ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY
(anonymizovaný opis)

Okresní soud v Tachově rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne XY senátem ve složení Mgr Ing Miroslava Vajganta předseda senátu a soudců přísedících Moniky Stuchlové a Štěpána Kuhna

takto:

Podle § 314r odst. 4 tr. řádu se schvaluje dohoda o vině a trestu uzavřená dne X mezi obviněným XY, narozeným XX, trvale bytem XXY, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň a státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v XY tak, že

Obviněný

XX,

    XY, trvale bytem YX, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň

se uznává vinným, že

1. nejméně v době od konce května 2016 nejdéle však do 07:30 hodin listopadu 2019, s výjimkou období od března 2019 do konce října 2019, na adrese XXX, opakovaně surovým způsobem bezdůvodně nebo jen kvůli drobným neshodám slovně urážel, kdy ji hlasitě nadával:„ hovado, kreténe, krávo, apod.“ a častěji ji pak fyzicky napadal, kdy ji jednou za měsíc až dva měsíce bil údery otevřenou rukou většinou do oblasti obličeje, přičemž ji fackoval. K poškozené se choval majetnicky a despoticky, musela jej poslouchat na slovo, dobře se chovat, nesměla mu odporovat, opakovaně jí vyčítal, že má koutky u úst dolů, že se neusmívá, že se„ blbě“ tváří, nestojí rovně, že se hrbí. Když mu poškozená odvětila, že neví, proč se tak tváří, dostala od obviněného facku za drzost. Když se poškozená snažila facce uhnout nebo se bránit reflexivním vložením ruky před obličej nebo uhnutí hlavy, říkal jí, že musí přijímat svůj trest a opakovaně ji při„ propleskávání tváří“ říkal:„ Tak jsi hodná, tak jsi poslušná.“ V blíže nezjištěném období roku 2016 poškozené dvakrát způsobil i zranění žeber, kdy po fackách si poškozená lehla na zem, chránila si hlavu a prosila ho, ať to nedělá. To celé obviněného vydráždilo, tak ji několikrát nohou nakopl do žeber a způsobil ji bolestivé zranění v levé části těla. V prosinci 2017 poškozená otěhotněla a obviněný ji nejméně v jednom případě s velkou intenzitou zbil nejméně pěti ranami pískem přes zadek. V měsíci listopadu 2019 obviněný poškozené vulgárně vynadal, nato ji zatáhl do domu, kde ji zfackoval a poté ji začal bít spíše do horní poloviny těla páskem nebo gumovou hadičkou o průměru 1-2 cm přes oblečení za to, že autem vyjela dle něho špatně ze vrat. Dále nejméně v době od počátku března 2020 do XY po poškozené opakovaně vyžadoval pohlavní styk s fyzickým násilím, s odůvodněním, že chce zažít v sexu to, co jí může způsobit bolest, kdy před samotným stykem musela poškozená stát či klečet nahá s rukama za hlavou a obviněný ji páskem, gumovou hadicí, prutem či kuchyňskou obracečkou bil po celém těle, prsou a genitáliích. Dával jí povely a trestal v případě jejich nesplnění. Připínal jí na bradavky a přirození kovové svorky, za které pak tahal či na ně za hák věšel kovové závaží, nutil ji k orálnímu sexu, až v ní vyvolával dávivý reflex, kdy zpočátku takovýto sex, který trval zpravidla 45 minut, vyžadoval přibližně jednou za tři dny a v posledních čtrnáct dnech i dvakrát denně, přestože mu poškozená řekla, že se jej hodně bojí a že se necítí v bezpečí. Poškozená s tímto jednáním nesouhlasila, avšak z obavy dalšího možného napadení k tomu svolila. Výše popsaným jednáním způsoboval poškozené bolestivé podlitiny a mírně krvácející rány, se kterými ani v jednom případě poškozená nevyhledala lékařské ošetření z obavy dalšího napadení a též z důvodu, že se jednalo o drobná zranění, která ji vždy omezovala po krátkou dobu a zahojila se do jednoho týdne. Uvedené sexuální praktiky s použitím fyzického násilí, které obviněnému způsobovaly sexuální vzrušení, obviněný přes výslovný nesouhlas poškozené střídal a propojoval se samotným pohlavním stykem. Když poškozená s tímto jednáním nesouhlasila, obviněný ji zbil a následně se již obviněná bála, protože věděla, že by ji potrestal a také obviněný měl nad ní velkou fyzickou převahu. Dále v blíže nezjištěné době již od září 2011 nejdéle však do konce roku 2019 na seznamovacím internetovém portálu XXX z profilu par-a- sex obviněný poškozenou nabízel na internetu náhodným mužům, kdy postupně vyhledal přibližně 30 náhodných mužů, se kterými následně domluvil schůzku z počátku na adrese XY, YX a později i na adrese XY část obce XY EX, kdy po poškozené požadoval, aby s těmito muži soulož. Obviněný převážně náhodné muže sám kontaktoval a domlouval se s nimi na schůzce. Někdy si s náhodnými muži na popud obviněného psala i sama poškozená. Soulož s náhodnými muži obviněný zpovzdálí pozoroval, nebo se i aktivně zapojil, ale pak už se jen za účelem sexuální vzrušení díval. Někdy po ukončení pohlavního styku poškozené s cizím mužem, musela poškozená mít pohlavní styk i s obviněným. Obviněný po poškozené také požadoval, aby od části těchto neznámých mužů inkasovala za pohlavní styk částku ve výši XXX, kterou mu poté musela předat. Poškozená s takovými pohlavními styky nesouhlasila a zpočátku neodporovala, protože chtěla obviněnému vyhovět. Poškozená chtěla mít spokojený život a také chtěla zachovat rodinu pohromadě. XYXX s tímto souhlasila pod hrozbou fyzického napadení. Dále obviněný poškozenou soustavně psychicky týral tím způsobem, že v domácnosti nic nedělal, o děti se nestaral a poškozená musela vše dělat sama tak, jak obviněný chtěl. Vícekrát poškozené zakazoval i uklízet, protože chtěl, aby byla s ním, a pak se rozčiloval, že je v domě nepořádek. Pravidelně kontroloval poškozené obsah mobilního telefonu. Když se mu obsah zpráv nelíbil, hned poškozené vyndal, omezoval ji v sociálním kontaktu. Dále v blíže nezjištěné době v měsíci srpnu 2018 obviněný v místě bydliště našel deník poškozené, do kterého si zaznamenávala skutečnosti týkající se jeho hrubého chování ve vztahu k poškozené, kdy ji donutil deník spálit. Panovačné, despotické a surové chování obviněného vyvrcholilo dne XY tím, že jej poškozená kolem 07:30 hodin přišlo vzbudit a když mu řekla, že zavřela v noci kamna, protože jí bylo v noci špatně a horko, osočil se na ni, že každý den říká, že jí je špatně, že to přehrává. Poškozená mu sdělila, že šla v noci na záchod, že jí horko nevzbudilo. Obviněný ji začal vyčítat a nadávat, že mu lže, což poškozená odmítla a začala se omlouvat. Poškozená a obviněný stáli v jídelně, kde jí obviněný nejméně třikrát udeřil otevřenou dlaní do obličeje, jednou do levého oka, kdy v rámci trestu ji opět dal na bradavky přes oblečení kovové svorky s tím, že tam poškozená musí zůstat do doby, než přijde z krmení dobytka. Když přišel zpět do jídelny, začal křičet, proč nejsou otevřená vrata. Poškozená se začala omlouvat, že tam nešla, protože nechtěla, aby ji nezletilý syn viděl se svorkami. Obviněný na ni začal křičet, že jako jeho manželka nastavuje svá pravidla, že syn by stejně nic neviděl. Nakázal ji, aby se pohnula, že mu ještě do auta nepřipravila věci a svačinu do práce. Když poškozená otevřela vrata a vracela se k domu, tak ji obviněný začal vyčítat, že stojí jako„ kretén“, pěstí ji udeřil do levé klíční kosti, až se poškozená zapotácela. Řekl ji:„ Ty svině, ty budeš dělat, že omdlíváš?“, zatáhl ji na chodbu, strhnul z ní mikinu, vyhrnul ji triko přes hlavu a přes nahé tělo jí začal bít hadičkou švihem přes prsa a bradavky, kdy ji uhodil nejméně 20krát. Tímto způsobem jí způsobil na pravém prsu dva škrábance o celkové velikosti 8x4 cm a nad nimi hematom o velikosti 4x4 cm, dále zkrvavení bradavky na pravém prsu a škrábance o velikosti 8x4 cm na levém prsu, při tom musela mít ruce za hlavou a po každé jeho ráně musela říkat„ děkuji pane“, což musela i v předchozích případech, když ji bil. Následně obviněný šel ke svému autu, viděl, že poškozená má ubrečený obličej, zatáhl ji do nedaleké stáje, kde ji opět nařídil, aby se postavila s rukama za hlavou, vyhrnul ji triko přes hlavu a nejméně 20krát ji uhodil kovovou částí zahnutého štětce do jednoho místa levé poloviny břicha, čímž jí v oblasti břišní stěny vlevo od pupku způsobil hematom o velikosti 9x8 cm. Posléze po odchodu ze stáje obviněný poškozenou silou chytl za břicho a sdělil jí, že již předchozího dne si všiml, jak ji visí břicho. Jestli na ní večer sáhne a zjistí, že zhubla, tak ji„ seřeže“ jako nikdy předtím, což poškozenou vyděsilo, klekla si před ním na zem a prosila jej, aby jí neubližoval. Omlouvala se mu, aniž by měla k tomu důvod. Obviněný ji chytl za bradavky přes oděv a silou ji vytáhl z kleku do stoje, křičel na ní, že tohle si nebude dovolovat a začal ji fackovat. Obviněný s fackováním přestal až poté, co si uvědomil, že stojí venku a mohl by je někdo vidět. Přičemž před odjezdem autem do práce XY ještě poškozené pohrozil, že ji večer seřeže jako psa, na což poškozená následně reagovala tak, že z panického strachu z manžela kontaktovala Bílý kruh bezpečí a obrátila se na XX ČR, z důvodu, že po dobu soužití s XX poškozená byla nucena snášet jeho despotické a hrubé chování, se u ní projevovaly psychické obtíže, kdy špatně spala, v noci se budila leknutím, měla strach z toho, co bude, proto se po celou dobu snažila dělat vše, aby byl XX spokojený, aby jí znovu nenapadal.

2. Dále obviněný v období nejméně od XX do XX v místě trvalého bydliště uplatňováním neadekvátní velice přísné výchovy a používáním bolestivých tělesných trestů za použití gumové hadičky, koženého pásku a taháním za ucho fyzicky a psychicky týral své dvě děti vlastní děti XY, XXX XY, XXX a zejména svou osvojenou nezl. dceru XY, XXX. Děti měly v rámci jeho despotické výchovy stanovený přísný režim, v jehož rámci měly den přesně rozdělen na dobu, po kterou se budou vzdělávat v rámci uplatňování domácí výuky a po kterou budou pracovat v domácnosti a při péči o domácí zvířata s minimem volného času. Pokud včas nedovedly svou přidělenou práci, kdy jako děti musely každé ráno uklízet kuchyň a chodbu (s vytíráním a vysáváním), nestihly se ani nasnídat, protože jim obviněný nařídil, že jíst mohou až poté, co uklidí. Nejméně třikrát se stalo, že musely vydržet bez snídaně až do oběda. Obviněný po dětech vyžadoval tvrdou disciplínu, když děti něco udělaly špatně, zlobily, nebo třeba jen nestály rovně, tak je obviněný nejméně vícekrát týdne bolestivě bil gumovou vzduchovací hadičkou švihnutím nejméně jedním až čtyřmi údery přes obě ruce, které musely před praktikováním tělesného trestu předpažit před sebe. Dále děti trestal bolestivým taháním či vedením za ucho a bitím páskem přes zadek. Když děti udělaly sebemenší prohřešek, nadával jim do debilů a cucáků. Když brečely, tak jim nadával slovy„ nedělej na mě ten ksicht, tu hubu“. Dále nezl. XX v blíže nezjištěné době v zimním období potrestal švihnutím hadičkou přes prsty, i když měla zmrzlé ruce, přičemž v důsledku potrestání pociťovala naražení malíčku. Dále blíže nezjištěného dne nezl. XX zbil páskem přes zadek, a když u toho nechtěně strčila do dvířek, přidal jí další rány. Blíže nezjištěného dne v měsíci dubnu 2020 potrestal nezl. XX z důvodu, že si dovolila odmlouvat své matce, přestože se matce nezl. XX za domlouvání sama omluvila. Na příkaz obviněného musela vyžehlit celý koš prádla za jeden večer a následně obviněný nezl. XX, která byla ve spodním prádle, potrestal nejméně deseti bolestivými údery koženým páskem vyjmutým z kalhot přes zadek, přičemž u toho nezletilá musela ležet na posteli a když jí to bolelo, otočila se na záda a obviněný ji páskem udeřil i přes přirození. Dále obviněný všem jeho dětem nadával, že chodí pozdě spát, že pak nemá čas s maminkou na sebe. Zakazoval dětem si s matkou hrát jakékoli hry z důvodu, aby se matka mohla věnovat pouze obviněnému, ve skutečnosti však XX matku dětí XY, XXX rovněž psychicky a fyzicky týral (za což je trestně stíhán od XX), toto týrání mělo často i sexuální kontext, kdy měl na poškozené XY uplatňovat sadistické sexuální praktiky, kromě toho měl XY na seznamovacím internetovém portálu nabízet za účelem sexu náhodným mužům, aby s nimi soulož, i proto svým dětem XX zakazoval, aby ze svého pokoje nevycházely v době po 19:30 hodin, kdy děti na jeho příkaz nemohly jít ani na toaletu, protože jim XX  řekl, že kdo vyjde po půl osmý z postele, tak dostane na zadek, vše nezletilé děti pociťovaly jako těžké příkoří, zejména XX, která nejvíce pociťovala strach ze svého otce, přičemž se dne XX jako jedenáctiletá svěřila své tetě, že odpočítává roky, kdy jí bude 18 let a bude moci se od táty odstěhovat a bydlet sama,

3. Dále v blíže nezjištěné době v období od měsíce května 2016 do konce roku 2016, na adrese XY u YX, okr. XXY poté co XY, XX, jako svou tehdejší družku zfackoval, neboť dle něho byla údajně drzá, jí následně nařídil, aby šla k němu, že se mu nebude vzpouzet, v přístavku domu, v tzv. roubence ji hodil břichem na postel se slovy: "Tak takhle vypadá znásilnění ty svině", kdy jak poškozená ležela na zádech, XX, s použitím hrubého slovního i fyzického zacházení, přes vážně míněný slovní odpor a nesouhlas poškozené s pohlavním stykem, na ní po zalehnutí za použití fyzické převahy vykonal vaginální soulož s následnou ejakulací, i když jej poškozená prosila, aby to nedělal a snažila se z pod něho dostat šoupáním těla směrem doprava, což se jí ale nepodařilo, dále v blíže nezjištěné době v průběhu roku 2018 až 2019, na adrese XY u YX, okr. XXY, v době, kdy svou partnerku XY, XX dlouhodobě psychicky a fyzicky týral, poté, co toho dne ji v jídelně fyzicky potrestal bitím koženým páskem, za to, že se nechovala při trestání tak, jak on chtěl, tak v momentě, když poškozená se už chtěla zvednout a odejít, neboť bití páskem už pro ni bylo nesnesitelné, XX si ji, když ležela na břiše, přitáhl k sobě za nohy a po zalehnutí na ní s použitím fyzické převahy, přes vážně míněný slovní odpor a nesouhlas poškozené s pohlavním stykem, vykonal vaginální soulož, při tom na poškozenou křičel, že je jeho žena, že musí poslouchat, že bude dělat to, co on chce,

tedy

jednak týral osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí * a tento čin páchal po delší dobu,

* způsobil takovým činem těžkou újmu na zdraví * 

jednak jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutil k pohlavnímu styku, a tento čin spáchal souloží

jednak jiného přiměl k provozování prostituce a nebo kořistil z prostituce provozované jiným

jednak týral osobu, která je v jeho péči a tento čin spáchal nejméně na dvou osobách a páchal tento čin po delší dobu,

čímž spáchal

zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. * d) trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinem kuplířství dle § 189 odst. 1 trestního zákoníku,

zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) trestního zákoníku

* písm. b) *

a odsuzuje se za to

Podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře tří (3) let.

