Čtyřleté domácí násilí s prodáváním manželky k prostituci

č. j. 10 T 12/2018-

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 26. června 2020 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Cukerové a přísedících JUDr. Marcely Lukešové a Zory Hedvábné, takto:


Obžalovaný


XXXXXXXX XXXXXXXX,

nar. XXXXXXXX, OSVČ, trvale bytem XXXXXXXX


je  vinen, že

1)

v přesně nezjištěné době, nejméně od roku 2012 do června roku 2015, kdy poškozená Ing. XXXXXXXXXXXX XXXXXX, nar. XXXXXXXX, opustila společnou domácnost, v bytech, kde společně žili a to v XXXXXXXX, a v XXXXXXXX psychicky týral poškozenou, která v této době byla jeho družkou, a s níž vychovával společného nezletilého syna XXXXXXXXX XXXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, požadoval po ní, aby zanechala studia vysoké školy s tím, že je špatná matka, neboť studuje, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na délku vycházek na hřiště s nezl. synem XXXXXXXXX a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vůli anální sex, kdy taktéž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, ta jí to „spočítá", a že se jejich syn XXXXXXXXX bude mít špatně, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil, aby v době od července 2013 do června 2015 pracovala jako tanečnice a striptérka v erotických klubech, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky ve výši 800,- Kč až 3.500,- Kč za noc mu musela odevzdávat a dále opakovaně poškozenou  v přesně nezjištěné době od podzimu 2013 do června 2015 pod pohrůžkami, že jí vyhodí z bytu, sebere a doveze nezl. Syna XXXXXXXX a jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil k prostituci, kterou musela vykonávat v jím vybraných podnicích v XXXXXXXX a v XXXXXXXX v XXXXXXXX, XXXXXXXX, a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám včetně live chatu s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela ve shora uvedených erotických klubech a jinde, a to i na podkladě jím podaných inzerátů, v nichž ji nabízel k sexuálním aktivitám, poskytovat blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito muži platili obžalovaným stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, přičemž obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednání obžalovaného jako stupňující se těžké příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém psychickém stresu,


tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,

jednak jinou osobu než díže za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednáni a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci,

2)

v přesně nezjištěné době, poté, co se dne 16.1.2016 vrátila poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX do společné domácnosti ke svému druhovi - obžalovanému XXXXXXXX XXXXXXXX, do bytu v XXXXXXXX nejméně od ledna 2017 do 6.9.2017, kdy opětovně společnou domácnost opustila, psychicky týral poškozenou, s níž vychovával společné syny, a to nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, s nezl. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, a to tím způsobem, že ji omezoval v běžném způsobu života, kdy poškozené určoval způsob trávení jejího volného času včetně toho, s kým se může stýkat, zakazoval poškozené kontakt s přáteli a příbuznými, stanovoval jí harmonogram domácích prací a povinností, které poškozená musela striktně dodržovat včetně časových limitů na odvedení nezl. Syna XXXXXXXX do školky, na délku vycházek na hřiště s nezl. syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, a dobu a délku návštěv u rodičů poškozené, pokud jí je povolil, přičemž jakmile stanovený harmonogram nedodržela, nebo se zpozdila, verbálně napadal poškozenou vulgárními výrazy, a to „držko zasraná, svině, tupá hlavo, lemro zasraná", a vyhrožoval jí, že už ji nikam nepustí a že jí udělá ze života peklo, přičemž poškozenou rovněž fyzicky napadal, a to údery pěstí do nohy, boku a dalších částí těla, a vynucoval si na ní proti její vpůli anální sex, přičemž poškozenou pohrůžkami, že pokud to nebude dělat, tak jí to „spočítá", že jejich synové nezl. XXXXXXXX a nezl. XXXXXXXX se budou mít špatně a budou hladovět, že řekne jejím rodičům, že pracovala jako prostitutka, že sebere a odveze nezletilé syny XXXXXXXX a XXXXXXXX, že jí to „spočítá", pomstí se jí a usmrtí ji i její rodinu, a za současného verbálního napadání shora uvedenými vulgárními výrazy, přinutil opakovaně k pohlavním stykům a dalším sexuálním aktivitám s blíže nezjištěnými muži, kdy poškozená musela na podkladě inzerátů vydaných obžalovaným opakovaně poskytovat v hodinových hotelech XXXXXXXX ulice XXXXXXXX, v XXXXXXXX a jinde, blíže nezjištěným mužům shora uvedené sexuální služby, za které jí tito platili stanovenou taxu ve výši 2.500,- Kč za hodinu, kdy za tímto účelem obžalovaný založil agenturu XXXXXXXX, přičemž takto získané finanční prostředky mu poškozená musela dle jeho instrukcí předávat, kdy obžalovaný tyto finanční prostředky následně použil pro svoji potřebu, přičemž poškozená vnímala jednáni obžalovaného jako stupňující se příkoří a v podstatě žila v nepřetržitém stresu,

tedy : jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu,

jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavními styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví


čímž spáchal


pod bodem ad 1)

zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku,

pod bodem ad 2)

zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm a) trestního zákoníku,


a odsuzuje se


podle § 168 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 58 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

Podle § 84 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku se mu výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání. 5-ti ( let ) let, za současného vyslovení  dohledu v rozsahu stanoveným trestním zákonem.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu se obžalovanému ukládá povinnost uhradit poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX, nar. XXXXXXXX, trvale bytem XXXXXXXX, škodu ve výši 200.000 Kč.

