoval  toho, aby jej vzal domů, protože doma obžalovaný bije jeho maminku. Byl hysterický a svědek se mu to snažil vymluvit. Při následném setkání se na událost zeptal poškozené, která se mu svěřila, že ji obžalovaný trestá, když něco provede. Svědek nabídl poškozené služby své advokátky. Její koncipient sepsal pro poškozenou  trestní oznámení a svědek naléhal na poškozenou, aby se odstěhovala a  nenechávala to zajít dál. Poškozená se bála od obžalovaného odejít, protože jí  vyhrožoval tím, že zničí její rodinu (zřejmě se jednalo o nějaký podvod s DPH). Na  chování poškozené bylo vždycky poznat, jestli je obžalovaný doma, nebo má zrovna  přijet. Jednou si svědek všiml u poškozené modřin na ruce. Jednou přišla zbitá, když  měli jít na půlnoční mši. Bylo na ní vidět, že má strach a nechce záležitost řešit. Při posledním případu mu poslala poškozená smsku, jestli by ji neodvezl do nemocnice,  protože ji obžalovaný znovu zbil. Nechtěla volat policii, ale protože dlouho nešla,  zavolal policii svědek. Poškozená přicházela právě při příjezdu policie. Měla na sobě otisk na obou tvářích a na krku. Když ji prohlížel lékař, všiml si svědek i otisku na  břiše. Chování obžalovaného a jeho násilí sledoval svědek zprostředkovaně asi rok a půl. Násilí se podle něj stupňovalo a vždycky bývalo horší kolem Vánoc. 

Svědkyně XXX soudu sdělila, že poškozená občas chodila do práce s modřinami na obličeji, krku, rukou a nohách. Na pracovišti se proslýchalo, že ji partner doma bije. V jednom případě ji poškozená přišla vystřídat na směnu, byla  celá ubrečená a říkala, že ji partner zbil. Snad měla být i v bezvědomí, než ji našel  její syn. Svědkyně posílala poškozenou k lékaři, ale ta to odmítla. Stěžovala si na krční páteř a byla rozrušená. Viditelné zranění na ní žádné nebylo. Modřin na těle  poškozené si svědkyně všímala po celou dobu jejího pracovního poměru. Svědkyně  se jí nechtěla na nic vyptávat. Když pak poškozené radila, aby od obžalovaného odešla, poškozená sdělila, že by potom přišla o syna. Obžalovaný jí tím měl  vyhrožovat. Svědkyně uvedla, že neví o žádném případu, kdy by poškozenou napadl  nějaký z pacientů. 

Z výpovědi svědka XXX (bratra poškozené) soud zjistil, že problémy byly až  poté, co se obžalovaný s poškozenou přestěhoval do XXX. U poškozené se změnil její psychický stav. Byla utrápená, zestárla, objevily se u ní tiky. Jednou si u ní všiml,  že má něco s rukou. Poškozená mu řekla, že se zranila. Přitom vypadala, jako by  chtěla brečet a objímala jej. Z toho svědek poznal, že s poškozenou není něco v pořádku. Později se svědek od své přítelkyně dozvěděl, že se jí jeho sestra svěřuje ohledně napadání obžalovaným. Poškozená sama se mu svěřila s tím, že si  obžalovaný nepřeje, aby jezdila za rodiči do XXX. Později mu řekla, že „už to  nedává“ a bylo by lepší, kdyby umřela. Jednou jela jeho přítelkyně s poškozenou po  napadení obžalovaným na ošetření do nemocnice. Na mobilním telefonu svědek  viděl zranění své sestry. Jednalo se o monokl. Svědek vyzýval sestru, aby se vrátila  bydlet k rodičům, ale to odmítala s tím, že by ji obžalovaný zničil. Pak už se tedy do  ničeho svědek nemíchal.

Z výpovědi svědkyně XXX (švagrové poškozené) soud zjistil, že již v roce 2010 se obžalovaný velmi snažil o to, aby se poškozená s ním přestěhovala do XXX a chtěl, aby mu v tom svědkyně pomohla. Když se narodil XYZ, tak ji i jejího přítele obžalovaný vyhodil z porodnice, „aby měli klid“. I později mu vadilo, že se s poškozenou navštěvovaly. V roce 2010 se jí poškozená svěřila, že jí dává obžalovaný určité příkazy pro dobu, kdy byl v zahraničí. Obžalovaný musel mít všechno nalajnované a vyžadoval pravidelný řád, hlavně ve vztahu k péči o syna. Na  podzim 2010 se oba odstěhovali do XXX, kam svědkyně za poškozenou jela až po několika měsících. Poškozená změnila styl oblékání, malovala se a navštěvovala  dietoložku, protože jí obžalovaný vyčítal, že je tlustá. Poškozená byla nervózní a  zmiňovala se o incidentu kvůli rýze v podlaze kuchyně. Obžalovaný ji měl uhodit,  protože prý za tu rýhu mohla. Také ji při tom tlačil na zárubeň dveří. Poškozená z toho byla v šoku a nechápala, proč to udělal. Obžalovaný jí také organizoval volný  čas a říkal, že má chodit cvičit. 