Podle § 84 trestního zákoníku a § 85 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu ve výměře pěti (5) let za současného uložení dohledu nad obviněným.

Podle § 85 odst. 2 trestního zákoníku ve spojení s § 48 odst. 4 písm. f) trestního zákoníku se obviněnému ukládá povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhledávání a styku s poškozenou XYXX, narozenou XXX a dětmi XYX, narozenou XX XYX narozenou XX, XYX, narozeným XX a XYX, narozeným XX bez souhlasu poškozené a dětí.

Obviněný je povinen uhradit poškozené způsobenou škodu dle dohody tak, že částku 300 000 Kč uhradí nejpozději do XXXX a zbytek uhradí formou měsíčních splátek ve výši 10 000 Kč splatných vždy do 20-tého dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2021 pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné z nich.

Podle § 75 odst. 1 trestního zákoníku se obviněnému ukládá trest zákazu pobytu na okrese XXX na dobu pěti (5) let.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku trest propadnutí věci:

4. 1 ks dřevěné vařečky o délce 29 cm,
5. 2 ks hliníkových svorek, 1 ks oboustranného háku, 2 ks zahnutých železných plných tyčí se závitem o délce 15 cm a 23 cm,
6. 1 ks plochého malířského štětce o délce 40 cm červené barvy,
7. 1 ks průhledné gumové hadice, o délce 39 cm o průměru 1 cm, 1 ks dřevěného proutku o délce 50 cm,
8. 1 ks koženého pásku hnědé barvy o délce 123 cm s kovovou sponou o šířce 3,3 cm.

Podle § 99 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku se obviněnému ukládá ochranné léčení psychiatrické – sexuologické v ambulantní formě.

Podle § 228 odst. 1 trestního řádu se obviněnému ukládá povinnosti nahradit škodu za nemajetkovou újmu poškozené XY, narozené XX částku ve výši XXX, na bolestném částku ve výši XYX a za majetkovou újmu částku ve výši XYX.

Odůvodnění podle § 129 odst. 2 tr. řádu odpadá, neboť se obžalovaný i státní zástupkyně po vyhlášení rozsudku vzdali odvolání, prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od jeho doručení u podepsaného soudu ve trojím vyhotovení, pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválen v podobě, s níž souhlasil. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Odvolání musí být odůvodněno tak, aby z něj bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.

Tachov 6. listopadu 2020

Mgr. Ing. Miroslav Vajgant

předseda senátu 

‍

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Romana Šustra a přísedících Mgr. Ivany Parkosové a Ivany Ondřichové v hlavním líčení dne 18. září 2015 ve Strakonicích, takto:

Obžalovaný: XXXXX, nar. XXXXX ve XXXXX, trvalý pobyt XXXXX, zaměstnán jako operátor lití XXXXX, občan ČR,

je vinen, že

1) dne 6.11.2014 v době od 20:30 hodin do 24:00 hodin v průběhu návštěvy XXXXX., nar. XXXXX, v bytě v domě č.p. XXXXX, ve XXXXX, kam vstoupil s jejím souhlasem, při rozhovoru ohledně jejich vzájemného vztahu a následné rozepři, kdy obžalovaný začal požadovat, že tam přespí a při následně vzniklé hádce začal slovně vyhrožovat poškozené, že ji nechá zabít a že ji uřízne hlavu, začal na poškozenou sahat a svlékat ji, při tom si obžalovaný sundal kalhoty a chtěl po poškozené pohlavní styk, poškozená ho odstrkovala, brečela a když na ni obžalovaný lehl, tak ho odkopávala, přičemž obžalovaný poškozené sundal i přes její odpor kalhoty a tričko a vysvlékl ji pouze do spodní prádla, a pokusil se svůj ztopořený penis zasunout do pochvy poškozené, ale k dokonání pohlavního styku nedošlo zejména z důvodu, že z vedlejšího pokoje přišla jejich čtyřletá dcera a obžalovaný byt opustil a před odchodem z bytu dal poškozené tzv. "hlavičku", když ji udeřil silně hlavou do čela, tedy - dopustil se jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu tím, že jiného násilím a pod pohrůžkou jiné těžké újmy nutil k pohlavnímu styku souloží, avšak vlivem okolností, na obviněném nezávislých, k dokonání činu nedošlo,

2) v době od 16:30 hodin do 16:45 hodin dne 19.2.2015 v kavárně XXXXX na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával v prostoru dětského koutku poškozené kde byli s dcerou nar. XXXXX, slovy: ”vietnamská kurvo, děvko" a dále jí vyhrožoval, že ji zničí a ve svém jednání pokračoval v době od 16:45 hodin do 17:00 hodin dne 19.2.2015 v prostoru prodejny XXXXX v ulici XXXXX ve XXXXX, kde opětovně na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával před dcerou XXXXX na poškozenou, která však v této době nebyla na uvedeném místě, že je ”vietnamská kurva, děvka” a dožadoval se, aby ji obsluha bufetu zavolala,

tedy dopustil se na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti, zejména tím, že napadl jiného

‍

čímž spáchal

‍

ad 1) zločin znásilnění podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, 

‍

ad 2) přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku,

‍

a odsuzuje se

‍

podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 (dvě) léta.

‍

Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 2,5 (dva a půl) roku.

‍

Odůvodnění:

Na základě dokazování, provedeném v hlavním líčení, má soud za prokázaný skutkový děj, kdy obžalovaný dne 6. 1 1. 2014 v době od 20:30 hod. do 24:00 hod. v průběhu návštěvy XXXXX, ve XXXXX s jejím souhlasem, při rozhovoru ohledně jejich vzájemného vztahu a následné rozepři, kdy obžalovaný začal požadovat, že tam přespí a při následně vzniklé hádce začal slovně vyhrožovat poškozené, že ji nechá zabít a že ji uřízne hlavu, začal na poškozenou sahat a svlékat ji, při tom si obžalovaný sundal kalhoty a chtěl po poškozené pohlavní styk, poškozená ho odstrkovala, brečela a když na ni obžalovaný lehl, tak ho odkopávala, přičemž obžalovaný poškozené sundal i přes její odpor kalhoty a tričko a vysvlékl ji pouze do spodní prádla, a pokusil se svůj ztopořený penis zasunout do pochvy poškozené, ale k dokonání pohlavního styku nedošlo zejména z důvodu, že z vedlejšího pokoje přišla jejich čtyřletá dcera a obžalovaný byt opustil a před odchodem z bytu dal poškozené tzv. "hlavičku”, když ji udeřil silně hlavou do čela, a dále v době od 16:30 hodin do 16:45 hodin dne 19.2.2015 v kavárně XXXXX ve XXXXX na místě veřejnosti přístupném hlasitě nadával v prostoru poškozené XXXXX, nar. XXXXX, kde byli s dcerou XXXXX, nar. XXXXX, slovy: ”vietnamská kurvo, děvko” a dále jí vyhrožoval, že ji zničí a ve svém jednání pokračoval v době od 16:45 hodin do 17:00 hodin dne 19.2.2015 v prostoru prodejny XXXXX na místě veřejnosti 

přístupném hlasitě nadával před dcerou na poškozenou, která však v této době nebyla na uvedeném místě, že je ”vietnamská kurva, děvka" a dožadoval se, aby ji obsluha bufetu zavolala.

‍

Obžalovaný XXXXX uvedl, že na událost z 6.11.2014 si pamatuje pouze matně, protože když je někdo křivě obviněn, tak se snaží na to zapomenout. Ta událost se nestala. S poškozenou XXXXX chodili necelých 5 let a od září 2014 už spolu nebydlí. Rozešli se, ale chodil za ní na návštěvu a jedenkrát až dvakrát týdně spolu měli pohlavní styk. Důvodem rozchodu bylo, že poškozená si našla práci a brala si dceru do práce. Obžalovaný se domnívá, že čtyřleté dítě nepatří na bar, to se mu nelíbilo. Poškozená není vyučená, ale učiliště si mohla dodělat i v době, kdy byla těhotná a navíc jí od září sehnal učiliště, kde jí uznali první ročník a mohla si ho dodělat dálkově. Ona se na to však vykašlala. Dne 13.11.2014 měli mít soud o dceru a 6.11.2014 šel za poškozenou se domluvit, že by chtěl dceru do střídavé péče. Poškozená však říkala, že když půjde dcera do střídavé péče, nebude schopna zaplatit nájem, a tak se domluvili, že mu bude dceru půjčovat a on jí ustoupil. Poškozená není ani teď schopna bez alimentů dceru uživit. Dne 6.11.2014 za poškozenou přišel kolem deváté hodiny večer a byl tam minimálně tři hodiny. Celou dobu se domlouvali na výchově dcery a mezitím měli pohlavní styk. Pohlavní styk měli před odchodem obžalovaného v jedenáct nebo půl dvanácté a potom obžalovaný odešel. Začalo to v kuchyni, pak šli do pokoje, kde spala dcera, ale ta se začala budit, a proto se přemístili do koupelny. Při pohlavním styku byli oba zcela vysvlečeni. Antikoncepci řešili přerušovanou souloží a obžalovaný vyvrcholil na podlahu koupelny. Neuklízel to, možná to setřel toaletním papírem, automaticky po sobě uklízí, ale ten den si nepamatuje. Po pohlavním styku se zdržel asi ještě půl hodiny. Že má poškozená modřinu na levé noze pod kolenem, si všiml již při svém příchodu, protože mu přišla otevřít v kraťasech. Podlitina měla průměr asi 10 cm a fialovou barvu, stáří tipuje na 1 až 2 dny. Ten den poškozené určitě nevyhrožoval, pouze jí řekl, že uvidí, jak bude péče o dceru vypadat a pokud se o ni poškozená nebude starat, tak si jí vezme do péče. To není žádná výhružka. V průběhu jejich vztahu byl obžalovaný hodně v práci a musel často poškozené ustupovat, byla hodně hysterická a měla sklony k sebepoškozování. Chtěl ji dostat na vyšetření k psychologovi, někdy poškozené něco vyčetl, například, že neuvařila, i když mu před tím práce volala, že je uklizeno a že holce uvařila. Když přišel domů, byl tam nepořádek, dcera seděla na notebooku, koukala na pohádky a poškozené to bylo úplně jedno. Tak jí to vyčetl a ona odešla do koupelny, kde si vzala žiletku a začala si řezat ruku. Řezala se povrchově a udělala to několikrát za jejich vztah. Na ošetření s tím nikde nebyla. Na ošetření byl pouze obžalovaný a to l.1.2014. Obžalovaný byl v XXXXX a poškozené se nelíbilo, že se tam baví s kamarádkou. Poškozená utekla domů, a když domů přišel obžalovaný, začala na něho křičet a hodila po něm nůž, který mu propíchl nohu. Obžalovaný byl ošetřen na chirurgii, ale nikde to nehlásil, protože by mu nikdo nevěřil. Nikdy to poškozené neoplatil a nůž by po ní nikdy nehodil. Byl na ní pouze naštvaný, protože u toho byla i dcera. Někdy jí nadával, například, že je blbeček nebo kráva, ale myslí si, že v partnerské hádce se to během pěti let stát může. Nikdy jí nevyhrožoval, neměl proto důvod. Po rozchodu obžalovaný navštěvoval poškozenou, ale ona jeho ne, protože měla nového přítele a nechtěla, aby byla viděna s obžalovaným. Dne 6.11.2014 když šel k poškozené na návštěvu tak nepožíval alkoholické nápoje, pil pouze čaj. Asi 14 dní po soudu (13.11.2014) se poškozená začala obžalovanému opět ozývat a až do ledna 2015 spolu udržovali sexuální vztah. Psala mu SMS zprávy, ať se k ní vrátí.

Obžalovaný XXXXX rovněž popřel, že by se vůči poškozené dne 19.2.2015 hrubě choval. S kamarádem byl v bytě poškozené pro nějaké své věci a zjistil, že poškozená si vše odvezla, přestože říkala, že mu tam nějaké věci nechá. Nejednalo se o nic velkého, šlo o spotřebiče a domlouvali se, že mu dá náhradu 1.000 nebo 2.000 Kč a on jí pak zaplatí alimenty. Dne 19.2. s dcerou a s poškozenou se kolem půl páté sešli v XXXXX. Pouze se poškozené zeptal, jestli se nějak majetkově vyrovnají, protože mu z bytu nezbylo vůbec nic a při tom tam jejího absolutně nic nebylo. Ona se sebrala, řekla, že mu stejně nic nedá a šla pryč. Rozhodně jí nenadával, ani ničím nevyhrožoval, a pokud jí řekl, že ho nebude vydírat dcerou, tak to není žádné vyhrožování. Navenek to vypadalo tak, že u sebe stáli hodně blízko, obžalovaný měl ruce dozadu a prohodili spolu pár slov. Možná zvyšoval hlas, protože byl rozčilený, neboť tři týdny neviděl dceru. Hádka trvala maximálně 5 minut. Celkově byli v XXXXX asi 10 minut. Obžalovaný si objednal pivo a poškozená kávu. Hlavním důvodem hádky byla skutečnost, že poškozená nechtěla obžalovanému půjčovat dceru. Obžalovaný neměl telefon a proto, když poškozená odešla z do požádal kolegyni poškozené, zda by nemohla poškozenou zavolat. Požádal jí normálně, jestli by nebyla tak laskava a nemohla zavolat XXXXX. Konkrétně uvedl: „Prosím Vás, nemohla byste zavolat“. Ještě jí řekl, že nechce být popotahovaný policií. Obsluha bufetu zavolala na svého vedoucího a ten poškozené zatelefonoval. Poškozená za chvíli přišla, předal jí dceru před XXXXX a šel pryč. Je absolutní nesmysl, že by použil výrazy vietnamská kurva apod.

Ke vztahu s poškozenou obžalovaný doplnil, že s ní vše řeší již pouze přes třetí osobu. Po 6.11.2014 se s poškozenou nadále stýkal. Poškozená mu psala SMS zprávy, aby za ní přišel, že s ním potřebuje mluvit a zkoušela, jestli se k ní nevrátí. Dokonce mu říkala, že neví, jak vycouvat z obvinění ze znásilnění, chtěla po něm telefon na nějakého právníka, a nevěděla kudy kam, zašlo to příliš daleko. Ptala se obžalovaného, co jí hrozí za křivou výpověď. Rozhovoru byl přítomen pan XXXXX. Po tomto rozhovoru spolu šli na hotel a pokoj platila poškozená. Bylo to asi v červnu 2015.

‍

Poškozená vypověděla, že dne 6.11.2014 jí telefonoval obžalovaný, že se chce zastavit a chce probrat jejich vztah, protože ona již tehdy byla s někým jiným a s obžalovaným být nechtěla. Sedli si v kuchyni na sedačku a rozebírali jejich tehdejší situaci. Obžalovanému říkala, aby jí dal konečně klid, že s ním nechce být. On sní však chtěl spát a chtěl u ní přespat, což nechtěla. Obžalovaný začal být agresivní a nadávat jí. Poté jí začal svlékat, ale protože s ním nechtěla mít nic společného, tak se začala bránit. Nadával jí, že jí podřízne a že si najme lidi, aby jí zničili. Obžalovaný byl opilý, když přijel, tak z něj táhl alkohol. Přišel dvakrát, poprvé to bylo v pohodě, ale zapomněl si klíče, a tak se vrátil. Říkala mu, aby odešel z bytu, ale on nechtěl, chtěl tam spát. Poškozená měla na sobě rifle a triko s krátkým rukávem a v kuchyni na sedačce si k ní sedl a začal na ní šahat a svlékat jí.