Odůvodnění

  1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX dopustil shora uvedeného jednání.
  2. Obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX svou vinu od počátku zcela popírá. V přípravném řízení vypověděl, že celá věc je vykonstruovaná, protože s poškozenou XXXXXXX XXXXXXXX má soud ohledně úpravy poměrů k jejich dětem. Není pravda, že by měli jen problémy, měli se rádi, měli normální vztah. Jezdili společně na chalupu, k vodě, na návštěvy. Chodil k jejím rodičům na obědy, jezdili k jeho rodičům na XXXXXXXX. Obžalovaný si nerozuměl s matkou poškozené, proto později chodila na obědy sama s dětmi. Myslí si, že její matka škodila jejich rodině. Obžalovaný připustil, že se někdy hádali, považoval to však za normální. Hádky vyvolávali oba. Pokud se týká vulgárních urážek, tak to bylo běhen hádek vzájemné. Volný čas plánovali společně, žádné časové limity poškozené neurčoval. Vždy se nějak domluvili. V žádném případě poškozené ani její rodině nevyhrožoval smrtí. Dále vyloučil, že by poškozené vyhrožoval pálkami, že by ji tahal za vlasy. Rovněž popřel, že by jí zakazoval studovat, naopak hlídal děti, aby se mohla večer učit. Podporoval ji. K prvnímu odchodu poškození od obžalovaného uvedl, že to bylo kvůli hádkách, během nichž mezi nimi došlo k citovému odcizení. Dali si půlroční pauzu, během které spolu komunikovali. Bez jakéhokoliv nátlaku z jeho strany, se kolem listopadu 2015 dali zase dohromady. Měli se rádi a chtěli společně vychovávat jejich syna. Také se domluvili, že se pokusí o druhé dítě, což se jim povedlo a v XXXXXXXX 2016 se narodil syn XXXXXXXX. K jednání, kterým je mu kladeno za vinu obchodování s lidmi, obžalovaný uvedl, že s poškozenou se poznal v roce 2009. Tehdy mu poškozená řekla, na počátku jejich mileneckého vztahu, dělala nějaký čas v klubu XXXXXXXX. Co konkrétně tam dělala, obžalovaný neví. Obžalovanému to vadilo, ale srovnal se s tím, byla to minulost. U poškozené vypozoroval kladný vztah k erotice. Nějaký čas žili normálně, ale pak to bylo finančně náročnější. Měli vysoký nájem v bytě 3+1 na adrese XXXXXXXX, a to ve výši 23.000, - Kč. Zde bydleli od roku 2012 do 2016. Proto se s poškozenou domluvil, že by to chtělo nějaký přivýdělek. Nabízel jí poloviční úvazek někde v obchodě nebo něco podobného. Ona sama navrhla, že jsou v erotice rychlé peníze, a tak se domluvili, že bude tančit v XXXXXXXX. Co tam dělala opravdu, obžalovaný neví. Dále chodila tančit k tyči do klubu XXXXXXXX. To bylo v období 2012 až 2014. Obžalovaný vyloučil, že by poškozenou k těmto aktivitám nutil, že by jí nebo její rodině vyhrožoval smrtí nebo že přijde o syna. Nikdy na ni nevztáhl ruku, nikdy jí nijak fyzicky neublížil. Jen se hádali kvůli rozdílným povahám. Po nějakém čase, od ledna 2017, začala poškozená dělat dominu, na čemž se také společně domluvili. Chodila na XXXXXXXX Inzerci a telefony si domlouvala sama. Obžalovaný jí tam pomáhal vozit. Než od něho poškozená poprvé odešla, dělali nějakou dobu společně erotický live chat. Všechny peníze, co poškozená vydělala, neodevzdávala, byly pro rodinu, na děti, výlety, dovolené u moře. Sám obžalovaný z nich nikdy nic neměl. Není schopen říci, kolik za měsíc poškozená v erotickém byznysu mohla vydělat. Po celou dobu jejich soužití, poškozená nikde nepracovala, pouze v době, kdy měli pauzu, začala pracovat v účetní firmě u své matky na poloviční úvazek, kde pokračovala i v době, kdy se k obžalovanému vrátila. Pracovala tam celkem asi rok. Ke svým příjmům obžalovaný uvedl, že asi v roce 2014 dělal řidiče u společnosti XXXXXXXX a ještě byl zaměstnán u XXXXXXXX jako řidič vysokozdvižného vozíku. Poté si pořídil živnostenský list s taxikářskou koncesi a od konce roku 2015 dosud dělá taxikáře s měsíčním výdělkem cca 18.000,- Kč. Předtím také pracoval u firmy XXXXXXXX. Dále obžalovaný uvedl, že než se seznámil s poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX, před rokem 2009, provozoval erotický privát XXXXXXXX, v jehož provozování pokračoval i během jejich soužití a to do roku 2013 - 2014. Pronajímal pokoje holkám, které si tam vodily své klienty. Vše bylo na základě ústní dohody, jeho taxa byla asi 500,- Kč na den. Poškození inzeráty na práci v erotice nezadával, dělala si to sama. Telefony si zvedala také sama. Ví o tom, že v inzerátech poškozená používala přezdívku XXXXXXXX. Na dotaz, zda zadával nějaké inzeráty pro jiné ženy provozující erotické služby, uvádí, že ne, že si je zadávaly samy. Je pravdou, že poškozená ze začátku na jeho privát také chodila, ale dávala si tam pouze skleničku. Dále obžalovaný uvedl, že co se týče hrazení nákupů, oblečení pro děti a nájem, to všechno platil on. Z privátu měl příjem tak 15.000,- Kč až 20.000,- Kč měsíčně. Pak to již nešlo, a musel se privátu zříci. Jako řidič si vydělal kolem 15.000,- Kč až 17.000,- Kč měsíčně, jako taxikář kolem 18.000,- Kč měsíčně čistého. Když jezdila partnerka tančit do klubů, tak vesměs děti hlídal on. Poškozená většinou jezdila taxíkem, někdy ji vezl obžalovaný sám, to pak byly děti v autě s nimi. Poškozená platila spíše jen dětské záležitosti, např. školku. V hlavním líčení pak obžalovaný doplnil, že měl ještě úspory z doby, kdy pracoval v Německu, a to několik set tisíc. Z peněz, které si XXXXXXXX XXXXXXXX vydělala, přispěla část na domácnost a část si nechávala. Doma měly dvě obálky, jednu na dovolenou a jednu na děti, do kterých přispívali dle možností. Po narození prvního dítěte začaly menší hádky, přišla mu na nevěru a odešla k rodičům. Pak se spolu začali opět bavit a řekli si, že to spolu zkusí. Měla kvůli tomu boje doma, její matka je psychicky nemocná, nechtěla ji k obžalovanému pustit. Po návratu nezačala ihned zase s tou původní činností, ale až později, až bylo synovi 2 - 4 měsíce. To si začala domlouvat otroky. Opětovně vypověděl, že inzerci na internetu si poškozená zajišťovala sama, on ji s tím nepomáhal. Připustil, že se s ní nechtěl oženit, protože zjistil, že je hádavá, jedovatá. Nepřišlo mu tak divné, že provozuje erotické služby, protože sám provozoval privát, jasně jí ale říkal, aby měla normální přivýdělek, např. hlídání dětí. Obžalovaný si dále nepamatuje, že by měla XXXXXXXX XXXXXXXX nějaké zdravotní potíže, měla jen nějaké alergie na prach apod. Šavle, kterou má obžalovaný, je historická, mačeta to samé. Také má baseballku, ale nikdo ji s ní nevyhrožoval. Jednání a výpověď poškozené si vysvětluje tak, že je zhrzená žena, která se mu chce pomstít, že si ji nechce vzít. Občas se svěřoval s problémy XXXXXXXX, svému kamarádovi. S dětmi se momentálně stýká jednou za 14 dní, předávají mu je její rodiče. Platí pravidelně výživné na oba 7.500,- Kč. Live chaty chtěla dělat XXXXXXXX XXXXXXXX, sama s tím přišla, ale nechtěla, aby výdělek z nich šel na její účet. Ale bylo to jedno, obžalovaný stejně vkládal více peněz do těch obálek na dovolené a děti. Provozovali je 2x až 3x týdně, ale byl z nich malý výdělek. Provozovali to tak 2 - 3 měsíce. Do klubů chodila poškozená tak jednou týdně, někdy jednou za měsíc. Do podniku ji vezl jednou nebo dvakrát, ale nečekal na ni, hned jel zpět, měl syna v sedačce na zadním sedadle. Pohlavní styk spolu v soukromí měli 1x až 2x týdně, někdy i poté, co se vrátila od těch otroků nebo z podniku, trochu mu to vadilo. Od otroků vždycky přišla s nějakou kabelkou nebo botami, něco si nechala a něco šla vrátit. Měla absolutní volnost.
  3. V rámci dokazování byli u soudu slyšeni svědci poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX.
  4. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že se s obžalovaným XXXXXXXX XXXXXXXX seznámila v březnu 2009 pře inzerát. C té době so hledala nějakou brigádu a XXXXXXXX jí říkal, že má kamaráda v cestovní kanceláři a mohl by jí zprostředkovat nějakou brigádu. Setkávali se 1krát týdně, ke zprostředkování brigády v cestovní kanceláři však nedošlo. Asi po dvou měsících jí obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX řekl, ať s ním jede na Moravu k jeho rodičům. Cestou jí říkal, že má jeho rodičům lhát o svém věku a říkat, že je jí 22 let a že chodí do třeťáku na vysokou. Nechápala proč. Když dorazili na Moravu, říkal své rodině a kamarádům, že spolu chodí, i když si nic takového neřekli. Před rodiči hrál divadlo, byl na ni hrozně hodný, pozorný a slušný. Asi po osmi měsících jejich vztahu, to bylo v listopadu 2009, začal mluvit o dítěti. Chtěl, aby na jaře 2010 vysadila antikoncepci. Zpočátku nechtěla, ale nakonec ji přesvědčil tím, jak o tom pořád mluvil. Sama si představovala, že bude mít dítě až v 25 letech. V roce 2011 otěhotněla, a když byla v 5. měsíci, to bylo v srpnu 2011, tak ji přesvědčil, aby se k němu nastěhovala. Moc se jí do toho nechtělo, ale nakonec se k němu nastěhovala, do bytu v XXXXXXXX. Poté začaly první neshody ohledně dítěte. Obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX chtěl, aby se dítě jmenovalo po něm, aby mělo jeho příjmení, ale vzít si ji nechtěl s tím, že až někdy za pár let. Poškozená chtěla, aby dítě mělo její jméno, a když mu to řekla, začal být na ni hrubý a křičel na ni. Nakonec tedy ustoupila. V roce 2012 se jim narodil syn. Když dodělávala bakalářskou práci na vysoké škole, tak jí rodiče pomáhali, aby to zvládla, a on říkal, že za nimi nesmí jezdit, že to má všechno vyřídit po telefonu. Za celou dobu za nimi mohla jet jen jednou, a to měla ještě vymezený čas, asi tak na dvě hodiny. V roce 2013 se přestěhovali do většího bytu ve stejném areálu, nájem byl asi 22.500,- Kč měsíčně. Jí to přišlo jako hloupost, ale obžalovaný rovnou podepsal smlouvu na pronájem na dva roky a ani to s ní nekonzultoval. Zdálo se jí to hodně peněz vzhledem k tomu, že byla na mateřské a ještě dodělávala školu. V té době obžalovaný tvrdil, že pracuje pro německou společnost, ale když řešili ten vyšší nájem, tak se prořekl, že mu na to holky vydělají. Pozastavila se nad tím a ptala se, jaké holky, a on se jí přiznal, že má erotický privát na adrese svého trvalého bydliště. Ten privát se měl jmenovat XXXXXXXX a měl být na adrese XXXXXXXX. Obžalovaný jí říkal, že ze začátku mu to hodně vynášelo, a to i 200.000,- Kč měsíčně, poté méně, ale nikdy to nešlo pod 100.000,- Kč. Byl to pro ni šok. Další šok přišel následovně, když po podpisu smlouvy na větší byt jí obžalovaný řekl, že mu musí přispívat na nájem. V té době dodělávala školu a byla na mateřské. Rodiče jí posílali každý měsíc na účet 5.000,- Kč a současně pobírala rodičovskou dovolenou ve výši 3.800,- Kč. Následně ji začal citově vydírat, využil její špatné psychické situace a nutil ji chodit tancovat k tyči. Vyhrožoval jí, že se syn bude mít jinak špatně, že s ní zatočí. Vyvíjel na ni citový nátlak, ona tedy nějakou dobu chodila tancovat. To bylo od července 2013, kdy obžalovaný našel na internetu nějaké kluby, XXXXXXXX a XXXXXXXX, do kterých chodila. Pak také do XXXXXXXX. Odměna za tančení u tyče se pohybovala kolem 800,- Kč a také měla provizi, když ji někdo pozval na drink. Provize z těchto drinků byla 40 % pro slečnu a 60 % pro podnik. TO tancování u tyče bylo spojeno i se striptýzem, ale vždy si nechávala kalhotky. Co se týče výdělku, tak za tančení byla odměna 800,- Kč, jak již uváděla, někdy to ale bylo i 2.000,- Kč, a když si nějaký klient zaplatil soukromý tanec, tak se to mohlo vyšplhat i na 3.000,- - 3.500,- Kč. Když dostala vyplacené peníze, musela je doma položit na stůl, protože obžalovaný je chtěl mít položené na stole hned, jak vstane, aby si to mohl přepočítat. Kontroloval, jestli mu dává opravdu všechno. Někdy ji do klubů vozil autem, a to měl jejich syna na zadní sedačce, myslí si, že chtěl na ni takto více působit a stresovat ji. Často mu opakovala, že u tyče tancovat nechce, že to nedělá ráda, ale obžalovaný jí říkal, že má držet hubu a byl na ni hrozně sprostý a vulgární. Vždy se odvolával na syna, že je to pro jeho dobro a že pokud to nebude dělat, že jí to spočítá. Z klubů se vracela až brzo ráno, kdy už vstával jejich syn a musela se o něj hned starat, čímž se jí hromadil spánkový deficit. V té době již byl jejich partnerský vztah hodně narušený a obžalovaný byl na ni sprostý a vulgární, urážel ji, nadával jí, a to i před synem. Konkrétně jí nadával, že je líná veš a „lemra zasraná“. Syn to špatně nesl a začal se uzavírat do sebe. Také se občas stávalo, že ji obžalovaný uhodil například pěstí do nohy, do stehna, z boku, až jí to bolelo. Dále například, když spolu chodili na squash, tak ji zničehonic přetáhl squashovou raketou přes zadek, bok nebo záda, až měla modřinu. Také ji tahal za vlasy. Nelíbilo se mu, že nosí culík. Říkal, že když jde s ním ven, nesmí mít culík a musí mít jenom rozpuštěné vlasy, protože s culíkem vypadá blbě a on se za ní stydí. Od podzimu 2013 ji pak začal nutit dělat i prostituci, protože domů podle něj nenosila dostatek peněz. Tlačil na ni, že tancování už nestačí, našel nové podniky a posílal ji tam. Jí se to hnusilo, vždycky se jí udělalo špatně od žaludku, ale on ji vyhrožoval, že už nikdy neuvidí syna, že s ním odjede do Německa. Také jí vyhrožoval, že ji vyhodí z bytu a že si během týdne za ni najde náhradu. V době, když po ní chtěl, aby vykonávala práci prostitutky, tak spolu vedli normální sexuální život, a to asi jednou nebo dvakrát týdně. Při sexu byl na ni hrubý, měla od něj modřiny na prsou. Říkala mu, že ji to bolí, ale jeho to nezajímalo, říkal, že to je dobře, že jí to bolí a že ženská má co nejvíce trpět. Vynucoval si také anální sex, který odmítala. Později jí připadalo, když ji nutil vykonávat sex, že to bere jako takové placené služby, že ona musí dělat všechno a on se nemusí snažit vůbec. Ze začátku odmítala vykonávat práci prostitutky, ale potom pod jeho psychickým nátlakem a jeho psychickém vydírání skrze syna včetně vyhrožování, že když to nebude dělat, tak se jí „kurevsky“ pomstí a že jí to spočítá, nakonec prostituci začala vykonávat. Nejdříve chodila do XXXXXXXX do XXXXXXXX a pak ještě chodila do klubu XXXXXXXX, kde si vydělala více peněz, neboť tam chodili cizinci. Prostituci začala vykonávat na podzim roku 2013. Musela vždy přijít večer do klubu, vzít si na sebe nějaké spodní prádlo, šaty a sukni a sednout si do velké místnosti, kde byla i zrcadla a nějaká tyč. Klienti sdělovali servírce, jakou holku kdo chce, ta potom šla za konkrétní holkou a řekla jí, že musí jít s tím konkrétním mužem. Rovněž jí sdělila na jak dlouho. Když to bylo úplně poprvé, byl to pro ni hrozný zážitek, myslela si, že to nezvládne. Sahal jí úplně všude, včetně prsty dovnitř s tím, že vše musela strpět. Potom proběhl sex. Prakticky se psychicky složila, neboť pro ni bylo hrozně těžké a psychicky zdrcující vydržet v takovém prostředí celý večer. Když bylo po směně, tak jim vyplatili peníze. Po návratu domů peníze zase musela položit na stůl, obžalovaný si pak mnul ruce, jak na tom vydělal a jak byl spokojený. Bylo mu úplně jedno, že brečí a je na dně. Šlo mu jenom o peníze. Co se týče XXXXXXXX, ten byl o něco na vyšší úrovni, včetně chování klientů, ale stejně to bylo hrozné. Manažer také s nimi dělal pár fotek a klienti měli interaktivní tabule, kde si mohli vybírat holky podle fotek. Co bylo v ceně, si klient nedomlouval s holkou, ale s manažerkou. Pokud si vzpomíná, měla v obou podnicích uzavřenou nějakou smlouvu, ale nic bližšího si nepamatuje. V klubu XXXXXXXX dostávala peníze vyplacené o jeden den zpětně. V tomto klubu posílali holky i na escort. Co se týče peněz, tak v klubu XXXXXXXX dostávala přibližně 45 % z částky, kterou zaplatí klient, 55 % šlo na podnik. V klubu XXXXXXXX to bylo 50 % pro ni a 50 % pro podnik. Do těchto dvou klubů chodila až do konce roku 2014. Když chodila do klubu XXXXXXXX, tak někdy donesla za noc i 9.000,- Kč, minimum bylo 3.000,- Kč. Mohla domů donést kolem 30.000,- Kč. Co se týče XXXXXXXX, z něj nosila 3.000,- - 4.000,- Kč. Veškeré peníze odevzdávala obžalovanému. Začátkem roku 2014 mu ale takto získané peníze nestačily a začal ji nabízet přes internet. Donutil ji nafotit fotky, kde byla ve spodním prádle, a začal je dávat na různé seznamky. V té době chodila do obou klubů, dodělávala si školu, starala se o syna a ještě ji obžalovaný nabízel přes internet. Stále jí vyhrožoval, že jí udělá ze života peklo, sebere jí syna, že se jí pomstí, že si to „kurevsky“ odsere, že si za ní najde náhradu a že jí vykopne z bytu. Bylo to pořád dokola, a to i před synem. Poté, co obžalovaný začal zadávat inzeráty s jejími fotkami, stávalo se, že byla ve škole a on na ni čekal před školou v autě se synem a rovnou ji odvezl na nějaké místo, které předtím domluvil. Mnohokrát to bylo v XXXXXXXX, kam jezdil za jedním klientem i víckrát. Občas jí vezl do nějakých podniků, kde byla vířivka, kterou si klient pronajal, a tam to proběhlo. Také ji vozil do hodinových hotelů, a to do XXXXXXXX a XXXXXXXX. Přesné adresy si nepamatuje. Obžalovaný čekal celou dobu před domem. Musela mu pokaždé napsat SMSku na začátku a na konci a nesměla to ani o chvíli překročit. Pokud by překročila stanovenou dobu, a to byť o minutu, tak na ni začal ječet. Pohlavní styk s klienty byl prováděn vždy s ochranou, doma s ní ale obžalovaný spal bez ochrany, chtěl po ní doma ranní sex, i když předtím byla s klienty. V závěru se již klientům svěřovala, že to dělá nedobrovolně a že jí k tomu nutí přítel, s nímž má syna a že jí vyhrožuje. Později jí obžalovaný vyhrožoval i zabitím a likvidací, a to nejen její, ale i celé její rodiny. Měl doma mačetu, šavli, baseballku, sekeru a vyhrožoval jí, že už si přes kamaráda shání zbraň a že jí to spočítá a všechny postřílí, neboť nemá co ztratit. Co se týče klubů XXXXXXXX a XXXXXXXX, v těchto klubech se nesvěřovala, že prostituci nedělá dobrovolně. Svěřila se ale své nejlepší kamarádce XXXXXXXX XXXXXXXX, poprvé někdy v roce 2014. Neřekla jí všechno, protože se styděla, ale postupně jí říkala víc a víc. Když kamarádce řekla o prostituci, řekla jí, aby od obžalovaného okamžitě odešla. Ona se však bála, protože ji vyhrožoval i tím, že o prostituci řekne jejím rodičům s tím, že to dělá dobrovolně. Oni v té době měli starosti kvůli babičce. Takto vše probíhalo do května 2015. Obžalovaný jí také zakazoval stýkat se s kamarády, rodičům se styděla svěřit s tím, že ji nutí k prostituci, ale svěřila se jim s tím, že jí vyhrožuje zabitím, včetně zabitím celé rodiny. Řekla jim, že to nesmí nikomu říct, že se obžalovaného hrozně bojí, že to opravdu udělá. V červnu 2014 si udělala státnice. V září nebo říjnu 2014 musel obžalovaný zavřít svůj privát, protože tam holky nechtěly pracovat. Vzpomíná si v souvislosti s tím privátem, že obžalovaný říkal, že tam měl jednou nějaký problém, že prý poslal holku na escort a ona se z něj nevrátila. Řešila to i policie. Poté, co přišel o privát, začal pracovat v XXXXXXXX, kde byl ale jenom měsíc. V té době našel na internetu nějaký inzerát, kde sháněli holky na escort a přihlásil ji tam. Musela si do telefonu nainstalovat aplikaci WhatsApp, přes kterou jí chodily pokyny, v kolik a kde má být a za kolik peněz. Když jí přišla přes tuto aplikaci práva, obžalovaný ji chtěl vidět jako první a přečíst si ji, aby nemohla něco vymazat nebo zatajit. Pro tuto agenturu musela dělat jenom 14 dní a musela jít asi na osm escortů. Pak si obžalovaný založil vlastní escortní agenturu, a to bylo někdy v prosinci 2014. Nabízel nejen ji, ale i více slečen. Bylo to potom, co pracoval měsíc v XXXXXXXX, říkal, že se nebude dřít za tak málo peněz a vstávat ráno v 5.00 hodin. Také říkal, že se narodil pro erotický byznys a ví, jak na to, a že ženská jsou podřadná stvoření, že by je měli vyhubit a že ženské by se měly dát do koncentráku apod. On stále sháněl holky do agentury, dělal s nimi pohovory, fotil je. S těmi holkami se domlouval přes internet a telefony. Když měl pro některou klienta, tak ji zavolal nebo poslala SMS zprávu, v kolik hodin a kde má escort a že po escortu mu má donést peníze před XXXXXXXX. Sazba za její osobu byla 2.500,- Kč za hodinu, někdy byla objednána i na dvě hodiny, což bylo 5.000,- Kč. Od března 2015 se chtěl obžalovaný začít snažit o další dítě. V té době začala mít problémy s nohama, musela na ortopedii, kde bylo zjištěno, že má artrózu 2. stupně, a musela chodit na injekce, při nichž nemohla otěhotnět. Křičel na ni, že si to vymýšlí. Nikdy na ni nebral ohled, do klubů včetně escortů musela chodit i nemocná. Dále musela chodit dělat dominu a escorty na dominu. Musela se před klienty svlékat do spodního prádla, někdy i podprsenku, dle přání klientů je musela mlátit bičem, nebo potom, co jí olizovali nohy a sahali na ni, musela čůrat. Toto většinou probíhalo v XXXXXXXX. V té době také poskytovala erotické masáže s vyvrcholením, kdy klienty musela masturbovat rukou nebo se jí otírali pohlavními orgány o nohy a vyvrcholili na její nohy nebo záda. K pohlavnímu styku nedocházelo, a to z důvodu jejího plánovaného těhotenství, které naplánoval obžalovaný. Obžalovaný jí průběžně neustále vyhrožoval. Na jaře 2015 vyhledala pomoc psycholožky XXXXXXXX, které se se vším svěřila. Psycholožka jí řekla, že by měla od obžalovaného odejít do nějakého azylového domu, a to i s dětmi. Dále uvedla, že ji obžalovaný dále nutil, aby si vzala půjčku na byt, který chtěl napsat sám na sebe, což odmítla. Rodiče jí po celou dobu studia platili vysokou školu a posílali 5.000,- Kč měsíčně na účet, který měla u XXXXXXXX. Nakonec se odhodlala a rozhodla se obžalovaného opustit, se vším se svěřila i matce, která ji podpořila. Následně zkontaktovala právního zástupce, který jí řekl, že je hloupost, že odešla bez syna a že se tam má vrátit, dohodli se, že sepíšou žádost o svěření syna do péče. Právník jí doporučil, aby nepodávala trestní oznámení, neboť pro to nejsou důkazy. Kvůli synovi se vrátila do bytu, odmítla však pokračovat v prostituci. Obžalovaný však po ní chtěl peníze na bydlení, a to i zpětně. K tomu jejímu odchodu došlo někdy v květnu 2015. Obžalovaný pak chtěl, aby odjeli na společnou dovolenou, kdy před tím najednou obrátil a říkal, že udělal hroznou chybu, že jí nutil k prostituci. Také říkal, že ji hrozně miluje a chce si jí vzít. Snažil se jí přesvědčit, že všechno bude již dobré, hrál jí na city. Pak odjeli na společnou dovolenou, kde nadále řešil nábor holek a jejich escorty. Po návratu z dovolené přišel obžalovanému dopis, že by chtěla syna do své péče. Když si ho přečetl, byl naštvaný, poté na ni začal vyvíjet nátlak, ať stáhne tu žádost k soudu a že vše má zrušit, jinak že se zabije. Dne 22. 6. 2015 ji obžalovaný odvezl se synek je rodičům. Následně přišlo vyúčtování za služby ve výši 66.000,- Kč, kdy musela obžalovanému poslat na účet 30.000,- Kč. V prosinci 2015 se k obžalovanému vrátila a důvodem bylo, že syn skončil v nemocnici s infekčním průjmem. Byl hospitalizován v nemocnici. Obžalovaný toho využil, že byla psychicky oslabená a že byly Vánoce a začal jí vykládat, jak se hrozně změnil, jak se vším skončil a že by měli být jako rodina pohromadě. Uvěřila mu a vrátila se k němu zpět. Se synem se k němu nastěhovali 16. 1. 2016 do bytu v XXXXXXXX. Rodiče jí to rozmlouvali a říkali jí, že dělá chybu. V průběhu těhotenství s druhým dítětem se k ní obžalovaný opět začal chovat sprostě. Opět chtěla, aby se druhé dítě příjmením jmenovalo po ní, s tím ale obžalovaný opět nesouhlasil. Poté, co se narodil druhý syn, její vztah s obžalovaným byl opět špatný. Ze stresu přišla o mléko. Obžalovaný jí zakazoval kontakt s rodiči a přáteli. Rodiče ji nemohli ani navštěvovat. Začala uvažovat, že by od něho znovu odešla, ale byla těsně po porodu, neměla ustálené hormony a byla psychicky rozhozená. Sice jí nakonec povolil krátkodobé návštěvy rodičů, ale stále jí to vyčítal. Dále uvádí, že v době, když se k němu vrátila, začala chodit do práce na poloviční úvazek, takže disponovala nějakými penězi. Pak brala mateřskou a později rodičovský příspěvek. Obžalovaný v té době jezdil jako taxikář. Po narození druhého syna, tak už kolem Vánoc, na ni obžalovaný zase začal naléhat a tlačil ji, že by měla začít zase chodit do bordelu a poskytovat erotické služby spojené s pohlavním stykem. Odmítala to, ale on na ni stále tlačil s tím, že jí vyhrožoval, že syn nebude mít mléko a pleny a že oba synové budou strádat a že jí to spočítá a udělá jí ze života peklo. Tím ji zase donutil k tomu, že začala poskytovat eskortní služby klientům, které jí obžalovaný sháněl přes mobil. Musela vždy zvednout telefon a klient jí pouze potvrdil místo a termín schůzky. Co se týče těch eskortů, tak opět hrála dominu. Do klubů už nechodila a ani neprobíhal live chat. Dále poškozená vypověděla, že si nikdy z peněz klientů nic nenechávala, úplně vše obžalovanému odevzdala. V té době už ji rodiče nepodporovali. Někdy v srpnu 2017 obžalovaný domluvil eskort, řekl jí, že to bude nějaký dominantní pán a že si chce vyzkoušet opačnou roli, údajně to měl být nějaký primář. Když se s ním sešla, tak šli do pokoje v XXXXXXXX. Byl to vysoký plešatý hodně svalnatý muž. Hned po příchodu na pokoj si dal sprchu a s ručníkem ovázaným kolem pasu si šel lehnout na postel. Přišla k němu a začala ho lehce plácat po zádech a po nohou. Muž chvíli držel, pak se přetočil na bok, povalil ji na zádech a držel ji pod krkem. Pak ji znásilnil. Byla úplně paralyzovaná strachem, když se pokoušela bránit, tak ji vždycky přimáčkl a přitiskl jí ruku na krk, bála se, že se z toho pokoje nedostane. Následně volala na Bílý kruh bezpečí, a to asi 2krát. Říkali jí, že nemá partnerovi (obžalovanému) dopředu říkat, že od něj odejde, že by ji mohl zabít. Poté, co volala na Bílý kruh bezpečí, tak se spojila s organizací Acorus. To je intervenční centrum, kam začala docházet a kam chodí do současné doby. Od obžalovaného odešla dne 19. 6. 2017 i se syny ke svým rodičům. Po jejím odchodu jí obžalovaný psal SMS zprávy s tím, že mu unesla syny a že je drží násilím. Pak ji zase přemlouval, ať se vrátí, že rodina se dvěma malými dětmi musí být pohromadě. V osobním kontaktu nebyli. Poškozená vyloučila že by ještě předtím, než se s obžalovaným seznámila, pracovala v klubu XXXXXXXX na XXXXXXXX. Pouze se mu zmínila, že tam kdysi byla s kamarádkou na víně. Kamarádka ji tam pozvala, přičemž jí dopředu neřekla, o jaký podnik se jedná. Rovněž vyloučila, že by obžalovaný pouze věděl, že chodila tančit k tyči. Co se týče peněz z live chatů, které musela provozovat, tak ty chodily na účet jemu, na účet, který má u XXXXXXXX. Dále ví, že obžalovaný má účet u XXXXXXXX, kde má úspory. Ona sama má účet u XXXXXXXX, na který žádné peníze z prostituce nechodily. V hlavním líčení poté poškozená vypovídala shodně jako v řízení přípravném, kdy se k celé trestní věci již obsáhle vyjádřila. Zopakovala, že jí obžalovaný nutil k poskytování erotických služeb a vyhrožoval jí, že se syn bude mít špatně, že ho odveze do Německa, že ji ze života udělá peklo. Vždy se s konkrétním klubem musela domluvit dopředu, kdy tam přijde. Vydělané peníze musela položit na stůl, když ráno přišla domů. Dále ji pak nutil k eskortům, k live chatům doma, později chtěl, aby dělali párové chaty. Nabízel jí přes internet k eskortům, všechno zařídil, domluvil čas a místo a následně sledoval, jestli opravdu na eskort odejde, případně čekal venku, dokud poskytování služby neskončilo. Po většinou to probíhalo v bytě klienta, případně v hodinovém hotelu v XXXXXXXX. Jednou si také klient pronajal vířivku a saunu, kde to probíhalo. Na návštěvy u rodičů měl vymezený čas, který musela dodržovat. Přišlo jim to divné, říkali, že si nestihnou ani malého užít. V té době se stýkala s kamarádkou XXXXXXXX, ale jen málo, obžalovaný jí to zakazoval. Nesměla se přijít podívat ani na miminko k nim do bytu. V žádném erotickém podniku před seznámením s obžalovaným nepracovala, šla do XXXXXX pouze s kamarádkou jednou na víno. Vrátila se k němu, protože začal vyhrožovat sebevraždou, že jestli nestáhne žádost o svěření syna do péče, že se zabije. Začal ji pak přemlouvat, ona z toho byla špatná, navíc byl syn nemocný a ležel v nemocnici. Obžalovaný tehdy obrátil, říkal jí, že se změnil, že už všechno bude dobré. Proto se vrátila. Rodiče jí od toho zrazovali, že se takový člověk nezmění. Pak ji opět začal nutit jezdit na eskorty, hrozně se ho opět bála. Dále poškozená vypověděla, že od rodičů dobu jejího studia dostávala měsíčně částku 5.000,- Kč, ze kterých platila synovi školku a oblečení jemu i sobě. Rovněž přispívala na společné dovolené. Pokud jí peníze nestačily, tak si řekla rodičům. Obžalovaný hradil jídlo, byt. Když pracovala v účetní firmě na částečný úvazek, vydělala si měsíčně cca 12.500,- Kč. Peníze jí chodily na účet a nechávala si je pro sebe. Dále poškozená uvedla, že někteří klienti ji za poskytnuté služby ještě něco koupili, jednalo se jak o potraviny, tak drogerii, oblečení. Dále poškozená uvedla, že s kamarádkou XXXXXXXX i kamarádem XXXXXXXX XXXXXXXX se stýkala, chodila s nimi s každým na procházky či na kávu. Nebylo to ale každý den. S XXXXXXXX však byla v každodenním kontaktu, kdy si psaly, a když se jí poškozená svěřila, tak XXXXXXXX jí podporovala. Poškozená dále potvrdila, že má nad levým kotníkem tetování štíra, což dostala od obžalovaného jaké dárek k narozeninám, a na zádech v dolní části jméno svého syna XXXXXXXX, ke kterému ji donutil obžalovaný. Na závěr poškozená uvedla, že odbornou lékařskou pomoc v souvislosti s projednávanou věcí nevyhledala, pouze spolupracovala a stále ještě spolupracuje s Acorusem, což je společnost, která pomáhá obětem domácího násilí. Dochází tam na psychoterapie. Absolvovala již asi 34 terapií a asi deset ji ještě čeká. Žádné antidepresiva ani jiné léky neužívá, neboť nechce být jimi ovlivněná, když se stará o děti. Užívá pouze volně dostupný lék Persen kvůli úzkosti a špatnému spánku. Aktuálně bydlí u rodičů a je na mateřské dovolené. V kontaktu s obžalovaným není, děti si přebírá od rodičů poškozené. Obavy, že by obžalovaný mohl s dětmi odjet do zahraničí, u poškozené pramení z toho, že má německý pas. Poškozená připustila, že mimo povolený styk s dětmi, tyto bez jejího svolení ze školky nevyzvedl. Ani nesmí, výslovně to vychovatelkám řekla. Teď má obžalovaný zákaz styku s dětmi, tak pouze vyhrožoval, že poslal dětem svou obrovskou fotografii a hned na to druhý den se uskutečnil telefonát z neznámého čísla.