Dne 25. 12. 2010 se jí poškozená na návštěvě  svěřovala s tím, že se s obžalovaným předchozí den pohádali. Matka poškozené ji však zarazila s tím, aby měli klid alespoň o svátcích. Bližší okolnosti se tak svědkyně  nedozvěděla. V roce 2011 jí poškozená svěřila, že dělá vše tak, jak chce obžalovaný,  aby měla klid. Obžalovaný jezdil pracovat do zahraničí, a když přijel, tak chtěl stihnout spoustu věcí a také společné výlety. Když nestíhal, byl nervózní. 

V létě 2011  obžalovaný poškozené nakázal, aby jela se synem do aquaparku. Svědkyně jela  s nimi do XXX, a při cestě zpět si poškozená všimla, že má od obžalovaného  zmeškané hovory. Úplně se rozklepala, a když obžalovanému zavolala, řval na ni  v telefonu, že je kráva a měla jet do XXX. Na zpáteční cestě byla poškozená rozrušená a měla i problémy s řízením. Doma se potom rozbrečela a svěřila se jim,  že už nezvládá slovní a fyzické násilí od obžalovaného. Pomoc však ze strachu před obžalovaným odmítla. V září 2011 měla svědkyně vážně nemocného syna v nemocnici a požádala poškozenou o jednodenní hlídání. To jí ovšem obžalovaný  zakázal, stejně jako další kontakty s jejich rodinou. 

Obžalovaný se v roce 2012  vyjadřoval tak, že je poškozená blázen a je blbá. Když se jí něco nelíbilo, vyzýval ji k odchodu s tím, že dítě jí nedá. Někdy v březnu 2012 jí poškozená volala, že je  zraněná po útoku obžalovaného. Svědkyně jí poradila, aby si zranění vyfotila.  Jednalo se o zranění pravého oka a poškrábanou kůži. K lékaři jet poškozená nechtěla. Teprve po ujištění, že pojedou za známým lékařem, odjeli následujícího  dne do XXX, kde se nechaly ošetřit MUDr. Maláčem a lékařskou zprávu uschovaly. Zmíněnému zranění předcházelo to, že poškozená nechtěla odnést nějakou krabici,  což obžalovaného vytočilo. K dalšímu napadení pak došlo asi do měsíce. Tehdy  musela poškozená vyhledat lékaře sama, protože svědkyně s ní jet nemohla. Lékař  však měl poškozené říct, že příště by již musel věc nahlásit policii. V květnu 2012  byla svědkyně přítomna tomu, jak obžalovaný sekýroval poškozenou při stolování.  Dokonce si všimla toho, že má své určené místo, kde může u stolu sedět. V roce  2013 měla s poškozenou přerušený kontakt, protože se obžalovaný je snažil proti  sobě poštvat. V listopadu 2013 jí poškozená požádala, jestli by pro ni nemohla přijet, že má sbalené věci. Přitom brečela. Následně jí volala policie, že obžalovaný poškozenou napadl a aby si přijela převzít jejich syna XYZ. Poškozená se pak  přestěhovala k rodičům do XXX.  

Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a  psychologie a z výpovědi znalců MUDr. Milana Karase a PhDr. Heleny Khulové soud  zjistil, že poškozená trpí od dětství tikovou poruchou. Jedná se u ní o úzkostnou a depresivní symptomatologii, poruchu přizpůsobení. Příznaky byly vyvolány dlouhodobě frustrujícím a stresujícím soužitím s obžalovaným. U poškozené lze vyloučit přítomnost závažnější duševní poruchy či choroby a nedochází tak u ní  k negativnímu ovlivnění schopností správně vnímat a vypovídat. 