Vysvlékl jí kalhoty a triko, přitom si sundal kalhoty a byl pouze v trenýrkách. Bránila se a kopala ho a z toho měla nejspíš modřiny. Než přišel, obžalovaný žádnou modřinu neměla. Poškozená měla na sobě stále kalhotky a obžalovaný měl trenýrky. Měl ztopořený penis a asi ho neměl pořád v trenýrkách. Snažil se do poškozené dostat a možná se do ní i na moment dostal, ale to si není jistá. Snažil se přirážet, ale poškozená se bránila. K vyvrcholení obžalovaného nedošlo a v koupelně spolu vůbec nebyli. Byli pouze v kuchyni a ve vedlejší místnosti, kde spala dcera. Obžalovaný chtěl jít s poškozenou do postele, ale ona nechtěla a ke styku došlo v kuchyni. Z vedlejšího pokoje přišla dcera a brečela, aby jí obžalovaný nechal být. Při odchodu dal obžalovaný poškozené úder čelem do hlavy. Byla to velká rána z blízka a u obžalovaného to bylo běžné chování. Neměla však žádné zranění, pouze jí bolela hlava. Druhý den jí policie vzala na ošetření a lékařka na hlavě nic nenašla. Obžalovaný si sex vynutil silou a řečmi, že jí nechá zabít, že jí uřízne hlavu a že má na to svoje lidi. Hlavičku jí dal na chodbě a říkal, aby si na něho dávala pozor. Věc došla druhý den oznámit na Policii. Po nějaké době si obžalovaný hrál jak je hodný a chtěl se k poškozené vrátit, ale ona už nechtěla. Byl za ní, že se ho nemusí bát, že by byl agresivní nebo jí nadával a byl v pohodě. Řekl jí, aby to došla stáhnout, že nechce mít problémy a tahání po soudech a že jí dá pokoj, když oznámení stáhne. Proto šla na Policii vzít oznámení zpět a on se jí ještě ten den byl zeptat, zda to stáhla. Jinak se s obžalovaným náhodně potkávali ve městě. Se znásilněním se svěřila sestře. Předchozích hádek s obžalovaných bývala přítomna její dcera a slyšeli to všichni sousedé v domě, kde bydleli. Bylo to v XXXXX a je tam asi 7 bytů. Poškozená popírá, že by se někdy pořezala nebo jinak sebepoškozovala. S obžalovaným spolu byli 5 let až do září 2014. Poslední rok jí obžalovaný několikrát do týdne mlátil. Po rozchodu spolu asi jednou týdně mívali pohlavní styk, myslela si, že se obžalovaný změní. Za dobu jejich vztahu byla 2x na ošetření na chirurgii ve Strakonicích, jednou s prsteníčkem na levé ruce, když jí na něj dupnul a jednou s malíčkem, který měla ohnutý, když se bránila jeho agresivnímu útoku. Obě ošetření měli být v roce 2014. Jinak mívala podlitiny, což mohou dosvědčit její známí nebo matka. Ta byla u toho, když za ní obžalovaný běžel a dal jí pěstí a tekla jí krev z pusy. Obžalovanému způsobila řeznou ranku na noze, ale k tomu došlo tak, že jí zahnal do kouta a myslela, že jí zabije.

‍

V průběhu výpovědi obžalovaný znevažujícími úsměvy, poznámkami a gestikulací zasahoval do výpovědi poškozené, ve svém jednání pokračoval i přes několikeré napomenutí předsedou senátu, a musela mu být uložena pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč. Poté se jeho chování zlepšilo.

K události ze dne 19.2.2015 poškozená uvedla, že šla do XXXXX za obžalovaným pro dceru. Chvíli si sedla na bar a obžalovaný jí říkal, aby tam s ním zůstala, ale ona nechtěla. Chtěla si vzít dceru a obžalovaný jí nechtěl dát. Z toho vznikla hádka a obžalovaný začal poškozené nadávat do kurev a do Vietnamek. Přesně si již nepamatuje, co jí obžalovaný řekl, protože je to delší doba, ale bylo to skutečně nepříjemné a ví, že se obžalovaného dost bála. Obžalovaný na ní dokonce 2x plivl. Zároveň jí vyhrožoval, že už si v práci ani neškrtne, že jí zničí, protože ona mu ničila život. Přišlo jí, že je obžalovaný opilý, křičel na ni, nadával ji a měla strach, že jí něco udělá. Chtěla obléci dceru, ale on jí nenechal, že si tam dceru nechá. Poškozená utekla, běžela za sestrou a telefonovala na linku 158, protože jí obžalovaný nechtěl dát dceru. Následně jí telefonoval vedoucí z práce, že obžalovaný s dcerou je na bufetu a že tam vykřikuje nadávky. Rychle tam běžela a obžalovaný stál s dcerou před bufetem. Nepochopila, proč jí obžalovaný dělá takovou ostudu v zaměstnání.

S obžalovaným se k sobě nevrátili, pouze se několikrát viděli, obžalovaný si přišel něco koupit anebo spolu zašli na pivo. Přišlo jí, že se obžalovaný změnil, že není tak agresivní, co býval a že se chová slušně. Intimní poměr spolu neměli a noc spolu nestrávili. Je pravdou, že zaplatila pokoj v penzionu, ale s obžalovaným tam byla asi půl hodiny a pohlavní styk spolu neměli. Na penzionu byli asi proto, že se k němu možná chtěla vrátit, neví. Poškozená si není vědoma, že by obžalovanému posílala nějaká SMS zprávy po 31.3.2015, kdy proběhlo první hlavní líčení. Obžalovaný předložil SMS zprávy s obsahem: „Ahoj, tak, co jak tě to utíká v práci, usínám a slíbila jsem, že ti napíšu”, ze dne 27.4.2015 a z téhož dne: „On už šel domů, pojď na cíčko, počkám pod mostem” a poškozená uvádí, že tyto zprávy psala a na cigaretu spolu šli, protože před tím se s obžalovaným potkali, když šla s novým přítelem do práce a obžalovaný je doběhl na mostě. Je pravdou, že si sháněla advokáta, ale pouze z důvodu, že obžalovaný má také advokátku a ona nechtěla být u soudu sama. Neprobírala s nikým, že by chtěla vzít zpět trestní oznámení, a to ani se svým přítelem.

Z SMS zpráv fotograficky zajištěných policejním orgánem soud zjišťuje, že od 25.11.2014 do 2.12.2014 spolu poškozená a obžalovaný komunikovali a poškozená například píše obžalovanému: „Lásko, už jsem zase sama, nemůžu, je mi smutno, chci být zas jen ty, já a XXXXX lásko” a naopak „Co po mě vlastně chceš, nedokážeš mě ani XXXXX zabezpečit, chceš něco vrátit, ale jak by sis to představoval.” Poškozená uvádí, že zprávy psala ona a že je taková, že když někdo udělá nějakou věc, tak mu dokáže rychle odpustit. Dohromady to však již dát nešlo, poslední rok to mezi nimi neklapalo, a když se spolu viděli, tak byli jako dva kohouti.

Podle rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích č. INC 3121/2014-15 ze dne 11.11.2014 se nezletilá XXXXX, nar. XXXXX, svěřuje do výchovy poškozené a obžalovaný se zavazuje přispívat na její výživu částku 2.500 Kč měsíčně.

Ze sdělení Chirurgického oddělení Nemocnice Strakonice vyplývá, že poškozená u nich nebyla v roce 2013 ošetřena a v roce 2014 pouze dne 21.9.2014 s otokem a hematomem pátého prstu pravé ruky. Uvedla, že došlo k pádu poličky na pravou ruku. Obžalovaný byl ošetřen pouze jednou a to 1.1.2014, kdy uvedl, že se poranil nožem na pravé noze. Zjištěna řezná ranka.

Svědkyně XXXXX matka obžalovaného, na úřední záznam v přípravném řízení vypověděla, že syn s poškozenou a jejich dcerou bydleli u nich a finančně poškozenou podporovali i potom, když se od nich po třech letech odstěhovali. Našli si nájemný byt ve Strakonicích. Ví, že syn do současné doby přispívá na výživu své dcery a když mohl, tak si jí bral a staral se o ni. Ke krizi mezi synem a poškozenou došlo zřejmě také z důvodu, že si poškozená našla nevhodnou práci a měla služby většinou o víkendech a noční. To si brali vnučku k sobě a podílejí se tak na její výchově a výživě. Domnívá se, že syn se snaží vztah udržet, ale jaký mají v současné době (výpověď je ze dne 3.12.2014) intimní vztah, neví. Zpráva, že ze strany syna mělo dojít k násilnému jednání, jí zaskočila. S poškozenou se o tomto nebavili a poškozená se tváří jako kdyby k ničemu nedošlo. Myslí si, že syn by nebyl schopen ublížit.

Svědek XXXXX otec obžalovaného vypověděl, že než se syn s poškozenou v roce 2012 odstěhovali, tak mezi nimi nebyly žádné konflikty. Proč se odstěhovali, přesně neví, byl v té době v nemocnici, ale poškozené bylo 18 a už to začalo, začala si hrát na velkou plnoletou, a tak se odstěhovali. Zda se hádali neví, nebydleli s nimi a syn se mu nesvěřoval. Důvod, proč se rozešli, je asi jednoduchý, poškozená nechtěla přiložit ruku k dílu. Svědek jí říkal, aby si dodělala školu, že má na to času dost a u nich doma klid, ale ono to asi nešlo, ono se nechtělo. Když si člověk odmalička zvykne na nějaké dávky, tak pak bojuje pouze, aby tu dávku bral dál a dál. Důvod rozchodu tedy asi byl, že syn poškozenou honil do práce, ale prostě to asi nemělo cenu.

Svědek XXXXX uvádí, že obžalovaného zná od malička. Spravoval dům v XXXXX ve XXXXX a rodina obžalovaného mu přišla harmonická, nebyl přítomen nějakým konfliktům. Co viděl, bylo absolutně v pořádku a neslyšel, že by si někdo ze sousedů stěžoval na nějaký křik nebo hádky. Nevšiml si, že by obžalovaný měl problémy s alkoholem, není mu to známo.

Svědek XXXXX uvedl, že bydlel v XXXXX ulici, obžalovaný s poškozenou byli jeho sousedi. Nejdříve bydlel nad nimi a pak si vyměnili byt a bydlel pod nimi. Osobně slyšel asi dvě hádky, kdy více byl slyšet mužský hlas, ale ten je asi více slyšet obecně. Neslyšel žádné výhružky. Protože je voják z povolání, tak byl většinou mimo domov, ale od manželky ví, že slyšela řev a že si v jednu chvíli bála, jak to u sousedů dopadne. Větší podrobnosti k tomu nezná. Od ostatních žen z domu slyšel, že se obžalovaného bojí, že pořád slyší nějaký křik nebo agresivitu. On sám s obžalovaným žádný problém neměl. Někdy se spolu bavili na zahradě a obžalovaný si mu stěžoval, že mu poškozená doma nepomáhá nebo že se špatně stará o dceru apod. Svědek to příliš nechtěl rozebírat. Později, když už tam spolu nebydleli, za ním přišla poškozená, zda by jí nevyměnil fabku, že se bojí obžalovaného, který má pořád klíče od bytu. On jí fabku vyměnil, více se o to nezajímal.

Svědek XXXXX na úřední záznam vypověděl, že je spolupracovníkem a kamarádem obžalovaného. Dne 29.11.2014 pomáhal obžalovanému na jeho žádost odstěhovat věci z bytu. Poškozená jim předala klíče a po příchodu do bytu viděli, že je tam velký nepořádek. Poškozená měla své věci téměř odstěhované, ale byt neuklidila. Obžalovaný ho požádal, aby nepořádek vyfotil a on tak učinil. Obžalovaný si naložil nějaké svoje věci a nepořádek tam nechal a poškozené zavolal, zda v takovém vztahu, chce předávat byt. V automobilu mu obžalovaný povídal, že ho poškozená přemlouvala, aby tam s ní zůstal. Někdy v listopadu nepřišel obžalovaný do práce, a když se ho následně ptal, co se stalo, tak mu obžalovaný řekl, že byl na policii, že se měl pokusit znásilnit poškozenou. Řekl mu, že to není pravda, že spolu normálně spali. Svědek ví, že obžalovaný s poškozenou měli neshody již delší dobu, kolikrát přišel obžalovaný vzteklý do práce, že poškozená nezaplatila školku nebo, že se špatně stará o dceru, jindy byl poškrábaný na krku a také měl propíchnutou nohu od nože. Asi se často hádali, netvrdil by, že se fyzicky napadali, ale blíže o tom neví, ví pouze to, co mu řekl obžalovaný. Obžalovaný je v práci klidný.

V hlavním líčení byly předloženy tři fotografie z mobilního telefonu XXXXX na kterých je zřejmé, že byt není zcela vyklizený a na podlaze se nachází různé smetí.

Svědek XXXXX uvedl, že o vztahu obžalovaného s poškozenou ví, že to nebylo ono z její strany. Poškozená měla problémy a byl svědkem, že když chtěli s obžalovaným něco podniknout, například, že zajdou do restaurace nebo, že vezmou někam společně děti, tak to díky ní nešlo, vyhrožovala, že si něco udělá a podobně. Koncem listopadu 2014 měli firemní večírek a byl svědkem, že poškozená volala obžalovanému a někam ho zvala. Že obžalovaného zve k sobě, svědkovi řekl obžalovaný, a zároveň ho požádal, aby byl svědkem, že ona sama ho zavolala a že ho k sobě zvala, vábila a že to spolu urovnají. Byl přítomen telefonickému hovoru, ale co říká poškozená, neslyšel. Poškozenou jinak moc nezná, nedala mu šanci, aby jí poznal, jednou když byl u nich na návštěvě, tak zašla do koupelny a vyšla, až když odešel.

Svědek XXXXX uvedl, že s obžalovaným se zná ze zaměstnání. Jednou seděl s obžalovaným i poškozenou, oba se k sobě docela měli a pak se domluvili, že by mohli jít na hotel. Proč tam šli, neví, ale působilo to na něho, že se chtěli asi intimně sblížit. Ani jeden z nich nebyl opilý. Nebyl svědkem, že by poškozená chtěla vzít zpátky nějaké oznámení, ale slyšel, že se před svým novým přítelem přiznala, že si všechno vymyslela. Měli to slyšet kamarádi, kteří však nechtějí svědčit, protože již u soudu něco měli. Kamarády podle jména nezná.

Svědek XXXXX otec poškozené uvedl, že bydlel jinde a neměl přehled o vztahu dcery a obžalovaného. Když si dcera trochu stěžovala, tak to nijak neřešil, protože se do jejich vztahu nechtěl míchat. Dcera si stěžovala, že jsou bez peněz, že jí občas nadává a občas i bije. Nemůže však dokázat, zda je to pravda. Jednou si dcera stěžovala na prst, říkala, že ho snad měla zlomený a že jí ho zlomil obžalovaný. Stěžovala si mu tak jednou za 14 dní, když se viděli, někdy mu i volala, že je to špatné, ale jak to měl řešit, když vlastně neměl důkaz. Nevzpomíná si, jestli na poškozené viděl modřiny. Dcera ho žádala spíše o finanční pomoc, o to, aby domluvil obžalovanému, to ne. Vztah obžalovaného a poškozené probíhal ze začátku dobře, ale jakmile se přestěhovali do Strakonic, tak začaly problémy, důvod svědek neví, ale myslí si, že byl finanční, že se vše točilo okolo peněz.

Svědkyně XXXXX matka poškozené uvedla, že vztah její dcery s obžalovaným byl ze začátku dobrý a neví, co se mezi nimi pokazilo. Dcera platila veškerý nájem, brala mateřskou a na bydlení a peníze jí nezůstávaly. Obžalovaný jí asi nějaké peníze dával, ale dcera jí říkala, že často neměla peníze na jídlo. Dcera říkala, že obžalovaný měl hrát automaty a chodit do hospody. Byla svědkem jedné události, kdy obžalovaný napadl její dceru. Byla s poškozenou a další dcerou domluvena, že půjdou do XXXXX na oběd a popovídají si. Najednou jí dcera volala o pomoc, tak zrychlily a viděly, jak obžalovaný běží za poškozenou a nejednou jí začal mlátit. Ona držela v ruce malou dceru a ta křičela. Když přišla blíž, tak mu říkala, proč jí bije a že si o něm nemyslela, že je takový. Dceři tekla krev z pusy. Tato událost se stala asi před rokem a obžalovaný nechtěl poškozenou pustit s nimi. Dcera potom chtěla, aby s ní šla svědkyně zpátky domů, že se obžalovaného bojí. Obžalovaný doma dělal jako by se nic nestalo, ale před tím jí mlátil hlava nehlava, prostě všude, jako smyslu zbavený. Dceři řekla, že když jí bude ještě mlátit, aby ho šla udat, ale ona nechtěla, bála se ho. Za dobu, co byli dcera a obžalovaný spolu, tak na ní 3x nebo 4x viděla modřiny. Jednou se jí dcera svěřila, že jí obžalovaný doma mlátí, že ležela na zemi a ještě do ní kopal a nadával jí, že je smradlavá cikánka. Také jí dcera řekla, že jí obžalovaný znásilnil, ale víc k tomu neví.