  5. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXX - matka poškozené v přípravném řízeni vypověděla, že její dcera - poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX obžalovaného poznala někdy na jaře roku 2009. Poprvé ho viděli asi v létě na narozeniny poškozené, kdy jim ho představila. Potom k nim moc nechodil. Svědkyni přišlo zvláštní, že třeba měl na poškozenou jen ve středu odpoledne a v sobotu. V roce 2009 se svědkyně podrobila operaci a v roce 2010 absolvovala rehabilitační pobyty, Když tehdy přijela dcera s tetováním, svědkyni se to nelíbilo. Na podzim roku 2010 jí dcera řekla, že obžalovaný chce koupit chalupu ve vesnici, kam oni jezdí, odkud pochází jejich prarodiče. Dcera v té době studovala, chalupu financoval obžalovaný. V současné době ji snad již nevlastní, snad ji prodal. Někdy mezitím říkala dceři, že se jí obžalovaný nelíbí, že je na ni moc starý. Obžalovaného viděla až na pohřbu svého otce, kdy ze smuteční hostiny dceru předčasně odvedl. Svědkyně doufala, že dcera sama přijde na to, že obžalovaný není pro ni úplně vhodný partner. V létě 2011 však přišla s tím, že je těhotná. Tehdy u nich byli oba dva. Obžalovaný říkal, že se o poškozenou postará se vším všudy, že dostuduje, ale brát, že se nebudou. Dcera vypadala spokojeně, stejně jako po celou dobu. Když se dcera k obžalovanému nastěhovala, chodili k nim na návštěvu každý týden na oběd. Obžalovaný se moc do hovorů nezapojoval, vždy si vzal noviny a četl si. Se širší rodinou se stýkat nechtěl. Dcera v té době studovala, dokončovala bakalářské studium na XXXXXXXX a bylo v plánu, že naváže na inženýrské studium na vysoké škole finančně správní. Obžalovaný jim řekl, že pracuje pro německou firmu jako personalista a že má dostatečné příjmy na to, aby vše financoval. Svědkyně požadovala po obžalovaném, aby na její dceru dával pozor. Chtěla, aby dostudovala a mohla si tak vybrat život jaký chce. Obžalovaný se choval odtažitě. Vzhledem k tomu, že byla poškozená v té době bez příjmů, posílali ji s otcem na její účet kapesné ve výši 5.000,- Kč měsíčně. Současně jí platili všechny větší výdaje jako za tramvajenku, oblečení jak pro ni, tak pro vnuka. Dcera ji říkala, že jí obžalovaný žádné peníze nedává, a oblečení na mimino, že je její starost. I po narození prvního vnuka, k nim poškozená s obžalovaným jednou za týden jezdili na oběd, kdy potom sami odjeli ať již za sportem nebo na výlet. Svědkyně s manželem mezitím hlídali vnoučka. Když se vrátili, balili se a svědkyně jim vždy nabalila jídlo, trvanlivější potraviny, aby měli i na druhý den. Obžalovaný je vždy popoháněl. Když byl vnuk větší, začal říkat, že domů nechce, ale svědkyně nevěnovala pozornost, protože vnoučata to říkají. Na oběd k nim jezdili i v létě na chalupu, kde jim vnuka hlídali a oni mohli pracovat na zakoupené chalupě. Již tehdy si svědkyně všimla, že obžalovaný vůči dceři nikdy neprojevoval žádnou ohleduplnost nebo takt. V jednu dobu obžalovaný uvažoval nad hypotékou na byt v XXXXXXXX, kdy se svěřil, že jeho příjmu jsou nad 100.000,- Kč nebo 150.000,- Kč čistého měsíčně. To bylo svědkyni divné. Naštěstí od svého záměru obžalovaný upustil a svědkyně si oddychla, že dceru nezadluží. Nicméně jí v té době poslali na účet dvě stavební spoření, které dceři naspořili. Jednalo se o částku 275.000,- Kč a na věnovém spoření bylo kolem 75.000,- Kč. Jak konkrétně dcera s penězi naložila, svědkyně ani neví. Něco snad použila na nějaké kauce na byty, kdy se jí z toho něco vrátilo. Na přelomu roku 2014 -- 2015 začali mezi nimi problémy. Někdy koncem roku 2014 jí dcera naznačila, že na ni obžalovaný křičí, že ji uráží a že chtěla vztah ukončit a odejít, ale že se ho hrozně bojí, protože jí vyhrožuje. To už k nim obžalovaný přestal jezdit na návštěvy, pouze přivezl poškozenou se synem. Říkala, že by odejít sice mohla, ale že syna jí sebere a ona už ho nikdy neuvidí. Dcera se bála, že by ho mohl obžalovaný odvézt do Německa a ona by ho už nikdy neviděla. Tehdy šla dcera do poradny, kde se dozvěděla, že obě varianty, zůstat nebo odejít, jsou špatné. Proto se rozhodla, že u něho zůstane a uvidí, jak to bude dál. Někdy v březnu 2015 byla dcera s obžalovaným a jejich synem na horách. Na to svědkyni začala psát, že jí obžalovaný vyhrožuje, že jí zabije, nadává jí a ponižuje. Svědkyně jí řekla, že si to nemusí nechat líbit, a sama se začala zajímat o problematiku domácího násilí. Dále svědkyně uvedla, že u obžalovaného vždy pozorovali zálibu ve zbraních, když jim ukazoval nějakou vzduchovku, doma měl šavli, a v kufru auta dle jeho sdělení měl vozit mačetu, aby byl vždy připravený. Od února 2015 začala mít svědkyně zdravotní problémy, a vlastně celá situace pro ni a celou rodinu byla traumatizující. Dcera jí psala stále víc a víc, co se u ní doma děje, že jí obžalovaný nadává, jak jí ubližuje a je na ní ošklivý. Jednou když jela svědkyně od lékaře, tak jí dcera opět volala a stěžovala si na obžalovaného. Tehdy se sešly a společně na nákup, kde se jí dcera svěřila, že obžalovaný je pasák a že ji nutí k prostituci. Tehdy měli o dceru opravdu strach. Začali situaci řešit s právníky, svědkyně se obrátila na Acorus. Nakonec se dcera rozhodla, že od obžalovaného odejde. Když to obžalovanému sdělila, řekl jí, že syna jí nedá. Situace byla tak vyhrocená, že jí svědkyně s manželem radili, aby se tam nevracela. Dcera byla psychicky na dně, vyřízená. Právník jí poradil, aby k obžalovanému a synovi vrátila, a odešla i se synem po vzájemné dohodě. Současně právník sepsal návrh na předběžné opatření na svěření syna do péče matky. Dcera pak někdy na konci června 2015 i se synem od obžalovaného odešla k nim domů. Obžalovaní jí poté osobně i telefonicky vyhrožoval. Dcera rovněž respektovala doporučení právníka a připustila styk obžalovaného se synem a jejich každodenní telefonický kontakt. Dcera pak od června 2015 až do prosince 2015 zůstala u nich doma. Od září 2015 začala dcera pracovat ve stejné společnosti jako svědkyně na částečný úvazek. V prosinci 2015 byl vnuk hospitalizovaný v nemocnici, kam za ním obžalovaný začal jezdit. Tam začal poškozenou přesvědčovat, že v zájmu dítěte je, aby se vrátila domů, aby měl kluk rodinu. Nakonec dceru přesvědčil a ona se k němu v lednu 2016 vrátila. Svědkyně s manželem měli obavy, že se takový typ lidí nemění. Svědkyně opětovně navštívila Acorus, kde popsala situaci dcery. Oni to popsali jako psychické domácí násilí. Fyzicky obžalovaný napadl dceru jen několikrát, kdy jednou do ní strčil, až spadla na zem a také jí tahal za vlasy. S dcerou i po jejím návratu byla v kontaktu. Například se jí svěřila, že nemůže dětem vařit večeři, aby nespotřebovala moc energie apod.. Dceru nechápali, proč dala obžalovanému ještě šanci. Nicméně jí sdělili, že její rozhodnutí respektují, ale že oni obžalovaného vídat nechtějí. I přes nesouhlas obžalovaného, odjela poškozená v únoru 2016 s rodiči na plánovanou dovolenou. Po návratu dcera s vnukem žila u obžalovaného a k rodičům jezdila s vnukem jednou za týden na návštěvu. Domů se musela vracet na vteřinu přesně, aby na ní neřval. Na jaře 2016 jim dcera sdělila, že je těhotná a v listopadu 2016 se jí narodil druhý syn XXXXXXXX. Do porodnice se na vnuka mohli přijít podívat, až když odešel obžalovaný a k nim domů nesměli. Nemohli s tím nic dělat, a jen čekali, až dcera přijde na to sama, kde je pravda, že se obžalovaný nezmění. Někdy v srpnu 2017 jim dcera začala říkat, že měli pravdu. Říkala, že se nezměnil, že jí pořád vyhrožuje zabitím, když od něho odejde a vulgárně jí nadával. Také jí ve všem omezoval, že jí dovoloval kamarádku jednou za dva měsíce, a když se zpozdí, tak až za čtyři měsíce. Dcera díky rodičům opětovně navázala kontakt s psychologem a spojila se s Acorusem, kde jí doporučili, aby od obžalovaného odešla a ukryla se do nějakého azylového domu. Poškozená však 6.9.2017 odešla k rodičům. Čekali, co se bude dít. Báli se výhrůžek obžalovaného, ale postupem času zjistili, že je nenaplnil. Po návratu se jim dcera svěřila, že ji obžalovaný poté, co se k němu vrátila, nutil, aby dělala dominu, kde nebyl pohlavní styk. Jednou však byla v ohrožení života, kdy jí někdo držel pod krkem a znásilnil. Když od obžalovaného dcera poprvé odešla, tak se jí svěřila, že jí nutil chodit do nějakých klubů, ale protože to bylo málo peněz, tak ji nutil, aby za prostitucí jezdila a on ji vozil. Také jí měl nutit, aby byla na telefonu a potom přes počítač provozovat nějaké erotické služby. U hlavního líčení svědkyně vypověděla v podstatných bodech shodně. Potvrdila, že byla s dcerou po celou dobu jejího soužití s obžalovaným v telefonickém kontaktu, kdy si psaly a jednou za týden je poškozená postupně s dětmi navštěvovala. Svědkyně sama přímo z úst obžalovaného žádné výhrůžky na adresu dcery neslyšela, vše měla reprodukované od dcery. Poté co se k nim dcera vrátila, ať již poprvé či podruhé, tak zaznamenala zpočátku, když jí dcera říkala, že obžalovaný čeká u školky a pozoruje, jak vede XXXXXXXX do školky. To bylo někdy v roce 2015. Obžalovaný se jinak nikdy nepokusil syna unést nebo vyzvednout mimo stanovený termín. Na závěr potvrdila, že poškozená pravidelně žádné medikamenty neužívá, jen pije nějaké bylinkové čaje a užívá Persen, který je na rostlinné bázi. Sama svědkyně má i z důvodu celé této události dlouhodobé zdravotní problémy.
  6. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX - otec poškozené v přípravném řízení vypověděl, že asi před deseti lety jim poškozená doma oznámila, že má nějakého přítele, který je o deset let starší než ona. Svědek jí takový věkový rozdíl nedoporučoval. Dcera však s obžalovaným chodila dál. Když ho přivedla domů představit, hned od počátku se svědkovi moc nelíbil. Čišela z něho neosobnost, neupřímnost. O společné plány rodiny se vůbec nezajímal, při návštěvách si četl noviny nebo byl na mobilu. Stále tvrdil, že děla personalistu v nějaké německé společnosti, ale blíže nic nechtěl konkretizovat. Asi po roce se dcera i přes jeho a manželky protesty k obžalovanému nastěhovala. Od počátku bylo vidět, že obžalovaný je ve vztahu dominantní. Vzhledem k tomu, že dcera v té době studovala, poslali jí částku 5.000,- Kč měsíčně na její účet. Když. se ptali na jejich finanční situaci, obžalovaný říkal, že má dost. Po dobu studií dceři kupovali oblečení, mobilní telefon, tablet. Po narození vnuka XXXXXXXX, kupovali oblečení i jemu. Stýkali se jednou za týden buď u nich doma, nebo u svědka s manželkou. Potom obžalovaný přišel s nápadem koupit chalupu ve stejné vesnici, kde mají chalupu svědek s manželkou. Koupi financoval obžalovaný. Aktuálně je již prodaná. O tom, kdy se na chalupu pojede, aby viděli poškozenou a vnuka, rozhodoval obžalovaný. K dceři se nechoval dobře, nechal ji tahat sekačku, křičel na ni a byl sprostý. Dcera se jim tehdy svěřila, že obžalovaný nechce, aby dostudovala, že ji v noci schválné budil, že jí říkal, že studia jsou pro ženu zbytečné. Někdy v červnu nebo červenci se dcera rozhodla, že od obžalovaného odejde. Říkala, že z něho měla strach, protože jí vyhrožoval, že jí zabije a přes ni vyhrožoval i svědkovi a jeho rodině, že je zabije. Do očí to svědkovi nikdy neřekl. Jezdil tehdy před jejich barák a řval. Jednou zavolal i městskou policii, že tnu dcera ukradla dítě. Dle rady advokáta dcery, dávali vnuka obžalovanému. Tehdy se mu poškozená nesvěřila přímo s tím, že by jí měl obžalovaný nutit k prostituci. Vzhledem k tomu, že obžalovaný na dceru stále tlačil, aby se k němu vrátila, tak se k němu v roce 2016 vrátila, aby byl klid. Od té doby s nimi obžalovaný přestal komunikovat a přestal k nim jezdit na návštěvy. Tehdy již dceři částku ve výši 5.000,- Kč neposílali. Po narození druhého vnuka, k nim dcera s vnuky jezdila jednou týdně. I druhému vnukovi nakoupili všechny věci. Pokud jde o fyzické napadení dcery obžalovaným, tak od dcery svědek ví, že jí měl obžalovaný tahat za vlasy, měl ji vyhrožovat basebalovou pálkou, a jednou do ní měl strčit, až upadla. V jednom případě, na té chalupě, přítomen verbálního útoku obžalovaného na poškozenou. Svědkovi obžalovaný konkrétně nevyhrožoval, pouze mu řekl, že si to s ním vyřídí, že ještě uvidí. Dále svědek uvedl, že po nějaké době se situace u dcery doma začala opět zhoršovat a jednou, když byla dcera s vnuky u nich na návštěvě, napsala obžalovanému SMS, že od něho odchází a zůstala u nich. Obžalovaný jí na to odpověděl, aby se vrátila, že se už bude chovat slušně, také se s ní chtěl sejít, ale dcera již zůstala u nich. Až tehdy se jim svěřila o nucení k prostituci, že jí obžalovaný nutil jezdit do nějakých bytů, pak čekal i dítětem venku, a potom mu musela odevzdat všechny peníze. Také prý musela chodit do nějakých klubů, kde ji stále monitoroval. U hlavního líčení svědek na své. výpovědi setrval. Pouze uvedl, že o problémech dcery a obžalovaného, v tom smyslu, že na ni řval, rozkazoval jí, vozil ji, aby mu vydělávala peníze, se dozvěděl již před tím, než ho dcera poprvé opustila. Aktuálně s obžalovaným nekomunikuje.
  7. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že poškozenou zná asi patnáct let. Seznámily se na ozdravném pobytu Mořský koník, kde byly děti. Někdy v roce 2009 si psaly, vídaly se. V té době se poškozená seznámila s obžalovaným. Vídaly se tak jednou za půl roku, jinak byly v kontaktu přes telefon, přes facebook. Zpočátku byl mezi poškozenou a obžalovaným normální vztah. Asi po dvou letech poškozená otěhotněla a k obžalovanému se přestěhovala. Začali si na vzájemné soužití zvykat, měli rozdílné názory na domácnost. Když bylo prvnímu synu poškozeného rok a půl, tak ji obžalovaný začal nutit chodit tančit do klubu. V rodině se změnila finanční situace a obžalovaný chtěl, aby poškozená začala přispívat na domácnost. Svědkyně se o tom dozvěděla až v roce 2015, dříve jí o tom poškozená neřekla. Sama svědkyně nic nezpozorovala. Až tehdy v roce 2015 při skleničce vína, se jí poškozená svěřila, že od jara 2013 do podzimu 2013 jí měl obžalovaný nutit k tancování v klubu XXXXXXXX a další rok chtěl, aby provozovala sex. Začal ji nabízet na internetu a zprostředkovával sex za peníze s klienty. Nutil ji k tomu tak, že jí vyhrožoval s činkami v ruce, že ublíží rodičům. Svědkyně z toho byla v šoku, špatná. Snažila se jí podpořit, že to musí řešit, a doporučila Bílý kruh bezpečí. I přes to, co jí dělal, k čemu jí nutil, ním poškozená, až na půl roku, kdy od něho odešla, zůstávala. Potom se jim narodil druhý syn. Dle názoru svědkyně, jejich vztah nefungoval. Pořád poškozené vyhrožoval, že si nenechá od nikoho rozbít rodinu, nechtěl, aby se rodiče XXXXXXXX stýkali se svými vnuky a snažil se jejich setkání co nejvíce omezovat, časově vyměřovat. Svědkyně viděla obžalovaného pouze jednou to když se s poškozenou seznámil. Ona sama nikdy nebyla svědkem žádných jeho výhrůžek, vše to má zprostředkované od poškozené, se kterou byla v roce 2016 v kontaktu spíše přes facebook. Po narození druhého syna, se již poškozená nezmiňovala, že by ji obžalovaný nutil k prostituci. Od poškozené ví, že obžalovaný se živil tím, že měl provozovat privát na sexuální služby, v současné době se živí jako taxikář. Poškozená se jí svěřila, že si sexem vydělala i 10.000,- Kč za večer. Když ji za klientem vezl obžalovaný, musela mu všechny peníze dát, ale když chodila do erotických klubů XXXXXXXX a XXXXXXXX, snažila si nějaké vydělané peníze nechávat pro sebe, aby mohla synovi něco koupit. Po narození druhého syna poškozené se již nic takového dít nemělo, pouze jí obžalovaný omezoval, že třeba nesměla jít sama se syny ven a museli čekat, až se obžalovaný probudí, kontroval jí, kdy se vrátila domů, když vedla syna do školky. V roce 2017 odešla od obžalovaného podruhé. Co bylo důvodem, svědkyně neví, dle jejího názoru se to tak nějak všechno nahromadilo. V roce 2017 se vídaly ve společnosti obou svou poškozené, tak se kolikrát o obžalovaném nebavily, neboť to nechtěla před starším synem řešit. Pokud jde o fyzický atak obžalovaného a poškozenou, tak jí říkala, že do ní jednou obžalovaný při hádce strčil a ona upadla. Žádných modřin si u poškozené nevšimla. U hlavního líčení pak svědkyně vypověděla, že již po státnicích v roce 2014 se jí poškozená svěřila, že ji obžalovaný nutil k tancování u tyče a pak k prostituci. Prý v roce 2013 chodila tancovat k tyči do XXXXXXXX a provozovat prostituce do XXXXXXXX. Vydělané peníze pak musela všechny odevzdávat obžalovanému. Po návratu k obžalovanému jí měl obžalovaný nutit dělat dominu. Naléhal na ni psychicky, vyhrožoval jí, že jí sebere syna, pak oba, že ublíží jí i jejím rodičům. Rozpory ve své výpovědi svědkyně vysvětlila tak, že se při výpovědi v přípravném řízení spletla, že poškozená se jí o prostituci svěřila již v roce 2014 a nikoli v roce 2015. Toto si uvědomila následně, když po výslechu s poškozenou o tom mluvila. Stejně tak její výpověď z přípravného řízení, kdy vypověděla, že poškozená si něco z vydělaných peněz z prostituce nechávala pro sebe, není pravda, ona musela všechno obžalovanému odevzdávat. Svědkyně takto na policii vypověděla, neboť si to tak myslela. Na závěr svědkyně uvedla, že s poškozenou jsou v kontaktu stále, za poslední rok se setkaly asi sedmkrát.
  8. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděl, že s poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX se zná asi deset let. Zpočátku se vídali zřídka, neboť poškozená se věnovala škole. I v poslední době se vidí méně, neboť svědek má časově náročnou práci. Jinak se vídali tak cca dvakrát do měsíce. Rovněž si píší přes internet, telefonují si. S obžalovaným se svědek viděl jednou, když pomáhal poškozené v roce 2017 se od něho odstěhovat. Pokud jde o jejich vztah, svědek ví, že se seznámili přes její kamarádku. Po narození prvního syna se mu poškozená začala svěřovat, že jí obžalovaný začal dávat ultimáta, kdy musela přijít domů po setkání s kamarádkami v určitou hodinu, jinak na ní byl ošklivý. S poškozenou se svědek vídal dvakrát do měsíce, většinou se chodili projít venku po Praze a to buď s dětmi, nebo když měla poškozená hlídání, tak bez nich. Jejich setkání mohla trvat řádově i několik hodin. Někdy zašli i do restaurace. Dle názoru svědka, poškozená obžalovanému neřekla, že se schází s ním, ale že s nějakou kamarádkou. Od poškozené ví, že se byla v kontaktu i s dalšími přáteli, ale nic bližšího neví. Poškozená si mu stěžovala, že ji obžalovaný například nutí sekat trávu, přestože je alergická, také jí měl máchat činkou před obličejem se slovy: „Bojíš se?”. Také jí měl jednou strčit, až upadla a udělala si něco s rukou. Žádné zranění na ní neviděl. Taky jí měl nadávat, že smrdí. To mu poškozená psala někdy v roce 2017. Až když od obžalovaného odešla, tak se svědkovi asi po 3 - 4 měsících začala svěřovat, že jí obžalovaný nutil k prostituci, kdy ji měl naložit do auta a odvezl k nějakému baráku i dítětem v autě. Pod nějakými pohrůžkami šla nahoru a on na ni čekal dole, a když přišla, musela mu dát všechny peníze. Rovněž se zmiňovala o nějakém kabaretu, kdy ji nutil tančit před live kamerou. Dále říkala, že obžalovaný objednal nějakého chlapa přes internet, který jí měl následně škrtit a znásilnit. Také se zmínila o tom, že měla na internetu vystupovat jako domina. Před jejím odchodem od obžalovaného, někdy v srpnu nebo září 2014, se svědkovi poškozená svěřila, že obžalovaný nechodí do práce a že ho živí ona ze své mateřské, že on prý shání nějakou top práci, dobře placenou. Nakonec mu řekla, že začal jezdit s taxíkem. Oblečení na sebe a děti také kupovala spíše poškozená. Kdo jinak hradil potřeby rodiny, svědek neví. Žádného ataku obžalovaného na poškozenou ať již fyzického nebo slovního přítomen nebyl. Při stěhování obžalovaný pouze seděl na posteli, ničeho dalšího si svědek nevšiml. Rovněž si svědek nevzpomíná, že by si poškozená stěžovala na svou finanční situaci, že by měla málo peněz. Pokud ví, asi měsíc pracovala v nějaké účetnické firmě, jinak o další práci svědek neví. U hlavního líčení svědek vypověděl shodně. Pouze uvedl, že z toho, co mu poškozená o obžalovaném říkala, byl naštvaný, ale jinak to neřešil. Většinou na setkání chodila poškozená sama bez dětí, ty hlídali buď její rodiče, nebo obžalovaný. Svědek připustil, že měl jednu dobu o poškozenou zájem i jiný než kamarádský, ale když se dozvěděl, že má přítele, tak se stáhl. Následně jejich setkání bral tak, že se poškozená potřebovala vypovídat, byla nervózní z toho, co se kolem ní děje. Žádný časový limit určený neměli. I svědek XXXXXXXX XXXXXXXX se odchýlil od své výpovědi z přípravného řízení, kdy uvedl, že se mu poškozená o nucení k prostituci ze strany obžalovaného svěřila na počátku roku 2017, a nikoli po svém odstěhování od obžalovaného v září 2017. Jako správnou a pravdivou svědek označil výpověď z přípravného řízení, s vysvětlením, že s odstupem doby si již vše tak dobře nepamatuje.
  9. Svědek XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděl, že se s obžalovaným zná od roku 2008, kdy se poznali přes inzerát. Pronajímal si od něho pokoj v XXXXXXXX za dobré finanční částky na různé své aktivity. Zda to fungovalo jako privát, svědek neví. Postupně začal s obžalovaným chodit na pivo, vídali se tak jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Někdy v té době se obžalovaný poznal s poškozenou. Svědek totiž občas obchází priváty a poškozenou poznal ve XXXXXXXX, někdy na konci roku 2008, počátkem roku 2009. Nabízela tam sexuální služby, tak si její služby za 2.500,- Kč na hodinu koupil. Celkem s ní byl asi dvakrát nebo třikrát, byla hezká, šikovná, docela se na ní čekalo. Svědek si zaplatil s poškozenou klasiku, takže orál a klasický sex. K jejímu popisu uvedl, že byla blondýna delšími vlasy přes ramena, prsa velikost č. 3, hubená, vysoká 176-178 cm, a měla větší pihu na zadku. Fungovalo to tak, že se peníze dávali přímo dívce a to podle ceníku, který tam byl. Pak se tam přestala objevovat. Až někdy na jaře 2009 ji svědek náhodně potkal v bytě obžalovaného XXXXXXXX. Řekl mu, že ji potkal v podniku XXXXXXXX. Na to mu obžalovaný řekl, že ví, co dělala a dál to nerozebírali. Dále svědek vypověděl, že je mu známo, že s poškozenou má obžalovaný dvě děti. Moc se pak ale již nestýkali, neboť svědek nastoupil na dva roky, do dubna 2011, do výkonu trestu. Po propuštění svědek hledal kontakty na známé, tak se s obžalovaným zase párkrát viděl. Poškozenou již neviděl, jen se mu obžalovaný svěřil, že mají nějaké problémy. U hlavního líčení pak svědek na své výpovědi setrval a pouze dodal, že když obžalovanému řekl, že poškozenou zná a odkud, tak koukal trochu vytřeštěně a bylo vidět, že je mu to nepříjemné, ale dál to nerozebírali.
  10. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla, že obžalovaného zná od roku 2015. Seznámila se s ním v době, kdy jezdila za svou kamarádkou, která bydlela ve XXXXXXXX měla děti. Bylo hezky, tak chodili do parku XXXXXXXX, kde se s ním seznámila. On tam také chodil se synem. Děti si společně hráli a oni si povídali. Někdy zašli i na kávu. Poškozenou viděla až u opatrovnického soudu v lednu 2018. Po jejich seznámení se jí obžalovaný svěřil s tím, že od něho poškozená odešla. Kolem Vánoc 2015 se pak k němu vrátila. Obžalovaný jí říkal, že poškozená o něm tvrdila. že ji měl psychicky týrat, že byl násilník. Po jejím návratu, byl obžalovaný rád, že má rodinu pohromadě. Následně se s obžalovaným stýkala jen občas, tak jednou za čtrnáct dní. V září 2017 poškozená od obžalovaného opět odešla. To se začali stýkat zase častěji, tak dvakrát do týdne. Obžalovaný se jí svěřil, že na něho poškozená podala trestní oznámení pro týrání psychické i násilné. Současně to obžalovaný negoval, že to není pravda. V současně době k němu svědkyně chodí na návštěvu, kdy viděla dvě rodinná alba, kde jsou fotky z jejich dovolené, svátků, výletů a podobně, a poškozená na nich nevypadá jako týraná žena. Dle názoru svědkyně si to vymyslela. Na záda si dle slov obžalovaného nechala poškozená vytetovat jméno jejich syna XXXXXXXX XXXXXXXX a na levou nohu znamení štíra. Obžalovaný se o poškozené zmínil, že není normální, že třeba bouchala hlavou o skleněnou výplň. Také měla vymýšlet různé intriky na obžalovaného, když už plánovala svůj odchod. Když byla u obžalovaného na návštěvě doma po odchodu poškozené, viděla tam papírové tašky s názvy luxusnějších značek, které si vyfotila. Dle sdělení obžalovaného, tašky patřily poškozené. Na závěr svědkyně uvedla, že pro obžalovaného nikdy nepracovala, aktuálně je na mateřské dovolené. Obžalovaný se živí jako taxikář. U hlavního líčení svědkyně potvrdila svou výpověď z přípravného řízení. Dále vypověděla, že jsou s obžalovaným i nadále v kontaktu, stýkají se i společně s dětmi.
  11. Svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX v přípravném řízení vypověděla že obžalovaného zná asi 7 až 8 let, říká mu XXXXXXXX. Seznámila se s ním asi někde na baru, když tam před lety pracovala. Skamarádili se, vídali se tak jednou za čtrnácti dní, za týden. Ví, že měl privát, že měl přítelkyni, kterou zná jako XXXXXXXX a se kterou má dvě děti. XXXXXXXX poznala až později, někdy v roce 2013 - 2014, a to XXXXXXXX, kde svědkyně pracovala jako nápojová hosteska. XXXXXXXX tam dělala striptýz, tancovala tam. Někdy v roce 2014 - 2015 se náhodně bavila s obžalovaným o jeho dětech. Řekla mu, že v XXXXXXXX je nějaká slečna, která má vytetované srdce nad zadkem, v němž měla jméno XXXXXXXX. Obžalovaný se zarazil řekl, že to je jeho přítelkyně. S XXXXXXXX se o tom nebavila, až po čase jí řekla, že obžalovaného zná. Mimo XXXXXXXX se spolu nestýkaly, ale tam se viděly častěji, tak se bavily o dětech, o obžalovaném, prostě tak jak si ženský povídají. XXXXXXXX jí říkala, že když je v práci, tak děti hlídá obžalovaný, že jí do XXXXXXXX vozí. Nikdy si na obžalovaného nestěžovala, ba naopak, chválila ho jak je úžasný, že spolu řeší dovolenou. Nikdy si nestěžovala, že by ji do podniku chodit nutil. XXXXXXXX vypadala spokojeně, žádné modřiny neměla, ani psychicky na tom nebyla špatně. Vídala ji asi čtvrt roku. Zda tam poskytovala poškozená nějaké erotické služby, svědkyně neví, viděla ji pouze tančit. Každý si ji zapamatoval, protože byla krásná, chodila krásně oblíkaná, tvz. bila do očí, byla nepřehlédnutelná. Chlapy na ní dle názoru svědkyně stáli frontu. Od holek v klubu slyšela, že poškozená zařizovala ještě eskorty, ale zda to byla pravda, svědkyně neví. V XXXXXXXX si poškozená mohla vydělat i cca 15.000,- Kč za večer. Byla vždy pěkně a decentně upravená, nevypadala, že by strádala. Dle názoru svědkyně jí to bavilo. Nikdy se nezmínila, že vydělané peníze musela obžalovanému odevzdávat. Mohla si je nechat, v klubu byly trezory. U hlavního líčení vypověděla shodně. Potvrdila, že poškozenou zná z XXXXXXXX, kde předváděla striptýz. Obžalovaného znala již předtím, nevěděla, že k sobě patří. To se dozvěděla až s nějakým odstupem. Bylo jí divné, že tam poškozená pracuje, ale ona říkala, že jí to baví, že jsou to snadno vydělané peníze. O obžalovaném mluvila vždy dobře, že je úžasný chlap, že miluje děti, nestěžovala si na něho.
  12. Dále byla v rámci dokazování u hlavního líčení slyšena svědkyně Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX, která vypověděla, že obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX nezná, nikdy se s ním nesetkala. Pracuje v Acorusu, což je organizace, která pomáhá osobám ohroženým domácím násilím. Poškozenou XXXXXXXX XXXXXXXX zná od října 2017, je to její pacientka. Již s ní proběhlo 37 konzultací. Klienty svědkyně jako terapeutka přebírá poté, co proběhne konzultace se sociální pracovnicí. Předmětem konzultací je především stabilizace z traumatu. Poškozená typické příznaky posttraumatické stresové poruchy, je disociovaná, má hodně oploštělé prožíváni, vracejí se jí vzpomínky, špatně spí, má silné úzkosti, takže všechny konzultace jsou zaměřeny na její stabilizaci a vrácení do normálního způsobu života. Zpočátku chodila každý týden, nyní jednou za dva týdny. Konzultace trvá 50 minut. Svědkyně poškozené v jedné chvíli doporučila i návštěvu psychiatra, ale protože má malé děti, bála se, aby nebyla ještě utlumenější, takže se to snaží zvládat jen pomocí psychoterapie. Aktuální stav poškozené je takový, že dochází k velmi pozvolné stabilizaci. Proces je však narušen tím, když je znovu konfrontována se vzpomínkami, jako například její výslech apod.. Stále přetrvávají stavy úzkosti, špatný spánek, děsivé sny, ze kterých se budí, takže je velmi vyčerpaná. Dále svědkyně uvedla, že v rámci těchto konzultací nebyla v kontaktu s nikým z okolí poškozené. Je jich plánováno ještě asi deset. Terapie je limitována, následně by poškozená mohla být předána do péče někomu z běžných klinicky pracujících psychologů. V daném případě největší obavou poškozené je se vypořádat s minulostí a prožitky. Dle názoru svědkyně není žádná souvislost mezi inteligencí a možností nechat se týrat. V její klientele je řada vysokoškolaček, které jsou týrány. Toto může ovlivnit pozitivně způsob vyrovnání se s takovou situací, kdy taková oběť může lépe pochopit, co se s ní děje, a tím spíše přispět k nějakému návratu k normálnímu fungování. Dlouhodobou terapií rozhodně nemůže dojít k retraumatizaci oběti, která jí způsobí poruchu, kdy svědkyně zcela vyloučila, že by poruchu poškozené mohla způsobit ona terapií. Svědkyně nesouhlasí s tvrzením znalce, že posttraumatická stresová porucha vymizí v řádech týdnů až měsíců. Vedle vysokého IQ není žádnou překážkou ani funkčnost původní rodiny oběti. O tvrzení poškozené v rámci konzultací svědkyně nemá pochybnosti, její výpovědi jsou zcela konzistentní, je naprosto spolehlivá i ve způsobu spolupráce v tom, jak dochází na terapie, nikdy neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost. Od počátku, co začala s poškozenou pracovat, jevila známky posttraumatu, kdy typickou známkou je disociovanost, tzn. oddělení emocí od chování. Poškozená neprožívala emoce, mluví naprosto klidně, emoce má vytěsněné, což je podvědomý psychologický obranný mechanismus. Dalším znakem posttraumatické stresové poruchy, které poškozená vykazuje, jsou tvz. flashbacky, že se jí vrací vzpomínky. Jedinou emoci, kterou prožívá, je úzkost. U poškozené svědkyně neshledala žádné zvrácené morální hodnoty, není charakterově vadným člověkem. V Acorusu pracuje svědkyně čtyři roky, předtím pracovala v krizovém centru také s oběťmi domácího násilí. Za svou praxi se setkala možná až se stovkami obětí domácího násilí, ale případ poškozené hodnotí jako jeden z nejtěžších. K její stabilizaci může dojít až poté, co bude celý proces ukončen a ona se nebude muset vracet do minulosti. Dále svědkyně uvedla, že jejími metody jsou kontakt, pohovor s klientkou. Není diagnostik, ale dle jejího názoru žádné psychologické metody nedokážou jednoznačně diagnostikovat posttraumatickou stresovou poruchu. Závěry znalců, kteří vypracovávali v této věci znalecký posudek a došli k něčemu jinému, si svědkyně nedokáže vysvětlit. Je otázkou, do jaké míry mají zkušenost s posttraumatickou stresovou poruchou a jak často ji vyhodnocují. Kromě konzultací s poškozenou, svědkyně žádné jiné podklady, dokumenty k dispozici neměla. Pravdivost tvrzení svých klientů a informací, které jim poskytnou, se nijak neprověřují. Na závěr svědkyně uvedla, že poškozená si nikdy nestěžovala na chování obžalovaného po jejím odchodu, že by ji kontaktoval, vyhledával, sledoval, ani nic v tom smyslu, že by nefungoval vztah s dětmi, že by děti nepředal tak, jak má, že by je odvezl na neznámé místo apod.. Poškozená má dle názoru svědkyně velmi mateřský, pečující vztah k dětem.
  13. V rámci přípravného řízení byli přibráni znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klos, Ph.D. k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie k posouzení duševního stavu obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX v inkriminovaném období. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že psychiatr MUDr. Kubej neshledal u obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX žádnou duševní chorobu ani duševní poruchu stejné forensní závažnosti. Jeho osobnost nese zvýrazněné povahové rysy, což je varianta širší formy, nikoli stav poruchový. Nebylo ti něho zjištěno zneužívání alkoholu ani jiných návykových látek. Ani nic nesvědčí pro tvz. patologické hráčství. Rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v celém inkriminovaném období u posuzovaného zachovalé. Je schopen plnohodnotné účasti na trestním řízení, jeho pobyt na svobodě není z úzce psychiatrického hlediska pro společnost nebezpečný, protože duševní poruchou netrpí. Psycholog PhDr. Klos, Ph.D. ve znaleckém posudku konstatuje, že úroveň intelektových dispozic se u obžalovaného pohybuje v pásmu průměru, kognitivní (pozornostní, paměťové a exekutivní) funkce jsou v zátěži méně odolné, mentální dispozice jednotlivých funkcí paměti (vštípivost, udržení i znovuvybavení) jsou dostatečně spolehlivé a nevykazují hrubou psychopatologii. Psychologickým vyšetřením nebylo prokázáno organické poškození CNS a jeho případný vliv na vnímání, jednání a chování posuzovaného. Při psychologickém vyšetření v aktuálním objektivním psychopatologickém nálezu nebyly zjištěny žádné projevy duševní choroby ve vlastním slova smyslu, nebo forensně podstatné duševní poruchy či obdobný klinický stav. Osobnost posuzovaného je akcentovaná, jednodušeji strukturovaná, se zvýšenými rysy, se zvýrazněnými sklony k poruchovému přizpůsobení, s pokřiveným systémem hodnot a vyšších citů. Emočně je méně vyvážený, se sníženou úrovní frustrační tolerance, zvýšené prožívající. Sociálně je aktuálně problematicky zakotven v primárních a dalších interpersonálních vztazích, sociálně s rysy zvýšené sebeprosazujících postojů. Pokud bude obžalovanému jednání soudem prokázáno, neboť sám jej odmítá, pak lze uvést, že z psychologického hlediska v motivaci, ani realizaci posuzovaného jednání nebylo zřejmé uplatnění žádných patických motivů ani jiných psychopatologických mechanismů, např. bludů, poruch vnímání či vědomí, jeho spjatost s realitou není a nebyla chorobně narušena. Jednání mělo psychologicky srozumitelné pozadí. Posuzovaný jednal v intencích své osobnosti, v případě skutku obchodováni s lidmi mělo jednání zištný motiv. Obžalovaný není osobou primárně agresivní, která by byla disponována k násilnému jednání bez provokace či zátěže. Jeho obecná věrohodnost není narušena žádnou psychopatologií osobnosti intelektu, pohybuje se v pásmu normy, je schopen správně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat prožité události. Po zvážení všech souvislostí, hodnotí znalec prognózu resocializace jako reálnou, dobrou. Oba znalci v rámci hlavního líčení své závěry potvrdili. Akcentovanost osobnosti obžalovaného znalci spatřují ve zvýšené vztahovačnosti, se zohledňováním svých osobnostních motivů, snaha s rysem sebeprosazení, což však u něho nedosahuje patologickou normu a už vůbec nevedou na hranu agresivního jednání. Dá se říci, že jeho sociální manipulace je v mezích běžné širší normy, nejedná se o dominantní rys jeho osobnostní struktury. Znalec PhDr. Klos Ph.D. po seznámení s částí jiného znaleckého posudku vypracovaného Dr. Jindřiškou Záhorskou, v části týkající se obžalovaného, potvrdil shodu, pouze poukázal na to, že v citovém znaleckém posudku jsou použity ostřejší termíny.