Znalci neshledali u  posuzované známky závislosti či nadužívání alkoholu nebo jiných návykových látek.  Poškozená inklinuje k pólu pro verze a jsou zachyceny známky zvýšeného  neuroticismu. Má sklon k depresivnímu prožívání a je u ní zvýšená potřeba podpory  a porozumění ze strany okolí. Má sklon k závislosti a tendenci k nízké sebedůvěře.  Dlouhodobě se cítí jako selhávající a ve vztahu k inkriminované události dominuje neschopnost navodit si pozitivní postoje a dodat si odvahu. Nemá sklon manipulovat  s okolím, je výrazně submisivní. Má malou schopnost čelit zátěžový situacím a  prosazují se únikové tendence spolu s pocity bezmoci a beznaděje. Poškozená má  dostatečné psychické předpoklady k objektivnímu vnímání, zapamatování a  vybavování prožitých událostí a lze vyloučit omyl v důsledku nesprávného vnímání  nebo paměti. Jednání obžalovaného se postupně stalo pro poškozenou zdrojem  omezení, ponížení a duševního i fyzického utrpení. Násilí se projevovalo zejména  uplatněním moci a kontroly ze strany obžalovaného. 

U poškozené jsou shledány  známky dotčenosti nad chováním obžalovaného a rovněž strachu, avšak nebyly  zjištěny takové postoje nové kvality, které by signalizovaly tendenci intrikovat nebo  uvádět nepravdu v jeho neprospěch. Nebyl shledán motiv msty. Poškozená podala  před vyšetřovatelem i před znalci shodnou výpověď, která se odvíjela od skutečných  vzpomínek a nese známky prožitého. Výpověď nepostrádá logickou skloubenost.  Sdělení jsou umístěna v určitém časovém úseku i prostoru. Výpověď obsahuje  informace o vzájemných vztazích mezi obžalovaným a poškozenou. Převažují znaky  věrohodnosti sdělení poškozené o prožitých událostech. 

U poškozené byly shledány  známky nahromaděného úzkostného potenciálu, nebyly však zjištěny hysterické rysy.  Rovněž nebyly zjištěny znaky lhavosti ani konfabulace. Poškozená trpí tikovou  poruchou, která u ní přetrvá již od dětství. Ve snaze tento problém řešit navštívila  psychiatra a neurologa. Léčbu však přerušila v důsledku výhrůžek obžalovaného, že  ji připraví o syna a nechá ji zbavit svéprávnosti. Jednání poškozené se jeví součástí  tzv. syndromu týrané osoby. Zahrnuje ztrátu pocitu autonomie, ztrátu možnosti  rozhodovat o sobě samé, o svém jednání, volit mezi různými způsoby chování a  jejich důsledky. U poškozené lze shledávat znaky syndromu týrané ženy, a to i  v současnosti. Syndrom týrané osoby byl u poškozené jednoznačně vyvolán soužitím  s obžalovaným. Prožité traumatické partnerské soužití se u poškozené nerozvinulo v  příznaky posttraumatické stresové poruchy. Dlouhodobý stres je náročný na energii  poškozené. Kontakt s obžalovaným při předávání syna vnímá jako ohrožující a  vyvolává v ní stres.  

Z listinných materiálů soud zjistil následující: Zranění poškozené XY je  zdokumentováno na fotografiích na č.l. 18 (napadení dne 20. 2. 2012), č.l. 19  (napadení dne 2. 6. 2012), č.l. 20 a 251-252. Dle čestného prohlášení XXX na č.l. 22  nebyla poškozená XY dne 24. 12. 2012 před odchodem na půlnoční mši ve své  kůži a na dotaz sdělila, že ji doma obžalovaný napadl. Objektivně je pak  zdokumentováno lékařskými zprávami zranění poškozené, která byla ošetřena dne  21. 3. 2012 pro zhmoždění očnice vpravo a zhmoždění oblasti čelní a spánkové a  zhmoždění pravého ramene. Dále byla ošetřena dne 4. 6. 2012 pro zhmoždění pravé  strany hrudníku. 

Trestní oznámení vypracované advokátní kanceláří JUDr. Rita Kubicová bylo  vyhotoveno již dne 3. 5. 2013. Toto oznámení však poškozená nikdy nedatovala a nepodala. První trestní oznámení bylo podáno až po napadení dne 2. 11. 2013 a  následném vyhoštění obžalovaného, a to dne 27. 11. 2013 pro pokus ublížení na  zdraví. Z lékařské zprávy vyplynulo, že byla obžalovaným zbita do hlavy a břicha.  Způsobil jí tak podvrtnutí krční páteře a zhmoždění břišní stěny. Poškozené byl  přiložen Schanzův límec a podána analgetika. Obžalovaný XX byl dne 2. 11. 2013  vykázán ze společného obydlí na dobu 10 dnů, a to právě pro napadení poškozené  XY.. 