Svědkyně XXXXX sestra poškozené uvedla, že vztah obžalovaného a její sestry byl v pohodě, když ještě bydleli v XXXXX. Jednou šla s matkou na kávu a čekali na poškozenou, která najednou telefonovala matce, brečela a volala o pomoc. Matka tam běžela, svědkyně nemohla příliš rychle, protože byla těhotná a pak viděli, jak poškozená a obžalovaný na sebe křičeli a prali se. Obžalovaný poškozenou mlátil. Obžalovaný nechtěl poškozenou asi pustit na kafe a poškozené tekla krev z nehtu a má za to, že i krev ze rtu, jak jí mlátil. Matka byla v šoku, a obžalovaný na poškozenou pořád křičel, asi se bál, že mu s dcerou uteče a pak říkal, že to je kvůli masu, že nevyndala maso a neuvařila a on jí za to zmlátil. Při odchodu na poškozenou ještě křičel, že se sejdou u soudu. Na kávě se jim potom poškozená svěřila, že nemají peníze, že je prohraje v automatu a nemají, co jíst. Říkala, že jí obžalovaný mlátí. Svědkyně obžalovaného hrát neviděla. Říkaly jí, proč nejde na policii a ona pořád říkala, že nemohla ani jíst. Poškozená také říkala, že jí zlomil prst a ona se za to styděla a nechtěla jít k lékaři. Také říkala, že jí zkopal a malíkovou hranu měla úplně modrou a u lékaře řekla, že se narazila o poličku. Poškozená se jí svěřila, že obžalovaný přišel do bytu, a v koupelně jí chtěl znásilnit. To jí volala druhý den. Na policii šla proto, že jí to řekl její přítel. Ohledně události v únoru svědkyně uvádí, že jí poškozená volala, byla rozrušena, že je obžalovaný na ní agresivní a sprostý a že jí chtěl zmlátit a že čeká na policii před XXXXX. Pak jí volala, že je u XXXXX a že tam obžalovaný zase křičí.

Svědkyně pracovnice kavárny, vypověděla, že přišel obžalovaný s holčičkou a poškozená si přišla holčičku vyzvednout. Na místě se dohadovali, neslyšela přes hluk kávovaru, o čemž se baví, ale viděla, že se o něčem dohadují a působilo to na ní divně. Oba u dohadování stáli a něco si vyříkávali. Kdyby křičeli tak by je slyšela. Připadalo jí to, že se schyluje k hádce a nechtěla hádku na kavárně, a proto jim řekla, ať si to jdou vyřídit ven. Neviděla, že by mezi nimi došlo k fyzickému kontaktu a neregistrovala ani plivání. Celou dobu je však nesledovala.

Svědkyně XXXXX vypověděla, že pracuje XXXXX a dne 19.2.2015 měla odpolední směnu a zaučovala novou kolegyni. Přišel tam obžalovaný s dcerou a hledal poškozenou. Řekli mu, že neví, kde je a on začal sprostě nadávat a že se kvůli ní nenechá zavřít. Nadával skutečně sprostě a škaredě a svědkyni se to vůbec nelíbilo, zvláště když měl s sebou malé dítě, které pořád tahal za sebou. Zaznělo tam, že poškozená je vietnamská kurva, píča a to se pořád opakovalo. Malá holka byla jakoby vyděšená, ne, že by se vyloženě bála obžalovaného, ale vyděšená z toho, co se děje okolo ní. Obžalovaný svědkyni přišel docela opilý, alespoň tak vypadal, byl z něj trochu cítit alkohol, byl neupravený a trochu špatně chodil. Obžalovanému řekla, ať chvíli počká, že zkusí poškozenou sehnat a šla za vedoucím a poškozenou telefonicky sehnali. Poškozená dorazila během 15 minut a venku se ještě hádali o dceru. O jejich vztazích nic nevěděla a z události byla docela překvapená.

‍

Svědek XXXXX uvedl, že je asi 8 měsíců přítelem poškozené. Poškozená mu kolem jedenácté hodiny večer volala, že se obžalovaný dobýval do bytu ohledně nějaké domluvy a pak se vrátil, že si tam zapomněl klíče. Když ho pustila do bytu, choval se agresivně a prý se jí pokoušel znásilnit a potom jí zbil. Probudila se dcera a toho zastavilo. Když odcházel, tak jí měl hlavičkou složit k zemi. Svědek u toho nebyl. Rovněž nebyl u incidentu v baru ale ví, že se obžalovaný měl domáhat dcery a dále udělat scénu v XXXXX. Neví o tom, že by poškozená chtěla vzít své omámení zpět, nebo že by chtěla obžalovanému odpustit. Má strach, jak se matka obžalovaného postaví k tomu, kdyby byl obžalovaný trestaný a také zda by se neobrátila zády k malé dceři. Říkala, že uvažuje o tom, že by to vzala zpět. Když mu poškozená volala ohledně znásilnění, tak jí říkal, aby se hned nechala ošetřit a nahlásila to. Poškozená říkala, že se bojí, že nechce žádné oplétačky, ale svědek jí říkal, ať to oznámí, nebo se to bude neustále opakovat. Svědek věří tomu, že poškozená s obžalovaným neudržuje poměr, i když se ho obžalovaný snaží na sociálních sítích přesvědčit o opaku.

Obhájkyně obžalovaného navrhla doplnit dokazování výslechem svědkyně XXXXX. Tento návrh byl však zamítnut z důvodu, že svědkyně se omluvila s tím, že má rizikové těhotenství a účast u soudu jí nedoporučila gynekoložka a soud nepovažuje za nutné vyčkávat do doby, než svědkyně porodí nebo riskovat případné zdravotní komplikace při výslechu v době těhotenství, neboť svědkyně byla přítomna pouze jednání Obžalovaného v XXXXX, kde byla společně s kolegyní XXXXX a ta tady již byla ve věci jako svědek vyslechnuta. Výslech XXXXX soud považuje za nadbytečný.

Z protokolu o ohledání místa činu včetně fotodokumentace soud zjistil uspořádání a vybavení bytu poškozené. K fotografii rozbitého květináče se obžalovaný vyjadřuje, že ten byl rozbitý již asi 14 dní. Na fotografii poškozené je viditelná podlitina pod levým kolenem a podle fotografií obžalovaného na něm nejsou znát žádné stopy násilí. Na základě výpovědi obžalovaného v přípravném řízení provedla policie dodatečné ohledání v koupelně bytu, při kterém zjistila, že na podlaze je dlažba a ani za využití kriminalistické techniky, nebyly nalezeny žádné stopy spermatu. Poškozená policii uvedla, že koupelnu neuklízela a naopak obžalovaný se v hlavním líčení vyjadřuje, že poškozená před ohledání celý byt naklidila. Podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví biologie a genetika nebyla na podprsence, ponožkách, tílku a riflových kalhotách poškozené prokázána přítomnost spermatu. Z poševního stěru nebyl zjištěn hablotyp Y chromozomu. Ten byl zjištěn ze stěru skvrny na rubové straně rozkroku kalhotek, ale neshoduje s haplotypem obžalovaného.

Z úředního záznamu o ohledání restaurace XXXXX ve XXXXX včetně fotodokumentace, soud zjišťuje stavebně technické uspořádání restaurace s tím, že bar, restaurace je dlouhý cca 10 metrů.

K osobě obžalovaného soud ze zprávy Městského úřadu Strakonice zjistil, že nebyl projednáván pro přestupek a podle opisu z evidence rejstříku trestů nebyl soudně trestán. Společnost XXXXX sdělila, že pracovní morálka obžalovaného je na velmi dobré úrovni a své pracovní úkoly plní bez problémů. V kolektivu pracovníků nemá osobní problémy a není konfliktní.

Soud na základě shora uvedených důkazů, které hodnotil pečlivě jednotlivě i v jejich souhrnu, dospěl bez důvodných pochybností k závěru, že obžalovaný XXXXX se jednak dne 6.11.2014 pokusil znásilnit poškozenou a jednak jí dne 19.2.2015 sprostě nadával v kavárně a v místě jejího zaměstnání.

Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, které bylo zaměřeno i na hodnocení dosavadního vztahu a chování obžalovaného a poškozené, aby soud mohl objektivně zhodnotit věrohodnost jejich výpovědí. Rodiče obžalovaného neví o žádném nevhodném chování jejich syna k poškozené a spíše se domnívají, že na rozchodu má větší vinu poškozená. Zejména otec obžalovaného se o poškozené vyjadřuje s despektem, považuje ji za línou a neschopnou přiložit ruku k dílu. Zdá se, že tento postoj přejímá i obžalovaný, viz. vyjádření obžalovaného, že poškozená není schopná bez alimentů uživit dceru, aniž by si přiznal, že právě s ním poškozená otěhotněla ještě na učilišti a porodila jejich dceru v 17-ti letech. Těžko pak může poškozená hledat nějakou kvalifikovanou a dobře placenou práci. Otec poškozené vypověděl, že se mu dcera svěřovala s problémy ve vztahu s obžalovaným, nicméně neví nic konkrétního a zdá se, že o to ani více nezajímal. Konkrétnější informace poskytla až matka a sestra poškozené. Matka poškozené XXXXX i sestra XXXXX byly svědky události, kdy chtěly jít s poškozenou do restaurace XXXXX, obžalovaný si to asi nepřál a poškozenou na ulici napadl údery do celého těla. Poškozená se jim svěřila, že nemají peníze, obžalovaný hraje automaty a nemají co jíst. Matka na poškozené viděla několikrát modřiny a dcera jí řekla, že ji obžalovaný bije. Sestra rovněž uvedla, že poškozenou měl obžalovaný mlátit, měl jí zlomit malíček a poškozená měla u lékaře říct, že se narazila o poličku. Poškozená se jí rovněž svěřila, že se jí obžalovaný pokusil znásilnit a že to byla oznámit na popud svého přítele. Také jí poškozená volala po incidentu v XXXXX, obžalovaný na ni měl být sprostý a agresivní a chtít ji zmlátit. Matka a sestra mají většinou jen zprostředkované informace od poškozené, je však nepochybné, že viděly napadení poškozené obžalovaným před tím, než šly do restaurace XXXXX. Ať již byl důvod napadení poškozené jakýkoli, svědčí tato událost o tom, že obžalovaný byl schopen násilí vůči poškozené a naopak není schopen ovládat své emoce. O neschopnosti obžalovaného ovládnout své jednání ostatně svědčí i skutečnost, kdy v hlavním líčení přes několikeré napomenutí předsedou senátu nevhodně vstupoval do výpovědi poškozené a byla mu uložena pořádková pokuta. Rovněž svědek XXXXX bývalý soused obžalovaného a poškozené hovoří o tom, že slyšel asi dvě hádky a od manželky ví, že slyšela řev a bála se, jak to u sousedů dopadne. Obžalovaného se měly bát i další ženy v domě. Poškozená svědka požádala, aby jí vyměnil zámek ve dveřích, neboť obžalovaný měl klíče i v době, kdy tam již nebydlel a poškozená se ho bála. Většinou ve prospěch obžalovaného hovoří jeho spolupracovníci a kamarádi. neví o žádných konfliktech a ani neslyšel, že by se někdo ze sousedů stěžoval. XXXXX pomáhal obžalovanému stěhovat věci z bytu a potvrzuje, že tam poškozená nechala nepořádek. Obžalovaný mu řekl, že poškozená učinila oznámení o znásilnění, ale že to není pravda, normálně spolu spali. V práci byl obžalovaný klidný, ale kolikrát přišel vzteklý kvůli poškozené. Asi se často hádali. Svědek XXXXX ví, že to nebylo ono kvůli poškozené. Když chtěli s obžalovaným někam vzít děti, poškozená nechtěla a vyhrožovala, že si něco udělá. Koncem roku 2014 volala poškozená obžalovanému a zvala ho k sobě. Byl přítomen telefonickému hovoru, ale neslyšel, co poškozená říkala. Obžalovaný svědka žádal aby byl svědkem, že poškozená sama volala a obžalovaného zvala. Svědek byl u toho, když se obžalovaný a poškozená domluvili, že spolu půjdou na hotel, ale nebyl svědkem, že by poškozená chtěla vzít zpět trestní oznámení, pouze to slyšel od kamarádů, kteří nechtějí svědčit, a nezná je jménem. Žádný z dosud uvedených svědků nebyl přítomen jednání projednávanému dnes v trestním řízení, ale soud zjistil, že vztah obžalovaného a poškozené nebyl rozhodně idylický, docházelo mezi nimi k hádkám, minimálně jednou obžalovaný poškozenou fyzicky napadl a je pravděpodobné, že to mohlo být i vícekrát. Poškozená vypovídala o zranění malíčku, o tom vypovídá i její sestra XXXXX a jejich výpověď je potvrzována lékařskou zprávou z 21.9.2014.

Obžalovaný jednoznačně popírá, že by se poškozenou pokusil znásilnit. Tvrdí, že ke styku došlo dobrovolně a vyvrcholil na podlahu v koupelně. Nepamatuje si však, zda po sobě sperma uklidil. Modřinu na noze měla poškozená již při jeho příchodu, on ji nijak nenapadl. Jeho výpověď je částečně zpochybňována dodatečným ohledáním koupelny, kdy se policejnímu orgánu ani za využití kriminalistické techniky nepodařilo nalézt na podlaze koupelny sperma. Je sice možné, že poškozená mohla koupelnu před ohledáním dokonale uklidit, nicméně poškozená tvrdí, že v koupelně spolu vůbec nebyly a jak bude rozvedeno dále, soud věří spíše výpovědi poškozené. Rovněž poškozená tvrdí, že před příchodem obžalovaného neměla na noze modřinu. Pro posouzení pravdivosti výpovědí obou zúčastněných je nutné nejprve hodnotit incident ze dne 19.2.2015. I zde obžalovaný jednoznačně popírá, že by se jakkoli nevhodně nebo hrubě choval k poškozené. Při prvním hlavním líčení, kdy mu byl předestřen záznam o zahájení úkonů trestního řízení uvedl, že to není pravda a po připojení věci do společného řízení vypověděl, že v XXXXX poškozené nenadával a nevyhrožoval a v XXXXX pouze slušně požádal o zavolání poškozené. Jeho výpověď je jednoznačně a přesvědčivě, vyvrácena výpovědí nestranné svědkyně XXXXX, která popsala sprosté nadávky, které obžalovaný v bufetu adresoval na poškozenou, popsala, že vypadal jako opilý a při nadávání nebral ohled ani na dceru, kterou tahal za sebou. Jeho jednání se jí nelíbilo a byla z něho překvapená. Pracovnice XXXXX sice neslyšela, co obžalovaný poškozené říká, ale je zřejmé, že se dohadovali takovým způsobem, že jim řekla, ať si to jdou vyřídit ven. Soud má na události z 19.2.2015, zejména z chování obžalovaného v XXXXX jednoznačně prokázáno, že obžalovaný při své obhajobě lže. Za této situace soud věří výpovědi poškozené nejenom ohledně dne 19.2.2015, ale nemá důvod pochybovat ani o hodnověrnosti její výpovědí ve vztahu pokusu o znásilnění dne 6.11.2014. Kromě toho je i zde výpověď poškozené, byť nepřímo, potvrzována dalšími důkazy, zejména nenalezením spermatu v koupelně, zadokumentováním podlitiny, skutečností, že se poškozená svěřila své sestře a příteli XXXXX. Soud nevidí jediný důvod, proč by si poškozená měla pokus znásilnění vymyslet, nemělo to žádný vliv pro jednání o výchově dcery, majetkové vyrovnání nebo budoucí kontakt obžalovaného a poškozené. Navíc se k oznámení věci policii se rozhodla až na popud XXXXX.