  14. Dále byli v rámci přípravného řízení přibráni znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klos, Ph.D. k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie k posouzení duševního stavu poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že psychiatr MUDr. Petr Kubej u posuzované nezjistil žádnou duševní chorobu, ani duševní poruchu stejné forensní závažnosti. Nebyl zjištěn abúzus alkoholu, ani jiných návykových látek. Nebyla zjištěna porucha osobnosti, jen zvýrazněné povahové rysy, což je varianta širší normy, nikoli stav poruchový. Při aktuálním psychiatrickém a psychologickém vyšetření nebyla zjištěna závažná psychopatologie. V roce 2015 a v roce 2017 byla u posuzované při intervenci u psychologa a sociální pracovnice popsána posttraumatická symptomatika, která však nevedla k zavedení řádné psychiatrické léčby a neomezila posuzovanou prokazatelně v její běžné životní aktivitě. Popsané potíže dle závěru znalce nelze hodnotit jako těžkou újmu na zdraví. Ze závěrů psychologického vyšetření PhDr. Jiřího Klose Ph.D., vyplývá, že posuzovaná má celkově dobře průměrnou úroveň intelektu, kognitivní (pozornostní, paměťové a exekutivní) funkce odpovídají zjištěnému intelektu, v jednotlivých fázích paměti (vštípivost, udržení i znovuvybavení paměťového materiálu) jsou výkony spolehlivé, v zátěži dostatečně odolné, celkově intaktní (nezasaženy patologickým procesem). Vyšetřením nebylo prokázáno organické poškození CNS a jeho případný vliv na chování a jednání posuzované. Poškozená netrpí ani netrpěla žádnou duševní chorobou či poruchou stejné forensní významnosti, tedy psychózou. Osobnost posuzované je výrazněji akcentovaná, s hypochondrickými a histriónskými rysy, se zvýšenou afektivní odezvou, prožívající, s tendencemi k sociální závislosti. Emočně je senzitivní, se sníženou úrovní frustrační tolerance, se sklonem zvýšenému emocionálnímu prožívání v situační zátěži s tendencemi k rozvoji neurotické symptomatiky. V sociální oblasti je dostatečně primárně socializovaná, sociálně plně kompetentní, přiměřeně ukotvená ve vztahové interpersonální oblasti, se zvýšeným sklonem k rozvinutí sociálně závislého chování. Psychologickým vyšetřením nebyla prokázána žádná porucha kognitivních dispozic, nebyly prokázány žádné znaky poruchy osobnosti, které by patologicky ovlivňovaly schopnost prožité události správně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat. Obecná věrohodnost je u posuzované plně zachovalá. Ke specifické věrohodnosti znalec uvedl, že posuzovaná je schopna vyjádřit své postoje a názory, v hodnocení prožitých událostí se však uplatňují rysy její osobnosti, kdy interpretace prožitých událostí je z psychologického hlediska reálná, pravděpodobně je však v reprodukci mírně ovlivněna zjištěnými popsanými osobnostními rysy, v jejichž důsledku může posuzovaná akcentovat a zvýraznit některé jednotlivosti či intenzivněji prožívané situace. Posuzovaná je schopna v základním rámci reprodukovat fakticky prožité skutečnosti, které mohou být výrazněji emočně a afektivně zabarveny, katathymně (emocionálně) zkresleny, celkově tedy se sníženou specifickou věrohodností. Psychiatricky se posuzovaná nikdy neléčila, u klinické psycholožky PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX absolvovala čtyři sezení v rozmezí období 7.5.-17.5.2015, kdy řešila svůj vztah s partnerem (obžalovaným), nyní od září 2017 dochází znovu na psychoterapii. Po událostech v průběhu inkriminovaného období udávala psychické problémy z okruhu neurotických příznaku, špatně spala, byla úzkostná, tenzní, zhoršil se i její tělesný zdravotní stav, byla přecitlivělá, měla pocity svíráni a úzkosti, psychicky se již cítí lépe, je na mateřské dovolené. Aktuálně tedy znalci neprokazují u poškozené závažnou psychopatologii, jako důsledek prožitých traumatických událostí, neprokazují znaky týrané osoby. U hlavního líčení znalci své závěry i po přítomnosti u výslechu poškozené před soudem potvrdili. U poškozené znaky týrání dle jejich názoru naplněny nebyly. Pojem týraná osoba je jakési označení mediální osobnosti v partnerské vztahu nesoucí znaky opakovaného psychického či fyzického násilí, izolovanost, kontrola nad nimi, nemožnost nebo znemožnění standardní reakce, jak se vymanit, nutný bývá nejčastěji psychiatrická léčba. Tyto znaky v daném případě jasně, zřetelně u poškozené prokázány nebyly. Znalci poukázali na skutečnost, že v rámci zpracování znaleckého posudku měli k dispozici lékařské zprávy poškozené jednak ze střediska Acorus, a dále od klinické psycholožky dr. XXXXXXXX, u které v květnu 2015 poškozená absolvovala čtyři sezení. Dr. XXXXXXXX ve své zprávě uvádí, že poškozená cítí kromě jiného lítost a nostalgii k partnerovi, kdy její postoje a motivy psycholožka označila jako naivní, přičemž nedoporučila žádnou psychiatrickou léčbu poškozené. Pouze jí v tom květnu 2015 doporučila, aby se šla poradit do příslušného zařízení, přičemž poškozená vyhledala sociální pracovnice až v roce 2017, nikoli odbornou psychiatrickou pomoc. Úzkosti, obavy poškozené znalci připisují situaci, ve které se poškozená nachází, kdy na základě svého podání vytvořila situaci, kdy otec jejích dětí může být zavřen na řadu let do vězení a je tedy pochopitelné a normální, že se necítí emočně příjemně. Jedná se o přirozenou psychologickou reakci. Dále znalci poukazují na skutečnost, že poškozená v průběhu dlouhého protiprávního období vystudovala vysokou školu a stala se inženýrkou, kdy někdo kdo je významně duševně chorý, není schopen takové extrémní zátěže. Pokud jde o výhrůžky, které poškozená popisuje, tak dle názoru znalců, kdy měli k dispozici kromě vlastního vyšetření poškozené také celou dokumentaci, dospěli k závěru, že to, co udává, je její prožitek, její vnímání situace, ale vnějškově, to co se dělo kolem, úplně tak neodpovídá. Poškozená mohla kdykoliv odejít, nebyla sama, byla obklopena rodinou, měla se na koho obrátit. Bylo na její svobodné vůli kdykoli to skončit.
  15. V doplňujícím výslechu v hlavním líčení se znalci MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klose, Ph.D. vyjadřovali k závěrům ústavního znaleckého posudku Znaleckého institutu pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, vypracovaného na poškozenou. MUDr. Petr Kubej a PhDr. Jiří Klose uvedli, že v době, kdy zpracovávali posudek, to je v květnu 2018, tak prokazatelně nezjistili posttraumatickou stresovou poruchu. Ve svém posudku popsali určité příznaky a chápali je jako situační reakci na prožitý stres, které ale nevybočovaly z širší normy. To, že další znalci přiznávají symptomy posttraumatické stresové poruchy, může být dáno vývojem té situace, ve které se poškozená nachází. Na to mohla reagovat rozvojem psychopatologických symptomů, ale to už oni nehodnotili. Nevylučují to. Je možné, že znaky týrané a zneužívané osoby se mohou rozvinout později po ukončení stresoru, a to v řádu měsíců. Podle názorů znalců je možné, aby posttraumatická stresová porucha vznikla nebo se rozvinula na základě okolností, jako je probíhající trestní řízení, spory o děti, zákaz styku s dětmi atd. Už to působí na oslabený terén, je to další negativum, probírají se skutečnosti, které jsou mimořádně stresující. V tomto ohledu souhlasí se znalci, kteří zpracovali revizní ústavní posudek.
  16. Dále byl v rámci přípravného řízení přibrán znalec RNDr. Vlastimil Klíma k vypracování znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Znalci byly ke zkoumání předloženy notebook zn. Lenovo, typ G50-30, mobilní telefon zn. LG, IMEI: XXXXXXXXXXXXXXXXXXX se SIM kartou T-Mobile číslo 894 200 11 5029 817 9380 a černým pouzdrem, tel. č.: XXXXXXXXX, mobilní telefon zn. Nokia, typ RM - 443, model 6303c stříbrné barvy se SIM kartou 02 č. 894 202032 210 047 756 a paměťovou kartou Micro SD I GB, tel.č.: XXXXXXXXX, PIN XXXX a Gold USB Credit card 16 GB, číslo 448 866 771 245 4530 (flashdisk). Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že pokud jde o mobilní telefon zn. LG, byly v něm nalezeny SMS zprávy, z nichž dvě se týkají uveřejnění inzerátů na portálech XXXXXXXX a XXXXXXXX. Rovněž byla zkoumána SIM karta z tohoto mobilního telefonu, který neobsahovala žádná zájmová data. Pokud jde o mobilní telefon zn. Nokia 6303c, v tomto nebyla zjištěna žádná zájmová data, rovněž tak i v SIM kartě a paměťové kartě z tohoto mobilního telefonu. Pokud jde o flashdisk zn. Noname, provedeným znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že tento je nefunkční, tudíž nebylo provedeno další zkoumání. Pokud jde o notebook zn. Lenovo, bylo zjištěno, že na pevném disku je uložena 1.046 fotografií, z toho přibližně 95 fotografií zájmových. Na těchto je zobrazena poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX v různých erotických polohách, na jiných je společně s obžalovaným XXXXXXXX XXXXXXXX při SM, dále se jedná o fotografie, na nichž jsou vyfotografovány pomůcky na provozování SM, peníze, privát a jeho vybavení a další dosud neztotožněné ženy. Rovněž byly nalezeny dva soubory, kde jsou inzeráty - vizitky ve znění „řidič, nonstop, XXXXXXXX telefon XXXXXXXX a email XXXXXXXX“. Podložka jpg obsahuje 384 fotek, ze kterých je 96 zájmových fotografií, na kterou jsou zobrazeny nahé ženy v různých sexuálních polohách, některé stažené z internetu, dále obžalovaný s poškozenou, sexuální pomůcky SM. Otevřením složky VID bylo zjištěno, že tato obsahuje podsložku USER, která obsahuje podsložku XXXXXX a tato podsložka obsahuje podsložky Desktop a Downloads, kde se nachází dotazník pro „levely“ pro praktiky SM.
  17. V rámci řízení před soudem, v odvolacím řízeni, byl zmocněnkyní poškozené předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaný za účelem posouzení duševního stavu poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX v inkriminované době ze dne 15. 2. 2019, znalkyní MUDr. Monikou Cendelínovou. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyplývá, že u poškozené se velmi pravděpodobně již v době, kdy žila s XXXXXXXX rozvinula duševní porucha, a to posttraumatická stresová porucha. Poškozená Ing. XXXXXXXX dle znalkyně aktuálně naplňuje diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu, přičemž netrpí jinou duševní poruchou. Její osobnost zapadá do pásma širší normy. Dle znalkyně rozvoj posttraumatické stresové poruchy je přímým důsledkem jednání bývalého partnera pošk. Ing. XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX. Z forenzně psychiatrického hlediska se jedná o těžkou újmu na zdraví. Znalkyně dále uvedla, že rozhodně nelze vyloučit z pohledu psychiatrie, že by osoba vysokoškolsky vzdělaná mohla být obětí domácího násilí. Totéž platí i co se týče rodinného zázemí, kdy nelze vyloučit, že by osoba, která má rodinné zázemí, mohla být obětí domácího násilí. Dále se znalkyně vyjádřila k závěrům znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaného znalcem MUDr. Petrem Kubejem a k výpovědi tohoto znalce před soudem, a to k případným rozporům mezi závěry znalce, zjištěními a závěry znalkyně MUDr. Cendelínové ve vztahu k pošk. Ing. XXXXXXXX, kdy uvedla, že ačkoliv MUDr. Kubej v posudku vypracovaném společně s psychologem PhDr. Klosem v závěrech posudku uvádí, že poškozená po událostech v průběhu inkriminovaného období udávala psychické problémy z okruhu neurotických příznaků, špatně spala, byla úzkostná, tenzní, zhoršil se i tělesný zdravotní stav, byla přecitlivělá, měla pocity svírání, úzkosti a docházela na psychoterapii, přesto u ní znalec nediagnostikoval žádnou duševní poruchu. Ta část vyšetření, která se vztahuje k vlastní exploraci psychopatologie od poškozené, se omezuje na čtyři řádky, a je nedostatečně zpracována. Znalec by měl ve znaleckém posudku důkladněji explorovat a popsat psychopatologii, což znalec MUDr. Kubej neudělal. Rovněž není pravdou, jak znalec MUDr. Kubej vyvozuje, že když psychoterapeutická péče nevedla k zavedení psychiatrické péče, nejde o těžkou újmu na zdraví. Fakt, že člověk trpící duševní nemocí nevyhledá nebo odmítá péči psychiatra, ještě neznamená, že tato péče není indikována, nebo že ji nepotřebuje. Dále není pravdou, že poškozená nebyla omezena na obvyklém způsobu života, to zcela jistě dle znalkyně v době, kdy poškozenou vyšetřoval, byla, a je i nyní. Zejména je poškozená omezena v oblasti navazování sociálních kontaktů, a to zejména s muži. Závažně je narušena její schopnost navázat partnerský vztah. V obvyklém způsobu života ji omezuje dále zejména vyhýbavé chování, úzkosti, poruchy spánku a flashbacky. K výpovědi znalce MUDr. Kubeje před soudem znalkyně MUDr. Cendelínová uvádí, že je zarážející obviňování poškozené z vytvoření situace, kdyby se otec jejich dětí mohl dostat do vězení. Je nutno se rovněž ohradit proti dovozováni, že pokud poškozená nevyhledala nebo odmítala psychiatrickou péči, pak netrpěla závažnou duševní poruchou, k čemuž se znalkyně vyjadřovala již výše. V neposlední řadě znalkyně poukazuje na bagatelizaci příznaků posttraumatické stresové poruchy u poškozeně ze strany znalce MUDr. Kubeje. Závěrem uvádí, že její nález je v souladu se zprávou psycholožky ACORUSU. Znalkyně MUDr. Monika Cendelínová v hlavním líčení ztvrdila shora citované závěry svého znaleckého posudku a dále vypověděla, že posttraumatická stresová porucha může vzniknout ihned po traumatizující události, případně, když je událost dlouhodobá, chronická, tak se posttraumatická stresová porucha může rozvinout až do půl roku po události, což je uvedeno v diagnostických kritériích. Příznaky poškozené se váží k osobě obžalovaného, a to flashbacky, vyhýbavé chování, nepříjemné pocity, kdy jí obžalovaný něco připomene. Je naprostý nesmysl, že by osoba, která má rodinné zázemí nebo je schopna vystudovat VŠ, nemohla být obětí domácího násilí. Nelze jednoznačně říct, že příznaky posttraumatické stresové poruchy budou ustupovat, v některých případech může naopak dojít až k trvalé změně osobnosti. Obava o ztrátu dětí, obava, že jí hrozí trestní stíhání, že ji zavrhne rodina, že přijde o zázemí, finance můžou být dle znalkyně stresové faktory schopné vyvolat poruchu přizpůsobení na stres, nikoli však posttraumatickou stresovou poruchu.
  18. V řízení před soudem byl následně přibrán Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, s. r. o. k podání ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, ohledně posouzení duševního stavu poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX, vypracovaný MUDr. Ondřejem Trojanem, Ph.D., PhDr. Pavlem Králem a Mgr. Anetou Bláhovou. Cílem přibrání znaleckého ústavu bylo kriticky zhodnotit doposud vypracované znalecké posudky na poškozenou a vyjádřit se k protichůdným závěrům vyplývajících z těchto posudků a zároveň odpovědět na obdobné dotazy, k nimž se vyjadřovali znalci v předešlých posudcích. Ze závěrů psychiatrické části ústavního posudku vyplývá, že v době, kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu, poškozená netrpěla dle dostupné dokumentace žádnou duševní poruchou ani chorobou. Aktuální stav v době zpracování posudku byl stabilizovaný, poškozená však trpěla posttraumatickou stresovou poruchou s četnými příznaky takového onemocnění. Posttraumatická stresová porucha vznikla poškozené v souvislosti s vyšetřovanou trestní věci a tuto újmu lze ze soudně lékařského hlediska hodnotit jako těžkou újmu na zdraví. Ze závěru psychologické části posudku vyplynulo, že poškozená se jeví jako podrobivá, přizpůsobivá, snaží se vyhovět, a to jak z obav ze zahanbení, přesvědčení o vlastní nedostatečnosti, tak také z důvodu nedostatku vnitřních zdrojů k vyvážení rolí. Jde o osobnost submisivní, zranitelnou, introvertovanou, vztahově závislou, snadno manipulovatelnou. Intelektově se pohybuje v populačním průměru. Její schopnost posuzované prožité události vnímat, zapamatovat si je, hodnotit a reprodukovat, se jeví jako neporušená. Specifická věrohodnost výpovědi poškozené z přípravného řízení a z hlavního líčení se jeví jako plně zachovalá. Výpovědi obsahově konzistentní s odpovídajícím emočním doprovodem, posuzovaná zcela v souladu s normální funkcí paměti není schopna vybavit všechny detaily zcela přesně, ale osa příběhu je intaktní a stabilní. Poškozená vykazuje z psychologického hlediska znaky týrané a zneužívané osoby. Svou submisivitou a snadnou manipulovatelností má předpoklady k tomu stát se obětí týrání a zneužívání. V jejím příběhu jsou přítomny typické prvky střídání lepších a horších období, snaha expartnera o její izolaci od sociálních podpor, obviňování, že do vztahu neinvestuje dost, pocity viny za to, že díky jejím chybám není vztah idylický, vydírání blahem dětí a hrozbou jejich ztrátou. ponižování a nadávky. Ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, vypracovaný MUDr. Petrem Kubejem a PhDr. Jiřím Klosem uvedli znalci v ústavním posudku, že dle vyjádření a popisu poškozené byl samotný proces vypracování posudku traumatizující. Samozřejmě může jít o zkreslené vnímání, nicméně posudek sám nedává důvod domnívat se, že je líčení poškozené nepravdivé. Situace, kdy sexuálně traumatizovanou ženu vyšetřují dva muži najednou je odborně přinejmenším diskutabilní. V posudku chybí detailní popis explorace, popis rozhovoru znalců s poškozenou je velmi krátký. Znalci uzavírají, že má histrionské a hypochondrické rysy, aniž by uváděli, které konkrétní rysy to jsou, aniž by z jejich posudku bylo jasné, na základě jakých poznatků tak soudí, a aniž by to doložili na konkrétních životních okolnostech poškozené. V hlavním líčení uvedli MUDr. Trojan a MUDr. Pavel Král, že trvají na písemném vyhotovení znaleckého posudku. MUDr. Trojan uvedl, že nebyla zjištěna jiná příčina, která by mohl způsobit u poškozené posttraumatickou stresovou poruchu. Znalci vycházeli z podrobné anamnézy, z celého průběhu jejího života a nenalezli jiné traumatizující momenty, které by post trauma mohly zapříčinit. Míru nátlaku je obtížné zhodnotit. Dle výpovědi poškozené tam nátlak byl a poškozená si netroufala vzdorovat, údajně tam byly i výhružky ublížením, zabitím, ublížením dětem. To všechno jsou nátlakové metody. Pokud to tak opravdu bylo, tak to bylo jednoznačně rozdáno tak, že ona neměla volbu odmítat. Dospěli zkrátka k jiným závěrům, než dospěli předchozí znalci. Post trauma se vyvine většinou do 6 měsíců po skončení stresového působení, ale může se někdy vyvinout i později. Dle znalce se obětí takového trestného činu může stát kdokoliv, kdo je ve stejné domácnosti s násilníkem, a to napříč věkovými a sociálními strukturami. Bývá dosti časté, že oběti domácího násilí nic po nějakou dobu nehlásí, nikomu se nesvěřují a udělají to až později. Znalci vyjádřili obdobné diagnostické závěry, jako učinila MUDr. Cendelínová ve svém znaleckém posudku. V soudně forenzní psychiatrii je explicitně uvedeno, že tato porucha je ze soudně psychiatrického hlediska klasifikována jako těžká újma na zdraví. K rozporu mezi posudky znalec uvedl, že je možné, že při prvotním posudku poškozená neprojevila symptomy, které jsou pro posttraumatickou stresovou poruchu příznačné, nebo tyto projevy znalci neregistrovali. Znalec dále uvedl, že obava z přijetí okolí poté, co osoba koná něco společensky nepřijatelného, nemůže být příčinou ke vzniku posttraumatické stresové poruchy. Znalci na jinou příčinu vzniku posttraumatické stresové poruchy. Revidovat závěry posudku by bylo možné poté, co by byla zjištěna jiná možná příčina. PhDr. Pavel Král dále k psychologické části posudku uvedl, že trvá na svých závěrech a podrobněji se vyjádřil k charakteru domácího násilí, kdy uvedl, že osobnost poškozené koreluje s popsaným průběhem, když poškozená je ne sebevědomá, submisivní, velmi snadno podlehne nátlaku, jako osobnost je velmi slabá, nedokáže se vzepřít. K těmto charakterovým vlastnostem se poté přidají výhružky sebevraždou partnera, tím, že přijde o děti, že je již neuvidí, že dětem ublíží, což jsou motivační momenty, které v rozhodnutí udělat nějaký radikální řez, hrají velmi podstatnou roli. K rozdílu mezi posudky uvedl, že měli na své straně spoustu výhod oproti prvotnímu posudku. Měli víc zpráv o poškozené o terapiích, soudně znalecké posudku z opatrovnických řízení, takže měli více informací. Měli i více času na zpracování, protože se jedná o ústavní posudek, dělali ho dva psychologové a mohli si dovolit, aby poškozenou vyšetřila žena. Dále uvedl, že ve vztahu, kde jedna osoba týraná tak to může fungovat tak, že pokud ten tyran jeden den v týdnu je na druhého partnera hodný a milý, koupit květiny, uvaří večeři a ve vztahu tedy zažívají i pěkné věci, tak to úplně stačí na to, aby bylo vše zapomenuto, a pak zase může týden následovat peklo. To je něco, co je známo a není to nepochopitelné. Krátkodobý příjemný prožitek může držet osobu poměrně dlouho v něčem, co je patologické a škodlivé. Návraty, pořízení si druhého dítěte je typické, souvisí to se submisivitou a podléháním tlaku od partnera, kterému podlehne a od rodičů odejde. Věří, že to bude lepší, čemuž uvěří snadno, protože poškozená neměla jen negativní prožitky. Z pohledu zvenčí se to zdá nelogické, z pohledu odborného je to pochopitelné. Poškozená se dle testů a validizačních škál nesnažila nijak lhát, nějak překrucovat, tak chytrá a takovou přípravu, aby se dokázala naučit dotazník s 567 otázkami, to by ji musel nějaký psycholog připravit. Znalci vyloučili, že by se posttraumatická stresová porucha mohla rozvinout na základě trestního řízení, řízení o děti apod..
  19. V průběhu dokazováni u soudu byly konstatovány listinné důkazy a to z přípravného řízení protokol o zadržení obžalovaného ze dne 15.11.2017, V průběhu přípravného řízení byly vyžádány dle § 8/2 tr. řádu bankovní informace k účtům obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX, kdy bylo zjištěno ze zprávy XXXXXXXX a z výpisu z účtů, že obžalovaný XXXXXXXX XXXXXXXX má u XXXXXXXX a. s., veden účet č. XXXXXXXX, který si založil dne XXXXXXXX. Na tento účet nebyly vkládány ani zasílány v letech 2013 - 2015 žádné vysoké částky. Co se týče let 2013 - 2015, v roce 2013 byl počáteční zůstatek na tomto účtu 1.877,24 Kč, konečný zůstatek 835,36 Kč, v roce 2014 byl počáteční zůstatek 835,36 Kč, konečný zůstatek 1.101 Kč, v roce 2015 počáteční zůstatek byl1.101 Kč a konečný zůstatek 25.939,73 Kč. V období od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2015 byly na účet zasílány finanční částky od spol XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX. V roce 2016 byl počáteční zůstatek na tomto účtu 25.939,73 Kč a konečný zůstatek ve výši 798.689,14 Kč, v roce 2017 byl počáteční zůstatek na účtu 798.689,14 Kč a konečný zůstatek ke dni 31. 8. 2017 ve výši 759.274,53 Kč. V letech 2016 a 2017 byly na účet zasílány různé finanční částky od firem XXXXXXXX, a XXXXXXXX. Ze zprávy XXXXXXXX, a zaslaných výpisů vyplývá, že u tohoto bankovního ústavu měl obžalovaný XXXXXXXX vedený běžný účet č. XXXXXXXX, který byl zrušen ke dni XXXXXXXX, dále termínovaný vklad XXXXXXXX, který byl zrušen ke dni XXXXXXXX, termínovaný vklad č. XXXXXXXX, který byl založen dne XXXXXXXX s vkladem 1.000.000,- Kč a zrušen ke dni XXXXXXXX se zůstatkem 1.000.143,01 (č.l.XXXXXXXX) a termínovaný vklad XXXXXXXX, který byl založen dne XXXXXXXX s vkladem 501.370,20 Kč a vkladem 501.403,21 Kč a zrušen ke dni XXXXXXXX se zůstatkem 1.000.165,65 Kč. Z bankovních informací k účtům poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXX bylo ze zprávy bankovního ústavu XXXXXXXX, č.l. XXXXXXXX vyplývá, že poškozená je u tohoto bankovního ústavu majitelem běžného účtu č. XXXXXXXX, kdy tento účet byl otevřen dne XXXXXXXX. Provedením vyhodnocením pohybu financí na účtu bylo zjištěno, že v období od roku 2012 do roku 2015 byly na účet zaslány finanční částky ve výši od 2.000,- do 15.500,- Kč, a to celkem ve čtrnácti případech, kdy odesílatelem těchto finančních prostředků byla XXXXXXXX XXXXXXXX, dále na tento účet byla od obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX zaslána částka 300.000,- Kč a v šesti případech částka ve výši 2.600,- Kč. Rovněž byly na tento účet zasílány finanční částky z úřadu práce a ze společnosti XXXXXXXX. Celkový příjem na účtu byl 1.419,429 Kč a výdaje 1.407.388,- Kč. Zůstatek na účtu Činil 5.608,24 Kč ke dni XXXXXXXX. U bankovního ústavu XXXXXXXX měla poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX dále založen termínovaný vklad č. XXXXXXXX, kdy tento účet byl otevřen dne XXXXXXXX a zůstatek na tomto účtu byl 573,74 Kč ke dni 26. 7. 2018. Ze zprávy bankovního ústavu XXXXXXXX, a z výpisu z účtu (č.l.XXXXXXXX) vyplývá, že poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX měla u XXXXXXXX založeno stavební spoření - účet č. XXXXXXXX, kdy provedeným vyhodnocením pohybu finančních částek na účtu bylo zjištěno, že počáteční částka na účtu byla k 1. 1. 2012 z předchozího období 212.417,60 Kč a následně byla na účet zasílána hotovost ve výši 20 000 Kč, a to celkem 3krát od XXXXXXXX XXXXXXXX k datu 8. 12. 2014 byla vybrána naspořená hotovost ve výši 276.708,10 Kč,  a to Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX. Celkový zůstatek k 30. 9. 2017 činí 0 Kč. Dále má poškozená u XXXXXXXX, založeno další stavební spoření - účet č. XXXXXXXX. Provedeným vyhodnocením pohybu finančních částek na účtu bylo zjištěno, že počáteční částka na účtu byla ke dni 19. 11. 2014  0,- Kč a následně byla na účet zasílána hotovost ve výši 13.000,- Kč, a to celkem dvakrát od Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX a jednou hotovost ve výši 5.000 Kč. K datu 9. 9. 2016 byla na tento účet vložena poškozenou částka ve výši 100.000 Kč, kdy celkový zůstatek ke dni 30. 9. 2017 činí 133.980,30 Kč. Dále byly v rámci vyšetřování v přípravném řízení k osobě poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX osloveny kluby XXXXXXXX, XXXXXXXX, XXXXXXXX, a XXXXXXXX. Ze zprávy XXXXXXXX (č. l. 618) vyplývá, že poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX není v jejich klubu vedena a ani nebyla a tuto osobu neznají. Ze zprávy XXXXXXXX (č.l.620) bylo zjištěno, že poškozená pro tento bar nikdy nepracovala, a to ani na hlavní či vedlejší zaměstnanecký poměr, dohodu o pracovní činnosti, či provedení práce, to ani brigádně. Této společnosti není známo, že by se Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX vyskytovala v prostorách jí provozovaných jako bar. Ze zprávy spol. XXXXXXXX (č.l. 621A) rovněž vyplývá, že ani zde nebyla poškozená vedena jako zaměstnanec. Ze zprávy společnosti XXXXXXXX (č.l.622) vyplývá, že poškozená se u této společnosti, konkrétně v nočním klubu XXXXXXXX, ucházela dne XXXXXXXX o práci hostesky. Její osobní údaje byly ve společnosti XXXXXXXX, evidovány pod číslem smlouvy XXXXXXXX a v nočním klubu XXXXXXXX byla známa pod pseudonymem XXXXXXXX. Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX při nástupu uváděla, že již v XXXXXXXX v minulosti pracovala, což by znamenalo, že smlouvě č. XXXXXXXX předcházela jiná smlouva staršího data, kdy také mohla pracovat pod jiným pseudonymem. Tyto údaje však již nejsou schopni dohledat. Z evidence vyplývá, že Ing XXXXXXXX byla v klubu XXXXXXXX ve dnech XXXXXXXX za což jí byly vyplaceny honoráře v celkové výši 13.500,- Kč. Ode dne XXXXXXXX do současnosti neevidují žádnou další spolupráci s touto osobou. Součástí spisového materiálu jsou dále zjištěné obsahy e-mailových schránek, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, z nichž bylo zjištěno, že obžalovaný sjednával klienty pro poškozenou prostřednictvím shora uvedených e-mailových adres. Vyhodnocením obsahu e-mailové adresy XXXXXXXX bylo zjištěno, že tento e-mail obsahuje celkem 464 kontaktních emailových adres bez uvedení bližších osobních údajů a několik e-mailů týkajících se doručených vzkazů od uživatelů serveru XXXXXXXX, a to XXXXXXXX, XXXXXXXX a XXXXXXXX, dále zprávu - žádost o smazání účtu na severu XXXXXXXX. Další komunikace prostřednictvím tohoto e-mailu byla nezájmová. Co se týče e-mailové adresy XXXXXXXX vyhodnocením obsahu této e-mailové adresy bylo zjištěno, že e-mail obsahuje celkem 753 kontaktních adres bez uvedení bližších osobních údajů a několik e-mailů ohledně sledování komunikace na TWITTRU. Další komunikace je nezájmová. Co se týče e-mailové adresy XXXXXXXX společnost XXXXXXXX sdělila, že shora uvedený e-mail není u nich registrován. Ve spise jsou dále založeny lékařské zprávy. Ze zprávy klinické psycholožky PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX ( čl. 850) ze dne 18.9.2017 vyplývá, že poškozená u ní absolvovala čtyři sezení v rozmezí 7.5.-17.7.2015, kdy řešila svůj vztah s partnerem. Uváděla, že partner se živí provozováním eskortní služby a ji také nutil k prostituci. Choval se k ní hrubě, křičel, sprostě nadával a to i před dítětem, byl na ní hrubý při sexu, zakazoval jí kamarádky, musela být v určitou hodinu doma, vyhrožoval jí násilím, kdy jí mával činkou před obličejem. Dne 29.6.2015 partnera se synem opustila a odešla k rodičům. Poškozená uvedla, že cítí lítost a nostalgii, lítost k partnerovi. Psycholožka dále hodnotí postoje a motivy poškozené jako dosti nejasné, přijde jí hodně naivní. Z motivů se dala vysledovat přílišná „upjatá” výchova, strach z partnera a posléze obavy o dítě. V době sezení, rodina poškozené o tom, že ji partner nutil k prostituci nevěděla. Následně kontakt jednání až do dalšího jednání soudu ve věci péče o nezletilé poškozená přerušila a již psycholožku nekontaktovala. Dále je ve spise zpráva ACORUS-centra pro osoby ohrožené domácím násilím ze dne XXXXXXXX č.l. (676-678) vyplývá, že poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX kontaktovala jejich organizaci poprvé dne XXXXXXXX, kdy uvedla, že před týdnem odešla od partnera, který ji často urážel, nadával jí, zastrašoval ji a v minulosti ji i fyzicky napadl. K násilí dle slov XXXXXXXX začalo docházet v roce 2011. Její partner jí měl sprostě nadávat, vyhrožovat jí zabitím, zakazovat veškeré kontakty, a to i s rodiči, určovat jí časové limity na cesty mimo domov, přičemž, když je nedodržela, měl jí nadávat a křičet na ni. Rovněž ji měl nutit k prostituci a k erotickému chatování s muži. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX popsala velmi traumatizující situace, kdy ji partner proti její vůli vozil za muži za účelem poskytování sexuálních služeb a kdy se bála o svůj život. Mluvila i o tom, že má z bývalého partnera strach a že má obavy, že by mohl odvézt syny a nevrátit se. Další konzultace se uskutečnila dne XXXXXXXX, kdy se poškozená opět svěřila se svými z bývalého partnera. Hovořila o tom, že když si byla za účastí policie pro věci v bytě u bývalého partnera, viděla, že má ve skříni sekyru, což ji velmi vyděsilo. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX dochází do ACORUSu na pravidelné terapeutické konzultace, kdy v době od XXXXXXXX již absolvovala pět konzultací. Poškozená trpí v souvislosti s nucením služeb k poskytování sexuálních služeb bývalým partnerem četným posttraumatickými projevy, kdy má tzv. flashbacky, děsivé sny, masivní úzkosti a k tomu strach z bývalého partnera, který jí dle jejich slov vyhrožoval zabitím jí nebo jejich členů rodiny a únosem dětí. Závěrem je konstatováno, že poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX působí důvěryhodně při popisu agresivního chování bývalého partnera, a že její prožívání odpovídá popisovaným skutečnostem. Na základě jejich pozorování konstatují, že poškozená vykazuje posttraumatické symptomy a setkání s bývalým partnerem při soudním jednání by podle jejich názoru výrazně přitížilo jejímu psychickému stavu. Ze zprávy v Acorusu ze dne XXXXXXXX (čl. 795-796) vyplývá, že poškozená stále do tohoto centra dochází na terapeutické konzultace, kdy jich absolvovala již 31. Při popisu agresivního chování bývalého partnera působí poškozená důvěryhodně. Její prožívání odpovídá popisovaným skutečnostem. Dle závěru psycholožky a sociální pracovnice, které s poškozenou pracují, se domnívají, že poškozená jednoznačně vykazuje posttraumatické symptomy. Součástí spisového materiálu jsou dále výpisy některých SMS zpráv předložených u hlavního líčení poškozenou, které zaznamenávají komunikaci poškozené se svou matkou a to v období červen 2015 až září 2017. V těchto zprávách poškozená zejména informuje o péči o děti a stěžuje si na chování obžalovaného, který na ni křičí a stále něco vytýká. Současně poškozená reprodukuje jeho výhružky, které by se daly charakterizovat, jako že si obžalovaný ublíží. Podstatnou součást spisového materiálu tvoří rozhodnutí opatrovnického soudu Obvodního soudu pro Prahu 3, kde je rozhodováno o svěření péče o nezletilé syny obžalovaného XXXXXXXX a XXXXXXXX, výši vyživovací povinnosti a o úpravě styku obžalovaného se syny. V rámci tohoto řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací psychologie (čl. 833-848) vypracovaného PhDr. Jindřiškou Záhorskou, Ph.D. dne 18.9.2017. Ze závěru tohoto znaleckého posudku mj. vyplývá, že u posuzované poškozené XXXXXXXX XXXXXXXX ani u obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX se aktuálně nevyskytují znaky svědčící pro psychické onemocnění v pravém slova smyslu. Z vyhodnocení posudku bylo zjištěno, že obž. XXXXXXX je osobou egocentrickou, vztahovačnou, zvýrazněně kritickou vůči svému okolí. Narušen je vztah k osobám opačného pohlaví, k autoritám. Ženy považuje za submisivní a méně podstatné ve vztazích. Poškozená byla vykreslena jako submisivní, závislá, sociálně naivní, mírně nezralá se sklony unikat do fantazijního světa. Má kolísavou vnitřní sebejistotu, obavu z direktivního jednání a mužské autority. Jako listinný důkaz jsou ve spise (č.l. 633-676) založeny listiny z XXXXXXXX, odbor sociálních věcí, které se týkají obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXX, poškozené Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX a jejich dětí - nezl. XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX a to za období 2015 — 2017. Ke spisovému materiálu byl dále přiložen vyšetřovací spis Policie ČR, OŘ XXXXXXXX, SKPV, č.j.: XXXXXXXX, kde bylo trestní stíhání obžalovaného XXXXXXXX XXXXXXXXXX pro přečin kuplířství podle § 189 odst. 1 tr. zákoníku usnesením ze dne XXXXXXXX odloženo, neboť z nashromážděných skutečností se nepodařilo objektivně prokázat, že by obžalovaný byl zadavatelem inkriminovaných inzerátů a že by provozoval v inkriminované době privát XXXXXXXX, rovněž se nepodařilo zjistit, že by provozoval jakýkoli privát, případně eskortní služby nebo že by lákal ženy k provozování prostituce.