Soud hodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné  souvislosti. Doznání obžalovaného je v souladu s podrobnou a časově i prostorově  uspořádanou výpovědí poškozené. Nepřímo pak jednání obžalovaného dokladují  výpovědi ostatních svědků i lékařské zprávy a fotografie zranění. Ze závěrů  znaleckého posudku je zjevné, že se u poškozené v důsledku jednání obžalovaného  vyvinul syndrom týrané osoby a pocity úzkosti zažívá poškozená při kontaktu  s obžalovaným dodnes. 

Za tohoto stavu vzal soud za prokázáno, že obžalovaný XX týral osobu  blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu, a tímto  svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu týrání osoby žijící ve  společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku. 

V jednání obžalovaného soud spatřuje úmysl přímý ve smyslu § 15 odst. 1  písm. a) trestního zákoníku, když obžalovaný věděl, že svým jednáním způsobuje  své družce příkoří a své útoky vůči ní stupňoval po dobu více než tří let. 

Skutkový děj v bodě 2) soud zjistil z výpovědi svědků XXX, XXX, XXX, XXX,  XXX a XXX, z listinných materiálů a částečně i z výpovědi obžalovaného. 

Obžalovaný XX uvedl, že toto obvinění považuje za čistý výmysl. Uvedl, že  v roce 2014 s poškozenou normálně komunikoval cestou sms zpráv i e-mailů. Dne  10. 8. 2014 jej poškozená požádala smskou o zakoupení pracího prášku v Německu.  Současně se domluvili na předání syna XYZ dne 15. 8. 2014. Obžalovaný se vrátil  z Německa dne 15. 8. 2015 kolem 2. hodiny ráno. V 6.45 odjel pro syna do XXX a při  dotazu poškozené na prací prášek jí řekl, že tento má v druhém vozidle. Pak obžalovaný odvezl syna do XXX na příměstský tábor a paj domů spát. Okolo 11.00  hodin mu telefonovala poškozená a chtěla se zastavit pro prací prášek. Při scházení  schodů mu zapraskalo v koleně, a proto otevíral poškozené vchodové dveře  v podřepu a vyzval poškozenou, aby přišla. Poškozená tedy otevřela branku a vstoupila na jejich pozemek. Pak bez problému přišla až do domu, do chodby.  V chodbě se bavili o odpoledním programu XYZ a obžalovaný se pokoušel narovnat.  Pak si obžalovaný sedl na schody a snažil se protahovat nohu. Prášek i s aviváží byl nachystaný na botníku, vzadu chodby, u schodů. Poškozená s ním hovořila a začala  z chodby odcházet. Obžalovaný si všiml, že tam zapomněla prášek, a proto šel za ní k autu. Poškozená za sebou ani nedovřela branku. Poděkovala mu za prášek a odjela. Obžalovaný v následujících dnech odjel se synem na Slovensko a poškozená  s ním normálně komunikovala přes smsky. Rodiče obžalovaného byli dne 15. 8. 2014 v zaměstnání. Poškozená měla oblečené rifle s páskem a asi červené tričko  s krátkým rukávem. Obžalovaný celou situaci nakreslil i v náčrtku (č.l. 194).  

Svědkyně XY soudu sdělila, že se s obžalovaným telefonicky domluvila na předání pracího prášku. Když přijela k jejich domu, obžalovaný dřepěl u dveří a říkal,  že se nemůže postavit. Svědkyně věděla, že má nějaké problémy s kolenem, a tak šla až ke dveřím. Obžalovaný ji chytil za ruku, vtáhl do domu a zabouchl za ní dveře. Pak jí řekl, že jej strašně vzrušuje a chtěl po ní sex. Poškozená sex s ním odmítla. Obžalovaný jí začal sundávat ramínko u podprsenky a podprsenku. Byl přitom již ve stoje (postavil se ihned po zavření dveří). Svědkyně si vždy snažila ramínko vrátit  zpět. Jednou rukou se přitom držela kliky dveří. V otevření dveří jí obžalovaný bránil nohou, kterou dveře držel. Svědkyně mu řekla, že chce odejít, ale obžalovaný se ji pokoušel líbat a rozepínal jí pásek u kalhot. Pak se jí dostal jak do podprsenky, tak i do kalhotek. Svědkyně se proto pustila kliky. Přitom pořád důrazně protestovala proti jeho jednání. Obžalovaný to vůbec nebral v potaz. Sundal si trenky a byl vzrušený.  Svědkyně na něj zařvala „nech toho!“, ale on se na ni podíval tak, že z něj dostala  strach. Chytil ji za ruku, dotáhl ji ke schodům, kde si sedl do pololehu, přitáhl ji k sobě a požadoval po ní, aby jej uspokojila alespoň rukou. Svědkyně mu ze strachu  vyhověla až do jeho vyvrcholení. Vzpomněla si na minulost s obžalovaným a raději  mu vyhověla. Cítila se potom jako nějaká špína, jak použitý hadr. Hned vyšla z domu a tam uviděla paní XXX, na kterou zařvala „dobrý den!“, aby si jí všimla. Chvíli za ní šel  obžalovaný s práškem a aviváží. Svědkyně odjela domů a ještě téhož dne se svěřila švagrové XXX a paní XXX. 