‍

Na závěrech soudu o hodnověrnosti poškozené nemění nic ani skutečnost, že obžalovaný a poškozená spolu po 6.11.2014 komunikovali, ať již osobně nebo prostřednictvím SMS zpráv, že se poškozená snažila obžalovanému odpustit, možná se k němu chtěla i vrátit a dokonce objednala pokoj v penzionu. Naopak je takovéto jednání pochopitelné, neboť obžalovaný je otcem jejich dcery a vzájemný vztah rodičů dítěte i po rozchodu podléhá dalšímu vývoji. Svědci navržení obžalovaným nepotvrdili, že by poškozená měla někde uvádět, že si znásilnění vymyslela. Proti hodnověrnosti poškozené nesvědčí ani její nejistota, zda do ní obžalovaný krátce nevnikl a nedošlo tak k dokonání zločinu znásilnění. Ve stresové situaci, kdy obžalovaný se pokouší o soulož za použití násilí a výhrůžek je pochopitelné, že si oběť činu nemusí s odstupem času zcela přesně vybavit všechny podrobnosti.

‍

Obžalovaný svým jednáním ze dne 6.11.2014 naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Jednáním ze dne 19.2.2015, zejména v XXXXX spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. I trestního zákoníku. V této věci bylo žalováno i spáchání přečinu nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1 trestního zákoníku. Poškozená si však v hlavním líčení dne 18.9.2015 již nepamatovala výhrůžky, které by užití takovéto právní kvalifikace umožňovalo, a proto byl obžalovaný uznán na vinu pouze z přečinu výtržnictví. Za spáchané trestné činy je obžalovaný ohrožen úhrnným trestem v trestní sazbě podle § 185 odst. 2 trestního zákoníku, která činí dvě léta až deset let.

‍

Při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaných trestných činů, zejména zločinu znásilnění, k osobním poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti nápravy. Obžalovanému přitěžuje, že spáchal více trestných činů. Na druhou stranu mu podle § 41 písm. o) trestního zákoníku polehčuje, že před spácháním trestných činů vedl řádný život a u zločinu znásilnění i skutečnost, že nedošlo k dokonání trestného činu. Soud rovněž pozitivně hodnotí, že obžalovaný, vyjma trestné činnosti namířené proti poškozené, nepáchá jinou trestnou činnost a pokud si uvědomí, že své rodinné problémy nemůže řešit takto nepřípustně, je poměrně velká naděje, že v budoucnu žádnou trestnou činnost páchat nebude. K tomuto uvědomění mu snad pomohlo již projednání věci před soudem a soud nepovažuje za nutné zbytečně přísné a exemplární potrestání obžalovaného. Za této situace soud uložil pouze podmíněný trest odnětí svobody na samé spodní hranice zákonné trestní sazby, tedy na dvě léta, s poměrně krátkou zkušební dobou dva a půl roku. 

‍

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (§ 248 odst. 1 tr.ř., 251 tr.ř., § 252 tr.ř.).

Odvolání mohou podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody, a tyto osoby i proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí (§ 246) tr.ř.

‍

V neprospěch obžalovaného může rozsudek v téže lhůtě napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody, má toto právo též poškozený, který uplatnil právo na náhradu škody (§ 247 odst. 1 tr.ř.).

‍

Ve prospěch obžalovaného mohou v téže lhůtě podat odvolání kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce tak může učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch podat odvolání též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce (§ 247 odst. 2 tr.ř.). 

‍

Ve prospěch mladistvého může podat odvolání, a to i proti jeho vůli, příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 72 odst. I zákona č. 218/2003 Sb.)

‍

Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo (§ 249 tr.ř.).

‍

Ve Strakonicích dne 18. září 2015

Za správnost vyhotovení:

XXXXX

‍

Mgr. Roman Šustr v. r. předseda senátu

‍

_{Číslo jednací:} 41T 9/2016 -    

ČESKÁ REPUBLIKA   

ROZSUDEK  

JMÉNEM REPUBLIKY  

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Blanky Bedřichové a přísedících MUDr. Hany Pavlíčkové a Mgr. Marcely Balíkové v hlavním líčení konaném dne 15. prosince 2016,     

t a k t o :

obžalovaný      XXXX

  nar. xxx, trvale bytem xxx (adresa XX), t. č. bez pracovního poměru, doručovací adresa xxx,   

- je vinen, že    

dne 28. 3. 2016 v blíže nezjištěné době mezi 12.00 až 13.00 hod. v xxx, v ložnici bytu své tehdejší přítelkyně XX., nar. xxx, využil příležitosti, že mu byla vnučka jeho přítelkyně poškozená nezletilá XX., nar. xxx, svěřena k uspání a v úmyslu se sexuálně uspokojit, využil její psychické a fyzické bezbrannosti, vyplývající jak z jeho fyzické a psychické převahy, tak z jeho převahy dospělé autority, a poté, co se poškozená nezletilá sama uložila do postele ke spánku, ji začal levou rukou hladit pod jejími spodními kalhotkami na přirození v oblasti poševního vchodu, a tohoto jednání se dopustil přes to, že jako přítel babičky poškozené znal skutečný věk poškozené nezletilé, která vzhledem ke svému nízkému věku nebyla schopná jeho jednání pochopit, posoudit, domyslet, vyhodnotit a dostatečně projevit svou vůli a dát tak jednoznačně najevo svůj nesouhlas s jeho jednáním a odpor k němu nebo se jinak účinně bránit, čehož si musel být nepochybně vědom, a jejího stavu využil k dosažení svého cíle,  

t e d y :

‍

zneužil bezbrannosti jiného a donutil ho k pohlavnímu styku a čin spáchal na dítěti mladším patnácti let,  

č í m ž  s p á c h a l  

zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku  

‍

a   o d s u z u j e   s e

‍

Podle § 185 odst. 3 trestního zákoníku  a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k  trestu odnětí svobody v trvání  3 (tří ) let .  

Podle § 84 a § 85 odst. 1 trest. zákoníku  za použití § 81 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 5 ( pěti ) let za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným.   

 Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá  přiměřená povinnost ve smyslu 

§ 48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku, a to  zdržet se požívání alkoholických nápojů   

O d ů v o d n ě n í :  

V průběhu dokazování provedeného v hlavním líčení dne 14. 12. 2016, byly prokázány následující skutečnosti:  

Nezletilá XX. nar. xxx je dcerou XX., nar. xxx, a vnučkou XX., nar. xxx. S ohledem na to, že matka žije s nezletilou sama a je zaměstnána jako prodavačka v prodejně xxx s pracovní dobou až do 6. či 7. hodiny večerní, nezletilou XX. vyzvedává ze školky babička, a tato o ni pečuje též v době víkendů a svátků, pokud má matka pracovní směnu. Tak tomu bylo i v případě velikonočního pondělí dne 28. 3. 2016, kdy kolem 7. hodiny ranní matka nezletilé předala XX. babičce před prodejnou xxx v Praze xxx, kam odešla do zaměstnání. XX. pak s nezletilou XX. strávila den ve svém trvalém bydlišti v xxx,, kde v té době pobýval též její bývalý partner obžalovaný XX… S obžalovaným XX. XXX. sdílela společnou domácnost po dobu cca osmi let, a to až do prosince roku 2014. Při jejich vzájemném soužití docházelo k oboustrannému nadužívání alkoholických nápojů a hlučným hádkám, které byly předmětem problémů v sousedství i v širší rodině a občas končily přivoláním pořádkové policejní hlídky.  Při jednom z konfliktů před vánočními svátky roku 2014 byl proto obžalovaný XX. z bytu svědkyně XX st. vykázán, a to jak bývalou partnerkou, tak její dcerou, která zde byla na návštěvě. Přibližně od poloviny roku 2015 se obžalovaný příležitostně s XX. st. dál stýkal, jezdil však k ní pouze na návštěvy a za účelem pohlavního styku. V období do roku 2014, zejména v době kdy byl v pracovní neschopnosti, příležitostně sám o XX pečoval a hlídal jí, nebylo však zvykem, že by s ní chodil odpočívat např. po obědě, později se s XXX již nestýkal, popř. se setkali jen výjimečně krátkodobě za přítomnosti jiných dospělých. Předmětné velikonoční pondělí 28. března 2016 byl obžalovaný na několikadenní návštěvě XXX st.. Poté, co do bytu přišla XX, společně barvili velikonoční vajíčka a svědkyně XX vařila. Po obědě babička chtěla nezletilou uložit, poslala ji proto odpočívat společně s obžalovaným XX., a to do ložnice, kterou sama s obžalovaným užívala a v níž bylo dvoulůžko. Sama se pak věnovala domácím pracím, a to jednak v kuchyni, jednak na balkóně bytu. V průběhu této doby, tedy přibližně mezi 12. a 13. hodinnou odpolední, ulehla nezletilá poškozená v nátělníku, či tričku a spodních kalhotkách do postele, v posteli současně ležel i obžalovaný XXX, a to v tričku a trenýrkách černé barvy. Obžalovaný přilehl těsně vedle poškozené, přičemž oba leželi na zádech, zavřel oči a nezletilou XX. začal levou rukou hladit po přirození, a to až do oblasti poševního vchodu, kam jí sahal prstem. Nezletilá si byla vědoma toho, že věci, které obžalovaný provádí, jsou nepatřičné, ale nebolelo ji to, dovnitř do vagíny jí obžalovaný prsty nezasunoval, šimral jí na horní části poševního vchodu, lechtalo jí to a nebylo jí to výslovně nepříjemné. Toto jednání obžalovaného trvalo po krátkou dobu, dle popisu poškozené řádově v desítkách sekund. Poškozená nezletilá se proto jednání obžalovaného nebránila a po chvíli usnula. Poté co se probudila, obžalovaný už v místnosti nebyl, oblékla se proto a šla za babičkou a obžalovaným na balkón. Krátce poté vyprovodila s babičkou obžalovaného na vlak do XXX, kde trvale bydlel. Babičce se o chování obžalovaného nezmínila, neboť nebyla zvyklá se jí svěřovat, ale v průběhu odpoledne se začala chovat neobvykle, dožadovala se nákupu časopisu, byla podrážděná. Celou záležitost pak nezletilá XXX v podvečerních hodinách oznámila své matce, a to poté, co se společně vrátily z matčiny práce a odpočívaly spolu u televize. Matka se zdráhala jednání obžalovaného uvěřit, nechala si věc od dcery několikrát popsat a následně i předvést, jak a kde mělo k osahávání nezletilé docházet, pak kontaktovala babičku (svou matku), otce nezletilé, i svého bratra, aby jim sdělila, co se stalo, a poradila se o dalším postupu, načež navštívila spolu se svou matkou a dcerou policii a celou věc ještě téhož večera oznámila.   

 Obžalovaný XX jednání, které mu je kladeno za vinu, rezolutně popřel a uvedl, že všechno je pouze nafouknutá bublina. Obvinění označil jako vykonstruované ze strany XXX., tedy matky nezletilé XXX přípravném řízení popsal, že v roce 2012 nebo 2013 (v hlavním líčení uvedl, že v r. 2014) po úraze o nezletilou XX pečoval, tehdy jí neublížil, neví, proč by to dělal v současné době. S babičkou poškozené nezletilé žil do konce roku 2014, než ho vyhodily obě XX z bytu, zejména ta mladší XX, protože na něj žárlila. Od konce roku 2014 až do března 2015, se s XX starší nestýkal, pak se opětovně postupně sblížili, a on jí začal znovu navštěvovat, a to do 28. 3. 2016 tak, jak mu to dovolil čas. V té době spolu žili i intimně, mladé XX se to ale nelíbilo, i její matka říkala, že je psychicky labilní. S XX. vycházel dobře, říká mu XX, měl jí rád jako vnučku své přítelkyně. V období roku 2015 – 2016 se s XX potkával jen výjimečně, tak čtyřikrát do roka. Uvedl, že nebylo zvykem, že by si chodil po obědě s XX lehnout, tentokrát si s ní šel lehnout na pokyn jeho přítelkyně, která XX poslala za ním do ložnice.  Obžalovaný uvedl, že  neví, proč tam X. svědkyně poslala, na dotazu soudu uvádí, že je pravda, že XX četl nějakou pohádku, ačkoli v přípravném řízení krátce po činu tyto skutečnosti neuváděl, naopak uváděl, že chtěl spát a X. ho svým vyprávěním pohádek rušila, proto ji okřikl a ona ztichla. Obžalovaný popírá, že by se do postele svlékal, uvádí, že ležel v posteli pod peřinou v teplákách. Dále obžalovaný popsal, že po celou dobu ležel na pravém boku, na kterém se mu nejlépe usíná, při výslechu před soudem na plánku (připojeném k jeho výpovědi) zakreslil, jak celou dobu ležel na pravé části postele na pravém boku – tedy obličejem ven z lůžka, a za ním na stejné polovině dvoupostele měla ležet poškozená. Uvedl, že neví, proč ležela těsně vedle něj, také neví, v jaké poloze A. ležela, neboť na ni neviděl. Dále na dotaz soudu připustil, že se poškozené dotýkal, s tím že ji údajně drbal na zádech mezi lopatkami, protože nemohla usnout. Při konfrontaci rozporů jeho tvrzení, že celou dobu ležel na pravém boku a neviděl na poškozenou a přitom poškozenou ležící za ním drbal na zádech se obžalovaný, rozlítil, a odmítl dále vypovídat s odůvodněním, že celá situace je absurdní, jde o nafouknutou bublinu, a on nemá zapotřebí toto řešit. Soud tedy dále dle § 207 odst. 2 tr. řádu dokazoval čtením výpovědi  obžalovaného z přípravného řízení ze dne 12. 4. 2016, v níž uváděl, že X. za ním přišla do ložnice asi po pěti až deseti minutách, on ji zaregistroval, neboť ještě nespal, X. mu vyprávěla nějaké pohádky, nějaké bláboly, a on ji okřikl, že se chce vyspat, a tak holka zmlkla. Obžalovaný dále popsal, že za nimi do ložnice před usnutím přišla XX a ptala se, co tam dělají, on si jí stěžoval, že XX nechce spát a pořád se vrtí. Ví o tom, že XX při spaní v posteli měla tričko a kalhotky, svlékala a oblékala se sama, měla předtím na sobě rifle. Již v přípravném řízení připustil, že se XX. v posteli dotýkal, drbal ji na zádech, aby konečně usnula, což zabralo a XX usnula. Obžalovaný popřel, že by nezletilé sahal na kalhotky, uvedl, že do ložnice přišla už v kalhotkách a v tričku. Probudil se jako první asi po hodinovém spánku, odešel za XX na balkón, za deset až patnáct minut za nimi přišla X, která už byla oblečená v riflích. Poté odjížděl v 15:30 domů rychlíkem z XX do XXX. Nezletilá společně s babičkou ho vyprovázely na nádraží. O tom, že se měl k X. nevhodně chovat, ho informovala babička nezletilé, která mu telefonovala, respektive ho prozváněla kolem 19:30. Když jí volal zpátky, sdělila mu, že jí volala dcera, a obvinila ho, že měl X. osahávat. Řekl jí na to: „co to meleš, to je to za blbovinu“, myslel si, že je svědkyně „ožralá“. Potom mu telefon vytípla, snažil se jí znovu dovolat, ale už mu telefon nebrala. Za důvod obvinění považuje nenávist XXX ml. k jeho osobě, neboť matka nezletilé preferuje svého otce, jemu nemůže odpustit, že jí měl rozvést rodiče. Domnívá se též, že jde ze strany XX o projev žárlivosti, neboť na ni matka nemá tolik času. S XX měl konflikty už v minulosti, vyhodily ho z bytu 19. 12. 2014, když v bytě hlídal XX, a to po konfliktu, který vznikl proto, že matka – XX po příchodu do bytu začala na XX řvát, on ji napomenul a XX na něj zavolal policajty, kteří ho z bytu vyhodili.  