  20. Listinné dokazování bylo následně doplněno o podklady založené jak obhajobou, tak ze strany poškozené. Jedná se především o různé protokoly o šetření ze strany OSPOD pro XXXXXXXX k nezletilým dětem obžalovaného a poškozené a k jejich styku s obžalovaným. Z obou stran zaznívají protichůdná tvrzení. Součástí jsou i fotografie prokázat tvrzené týrání dětí ze strany otce spolu s lékařskou zprávou, zároveň ale i vyjádření PČR ze dne 31. 1. 2020, že nebylo prokázáno spáchání trestné činu. Ze souhrnné zprávy OSPOD pro XXXXXXXX ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že OSPOD navrhl po zvážení všech skutečností rozšíření styku obžalovaného s dětmi. Z dostupných dokumentů nelze mít za to, že probíhá či probíhalo týrání dětí ze strany obžalovaného, neboť pro takové jednání nebyl obžalovaný pravomocně odsouzen a nebylo ani zahájeno trestní stíhání. Poškozená dále doplnila listinné důkazy o fotokopie ze sešitu obžalovaného, kdy se jedná o vizitku XXXXXXXX a kontaktní údaje a údaje ze sešitu, kde se nachází jména dívek, k tomu jejich míry a služby, které poskytuji s kontaktním údajem. Na dalších stránkách sešitu pak vypsané hodinové ceny a na další fotografii jsou tři mobilní telefony se jmény dívek.
  21. K osobě obž. XXXXXXXX bylo z aktuálního rejstříku trestů zjištěno, že doposud nebyl soudně trestán.
  22. Soud po provedeném dokazování v hlavním líčení hodnotil všechny provedené důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém zvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu, jak mu ukládá ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu a dospěl k závěru, že se obžalovaný XXXXXXXX dopustil shora uvedeného jednání. Obžalovaný od počátku svou vinu zcela popírá a hájí se tím, že celé jeho trestní stíhání je mstou jeho bývalé partnerky, že si ji nechtěl vzít a následně vykonstruován snahou, aby byl co nejvíce minimalizován či spíše eliminován jeho kontakt se syny. Hájí se tím, že poškozená měla velmi pozitivní vztah k sexu a provozování prostituce se nijak nebránila, líbilo se jí, že jsou to snadno vydělané peníze, a naopak byla v tomto směru sama aktivní. Obžalovaný připustil, že ji do klubů či za zákazníky vozil, ale vždy to bylo vzájemné dohodě. Poškozená si tedy musela být vědoma, že společně brali do vozu i jejich malého syna, neboť ho nemohli doma nechat bez dozoru. Obžalovaný zcela negoval, že by poškozené někdy fyzicky ublížil, nikdy by toho dle svého vyjádření nebyl schopen, měl ji rád. Současně poukázal na dle jeho názoru negativní vliv rodičů na poškozenou ve vztahu k jejímu soužití s obžalovaným. Obžalovaný sám uvedl, že od roku 2009 provozoval privát, kde měl pronajímat pokoje klientkám za určitou sazbu, které si tam pak vodily své klienty, popřel ale, že by cokoliv domlouval. Privát provozoval až do roku 2013 - 2014, 2014, tedy do doby kdy už měl poškozenou za partnerku. Je tedy zřejmé, že obžalovaný se v této branži pohyboval už předtím, než poznal poškozenou, byť to nebylo policií vyhodnoceno jako trestná činnost. Obžalovaný má tedy k erotice kladný vztah a projednávaná trestná činnost v tomto ohledu zapadá do jeho způsobu života.
  23. Ve věci bylo v řízení před soudem provedeno poměrně rozsáhle dokazování, kdy bylo vyhověno prakticky všem návrhům na doplnění dokazování. V rámci řízení byl ze strany poškozené dále předložen znalecký posudek MUDr. Cendelínové, která ve svém posudku shledala rozvinutí posttraumatické stresové poruchy (dále jen „PTSD“) v souvislosti s jednáním obžalovaného XXXXXXXX. Tento posudek ze dne 15. 2. 2019 stál v přímém rozporu s posudkem vypracovaným MUDr. Kubejem a PhDr. Klosem v přípravném řízení, a to z května 2018. Soud následně na základě rozporů těchto posudků přibral Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii, který ve svém posudku ze dne 13. 1. 2020, zpracovaný jedním psychiatrem a dvěma psychology, kriticky zhodnotil doposud vypracované posudky a sám se k osobě poškozené vyjádřil jednoznačně tak, že u poškozené je posttraumatická stresová porucha v příčinné souvislosti s projednávaným jednáním obžalovaného XXXXXXXX. Soud vzal v potaz, že se jedná o ústavní znalecký posudek, vypracovaný psychiatrem a dvěma psychology, a to s časovém odstupem, kdy znalci mohli vycházet z většího množství podkladů a z předchozích znaleckých posudku. Sami ve své výpovědi uvedli, že rozpory s posudkem z přípravného řízení mohou být dány i tím, že oni, jakožto ústavní znalci měli k dispozici více materiálů, více zpráv a celkově měli lepší podmínky ke zpracování i co se týče času a počtu osob zpracovávající posudek. Zároveň je třeba zmínit, že ústavní revizní posudek zpracovávala z psychologického hlediska spolu s PhDr. Králem i Mgr. Bláhová. která jakožto osoba ženského pohlaví je mnohem vhodnější osobou k provedení vyšetření poškozené v takovéto trestní věci. Původní znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose se ve své doplňující výpovědi vyjádřili v tom smyslu, že v době kdy oni zpracovávali posudek, tak ještě neshledali rozvinutí posttraumatické stresové poruchy. Soud je toho názoru, že je možné, že znalci PTSD neshledali, protože ještě nebyla plně rozvinuta, a to proto, že PTSD se může rozvinout až po 6 měsících od traumatizujícího zážitku. Znalci zpracovávali posudek na začátku roku 2018, přičemž k odchodu poškozené od obžalovaného došlo v září roku 2017, což splňuje uvedené časové rozmezí. Znalci shledali pouze určité symptomy, které ale vyhodnotili jako reakční situaci na stres, která nevybočovala z normy. Připustili však, že je možné, aby se posttraumatická stresová porucha rozvinula později, a to na základě prožívaného stresu, jako probíhající trestní stíhání, spory o děti, strach o jejich ztrátu apod. V takovém případě by stresory působily již na oslabený terén, vzhledem k symptomům, které znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose u poškozené shledali. Znalci zpracovávající revizní znalecký posudek však toto vyloučili a jednoznačně uvedli, že se PTSD rozvinulo v reakci na jednání obžalovaného. Dále znalci MUDr. Cendelínová a znalecký institut neshledali v životě poškozené jakýkoliv jiný moment, který by mohl mít za následek rozvinutí PTSD. Soud si je vědom toho, že znalecké posudky z oborů psychiatrie a psychologie jsou založeny především na vyšetření poškozené a znalci vychází především z toho, co poškozená říká a jak se chová, případně co říkala a jak se chovala při předchozích výsleších a vyšetřeních. Důležité je tedy pro soud psychologické posouzení věrohodnosti poškozené spolu s tím, zda je poškozená ve svých výpovědích konzistentní, zda se neobjevují velké rozpory, případné i zda svědecké výpovědi osob, kterým se poškozená svěřovala, souhlasí v podstatných bodech s výpovědi poškozené. Zaprvé je třeba uvést, že v otázce věrohodnosti poškozené se oba znalecké posudku nerozcházejí tolik, jako v posouzení rozvinutí PTSD. PhDr. Klose k věrohodnosti poškozené uvedl, že reprodukce prožitých událostí je u poškozené z psychologického hlediska reálná, pravděpodobně je však v reprodukci mírně ovlivněna zjištěnými popsanými osobnostními rysy, v jejichž důsledku může posuzovaná akcentovat a zvýraznit některé jednotlivosti či intenzivněji prožívané situace. Posuzovaná je schopna v základním rámci reprodukovat fakticky prožité skutečnosti, které mohou být výrazněji emočně a afektivně zabarveny, katathymně (emocionálně) zkresleny, celkově tedy se sníženou specifickou věrohodností. PhDr. Klose tak neoznačil poškozenou za nevěrohodnou, pouze uvedl, že ve své výpovědi může být ovlivněna osobnostními rysy. Ústavní znalecký posudek, který z psychologického hlediska zpracovávali dva psychologové, pak uvedl, že její schopnost posuzované prožité události vnímat, zapamatovat si je, hodnotit a reprodukovat, se jeví jako neporušená. Specifická věrohodnost výpovědi poškozené z přípravného řízení a z hlavního líčení se jeví jako plně zachovalá. Výpovědi jsou obsahově konzistentní s odpovídajícím emočním doprovodem, posuzovaná zcela v souladu s normální funkcí paměti není schopna vybavit všechny detaily zcela přesně, ale osa příběhu je intaktní a stabilní. Dále znalec PhDr. Král uvedl, že se poškozená dle testů a validizačních škál nesnažila nijak lhát, nějak překrucovat. Musela by být chytrá mít takovou přípravu, aby se dokázala naučit dotazník s 567 otázkami, a to by ji musel nějaký psycholog připravit. Soud k tomuto musí konstatovat, že výpověď poškozené u hlavního líčení byla konzistentní s tím, co vypověděla v přípravném řízení. Poškozená se svěřila v roce 2014-2015 svědkyni XXXXXXXX XXXXXXXX, ve stejném období pak svým rodičům a v roce 2017 svědkovi XXXXXXXX XXXXXXXX. Zároveň se svěřovala i Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX, pracovnici organizace Acorus, kam opakovaně docházela na terapii. Mgr. XXXXXXXX explicitně uvedla, že v rámci několika desítek konzultací poškozená neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost, bal naprosto spolehlivá. Stejně tak se v roce 2015 svěřila klinické psycholožce PhDr. XXXXXXXX XXXXXXXX. Ze všech citovaných výpovědi je zřejmé, že poškozená je v podstatných bodech konzistentní v tom, co o projednávaném jednání sděluje od roku 2014 do výpovědi u hlavního líčení. V ústavním revizním posudku dále znalci uvedli, že u poškozené jde o osobnost submisivní, zranitelnou, introvertovanou, vztahově závislou, snadno manipulovatelnou. Intelektově se populačním průměru. Poškozená vykazuje z psychologického hlediska znaky týrané a zneužívané osoby. Svou submisivitou a snadnou manipulovatelností má předpoklady k tomu stát se obětí týrání a zneužívání. Naopak u obžalovaného znalci MUDr. Kubej a PhDr. Klose dospěli k závěru, že je to osoba akcentovaná, jednodušeji strukturovaná, se vztahovačnými rysy, má pokřivený systém hodnot a vyšších citů, je emočně méně vyvážený, se sníženou mírou frustrační tolerance, je sociálně problematicky ukotven a projevují se u něj sociální rysy zvýšeně sebeprosazujících postojů. Osobnost obžalovaného byla dále vykreslena i ve ZP z občanskoprávního řízení, který byl konstatován jako listinný důkaz, ve kterém byly uvedeny shodné osobností rysy obžalovaného jako v posudku MUDr. Kubeje a PhDr. Kloseho a nadto byl obžalovaný vykreslen i jako osoba, která považuje ženy za submisivní a méně důležité ve vztazích. Osobnostní rysy obžalovaného i poškozené korelují se průběhem trestné činnosti. Znalci dále uvedli, že vzhledem k těmto osobnostním rysům poškozené je z odborného hlediska jednoduše pochopitelné, že se poškozená vrátila k obžalovanému, že s ním měla další dítě, jezdila na dovolenou a dokázala vystudovat během inkriminovaného období vysokou školu a starat se o děti. Ve vztahu, kde je jedna osoba týraná to může fungovat tak, že pokud ten tyran jeden den v týdnu je na druhého partnera hodný a milý, koupí květiny, uvaří večeři a ve vztahu tedy zažívají i pěkné věci, tak to úplně stačí na to, aby bylo vše zapomenuto, a pak zase může týden následovat peklo. To je něco, co je známo a není to nepochopitelné. Krátkodobý příjemný prožitek může držet osobu poměrně dlouho v něčem, co je patologické a škodlivé, byť ta osoba má kam utéct, má zázemí u rodičů. Návraty, pořízení si druhého dítěte je typické, souvisí to se submisivitou podléháním talku od partnera, kterému podlehne a od rodičů odejde. Věří, že to bude lepší, čemuž uvěří snadno, protože poškozená neměla jen negativní prožitky. Z pohledu zvenčí se to zdá nelogické, z pohledu odborného je to pochopitelné. Dle znalce se oběti takového trestného činu může kdokoliv, kdo je ve stejné domácnosti s násilníkem, a to napříč věkovými a sociálními strukturami. Bývá dosti časté, že oběti domácího násilí nic po nějakou dobu nehlásí, nikomu se nesvěřuji a udělají to až později. Dle znalců tedy nelze říci, že svým chování poškozená nevykazovala známky týrané osoby, protože jezdila na dovolenou nebo studovala VŠ a starala se o děti, případně, že udržovala kontakt s rodiči a měla tak možnost kdykoliv od tyrana odejít. Podle znalců, kteří zpracovávali ústavní posudek, jsou tyto indicie irelevantní. MUDr. Kubej byl ve své výpovědi sice jiného názoru, nicméně ostatní znalci si v hlavním líčení srozumitelně a věrohodně obhájili svůj názor. Závěry ústavního revizního posudku a posudku MUDr. Cendelínové podporuje i zpráva organizace Acorus a výpověď Mgr. XXXXXXXX XXXXXXXX.
  24. Ve světle revizního ústavního znaleckého posudku je tak třeba na výpověď poškozené hledět jako na věrohodnou a zároveň podle toho posuzovat další důkazy v této trestní věci. Z žádné jiné svědecké výpovědi sice neplyne, že by některý ze svědků byl přítomen nějakému shora popsanému jednání. Jedná se o trestnou činnost, z jejíhož charakteru je zřejmé, že se bude odehrávat za „zavřenými dveřmi” a bude prokazována především výpovědí poškozené, jakožto hlavním důkazem. Nelze opět zjednodušeně říct, že pokud není další svědek, který by mohl jednání obžalovaného potvrdil, pak se toto jednání nestalo. Poškozená XXXXXXXX XXXXXXXX vypověděla jak v přípravném řízení, tak i před soudem zcela shodně, kdy popsala soužití s obžalovaným a zejména jeho útoky vůči její osobě ať slovní, či fyzické, včetně výhrůžek, že ublíží dětem nebo její rodině, ve snaze ji donutit podrobit se dennímu režimu dle jeho instrukcí, tanci u tyče, prostituci, natáčení live chatů, praktikování SM technik. Jako první se měla poškozená svěřit ohledně chování obžalovaného vůči ní, kamarádce XXXXXXXX XXXXXXXX v roce 2014, a posléze matce až těsně před prvním jejím odchodem od obžalovaného, ke konci prvního pololetí roku 2015. Podrobení se nátlaku obžalovaného, poškozená vysvětlovala svými obavami z újmy na zdraví dítěte, posléze obou dětí, újmy na zdraví u osoby a u rodičů. Toto vedle svých tvrzení doložila některými SMS zprávami, které dokumentují období cca roku 2015 až 2017, ve kterých poškozená informuje svou matku o svém denním režimu, o dětech a o chování obžalovaného. Soud zde musí konstatovat, že rozsáhlé výpovědi jsou prakticky poškozené jsou prakticky shodné, poškozená nemá v průběhu trestního řízení tendenci obžalovanému přitěžovat, nestupňuje a nepřikresluje svou výpověď. Ve výpovědi svědkyně XXXXXXXX XXXXXXXX jsou dány určité rozpory mezi její výpovědí v hlavním líčení a v přípravném řízení, svědkyně původně vypověděla, že poškozená se jí o vážných problémech v soužití s obžalovaným, kdy ji měl nutit k tanci u tyče, striptýzu či prostituci, svěřila v roce 2015 při skleničce vína, včetně toho, že si část takto vydělaných peněz v erotických klubech XXXXXXXX a XXXXXXXX měla nechávat pro svou potřebu. U hlavního líčení svou původní výpověď svědkyně změnila a uvedla, že poškozená se jí se vším svěřila po státnicích v roce 2014, včetně toho, že všechny takto vydělané peníze musela odevzdávat obžalovanému. Změnu ve své výpovědi nebyla svědkyně schopna logickým způsobem vysvětlit. Je však nepravděpodobné, že by svědkyně stupňovala svou výpověď v neprospěch obžalovaného, když to nedělá ani sama poškozená. Je pravděpodobné, že rozpory jsou dány především delším časovým odstupem, když se jedná svědkyni, které se poškozená svěřila již někdy v letech 2014 - 2015. Dalším důvěrníkem poškozené byl svědek XXXXXXXX XXXXXXXX . Tomuto svědkovi si zpočátku poškozená stěžovala na chováni obžalovaného v tom smyslu, že ji přikazoval, kdy má být doma, dělat práce, na které měla alergii a podobně. O tom, že ji nutil k prostituci, se mu poškozená i přes shora nastíněný poměrně intenzivní kontakt svěřila až po jejím druhém odchodu od obžalovaného, až koncem roku 2017, což je pochopitelné, neboť se jedná o osobu mužského pohlaví. I z výpovědi matky poškozené je zřejmé, že poškozená se svěřila až s poměrně velkým časovým odstupem a to krátce před tím, než obžalovaného poprvé opustila, někdy v průběhu května června roku 2015. Otec poškozené vypověděl, že se vše dozvěděl, až když poškozená od obžalovaného i se syny odešla podruhé, až v září 2017. Ve světle revizního ústavního znaleckého posudku, jak je popsáno výše, jsou větší časové rozestupy mezi traumatizujícím zážitkem a svěřením se kamarádům, rodině nebo nízkoprahové organizaci běžné a z odborného hlediska pochopitelné.
  25. Shora uvedené svědecké výpovědi XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a rodičů poškozené lze zařadit do skupiny svědků patřících do blízkého okolí poškozené, kteří mají k poškozené určitou citovou vazbu, a kterým se poškozená různě postupně svěřovala, jak jí obžalovaný ubližuje, křičí na ni, vyhrožuje jí, že ublíží jí nebo rodině, anebo jí vezme nezletilé syny. Jak již bylo shora zmíněno, ani jeden z těchto svědků nebyl osobně přítomen žádnému takovému ataku či počínání obžalovaného vůči poškozené, vyjma případu o kterých se zmínili rodiče poškozené, kdy obžalovaný na poškozenou neadekvátně zvýšil hlas na chalupě při nějaké činnosti a dále po jejím odchodu ze společné domácnosti, když chtěl vidět své syny. V této souvislosti soud poukazuje na SMS zprávy předložené poškozenou, kdy tyto jednoznačně nedokumentují nátlak, výhrůžky obžalovaného vůči poškozené. Z těchto SMS zpráv je zřejmé, že soužití poškozené a obžalovaného z pohledu poškozené, neboť' to byla její vyjádření, nebylo zcela harmonické, nebylo v pořádku. Z SMS zpráv jsou také zřejmé náznaky výhružek, že si obžalovaný vezme život. Dle ústavních revizních znalců jsou výhružky sebevraždou častým nátlakem na týranou osobu, aby se podvolila a v projednávaném případě výhružky sebevraždou mimo jiné vedly k návratu poškozené k obžalovanému.
  26. V průběhu dokazování byli dále slyšeni svědci, kteří jsou v nějaké vazbě na obžalovaného a to XXXXXXXX XXXXXXXX, XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX, kteří rovněž potvrdili, že nebyli svědky žádného vyhrožování, nátlaku či slovního nebo fyzického napadání obžalovaného na poškozenou. Svědci XXXXXXXX XXXXXXXX a XXXXXXXX XXXXXXXX opakovaně shodně potvrdili, že poškozená v minulosti a i v inkriminované době navštěvovala erotické kluby XXXXXXXX a XXXXXXXX, kde poskytovala erotické služby, a to opakovaně, kdy patřila mezi ty atraktivnější a žádanější společnice. Při osobním setkáni s oběma svědky, ať již s XXXXXXXX XXXXXXXX jako zákazníkem, tak XXXXXXXX XXXXXXXX coby barmankou, nikdy nepůsobila rozrušeně, nikdy se nesvěřila, že je k prostituci někým nucena. Skutečnost, že v minulosti klub XXXXXXXX poškozená opravdu navštívila, ona sama potvrdila, avšak s tvrzením, že zde byla pouze na kávě s kamarádkou. Věrohodnost svědka XXXXXXXX XXXXXXXX je však zpochybněna tím, že XXXXXXXX XXXXXXXX je kamarádem obžalovaného a pronajímal si od něj prostor, kde provozoval nějaké sexuální aktivity. Jedná se tedy o osobu pocházející ze stejného prostředí, provozující podobné aktivity a je tím dána důvodná pochybnost o věrohodnosti jeho výpovědi. Nadto je třeba zmínit, že svědci i tak nemuseli vědět, co se děje za zavřenými dveřmi domácnosti poškozené a obžalovaného a poškozená si nemusela stěžovat že jí někdo nutí něco činit, protože se bála, že obžalovaný naplní své výhružky. Jak vyplynulo z revizního ústavního posudku, obava z naplnění výhružek může zapříčinit pro laika iracionální chování týrané osoby, které je však z odborného hlediska pochopitelné.
  27. Po takto provedeném dokazování vzal soud v potaz především ústavní revizní znalecký posudek, který soud považuje za důkaz vyšší síly, a to vzhledem k počtu osob, které se na něm podílely a především vzhledem k obhajobě posudku znalci v hlavním líčení, kdy znalci přesvědčivě obhájili své závěry. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že poškozená trpí PTSD a to výlučně v souvislosti s projednávanou trestnou činností, což potvrzuje dále i znalecký posudek MUDr. Cendelínové a zpráva organizace Acorus, kam poškozená docházela. Soud dále zvažoval věrohodnost výpovědi poškozené, kdy nebylo žádným důkazem, a to ani znaleckými posudky, shledáno, že by věrohodnost byla něčím narušena. Pouze znalecký posudek MUDr. Kubeje a PhDr. Kloseho uvedl, že je výpověď poškozené zabarvena jejími osobnostními rysy, nicméně další posudky v této věci nic takové nenaznačily. Poškozená byla ve svých výpovědích konzistentní, obžalovanému v průběhu času nepřitěžovala. Konzistentní byla i v tom, co sdělovala svým blízkým. Soud v jejím chováni a v jejích reakcích na traumatizující jednání obžalovaného, a to ve světle revizního ústavního znaleckého posudku nenašel nakonec žádné kroky, které by svědčily o tom, že si poškozená obvinění vymyslela. Poškozená také absolvovala několik desítek sezení s psycholožkou z organizace Acorus, což je těžko představitelné, že by takový počet sezení absolvovala osoba, která si celý příběh vymyslela a zároveň by ve svých tvrzeních zvládla být po celou dobu všech konzultací konzistentní, To psycholožka z organizace Acorus uvedla ve své výpovědi explicitně, že poškozená byla po celou dobu všech konzultací konzistentní, spolehlivá v přístupu a nikdy neuvedla nic, co by snižovalo její věrohodnost. Konzultací bylo do doby výpovědi svědkyně u hlavního líčení celkem 37, což je dle názoru soudu dlouhá doba na to, aby pracovnice organizace odhalila, byť i malé nesrovnalosti v tvrzeních poškozené. Závěr soudu o vině obžalovaného podporuje i znalecký posudek z občanskoprávního řízení, který byl konstatován jako listinný důkaz, který označuje obžalovaného za osobu dominantní a chápající ženskou roli jako podřadnou a submisivní. S čímž koreluje i osobnostní profil poškozené, která je submisivní, závislá a snadno podléhající nátlaku. Soud tedy nakonec uvěřil poškozené v celém rozsahu a vzal za prokázané, že v souvislosti s jednáním obžalovaného se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha. Soud si je vědom toho, že popis skutku, a to jak z hlediska týrání i obchodování s lidmi, vychází především z výpovědi poškozené. Je to logické a je to dáno charakterem této trestné činnosti, které se zpravidla neúčastní nikdo jiný, nejsou kamerové záznamy, ani výpovědi svědků, kteří by jednání obžalovaného přímo zažili, protože navenek vypadá vztah idylicky. To však neznamená, že soud rezignuje na další dokazování a každý takový případ nutně skončí zprošťujícím rozhodnutím pro nedostatek důkazů. Charakter této trestné činnosti vyžaduje pečlivé zkoumání věrohodnosti poškozené i obžalovaného, přičemž ze shora popsaných důvodů soud poškozené plně uvěřil a má za prokázané, že se skutkový děj v obou případech odehrál, tak jak je popsáno ve výrokové části rozsudku.
  28. Po právní stránce posoudil jednání obžalovaného pod bodem 1) výroku rozsudku jako zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, neboť jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin po delší dobu a jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci. Jednání pod bodem 2) výroku rozsudku posoudil soud jako zločin týrání svěřené osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. l, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku, neboť jednak týral osobu žijící ve společném obydlí a spáchal takový čin no delší dobu a jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a k jiným formám sexuálního obtěžování, a kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, a takovým činem jí způsobil těžkou újmu na zdraví. Byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty citovaných trestných činu. Psychické týráni probíhalo po delší dobu, bylo v obou případech více než několik měsíců, což je potřeba posoudit jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle druhého odstavce. Týrání bylo nepochybně pácháno na osobě žijící ve společném obydlí a obžalovaný tak činil úmyslně. Co se týče obchodování s lidmi, v prvém případě soud posoudil jednání obžalovaného podle třetího odstavce, neboť úmysl obžalovaného směřoval k vykonávání prostituce ze zištného důvodu finančního prospěchu. V druhém případě pak je obžalovanému třeba přičítat čtvrtý odstavec pod písmenem a), neboť jak vyplynulo ze znaleckých posudků, PTSD se rozvinula až po nějaké době poté, co poškozená opustila obžalovaného, tedy po skutku pod bodem 2) výroku rozsudku, rozvinutí PTSD lez tedy vztahovat toliko ke skutku pod bodem 2). PTSD je ze soudně lékařského hlediska třeba považovat těžkou újmu na zdraví. Zavinění obžalovaného je i v tomto případě úmyslné, neboť obžalovaný ze zištného důvodu přiměl poškozenou k vykonávání prostituce.  Ke způsobení těžké újmy na zdraví, jakožto těžšího následku, pak postačuje zavinění nedbalostní, které je v tomto případě dáno. 
  29. Při úvaze o druhu a výši trestu hodnotil soud všechny okolnosti případu a osoby obžalovaných ve smyslu § 38 odst. 1 tr. zákoníku a § 41 odst. 1 tr. zákoníku. Soud se rovněž zabýval společenskou škodlivostí jednání obžalovaného, kdy v daném případě je zcela nepostačující uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu než podle trestního zákoníku. Trestná činnost tohoto charakteru je mimořádně společensky závažná, neboť je páchána v domácnosti za zavřenými dveřmi a má hluboký dopad na život a zdraví týraných osob. V tomto případě je třeba zmínit i délku jednání obžalovaného a opakované jednání obžalovaného po návratu poškozené do společné domácnosti, Obžalovanému značně polehčuje, že nebyl doposud soudně trestán. Soud vycházel z trestní sazby na trestný čin, která je z citovaných trestných činů nejpřísnější, tedy ze sazby 8 až 15 lež. Soud má za to, že takto vymezená sazba je pro obžalovaného nepřiměřeně přísná a jeho nápravy lze dosáhnout i trestem kratšího trvání, přistoupil tedy podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku ke snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí, a to na tři roky. Výkon trestu pak podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti let, tedy na nejdelší možnou dobu. Soud má za to, že vzhledem k dosavadní bezúhonnosti obžalovaného není třeba ukládat při jeho prvním odsouzení nepodmíněný trest odnětí svobody a je na místě mu poskytnout šanci, aby řádným způsobem života po následujících pět let prokázal, že se polepšil a že takto závadné jednání nebude opakovat. Soud zároveň přihlédl i k délce trestního řízeni, kdy poškozená odešla od obžalovaného v půlce roku 2017 a rozsudek v této věci je vynesen až po 3 letech. V průběhu trestního řízení se obžalovaný žádné trestné činnosti nedopustil a tak konstatovat, že po dobu posledních tří let vede řádný život. Soud zároveň přihlédl i k tomu, že obžalovaný po druhém odchodu poškozené přestal naléhat a vyhrožovat a nekontaktoval její rodinu. Nepodmíněný trest odnětí svobody by byl v tomto případě nepřiměřeně přísný a nejdelší možný podmíněný trest postačí k naplnění účelu trestu. Obžalovaný bude po dlouhou dobu ohrožen přeměnou trestu a v případě závadného chováni vykoná uložený trest. Soud zároveň uložil obžalovanému trest propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a to notebooku zn. Lenovo, typ G50-30, neboť tohoto počítače užil obžalovaný, jakožto nástroje, k páchání trestné činnosti, když na tomto počítači byly nalezeny zájmové fotografie poškozené při různých sexuálních praktikách a fotky dalších žen.
  30. K trestnímu řízeni se řádně včas připojila prostřednictvím své zmocněnkyně poškozená Ing. XXXXXXXX XXXXXXXX s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1.000.000,- Kč.
  31. Právním podkladem uplatněných nároků jsou příslušná ustanovení občanského zákoníku, přičemž v projednávané věci aplikovatelná především tato ustanovení:
  32. Podle § 81 odst. 1, 2 občanského zákoníku (dále jen o. z.) chráněna je osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověk, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
  33. Podle § 2894 odst. 1, 2 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.
  34. Podle § 2910 věty první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.
  35. Podle § 3951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
  36. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části občanského zákoníku, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
  37. Podle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.
  38. Jednání obžalovaného vůči poškozené představuje nepochybné zavinění porušení zákona (v této otázce lze odkázat na část odůvodnění týkající se posouzení viny obžalovaného), jímž obžalovaný zasáhl do absolutního práva poškozené, konkrétně do jejich osobnosti, především do jejich důstojnosti, soukromí a tělesné i psychické integrity; obžalovaný tedy podle § 2910 má povinnost nahradit poškozeným, co tímto zásahem způsobil.
  39. Při stanovení přiměřené výše náhrady nemajetkové újmy v penězích vzal soud především v úvahu, že prokázaný protiprávní zásah do osobnosti poškozené byl závažný. Obžalovaný svým jednáním zasáhl do nejintimnější sféry života a osobnosti poškozené, u které se v důsledku toho rozvinuly závažné psychické následky. V souladu s výslovným ustanovením § 2957 o. z. vzal soud v úvahu, že obžalovaný poškozené vážnou újmu na jejích právech způsobil úmyslně a že zneužil její existenční závislosti na své osobě. Velmi podstatnou skutečností je též to, že se obžalovaný dopouštěl neoprávněných zásahů do osobnostní sféry poškozené po delší dobu, což závažnost zásahu též výrazně zvyšuje. Na druhé straně soud zvážil dobu, která již od projednávaného incidentu uběhla a míru zásahu do osobnosti poškozené. Za těchto okolností soud hodnotí požadovanou výši náhrady nemajetkové újmy jako neúměrnou, neboť má za to, že v požadované výši, s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a poměrům obžalovaného, by byl rozhodně v rozporu s požadavkem spravedlivé únosnosti přiznané náhrady. Z tohoto důvodu byla náhrada nemajetkové újmy přiznána podle §228 odst. 1 tr. řádu v přiměřené výši a to ve výši 200.000,- Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu pak měla být poškozená v souladu s ustanovením § 229 odst. 2 tr. řádu odkázána na řízeni ve věcech občanskoprávních, tak jak bylo zmíněno po vyhlášení rozsudku v rámci jeho odůvodnění u hlavního líčení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze a rozhoduje o něm Vrchní soud v Praze.