Svědkyně neměla na sobě žádné zranění, pouze otisk ruky obžalovaného, když ji táhl k sobě. Znásilnění ihned na policii nenahlásila, protože si myslela, že je to zbytečné, když sama nechtíc zničila důkazy (osprchovala se). Navíc celou záležitost vůbec nechtěla řešit, měla toho již dost. Záležitost ohlásila až s tříměsíčním zpožděním, neboť ze strany obžalovaného došlo k dalšímu útoku  (vydírání) a svědkyně již jeho chování tzv. nedávala. 

Svědkyně XXX soudu sdělila, že tehdy na dceři po příjezdu domů poznala, že  by jí chtěla něco říct. Teprve večer se jí svěřila, že byla znásilněna, když se stavila u obžalovaného pro prací prášek. Obžalovaný ji měl nalákat do domu snad z důvodu bolavých zad. Když jí to dcera říkala, byla celá rozklepaná, vyděšená a brečela.  Svědkyně se jí proto na detaily nevyptávala. 

Svědek XXX soudu sdělil, že tuto záležitost řešila poškozená s jeho ženou.  Bylo to dávno po tom, co již s obžalovaným nebydlela. Svědek slyšel, že měla poškozená uspokojit obžalovaného rukou, a to až do vyvrcholení. Obžalovaný měl  poškozenou do domu dostat nějakou léčkou. Bližší podrobnosti však nevěděl. Když se jim poškozená svěřovala, tak u toho plakala. Nesvěřovala se jim ten stejný den, co byla znásilněna. Uváděla, že to již předtím řešila se švagrovou. 

Svědkyně XXX (teta obžalovaného) soudu sdělila, že se s obžalovaným  nestýkala v době, kdy žil s poškozenou. S rodinou obžalovaného neudržuje styky již asi 10 let. Svědkyně občas pobývala v domku, který je po jejím otci a sousedí  s domem XXX. Svědkyně nikdy z jejich zahrady neslyšela hádky či něco podobného.  V jednom případě se stalo, že si všimla u domu XXX zaparkovaného auta paní  poškozené. Po asi 10 až 15 minutách viděla paní poškozenou vyběhnout z domu. Po  nějaké době z domu vyšel i obžalovaný a nesl nějaký prášek směrem k autu  poškozené. Svědkyně nezaslechla žádný rozhovor mezi nimi, pouze ji poškozená velmi hlasitě pozdravila, aby si jí svědkyně všimla. Obžalovaný za ní šel normálně, nekulhal. 

Z výpovědi svědka XXX soud zjistil, že se o znásilnění své sestry dozvěděl od  své přítelkyně. Obžalovaný měl po jeho sestře požadovat sex. 

Z výpovědi svědkyně XXX soud zjistil, že jí v srpnu 2014 telefonovala poškozená a svěřila se jí se znásilněním. Měla tehdy přijít k obžalovanému, který byl  ve dveřích v podřepu a žádal ji, aby za ním šla. Poškozená si myslela, že mu něco je,  avšak po příchodu do domu za ní obžalovaný zavřel dveře, začal ji osahávat a nabízel jí sex. Sahal jí pod tričko, do kalhot, rozepínal pásek. Poškozená se slovně bránila a ve stresu vyhověla obžalovanému, který ji nechtěl pustit. Obžalovaný ji  chytil za ruku, přivedl ji ke schodům a tam „mu to udělala“ rukou. Pak poškozená  vyběhla z domu, kde viděla paní XXX, kterou hlasitě pozdravila, aby si jí všimla.  Obžalovaný jí pak k autu přinesl prášek. Poškozená měla od té doby strach a  k obžalovanému již sama nejezdila. O události se kromě svědkyně svěřila ještě XXX.  Podle svědkyně poškozená obžalovanému vyhověla ze strachu, a aby ji z domu  pustil ven. 