 Výpověď obžalovaného XX považuje soud za z větší části nevěrohodnou, a to jak pro nekonzistentnost a vnitřní rozpornost výpovědí obžalovaného, tak pro rozpor jeho výpovědi s výpověďmi dalších svědků i s provedenými listinnými důkazy. Skutečnost, že obžalovaný v posteli s nezletilou neležel v teplákách, ale v černých trenýrkách popisuje nezletilá, která si typ i barvu spodního prádla obžalovaného dobře zapamatovala a přesvědčivě ho popsala, a to v shodně s popisem své babičky - jako černé trenýrky a černé tričko, přičemž pokud by nezletilá ve spodním prádle obžalovaného neviděla, nebyla by schopna toto popsat, neboť ho viděla ten den pouze pár hodin a jinak se nestýkali. Skutečnost, že z bytu obžalovaného v prosinci 2014 nevyhodila XX., ale že policejní hlídku a její příjezd iniciovala XX. st., vyplývá jednak ze záznamu o výjezdu policie ČR MOP XX na č. l. 38, o zásahu ze dne 19. 12. 2014 ve 21:27, ze strany XX pro domácí násilí, a z něhož se také podává, že si svědkyně XXX stěžovala na zvýšenou konzumaci alkoholu na straně svého přítele, a s tím spojené psychické problémy a napadání rodinných členů, včetně dcery XX.   

Obžalovaný je ze svého jednání usvědčován výpovědí nezletilé poškozené XX, nar. xxx. Pětiletá poškozená byla ve smyslu § 102 odst.1 tr.ř.  vyslechnuta policejním orgánem ve speciální místnosti policie ČR v ulici XXX kde podrobně popsala, jak mělo dojít ke stíhanému skutku v souladu s výrokem rozsudku, jak tyto skutečnosti prožívala, na kolik je vnímala. Jednání obžalovaného, které je předmětem obžaloby, podrobně popsala a předvedla také na panáčkovi a panence, které jí za tímto účelem byly zapůjčeny. Z výpovědí nezletilé svědkyně tak vyplynulo, že tato byla svojí babičkou poslána po obědě spát se strejdou XX, s kterým trávila velikonoční pondělí, barvili spolu vajíčka, pak obědvali. Do postele v ložnici ji se strejdou poslala babička, ona se sama svlékla do spodního prádla, tedy trička a spodních kalhotek, a položila se na levou část dvoulůžka. Na pravé části dvoulůžka ležel strejda XX, tento měl oblečené černé tričko a černé trenýrky. XX se do postele také svléknul, sundal si jenom kalhoty. Svědkyně uvedla, že chvilku ležela po levé straně obžalovaného na boku, zatulila se, chvilku si hráli (na dotaz k upřesnění hry uvádí: „nic pro Tebe“ a poté, že si blíže nevzpomíná.) Pak popsala a ukázala na panenkách, jak si lehla na záda, obžalovaný si lehl také na záda, zavřel oči, a levou ruku, tu kterou měl blíže k jejímu tělu, vsunul shora pod její spodní kalhotky a dotýkal se jejího přirození  - uvádí že jí šťoural do „pipkina“ (svědkyně označuje dámské přirození slovem „pipkin“, někdy říká „pipina). To „šťourání“, které ji XXX prováděl, jí nebolelo, dělal jí to pod kalhotkami, ne na kalhotkách, ale nebolelo to, jen to strašně lechtalo, ona se proto musela natáhnout a pak na zádech usnula. Výpověď svědkyně, na videozáznamu, který je součástí dokazování v hlavním líčení je naprosto spontánní, dítě je živé a zcela přirozené, v jeho způsobu komunikace s policejní komisařkou nejsou žádné výrazy, které by neodpovídaly věku nezletilé, tato je při svém spontánním projevu až živelná a policejní komisařka jí musí opakovaně usměrňovat. Přes projevovanou hyperaktivitu je výpověď svědkyně logicky zcela ucelená, nezletilá v případě, že se nevyjádří úplně přesně podle svých představ, se k problému vrací, a znovu ho upřesňuje. I ve chvíli, kdy se chová rozjíveně a ukazuje na panáčkovi, kterému omylem stáhne nejen horní kalhoty, ale i trenýrky, že má mezi nohami penis (který sama nedokáže žádným termínem označit), nechá se policejní komisařkou obratem usměrnit, že musí ukazovat věci jen tak, jak byly. Panáčka proto poslušně znovu obléká, a ukazuje, že XX měl v posteli sundané jenom kalhoty, a že trenýrky si na sobě nechal. Svědkyně současně při hovoru o obžalovaném neprojevuje vůči němu žádné negativní emoce, na svůj věk působí výrazně sebejistým dojmem dítěte, které se nestydí, dokáže se projevit i prosadit, ale současně ctí autoritu dospělého člověka, které se podřídí. Shodná zjištění učinil též znalec z oboru psychologie (k jeho závěrům viz níže). O věrohodnosti výpovědi poškozené nezletilé a její pravdivosti tak soud nemá žádné pochybnosti.    

Také ze zprávy o pozorování klinického psychologa v rámci prvotního pohovoru s nezletilou XX ze dne 30.3.2016, na č.l. 74 vyplývá , že klinická psycholožka PhDr. XXX nezletilou a její vyjádření k předmětné události považuje za reálné a věrohodné. Z pohovoru psycholožka zjišťuje, že A. na nahotu lidského těla reaguje s adekvátním studem a s přiměřeným zájmem s ohledem na vývojové období. Situaci jednorázové ataky ze strany přítele babičky popisuje přiléhavě, logicky správně. Danou zkušenost nezveličuje, ani nedramatizuje, zároveň také necenzuruje. S ohledem na saturující podnětné a bezpečné prostředí, ve kterém vyrůstá, byla schopna svěřit se matce. Pokud by se necítila bezpečně, a nevnímala jistotu v osobě matky, nereferovala by danou skutečnost. Dále PhDr. XX uvedla, že nezletilá aktuálně nevykazuje symptomy traumatizace, a to také proto, že se zřejmě jednalo o jednorázovou ataku ze strany dospělého muže, při níž jí nebylo brachiálně ublíženo.   

Vyjádření nezletilé XXX při výslechu na policii ČR koresponduje s drobnými odchylkami také s údaji, které jako zprostředkované dostala od nezletilé její matka XX. Tato svědkyně při výslechu uvedla, že na velikonoční pondělí 28. 3. 2016 předala X. své matce v 7 hodin ráno, když šla do práce, matka se zastavila za ní navečer, pak se šly s X ještě projít, a předala jí A. před obchodem, v pět hodin odpoledne. XX se chovala divně, domáhala se koupě časopisu, což normálně nedělá, a když jí matka nevyhověla, začal křičet „to je hrozný, co mi to děláte“. Pak se spolu doma dívaly na pohádky, XX jí na gauči řekla, že jí měl XX sahat prstem mezi nohy (v přípr. řízení matka uváděla, že XX řekla „na pipinu“). Ona se vyděsila, opakovaně se jí ptala, protože tomu nechtěla uvěřit, a pak si to od ní nechala na posteli ukázat. Matka před soudem předvedla, jakým způsobem jí XX ukazovala, že se jí XXX dotýkal vleže, na zádech, když nezletilá ležela vlevo a ona vpravo, XX jí ukazovala, jak jí levou rukou sahal na přirození, říkala, že ji „šťouchal“ a upřesnila, že neměl ruku na kalhotkách, ale pod jejími kalhotkami.  Velice ji to rozrušilo, ale věřila tomu, že by si to XX. nevymyslela- je vedená k tomu, že lhát nesmí a nedělá to, volala proto své matce, jak je to možné, že se to stalo. Matka říkala, že nic neví, pak už na ní křičela, hádaly se spolu. Dále pak ještě volala svému bratrovi, také o tom mluvila s otcem nezletilé. Rozhodla se tedy, že půjde celou věc oznámit na policii, její matka po dohodě šla s ní, braly s sebou samozřejmě i nezletilou XX.. K obžalovanému svědkyně uvedla, že jej z minulosti zná, byl letitým partnerem její matky, partnerský vztah byl však velmi problematický, protože oba nadužívali alkoholické nápoje, a pak se ve velkém hádali, na místě opakovaně zasahovala policie. Společné bydlení opustil obžalovaný před vánoci roku 2014 poté, co matka opětovně přivolala policejní hlídku a policisté jí řekli, že příště už bude výjezd policie platit ze svého. Poté ví, že se nějakou dobu nestýkali, v posledních době se opět stýkali, ale neví, jak často. Domnívá se, že v současné době se už spolu nestýkají. Pokud se týče konkrétně toho velikonočního pondělí, matka se zmiňovala, že pan XX. by měl přijet, ale netušila, že tam byl už přes noc. Ví, že v poslední době se s panem XX. několikrát viděla, popisovala vždycky, jak se u babičky měla, o obžalovaném rozhodně nemluvila nějak špatně. Pokud se týče oblečení, které při spaní měli mít oba na sobě, XX jí líčila, že na sobě měla tričko a kalhotky, a XX měl mít trenky a tričko. Ptala se své matky, proč poslala XX. spát s X. do jedné postele, a matka jí říkala, že obžalovaný šel nezletilé číst pohádku. Jestli to bylo u nich zvykem, neví. XX. se však zmiňovala, že v době, kdy byli s XX v posteli, přišla je babička kontrolovat, a pak zase odešla. Měla snad říkat něco o tom, co oni dva tam dělají. Svědkyně dále uvedla, že se starala o nemocnou babičku, která byla matkou matky, babička nejprve bydlela s XX. a obžalovaným, pak po úraze si ji vzala do péče do svého bytu. Babička obžalovaného XX. ráda neměla, vadilo jí, že spolu pořád pijí, byli hluční. Svědkyně s nimi sama nežila, měli s obžalovaným občas kvůli pití nějaký konflikt, ale dlouhodobý problém nikoli. Od babičky ví, že jí měl obžalovaný v době její návštěvy v bytě slovně sexuálně obtěžovat, domáhal se po ní, aby mu mastičkou namazala penis, což babička odmítla, a vnučce si stěžovala. Ona to pak řešila jak s obžalovaným, tak se svou matkou a bratrem, matka tomu nechtěla věřit, obžalovaný to popřel. Babička je v současné době už mrtvá, takže se k věci vyjádřit nemůže. Svědkyně k osobnímu životu uvedla na dotaz soudu, že žije v bytě s nezletilou sama, se žádným mužem domácnost nesdílí, takže nezletilá nemohla doma vidět žádné sexuální praktiky. Nepředpokládá, že by obdobné praktiky mohla dcera vidět v domácnosti svého otce, byť v tento současné době žije se stálou partnerkou. XX. pobývá u otce poměrně často na víkendy, ale společně s dcerami jeho partnerky užívají dětský pokoj, ložnici s rodiči nesdílejí. K případným následkům matka uvedla, že jednání jako takové následky na chování dcery nezanechalo. Dcera je poučená z domova i ze školky, že se jí nikdo nesmí dotýkat, že nemá nastupovat k cizím lidem například do auta, nebo se od nich brát jídlo, průběžně s ní tato témata probírá, vždy podle aktuální situace. Krátce po činu však byla XX plačtivá, vznětlivá, lítostivá, dokonce si šla sama do pokoje lehnout, což se předtím nikdy nestalo. Netrvalo to však dlouho, pak tu celou situaci uzavřely. Vysvětlila jí, že to bude muset říct na policii, slíbila jí, že po výslechu na PČR se k tomu už nebudou muset vracet a nevracely. Koupila jí kolo, kolečkové brusle, aby přišla na jiné myšlenky, aby se zabavila jinak. Pak jí řekla, že bude muset ještě za doktorem, který se na ni podívá. Při výslechu u psychologa s dcerou při samotném pohovoru psychologů s dcerou nebyla, ale dostavila se tam s ní. Také ví, že v minulosti dcera opakovala stejné údaje ke skutku pořád dokola.   

Výpověď svědkyně XXX. soud považuje za zcela věrohodnou, odpovídající přiměřenému zájmu matky o jedinou dceru, na kterou je silně fixována. Za přiměřenou soud považuje i reakci matky nezletilé na nezletilou uváděné údaje o osahávání obžalovaným XX i následnou hádku s vlastní matkou, které dítě svěřila, jakož i společnou návštěvu policie a podání trestního oznámení. Na rozdíl od obhajoby obžalovaného soud neshledává v jednání matky žádné účelové jednání, ani snahu ovlivňovat výpověď vlastní dcery, či obžalovaného nějak před soudem očerňovat. Skutečnosti z minulosti, které vykreslují osobnost obžalovaného jako osoby nezdrženlivé, sexuálně obtěžující okolí, uvedla svědkyně až na výslovný dotaz soudu, přičemž v rodině probírané nevhodné chování obžalovaného potvrzuje též bratr svědkyně i bývalá partnerka obžalovaného XXX. st., přičemž tendence k nezdrženlivému chování obžalovaného vyplývají i ze zprávy PČR z místa bydliště. Samotný rezervovaný postoj svědkyně k obžalovanému, daný jeho arogantním vystupováním a hulvátským chováním, posílené zřejmě vlivem alkoholu, nelze považovat za důkaz zášti svědkyně, která by svědkyni vedla k nepravdivému obvinění obžalovaného ze závažného trestného činu. Obhajobě obžalovaného o účelovosti tr. stíhání , vyvolaného matkou nezletilé  proto soud neuvěřil, zejména poté, co učinil vlastní zkušenost s chováním obžalovaného v jednací síni při nařízeném hlavním líčení.   

Svědkyně XX. – babička poškozené nezletilé XX a bývalá družka obžalovaného, k věci uvedla, že na velikonoční pondělí hlídala nezletilou XX., kterou převzala od její matky v ranních hodinách. Ten den XX. barvila s obžalovaným vajíčka, po obědě ji dala spát (kdy běžně ji dávala spát po dvanácté hodině), a obžalovanému řekla, aby jí přečetl pohádku, proto spolu odešli do ložnice. Svědkyně uvádí, že za chvilku se šla na oba podívat, vše bylo v pořádku, oba spali, a ona žádný problém nezaznamenala. Asi za půl hodiny se probudil obžalovaný, po něm cca za 15 min. i XX, která za nimi přišla oblečená. Domnívá se, že XX na sobě měla pyžamové kalhoty. Obžalovaný měl odjíždět do XX, proto ho s XX k vlaku doprovodily, běžně se rozloučili. XX pak odevzdala matce. Nezletilá byla spokojená, byla zcela normální, žádný problém na ní neshledala, až večer jí dcera volala, že měl obžalovaný XX obtěžovat, nechtěla tomu věřit. Pokud se týče toho po poledního spánku, XX. někdy v té době už nechtěla chodit po obědě spát, obžalovaný jí měl jít číst pohádku. Zda ke čtení pohádky došlo, neví, ale pohádkové knihy v ložnici připraveny jsou. Obžalovaný běžně spí v pyžamu nebo ve slipech, v teplácích nespí. Ona když se přišla podívat do pokoje, tak byli obžalovaný i poškozená oba přikryti, oba leželi na zádech, poškozená v levé části postele, a obžalovaný na pravém lůžku dvou postele. V čem spala XX. neví, ani tu neviděla, měla ten den asi tričko a punčocháčky, neví, zda spala v nich, v pyžamku, nebo v kalhotkách. Při konfrontaci zcela rozdílných údajů, které uváděla svědkyně v přípravném řízení v průběhu výslechu a v hlavním líčení, týkajících se skutečnosti, zda byla či nebyla kontrolovat poškozenou a obžalovaného v ložnici v průběhu doby, kdy je poslala společně spát, svědkyně uvedla, že si to už nepamatuje. Pokud se týče požívání alkoholu obžalovaným, uvedla svědkyně, že ten den měl asi dvě až tři piva. Svědkyně přiznala, že pod vlivem alkoholu býval obžalovaný velmi hlučný, volala na něj opakovaně policejní hlídku, měl různé úrazy hlavy a naražená žebra, a s tím související neurologické i psychické problémy. Pokud se týče události s její vlastní matkou, kterou měl obžalovaný obtěžovat, je pravdou, že jí to dcera říkala, ale v rodině to neřešili, protože dcera jí to sdělila až v době, kdy její matka byla mrtvá.  Svědkyně taktéž popřela, že by se od 28. 3. 2016 kdykoli s obžalovaným setkala, po konfrontaci s jím uváděnými skutečnostmi, že se měli naposled intimně stýkat v červenci 2016, připustila, že u něj byla v tomto termínu na návštěvě. V současné době už neudržuje s obžalovaným žádný vztah, zjistila, že s ohledem na problémy s alkoholem takový vztah nemá perspektivu, stíhaná událost vliv na její rozhodnutí ukončit vztah ale vliv neměla, této nevěří. Ke vztahu s obžalovaným uvedla, že v době Velikonoc 2016 byli jen „kamarádi“, nežili spolu, ale přiznala, že spolu udržovali intimní poměr. Pokud se týče X., tuto označuje za chytrou, sympatickou holčičku, vypráví jí vždy, co bylo ve školce, malují si spolu. A. se jí příliš nesvěřuje, netráví s ní tolik času, svěřuje se spíše matce. Nestalo se však, že by si v minulosti vymýšlela. Svědkyně také uvedla, že obžalovaný XX se od doby jejich rozchodu do Velikonoc roku 2016 s XX nestýkal, možná se někdy potkali, když byl u ní na návštěvě a přišla dcera s vnučkou. V minulosti, tedy do roku 2014 se s panem XXX XXX pravidelně potkávala, svědkyně vnučku hlídala od jejích 3 let, kdy začala chodit do školky. I v minulosti jí obžalovaný občas četl pohádky, ale nikdy s ní nešel odpočívat. Svědkyně k dotazu, zda obžalovaný chodil ve spodním prádle po bytě, tuto skutečnost popřela, uvedla však, že ho nezletilá mohla vidět ve spodním prádle, protože za ním občas chodila na záchod.   