Odvolání musí být v této lhutě odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti ve prospěch či neprospěch obžalovaného.

Rozsudek může odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, která se ho přímo dotýká, c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí.

Toto právo nepřísluší osobám, které se jej prohlášením výslovně vzdaly.

Byl-li obžalovaný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a poškozenému byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, vzniká poškozenému možnost požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává u soudu, rozhodoval v prvním stupni.


Praha 26. června 2020


JUDr. Veronika Cukerová

předsedkyně senátu




Přečtěte si další

sp.zn.
3 T 162/2020
50 000 Kč
Domácí násilí s opakovaným znásilněním

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v hlavním líčení konaném dne 25. 10. 2021 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Vošty a přísedících Jiřiny Urbánkové a Josefa Špinlera 

takto:

obžalovaný

XX, nar. XX v XXX, trvale bytem XX, XXX, adresa pro doručování XXXX

je vinen, že

v období od poloviny roku 2013 do 3. prosince 2019, kdy byl v jiné trestní věci vzat do vazby, po dobu soužití s poškozenou XY, s níž sdílel společné obydlí XY, ul. XY v XY, poškozenou opakovaně slovně urážel, fyzicky ji napadal, při hádkách poškozenou opakovaně chytal pod krkem, dával jí facky a tahal jí za vlasy, opakovaně dával poškozené při jízdě vozidlem údery pěstí do nohou, zhruba od roku 2017 vyžadoval po poškozené pravidelně anální sex, při kterém nerespektoval bolest poškozené, poškozenou omezoval i ekonomicky tak, že jí odmítal přispívat na běžné potřeby domácnosti a rodiny, popřípadě předání peněz podmiňoval tím, že si to poškozená musí odpracovat, což znamenalo, že jej poškozená musela orálně uspokojit, od objevení druhotných pohlavních znaků dcery poškozené XYY začal poškozenou urážet a ponižovat tím, že kriticky hodnotil vzhled poškozené v porovnání s její dcerou a také s jinými ženami, v podzimních měsících roku 2019 poškozenou, když se sprchovala, přibližně v deseti případech pomočil s tím, že sameček si značí své teritorium, přičemž toto jednání vedlo u poškozené k rozvoji psychických problémů, jejichž řešení doposud vyžaduje psychologickou intervenci, 

tedy

týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu,

čímž spáchal

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku

a odsuzuje se

podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 (dvaapůl) roku.

podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let.

Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozené XX, nar. XY, bytem XY, nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč.

Odůvodnění:

  1. Obžalovaný je na základě obžaloby ze dne 10. 12. 2020 stíhán pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písmena d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (dále jen „tr. zákoníku”). Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o vině obžalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
  2. Obžalovaný v hlavním líčení popřel, že by se stíhaného jednání dopustil. Soužití s poškozenou XY popsal zcela jinak než poškozená, která si dle obžalovaného strašně vymýšlí, vsugerovává si věci a o svých představách pak přesvědčuje ostatní. K jejich vztahu vypověděl, že se seznámili asi před 8-9 lety, nejprve žili odděleně, později se sestěhovali do jednoho bytu a před 7-8 lety se nastěhovali do bytu v XX, který koupili rodiče poškozené. V době nastěhování zrovna čekali první dítě. Když poškozená byla těhotná s dcerou XX, tak udržoval vztah s XX, s níž se mu narodila dcera XX. K poškozené se vrátil asi dva měsíce po narození XX . Od počátku byly ve vztahu problémy, hádali se, poškozená ho neustále kontrolovala, kontrolovala mu telefon. Opakovaně ho vyhazovala z bytu, brala mu klíče a pak ho brala zpátky do bytu. Poškozená je takový typ, že se chce stále hádat, dohadovat o něčem. Poškozenou fyzicky nenapadal, nemlátil ji, netahal ji za vlasy ani do ní nekopal. Když se s ní nechtěl dohadovat, tak na něj útočila. V takové situaci ji jen chytil za ruce a dal jí je pryč. Jednou měla poškozená velké modřiny, když spadla ze schodů. Poškozené také nadával tzv. koňary a nenutil ji k análnímu sexu. Sex byl dobrovolný, ale musel za něj platit určité částky podle toho, o jakou praktiku mělo jít. Pokud jde o údajné močení na poškozenou ve vaně, uvedl, že pouze v jednom případě, když se spolu sprchovali, tak jí omylem zavadil močí o lýtko nebo kotník, nedoprovázel to žádným vyjádřením o značkování teritoria. Dále popřel, že by poškozenou týral psychicky, neurážel ji a nesrovnával ji s jinými ženami, to spíše ona ho ponižovala a srovnávala s předchozími muži. Připustil, že udělal chybu, že jednou, když si děti vycpaly prsa ponožkami, tak řekl, že mají větší prsa, než maminka. Poškozená na něj velmi žárlila, nemohl se bavit s jinými ženami, kamarádkami, při hádkách sprostě urážela jeho rodinu. Sama přitom chodila za jinými muži. Přes problémy s ní zůstával, neboť ji miloval. Důvod oznámení poškozené spatřoval v tom, že nechtěla, aby dostal něco z částky 1.200.000 Kč, kterou nainvestoval do rekonstrukce domu v XXX  který koupil pan XXX. Peníze na provoz domácnosti dávali dohromady, každý týden se dělal velký nákup, který hradil on, doma měl také uložené peníze, s nimiž poškozená mohla disponovat. 
  3. Svědkyně XX vypověděla, že se s obžalovaným znají od června 2011, v říjnu či listopadu 2011 se k ní nastěhoval. V dubnu 2012 se přestěhovali do bytu, který jí koupili rodiče. Tam otěhotněla a čekala XX. Obžalovaný se v té době vídal s kamarádkou XXX, která následně otěhotněla také. V roce 2012 obžalovaný prvně uhodil její dceru, když po ní zopakovala špatná slova. Sdělila to otci a on obžalovaného vyhodil z bytu. Poté byla sama až do porodu. V tom roce také na doporučení XXX zkontaktovala bývalou přítelkyni obžalovaného XX, která jí popsala, co ji čeká, včetně násilí. Po vyhození z bytu obžalovaný bydlel v bytě u XXX. Zkontaktovala ho v době porodu a u porodu XX byl. Po porodu chtěla, aby XX měla otce a proto chtěla, aby se vrátil. Když se vrátil, tak na domácnost vůbec finančně nepřispíval. Nepodílel se na společných aktivitách, když např. chtěla, aby někam šel, musela ho uspokojit. Sama pobírala sociální dávky a nezbytné věci kupovali její rodiče. Když chtěla peníze po obžalovaném, požadoval, aby ho nejdříve uspokojila. Na nákup chodili asi jednou za měsíc, kdy viděl, že již opravdu nemá peníze, poté si to doma musela odpracovat. Sexuální život byl takový, že když obžalovaný měl chuť na sex, tak musela, řekl jí, že to bude po dobrém nebo po zlém, tak prostě dělala, co chtěl. Peníze si chodila půjčovat k rodičům, ti věděli, že jí peníze nedává. S tím, že jí obžalovaný dává peníze za sex, se svěřila kamarádce XXX. Sex za peníze obžalovaný začal vyžadovat v době, kdy XX byly 4 roky. V té době také začal vyžadovat anální sex. Když nechtěla, tak si sex vynutil. Když mu nevyhověla, byl zlý a vyléval si zlost na dětech. Nebral ohled na její bolest, říkal, že je ženská a že od toho tam je. Dále uvedla, že v době soužití s obžalovaným, neměla jiný sexuální vztah. Obžalovaný nechtěl, aby se scházela s jinými lidmi. Zmínila případ, kdy ji chytil pod krkem a fackoval proto, že byla na Silvestra 2013 u XXX, pak ji za ní nechtěl pouštět a bral jí klíče. S obžalovaným se často hádali, důvodem byla většinou nevěra obžalovaného. Při hádkách do něj furt hučela, aby jí řekl pravdu o nevěrách anebo kvůli penězům. Nadávali si, on do ní strkal, ona mu to vracela a už se prali. Měla z toho modřiny pod krkem, vytrhané vlasy. Dětem říkal, že si jen tak hráli. Také ji jednou kopal do ledvin kvůli tomu, že nechtěla udělat snídani. K napadání docházelo zejména při hádkách, dával jí facky, asi 2x jí vytrhl vlasy, měla modřiny na krku a zádech. Když jeli autem, tak jí také dával pěstí do nohy z důvodu, že se špatně dívala. Údery mu chtěla vracet, ale většinou to schytala jen sama. Vstupovaly mezi ně děti, obžalovaný na ně sprostě řval. Hádky přecházely v napadení tak 2x do roka, a to od doby, kdy se narodila XX, poslední dobou to bylo častější, pěstí v autě dostávala často. V roce 2017, kdy byla těhotná s XX, odmítla po urážkách obžalovaného s ním jet autem z nákupu. Obžalovaný reagoval tak, že ji kopal do nohou a strčil ji do auta. S tím, co se ve vztahu dělo, se svěřovala XXX. Během posledního roku vztahu ji obžalovaný také 9-10x počůral ve vaně od krku dolů a přitom někdy říkal, že si sameček značí své teritorium. Také ji porovnával s nejstarší dcerou a s ženami z pornofilmů, říkal jí, že vypadá hrozně, má hnusné břicho apod. Obžalovaného opakovaně vyhazovala z bytu, sbalila mu věci a odvezla mu je, on se večer zase vrátil domů, zvonil a hrozil, že vyrve dveře. Dále uvedla, že navenek působili jako dokonalý pár, obžalovaný měl dobrý vztah s jejími rodiči, zejména s otcem. Vyjádřila se také ke koupi domu v XXX, dům koupili její rodiče a obžalovaný ho rekonstruoval. Měl obavy, že když nebudou spolu, že přijde o vložené peníze. Otec mu nabízel, že mu vložené peníze vrátí. Od začátku roku 2020 navštěvuje psychologickou a psychiatrickou ambulanci.  
  4. Matka poškozené – XXX vypověděla, že obžalovaný s dcerou byli ve vztahu 9 let. Věděla, že se vztahu něco děje, když se něco stalo, spíš to dávala za vinu dceři. Obžalovaný dceři nedával peníze, vše jim kupovali ona a manžel. Když se něco rozbilo, bylo něco potřeba, vždy zasáhli oni. Na dceři vídala modřiny, měla je na zápěstí obou rukou, v ohybu lokte, na oslavě narozenin v srpnu 2018 viděla modřiny na lýtkách a zádech. Dcera měla také vyrvané vlasy, to viděla ve dvou případech. Říkala jí, že na ni XX špatně sáhl, že se jí dělají modřiny, že se bouchla o linku, spadla na schodech. Vnučky jí sdělovali, že táta mamince ubližoval, říkaly to pravidelně, když u nich byly o víkendu. Také jí popsaly případ, kdy obžalovaný poškozenou po nákupu u auta kopal do lýtek, zkopal ji a nacpal do kufru auta. I přes telefon, když volala s dcerou, slyšela, že obžalovaný je v přítomnosti dětí strašně sprostý. Doma děti slýchávaly křik, že maminka brečí. K ní s manželem se obžalovaný choval dobře, měl je rád. Dcera obžalovanému opakovaně balila věci, vyhazovala ho z bytu, říkala, že už s ním nechce být, obžalovaný se ale vždy vrátil. Dále uvedla, že se jí dcera svěřila s tím, že si chce nechat udělat silikony, protož obžalovaný se jí směje, že nemá prsa. Jednou volala z dcery telefonu a na telefon přišla zpráva od obžalovaného, v níž dceři nabízel, že jí dá 1.000 Kč za sex. Dcera se během vztahu změnila, nikam nechodila, neměla žádné kamarády, jen XXXX. Až poté, co se věc začala šetřit, jí dcera sdělila, že obžalovaný na ni močil ve vaně. Dceru mrzelo, že nejstarší dcera nemá otce a že by XXX také neměla tátu. Po rozpadu vztahu již na dceři žádné modřiny nevídá, nemá sklony k tvorbě modřin. Svědkyně popřela tvrzení obžalovaného, že dceru v dětství tahala za vlasy a kopala ji.
  5. Otec poškozené – XXX vypověděl, že jemu se dcera ani vnučky nesvěřovaly s tím, co se doma odehrává. Ve dvou případech obžalovaného vyhazoval z bytu, jednou když mu řekli, že má nějakou přítelkyni a podruhé, když uhodil nejstarší vnučku. Manželka mu občas říkala, že u dcery v domácnosti je něco špatně, on byl ale plně vytížený, měl jiné starosti. Nechtěl do jejich vztahu zasahovat, neboť to byl jejich život. Sám na dceři zranění neviděl. Manželka mu jednou řekla, že dcera má modřiny na zápěstí. Několikrát obžalovanému říkal, aby dceři dával peníze. On a manželka je prakticky živili a šatili. Sám měl s obžalovaným dobrý vztah, k němu se choval dobře. Dcera pravidelně říkala, že obžalovanému sbalila věci a vyhodila ho, pak ho vždy pustila zpátky, myslí si, že ze strachu. Svědek popřel, že by mu obžalovaný peníze uhrazené ve prospěch jeho domácnosti vracel formou nákupu jiných věcí pro potřebu svědka. Dále uvedl, že se nebránil tomu, aby s obžalovaným vypořádali peníze, které obžalovaný nainvestoval do rekonstrukce domu v XX. Po vzetí obžalovaného do vazby zaznamenal změnu chování dcery i vnuček, nyní jsou takové svobodné, nejsou svázané, komunikují. Ve vztahu s obžalovaným byla dcera jiná, měla z něčeho strach.  
  6. Svědkyně XXX vypověděla, že je kamarádkou poškozené, byla i u začátku jejího vztahu s obžalovaným. Zpočátku nezaznamenala problémy, až později k ní poškozená utíkala, kdy měla modřiny na krku, ruce, noze nebo vytrhané vlasy, Nejdříve obžalovaného bránila, pak přiznala, že ji zmlátil. Když přišla s modřinou na ruce, tak byla těhotná s XX. Po porodu měla modřinu na noze a vyškubnuté vlasy. Řešili spolu, proč od obžalovaného neodejde, poškozená se bála, že přijde o děti, že zůstane sama a bála se i obžalovaného. Když za ní přišla, obžalovaný hned psal zprávy a volal, kde je, ať se vrátí domů. Dále se jí poškozená svěřila, že jí obžalovaný říká, že je tlustá, rozkydlá, že a peníze jí dává jen jako odměnu za sex. Také se jí svěřila, že ji obžalovaný ve vaně počůral s tím, že si hájí své teritorium. Zmínila i to, že ji obžalovaný nutil k análnímu sexu a srovnával ji s jinými ženami. V průběhu vtahu s obžalovaným se poškozená změnila, dříve bývala průbojná, najednou se bála čemukoliv se postavit. Změnu chování pozorovala i na nejstarší dceři poškozené. Jednou u ní byla poškozená na Silvestra a obžalovaný ji potom zbil. Dále uvedla, že XX (nyní XX) se jí v minulosti svěřila, že byla ve vztahu fyzicky napadána a poté „stolkována“, následně zjistila, že jejím partnerem byl obžalovaný.
  7. Svědkyně XXX vypověděla, že se s obžalovaným seznámila na statku ve Vojkovicích, kde měla její kamarádka XXXX ustájené koně. Obžalovaný tam měl prasata a občas jim pomohl s péčí o koně. Bližší vztah spolu neměli, obžalovaný jim nečinil žádné návrhy. Poškozená na ni jednou vyjela, že s obžalovaným něco má, ačkoliv to nebyla pravda. 
  8. Svědkyně XXX obdobně uvedla, že se obžalovaným neměla ona ani XXX bližší vztah. XXX měla problém s poškozenou, která ji podezírala, že na statek jezdí za obžalovaným. 
  9. Matka obžalovaného – XXX vypověděla, že s poškozenou neměla dobrý vztah, nemohla chodit za vnučkami. Asi před osmi lety se pohádali, kdy poškozená po ní chtěla, aby je finančně podporovala, a když ji nemohla vyhovět, tak jí sprostě nadávala. Od té doby k nim nesměla chodit. Bližší informace o soužití syna s poškozenou neměla, syn k ní nesměl chodit.
  10. Svědkyně XXX vypověděla, že v minulosti měla vztah s obžalovaným, který trval asi 5 let a skončil asi v roce 2007. V průběhu vztahu docházelo k hádkám, především kvůli žárlivosti, a při hádkách jí obžalovaný několikrát dal facku. Tehdy to nevnímala jako něco významného. Dále uvedla, že poškozená ji na začátku jejího vztahu s obžalovaným kontaktovala a ptala se jí na její zkušenost s obžalovaným, Napsala jí, jaké to bylo, že se občas stalo, že dostala facku s tím, že rozhodnutí, zda ve vztahu zůstane či nikoli, je na ní. V době, kdy se věc již šetřila, se sešla s poškozenou a XXX, které chtěly něco vědět, a řekla jim, že by s věcí měla nerada něco společného.  
  11. Svědkyně XXX, sousedka, vypověděla, že dokud bylo vše v pořádku, byli obžalovaný a poškozená sympatický hezký pár, obžalovaný se staral o rodinu. Nezaznamenala mezi nimi nějaké problémy. Obžalovaného popsala spíš jako uťáplého, poškozená byla energická, měla ráda akci, velký kolektiv. V té době ještě v XXX nebydleli, jezdili tam přes den. Poškozená se s dětmi nastěhovala, až když nebyli spolu. Poškozená si tam přivedla její partnery a začaly tam mejdany. Dále uvedla, že z vyprávění obžalovaného ví, že měl hezký vztah s paní z XXX, s kterou má dceru, s ní se rozešli, protože se obžalovanému nelíbila její práce. 
  12. Svědkyně XXX vypověděla, že před 8-9 lety měla několik měsíců vztah s obžalovaným. Jejich vztah začal, když se obžalovaný rozešel s poškozenou. Poškozená se s obžalovaným rozcházela a poté chtěla, aby se k ní vrátil. Obžalovaný se k ní vrátil poté, co se narodila XX. Tím její vztah s obžalovaným skončil. Od té doby se s obžalovaným nevídala a asi před 4-5 lety se odstěhovala z XXX Před tím, než byla ve vztahu s obžalovaným, tak poškozená na obžalovaného žárlila. Od doby, kdy se obžalovaný k poškozené vrátil, již o jejich soužití neměla informace. Svědkyně také uvedla, že jí obžalovaný ve vztahu nenadával, fyzicky nenapadal, nenutil k nějakým sexuálním praktikám.    
  13. Za účelem posouzení osobnosti a věrohodnosti poškozené XXX byl znalkyní XXXX zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie dětí a dospělých. Znalkyně dospěla k závěrům, že poškozená je schopná správně vnímat prožívanou událost, tuto si správně zapamatovat a reprodukovat. Nebyly u ní zjištěny známky zvýšené lhavosti, není přítomen sklon ke konfabulacím. Vyjádření poškozené naplňují podstatná kritéria psychologické věrohodnosti, vyšetření nepotvrdilo, že by její výroky byly výplodem fantazie nebo msty, výpověď nenese znaky, které by nasvědčovaly ovlivnění jinou osobou. Obecnou věrohodnost znalkyně hodnotila jako plně zachovalou. Znalkyně hodnotila osobnost poškozené jako psychosociálně nezralou s akcentovanými histriónskými rysy, nebyla zjištěna patologická struktura osobnostních rysů ve smyslu poruchy osobnosti. Poškozená je egocentrická, očekává automatické plnění svých potřeb, obtížně přejímá zodpovědnost. Má dlouhodobé potíže v mezilidských vztazích, zejména ve vztazích partnerských. Do vztahů vstupuje s nerealistickým očekáváním, není schopna jednat na základě zkušeností, jedná stereotypně na základě svých přání a představ. Má významnou tendenci negativní zkušenosti popírat, potlačovat svoje negativní pocity, není schopná se z nich poučit a změnit dosavadní postoje. Aktuální psychický stav poškozené znalkyně hodnotila jako částečně kompenzovaný s tím, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného trpí sníženým sebevědomím, není schopna realisticky zhodnotit své schopnosti a možnosti, je přítomen i strach z jeho osoby. Na svých závěrech znalkyně setrvala i při výslechu v hlavním líčení, přičemž doplnila, že chování poškozené, tak jak jej popisovala, odpovídá tomu, jaká je její osobnost, pořád vytrvává v nefunkčních vztazích. Jedním z důležitých rysů osobnosti je egocentričnost, kdy chování směřuje k prezentování dokonalého sebeobrazu. 
  14. V rámci trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 11/2020, v němž je obžalovaný stíhán pro zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku  a přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (ve věci zatím nebylo pravomocně rozhodnuto – viz rozsudek Krajského soudu v Plzni na č.l. 124 a usnesení odvolacího soudu na č.l. 139), jichž se měl obžalovaný dopustit vůči XXX – nejstarší dceři poškozené – byl na obžalovaného zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, sexuologie a klinická psychologie. Tento byl s ohledem na souvislost obou trestních stíhání a využitelnost závěrů v tomto trestním řízení v hlavním líčení proveden jako listinný důkaz. Znalci Prof. PhDr. XXX, Ph.D., DSc. a Doc. MUDr. XXCSc. u obžalovaného nezjistili žádnou duševní poruchu, chorobu ani poruchu sexuální preference. Ovládací i rozpoznávací schopnosti obžalovaného byly plně zachovány. Vyšetřením nebyly zjištěny znaky svědčící o duševní chorobě v pravém slova smyslu, tedy ve smyslu psychózy, zvýšené agresivitě, těžším neurotickým onemocnění, hysterických osobnostních rysech, tendencím ke konfabulacím či závažnějším narušení základních psychických funkcí. Nebyly také zjištěny forenzně významné sklony k záměrnému účelovému zkreslení nebo blokování informací.
  15. Soud dále k důkazu provedl lékařské zprávy poškozené. Ze zprávy XXXX ze dne 10. 3. 2020 vyplývá, že poškozená od 7. 2. 2020 dochází na psychoterapeutická sezení. Pomoc vyhledala pro psychické problémy, které se objevily po odhalení činu, kterého se dopustil její druh. Dle zprávy této lékařky z 26. 4. 2021 bylo důvodem psychoterapeutické péče obtížné vyrovnávání se poškozené se zneužitím její nejstarší dcery, kdy došlo k rozvoji úzkostného syndromu, pacientka začala být obavná a plačtivá, vyčítala si, že nedokázal dceru ochránit. Stále dochází na kontroly. I ze zprávy zpracované XXX dne 7. 5. 2021 vyplývá, že psychologická léčba byla zahájena pro reakci na zneužívání dcery. K uvedenému datu byla poškozená dekompenzovaná, sdělovala obavy o svůj život a aby bývalý partner neublížil dceři. Došlo ke zhoršení spánku a příjmu potravy, v popředí byly úzkostně - depresivní projevy. 
  16. Další důkazní návrhy byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Návrh obhajoby na zpracování znaleckého posudku na obžalovaného byl nadbytečný, neboť obžalovaný byl vyšetřen znalci ve věci XXXX a závěry znalců jsou postačující pro posouzení osobnosti obžalovaného. Není dán předpoklad, že by nový znalecký posudek přinesl jiná zjištění. Krom toho posoudit věrohodnost výpovědí obžalovaného či svědků musí soud, nikoli znalci. Výslech XXX soud neprováděl, neboť z žádných důkazů nevyplývá, že by měla být informována o soužití obžalovaného s poškozenou. To, zda si s obžalovaným před mnoha lety psala či nikoli je nepodstatné. Irelevantní pro posouzení věci jsou i názory současných sousedů poškozené na způsob jejího života, s kým žije apod. 
  17. Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výroku rozsudku. Obžalovaný a poškozená své soužití popsali diametrálně odlišně. Obžalovaný popřel, že by poškozenou fyzicky či psychicky týral, že by ji mlátil, srovnával s jinými ženami a ponižoval, že by ji dával peníze jen za sexuální uspokojení, vynucoval si různé sexuální praktiky či poškozenou úmyslně pomočil. Sám sebe vykreslil v podstatě jako submisivní osobu, která poškozené ve všem vyhověla, dokonce ji měl tolerovat i milence. Dle obžalovaného si poškozená jeho údajné jednání měla vymyslet, vymyšlenou představu si vsugerovat a pak o ní přesvědčovat další osoby. Obhajoba obžalovaného však dle názoru soudu nemůže v konfrontaci s ostatními provedenými důkazy obstát. Soud jeho výpověď považuje za nevěrohodnou a nepřesvědčivou, vedenou snahou vyhnout se trestní odpovědnosti.
  18. Obžalovaný je usvědčován zejména výpovědí poškozené XXX, které podrobně popsala své soužití s obžalovaným. Její tvrzení nezůstalo osamoceno, je doplňováno i dalšími důkazy. Poškozená popsala, že se s obžalovaným hádali a že ji obžalovaný fyzicky napadal, z čehož měla modřiny a někdy i vytrhané vlasy. Její výpověď potvrzuje její matka, která na poškozené modřiny vídala, ve dvou případech viděla i vytržené vlasy. Dcery se ona ani její manžel příliš nevyptávali, měli dobrý vztah s obžalovaným a nechtěli do jejich vztahu zasahovat. Nicméně i od vnuček měla další zprávy o jejich soužití, kdy vnučky se jí pravidelně svěřovaly s tím, že táta mamince ubližuje, dokonce jí popsaly i případ, kdy měl obžalovaný poškozenou skopat a nastrkal jí do kufru auta, což přesně odpovídá tomu, jak událost popsala poškozená. XXX st. i její manžel XXX dále potvrdili, že obžalovaný poškozené nedával peníze a že potřeby dcery a jejích dětí finančně zajišťovali především oni. XXX. potvrdila také výpověď poškozené ohledně toho, že obžalovaný poškozené dával peníze za sex, sama na jejím telefonu viděla zprávu s takovou nabídkou. Také jednoznačně popřela tvrzení obžalovaného, že by se v dětství k dceři chovala hrubě a dcera si to jaksi přenesla do dospělosti. Oba rodiče poškozené zaznamenali změny v chování dcery v průběhu vztahu s obžalovaným, kdy byla uzavřená a nikam nechodila. XXX vyvrátil tvrzení obžalovaného, že by mu obžalovaný vracel peníze investované do vnuček prostřednictvím různých darů. I jemu se manželka zmínila, že na dceři viděla modřiny a na žádost dcery obžalovaného dvakrát vykazoval z bytu. To rozhodně nesvědčí o bezproblémovém vztahu. 
  19. Verze poškozené je podporována i výpovědí XXX. Tato rovněž uvedla, že na poškozené vídala modřiny na krku, rukou, nohách, vytrhané vlasy. Poškozená se jí svěřila i s tím, že ji obžalovaný urážel kvůli vzhledu, vynucoval si anální sex a dával jí peníze jen za sex. Řekla jí i to, že ji měl pomočit a že to doprovázel vyjádřením, že si značí teritorium. Svěřit se svědkyni s touto informací muselo být pro poškozenou obzvlášť těžké, musela překousnout velký pocit ponížení. Nelze přepokládat, že pokud by obžalovanému chtěla ublížit, že by si zrovna toto chování vymyslela. Svědkyně také uvedla, že obžalovaný poškozenou stále naháněl, volal jí, psal zprávy a shodně jako poškozená popsala, jakou dohru pro poškozenou měla návštěva u svědkyně na Silvestra (obžalovaný ji zbil). To rozhodně nesvědčí o údajné toleranci obžalovaného. Ostatně tomu, že sebehodnocení obžalovaného neodpovídá realitě, nasvědčuje i výpověď jeho dřívější přítelkyně XXX. Ta se sice ke vztahu s obžalovaným nechtěla po mnoha letech příliš vracet, ale uvedla, že jí při hádkách v několika případech dal facku. To jen dokresluje tendenci obžalovaného k násilnému jednání. XXX svou zkušenost s obžalovaným sdělila poškozené v začátcích jejich vztahu.  
  20. Výpověď poškozené naplňuje podstatná kritéria psychologické věrohodnosti i dle znalkyně XXX. Dle znalkyně vyšetření nepotvrdilo, že by výroky poškozené byly výplodem fantazie nebo msty, výpověď nenese znaky, které by nasvědčovaly ovlivnění jinou osobou. Obecnou věrohodnost poškozené znalkyně hodnotila jako plně zachovalou. Závěry znalkyně dávají odpověď také na to, proč se vlastně poškozená nechala dlouhodobě ponižovat, proč od obžalovaného neodešla, proč se vždy mohl vrátit poté, co ho vystěhovala a proč si ani blízcí lidé nevšimli, k čemu dochází. Znalkyně poškozenou vyhodnotila jako osobu psychosociálně nezralou, která do vztahů vstupuje s nerealistickým očekáváním, má významnou tendenci negativní zkušenosti popírat, potlačovat svoje negativní pocity, není schopná se z nich poučit a změnit dosavadní postoje, vytrvává v nefunkčních vztazích. Důležitým rysem její osobnosti je egocentričnost, kdy chování poškozené směřuje k prezentování dokonalého sebeobrazu. Jinými slovy, poškozená chtěla navenek působit, že jsou s obžalovaným dokonalý pár, jak sama uvedla, a takto je vnímali i její rodiče, kteří si obžalovaného oblíbili a léta různé náznaky bagatelizovali. 
  21. Pro věrohodnost výpovědi poškozené svědčí také okolnosti, za kterých jednání obžalovaného vyšlo najevo. Poškozená aktivně nevystupovala, nešla na obžalovaného podat trestní oznámení. Okolnosti jejího soužití s obžalovaným vyšly najevo při prověřování jiné trestní věci – údajného jednání obžalovaného vůči dceři poškozené. Poškozená také neuváděla, že by byla zcela bez viny, že by byla jen obětí. Připustila, že se s obžalovaným hádala a snažila se mu oplácet. Z lékařských zpráv MUDr. XX a Mgr. XXX  pak vyplývá, že poškozená musela vyhledat psychologickou pomoc pro psychické problémy vyvěrající ze vztahu s obžalovaným, byť tyto mohly být zapříčiněny i reakcí na to, čeho se měl obžalovaný dopustit vůči dceři poškozené. Nepřesvědčivě vyznívá i tvrzení obžalovaného o údajné motivaci poškozené, která měla oznámení podat, aby obžalovaný nedostal peníze investované do domu v XXX. K tomu se věcně vyjádřil otec poškozené, který uvedl, že se nebrání vypořádání s obžalovaným a že dům nebyl kupován pro obžalovaného či dceru, ale pro vnučky. Nelze také zapomínat na to, že právě rodiče poškozené často zajišťovali úhradu potřeb rodiny obžalovaného.  
  22. Z uvedených důvodů má soud výpověď poškozené za přesvědčivou a věrohodnou a na základě této výpovědi, s níž korespondují i další důkazy, má za prokázané, že obžalovaný se vůči poškozené choval poškozenou uváděným způsobem. Její výpovědi tak odpovídá popis skutkového děje. Je zřejmé, že pokud k činu docházelo po dlouhou, nemuselo být jednání obžalovaného vždy stejně intenzivní, dle výpovědi poškozené se v průběhu doby spíše zhoršovalo. Počátek jednání obžalovaného byl stanoven na polovinu roku 2013, kdy se měl obžalovaný vrátit k poškozené, asi dva měsíce po narození XX. Již od té doby dle poškozené hádky přerůstaly v napadení a obžalovaný jí také nedával peníze. Konec jednání obžalovaného byl stanoven na 3. 12. 2019, kdy byl obžalovaný vzat do vazby. 
  23. V hlavním líčení byli vyslechnuti i další svědci. XX a XXX k soužití obžalovaného s poškozenou nic zásadního neuvedli. Z jejich výpovědí vyplývá jen to, že poškozená na obžalovaného žárlila. Také z výpovědi XXX vyplývá, že poškozená byla žárlivá, že obžalovaného vyhazovala a pak usilovala o jeho návrat. Bližší informace o soužití obžalovaného s poškozenou po návratu obžalovaného k poškozené však neměla, s obžalovaným přerušila kontakt. Doložená žárlivost poškozené nijak neodůvodňuje a neomlouvá chování obžalovaného. Z výpovědi XX přitom vyplývá, že i obžalovaný byl žárlivý a majetnický. Žárlivost mezi partnery nesmí přerůst ve fyzické napadání. Matka obžalovaného XX o vztahu syna s poškozenou nic nevěděla, několik let se nenavštěvují a syn se jí nesvěřoval. Svědkyně XXXX se pouze vyjádřila k tomu, že mezi obžalovaným a poškozenou nezaznamenala problémy, působili na ni jako hezký pár. Vnímala je však jen na zahradě v Květnové v době, kdy tam jen dojížděli, nemohla vědět, co se u nich odehrávalo za „zavřenými dveřmi“. To, že na ostatní působili jako dokonalý pár, již bylo uvedeno výše. Zřejmé také je, že obžalovaný na lidi uměl dobře zapůsobit, dobře ho vnímali i rodiče poškozené. 
  24. Po právní stránce bylo jednání obžalovaného posouzeno jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, neboť bylo prokázáno, že obžalovaný s poškozenou, která s ním a dětmi žila ve společném bytě, zle nakládal, kdy ji fyzicky napadal, působil jí modřiny, vytrhl vlasy, ale týral ji i psychicky komentáři jejího vzhledu a neposkytováním peněz pro chod domácnosti, resp. jejich poskytováním až po sexuálních úsluhách. Týráním ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí zlé nakládání s osobou blízkou nebo jinou osobou žijící s pachatelem ve společném obydlí vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, která tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Veškeré chování obžalovaného se nemuselo samo o sobě vyznačovat vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, např. urážky vzhledu poškozené, ale v souhrnu fyzické a slovní útoky obžalovaného a nezajišťování finančních potřeb rodiny požadované intenzity dle názoru soudu dosahují. Poškozená toto jednání musela vnímat jako těžké příkoří, byť ho ze strachu z obžalovaného a ze strachu, že děti nebudou mít otce, dlouho trpěla. Jednání obžalovaného trvalo několik let a byl tak naplněn i znak páchání činu po delší dobu. O příčetnosti obžalovaného nebyly žádné pochybnosti a obžalovaný je za jednání trestně odpovědný. Obžalovaný jednal v úmyslu přímém a jeho jednání je společensky škodlivé.  
  25. Při rozhodování o druhu a výměře trestu vzal soud v úvahu všechna kritéria uvedená v § 38 a      § 39 tr. zákoníku. K osobě obžalovaného bylo zjištěno, že v minulosti nebyl soudně trestán. Jednou byl postižen za přestupek, ale již v roce 2001, k tomuto přestupku není nutné přihlížet při hodnocení osoby obžalovaného. Obžalovaný tedy dosud vedl řádný život, což mu polehčuje. Naopak mu přitěžuje, že trestný čin páchal delší dobu ve smyslu § 42 písm. m) tr. zákoníku, kdy doba jeho jednání výrazně přesáhla dobu nezbytnou pro naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „páchání činu po delší dobu“, kdy k naplnění tohoto znaku obvykle postačuje, když jednání trvá několik měsíců, rok či dva. Jiné přitěžují či polehčující okolnosti soud nezjistil. Jelikož obžalovaný dosud nebyl soudně trestán, bylo možné na něj působit uložením podmíněného trestu odnětí svobody. Obžalovaný byl ohrožen trestem odnětí svobody na 2 léta až 8 let. S přihlédnutím k přitěžující okolnosti soud trest uložil 6 měsíců nad dolní hranicí zákonné trestní sazby, tzn. v trvání 2,5 roku. Současně soud stanovil zkušební dobu v trvání 3 let, po kterou je na místě sledovat další chování obžalovaného. Soud nepovažoval za nutné ukládat obžalovanému další tresty, a to i s ohledem na to, že obžalovanému uložil povinnost nahradit poškozené nemajetkovou újmu.
  26. Poškozená XXX se k trestnímu řízení včas a řádně připojila s nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč. Tvrzený nárok odůvodnila tím, že prožitá událost má neblahé důsledky na její psychický stav, má strach z bývalého partnera, zážitky jí brání v navázání partnerského vztahu, s prožitou událostí se bude vypořádávat delší dobu, dlouhodobá dehonestace a ponižování její osobnost výrazně ovlivnily. Podle § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Dle § 2955 OZ nelze-li výše náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Dle § 2596 OZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. V hlavním líčení bylo prokázáno, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného utrpěla duševní újmu. Z lékařských zpráv vyplývá, že potřebuje psychologickou pomoc. Ve zprávách je sice její stav spojován s událostí, která se měla stát její dceři, nicméně z výslechu poškozené, jejích rodičů a XXXX vyplývá, že chování poškozené se změnilo ještě před tím, než údajné zneužití její dcery vyšlo najevo. Znalkyně Mgr. XXX konstatovala, že poškozená v důsledku jednání obžalovaného trpí sníženým sebevědomím, není schopna realisticky zhodnotit své schopnosti a možnosti, přítomen je i strach z jeho osoby. Jednání obžalovaného tak nepochybně mělo dopad do psychické sféry poškozené.  Soud přihlédl k době, po kterou mělo týrání poškozené trvat i k jeho intenzitě a dospěl k závěru, že požadavek poškozené na částku 50.000 Kč není nepřiměřený a odpovídá rozhodovací praxi jiných soudů v obdobných věcech. Lze například odkázat na rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. 7 T 99/2016, rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - město ze dne 29. 4. 2016 sp. zn. 3 T 135/2015 či rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. 2 T 263/2015. Přiznaná částka není tak vysoká, aby obžalovaný nebyl schopen tuto částku uhradit, aby mu její úhrada mohla přivodit existenční potíže. Sám obžalovaný uvedl, že není zadlužen, je pracovně způsobilý a je způsobilý přiznanou částku vydělat a uhradit. Z uvedených důvodů soud dle § 228 odst. 1 tr. řádu obžalovanému uložil, aby poškozené nahradil nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu v Karlových Varech. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.

Karlovy Vary 25. října 2021

Mgr. Petr Vošta, v. r. 

Předseda senátu

sp.zn.
2 T 146/2021
Zneužití holčičky vedoucím na táboře

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY 

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího  Večeři a přísedících Milušky Jandové a Jiřího Sobotky v hlavním líčení konaném dne 7. prosince  2021 

takto: 

Obžalovaný  

XX, narozený XX v XX, XX v XX s.r.o., XX  trvale bytem XX , okr. XX, 

je vinen, že 

v přesně nezjištěné době od 18. 7. 2015 do 25. 7. 2015 během letního tábora pro rodiny s  dětmi pořádaného na území obce XX, okr. XX, v chatě č. X pohlavně zneužil  nezletilou XX, nar. XX, o které věděl, že je mladší 15 let, a to tak, že poté,  co spolu venku trávili čas, jí nabídl, aby spolu zašli do jeho chatky zahrát si nějakou hru, s čímž  poškozená souhlasila, poté se jí uvnitř chaty zeptal, zda chce jít nahoru na patrovou postel, s čímž  opět souhlasila a poté, co si lehla nahoru na postel v poloze na břicho, jí zapůjčil svůj mobilní  telefon, na kterém pozorovala různé barevné aplikace, následně si obviněný přisedl z boku k  poškozené, zeptal se jí, zda má ráda škrábání na zádech, na což odpověděla kladně, a tak ji  rukou začal hladit po zádech a to nejdříve přes oblečení a poté i pod oblečením, poté jí strčil svou  ruku i pod oblečení na spodní části těla a osahával ji na zadku a přirození,

tedy 

jiným způsobem pohlavně zneužil dítě mladší patnácti let. 

Tím spáchal 

zločin pohlavní zneužití dle § 187 odst. 1 tr. zákoníku 

a odsuzuje se 

podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců. 

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému výkon tohoto trestu podmíněně  odkládá na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců. 

Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 48 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku se obžalovanému  ukládá přiměřená povinnost podrobit se vhodnému programu psychologického  poradenství.  

Podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškozená nezletilá XX, nar. XX, XX , zastoupená rodiči otcem XX, nar.  XX , a matkou XX,XX oba bytem XX,  XX, odkazuje se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve  věcech občanskoprávních.  

Odůvodnění: 

Poškozená nezletilá XX se prostřednictvím svého zmocněnce včas a řádně připojila  k trestnímu řízení s náhradou nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč, neboť jednáním  obžalovaného došlo ke značné újmě na její osobní integritě, když v době páchání činu byla  dítětem a nebyla schopna rozpoznat manipulaci ze strany obžalovaného, kterému důvěřovala. 

S ohledem na daný zásah do života poškozené přichází zadostiučinění výhradně v penězích, které  poškozené alespoň částečně nahradí prožité utrpení a je v souladu s dobrými mravy, přičemž výše  požadované úhrady nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč je zcela přiměřená povaze a závažnosti  spáchaného trestného činu, který bude mít i do budoucna zásadní dopady na život poškozené.  

Připojení poškozené s návrhem na úhradu nemajetkové újmy bylo soudu doručeno 15. 11. 2021 a  na 16. 11. 2021 bylo ve věci nařízeno hlavní líčení, které posléze bylo odročeno na 7. 12. 2021,  takže soud fakticky neměl odpovídající časový prostor, aby na uplatněný návrh na náhradu  nemajetkové újmy kvalifikovaným způsobem reagoval, zvláště, jak je známo, v případě uplatnění  takové náhrady v občanskoprávním řízení se koná rozsáhlé a časově náročné dokazování. Ke  spáchání trestné činnosti obžalovaným došlo jednorázovým a relativně krátkým jednáním před více než 6 lety ze strany osoby, kterou poškozená znala a měla k ní důvěru, s čímž korespondují  závěry znaleckého posudku z oboru lékařství a kultura, odvětví psychologie se specializací psychologie dětí, znalkyně PhDr XY, podle kterých se pocity ze zážitku z roku 2015 u  poškozené znovu objevily v souvislosti s trestním řízením, které si poškozená bude pamatovat,  ale nebyly aktuálně zjištěny trvalé následky na psychice nebo zdraví poškozené, zvláště když  poškozená žije v harmonické rodině, která jí jistě s možnými problémy pomůže, ale proběhlá  událost z roku 2015 se nesmí stát středobodem řešení problémů v rodině a uváděné zdravotní  problémy poškozené je problematické vnímat jen jako důsledky situace z roku 2015. 

Za této situace soud nutně došel k. závěru, že na jedné straně má podmínky pro rozhodnutí o  důvodnosti požadavku na náhradu nemajetkové újmy, ale na druhé straně nemá podmínky pro  kvalifikované stanovení výše této náhrady, což by si vzhledem k uvedeným skutečnostem  vyžadovalo další dokazování, které by bylo nutně věcně i časově nad rámec dokazování  v trestním řízení, zvláště když došlo k prohlášení viny ze strany obžalovaného, a proto soud  poškozenou podle § 229 odst. 1 tr.ř. odkázal s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy na  řízení ve věcech občanskoprávních.  

Podle § 129 odst. 2 tr.ř. tento rozsudek ve zbývající části neobsahuje odůvodnění, neboť po  vyhlášení rozsudku se státní zástupce, obhájce i obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že  netrvají na vyhotovení odůvodnění, a zároveň obžalovaný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho  prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.  

Poučení: 

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho písemného  vyhotovení k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,  obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu,  v jakém soud přijal jeho prohlášení viny, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání  věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody.  Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také  proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu  rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem)  odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou  vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. 

Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo  v neprospěch obžalovaného. 

Žďár nad Sázavou 7. prosince 2021 

JUDr. Jiří Večeřa v. r.  

předseda senátu

sp.zn.
1 T 81/2015
Odškodnění 30 000 Kč
Znásilnění přítelem s těžkými následky

Spisová značka: 1 T 81/2015 - 





ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY




Obvodní soud pro Prahu 9, rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Alexandra Rudého a přísedících Kateřiny Spurné a ing. Karla Poukara, v hlavním líčení konaném dne     9. 12.  2015,


t a k t o :


Obžalovaný


xxxxxxx ,


nar. XXXX v Doněcké oblasti, Ukrajina, občan Ukrajiny, v ČR trvale bytem xxxxxxxx.,


j e    v i n e n ,  ž e



v přesněji nezjištěné době od 04.00 hodin do 05.00 hodin dne 14. 3. 2015, v Xxxxxx, v pokoji, nacházejícím se ve druhém podlaží rodinného domu, užívaném obviněným xxxxxx., kam dobrovolně poškozená 2. vešla a posadila se na postel,  a to poté, co před tím společně s obviněným a s xxxxxxx ve společenské místnosti rodinného domu, nacházející se v prvém podlaží, sledovala televizi, kdy poškozená při sledování televize zároveň i popíjela alkohol, využil obviněný své fyzické převahy nad poškozenou a proti  vůli poškozené   na ni lehl, zvedl jí sukni, z jedné nohy jí stáhl  legíny a zároveň jí stáhl i spodní kalhotky, kdy přestože jej poškozená opakovaně vyzývala,  aby zanechal dalšího jednání, aby to nedělal,  uklidnil se a vzpamatoval se, obviněný ve svém jednání vůči poškozené dále pokračoval, přičemž jí vyhrnul halenku směrem nahoru, hladil poškozenou rukama na hrudi  a líbal na prsou, při tom na poškozené ležel, kdy jí jednou rukou  držel obě   ruce za hlavou a druhou rukou jí osahával po celém těle, čemuž se poškozená snažila bránit, nicméně obviněný jí silou   roztáhl nohy od sebe a do pochvy jí strčil prsty, a to přestože  poškozená neustále obviněnému   opakovala,  aby svého jednání zanechal,  a tímto jednáním  způsobil obviněný xxxxx  poškozené  xxxxxx zranění v podobě krevního výronu na pravé polovině krku, krevní výrony na pravé horní polovině hrudníku včetně přilehlé části pravého prsu, krevní výrony na levé polovině hrudníku nad horním kvadrantem levého prsu zevně, krevní výrony na přední a vnitřní ploše pravého stehna ve větším rozsahu, nepravidelné krevní výrony na vnitřní ploše střední třetiny levého stehna a  krevní výron nad dolním úhlem pravé lopatky krajiny zad a dále zhmoždění v oblasti vchodu poševního, kdy tato poranění nedosahují intenzity ublížení na zdraví a ze soudně lékařského hlediska lze předmětná povrchní poranění hodnotit jako uškození na těle, 


t e d y:   jiného násilím donutil k pohlavnímu styku a čin spáchal jiným pohlavním stykem  

               provedeným způsobem srovnatelným se souloží.  