Z listinných materiálů soud zjistil následující: Z náčrtku chodby (pořízeného  obžalovaným) soud zjistil, že obžalovaný i poškozená se měli v době činu nacházet  v postavení, které souhlasí s výpovědí poškozené – obžalovaný na schodech a  poškozená před ním. V zádech přitom měla botník, na němž měl stát prací prášek a  aviváž. Z dokladu o čerpání nafty bylo zjištěno, že obžalovaný dne 14. 8. 2014 ve  22.38 hodin platil motorovou naftu u čerpací stanice Benzina v XXX.  

Soud hodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Obžalovaný sice zcela popřel, že by se žalovaného jednání dopustil, je  však usvědčován zejména výpovědí svědkyně XY. Tato velmi podrobně  opakovaně shodně popsala událost ze dne 15. 8. 2014. Její výpověď je logická a  podpořena řadou nepřímých důkazů, zejména výpověďmi svědků, kterým se krátce po události svěřila. Svědkyně také velmi věrohodně soudu vysvětlila, proč událost  ihned nenahlásila na policii. Kromě obvyklého a očekávatelného studu, se kterým se  v těchto případech orgány činné v trestním řízení setkávají, zde také hrál roli  dlouhotrvající stres jak ze soužití s obžalovaným, tak v té době již i z probíhajícího  trestního řízení (bod 1). Poškozená popsala své pocity hlubokého ponížení a  frustrace z dané události, avšak s ohledem na probíhající trestní a také opatrovnické řízení, nechtěla zakládat další soudní proces. Ve víře, že se snad jednání  obžalovaného po vyřešení již v té době probíhajících řízení změní k lepšímu a  situace se zklidní, rozhodla se událost ze dne 15. 8. 2014 nenahlásit. Navíc, jak sama uvedla, jediný důkaz (sperma obžalovaného) sama v šoku po činu ze sebe  smyla. Pro sebe tak vyvodila pouze jediný závěr – v budoucnu již nikdy nebyla  s obžalovaným o samotě. Celou věc však nahlásila s určitým zpožděním, když se jednání obžalovaného neměnilo, naopak na ni začal naléhat, aby trestní oznámení  stáhla. Současně se stupňovaly i problémy při předávání syna. 

V rámci probíhajícího  trestního řízení navíc obžalovaný vypovídal tak, že tím stavěl poškozenou do velmi  špatné pozice, zejména ve vztahu k probíhajícímu opatrovnickému řízení. Pak je  zcela pochopitelné, že se poškozená policejnímu orgánu zmínila rovněž o tom, jak se  k ní obžalovaný choval v srpnu 2015. Sama to hodnotila slovy, že „už to nedávala“. Soud rovněž hodnotil výpověď obžalovaného, který sice jednání popřel, avšak ještě s odstupem více než devíti měsíců (20. 5. 2015) si podrobně pamatoval na  předmětný den, kdy se údajně vůbec nic nestalo. Popsal i časově chronologicky, co  již od noci dělal, co měla poškozená na sobě (mimochodem správně) a o čem se  spolu údajně bavili. Je s podivem, že si tak bezvýznamnou událost zapamatoval  s takovou jistotou. Jeho výpověď se navíc jeví jako nevěrohodná i ve vztahu k účelu  návštěvy. Pokud se oba shodli na tom, že poškozená přijela vyzvednout prací  prášek, pak by za situace, že s obžalovaným zapředla krátký rozhovor, po kterém odešla, určitě tento prášek nenechala na chodbě. Poškozená naopak z domu vyběhla bez něj, což potvrdila i svědkyně XXX. Prášek s aviváží jí po krátké chvíli  zanesl až obžalovaný, který mimochodem neměl žádné potíže s chůzí. 

Svědkyně XXX tak nepřímo potvrdila výpověď poškozené. Pokud jde o námitky obhájce  obžalovaného, že si celou záležitost zřejmě poškozená účelově dodatečně vymyslela, pak kromě výše uvedeného je třeba uvést, že k tomu poškozená neměla  žádný důvod. Z výpovědi svědkyně XXX totiž vyplývá i časové zařazení skutku. Pokud by si poškozená záležitost vymyslela, mohla policii sdělit, že se událost stala v době  krátce předcházející jejímu oznámení. I v tomto ohledu tak shledává soud výpověď poškozené jako věrohodnou a uvěřil ji. Přihlédnuto rovněž bylo k závěrům výše  citovaného znaleckého posudku, když poškozená nemá žádný zájem na tom, aby  obžalovanému uškodila. Její výpověď nese znaky skutečně prožité události. 