Výpověď svědkyně XXX hodnotí soud jako sníženě věrohodnou, neboť výpovědi svědkyně jsou nekonzistentní, odporují si navzájem a odporujíc i výpovědi dalších slyšených osob. Svědkyně přes svůj životní elán předstírá „amnézii“ na podstatnou část skutečností, důležitých pro posouzení okolností celého případu, a svou výpovědí i vystupováním tak prokazatelně hájí zájmy obžalovaného. Neobstojí ani argumentace XXX., že XX mohla vidět spodní prádlo obžalovaného (které věrohodně popsala shodně se svojí babičkou) na záchodě, kam za ním občas chodí, neboť jednak obžalovaný s nezletilou spolu trávili ten den pouze pár hodin a z výslechu samotné svědkyně vyplynulo že se obžalovaný s nezletilou od jejich rozchodu v r. 2014 až do Velikonoc 2016 údajně nestýkal (což vyvrací, jednak i pokud by za ním A. na WC šla (a pokud by tak opravdu činila, nebyl by jistě problém tomuto nevhodnému „pronásledování“ obžalovaného ze strany nezletilé zabránit), stěží by si u muže, vykonávající malou potřebu, všimla barvy spodního prádla pod kalhotami.  

Výpověď nezletilé XX a její matky XX. pak jako nepřímí svědci prokazují i bratr XXX- XXX a otec nezletilé XX - XX, kteří oba shodně popsali, jak prostřednictvím telefonu je 28. března kontaktovala matka nezletilé, a svěřila se jim s oznámením XX. o nevhodných sexuálních praktikách obžalovaného XXX a se skutečností, že tyto informace půjde matka společně s XXXX sdělit Policii ČR. Oba muži současně popsali XXX, jako otevřené, veselé děvče bez jakýchkoli problémů, u kterého není zvykem, že by si vymýšlelo. Oba též shodně uzavřeli, že na nezletilé nepozorovali po skutku žádné trauma ani jiné následky. Pokud mluvila A. v minulosti i současnosti o obž. XXX, mluvila o něm víceméně neutrálně, žádný negativní vztah k obžalovanému u poškozené nepozorovali. Svědek XXX dále uvedl, že ví o tom, že obžalovaný XXXX měl v minulosti obtěžovat i jeho babičku, o kterou se sestra starala, říkala mu to snad dokonce jeho matka, mluvila o tom, že babička naznačila, že panem XXX byla obtěžována, a že tomu nechce sama uvěřit. Matka mu to říkala v době, kdy byla babička ještě naživu, ale babičky se na to nedotazoval, byla to choulostivá věc, nechtěl se v tom rýpat.   

Ve věci bylo provedeno a vypracováno odborné vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví biologie, a genetiky, které zpracovali znalci MUDr. XXXX a Mgr. XXX, oba znalci kriminalistického ústavu.  MUDr. XXX, jako znalkyně z oboru biologie uvedla, že měla ke zkoumání růžové dětské kalhotky poškozené, uprostřed rozkroku našla skvrnu 2x2 cm, a proto provedla plošný stěr vnitřní strany kalhotek a dále ještě stěr na vnitřní straně kalhotek pod gumou. Obě tyto zkoušky měly negativní výsledek, nebyly tedy nalezeny žádné haplotypy odpovídající mužské složce DNA, jak to vyhodnotil znalec z oboru genetiky Mgr. XXX. Tento dále upřesnil, že na spodním prádle bylo nalezeno větší množství biologického materiálu, který náležel poškozené nezletilé. Biologické stopy se samozřejmě znehodnocují s postupem času, je to však individuální, ovlivňuje to mnoho faktorů. Samotná skutečnost, že DNA obžalovaného ani jiného muže, nebyla nalezena na spodním prádle poškozené, nepotvrzuje ale ani nevylučuje skutečnost, že došlo k fyzickému kontaktu prádla poškozené s obžalovaným.  K věrohodnosti výpovědi poškozené nezletilé XX, i k případným následkům stíhaného jednání obžalovaného na psychickém stavu poškozené, byli přibráni znalci PhDr. XXX, a MUDr. XXX. Ze znaleckého zkoumání psychiatrického MUDr. XX soud zjistil, že poškozená v důsledku prožité šetřené události neutrpěla žádnou psychiatrickou újmu, její stav je dobrý, bez známek prožitých psychických traumat. S ohledem na to, že nebyly zjištěny žádné psychické potíže, lze konstatovat, že poškozená je bez psychických následků stíhaného zločinu a závěry znalkyně z oboru psychiatrie nečinily žádné výkladové problémy, byl za souhlasu stran znalecký posudek znalkyně z oboru psychiatrie čten.   

‍

Znalecký posudek z oboru psychologie však s ohledem na absenci zhlédnutí videozáznamů o výslechu poškozené XXX ze strany znalce bylo nutno doplnit a objasnit výslechem znalce v hlavním líčení, a upřesnit tak původní závěry shledané znalcem na základě neúplného seznámení se znalce s důkazním materiálem. Z výslechu znalce PhDr. XXX v hlavním líčení soud zjistil, že po provedeném znaleckém pedopsychiatrickém vyšetření, pohovoru s posuzovanou i s její matkou, a po zhlédnutí záznamu DVD před výslechem znalce v hlavním líčení, dospěl znalec k závěru, že nezletilá A. je dívka, která se rozvíjí přiměřeně svému věku, spíš lehce nadprůměrně, její IQ bylo stanoveno výši xxx. V porovnání s dospělým je osobnostně nezralá, v porovnání s dítětem svého věku je však vyzrálá přiměřeně. Nezletilá trpí zvýšeným neklidem, který odpovídá informaci matky o drobných komplikacích v průběhu těhotenství a porodu. Celkově osobnostní struktura nezletilé nevybočuje z mezí. Žádné odchylky znalec nezjistil ani ve schopnosti zapamatovat si a reprodukovat prožité události nezletilou. Shoduje se se závěrem psycholožky PhDr. XXX (a uvádí, že tuto zná léta ještě pod předchozím příjmením X), která komunikovala s nezletilou krátce po činu. K dr. X. znalec uvádí, že jde o uznávanou odbornici v oboru psychologie (což dle znalce zvyšuje validitu výsledku jejího vyšetření), dle jejíž závěrů nezletilá ataku babiččina přítele na svoji osobu popisuje přiléhavě a logicky správně, danou skutečnost nezveličuje, ani nedramatizuje, ale současně také necenzuruje. Schopnost svěřit se matce pak znalkyně přikládá podnětnému a bezpečnému prostředí, ve kterém nezletilá svědkyně vyrůstá. V souladu se závěry výše uvedené psycholožky proto znalec obecnou schopnost nezletilé svědkyně zapamatovat si a reprodukovat události považuje za úměrnou věku a neporušenou, obecnou věrohodnost v přípravném řízení shledal za sníženou pro nižší věk svědkyně, která s ohledem na svůj věk může mít ještě snížené rozlišování mezi realitou a fantazií. Současně znalec jednoznačně popřel na dotaz soudu, že by jakékoli fantazie z výpovědi nezletilé svědkyně i při jejím vyšetření shledal, či že by shledal jakékoli skutečnosti v její výpovědi, které by odporovaly opakovaně tvrzené verzi poškozené nezletilé o průběhu skutkového děje. Výpověď svědkyně, kterou shlédl, byla tedy taková, že události se mohly odehrát tak, jak je popisovala. Při návštěvě psychologa nezletilá odmítla vypovídat, s odůvodněním že to už říkala na policii, ale při komunikaci s policejní komisařkou nepozorovali žádné zjevné tendence k vymýšlení nebo k rozvíjení popisovaného děje, které jsou jinak pro toto chování typické. Z obecného hlediska konstatovali v přípravném řízení sníženou konkrétní věrohodnost svědkyně k vyšetřované trestní věci, a to pro psychopatologickou zátěž v rodině matky a dlouhodobě napjaté vztahy matky s přítelem babičky, současně však znalec v HL doplnil, že tyto spory se netýkaly přímo nezletilé. Při vyšetření na nezletilé nepozorovali žádné známky traumat, které by byly následkem stíhané trestné činnosti. Nezletilá X, se jeví jako normálně prosperující dítě, které se rozvíjí přiměřeně svému věku, pokud se sama zmiňuje o obžalovaném, nemluví o něm jakýmkoli negativním způsobem, říká, že ho zná, ale uvádí, že ho viděla jen dvakrát, nevypovídá nic, co by jakkoli svědčilo v neprospěch obžalovaného. Povahou je XXX spíše dominantní, svým projevem, ale u tak malého dítě se to nehodnotí snadno. Nelze předvídat, v co se povaha nezletilé vyvine. Ze záznamů však nepůsobila v žádném případě zakřiknutě, ani nesměle, projevuje se bez obav, bez strachu a bez úzkosti. Pravděpodobnost, že by si nezletilá nechala implantovat myšlenky, které by opakovala po dobu nejméně čtrnácti dnů je menší.  Nezletilá je ve věku, kdy se děti začínají zajímat o sex, stěží však předpokládat, do jaké míry, by se při křivém obvinění mohlo jednat o její fantazii, kterou by zveličila. Z vyšetření, ani ze záznamu znalci takové závěry nedovodili. Ke konstatované snížené věrohodnosti svědkyně, znalec v hlavním líčení na opakované dotazy upřesnil, že výpověď nezletilé svědkyně, pokud se hodnotí pouze její chování, neříká nic, co by působilo nevěrohodným dojmem. Tuto nevěrohodnost způsobuje až širší kontext rodinných vazeb a konfliktů s obžalovaným (které však spadají do doby narození a útlého dětství nezletilé svědkyně)a dále její nízký věk svědkyně. Samozřejmě nelze zcela vyloučit vliv matky či jiné osoby na nezletilou, důkazy o ovlivnění nezletilé však znalci nebyly shledány. Znalec tak uzavírá, že ze samotné výpovědi nezletilé nebyly zjištěny žádné informace, které nezletilá podala, a zněly by nevěrohodně, nebyly tam zjevné známky, že by výpověď byla jakkoli naučená.   

Soud tedy po výslechu znalce-psychologa v hlavním líčení dospěl k závěru, že znalec fakticky neshledal žádný důvod ke snížení obecné věrohodnosti nezletilé svědkyně, která by mohla zpochybnit obsah její výpovědi.  Konkrétní věrohodnost výpovědi nezletilé svědkyně tak znalec v hlavním líčení nezpochybnil, přičemž pravdivost výpovědi nezletilé soud vyhodnotil s ohledem na další provedené důkazy zcela samostatně, a dospěl k závěru, že výpověď svědkyně XXX  je pravdivá, neboť údaje, které uvádí, jsou v souladu s dalšími zjištěnými skutečnostmi a jsou tak společně relevantním podkladem pro rozhodnutí o vině obžalovaného v trestní řízení.   

V průběhu trestního řízení byl zkoumán duševní stav obžalovaného XXX a to znalci z oboru klinické psychologie a sexuologie, a psychiatrie. Ze závěrů znalců soud zjistil, že vyšetřením PPG u obviněného nebyly zjištěný známky deviantních zájmů, nebylo také zjištěno, že by obžalovaný trpěl duševní poruchou, chorobou či sexuální deviací, která by se vyskytovala ať už v současné době, či v době kdy se měl dopustit stíhaného jednání. Pokud se obžalovaný stíhaného jednání dopustil, pak jeho ovládací i rozpoznávací schopnosti ve vztahu k nim byly plně zachovány. Osobnost obžalovaného je bez výraznějších anomálií, obžalovaný je orientován heterosexuálně bez známek poruch sexuální preference, není osobností zvýšené agresivní, a není zvýšené disponován k agresivitě ve stresových situacích. V psychicky zátěžových situacích není jmenovaný disponován k impulzivním reakcím, manifestně agresivní projevy u něj nejsou pravděpodobné, jeho zájmy jsou jednodušší. Celková orientace, tedy hierarchie hodnot obviněného je jednodušší, spíše egocentricky strukturovaná. Převažující psychologické obranné mechanismy obviněného jsou především prosté popírání a jednoduché racionalizace. Pokud se týče intelektu obviněného, jde o jedince intelektově podprůměrného s IQ xxx, bez forenzně významnějšího poškození centrálního nervového systému. Závislost na alkoholu, a jiných návykových látkách obžalovaný znalcům popřel, dostupné objektivní údaje takovou závislost nečinní pravděpodobnou. Motivace inkriminovaného trestného činu, pokud mu bude prokázán, tedy nebude podmíněna žádnou osobnostní, sexuální, nebo sociální patologií v pravém slova smyslu, šlo by o sexuální aktivity ve vztahu ke snadno dostupnému objektu. Obžalovaný je rozvedený otec 3 dětí, toho času bez partnerského vztahu, jeho sociální a občanská adaptace je bez výraznějších znaků maladaptace. Pokud mu bude uvedený skutek prokázán, přičemž sám ho plně popírá, jeho možnosti resocializace budou snížené jeho postojovou uzavřeností, a to popíráním a absencí pocitů viny. Pobyt posuzovaného na svobodě není z psychopatologického ani sexuologického hlediska nebezpečný, proto uložení ochranné léčby znalci nenavrhují.  

Z opisu evidence rejstříku trestů soud zjistil, že obžalovaný XX byl v minulosti třikrát soudně trestán. Rozsudkem Okresního soudu v XX  sp. zn. XXX mu pro tr. čin ublížení na zdraví dle § 223 tr. zákona  byl uložen trest zákazu činnosti, a to řízení motorových vozidel v délce jednoho roku. Dále byl obžalovaný odsouzen rozsudkem Okresního soudu v XX ze dne XX pod sp. zn. XX pro trestný čin krádeže podle § 247 1,2 tr. zákona,  trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zákona, trestný čin násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci podle §196 odst. 1 tr. zákona, tr. čin  výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1, a to k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, podmíněně odloženému  na zkušební dobu v délce dvou let. Výkon původně podmíněně odloženého trestu byl obžalovanému nařízen usnesením Okresního soudu v XX dne 15.10.2003, z výkonu trestu byl pak odsouzený podmíněně propuštěn usnesením Obvodního soudu pro XX z 1.6.2004, pod sp.zn. XXX. Ve lhůtě podmíněné propuštění z výkonu trestu se obžalovaný osvědčil. Posledním rozhodnutím, jímž byl obžalovaný odsouzen, je rozhodnutí Okresního soudu v XX ze dne 15. 7. 2003, sp. zn. XX, jímž byl pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, podmíněné odloženému na zkušební dobu v trvání do 10. 3. 2005. Všechna tři odsouzení jsou v současné době již zahlazena.   