č í m ž    s p á c h a l 


zvlášť závažný zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a)  tr. zákoníku,


z a     t o   s e   o d s u z u j e


podle §  185  odst. 2 tr. zákoníku  k trestu odnětí svobody v trvání  2 roků.


Podle §  81  odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na  zkušební dobu v trvání 3 roků.


Podle §  228  odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen zaplatit poškozené   xxxxxx nar. XXXX, náhradu nemajetkové újmy  v částce  30.000,- Kč 


Podle §  229 odst. 2  tr. řádu se poškozená se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. 


O d ů v o d n ě n í  


Důkazy provedenými v hlavním líčení byl zjištěn tento skutkový děj.


V průběhu  večera a noci z 13. 3.  2015 na 14. 3.  2015 byla poškozená xxxxxxxxxxx ve společnosti obžalovaného xxxxxxxxxxxx a xxxxxxxxxxxxxx a zpočátku i dalších jejich přátel, přičemž společně navštívili několik restauračních zařízení. Vyjma obžalovaného, který v průběhu noci řídil svůj automobil, všichni, včetně poškozené, pili i alkoholické nápoje.  V časných ranních hodinách odjela poškozená společně se svědkem xxxxxxxxx a obžalovaným do jeho bydliště v xxxxxxxxxxxx.  Všichni tři mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní se zdržovali v místnosti v přízemí domu, přičemž v oddělené části domu byla  matka  obžalovaného xxxxxxxxxxxx, která však do styku s výše zmíněnými osobami nepřišla, pouze  viděla, že   do domu společně s jejím synem a jeho přítelem vešla i nějaká žena, o níž se domnívala, že je to tehdejší přítelkyně obžalovaného.  Místnost v dolní části domu opustila v jednu chvíli poškozená, když odešla do prvního poschodí, kde, jak jí bylo sděleno obžalovaným, je toaleta, kterou použila. Záhy po jejím odchodu odešel do prvního poschodí i obžalovaný, který  poté, co  poškozená opustila toaletu a prohlížela si  pokoj jeho sestry, přičemž si sedla na postel, využil své fyzické převahy, lehl si na poškozenou, zvedl ji sukni, stáhl spodní prádlo a přesto, že poškozená se jeho jednání bránila a opakovaně ho vyzývala, aby svého jednání zanechal, obnažil ji v horní části těla, kde ji osahával a líbal, zejména  na prsou. Poté, když stále na poškozené ležel, držel jí obě ruce za hlavou  svou jednou rukou a druhou jí osahával i v dolní části těla, posléze jí roztáhl nohy a do pochvy ji strčil prsty, kterými pohyboval. Protože se poškozená jeho jednání stále bránila, po chvíli jej zanechal a odnesl  ji do místnosti v přízemí domu, kde v té době byl  svědek  xxxxxxxxxxxxx. Jednáním obžalovaného poškozená utrpěla zranění v podobě krevního výronu na pravé polovině krku, krevní výrony na pravé horní polovině hrudníku, včetně části pravého prsu, krevní výrony na levé polovině hrudníku a levém prsu, krevní výrony na přední vnitřní ploše pravého stehna ve větším rozsahu, nepravidelné krevní výrony na vnitřní ploše střední třetiny levého stehna a krevní výron nad dolním úhlem pravé lopatky a dále zhmoždění v oblasti vchodu poševního, přičemž  tato zranění nedosáhla intenzity ublížení na zdraví a lze je  ze soudně lékařského hlediska  hodnotit jako  uškození na těle.  Okolo 05.00 hod.  po incidentu poškozená žádala obžalovaného, aby jí odvezl domů, což tento odmítal, proto poškozená rozčílená opustila dům, přičemž po chvíli ji následoval svědek xxxxxxxxxxxx, který ji upozornil, že jde na opačnou stranu než jít měla, aby mohla odjet městskou hromadnou dopravou směrem  do míst, odkud by dále mohla odjet do svého bydliště.  Poškozená po určité době nastoupila do autobusu městské hromadné dopravy, avšak mezi tím telefonicky žádala své přátele, aby pro ni přijeli a pomohli ji dostat se domů.  Domů ji pak  v ranních hodinách odvezl svědek xxxxxxxxxx společně s její přítelkyní xxxxxxxxxxxxx. Po návratu domů zjistila poškozená, že má stopu od krve na svých spodních kalhotkách  a že má tělo pokryto  mnohočetnými zhmožděninami a modřinami. Tomuto zjištění byla přítomna svědkyně xxxxxxxxxxxxx a společně pořídili fotografie těla poškozené, na kterých byla poranění poškozené zachycena. Ve večerních hodinách  14. 3.  2015 poté, co  poškozená hovořila telefonicky, v případě některých i osobně, se svými přáteli, se rozhodla ve společnosti xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxxxxxx, a muže jménem xxxx navštívit příslušné oddělení Policie ČR a znásilnění oznámit. Svědek  xxxxxxxx pak pomáhal policistům zadokumentovat prvotní úkony, zejména místo, kde  ke znásilnění poškozené došlo. 


Obžalovaný xxxxxxxx jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení  opakovaně popřel, že by se  vůči poškozené dopustil jakéhokoli násilného jednání. Připustil, že v noci  z 13. na 14. 3.  2015 se pohyboval ve společnosti  poškozené a společně s ní a svědkem xxxxxxxxxxxx odjeli  v časných ranních hodinách okolo 04:00 hod. do jeho bydliště v xxxxxxxxxx. Uvedl dále,  že všichni tři společně v domě strávili  asi hodinu, přičemž  se dívali na televizi a poškozená se svědkem  popíjeli alkohol.  Poškozená v jednu chvíli chtěla použít toaletu, ptala se ho, kde je toaleta v domě umístěna, on jí sdělil, že je možno navštívil toaletu v přízemí domu, kde se  všichni pohybovali, ale když se poškozená dožadovala vzdálenější toalety, řekl jí, že je možno použít i toaletu v prvním poschodí a tuto jí ukázal. Vrátil se pak opět do přízemní místnosti. Po chvíli se rozhodl, že se půjde do prvního poschodí převléknout a tam se setkal s poškozenou, která si prohlížela pokoj, který obývá jeho sestra.  Prohlížela si zařízení pokoje, které se jí líbilo, přičemž hovořila něco v tom smyslu, že by chtěla takový pokojíček a že by tam chtěla zůstat.  On jí však řekl, že sestra nemá ráda, když je někdo v jejím pokoji a vyzval ji, aby společně odešli do spodní části domu. Protože poškozená nechtěla opustit horní pokoj, uchopil ji, položil si ji na rameno a odnesl ji dolů. Ona se domu nebránila, ale různě ho lechtala  a říkala něco v tom smyslu, aby se spolu vrátili do pokojíčku. V tomto pokojíčku  strávili společně celkem asi 5 až 7 minut, aniž by mezi nimi došlo k jakémukoli tělesnému kontaktu.  Po návratu do přízemní místnosti si opět sedli k televizi a on posléze usnul.  Poškozená se ho snažila vzbudit a žádala jej, aby jí odvezl domů. Bylo to v době, kdy již bylo světlo. On jí sdělil, že  auto patří rodičům a že  v ranních hodinách už je nemůže používat. Byl velmi ospalý a nemohl ani vstát. Předpokládal, že po odmítnutí odvézt poškozenou, tato použije  k jízdě domů městskou hromadnou dopravu, tedy autobus a později metro. Pak usnul a vzbudil se až v odpoledních hodinách téhož dne.  O tom, že  má mít nějaký problém se dozvěděl až po svém probuzení od svědka xxxxxxxxxxxx, volal poškozenou, tato s ním však odmítla mluvit.  Pokud jí poslal omluvu SMS zprávou, omlouval se pouze za to, že ji neodvezl a snažil se zjistit, co proti němu poškozená má. Veškerá další komunikace, o kterou se s poškozenou snažil prostřednictvím mobilního telefonu a SMS zpráv, pak se týkala pouze jeho snahy zjistit, co proti němu poškozená má a omluvit se za to, že ji ráno po probdělé noci neodvezl domů. Jakýkoli tělesný kontakt mezi ním a poškozenou, který by směřoval do jejich intimních míst, opakovaně popřel. 


Obhajoba obžalovaného tak, jak byla popsána, je vyvrácena a obžalovaný je  usvědčován opakovanou svědeckou výpovědí  poškozené xxxxxxxxxxxxxx, ve spojení se závěry odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví genetika a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, přičemž  těmto důkazům svědčí i převážná většina svědeckých výpovědí osob, které byly slyšeny jak v řízení před podáním obžaloby, tak i v hlavním líčení před soudem.  Věrohodnosti svědeckých výpovědí poškozené svědčí konečně i závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, který byl k osobě poškozené zpracován v řízení před podáním obžaloby a za splnění zákonných podmínek přečten u hlavního líčení před soudem. 


Poškozená xxxxxxxxxxx podrobně vypověděla o incidentu, ke kterému došlo mezi ní a obžalovaným v časných ranních hodinách 14. 3.  2015 v pokoji v 1. patře domu rodiny obžalovaného xxxxxxx, uvedla, že až do její návštěvy toalety v 1. patře domu nedošlo mezi ní a   obžalovaným k žádnému incidentu, ale ani  k žádným intimním projevům. Celou noc trávila ve společnosti  obžalovaného, ale  i svědka xxxxxxxxxx a zpočátku i dalších rusky hovořících přátel, přičemž všichni byli v kamarádském vztahu.  Připustila, že v průběhu noci pila nějaký alkohol, avšak v žádném případě se nepřivedla do podnapilého stavu.  Podle jejího názoru v podnapilém stavu nebyl ani nikdo další. Přijala pozvání  obžalovaného xxxxxxxxx do domu v xxxxxxxxxx s tím, že stráví ještě další čas v kamarádském prostředí, přičemž předpokládala, že ji posléze  obžalovaný, který je do domu dovezl svým autem, tímto autem odveze i do jejího bydliště.  Toaletu v 1. poschodí navštívila proto, že její umístění lépe vyhovovalo než umístění toalety v přízemí domu, hned vedle místnosti, kde se zdržovali společně s obžalovaným svědkem xxxxxxxxxx. Nic netušíc, opustila toaletu a když si prohlížela s ní sousedící pokojík, přistoupil k ní  obžalovaný, s nímž posléze seděla i na posteli. Obžalovaný pak  si na ni lehl, počal ji osahávat po celém těle, přičemž tomuto jeho jednání se aktivně bránila a žádala obžalovaného, aby jej zanechal. Obžalovaný však  její žádosti neakceptoval, silou jí uvedl do stavu, kdy ležela na posteli, obžalovaný ji jednou rukou uchopil za její ruce, které silou držel nad její hlavou, svlékl ji, a to jak  v horní části těla, tak potom  i v její dolní části, osahával ji na intimních místech a jeho jednání vyvrcholilo tím, že své prsty zasunul do pochvy. Tomuto jednání se již nebyla schopna bránit, avšak sám obžalovaný po nějaké chvíli jej zanechal. Co bylo důvodem změny jeho jednání, neví.  Po incidentu žádala obžalovaného velmi rozčíleně o to, aby jí odvezl domů, což  obžalovaný odmítl a zřejmě usnul. Svědek  xxxxxxx sice nebyl přítomen jednání obžalovaného vůči ní v horní místnosti domu, ale podle jejího názoru musel slyšet, že k něčemu mezi obžalovaným a jí došlo. V každém případě se tento svědek  po jejím návratu do místnosti, kde se zdržoval,  o tom od ní dozvěděl, věděl i o tom, že obžalovaný jí odmítá odvézt domů. Tomu odpovídá i jeho reakce poté, co poškozená opustila dům obžalovaného, kdy za ní vyšel ven a ukázal ji cestu k autobusu městské hromadné dopravy ve správném směru. Poškozená   pak podrobně popsala  i další průběh dne až do  rozhodnutí oznámit věc Policii ČR, k němuž došlo po její poradě s přáteli a jejímž důvodem byla i skutečnost, že jednáním obžalovaného utrpěla rozsáhlé pohmožděniny celého těla, včetně zhmoždění v oblasti poševního vchodu.  K těmto zraněním dále  poškozená uvedla, že ji vážněji a po delší dobu neomezovala v normálním způsobu života a  plně se zhojila. Utrpěla však jednáním obžalovaného psychickou a  morální újmu. Ke svému duševnímu stavu uvedla, že musela navštívit po znásilnění  psychologa, neboť cítila psychické problémy, tyto návštěvy byly opakované, jednalo se o tři až čtyři sezení s psychologem, léky však nebrala.  Tento stav se poté zlepšil, cítí se  normálně, pouze je  jí nepříjemné o věci hovořit.  V současné době se již  nikde neléčí.  


Soud  při hodnocení věrohodnosti výpovědi poškozené xxxxxxxxxxxxxxxx přihlížel i k závěrům znaleckého posudku, zpracovaném o jejím duševním stavu, z něhož vyplývá mimo jiné, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly svědčit čemukoli, co by snižovalo věrohodnost poškozené. Znalec nezjistil, že by měla poškozená sklon ke zkreslování skutečností souvisících se sexuálním napadením její osoby, či měla sklony ke konfabulaci. Její obecná věrohodnost byla dle názoru znalce plně zachována. 


Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví biologie a genetika, je patrno,  že z poševního výtěru – stopy č. 1 se nepodařilo stanovit relevantní profil DNA, který by byl využitelný k individuální identifikaci konkrétní osoby. Dámské spodní kalhotky – stopa č. 2 jsou znečištěny běžným používáním, především na spodní straně přední části v oblasti přirození byl zjištěn  bělavý a tmavě červenohnědý materiál. Tmavé drobné skvrny se nacházejí také nahoře v oblasti gumy, ve kterých byla prokázána lidská krev.  Přítomnost lidské krve a malého množství lidských slin byla také v poševním sekretu dalších skvrn na kalhotkách .Lidský ejakulát nebyl prokázán. Ze tří stěrů zajištěných z předložených dámských spodních kalhotek byly stanoveny identické profily DNA, odpovídající jedné a téže osobě ženského pohlaví. Ze dvou stěrů zajištěných na spodní straně přední větší části, v oblasti přirození předložených dámských kalhotek byly dále stanoveny identické Y-haplotypy odpovídající jedné osobě mužského pohlaví. Ze srovnávacího vzorku- bukálního stěru obžalovaného xxxxxxxxx byla stanoven profil DNA a Y-haplotyp odpovídající jedné osobě mužského pohlaví. Z předloženého srovnávacího vzorku – bukálního stěru poškozené, byl stanoven profil DNA odpovídající jediné osobě ženského pohlaví.  Vzájemným porovnáním vzájemných profilů DNA a Y-haplotypů lze konstatovat shodu, a to profil DNA poškozené s profily stanoveným i ze tří stěrů, zajištěných z dámských kalhotek, pravděpodobnost uvedené shody přesahuje statistickou hranici stanovenou jako minimum pro průkaz individuální identifikace a dále shodu Y-haplotypu z předloženého bukálního stěru obžalovaného  s Y-haplotypy stanovenými ze dvou stěrů z předložených kalhotek.  Vzhledem k charakteru dědičnosti Y chromozomů nemá shoda  Y-haplotypů  hodnotu individuální identifikace. Shodný Y-haplotyp mohou nést všichni příbuzní  této osoby v patriální linii. 


Soud hodnotil výše uvedené závěry, vyplývající  ze zmíněného odborného vyjádření, přičemž přihlédl i k tomu, že z úředního záznamu Policie ČR, který je založen ve spise, je patrno, že poškozená se nikdy nesetkala s otcem či dědečkem obžalovaného xxxxxxxxxxxx, stejně tak se nesetkala s matkou tohoto obžalovaného.  Dospěl v rámci tohoto hodnocení k závěru, že zjištěné skutečnosti svědčí výpovědi poškozené, že k jednání obžalovaného vůči její osobě, které spočívalo ve styku obžalovaného s intimními částmi těla poškozené, došlo a svědčí tedy  i vině obžalovaného. 


V řízení před podáním obžaloby byl přibrán znalec k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví  soudní lékařství, který  písemně vyhotovil znalecký posudek a jeho závěry  stvrdil u hlavního líčení.  Z těchto závěrů vyplývá,  že na těle poškozené byly zjištěna a popsána poranění, podrobně popsaná ve výroku tohoto rozsudku.  Dne 14. 3.  2015 popsané krevní výrony byly tzv. čerstvého charakteru, krevní výrony popsané dne 17. 3.  2015 byly ve stádiu hojení, jednalo se o odbarvující se krevní výrony, které mohly dobře vzniknout dne 14. 3.  2015. Gynekologickým vyšetřením ze dne 15. 3.  2015 bylo zjištěno a popsáno zhmoždění v oblasti vchodu poševního a pohmatové bolestivosti v oblasti hráze. Povrchní poranění kůže, krevní výrony podle závěru znaleckého posudku lze ze soudně lékařského hlediska vysvětlit mechanismem opakovaného přímého tupého násilí malé, až středně velké intenzity, které působilo proti uvedeným tělním krajinám, např.  po zmáčknutí, mačkání, tlačení proti odporu, silném líbání, slabém úderu a podobně. Popsané gynekologické poranění lze dobře vysvětlit např. opakovaným působením tupého násilí větší intenzity proti uvedené tělní krajině poškozené, například násilným zasunutím dvou a více prstů do vchodu poševního. Uvedené mechanismy dle názoru znalce odpovídají faktům uváděným  ve výpovědích  poškozenou xxxxxxxxxx. Povrchní poranění kůže ani zhmoždění poševního vchodu nezanechají  trvalé poúrazové následky.  Znalec konečně uzavřel, že  poškozená utrpěla lehká zranění, která se obvykle hojí do jednoho týdne a nevyžadují pracovní neschopnost.  Pravděpodobná doba léčení uvedených zranění obvykle nepřesáhne dobu jednoho týdne.  Znalec ze soudně lékařského hlediska hodnotil zranění poškozené pouze jako uškození na těle.  


Soud zhodnotil závěry znaleckého posudku a dospěl i v tomto případě k závěru, který svědčí věrohodnosti výpovědi  poškozené a lze je  hodnotit tak, že vyvrací obhajobu obžalovaného v tom smyslu, že k jakémukoli fyzickému kontaktu mezi ním a poškozenou kritické noci nedošlo.  


Jak již bylo výše zmíněno, obhajoba obžalovaného je vyvrácena a obžalovaný je usvědčován i svědeckými výpověďmi  svědků, kteří byli slyšeni před podáním obžaloby i u hlavního líčení, a to xxxxxxxx, xxxxxxxxxxxx, xxxxxxxxxxx  a xxxxxxxxxx.  Všichni tito svědci sice  uvedli, že incidentu, ke kterému mělo dojít mezi obžalovaným a poškozenou kritické noci ze 13. 3. na 14. 3.  2015, přítomni nebyli, avšak následně  po tomto incidentu dne 14. 3.  2015 v průběhu dne se od poškozené dozvěděli skutečnosti, které ona též uvedla ve svých výpovědích, tedy, že v domě obžalovaného v časných ranních hodinách obžalovaným byla znásilněna.  Všichni zmínění svědci se  také s poškozenou 14. 3.  2015 sešli a svědkyně xxxxxxxxx i xxxxxxxxx měly možnost  vidět na vlastní oči jak a kde byla poškozená následkem jednání obžalovaného poraněna.  Svědkyně xxxxxxxxxxx a  spolupůsobila  při pořizování  fotodokumentace zranění poškozené. Všichni zmínění svědci též potvrdili, že poškozená byla jednáním obžalovaného traumatizována. 


Soud zhodnotil výše uvedené a soudem řádně provedené důkazy a dospěl k závěru, že není důvodu svědecké výpovědi mít za nevěrohodné a že tyto, byť nepřímo, svědčí společně s dalšími výše zmíněnými důkazy vině obžalovaného.  


Pokud jde o svědecké výpovědi  xxxxxxxx a  xxxxxxxxxxxx, stejně tak  jako  xxxxxxxxx, je třeba uvést, že ani tito svědci nebyli incidentu mezi obžalovaným a poškozenou přítomni přímo, pokud pak jde o věrohodnost těchto výpovědí, je značně ovlivněna příbuzenským, či přátelským vztahem  těchto svědků k obžalovanému. Matka obžalovaného sice byla  v kritické době přítomna v druhé části domu  jejich rodiny a pokud neměla povědomost o tom, co se v části domu, kde byli společně  kritického dne  obžalovaný, poškozená a svědek xxxxxxxxxxxxxx a, dělo, jak sama uvedla, je to pravděpodobné, ale obhajobě obžalovaného  to nesvědčí. Této obhajobě nesvědčí ani   výpověď   xxxxxxxxxxxx, která byla slyšena k návrhu obhajoby a pouze  je z ní možno  vzít na vědomí, že jde o osobu žijící s obžalovaným  ve společné domácnosti, která s ním v současné době čeká dítě.  Konečně pokud jde o výpověď  svědka xxxxxxxxxxxxxx, tuto má soud  za značně nevěrohodnou. Tento svědek totiž uvedl pouze to, že ač byl přítomen poblíž incidentu mezi obžalovaným a poškozenou v kritické době, nic neslyšel a nic neviděl. Byť se soud může domnívat, že tomu tak není, což také činí, nelze skutečnosti, které opakovaně tento svědek uvedl, hodnotit ani ve prospěch obhajoby obžalovaného ani ve prospěch či neprospěch výpovědi poškozené. Soud má tedy tuto  výpověď  z hlediska skutkových zjištění za zcela bezcennou. 


Již v přípravném řízení  byl přibrán znalec k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie  o duševním stavu  obžalovaného  xxxxx.  Znalec nezjistil, že by obžalovaný trpěl duševní chorobou či podobně závažnou duševní poruchou, a to jak v době páchání trestné činnosti, tak i v době současné. Nezjistil ani jakoukoli škodlivou závislost.  Neprokázal konečně ani poruchu sexuální preference. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly a jsou plně zachovány, není potřeba  ukládat jakékoli ochranné léčení.


Soud zhodnotil závěry znaleckého posudku a dospěl k závěru, že  obžalovaný byl v kritické době a je i v době současné  za své jednání plně trestně odpovědný.


Vzhledem ke všem provedeným důkazům má soud za bezpečně prokázané, že k incidentu tak, jak byl  výše popsán mezi  obžalovaným a poškozenou došlo, že se obžalovaný dopustil jednání, kterým  naplnil skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu znásilnění podle ustanovení §  185  odst. 1, odst. 2, písm. a) tr. zákoníku. Bylo totiž prokázáno, že násilím poškozenou donutil  k pohlavnímu styku, čin spáchal  jiným pohlavním stykem, provedený způsobem srovnatelným se souloží a byl takto také právem uznán vinným.  


Při úvaze o druhu  a výši  trestu soud předně vycházel  z hodnocení osoby obžalovaného. Tento je osobou dosud netrestanou, jak vyplývá z opisu rejstříku trestů i z listinných důkazů ve spise založených a za  jeho dosavadní pobyt na území České republiky jeho způsob života lze hodnotit kladně.  V této souvislosti  soud přihlédl, byť obžalovaný trestnou činnost nedoznal,  k jeho povědomosti o tom, že  vůči poškozené jednal  v rozporu jak s etickými, tak i trestně právními normami a svého jednání i do jisté míry lituje, což vyplývá z korespondence mezi ním a poškozenou, která je  založena ve spise. Oproti uvedeným skutečnostem  musel soud přihlédnout k typové škodlivosti trestného činu, jehož se  obžalovaný dopustil, ale i ke způsobu, kterým se jí dopustil, neboť bylo zjištěno, že obžalovaný jednal vůči  poškozené velmi hrubým způsobem a jeho jednání zanechalo viditelné poranění poškozené, ale i určitou újmu na její psychice. Po zvážení  skutečností svědčících ve prospěch  obžalovaného, i v jeho neprospěch, soud uložil sice trest odnětí svobody na dolní hranici zákonné trestní sazby ustanovení §  185  odst. 2 tr. zákoníku, avšak trest podmíněně odložený na dlouhou, tříletou zkušební lhůtu. Soud má zato,  že uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím a vzhledem k dlouhé zkušební lhůtě je též způsobilý splnil účel trestu.  


Poškozená se prostřednictvím svého zmocněnce včas a řádně připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody  - nemajetkové újmy, která jí byla jednáním obžalovaného způsobena, a to  částkou 100.000,- Kč.  Výše požadované náhrady, jak bylo výše uvedeno, byla  poškozenou stanovena částkou 100.000,- Kč, aniž by výše tohoto nároku byla blíže odůvodněna. 


Soud  má zato, že z výsledků provedeného dokazování lze dovodit, že poškozená utrpěla újmu jednáním obžalovaného, a to újmu spočívající v určitém narušení psychiky poškozené, trvající po dobu  ne zanedbatelnou.  Ze závěrů  znaleckého posudku o duševním stavu poškozené xxxxxxxxxxxx, který byl vypracován  v řízení před podáním obžaloby a jako důkaz proveden  u hlavního líčení, vyplývá, že  z psychologického hlediska se vyskytly známky traumatického prožívání následků trestné činnosti poškozenou, a to v období skutku, ale i po něm.  Znalecký posudek konstatuje peritraumatickou disociaci (stav šoku, emoční rozpojení v průběhu události, ztrátu paměti na některé detaily skutku), nastala u ní emoční labilita, somatické potíže, poruchy spánku, pocity nejistoty, bezradnosti, pláč a sebeobviňování.  Převažujícím ochranným mechanismem je vytěsnění a racionalizace. Aktuálně, v době zpracování znaleckého posudku, byla poškozená ve fázi zotavování, s příznivou prognózou se s událostí vnitřně vyrovnat.  K tomu má dobrý  potenciál. V současné době se sama subjektivně traumatizována necítí. Závěry znaleckého posudku jsou potvrzovány i dalším zjištěním, že  jak sama poškozená uvedla, po události musela vyhledat odbornou pomoc, a to pomoc psychologa, kterého opakovaně navštívila a účastnila se psychologických sezení.  U hlavního líčení poškozená uvedla, že v současné době větší  zátěž na svou psychiku nepociťuje.  


Soud zhodnotil výše uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že k újmě, jejíž náhradu poškozená požaduje, došlo, avšak ne v takové míře, aby  mohl být akceptován uplatněný nárok ve výši 100.000,- Kč.  Soud  i s přihlédnutím  ke konstantní judikatuře a obecné povědomosti  o obvyklém finančním ohodnocení nemajetkové újmy, akceptované soudy, dospěl k závěru, že přiměřeným nárokem na náhradu nemajetkové újmy je nárok ve výši 30.000,- Kč. Bylo proto rozhodnuto uložit obžalovanému povinnost do této výše škodu, spočívající  v nemajetkové újmě poškozené uhradit, a to podle §  228  odst.  1  tr. řádu, se zbytkem svého nároku na náhradu škody pak byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.  Soud je  přesvědčen o tom,  že další dokazování v tomto směru by bylo již nad rámec trestního řízení. 


P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat do 8/osmi/ dnů od doručení jeho opisu odvolání u zdejšího soudu. Odvolání může podat obžalovaný a v jeho prospěch osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. řádu, a to pro nesprávnost jakéhokoli výroku, který se ho přímo dotýká. Pro nesprávnost kteréhokoli výroku  může podat odvolání státní zástupce. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Právo odvolání má i poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, ale pouze proti výroku o náhradě škody nebo proto, že takový výrok učiněn nebyl. Odvolání podané včas a osobou oprávněnou má odkladný účinek. O odvolání by rozhodoval Městský soud v Praze. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy. Odvolání nemohou s úspěchem podat osoby, které se tohoto práva výslovně vzdaly.


    V Praze dne   9. 12.  2015 


JUDr. Alexandr  Rudý, v.r. předseda senátu