Jednání obžalovaného bylo posouzeno jako úmyslné ve smyslu § 15 odst. 1  písm. a) trestního zákoníku, když obžalovaný od počátku jednal v úmyslu dosažení  sexuálního uspokojení, které mu měla zajistit poškozená. Proti poškozené obžalovaný současně použil násilí, když ji zabránil v odchodu z domu a silou ji donutil  k tomu, že mu vyhověla alespoň jiným pohlavním stykem srovnatelným se souloží.  Dle ustálené judikatury se jedná o takovou situaci, kdy pohlavní úd muže neproniká do pohlavního orgánu ženy, avšak tato situace je simulována jiným mechanismem – v tomto případě rukou poškozené. S ohledem na prokazatelné vzrušení  obžalovaného a jeho dosažení uspokojení dospěl soud k závěru, že žalovaná trestná  činnost je třeba v rozporu s podanou obžalobou posoudit jako dokonaný trestný čin,  nikoli jako pouhý pokus. 

Po vyhodnocení výše uvedených důkazů tak soud dospěl k závěru, že  obžalovaný XX v bodě 2) jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a spáchal  takový čin jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží. Zcela tak naplnil zákonné znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu  znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. 

Skutkový děj v bodě 3) obžalovaný opět popřel. Uvedl, že skutečně dne 26. 4. 2015 došlo k předání syna XYZ před jejich domem v XXX. Poškozená si sama nakládala synovy věci do vozidla a obžalovaného na jeho odchodu oslovila a chtěla s ním mluvit ohledně syna. Poškozená mu sdělila, že ji celá záležitost unavuje a  vyčerpává a chtěla by se nějak dohodnout. Uvedla, že se nechce soudit a od svého advokáta ví, že by mohla celou věc zastavit. Dokonce navrhla, že by se v budoucnu mohli stýkat a třeba spolu chodit na večeře. Obžalovaný toto odmítl a pak se  společně bavili o budoucí škole jejich syna. Obžalovaný nakonec odešel a odkázal ji  příště na jednání s jeho obhájcem. Obžalovaný si všiml, že ve vozidle seděl otec poškozené, ale po celou dobu nevystoupil z auta a měl zavřené dveře. 

Poškozená XY soudu k tomuto bodu uvedla, že se při předávání syna v XXX obžalované zeptala, jak se dohodnou na budoucí škole syna, zda bude chodit  do XXX či XXX. Obžalovaný s ní nechtěl nic řešit a odkázal ji na AMT centrum.  Současně jí řekl, že jestli s ním chce uzavřít prostřednictvím AMT centra nějakou  dohodu, musí nejprve všechno proti němu stáhnout. Argumentoval tím, že jej již  právníci stáli 100.000 Kč a hrozí mu 8 let vězení. Jestli si je vědoma toho, že když  půjde do vězení, tak XYZ přijde o otce a ona nebude dostávat výživné. Dále jí řekl, že  má plno fotek, sms zpráv a videí z doby, kdy společně bydleli v XXX. Poškozená to  pochopila v kontextu předchozích vyjádření obžalovaného tak, že má nějaký kompromitující materiál na jejího otce a pokud ona nestáhne trestní oznámení na něj,  pak obžalovaný podá trestní oznámení na otce poškozené. Toto jí výslovně i řekl. Poškozená to chápala jako výhrůžku, a proto se obrátila na policii. Obžalovaný pak  svoji výhrůžku neuskutečnil. Zmíněný rozhovor mezi nimi proběhl v normální hlasitosti. Přímo u nich nebyla žádná další osoba. Matka obžalovaného byla ve  vzdálenosti 5 až 7 metrů a její otec seděl v autě.  

Z protokolu o ohledání místa činu na č.l. 442 – 444 a z fotodokumentace soud  zjistil, že k jednání mělo dojít na veřejném prostranství poblíž domu č.p. XXX a jeho  oplocení, a to v místě křížení veřejné komunikace se silnicí XXX. třídy č. XXX.  Z protokolu a zejména z fotodokumentace na č.l. 437 vyplývá, že z tohoto místa je  větší vzdálenost k domu, než 7 metrů, jak uváděla poškozená (u domu měla stát  matka obžalovaného).  