Ze zprávy z místa bydliště soud zjistil, že Městským úřadem v XXX proti obžalovanému nebylo v posledních pěti letech vedeno řízení pro přestupek. Ze zprávy PČR OOP XX však soud zjistil, že v policejních evidencích má obžalovaný z roku 2016 tři záznamy, a to z 12.3.2016 pod č. j. XXXX, záznam o řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu, které bylo řešeno jako přestupek podle § 125c odst. 1, písm. b) zákona č. 361/2000 sb., pro který byl obžalovanému vysloven Městským úřadem XX pod č.j. XXXX zákaz řízení motorových vozidel v trvání od 21.3.2016 do 23.6.2016, a byla mu uložena dále pokuta ve výši 25.000,- Kč. Současně bylo zjištěno, že v nyní je již obžalovaný opět platným držitelem řidičských oprávnění skupiny AM, A1, B, BE, C, CE a T. Dále, jak vyplývá z evidence PČR, dne 16. 5. 2016 v 8:21 hodin oznámila policii matka obžalovaného XX., že jí syn nadává, napadá jí, nepracuje a nadměrně užívá v jejím bytě alkohol. Poté, co hlídka policie dorazila do bytu poškozené, tato uvedla, že jako matka nechce, aby věc byla řešena přestupkově, dále zjištěno, že obžalovaný z bytu před policií utekl. Matka požaduje po policii, aby syna umravnila. Poslední zákrok policie ČR v bytě matky obžalovaného je datován dnem 26. 6. 2016 v 10:08 hodin, kdy na OOP XX oznámil obžalovaný XX, že v místě jeho dočasného bydliště po něm vymáhá třetí osoba peníze, po příjezdu hlídky zjištěno, že jak obžalovaný XX, tak vymahatel dlužné částky pan XX, jsou oba pod vlivem alkoholu, odmítají dechovou zkoušku a hádají se kvůli půjčce peněz. Policie ČR tedy uzavírá, že obžalovaný má trvalý pobyt na evidenční adrese Městského úřadu v XX kde se, však fyzicky nezdržuje, jeho současný pobyt není znám, ale občasně se zdržuje na adrese xxx, u své matky XX. Dle místní a osobní znalosti příslušníků PČR OOP XX, je osoba známá jako zájmová, jde o poživatele alkoholu, který se v opilosti dopouští výtržností v rovině přestupků.  

K věrohodnosti omluvy obžalovaného a jeho schopnosti účastnit se nařízeného hlavního líčení, vyžádal soud zprávu oblastní nemocnice XX a oblastní nemocnice XX o zranění, které mělo být důvodem k absenci obžalovaného u nařízeného hlavního líčení v termínu 22. 11. 2016. Ze zprávy oblastní nemocnice XX chirurgické ambulance na soud zjistil, že obžalovaný XX byl převezen přivolanou rychlou záchrannou službou 22. 11. 2016 na chirurgickou ambulanci nemocnice v 05:02 hodin., uvedl, že sanitu mu zavolala matka, on sám doma v klidu spal. S ohledem na stáří úrazu po vyšetření byl odeslán na neurologickou ambulanci, kde byl 22.11.2016 05:27 vyšetřen a odeslán domů. Uváděl, že k úrazu mělo dojít již 4. 11. 2016, měl být hospitalizován v nemocnici XX, kde bylo provedeno CT a RTG bez patologie, kde po půl dni podepsal revers a odešel domů. Na chirurgickou ambulanci byl přivezen 22. 11. 2016 pro slabost, a točení hlavy, hospitalizován v nemocnici nebyl. Pacient se ve výčtu obtíží na chirurgické a neurologické ambulanci značně liší, udává točení hlavy, které následně neguje, poté slabost. Žádné objektivní potíže zjištěny nebyly, objektivní vyšetření zcela normální, pacient je schopen účasti v hlavním líčení.  Výše citovaná zpráva byla vyžádána soudem na základě sdělení a omluvy doručené soudu obžalovaným, v které uváděl, že v noci 22. 11. 2016 náhle zkolaboval, a musel být převezen rychlou záchrannou službou do nemocnice XX, kde byl vyšetřen a hospitalizován na jednotce intenzivní péče. Přestože mu byl doporučen klidový režim a návštěva lékaře, k lékařce se údajně objednal až na odpoledne 24.11, tedy s dvoudenním zpožděním, a k soudu se v nařízených termínech 22. 11. ani 23. 11. 2016 nedostavil. Ze zprávy nemocnice XXX na č. l. 237 pak soud zjistil, že hospitalizován obžalovaný nebyl ani v této nemocnici, do nemocnice byl přivezen rychlou záchrannou službou, když po vystoupení z auta v práci mu měl být způsoben úraz na hlavě náhlým bezvědomím a pádem. Dle zprávy nemocnice jsou okolnosti úrazu nejasné, po příjezdu do nemocnice, byl obžalovaný bradypsychický, zmatený s krvácející ranou na temeni hlavy. Rána mu byla po CT mozku bez nálezu ošetřena novikovem a mezokainem, doporučenou nutnou hospitalizaci k observaci a neurologickému vyšetření pacient odmítl a svévolně opustil ambulanci se zákazem řízení motorových vozidel. Tato skutečnost byla současně hlášena policii ČR.   

Shora uvedené lékařské zprávy opětovně potvrzují, že obžalovaný opakovaně účelově uvádí nepravdivé informace a věrohodnost jeho výpovědi v kontextu těchto skutečností soud považuje za významně sníženou.  

Po vyhodnocení všech shromážděných důkazů, provedených v rozsahu požadovaném ustanovení § 5 odst. 2 tr. řádu, které byly soudem ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu hodnoceny podle vnitřního přesvědčení, kdy veškeré provedené důkazy byly pečlivě uváženy, a jednotlivá tvrzení poškozené, svědků, i obžalovaného byla navzájem porovnána s provedenými znaleckými posudky, záznamy na DVD a provedenými listinnými důkazy dospěl k závěru, že obžalovaný XX se dopustil jednání, které je mu obžalobou kladeno za vinu, a naplnil tak po stránce subjektivní a objektivní všechny zákonné znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3. písm. a) tr. zákoníku, když zneužil situace, kdy mu byla bývalou přítelkyní XX svěřena její vnučka, poškozená XX  které měl přečíst pohádku a pomoci usnout po svátečním velikonočním obědě dne 28. 3. 2016. Obžalovaný využil skutečnosti, že XX. je pětiletá holčička bez schopnosti psychicky i fyzicky odolávat jeho chování, neboť k němu má podřízený vztah dítěte vůči dospělému, není schopná dostatečně vyhodnotit škodlivost jeho jednání, i rizika, která jí hrozí ani mu úspěšně vzdorovat a zneužil tak této bezbrannosti nezletilé XX k uspokojení svých sexuální potřeb tím, že v průběhu „uspávání“ poškozenou hladil pod spodními kalhotkami na přirození. Obžalovaný si byl současně dobře vědom nejen své fyzické a duševní převahy nad poškozenou, ale i skutečnosti, že XX je pět let, neboť ji hlídal a byl partnerem její babičky již v době před jejím narozením. Motiv jednání obžalovaného jednoznačně prokázán nebyl, s ohledem na skutečnost, že znalci neshledali u obžalovaného žádnou z duševních poruch, ani sexuální úchylku, je pravděpodobné, že se svého jednání dopustil pod vlivem menšího množství požitého alkoholu, který odbrzďuje zábrany, a využil tak k uspokojení svých potřeb snadno dostupného sexuálního objektu v podobě nezletilé. Samotná skutečnost, že z odborného vyjádření z oboru biologie a genetiky nebyly zjištěny stopy DNA obžalovaného na spodním prádle poškozené, obžalovaného nijak nevyviňuje z trestného činu, neboť stopy DNA pachatel na oblečení zanechat nemusel, ze spisu současně vyplývá, že spodní prádlo prošlo rukama nejméně matky a babičky nezletilé a ke zkoumání bylo předloženo až s delším odstupem času. Stejně tak obžalovaného z tr. činnosti  nevyviňuje ani závěr znaleckého posudku z oboru sexuologie, který u něj neshledal sexuální poruchu, neboť statisticky většina pachatelů sexuálních deliktů páchá tr. činnost z nezdrženlivosti, nikoli pod vlivem duševních poruch či jiných vrozených anomálií. Po stránce subjektivní tak obžalovaný jednal minimálně v úmyslu nepřímém, neboť si byl vědom, že svým jednáním může porušit zájem na ohrožení sexuální integrity poškozené nezletilé XXX, a byl s tímto následkem srozuměn.  O tom svědčí i skutečnost, že obžalovaný, přestože popírá spáchání stíhaného skutku, svým chováním i vystupováním v jednací síni, i svým vlastním vyjádřením o projednávané „nafouknuté bublině“ dal dle názoru soudu jasně najevo, že si je vědom, že jeho chování nebylo v souladu se zákonem, pouze odmítá připustit, že by jeho chování mohlo být kvalifikováno jako zločin znásilnění. V tomto kontextu je nutno připomenout, že znásilněním ve smyslu § 185 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku je každé jednání pachatele, který zneužije bezbrannosti k pohlavnímu styku s jinou osobou, přičemž v kvalifikované skutkové podstatě pod odstavcem 3 písm. a), ustanovení § 185 je touto osobou dítě mladší 15 let. Jako „pohlavní styk“ je pak judikaturou kvalifikováno jakékoliv ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby, ať už stejného či odlišného pohlaví - jde o široký pojem, který zahrnuje jednání vyvolaná pohlavním pudem, jejichž podstatou je fyzický kontakt s druhou osobou, tedy i dotyk, který směřuje k ukojení sexuálního nutkání. Pohlavní styk při tomto základním vymezení tak zahrnuje širokou škálu činností od soulože (tedy koitu) a jiných pohlavních styků prováděných způsobem srovnatelným se souloží, tak osahávání genitálií ženy nebo mužů, erotické masáže atd. Takto vymezené jednání pak musí směřovat k pohlavnímu uspokojení pachatele, ale nezáleží na tom, zda k uspokojení v konkrétním případě skutečně dojde. K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty § 185 odst. 1 linea druhá  odst. 3 písm. a) tr. zákoníku  tak postačí „pouhé“ osahávání nezletilé na genitáliích za účelem sexuálního ukájení obžalovaného. Pojem bezbrannosti je pak vnímán v daném případě jako bezbrannost celková, tedy absolutní, k níž dochází právě u osob, které sice vnímají okolní svět, ale jejich duševní a rozumové schopnosti nejsou na takové úrovni, nebo v takovém stavu, aby ve své mysli dokázali situaci, v níž se nacházejí dostatečně přiléhavě ze všech souvislostí vyhodnotit, a přiměřeně logicky a účinně na ni reagovat, jak je tomu typicky u dětí, či osob mentálně zaostalých, které nemají dostatečné znalosti a zkušenosti aby byly schopny posoudit význam odporu proti vynucovanému pohlavnímu styku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 17/1982). Zneužití této bezbrannosti ze strany pachatele pak spočívá v tom, že pachatel o konkrétní skutečnosti – tedy psychické nezralosti poškozené – ví a tuto skutečnost využije k tomu, aby dosáhl svého cíle (srov. např. komentář Šámal a kolektiv Trestní zákoník II, nakladat. CH.Beck, 1.vydání, str. 1651, 1653-1654). Na základě naplnění všech výše uvedených znaků tedy soud dospěl k jednoznačnému závěru o vině obžalovaného stíhaným zvlášť závažným zločinem, právně kvalifikovaných shodně s podanou obžalobou. Soud též považuje za vhodné osvětlit, proč užil kvalifikace toliko dle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a ne též kvalifikaci dle odst. 2 písm. a), tedy spáchání činu souloží nebo jiným pohlavním stykem srovnatelným se souloží. Obecně lze říci, že za „jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží“ je možné považovat takový způsob styku, jehož mechanismus simuluje situaci, která nastává u soulože, tedy průnik pohlavního údu muže do ženské pochvy (srov. např. komentář Šámal a kolektiv Trestní zákoník II , nakladatelství  C.H.Beck, 2.vydání, str. 1842). V takovémto případě je možné, aby způsobem srovnatelným se souloží bylo i hluboké pronikání prstů do pochvy ženy, tzv. digitální penetrace. K této situaci však nedochází za situace, kdy se např. jedná pouze o malou intenzitu či dojde pouze k osahávání vnějšího genitálu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu jako TR NS 35/2007-T 990). Provedeným dokazováním bylo pak prokázáno, že obžalovaný se právě toliko dotýkal přirození nezletilé poškozené a prsty nezasouval dovnitř. I v tomto ohledu se tedy soud ztotožnil s názorem státní zástupkyně, která užitou právní kvalifikaci přesvědčivě a přiléhavě zdůvodnila již v podané obžalobě.  

Při ukládání trestu přihlédl soud ve smyslu § 38 a § 39 tr. zákoníku k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu  a poměrům pachatele, jakož i k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy. Obžalovaný jednání zejména jeho trestně právní následek popírá, nicméně trest,  ukládaný ve smyslu § 185 odst. 3 tr. zák. ve výměře 5 – 12 let, by byl s ohledem na okolnosti případu- zejména na ojedinělost  jednání obžalovaného,  délku, po kterou se stíhaného jednání dopouštěl i absenci následku na psychickém  či fyzickém vývoji poškozené, nepřiměřeně přísný. Společenská škodlivost jednání obžalovaného je natolik vysoká, že ji nelze postihnout podle jiného právního předpisu  a využít tak institutu subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku , nicméně je  nižší, než typová společenská škodlivost stíhaného zvlášť závažného zločinu  znásilnění na nezletilé dle § 185 odst.1,3a) tr. zákoníku.  Nutno přihlédnout též k tomu, že obžalovaný byl v minulosti sice soudně trestán, tato odsouzení jsou však zahlazena, tedy nelze k nim přihlížet jako k obecně přitěžující okolnosti ve smyslu § 42 písm. p) tr,. zákoníku, ale pouze jako k informaci o nikoliv řádném životě obžalovaného a jeho nezdrženlivosti, vyplývající dále i ze zpráv PČR z místa bydliště. Soud tak dospěl k závěru,  že nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem kratšího trvání a snížil proto ve smyslu § 58 odst. 1 tr. zákoníku ukládaný trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby zákonem stanovené. Na základě výše citovaných okolností dospěl soud dále k závěru, že k nápravě obžalovaného postačí trest ještě bezprostředně nespojený s odnětím svobody, a to trest v délce 3 let podmíněně odložený na maximální zkušební dobu v trvání 5 let, a to za současného uložení dohledu probačního úředníka nad obžalovaným a uložení dalších omezujících podmínek. Z provedeného dokazování totiž vyplývá, že problémy obžalovaného i  nezdrženlivost v jeho chování a jednání vyplývá především z jeho nezřízeného požívání alkoholických nápojů, proto soud v rámci uloženého dohledu uložil obžalovanému povinnost ve smyslu § 48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku, a to zdržet se po dobu zkušební doby podmíněného odsouzení požívání alkoholických nápojů, neboť právě toto omezení je zárukou, že při jeho dodržení, bude obžalovaný schopen řádně plnit podmínky podmíněně odloženého trestu odnětí svobody a bude schopen řádného života i řádného výkonu zaměstnání.  

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 8 (osmi) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.  

Rozsudek může odvoláním napadnout  

1. státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,   
2. obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká,  
3. poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na  

vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové 

újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.  

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. 

V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení.  

Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.  

Odvolání musí být ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho doručení nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr.ř. také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo (§ 249 odst.1 tr.ř.).  

Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť zčásti, ve prospěch nebo neprospěch obviněného (§ 249 odst. 2 tr.ř.).   

Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy (§ 249 odst. 3 tr.ř.).  

Právo odvolání nemohou s úspěchem uplatnit ty osoby, které se ho po vyhlášení rozsudku výslovně vzdaly.   

Poškozený, jemuž byl odsuzujícím rozsudkem, jímž soud odsoudil obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, přiznán alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, má právo žádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni. (§ 228 odst. 4 tr.ř.)   

V Praze dne 15. prosince 2016   

 Mgr. Blanka Bedřichová, v.r.                                                        předsedkyně senátu       

‍