Soud i v tomto bodě hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné  souvislosti. Obžalovaný sice žalované jednání popřel, je však opět usvědčován  výpovědí poškozené. Ohledně její věrohodnosti se soud rozepisoval již výše. Lze  snad ještě připomenout, že znalci neshledali u poškozené žádný motiv msty a i  následné kroky poškozené tuto skutečnost potvrzují. Poškozená by totiž s ohledem  na okolnosti případu byl zřejmě velmi úspěšná, pokud by soud požádala o přiznání  nemajetkové újmy. Tuto možnost však poškozená odmítla. Lze proto uvěřit, že  podávaná trestní oznámení měla pouze jediný cíl, a to usměrnění chování  obžalovaného vůči její osobě. Soud proto i v tomto bodě poškozené její výpověď  uvěřil. Výroky obžalovaného jsou uvěřitelné a mají svůj reálný podklad, a to i  s ohledem na skutečnost, že těsně před tímto jednáním se obžalovaný účastnil  výpovědi na policii (dne 21. 4. 2015), a tedy i jednání se svým tehdejším obhájcem.  Je proto pravděpodobné, že se snažil svého obvinění zbavit i tímto způsobem. 

Jednání obžalovaného bylo i v tomto bodě posouzeno jako úmyslné, vedené snahou zastavit jeho trestní stíhání. Poškozená přitom byla v postavení svědka  v dané trestní kauze a jednání obžalovaného bylo cíleno na změnu její výpovědi.  Pokud by obžalovaný svoji výhrůžku uskutečnil, pak by vznikla těžká újma v podobě  trestního stíhání otci poškozené, což by poškozená důvodně cítila jako újmu vlastní. 

Za tohoto stavu vzal soud za prokázáno, že obžalovaný XX v bodě 3) jiného  pohrůžkou jiné těžké újmy nutil, aby něco konal, a spáchal takový čin na svědkovi  v souvislosti s výkonem jeho povinnosti. Obžalovaný tak naplnil všechny zákonné  znaky skutkové podstaty zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) trestního  zákoníku.

Soud také hodnotil osobu obžalovaného XX, který se živí jako osoba  samostatně výdělečně činná v oboru lesnictví. Dle zprávy z obce obžalovaný pobývá  často v zahraničí, do dění v obci se nezapojuje, stará se o svůj majetek a  spoluobčanům dává najevo svoji nadřazenost. V opise rejstříku trestů prozatím  žádný záznam nemá. 

Při úvahách o uložení trestu, zejména pokud jde o jeho druh a výměru,  obžalovanému polehčovala jeho dosavadní bezúhonnost a částečné doznání v jeho  závěrečné řeči. Obžalovanému naopak přitěžovalo, že se dopustil více zločinů. 

Soud ukládal obžalovanému úhrnný trest dle nejpřísnějšího ustanovení, tedy  dle § 185 odst. 2 trestního zákoníku, kde je trestní sazba v rozmezí od dvou do  deseti let odnětí svobody. 

Po zvážení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že účelu  trestu lze v případě obžalovaného XX ještě dosáhnout uložením tzv. výchovného  trestu, tedy nespojeného s jeho přímým výkonem. Soud přihlédl zejména k současné  situaci, kdy obžalovaný ustal ve svém protiprávním jednání proti poškozené a v důsledku návštěv psychologa zřejmě získal na celou trestnou činnost jiný,  objektivnější pohled. Soud rovněž přihlédl k tomu, že se obžalovaný dle dohody stará  i o nezletilého syna (každý čtvrtý týden) a řádně platí stanovené výživné. V případě  jeho umístění do vězeňského zařízení by tak s největší pravděpodobností nemohl  dostát svým vyživovacím závazkům. Obžalovanému tak byl uložen trest v dolní  čtvrtině trestní sazby, v trvání tří roků. Uložený trest byl podmíněně odložen na delší zkušební dobu v trvání 4 roků a současně byl nad chováním obžalovaného stanoven  dohled probačního úředníka. Povinností obžalovaného bude v průběhu zkušební  doby prokázat řádným životem, že šlo pouze o ojedinělé vybočení. V opačném  případě soud rozhodne, a to eventuálně již v průběhu zkušební doby, že se  podmíněně odložený trest vykoná. 

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů ode dne  doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního  soudu v Bruntále, a to buď ústně do protokolu, nebo písemně ve dvojím  vyhotovení. 

Podané odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých  výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku či  řízení předcházejícímu. 

Bruntál 30. listopadu 2015 

Mgr. Jana Janečková, v.r. 

předsedkyně senátu 

za správnost vyhotovení: 

Slávka Kašparová